Bezpečnost železnic

 

PŘEHLED DOKUMENTU:

Směrnice 2004/49/ES – bezpečnost železnic EU

CO JE CÍLEM TÉTO SMĚRNICE?

Cílem je zřídit konkurenceschopnější a bezpečnější systém železnic, který zahrne celou oblast trhu EU a nebude se omezovat pouze na vnitrostátní trhy.

KLÍČOVÉ BODY

Oblast působnosti

• Tato směrnice se vztahuje na železniční systém v zemích EU a zahrnuje bezpečnostní požadavky systému jako celku, včetně zajišťování bezpečného provozování infrastruktury a dopravy a interakce mezi železničními podniky* a provozovateli infrastruktury*.
• V této souvislosti se směrnice zaměřuje na čtyři hlavní aspekty:
  • zřízení orgánu odpovědného za bezpečnostní dohled v každé zemi EU,
  • vzájemné uznávání osvědčení o bezpečnosti vydaných v zemích EU,
  • zavedení společných bezpečnostních ukazatelů (CSI) s cílem posoudit, zda systém splňuje společné bezpečnostní cíle (CST), a usnadnit sledování výkonů železnice v oblasti bezpečnosti,
  • definice společných pravidel pro vyšetřování z hlediska bezpečnosti.

Rozvoj a zajišťování bezpečnosti

• Bezpečnostní předpisy a normy, například provozní pravidla, pravidla signalizace, požadavky kladené na personál a technické požadavky platné pro kolejová vozidla, byly až dosud vypracovávány hlavně na úrovni zemí EU.
• Tato vnitrostátní bezpečnostní pravidla by měla být postupně nahrazena pravidly založenými na jednotných normách stanovených na základě technických specifikací pro interoperabilitu (TSI) – to je schopnost zařízení nebo skupin fungovat spolu navzájem. Evropská komise má pravomoc pozastavit provádění vnitrostátního bezpečnostního předpisu po dobu nejvýše šesti měsíců.
• V této souvislosti musejí země EU zajistit, aby:
  • byla obecně udržována a průběžně zlepšována bezpečnost železnic s přihlédnutím k vývoji právních předpisů EU,
  • byla otevřeně a nediskriminačně stanovena, uplatňována a vynucována pravidla bezpečnosti,
  • byli provozovatelé infrastruktury a železniční podniky nuceni převzít odpovědnost za bezpečné provozování železničního systému a usměrňování rizik s ním spojených,
  • byly shromažďovány informace o společných bezpečnostních ukazatelích prostřednictvím výročních zpráv s cílem posoudit dosažení cílů CST a sledovat obecný vývoj bezpečnosti železnic.

Osvědčení o bezpečnosti

• Aby železniční podnik získal přístup k železniční infrastruktuře, musí být držitelem osvědčení o bezpečnosti. Toto osvědčení o bezpečnosti může zahrnovat celou železniční síť některé země EU nebo její definovanou část.
• U služeb mezinárodní dopravy by mělo stačit, aby byl systém zajišťování bezpečnosti schválen v jedné zemi EU a aby byla jeho platnost uznána v celé EU.
• Na druhé straně dodržování vnitrostátních předpisů by mělo podléhat dodatečnému osvědčení v každé zemi EU.
• Osvědčení o bezpečnosti je nutné obnovit na žádost železničního podniku nejpozději vždy po pěti letech. Musí se aktualizovat zcela nebo zčásti, kdykoli se podstatně mění druh nebo rozsah služeb.
• Kromě bezpečnostních požadavků stanovených v osvědčení musí železniční podniky, které jsou držiteli licence, splňovat vnitrostátní předpisy, které jsou slučitelné s právem EU a jsou uplatňovány nediskriminujícím způsobem a týkají se zdraví, bezpečnosti a sociálních podmínek, včetně právních předpisů týkajících se doby řízení a práv pracovníků a spotřebitelů.
• Jedním z nezbytných aspektů bezpečnosti je školení a certifikace personálu, zejména strojvedoucích. Školení zahrnuje provozní předpisy, systém zabezpečení, znalost tratě a nouzové postupy.

