EUR-Lex Access to European Union law
This document is an excerpt from the EUR-Lex website
Document 52018DC0026
REPORT FROM THE COMMISSION TO THE EUROPEAN PARLIAMENT, THE COUNCIL, THE EUROPEAN ECONOMIC AND SOCIAL COMMITTEE AND THE COMMITTEE OF THE REGIONS on the implementation of EU standardisation policy and the contribution of European standards to EU policies
ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ o provádění normalizační politiky EU a o přínosu evropských norem k politikám Unie
ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ o provádění normalizační politiky EU a o přínosu evropských norem k politikám Unie
COM/2018/026 final
EVROPSKÁ KOMISE
V Bruselu dne 16.1.2018
COM(2018) 26 final
ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ
o provádění normalizační politiky EU a o přínosu evropských norem k politikám Unie
{SWD(2018) 15 final}
Úvod
Hospodářské prostředí v EU a u mezinárodních obchodních partnerů Unie se mění. Hranice mezi tradičními odvětvími výroby, digitálními technologiemi a službami se stále více stírají a do globálních průmyslových hodnotových řetězců se postupně zavádí digitální řešení. S ohledem na tyto výzvy by Komise měla tuto hospodářskou skutečnost promítnout do svých priorit pro normalizaci týkajících se evropských politik a právních předpisů, a to společně s interinstitucionálními partnery. Ve svém sdělení „Evropské normy pro 21. století“ (dále jen „sdělení“) 1 z června 2016 Komise představila novou vizi evropského systému normalizace s cílem vyřešit uvedené výzvy.
Nová vize, kterou sdělení upřesňuje, překračuje tradiční způsob nakládání s normami na úrovni EU, který se v minulosti omezoval na technickou podporu pro potřeby EU v oblasti harmonizace. Nová vize se zaměřuje na to, aby normalizace přispívala k řešení společenských výzev a k evropským politikám, jako je podpora inovace, zvyšování kvality a bezpečnosti, zvyšování tvorby pracovních míst a růstu, podpora globálních hodnotových řetězců a rozvoj jednotného trhu.
Kromě takto rozšířené podpory politiky sdělení rovněž představilo nové iniciativy k dosažení těchto cílů v rámci evropského systému normalizace, a to zejména společnou iniciativu v oblasti normalizace 2 a návrh 3 zahájit interinstitucionální dialog se spolunormotvůrci. V dubnu 2016 Komise dále stanovila priority pro normalizaci IKT a navrhla konkrétní opatření ve svém sdělení nazvaném Priority pro normalizaci IKT pro jednotný digitální trh (dále jen „sdělení o IKT“) 4 na základě strategického dvoupilířového přístupu. V prvním pilíři Komise určila pět prioritních oblastí, které jsou z hlediska nutnosti přijetí opatření považovány za naléhavější. V druhém pilíři Komise navrhla proces na vysoké úrovni s cílem dosáhnout přijetí opatření, sledovat pokrok při dosahování výsledků a v případě potřeby priority upravit 5 .
Jednou z nejdůležitějších zásad normalizace je transparentnost, která vyžaduje, aby byly zavedeny nástroje pro komunikaci a sdílení informací se zúčastněnými stranami. V rámci evropské normalizace k tomu byl doposud používán roční pracovní program Unie pro oblast evropské normalizace 6 a průběžný plán 7 pro normalizaci IKT 8 .
Cílem této zprávy je vysvětlit, jak jednotlivá opatření a subjekty v rámci předchozích ročních pracovních programů Unie, sdělení nazvané Priority pro normalizaci IKT pro jednotný digitální trh (dále jen „sdělení o IKT“) 9 a společné iniciativy v oblasti normalizace dosud přispěly k plnění cílů, které Komise stanovila. Je rozdělena do dvou částí. První se zabývá prvky politiky této nové vize a druhá spoluprací se zúčastněnými subjekty. Doplňuje ji pracovní dokument útvarů Komise, který obsahuje podrobné informace o pokroku dosaženém při realizaci různých opatření stanovených ve výše uvedených ročních pracovních programech Unie a ostatních průběžných aktivit. Účelem této zprávy je podpořit interinstitucionální dialog stanovený ve sdělení, o nějž bude Komise se spolunormotvůrci v nadcházejících měsících nadále usilovat v zájmu položení základů pro práci na ročním pracovním programu Unie na rok 2019.
