EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 17.1.2018

COM(2018) 22 final

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ

o akčním plánu digitálního vzdělávání

{SWD(2018) 12 final}

1. Úvod

Vzdělávání a odborná příprava jsou nejlepší investice do budoucnosti Evropy. Plní důležitou úlohu při podpoře růstu, inovací a vytváření pracovních míst. Evropské systémy vzdělávání a odborné přípravy musí lidem umožnit, aby získali znalosti, dovednosti a kompetence zaměřené na budoucnost a nutné k inovacím a úspěchům. Sehrávají rovněž významnou úlohu při vytváření evropské identity založené na společných hodnotách a kultuře. Vzdělání by mělo pomoci mladým lidem se vyjadřovat, angažovat se, zapojit se do dění a utvářet budoucnost Evropy, jejímiž základními rysy jsou demokracie, solidarita a začleňování. Digitální technologie obohacuje učení v mnoha ohledech a nabízí příležitosti k učení, které musí být přístupné všem. Otevírá přístup k nesmírnému množství informací a pramenů.

V Římském prohlášení z března 2017 zdůraznily členské státy EU svůj závazek poskytnout mladým lidem „nejlepší vzdělání a odbornou přípravu“. Evropská rada v říjnu 2017 ve své výzvě uvedla, že systémy vzdělávání a odborné přípravy musejí být „vhodné pro digitální věk“ 1 . Na vrcholné schůzce v Göteborgu v listopadu 2017 přijaly Evropský parlament, Rada a Komise evropský pilíř sociálních práv, který zakotvuje právo na kvalitní vzdělávání, odbornou přípravu a celoživotní učení, jež podporují začlenění. Ve sdělení nazvaném Posilování evropské identity prostřednictvím vzdělávání a kultury 2 , které je příspěvkem Komise do diskuse o vzdělávání a kultuře v rámci programu jednání vedoucích představitelů EU na vrcholné schůzce v Göteborgu, je stanovena vize evropského prostoru vzdělávání a představen zvláštní akční plán digitálního vzdělávání.

Komise uspořádá v lednu 2018 první Evropský summit o vzdělávání, jehož obecné téma je „Položit základy evropského prostoru vzdělávání“: k inovativnímu, inkluzivnímu vzdělávání založenému na hodnotách“. V rámci plnění nové agendy dovedností pro Evropu 3 navrhne Komise revidovaný evropský referenční rámec klíčových kompetencí pro celoživotní učení 4 , který vymezuje znalosti, dovednosti a přístupy, jež lidé potřebují k životu, včetně digitálních kompetencí. Tento akční plán stanoví, jakým způsobem mohou systémy vzdělávání a odborné přípravy umožnit lepší využívání inovací a digitálních technologií a podpořit rozvoj příslušných digitálních kompetencí potřebných pro život a práci v době rychlých digitálních změn. Akční plán se konkrétně zaměřuje na systémy počátečního vzdělávání a odborné přípravy a zahrnuje školy, odborné vzdělávání a přípravu a vysokoškolské vzdělání.

2. Výzvy a příležitosti digitální transformace pro oblast vzdělávání

Rychlý rozvoj nových technologií, jako jsou umělá inteligence, robotika, cloud computing a technologie blockchain, bude urychlovat digitální transformaci Evropy. Stejně jako významný technologický pokrok v minulosti ovlivňuje digitalizace to, jak lidé žijí, komunikují, studují i pracují. Některá pracovní místa zaniknou, jiná budou nahrazena, vzniknou nová pracovní místa, řada pracovních míst a odvětví projde transformací a objeví se i nové činnosti 5 . Je proto velmi důležité investovat do digitálních dovedností v průběhu celého života.

Ačkoli digitální transformace přináší řadu příležitostí, největším rizikem v současnosti by bylo, kdyby společnost nebyla řádně připravena na budoucnost. Jestliže je vzdělávání páteří růstu a začleňování v EU, hlavním úkolem je připravit občany tak, aby co nejlépe využívali příležitostí a čelili výzvám spojeným s rychle se rozvíjejícím, globalizovaným a vzájemně propojeným světem.

