16

Úvodem je třeba připomenout, že článek 101 finančního nařízení stanoví, že veřejné zakázky jsou úplatné smlouvy uzavřené písemnou formou mezi jedním nebo více hospodářskými subjekty a jedním nebo více veřejnými zadavateli, jejichž předmětem je dodání movitého nebo nemovitého majetku, provedení stavebních prací nebo poskytnutí služeb za cenu zaplacenou zcela nebo zčásti z rozpočtu Evropské unie. Podle téhož článku tyto zakázky zahrnují zejména zakázky na „nemovitosti“, které se týkají koupě nebo pronájmu budovy. Článek 102 odst. 1 finančního nařízení dále upřesňuje, že „všechny veřejné zakázky financované zcela nebo zčásti z rozpočtu [Unie] musí být v souladu se zásadami transparentnosti, proporcionality, rovného zacházení a zákazu diskriminace“. Pokud jde konkrétně o pravidla, která upravují veřejné zakázky, čl. 102 odst. 2 finančního nařízení stanoví, že „všechny veřejné zakázky se zadávají formou co nejširší veřejné soutěže, s výjimkou případů, kdy se použije jednací řízení uvedené v čl. 104 odst. 1 prvním pododstavci písm. d) [finančního nařízení]“.

17

Pokud jde o toto posledně uvedené řízení, čl. 134 odst. 1 písm. h) nařízení v přenesené pravomoci č. 1268/2012 upřesňuje, že bez ohledu na předpokládanou hodnotu veřejné zakázky může veřejný zadavatel použít jednací řízení bez předchozího uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení v případě „veřejných zakázek na nemovitosti po předchozím průzkumu místního trhu“. V praxi si může v rámci takového řízení veřejný zadavatel zvolit předběžně podnik nebo podniky, se kterými chce následně zahájit jednání s cílem uzavřít a přidělit dotčenou zakázku (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 8. května 2007, Citymo v. Komise, T‑271/04, EU:T:2007:128, bod 94).

18

Z ustanovení uvedených v bodech 16 a 17 výše vyplývá, že v rámci jednacího řízení bez předchozího uveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení disponuje dotyčný veřejný zadavatel širokou posuzovací pravomocí ohledně skutečností, které zohlední při rozhodnutí zadat či nezadat veřejnou zakázku na nemovitosti, o kterou se jedná, jakož i ohledně výběru úspěšného uchazeče či uchazečů, jelikož taková zakázka se nemusí nezbytně zadávat formou co nejširší veřejné soutěže mezi zainteresovanými subjekty (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 8. května 2007, Citymo v. Komise, T‑271/04, EU:T:2007:128, bod 111). To platí a fortiori i ve fázi průzkumu místního trhu, která předchází vlastní fázi vyjednání zakázky. V této fázi je v zásadě cílem veřejného zadavatele připravit co nejlépe případné vyjednání dané veřejné zakázky, a to při dodržení zásad připomenutých v bodě 16 výše, zejména pak zásad transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace. Tato velmi široká posuzovací pravomoc je kromě toho přiznána veřejnému zadavateli i při volbě a posuzování kritérií výběru, jestliže je předběžně definoval v zadávací dokumentaci týkající se daného jednacího řízení (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 6. května 2013, Kieffer Omnitec v. Komise, T‑288/11, nezveřejněný, EU:T:2013:228, bod 47 a citovaná judikatura).

19

Za těchto podmínek se musí přezkum Tribunálu, pokud jde jak o jednací řízení o přidělení samotné veřejné zakázky na nemovitosti, tak o fázi průzkumu místního trhu, která mu předchází, omezit na ověření toho, zda byla dodržena pravidla upravujících řízení, které chce veřejný zadavatel provést, jakož i pravidla týkajících se odůvodnění, věcné správnosti skutkových zjištění, neexistence zjevně nesprávného posouzení a zneužití pravomoci (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 28. ledna 2016, Zafeiropoulos v. Cedefop, T‑537/12, nezveřejněný, EU:T:2016:36, bod 36 a citovaná judikatura). V rámci přezkumu je soud rovněž povinen ověřit dodržení zásad transparentnosti, proporcionality, rovného zacházení a zákazu diskriminace, které jsou připomenuty v článku 102 finančního nařízení (viz bod 16 výše), dotyčným veřejným zadavatelem.

[omissis]

35

Za těchto okolností musí být druhá část žalobního důvodu zamítnuta.

36

Žalobkyně tvrdí, že Parlament posoudil jejich návrh zjevně nesprávně, a to v zásadě z důvodu, že jejich nabídka více odpovídala hodnotícím kritériím, která byla vymezena ve výzvě k podávání nabídek, než nakonec vybraná nabídka.