Prvky politiky nové vize
1.Podpora inovací
Normy jsou považovány za hybnou sílu inovací 10 . Hlavním nástrojem inovací v rámci normalizačního procesu je zpracování relevantních vědeckých a technických údajů, známější jako prenormativní výzkum, na jehož základě se vypracuje norma. Nařízení EU č. 1025/2012 11 (dále jen „nařízení“) stanovilo tento rámec v návaznosti na zvýšené přispění normalizace k inovacím v Evropě. Od roku 2016 se Komise společně s dalšími zúčastněnými subjekty v rámci společné iniciativy v oblasti normalizace intenzivněji zaměřuje na tento cíl prostřednictvím propojování výzkumu a inovací s normalizací 12 .
Zajištění úzké a včasné interakce mezi oblastmi výzkumu a vývoje a standardizace je klíčovým faktorem, který inovativním výrobkům pomáhá najít cestu na trh. Program Horizont 2020 se rovněž opětovně zaměřil na vztah mezi výzkumnými projekty a procesem normalizace, a to konkrétně začleněním normalizačních aktivit do výzkumných projektů a uznáním jejich potenciálu zvětšovat dopad výzkumu a výsledků výzkumu a vývoje. V rámci projektů, které jsou součástí programu Horizont 2020 a týkají se spolupracujících inteligentních dopravních systémů (C-ITS), kybernetické bezpečnosti a ochrany soukromí na internetu 13 , nanotechnologií, pokročilých materiálů, biotechnologie, energetiky včetně palivových článků a vodíku, bezpečných společností a pokročilé výroby a zpracování, se provádí řada prenormativních aktivit zaměřených na podporu zdravotnických prostředků, ochrany životního prostředí, dekarbonizace, energetické účinnosti a metrologie.
Probíhající prenormativní výzkum též přispívá k vytváření harmonizovaných certifikačních programů pro bezpečnostní výrobky a systémy.
Komise spolupracuje s evropskými normalizačními organizacemi a dalšími organizacemi, které vytvářejí normy, fóry a konsorcii a příslušnými zúčastněnými subjekty, pokud jde o možná opatření, která zlepší normalizační ekosystém v oblasti IKT. To zahrnuje podporu interakce mezi uživateli produktů s otevřeným zdrojovým kódem a normalizačními komunitami a definování vyváženého, jasného a předvídatelného evropského licenčního rámce pro patenty, jejichž využití je nezbytné k dodržení technických norem. Komise zveřejnila sdělení týkající se licenčního rámce pro patenty v listopadu 2017 14 .
Komise program Horizont 2020 hojně využívá k financování projektů v oblasti výzkumu a inovací, které přispívají k normalizaci, a spolupracuje s evropskými normalizačními organizacemi na opatřeních, která překlenou mezeru mezi výzkumem, inovacemi a normalizací. Partnerství veřejného a soukromého sektoru (PPP) v rámci programu Horizont 2020 jsou zásadní pro vytváření klíčových stavebních kamenů v oblasti digitálních technologií. Rozsáhlé pilotní projekty připravují široké zavedení prostřednictvím testovacích prostředí, experimentálních zařízení a pilotních řad, a tím vedou k získávání nových poznatků a poskytují informace pro normalizační procesy. Na základě předběžných údajů členských států a průmyslu byly určeny iniciativy průmyslových platforem, a sice „propojená inteligentní továrna“, „zdraví a péče“, „inteligentní zemědělství“, „propojená a automatizovaná mobilita“, „inteligentní energetika“ i průřezové údaje týkající se průmyslu a platformy „internetu věcí“.
Sdělení s názvem Evropská strategie pro nízkoemisní mobilitu 15 uvádí: „Aby bylo možné co nejvíce vytěžit z velikosti vnitřního trhu, je naprosto nezbytná normalizace a interoperabilita, zejména pak pro elektromobilitu, a je třeba odstranit překážky pro dobíjení elektromobilů v celé EU.“ Komise se chystá přijmout první z řady nařízení Komise v přenesené pravomoci, kterým se doplní nebo aktualizují odkazy na normy uvedené v technických specifikacích stanovených v příloze II směrnice 2014/94/EU o zavádění infrastruktury pro alternativní paliva.
