Společné plánování ve výzkumu

Společenské výzvy spojené s klimatickými změnami, zdravím nebo energetikou překračují hranice členských států Evropské unie (EU). Evropský výzkum do značné míry závisí na národním výzkumu. Aby členské státy zesílily jeho dopad, musí koordinovat úsilí a souhlasit se sdílením zdrojů. V tomto sdělení Evropská komise navrhuje členským státům, aby přijaly nový přístup, takzvané „společné plánování“, a tím zvýšily účinnost evropského výzkumu, který je stále příliš rozčleněný.

AKT

Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů ze dne 15. července 2008 s názvem: „Cesta ke společnému plánování ve výzkumu: spolupráce při účinnějším řešení společných úkolů“ (KOM(2008) 468 v konečném znění – nebylo zveřejněno v Úředním věstníku)

PŘEHLED

Výzkum vyžaduje nový způsob spolupráce mezi členskými státy, aby mohl čelit řadě společenských úkolů, které jsou pro Evropu zásadní, jako je zabezpečení potravin, zdraví, trvale udržitelný rozvoj, zajištění dodávek energie atd., které se neomezují na národní hranice.

Národní výzkum dnes představuje až 85 % veřejných výdajů vynakládaných na výzkum v Evropě. Užitečnost národních programů při řešení národních potřeb nebo priorit je nezpochybnitelná. Nicméně členské státy by mohly spojit síly, aby zvýšily účinek národních investic v některých strategických oblastech. To by umožnilo vyhnout se financování totožných výzkumných programů v několika členských státech a zmírnit nedostatek zdrojů.

Společné plánování

Smyslem společného plánování je posílit přeshraniční spolupráci, koordinaci a integraci výzkumných programů členských států, které jsou financovány z veřejných zdrojů, v omezeném množství oborů. Jeho cílem tak je pomoci Evropě čelit společenským úkolům a přitom co nejlépe využít národních rozpočtů vyhrazených na výzkum.

Společné plánování spočívá ve vytyčení společné vize hlavních společensko-ekonomických a environmentálních úkolů s cílem stanovit a realizovat perspektivy a agendy strategických výzkumů. Pro členské státy může jít o koordinaci stávajících národních programů nebo zavedení nových. V praxi to předpokládá sdružení zdrojů, výběr vhodných nástrojů, provedení, dohled a vyhodnocení společných pokroků. Účast členských států je naprosto dobrovolný krok. Členské státy se mohou svobodně zúčastnit nebo účast odmítnout.

Společné plánování nabízí výhody zúčastněným stranám. Podporuje vynikající vědeckou kvalitu a nabízí členským státům možnost hromadně čelit společným výzvám, rozšířit škálu výzkumných programů v celé Evropě a vyvarovat se plýtvání zdroji. Umožňuje rovněž rozvoj spolupráce díky sdílení zkušeností a odborných poznatků z různých evropských zemích a snížení správních nákladů díky lepší viditelnosti programů.

Provádění

Toto sdělení klade důraz na tři základní etapy, tvořící životní cyklus výzkumných programů:

• vypracování společné vize;
• přijetí strategické agendy výzkumu (SRA) obsahující specifické, měřitelné, přijatelné a časově zakotvené cíle (cíle SMART);
• realizaci SRA za podpory národních výzkumných nástrojů (národních a regionálních programů, výzkumných organizací a programů mezivládní spolupráce, výzkumných infrastruktur, programů mobility atd.). Finanční prostředky a nástroje Evropské unie mohou být použity prostřednictvím 7. rámcového programu.

Volba specifických oblastí

Zvolené oblasti musí splňovat následující kritéria:

• odpovídat určité společensko-ekonomické nebo environmentální výzvě v evropském nebo světovém měřítku;
• být financovány z veřejných zdrojů;
• přinášet nadhodnotu výzkumným projektům, jejichž rozsah přesahuje samostatnou kapacitu členského státu;
• umožnit stanovení jasných a realistických cílů.

Kromě toho by společné plánování mělo přispět k omezení nákladů spojených s roztříštěnosti a zdvojováním činností ve výzkumu, čímž zvýší výnosnost výzkumných programů a účinnost vynaložených veřejných zdrojů. Společné plánování by rovněž mělo integrovat veřejné iniciativy ve vybrané oblasti a těžit z plné podpory zúčastněných členských států.

Komise podporuje uskutečnění společného plánování. Kontrola a sledování pokroků jsou svěřeny Radě Evropské unie, která může přijmout opatření, jak usnadnit realizaci iniciativ společného plánování.

Kontext

Toto sdělení představuje jednu z pěti strategických iniciativ stanovených Komisí v roce 2008 v souladu se zelenou knihou nazvanou „Evropský výzkumný prostor: nové perspektivy“. Odkazuje zejména k rozměru „optimalizace výzkumných programů a priorit“ a odstraňuje překážky směrem ke společnosti založené na poznatcích, čímž přispívá k naplnění cílů Lisabonské strategie.

Poslední aktualizace: 22.09.2008