Reformní úsilí pokračuje každý rok, přesto mezi členskými státy EU i v rámci jednotlivých členských států přetrvávají rozdíly – zejména pokud jde o digitální infrastrukturu a dovednosti – a ty brání růstu podporujícímu začlenění. Zranitelné skupiny jsou touto situací obzvláště zasaženy. Jedním z jednoznačných problémů je navíc nezájem dívek o studium informačních a komunikačních technologií (IKT) a přírodních věd, technologie, inženýrství a matematiky (STEM). To vede ke ztrátě sociálních a hospodářských příležitostí a k riziku, že se genderové rozdíly ještě více prohloubí.

Pro vzdělávání by mohlo být pozitivní otevírání nových tříd, dále reálné zkušenosti a projekty, stejně jako nové učební pomůcky, materiály či otevřené vzdělávací zdroje. Díky on-line spolupráci mohou účastníci vzdělávání dosáhnout dalšího pokroku. Přístup k digitálním technologiím a jejich využívání může pomoci překlenout propast ve vzdělání mezi studenty ze znevýhodněného sociálně-ekonomického prostředí a těmi, jež pocházejí z lépe postavených rodin. Výuka přizpůsobená potřebám jednotlivce může vést ke zvýšení motivace tím, že se zaměří na jednotlivé účastníky vzdělávání. Ovšem pokrok v začleňování technologií do vzdělávání zůstává omezený.

Více než 80 % mladých lidí v Evropě využívá internet pro společenské aktivity 6 . Mobilní přístup k internetu se v posledních letech výrazně zvýšil 7 . Využívání technologií pro vzdělávací účely však zaostává. Ne všechny základní a střední školy v EU mají vysokorychlostní přístup a ne všichni pedagogičtí pracovníci mají k využívání digitálních nástrojů na podporu své výuky dostatečné kompetence či sebejistotu 8 . Z jedné nedávné studie vyplývá, že v roce 2015 nemělo podle odhadů 18 % základních a středních škol v EU vysokorychlostní přístup 9 .

Inovace ve vzdělávacích systémech chápaná jako zavádění nových služeb, technologií a kompetencí vzdělávacími organizacemi může přispět ke zlepšení výsledků učení, posílení rovnosti a efektivnosti 10 . Nejvyšší efektivnosti a udržitelnosti lze dosáhnout, pokud jsou inovace prováděny řádně vyškolenými pedagogy a pokud tvoří součást jednoznačných vyučovacích cílů. Je třeba vynaložit ještě větší úsilí o co nejlepší využívání digitálních prostředků, aby bylo cílů v oblasti vzdělávání dosaženo.

Pokrok v digitální oblasti rovněž přináší nové výzvy pro evropské žáky, studenty i učitele. Zatímco algoritmy používané sociálními médii a zpravodajskými portály mohou výrazně posílit předsudky nebo šíření falešných zpráv, ochrana osobních údajů se stává v digitální společnosti jedním z klíčových problémů. Mladí lidé, stejně jako dospělí, jsou vystaveni hrozbám kybernetické šikany, obtěžování, bezohledného chování nebo znepokojivého obsahu on-line. Skutečnost, že se každodenně setkáváme s digitálními údaji řízenými většinou záhadnými algoritmy, přináší nepochybná rizika a více než kdykoli předtím vyžaduje kritické myšlení a schopnost se pozitivně a kvalifikovaně zapojit do digitálního prostředí. Čelíme neustále se vyvíjející potřebě mediální gramotnosti, jakož i potřebě velké směsice digitálních dovedností a kompetencí, mezi něž patří oblasti bezpečnosti, zabezpečení a soukromí, ale jejich šíření mezi širokou veřejností a pokrokovějšími profesemi a odvětvími je nadále problematické.

3. Klíčová úloha spolupráce na úrovni EU při rozšiřování inovací v systémech vzdělávání a odborné přípravy v členských státech EU

Spolupráce na úrovni EU prostřednictvím výměny osvědčených postupů, vzájemného učení a sdílení poznatků je osvědčený způsob, jak v členských státech EU podpořit systémy vzdělávání a odborné přípravy. Společné rámce pomáhají nacházet účinná řešení, zatímco společné nástroje, jako je např. eTwinning, zvyšují efektivnost a posilují dopad. Inovativní postupy ve vzdělávání – zejména digitální – jsou zaváděny v celé EU. Tyto postupy mají různou podobu a zahrnují veřejné, soukromé i nestátní subjekty. Inovace ve vzdělávacích systémech však není sama o sobě cílem, ale způsobem, jak zlepšit jejich kvalitu a inkluzivnost.

