Help Print this page 
Title and reference
Evropský parlament

Summaries of EU legislation: direct access to the main summaries page.
Multilingual display
Text

Evropský parlament

ÚVOD

Evropský parlament je instituce, v níž jsou občané EU zastoupeni přímo. Občané volí členy Evropského parlamentu jednou za pět let, přičemž pro každý členský stát je stanoven jejich konkrétní počet.

Pravomoci Evropského parlamentu byly rozvíjeny prostřednictvím revizí evropských smluv. Parlament nyní vykonává zákonodárnou moc rovnocenně s Radou ve většině oblastí působnosti EU. Společně s Radou rozhoduje o rozpočtu Unie. Zajišťuje politickou kontrolu nad Komisí.

SLOŽENÍ

Rozdělení křesel v Parlamentu mezi jednotlivé členské státy je složitá záležitost, která je při revizi smluv často ústředním tématem diskusí. Toto rozdělení musí v první řadě zachovat uspokojivý podíl mezi křesly přidělenými členským státům a jejich počtem obyvatel. Dále musí Parlamentu umožnit úvahy o důležitých politických otázkách, dokonce i členským státům s menším počtem obyvatel. A konečně, celkový počet poslanců nesmí překročit určitý limit, aby nebyla snížena efektivnost práce Parlamentu.

Od Lisabonské smlouvy rozdělení křesel mezi členské státy ve smlouvách již nefiguruje. Nyní o něm musí být rozhodnuto jednohlasným rozhodnutím Evropské rady z podnětu Parlamentu a s jeho souhlasem.

Smlouva stanovuje základní pravidla, která se týkají složení Parlamentu:

  • maximální počet poslanců je stanoven na 751, včetně předsedy Parlamentu;
  • minimální počet křesel na jeden členský stát je stanoven na 6;
  • maximální počet křesel na jeden členský stát je stanoven na 96;
  • křesla musí být rozdělena na základě na principu degresivní proporcionality. Jinými slovy, čím více obyvatel má stát, tím vyšší počet poslanců bude mít a tím vyšší počet obyvatel bude jeden poslanec tohoto státu zastupovat.

Dále u příležitosti vstupu Chorvatska do Unie v červenci 2013 dosáhl počet evropských poslanců na přechodnou dobu počtu 766. Po evropských volbách v květnu 2014 se tento počet vrátil na 751 poslanců, jelikož 12 zemí přišlo o jedno křeslo (Rumunsko, Řecko, Belgie, Portugalsko, Česká republika, Maďarsko, Rakousko, Bulharsko, Irsko, Chorvatsko, Litva a Lotyšsko) a Německo přišlo o tři křesla.

NÁPLŇ PRÁCE

Lisabonská smlouva posílila demokratickou povahu EU rozšířením výsad Evropského parlamentu. Postup spolurozhodování, v němž má Parlament stejné slovo jako Rada, byl opětovně nazván řádným legislativním postupem. Řádný legislativní postup je nyní využíván ve 40 nových oblastech, včetně zemědělství, energetické bezpečnosti, přistěhovalectví, justice, vnitřních záležitostí, veřejného zdraví a strukturálních fondů. (viz dokument legislativní postupy). Parlament také zasahuje u aktů přijatých v oblasti zvláštních legislativních postupů tím, že předkládá své stanovisko (postup konzultace) nebo svůj souhlas (postup schvalování).

Na mezinárodní úrovni je souhlas Parlamentu vyžadován u četných typů dohod se třetími zeměmi nebo s mezinárodními organizacemi, například u dohod o přidružení nebo dohod v oblastech, na něž se vztahuje řádný legislativní postup (například obchodní smlouvy). Souhlas Parlamentu se musí zapojit i u všech dalších typů mezinárodních dohod.

Lisabonská smlouva posílila rozpočtové funkce Parlamentu. Ten působí též na rovnocenném základě s Radou pro celý postup přijetí ročního rozpočtu Evropské unie a nejen pouze u nepovinných výdajů. Před vstupem Lisabonské smlouvy v platnost neměl Parlament poslední slovo ohledně povinných výdajů, zejména u zemědělství nebo mezinárodních dohod (přibližně 45 % celého rozpočtu Unie), u kterých mohly být pouze navrhovány změny. Postup byl zjednodušen a tvoří ho jedno čtení v Parlamentu a jedno v Radě nebo jinak čtení v dohodovacím výboru (článek 314 Smlouvy o fungování Evropské unie).

Byla rovněž rozšířena jeho pravomoc politické kontroly nad Evropskou komisí. Předseda je volen na základě návrhu Evropské rady. Musí být vzaty v úvahu výsledky evropských voleb. Jmenování celé Komise pak závisí na souhlasu Parlamentu. Tento souhlas zahrnuje i jmenování vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, který je současně místopředsedou Evropské komise. V souladu s článkem 234 Smlouvy o fungování EU může Parlament též přimět Komisi k rezignaci na základě vyslovení nedůvěry.

A konečně Parlament získává další povinnosti týkající se revize zakládajících smluv Unie. Má právo iniciativy, a může tudíž navrhnout revizi smluv. Účastní se konventu, který zkoumá projekty předložené pro řádný postup pro přijímání změn smluv, a musí být konzultován v případě změny smluv ve zjednodušeném postupu pro přijímání změn.

PŘEHLED

-

Články

Předmět

Smlouva o EU

14

Úloha a složení Parlamentu

Smlouva o fungování Evropské unie

223234

Fungování Evropského parlamentu

SOUVISEJÍCÍ AKTY

2013/312/EU: Rozhodnutí Evropské rady ze dne 28. června 2013, kterým se stanoví složení Evropského parlamentu [Úř. věst. L 181 ze dne 29.6.2013].

Poslední aktualizace: 08.05.2014

Top