2.Zvyšování kvality, bezpečnosti, zabezpečení a udržitelnosti výrobků a služeb
Účinná normalizační politika přispívá k plnění zákonných požadavků na bezpečnost tvorbou technických specifikací odpovídajících nejnovějším poznatkům a poskytováním společně akceptovaných zkušebních metod k měření shody výrobků a služeb se stanovenými hodnotami pro kvalitu, bezpečnost, zabezpečení, energetickou a surovinovou účinnost. Cíle týkající se kvality, bezpečnosti, zabezpečení a udržitelnosti se v zásadě doplňují, ale v některých případech mohou být též protichůdné. Sledování cílů v oblasti normalizace způsobem, který je co nejvyváženější a založený na vzájemné podpoře, je stále výzvou.
2.1Kvalita
Za účelem pomoci zlepšit kvalitu služeb požádala Komise evropské normalizační organizace 16 , aby vypracovaly evropské normy v oblastech, jako jsou poštovní služby, kde normy přispěly k rozvoji odvětví služeb přepravy balíkových zásilek, i horizontální normy pro služby, které vytváří CEN s cílem pomoci poskytovatelům služeb, např. při měření jejich výkonnosti.
Nedávno vyžádané evropské normy v oblasti metrologie 17 by měly zlepšit kvalitu měření, zejména měření vody a tepelné energie i decentralizované výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů a přenosu energie do a z elektromobilů.
2.2Bezpečnost
Bezpečnost je jednou z hlavních oblastí evropské normalizace. Zaujímá zhruba 60 % normalizačních požadavků Komise, což odráží dopad bezpečnosti na každodenní život občanů EU. Harmonizované právní předpisy EU i směrnice o obecné bezpečnosti výrobků 18 , které zajišťují bezpečnost stovek výrobků na trzích v EU, vycházejí z harmonizovaných norem a dalších norem na podporu právních předpisů EU 19 v zájmu zajištění shody s bezpečnostními požadavky právních předpisů.
Nedávno vypracované normy podporují harmonizaci v široké škále oblastí, jako je bezpečnost dětí a osobní ochranné prostředky. Nedávno přijatá evropská norma o bezpečnosti dětí specifikuje bezpečnostní požadavky na zapalovače, které dětem znemožní aktivovat zapalovací mechanismus. Dále nově přijaté normy upravující dětská nosítka zajišťují, aby děti nemohly uchopit komponenty nosítka. A konečně normalizace stanovila technické požadavky na ochranu očí před laserovými paprsky v rámci osobních ochranných prostředků, které chrání pracovníky před náhodným vystavením laserovému záření.
2.3Zabezpečení
S ohledem na technologický i mezinárodní politický vývoj je zabezpečení stále více upřednostňováno coby politická oblast EU. V souvislosti se zabezpečením určila Komise od roku 2016 normalizační potřeby v oblasti krizového řízení a chemické, biologické, radiologické a jaderné ochrany a požádala CEN o vypracování příslušných norem. Kromě toho byl prostřednictvím programu Horizont 2020 zahájen prenormativní výzkum v řadě oblastí zahrnujících bezpečnostní hrozby, jako je radiologické a jaderné ohrožení kritické infrastruktury. V oblasti IKT Komise též iniciovala normalizační požadavek na ochranu soukromí již od návrhu s cílem pomoci výrobcům konzistentně zohledňovat otázky ochrany údajů.