Z informací Evropského inovačního a technologického institutu (EIT) vyplývá, že zúčastněné strany nečekají na změnu, ale aktivně využívají digitálních příležitostí ke zlepšení výuky a učení 11 . Měl by být rozvíjen inovativní a podnikatelský duch ve vzdělávání a odborné přípravě, který by měl být podporován jednoznačnou politickou vůlí a úsilím o to, aby inovace sloužily všem. Inovativní postupy je třeba sdílet, diskutovat o nich a prosazovat je, a je-li to možné i zajistit jejich využívání ve větším měřítku. Je třeba rozšířit přístup odborníků ve vzdělávání – kteří obvykle nemají úplný přehled o tom, co je odzkoušené a ověřené jinde, mnohdy i v jejich sousedství – ke koncepcím, nástrojům, metodám, postupům a systémovému a koncepčnímu myšlení.

Údaje a důkazní informace na úrovni EU přispívají k větší transparentnosti při měření pokroku a vzájemného učení ve všech členských státech EU. Využívání technologií ve školách se věnuje řada studií a průzkumů. Většina z nich je však buď jen částečná, to znamená, že se věnuje jen konkrétní oblasti, jako je např. konektivita, nebo zeměpisně omezená a pokrývá jen konkrétní zemi. Hlavními zdroji referenčního srovnávání na celosvětové úrovni jsou průzkumy Evropské komise, včetně průzkumu využívání IKT ve vzdělávání z roku 2013, ročního průzkumu využívání IKT v domácnostech a mezi jednotlivci a programy OECD, konkrétně Program pro mezinárodní hodnocení žáků (PISA) a Program pro mezinárodní hodnocení kompetencí dospělých (PIAAC). Potřebujeme více důkazů a soudržný přístup ke sběru údajů.

Zúčastněné strany působící v oblasti vzdělávání a odborné přípravy hrají klíčovou úlohu při dosahování toho, aby se inovace dostaly do popředí. Nedávné veřejné konzultace poukázaly na potřebu konkrétnějších opatření EU na podporu přijímání inovativních přístupů a digitálních technologií ve vzdělávání a na podporu rozvoje digitálních kompetencí, včetně digitální mediální gramotnosti, digitální bezpečnosti a schopnosti využívat digitálních technologií pro zlepšení životních podmínek 12 . Ve veřejné konzultaci týkající se programu Erasmus+ 68 % dotázaných uznalo, že inovace jsou pro naplnění potřeb v odvětví vzdělávání „nesmírně důležité“. Existuje rovněž jednoznačná potřeba: i) posílit kompetence k podnikavosti a podnikatelské myšlení a ii) podpořit digitální podnikání, což zahrnuje nové podniky i transformaci stávajících podniků prostřednictvím nových a vznikajících digitálních technologií.

Akční plán digitálního vzdělávání navazuje na dvě sdělení přijatá v květnu 2017: Obnovený program EU v oblasti vysokoškolského vzdělávání a Rozvoj škol a vynikající výuka poskytující výborný start do života 13 . Podporuje úsilí v rámci jednotného digitálního trhu 14 a nové agendy dovedností pro Evropu. 

Akční plán dále rozvíjí výzvu obsaženou v diskusním dokumentu o využití potenciálu globalizace, aby společnost byla „čím dál více mobilní a digitalizovaná, a [zajišťovala] správnou kombinaci „měkkých“ a „tvrdých“ digitálních dovedností“. Vzdělání má podle tohoto dokumentu pomoci posílit odolnost v dobách rychlých technologických změn a globalizace. Akční plán je v souladu s prohlášením ministrů skupiny G-20 o digitální ekonomice z roku 2017, z něhož vyplývá toto všeobecné uznání: aby mohly být využívány nové digitální technologie, je možné, že bude třeba změnit všechny formy vzdělávání a celoživotního učení.