Údržba vozidel

Každému vozidlu se před uvedením do provozu nebo použitím na síti přidělí subjekt odpovědný za údržbu (což může být zejména železniční podnik nebo provozovatel infrastruktury). Subjekt zajistí prostřednictvím systému údržby v souladu s knihou údržby daného vozidla a příslušnými bezpečnostními požadavky, že vozidla jsou v provozuschopném stavu.

Vnitrostátní bezpečnostní orgán

• Každá země EU musí zřídit bezpečnostní orgán, který je nezávislý na železničních podnicích, provozovatelích infrastruktury, žadatelích o osvědčení a zadavatelích. Jeho úkolem bude:
  • neprodleně vyřizovat požadavky a žádosti,
  • bez odkladu sdělovat své požadavky na informace a
  • všechna svá rozhodnutí přijímat do čtyř měsíců po předložení všech vyžádaných informací.
• Bezpečnostní orgán bude provádět veškeré kontroly a šetření, které jsou nezbytné pro plnění jeho úkolů, a je mu umožněn přístup ke všem důležitým dokumentům, do všech objektů a k veškerému zařízení a vybavení provozovatelů infrastruktury a železničních podniků.

Vyšetřování nehod a mimořádných událostí

• K vážným nehodám vlaků, jako jsou vykolejení a srážky s oběťmi na životech, dochází zřídka, ale když k nim dojde, poutají zájem veřejnosti a zájem odborníků na bezpečnost z celé EU.
• Kritéria nezávislosti inspekčního orgánu jsou přísně definována, aby tento subjekt neměl žádnou vazbu na různé aktéry v tomto odvětví. Tento orgán rozhoduje, zda by mělo být zahájeno vyšetřování takovéto nehody nebo mimořádné události, a určuje rozsah vyšetřování a jeho postup.
• Každá země EU musí zajistit, aby vyšetřování nehod a mimořádných událostí prováděl stálý orgán, jehož členem je alespoň jeden vyšetřovatel schopný v případě nehody nebo mimořádné události zastávat funkci pověřeného vyšetřovatele.

Zrušení směrnice 2004/49/ES odloženo

• Směrnice (EU) 2016/798 o bezpečnosti železnic (viz shrnutí) zruší a nahradí směrnici 2004/49/ES. Cílem nové směrnice je zlepšit železniční bezpečnost v celé EU přezkumem úlohy vnitrostátních bezpečnostních orgánů a přerozdělením povinností mezi těmito orgány a Agenturou Evropské unie pro železnice. Příloha V směrnice 2004/49/ES musí platit až do dne použitelnosti prováděcích aktů uvedených v čl. 24 odst. 2 směrnice (EU) 2016/798 (systém podávání zpráv pro účely zpráv o vyšetřování nehod a mimořádných událostí).
• Směrnice (EU) 2016/798 je jedním ze tří legislativních aktů, které upravují technické aspekty čtvrtého železničního balíčku, jehož cílem je oživit odvětví železnic a poskytovat cestujícím kvalitnější služby a větší výběr. Působí souběžně s nařízením o Agentuře Evropské unie pro železnice (viz shrnutí) a směrnicí o interoperabilitě železničního systému (viz shrnutí).
• V důsledku pandemie COVID-19 bylo přijato nařízení (EU) 2020/698, kterým se stanovují zvláštní a dočasná opatření, jež se týkají obnovení či prodloužení některých osvědčení, licencí a povolení a odkladu některých pravidelných kontrol a pravidelného školení podle určitých částí právních předpisů v oblasti dopravy. Nařízení prodlužuje lhůty stanovené ve směrnici 2004/49/ES o 6 měsíců.
• Směrnice (EU) 2016/798 měla vstoupit v platnost od 16. června 2020. Kvůli pandemii COVID-19 však byla přijata směrnice (EU) 2020/700 s cílem prodloužit její lhůty pro provedení a zrušení.