2.4Udržitelnost
Udržitelnost patří k významným dlouhodobým cílům evropské normalizace. Normy jsou nutné k provádění klíčových priorit EU, jako je politika energetické unie a její výzkumná a inovační strategie – Urychlení inovací v oblasti čisté energie 20 – která zahrnuje opatření zaměřená na zmírňování dopadů změny klimatu a přizpůsobení se této změně a dekarbonizaci energetického systému. V letech 2016 21 a 2017 22 Komise požádala evropské normalizační organizace, aby vypracovaly normy týkající se systémů environmentálního řízení, obalů a obalových odpadů, polycyklických aromatických uhlovodíků, environmentálního řízení, ekodesignu a označování energetické účinnosti spotřebičů, rámcové směrnice o vodě, emisí skleníkových plynů, používání pesticidů, zařízení pro rekuperaci par, baterií, zeleného vodíku, těkavých organických sloučenin, pyrolyzních olejů, řas, snižování energetické náročnosti budov, zavádění ekologické infrastruktury, kvality vzduchu a snižování emisí. Uvedené požadavky byly založeny na stávajících právních a politických rámcích a jsou v souladu s kritérii stanovenými v těchto rámcích. Za účelem odstranění překážek pro technologie šetrné ke klimatu v odvětví chlazení, klimatizace, tepelných čerpadel a lehčených plastů Komise požádala výbory CEN a CENELEC, aby vypracovaly příslušné evropské normy.
3.Podpora tvorby pracovních míst a růstu
Normalizace je proces vedený zdola nahoru, který umožňuje přizvat zástupce průmyslu, státní správy, vědy a dalších zúčastněných subjektů, a tím vede k vysoké míře přijetí norem mezi těmito zúčastněnými subjekty. Pro EU jsou normy a normalizace jasnou strategickou výhodou k zajištění konkurenceschopnosti Unie a klíčovými nástroji pro podporu inovace a pokroku na jednotném trhu. Obecně se má za to, že normy a normalizace jsou nezbytné pro podporu hospodářského růstu díky své úloze při zvyšování produktivity a konkurenceschopnosti a podněcování inovací a prosperity. Jsou též prostředkem, který EU umožňuje zachovat si vedoucí postavení v technickém rozvoji a světovém obchodu.
Přestože vnitrostátní studie, které provedly Francie, Německo, Spojené království a další státy 23 , poukazují na to, jak normy a normalizace přispívají ke konkurenceschopnosti podniků v EU, účinky norem a normalizace v širším evropském rozsahu jsou stále nepostřehnutelné. Právě tato otázka se znovu projednávala v souvislosti se společnou iniciativou v oblasti normalizace s cílem posílit empirickou základnu ročního správního cyklu týkající se normalizační politiky EU.
Komise uznává, že je důležité hlouběji porozumět ekonomickým a sociálním dopadům norem a normalizace, a v ročním pracovním programu Unie pro rok 2017 stanoví svůj záměr zahájit studii 24 . Předmět je rozsáhlý a měření (hospodářských) dopadů norem a normalizace i shromáždění údajů, na jejichž základě by bylo možné vyjádřit dopady norem a normalizace v penězích a jejich vnější faktory na makroekonomické, odvětvové a podnikové úrovni, s sebou nesou metodologické výzvy. S ohledem na výše uvedené Komise tento rok ve spolupráci s vnitrostátními normalizačními orgány a dalšími účastníky zahájila studii proveditelnosti příslušného opatření společné iniciativy v oblasti normalizace, jehož se uvedená studie týká 25 . Účelem studie je vyhodnotit další posouzení provedení výsledné studie.
4.Podpora globálních hodnotových řetězců
Evropský systém normalizace hraje klíčovou úlohu při podpoře evropských podniků a malých a středních podniků, aby mohly rozšiřovat svoji činnost za hranice Evropy, a při zajišťování kvality a bezpečnosti dovážených výrobků a služeb. Příkladem jsou dohody mezi evropskými a mezinárodními normalizačními organizacemi jako ISO 26 , IEC 27 i globální partnerství jako Projekt partnerství třetí generace (3GPP) 28 a organizace oneM2M 29 . Od roku 2016 se Komise též snaží prosazovat evropský regulační model opírající se o dobrovolné normy a úzkou vazbu na mezinárodní normalizaci ve třetích zemích v souladu s rámcem společné iniciativy v oblasti normalizace 30 . Komise se rovněž zapojila do přímého dialogu s organizacemi ISO a IEC s cílem minimalizovat přijímání totožných evropských a mezinárodních norem a zároveň evropským spotřebitelům zajistit nejvyšší ochranu.