37

V tomto ohledu, i když veřejný zadavatel uvedl v rozhodnutí o odmítnutí návrhu, že nabídka žalobkyní nebyla „nejvýhodnější“, nelze z toho dovozovat, že návrh žalobkyň byl srovnán s nabídkou vybranou na konci celého řízení, když je mezi účastníky řízení nesporné, že žalobkyně, jejichž návrh byl odmítnut ve fázi předchozího průzkumu místního trhu, nebyly mezi pěti uchazeči vybranými k účasti na jednáních v pravém slova smyslu. Za těchto podmínek musí být žalobní důvod vycházející ze zjevně nesprávného posouzení považován za relevantní jen v rozsahu, v němž se týká fáze předchozího průzkumu místního trhu s nemovitostmi, během které byl návrh žalobkyň skutečně porovnán s ostatními návrhy, včetně tedy návrhu, který předložil budoucí úspěšný uchazeč.

38

Po tomto upřesnění je třeba úvodem zdůraznit, že k tomu, aby bylo prokázáno, že se veřejný zadavatel dopustil natolik zjevně nesprávného posouzení skutkového stavu, že může odůvodnit zrušení rozhodnutí o zamítnutí nabídky zakázky, musí být důkazy, které předkládá žalobce, dostatečné k tomu, aby vyvrátily věrohodnost posouzení uvedených v dotčeném rozhodnutí. Jinými slovy, žalobní důvod vycházející ze zjevně nesprávného posouzení je třeba zamítnout, jestliže je navzdory důkazům předloženým žalobcem možné zpochybněné posouzení připustit jako pravdivé nebo platné (v tomto smyslu a obdobně viz rozsudky ze dne 12. prosince 1996, AIUFFASS a AKT v. Komise, T‑380/94, EU:T:1996:195, bod 59, a ze dne 12. února 2008, BUPA a další v. Komise, T‑289/03, EU:T:2008:29, bod 221).

39

Tak je tomu především, pokud je dotčené rozhodnutí stiženo nesprávnými posouzeními, která, byť i zohledněna jako celek, mají pouze malý význam, jež nemohl být určující pro jednání správy v tom či onom směru (v tomto smyslu a obdobně viz rozsudek ze dne 29. září 2011, AJ v. Komise, F‑80/10, EU:F:2011:172, bod 36 a citovaná judikatura).

[omissis]

66

Pokud jde o návrh na zrušení rozhodnutí o zadání zakázky, je třeba připomenout, že podle ustálené judikatury, pokud je nabídka uchazeče odmítnuta před stadiem předcházejícím rozhodnutí o zadání zakázky, takže není porovnána s ostatními nabídkami, je přípustnost žaloby podané dotyčným uchazečem proti rozhodnutí o zadání zakázky podmíněna zrušením rozhodnutí o odmítnutí jeho nabídky (rozsudky ze dne 13. září 2011, Dredging International a Ondernemingen Jan de Nul v. EMSA, T‑8/09, EU:T:2011:461, body 134 a 135, a ze dne 22. května 2012, Evropaïki Dynamiki v. Komise, T‑17/09, nezveřejněný, EU:T:2012:243, body 118 a 119).

67

V projednávaném případě je nesporné, že návrh žalobkyň byl odmítnut ve fázi předchozího průzkumu místního trhu s nemovitostmi, takže nebyly vyzvány, aby se účastnily stadia jednání, které vedlo k určení subjektu, kterému byla zakázka zadána. Za těchto podmínek, jelikož byl návrh znějící na zrušení rozhodnutí o odmítnutí návrhu zamítnut, je návrh na zrušení rozhodnutí o zadání zakázky nepřípustný, protože tento spadá do stadia řízení o zadání zakázky, kterého se žalobkyně nemohly účastnit.

68

Navíc je třeba uvést, že žalobkyně nevznáší ve vztahu k rozhodnutí o zadání zakázky jiný žalobní důvod než ty, které vznesly za účelem zpochybnění legality rozhodnutí o odmítnutí návrhu. Všechny tyto žalobní důvody – za předpokladu, že je lze přenést na rozhodnutí o zadání zakázky – byly zamítnuty, takže návrh na zrušení rozhodnutí o zadání zakázky musí být, jak správně uvádí Parlament, rovněž z takového důvodu zamítnut, jelikož obě rozhodnutí jsou v projednávaném případě úzce spojená (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 10. října 2012, Evropaïki Dynamiki v. Komise, T‑247/09, nezveřejněný, EU:T:2012:533, bod 170 a citovaná judikatura; rozsudek ze dne 28. června 2016, AF Steelcase v. EUIPO, T‑652/14, nezveřejněný, EU:T:2016:370, bod 94).

[omissis]

Z těchto důvodů

TRIBUNÁL (třetí senát)

rozhodl takto: