Přístup veřejnosti k informacím o životním prostředí

 

PŘEHLED DOKUMENTU:

Směrnice 2003/4/ES o přístupu veřejnosti k informacím o životním prostředí

CO JE CÍLEM TÉTO SMĚRNICE?

• Plně přizpůsobuje vnitrostátní právní předpisy zemí Evropské unie (EU) Aarhuské úmluvě o přístupu k informacím, účasti veřejnosti a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí z roku 1998.
• Zaručuje přístup veřejnosti k informacím o životním prostředí* v držení orgánů veřejné správy nebo pro orgány veřejné správy*, buď na základě žádosti, nebo prostřednictvím aktivního šíření.
• Stanovuje základní podmínky a praktická opatření, která příslušník veřejnosti musí respektovat, pokud je mu umožněn přístup k požadovaným informacím o životním prostředí.

KLÍČOVÉ BODY

Přístup na žádost

• Orgány veřejné správy musí poskytovat informace o životním prostředí ve svém držení žadateli, aniž by ten musel prokazovat svůj oprávněný zájem.
• Informace by měly poskytnout alespoň během jednoho měsíce poté, co od žadatele obdržely žádost. Tato lhůta se může v případě objemných a složitých informací prodloužit na dva měsíce.
• Orgány veřejné správy musí vynaložit veškeré přiměřené úsilí na zajištění toho, že informace, které mají, lze snadno reprodukovat a zpřístupnit elektronicky.
• Informace by měly být poskytovány ve formě nebo formátu specifikovaném žadatelem, pokud nejsou tyto informace již veřejně dostupné v jiném formátu.
• Země EU musí zajistit, aby úředníci podporovali úsilí veřejnosti o přístup k informacím a aby seznamy orgánů veřejné správy byly veřejně přístupné.
• K praktickým opatřením při vyřizování žádostí patří:
  • jmenování informačních pracovníků,
  • zařízení pro kontrolu informací a
  • registry nebo seznamy informací v držení orgánů veřejné správy a údaje o informačních místech.
• Žádosti mohou být odmítnuty, jestliže:
  • jsou zjevně nepřiměřené,
  • jsou příliš obecné,
  • se týkají rozpracovaného materiálu nebo
  • se týkají vnitřní komunikace.
• K úplnému nebo částečnému odmítnutí žádosti může dojít i v případě, že by zveřejnění informací mohlo mít nepříznivý dopad na některý ze zásadních stanovených důvodů, například:
  • mezinárodní vztahy,
  • průběh spravedlnosti,
  • práva k duševnímu vlastnictví, nebo
  • důvěrnost obchodních a průmyslových informací.
• Přístup k veřejným registrům by měl být bezplatný. Orgány veřejné správy mohou za informace o životním prostředí poskytované na vyžádání žádat poplatek, který by však měl být přiměřený.
• Žadatelé, kteří mají za to, že jejich žádost byla opomenuta nebo nesprávně odmítnuta, mohou mít přístup k nápravnému opatření, například přezkoumání soudem nebo jiným nezávislým subjektem.

Aktivní šíření

• Elektronicky dostupné informace o životním prostředí musí zahrnovat alespoň:
  • znění mezinárodních smluv, úmluv nebo dohod, politik, plánů a programů vztahujících se k životnímu prostředí,
  • zprávy o postupu provádění výše uvedených položek,
  • zprávy o stavu životního prostředí,
  • údaje nebo souhrny údajů odvozených z monitorování činností, které mohou ovlivnit životní prostředí,
  • povolení s významným dopadem na životní prostředí,
  • studie dopadu a posouzení rizik.
• Pro jiné položky než ty, které jsou uvedeny výše, může být šíření prováděno postupně, přičemž se berou v úvahu potřebné lidské, finanční a technické zdroje.
• Země EU musí zajistit, že veškeré informace jimi nebo v jejich zastoupení sestavované jsou aktuální, přesné a srovnatelné.

ODKDY SE SMĚRNICE POUŽIJE?

Používá se od 14. února 2003. Země EU ji musely provést do vnitrostátního práva do 14. února 2005.

KONTEXT

• Århuská úmluva vstoupila v platnost v roce 2001. Je založena na předpokladu, že větší osvěta veřejnosti a její zapojení do záležitostí životního prostředí zlepší ochranu životního prostředí. Jejím účelem je chránit právo každého člověka současné generace i generací budoucích na život v prostředí příznivém pro jeho zdraví a životní pohodu. Úmluva proto stanoví opatření ve třech oblastech:
  • zajištění přístupu veřejnosti k informacím o životním prostředí, jež jsou v držení orgánů veřejné správy nebo pro ně určené,
  • podpora účasti veřejnosti na rozhodování v záležitostech životního prostředí,
  • rozšíření podmínek přístupu ke spravedlnosti v otázkách životního prostředí.
• Více informací najdete zde:
  • Aarhuská úmluva na internetových stránkách Evropské komise.

* KLÍČOVÉ POJMY

HLAVNÍ DOKUMENT

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/4/ES ze dne 28. ledna 2003 o přístupu veřejnosti k informacím o životním prostředí a o zrušení směrnice Rady 90/313/EHS (Úř. věst. L 41, 14.2.2003, s. 26–32)

SOUVISEJÍCÍ DOKUMENTY

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise (Úř. věst. J L 145, 31.5.2001, s. 43–48)

Rozhodnutí Rady 2005/370/ES ze dne 17. února 2005 o uzavření Úmluvy o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí jménem Evropského společenství (Úř. věst. L 124, 17.5.2005, s. 1–3)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1367/2006 ze dne 6. září 2006 o použití ustanovení Aarhuské úmluvy o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí na orgány a subjekty Společenství (Úř. věst. L 264, 25.9.2006, s. 13–19)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/2/ES ze dne 14. března 2007 o zřízení Infrastruktury pro prostorové informace v Evropském společenství (INSPIRE) (Úř. věst. L 108, 25.4.2007, s. 1–14)

Poslední aktualizace 26.01.2017