Normalizace je klíčovou součástí jednání o dohodě o volném obchodu mezi EU a třetími zeměmi. Komise usiluje o to, aby se její partneři zavázali, že budou při vytváření předpisů ovlivňujících stěžejní výrobky a služby používat moderní mezinárodní normy, aby byla zajištěna bezpečnost a ochrana občanů EU i zlepšena mezinárodní konkurenceschopnost podniků v EU. Nedávno ukončená jednání o dohodě o volném obchodu, při nichž se normalizace dostala na přední místo, zahrnují dohodu mezi EU a Kanadou (CETA, která vstoupila v platnost prozatímně dne 21. září 2017), Singapurem a Vietnamem (jednání byla ukončena) a Japonskem (dohody o hlavních aspektech bylo v zásadě dosaženo).
S cílem lépe zachytit příležitosti, které nabízejí největší rozvíjející se trhy, byli dva odborníci EU v oblasti normalizace (společně financovaní Komisí, ESVO a třemi evropskými normalizačními organizacemi) vysláni do Číny a Indie, aby prováděli osvětové aktivity týkající se příslušných normalizačních systémů a získali informace o trhu a právních předpisech ve specifických oblastech s významem pro trh. Jelikož aktuální fáze projektu vyslaného evropského odborníka na normalizaci v Číně (SESEC) v prosinci 2017 končí, Komise spolupracuje se svými projektovými partnery na obnovení projektu od začátku roku 2018.
Pokud jde o mezinárodní dosah evropské normalizace v oblasti IKT, spolupráce a podpora v rámci programu Horizont 2020 v kombinaci s opatřeními nástroje zahraniční politiky pomohou posílit přítomnost EU zřízením střediska pro sledování globálních normalizačních aktivit v oblasti IKT a nástroje financování pro podporu účasti evropských odborníků na mezinárodní normalizaci v oblasti IKT a prosazováním evropské normalizace v ostatních regionech.
Normalizace související se zabezpečením je projednávána při diskusích Evropské hospodářské komise OSN s cílem posílit přítomnost EU a zapojení evropských zúčastněných subjektů do bezpečnostních otázek.
Nové příležitosti spolupráce v oblasti normalizace přináší také africký kontinent. Společná strategie EU-Afrika by mohla poskytnout rámec k vytvoření celoafrického normalizačního systému jako technického přispění k integraci trhů v celé Africe. V roce 2016 Komise podpořila spolupráci výborů CEN a CENELEC s africkými normalizačními organizacemi (ARSO, AFSEC) zaměřenou na to, aby se normalizace stala ústředním bodem plánu summitu EU-Afrika v listopadu 2017. Sjednocený africký trh opírající se o evropský normalizační model je jasným přínosem pro oba partnery.
5.Prevence nákladné roztříštěnosti jednotného trhu
Každá evropská norma nahrazuje jednu normu či skupinu vnitrostátních norem v každém členském státě jedinou normou. To pomáhá vytvářet moderní veřejné služby a snižuje administrativní zátěž a náklady na dodržování předpisů, a tak usnadňuje život podnikům i občanům. Včasné provedení evropských norem ve vnitrostátním právu a zveřejnění odkazu na ně (v příslušných případech) v Úředním věstníku Evropské unie je nezbytné k uspokojení potřeb trhu. Průměrná míra provedení evropských norem ve vnitrostátním právu (norem EN na podporu právních předpisů a politik EU a ostatních norem EN) v zemích EU-28 je přibližně 99 % (pohybuje se od 93 % do 100 % na členský stát).
Legislativní změny zavedené v roce 2013, zejména nově stanovené povinnosti Komise týkající se ověřování harmonizovaných norem vypracovaných evropskými normalizačními organizacemi, měly dopad na proces zveřejňování odkazů na harmonizované normy v Úředním věstníku. To následně vedlo k nárůstu počtu necitovaných odkazů. Různé zúčastněné normalizační subjekty proto uvedenou situaci kritizovaly, jelikož vedla k právní nejistotě a zbytečným vícenákladům evropských odvětví. V roce 2017 byla tato situace přezkoumána v rámci programu Komise s názvem Program pro účelnost a účinnost právních předpisů (REFIT) s cílem řešit aktuální soubor necitovaných harmonizovaných norem a zajistit, aby citování bylo prováděno transparentnějším a odpovědnějším způsobem. Na základě doporučení platformy REFIT 31 Komise a evropské normalizační organizace sestavily a schválily akční plán pro včasné zveřejňování odkazů na harmonizované normy v Úředním věstníku 32 .