V těchto dokumentech je nastíněna řada důležitých politických cílů, které dnes platí více než kdykoli předtím. Tyto cíle zahrnují:

·podporu kvalitního vzdělávání,

·posilování jeho významu,

·rozvíjení digitálních dovedností evropských občanů a jejich větší zviditelnění,

·podporu inovací a digitálních kompetencí ve všech vzdělávacích institucích,

·otevření vzdělávacích systémů.

4. Priority činnosti

Akční plán se zaměřuje na provádění digitálních a inovativních vzdělávacích postupů a na potřebu tyto postupy posilovat, podporovat a účelně využívat ve větším měřítku. Bude vycházet ze široké základny zúčastněných stran v oblasti vzdělávání a odborné přípravy, jako jsou například podniky, výzkumné instituce a nevládní organizace, a případně také z neformálního vzdělávání. Akční plán má tři priority:

Pro každou prioritu stanoví akční plán opatření, která pomohou členským státům EU při řešení problémů. Ta zahrnují: i) poskytování nástrojů, které pomohou pedagogům a školitelům lépe využívat technologie, včetně lepšího připojení k internetu; ii) cílená opatření na rozvoj příslušných digitálních kompetencí; iii) posílené a další úsilí o zlepšení vzdělávání prostřednictvím lepších poznatků a analýzy. Akční plán nepředjímá připravovaný návrh Komise týkající se nového víceletého finančního rámce a budoucích programů financování.

4.1 Priorita 1: Lepší využívání digitálních technologií ve výuce a učení

Do naší společnosti a hospodářství stále více pronikají digitální technologie. V té či oné podobě se technologie staly do značné míry součástí našeho pracovního prostředí i životního stylu. Existuje však rozdíl mezi využíváním digitálních technologií v každodenním životě a ve vzdělávání. Digitální technologie v sobě skrývají obrovský a do značné míry nevyužitý potenciál pro zlepšení vzdělávání.

Jednou z hlavních součástí digitálního vzdělávání je zajištění rovnosti a kvality přístupu a infrastruktury. Digitální propast má mnoho rozměrů, ale výchozím bodem pro snížení nerovnosti a vyloučení musí být zlepšení přístupu k technologiím a připojení pro všechny děti ve vzdělávacím systému. Musíme také řešit odlišnou kvalitu přístupu a infrastruktury, protože vysoká kvalita přináší inovativnější a uspokojivější zkušenosti získané během vzdělávání.

Inovace ve vzdělávání a odborné přípravě do značné míry závisí na posílení postavení a lepším propojení pedagogů. Program Erasmus+ tohoto cíle dosahuje prostřednictvím vzájemného učení. Nová školení pod vedením odborníků a praktické semináře určené pro tvůrce politik a pedagogy, včetně platformy evropských sdružení poskytovatelů odborného vzdělávání a přípravy, dále posílí propojenost tím, že budou rozvíjet specifický obsah ve více jazycích a budou využívat klíčové platformy EU, jako jsou School Education Gateway a Teacher Academy. Nové příležitosti v rámci programu Erasmus+ dále posílí kombinovanou mobilitu, čímž se podpoří jak elektronické učení a klasická prezenční výuka, tak i výměny mezi žáky v různých zemích.

Digitální připravenost ve vzdělávání vyžaduje know-how a také přizpůsobení se a změnu. Školy a vzdělávací instituce v Evropě jsou různé a velmi se liší svým vybavením, dovednostmi učitelů a přístupem k využívání technologií. „Ohniska“ inovací v digitálním vzdělávání se nacházejí po celé Evropě. Aby však inovativní politiky a postupy byly využívány ve větším měřítku, je třeba je podporovat.

K zavádění inovací a technologií do učeben potřebují pedagogičtí pracovníci správné prostředí, infrastrukturu, nástroje a podporu vedení. Mají-li být digitální technologie pro studenty a zaměstnance přínosné, je třeba uplatňovat přístup, který kombinuje vzdělávání učitelů, učební osnovy a výukové materiály, jež se přizpůsobí digitálním výukovým modelům. Tento přístup k zavádění digitálních technologií pro účely výuky a učení, který se vztahuje na organizaci jako celek, se odráží v nástroji sebehodnocení SELFIE, jehož pilotní ověřování probíhá na školách ve 14 zemích.