ODKDY SMĚRNICE PLATÍ?

Platí ode dne 30. dubna 2004 a měla nabýt podoby zákona v zemích EU nejpozději do 30. dubna 2006.

KONTEXT

Další informace získáte zde:

• Železnice – bezpečnost (Evropská komise).

KLÍČOVÉ POJMY

HLAVNÍ DOKUMENT

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/49/ES ze dne 29. dubna 2004 o bezpečnosti železnic Společenství a o změně směrnice Rady 95/18/ES o vydávání licencí železničním podnikům a směrnice 2001/14/ES o přidělování kapacity železniční infrastruktury, zpoplatnění železniční infrastruktury a o vydávání osvědčení o bezpečnosti (Směrnice o bezpečnosti železnic) (Úř. věst. L 164, 30.4.2004, s. 44–113)

Postupné změny směrnice 2004/49/ES byly začleněny do původního textu. Toto konsolidované znění má pouze dokumentární hodnotu.

SOUVISEJÍCÍ DOKUMENTY

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/698 ze dne 25. května 2020, kterým se stanoví zvláštní a dočasná opatření s ohledem na rozšíření onemocnění COVID-19, jež se týkají obnovení či prodloužení některých osvědčení, licencí a povolení a odkladu některých pravidelných kontrol a pravidelného školení podle určitých částí právních předpisů v oblasti dopravy (Úř. věst. L 165, 27.5.2020, s. 10–24)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/700 ze dne 25. května 2020, kterou se mění směrnice (EU) 2016/797 a (EU) 2016/798, pokud jde o jejich lhůty pro provedení ve vnitrostátním právu (Úř. věst. L 165, 27.5.2020, s. 27–30)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/796 ze dne 11. května 2016 o Agentuře Evropské unie pro železnice a o zrušení nařízení (ES) č. 881/2004 (Úř. věst. L 138, 26.5.2016, s. 1–43)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/797 ze dne 11. května 2016 o interoperabilitě železničního systému v Evropské unii (Úř. věst. L 138, 26.5.2016, s. 44–101)

Viz konsolidované znění.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/798 ze dne 11. května 2016 o bezpečnosti železnic (přepracované znění) (Úř. věst. L 138, 26.5.2016, s. 102–149)

Viz konsolidované znění.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/68/ES ze dne 24. září 2008 o pozemní přepravě nebezpečných věcí (Úř. věst. L 260, 30.9.2008, s. 13–59)

Viz konsolidované znění.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/57/ES ze dne 17. června 2008 o interoperabilitě železničního systému ve Společenství (přepracované znění) (Úř. věst. L 191, 18.7.2008, s. 1–45)

Viz konsolidované znění.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1371/2007 ze dne 23. října 2007 o právech a povinnostech cestujících v železniční přepravě (Úř. věst. L 315, 3.12.2007, s. 14–41)

Viz konsolidované znění.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/59/ES ze dne 23. října 2007 o vydávání osvědčení strojvedoucím obsluhujícím hnací vozidla a vlaky v železničním systému Společenství (Úř. věst. L 315, 3.12.2007, s. 51–78)

Viz konsolidované znění.

Nařízení Komise (ES) č. 653/2007 ze dne 13. června 2007 o používání společného evropského vzoru pro osvědčení o bezpečnosti a žádosti podle článku 10 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/49/ES a o platnosti osvědčení o bezpečnosti předkládaných podle směrnice 2001/14/ES (Úř. věst. L 153, 14.6.2007, s. 9–24)

Viz konsolidované znění.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/88/ES ze dne 4. listopadu 2003 o některých aspektech úpravy pracovní doby (Úř. věst. L 299, 18.11.2003, s. 9–19)

Poslední aktualizace 03.07.2020