Úzká spolupráce se zúčastněnými subjekty
Komise si je dobře vědoma, že nestačí jen stanovit priority. Úspěch závisí také na tom, aby normalizaci byla věnována pozornost na vysoké úrovni, a to širokou základnou zúčastněných subjektů zahrnujících průmysl, normalizační organizace, výzkumné organizace a další instituce EU a vnitrostátní správy.
Norma je výsledkem dobrovolné spolupráce partnerů v obchodním vztahu, jejímž cílem je vytvořit technickou specifikaci založenou na zásadách transparentnosti, otevřenosti, inkluzivnosti, nestrannosti a konsensu mezi zúčastněnými subjekty. Nařízení o evropské normalizaci 33 uznává tuto potřebu a vyzývá k všeobecné konzultaci se všemi zúčastněnými subjekty před přijetím ročního pracovního programu Unie. Zároveň podněcuje evropské organizace zastupující zájmy malých a středních podniků, spotřebitelů a environmentální a sociální zájmy, aby se aktivně zapojily.
Komise uznává, že překonání tradičních hranic mezi IKT, výrobky a službami vyžaduje závazek ze strany různých zúčastněných subjektů, dobrou spolupráci a vzájemnou důvěru. Pokud jde o normalizaci v oblasti IKT, Komise se pravidelně setkávala se zúčastněnými subjekty prostřednictvím partnerství veřejného a soukromého sektoru 34 a také prostřednictvím evropských normalizačních organizací s cílem jednat o provádění různých navrhovaných opatření. Mnohostranná platforma pro normalizaci v oblasti IKT, která sleduje pokrok při provádění opatření Komise na pravidelných zasedáních, sdružuje členské státy, evropské a mezinárodní normalizační organizace, fóra a konsorcia, organizace zastupující průmysl a zástupce malých a středních podniků a společnosti.
Komise upevňuje své vztahy s různými zúčastněnými subjekty evropského systému normalizace a snaží se zlepšovat jeho fungování a účinnost v rámci společné iniciativy v oblasti normalizace. Komise navíc byla v minulém roce pravidelně v kontaktu s ostatními evropskými institucemi a vedla s nimi dialog. Zejména se úzce zapojila do konzultací, které předcházely usnesení Evropského parlamentu ze dne 4. července 2017 o Evropských normách pro 21. století 35 . Komise též iniciovala a zavedla praxi trvalého strukturovaného dialogu se třemi evropskými normalizačními organizacemi v zájmu zajištění vysoce kvalitní spolupráce a bezproblémové komunikace.
1.Společná iniciativa v oblasti evropské normalizace
Společnou iniciativu v oblasti normalizace dosud podepsalo 104 účastníků, což představuje vysokou míru účasti z každého segmentu evropského systému normalizace. V návaznosti na podpis společné iniciativy v oblasti normalizace zúčastněnými subjekty dne 13. června 2016 v Amsterodamu a členskými státy dne 29. září 2016 Komise uspořádala několik zasedání řídící skupiny společné iniciativy v oblasti normalizace s cílem doladit patnáct dohodnutých opatření 36 . Členy řídící skupiny jsou převážně signatáři společné iniciativy v oblasti normalizace, kteří se podíleli na její přípravě. Signatáři společné iniciativy v oblasti normalizace dobrovolně přispívali ke každému opatření. Ke každému opatření byli přiděleni vedoucí.
Práce jednotlivých akčních skupin společné iniciativy v oblasti normalizace se dosud zaměřovala na vypracování základních prvků každého opatření. V této fázi nebyly stanoveny konkrétní harmonogramy. Lhůty a milníky pro výsledky u každého opatření bude možné stanovit na základě přesnějších informací o obsahu opatření.
2.Inkluzivnost
Komise formalizovala své partnerství veřejného a soukromého sektoru s organizacemi stanovenými v příloze III (SBS, ANEC, EKOS a ECOS) 37 , které zastupují malé a střední podniky, spotřebitele, zaměstnance a zájmy v oblasti životního prostředí v uvedeném pořadí v oblasti normalizace, podpisem čtyř různých rámcových dohod o partnerství. To zajistí soudržnost a stabilitu, pokud jde o financování a sledování činnosti.