Mobilita je důležitou součástí vzdělání a digitální technologie jsou klíčem k jejímu dalšímu posilování. Projekty programu Erasmus+, jako je například evropská elektronická studentská karta a Erasmus bez papírů (Erasmus without Papers), budou rozšířeny a budou propojeny s pracovními aktivitami souvisejícími s ověřováním a probíhajícími v rámci Nástroje pro propojení Evropy 15 . Cílem je:

·umožnit studentům prokazovat svou totožnost důvěryhodným způsobem, a to v souladu se zásadou „pouze jednou“ 16 ,

·digitálně propojit informační systémy vysokoškolských institucí,

·umožnit bezpečnou výměnu a ověřování údajů studentů a akademických záznamů,

·omezit administrativní postupy,

·umožnit přístup ke službám, na které mají studenti nárok při příchodu do hostitelské země.

Iniciativa elektronické studentské karty EU má za cíl zlepšit kvalitu mobility studentů v Evropě. Do roku 2025 by měli mít všichni studenti, kteří se účastní mobility v rámci programu Erasmus+, nárok na to, aby jejich totožnost a status studenta získané na vnitrostátní úrovni byly při příchodu do zahraničí automaticky uznány ve všech členských státech EU. Totéž platí pro přístup ke službám poskytovaným v kampusech (např. při získávání studijních materiálů, zápisu, využívání knihoven). Podporu pro výměnné pobyty získá 20 000 žáků a 4 000 učitelů, přičemž cílem je doplnit a nadále rozvíjet probíhající činnost a spolupráci na digitálních projektech.

Budoucí vývoj:

4.2 Priorita 2: Rozvoj příslušných digitálních dovedností a kompetencí pro digitální transformaci

Aby mohli občané v digitální společnosti dobře fungovat a prosperovat a aby mohli překonávat digitální rizika, potřebují kompetence, které jim pomohou řešit výzvy a využívat příležitosti spojené s digitální transformací. Digitální dovednosti patří společně se schopností číst a psát a znalostí základních početních úkonů k základním dovednostem potřebným ve všech oblastech života; u velkého počtu občanů jsou však tyto dovednosti příliš omezené nebo zastaralé. Je třeba provádět „rozsáhlejší“ opatření, neboť všichni občané musí – v různém měřítku – pochopit rozdílné aspekty digitální kompetence. Zároveň je zapotřebí jít více do „hloubky“, pokud jde o specializovanější dovednosti v oblasti informatiky, které vyžadují profese v oboru IKT.

Digitální kompetence tvoří součást revidovaného evropského referenčního rámce klíčových kompetencí pro celoživotní učení, které by měli mít všichni občané. Digitální kompetencí se rozumí používání digitálních technologií s jistou dávkou kritiky a sebevědomí, přičemž tato kompetence zahrnuje znalosti, dovednosti a postoje, jež všichni občané v rychle se vyvíjející digitální společnosti potřebují. Evropský rámec digitálních kompetencí pro občany 19 popisuje digitální kompetence v pěti oblastech: informace a datová gramotnost; komunikace a spolupráce; vytváření digitálního obsahu; bezpečnost a dobré životní podmínky a řešení problémů. Evropský rámec digitálních kompetencí pro pedagogy 20 , který byl zveřejněn nedávno, pedagogům nabízí pokyny pro vývoj modelů digitálních kompetencí. Společně tyto rámce nabízejí hloubkový a použitelný referenční model, který umožňuje systematickou podporu digitálních kompetencí.

Digitální revoluce bude i nadále zásadním způsobem měnit způsob, jak evropští občané žijí, pracují a studují. Objeví se obrovské možnosti, ale zároveň vznikne významné riziko, pokud se digitální kompetence nebudou vyvíjet. V rámci iniciativy týkající se cest prohlubování dovedností, která je součástí agendy dovedností, se doporučuje, aby členské státy zavedly soudržná opatření určená ke zlepšení digitálních dovedností (včetně schopnosti číst a psát a znalosti základních početních úkonů) mnoha milionů dospělých osob s nízkou úrovní dovedností nebo nízkou kvalifikací, kteří patří do skupiny obyvatelstva, u níž je tato potřeba nejnaléhavější. Kromě toho se odhaduje, že v současné době vyžaduje určitou úroveň digitálních dovedností 21 90 % pracovních míst, a pokud se nám nepodaří naučit Evropany všech věkových kategorií digitálním dovednostem, hrozí značné riziko, že Evropa přijde o svou největší konkurenční výhodu – vysoce kvalifikovanou a vzdělanou pracovní sílu.

