Help Print this page 

Summaries of EU Legislation

Title and reference
Společná bezpečnostní a obranná politika EU

Summaries of EU legislation: direct access to the main summaries page.
Languages and formats available
Multilingual display
Text

Společná bezpečnostní a obranná politika EU

Společná bezpečnostní a obranná politika (SBOP) je bezpečnostní a obranná politika pro EU. Je nedílnou součástí zahraniční politiky EU, společné zahraniční a bezpečnostní politiky (SZBP).

PŘEHLED

Společná bezpečnostní a obranná politika (SBOP) je bezpečnostní a obranná politika pro EU. Je nedílnou součástí zahraniční politiky EU, společné zahraniční a bezpečnostní politiky (SZBP).

CO JE ÚKOLEM SBOP?

Vytváří rámec pro vojenské a obranné aspekty politiky EU. SBOP byla vytvořena podepsáním Lisabonské smlouvy v roce 2009 a nahrazuje a rozšiřuje někdejší evropskou bezpečnostní a obrannou politiku (EBOP). Cílem této politiky je vytvoření společné evropské obranné schopnosti.

KLÍČOVÉ BODY

Země EU musí dát civilní a vojenské schopnosti k dispozici EU pro provádění SBOP.

SBOP zahrnuje progresivní utváření společné obranné politiky EU; to povede ke společné obraně, když tak jednomyslně rozhodne Evropská rada; politika EU nebude ovlivňovat specifický charakter bezpečnostní a obranné politiky některých zemí EU a bude respektovat povinnosti některých zemí EU v rámci NATO. V rámci Lisabonské smlouvy bylo vytvořeno ustanovení o vzájemné obraně, které je klíčovým prvkem SBOP.

Země EU přijmou opatření s cílem zlepšit své vojenské schopnosti. Evropská obranná agentura (EDA) je orgánem, který pomáhá podporou těchto opatření. Ze své práce se zodpovídá Radě EU a tato práce se týká:

stanovování cílů pro země EU v oblasti vojenských schopností,

zavádění a správy programů zaměřených na dosažení stanovených cílů,

harmonizace operačních potřeb zemí EU prostřednictvím koncepce „sdružování a sdílení“ vojenských schopností,

řízení činností výzkumu v otázkách obrany (22 prioritních oblastí včetně elektronického hardwaru, systémů proti pozemním minám a fyzické ochrany),

zajištění toho, aby vojenské výdaje byly účinnější.

Stálá strukturovaná spolupráce v oblasti obrany (PSCD) (také přidaná do Lisabonské smlouvy - články 42 a 46 Smlouvy o Evropské unii) označuje hlubší formu spolupráce mezi zeměmi EU. V tomto rámci se země EU zavazují intenzivněji rozvíjet své obranné kapacity a poskytovat bojové jednotky pro plánované mise. EDA vyhodnocuje příspěvky a Rada schvaluje spolupráci.

EU může využívat civilní i vojenské prostředky mimo EU pro udržování míru, předcházení konfliktům a posilování mezinárodní bezpečnosti. Toto jsou typy úkolů, které lze provádět v rámci SBOP:

humanitární a záchranné operace,

předcházení konfliktům,

úkoly bojových jednotek při řešení krizí,

společné operace odzbrojování,

poradenství ve vojenských otázkách a poskytování pomoci a

úkoly při stabilizaci situace po ukončení konfliktu.

Rada EU definuje cíle úkolů a podmínky pro jejich provádění. Provedení úkolu může delegovat zemi EU, která je k tomu ochotná a schopná. Země EU zodpovědné za provedení úkolů jednají ve spolupráci s vysokým představitelem pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a musí pravidelně informovat Radu o dosaženém pokroku.

KONTEXT

Myšlenka společné obranné politiky pro Evropu sahá až do roku 1948, kdy byla uzavřena Bruselská smlouva (podepsalo ji Spojené království, Francie a země Beneluxu), která obsahovala ustanovení o vzájemné obraně, jež připravilo cestu pro Západoevropskou unii (ZEU). Od té doby se evropská bezpečnostní politika vydala několika různými cestami a vyvíjela se simultánně v rámci ZEU, NATO a EU.

Další informace: Bezpečnost a obrana - SBOP

Poslední aktualizace 16.09.2015

Top