Kromě finančního příspěvku Komise přijímá opatření k zajištění přítomnosti a aktivní účasti organizací stanovených v příloze III na důležitých zasedáních a akcích, jako je Výbor pro normy (pozorovatelé), společná iniciativa v oblasti normalizace (partneři), mnohostranná platforma pro normalizaci v oblasti IKT 38 a zasedání Komise a evropských normalizačních organizací.
S cílem zajistit soudržný přístup k podpoře zájmů malých a středních podniků, spotřebitelů, zaměstnanců a zájmů životního prostředí a společnosti na normalizačním procesu výbory CEN/CENELEC zřídily dvě pracovní skupiny, pracovní skupinu pro malé a střední podniky (SME Working Group) a skupinu zúčastněných společenských subjektů (Societal Stakeholder Group). Členy jsou organizace stanovené v příloze III – SBS v případě první skupiny a ANEC, ECOS a EKOS v případě druhé skupiny. Tyto dvě pracovní skupiny projednávají témata, jako je přístup k normám, zvyšování informovanosti, odborná příprava a podpora účasti na normalizační práci na technické úrovni. Díky tomu již byla vytvořena řada nástrojů, jako jsou on-line sady nástrojů pro malé a střední podniky a mechanismus pro předkládání stanovisek pro zúčastněné společenské subjekty.
Nařízení o normalizaci zdůrazňuje zejména 39 zapojení malých podniků do procesu tvorby norem s cílem vytvářet normy příznivé pro malé a střední podniky, které mohou snižovat náklady a otevírat trhy. V zájmu dosažení tohoto cíle a jako hlavní část svého pracovního programu na rok 2017 vypracovala organizace SBS dlouhodobou strategii pro malé a střední podniky v oblasti normalizace na období 2018–2021. Tato strategie stanoví cíle a opatření pro malé a střední podniky v oblasti normalizace, aby byla zajištěna kompatibilita vytvářených norem se zájmy malých a středních podniků podle zásady „zelenou malým a středním podnikům“.
Inkluzivnost je jedním z témat dlouhodobé strategie Evropského ústavu pro telekomunikační normy (ETSI) a je řešena v rámci skupiny tohoto ústavu s názvem „ETSI in the European Standardisation Landscape“ (ETSI v evropském normalizačním prostředí). Na základě diskusí této skupiny byl zahájen program 3SI (Societal Stakeholder Support and Inclusiveness (Podpora a začleňování zúčastněných společenských subjektů)), který stanoví soubor opatření, jež mají podpořit začleňování a zvýšit viditelnost, informovanost a zapojení organizací podle přílohy III v ETSI. Všechny organizace stanovené v příloze III jsou právoplatnými členy ETSI.
Závěr
Účelem této zprávy je podpořit nově zavedený interinstitucionální dialog o normalizaci na úrovni EU i oznámené sdělení ze dne 1. června 2016. Měla by podnítit debatu se spolunormotvůrci, Evropským parlamentem a Radou, i s EHSV a Výborem regionů a uvádí orientační body pro nadcházející priority v oblasti normalizace, které přispějí k tvorbě pracovních míst, růstu a konkurenceschopnosti. Tento interinstitucionální dialog je zaváděn v souladu s novou interinstitucionální dohodou Evropského parlamentu, Rady Evropské unie a Evropské komise o zdokonalení tvorby právních předpisů 40 .
Úzká spolupráce spolunormotvůrců při formulování priorit ročního pracovního programu Unie na rok 2019 bude stěžejní pro úspěšné provádění programu. Společně stanovené politické priority v oblasti evropské normalizace posílí zefektivňování normalizační práce v budoucích legislativních procesech. Dosažení cílů normalizační politiky EU vyžaduje obecnou shodu a aktivní účast všech subjektů evropského systému normalizace: podpora začleňování, zvyšování povědomí o významu normalizace v hospodářství a společnosti, zlepšování postupů pro posuzování harmonizovaných norem 41 , provádění priorit normalizace v oblasti IKT a překonávání překážek v odvětví služeb.