Získávání digitálních dovedností musí začít v raném věku a pokračovat celý život. K tomu může docházet v rámci učebních osnov nebo prostřednictvím mimoškolního vzdělávání. Mladí Evropané jsou nadšenými uživateli webových stránek, aplikací a her, musí se však také naučit rozumět základním strukturám a algoritmům a stát se tvůrci a průkopníky v digitální oblasti. Ukázkou úspěšného občanského hnutí je iniciativa EU codeweek.eu, do které se v roce 2016 celosvětově zapojil téměř milion lidí. Po této zkušenosti bude iniciativa rozšířena a všechny školy v Evropě budou podpořeny v účasti na Evropském týdnu programování ve spolupráci s orgány členských států EU, ambasadory týdne programování, sítí eTwinning, Koalicí pro digitální dovednosti a pracovní místa 22 a prostřednictvím souvisejících opatření.

Větší důraz je třeba klást na účinné řešení problémů, které vytváří digitální transformace v oblasti on-line bezpečnosti a kybernetické hygieny. Musíme posílit schopnost kritického myšlení a mediální gramotnost u dětí a mladých lidí, aby mohli hodnotit a zdolávat všudypřítomné hrozby falešných zpráv, kybernetické šikany, radikalizace, ohrožení kybernetické bezpečnosti či hrozby podvodů. Dokonce i nejmladší děti jsou v každodenním kontaktu s digitálními technologiemi, aniž by však těmto rizikům rozuměly, a rodiče, kteří se obávají nevhodného obsahu a rizik, nevědí, jak tyto problémy řešit. Podle údajů Europolu současně narůstá počet kybernetických útoků, porušení ochrany údajů a dalších nezákonných on-line činností. Ve svém zářijovém sdělení o kybernetické bezpečnosti 23 vyzvala Komise členské státy EU, aby se zavázaly, že zahrnou kybernetickou bezpečnost do učebních osnov vzdělávání a odborné přípravy.

Chce-li Evropa plně využít výhod digitální revoluce, je zásadní, aby byly prostřednictvím digitálního vzdělávání a vzdělávání v oblasti podnikání překonány genderové rozdíly. I když mezi dívkami a chlapci jsou kompetence v oblasti digitálních technologií a zájem o tuto oblast zhruba stejné, méně dívek rozvíjí tento svůj zájem v dalším studiu či profesní dráze. Dívky a mladé ženy potřebují pozitivní příklady, vzory a podporu, aby dokázaly překonat stereotypy a uvědomily si, že i ony mohou v oblasti IKT a STEM budovat uspokojivou a úspěšnou kariéru. Zvýšení účasti žen v těchto povoláních pomůže uvolnit digitální potenciál Evropy a zajistit, aby ženy získaly při utváření digitálního světa rovnoprávné postavení 24 . V EU tvoří ženy méně než jednu pětinu odborníků v oblasti IKT 25 .

Rozvoj vysoce kvalifikovaných odborníků v oblasti IKT je rozhodující pro konkurenceschopnost 26 . Pokročilé digitální dovednosti jsou důležité pro podporu nové generace analytiků, výzkumných pracovníků a inovátorů. Důkladné odborné znalosti v oblasti digitálních technologií jsou důležité v řadě povolání, nejen pro ty, jež pracují v oblasti IKT. Pokud například lékaři analyzují vývojové tendence šíření nemocí, potřebují jednak lékařskou odbornost a současně i širokou škálu pokročilých digitálních kompetencí. V obecnějším měřítku lze říci, že v současné době tři ze čtyř výzkumných pracovníků neabsolvovali žádnou odbornou přípravu v oblasti správy otevřeného přístupu anebo veřejně přístupných dat. Výzkum a inovace zaměřené na občany a zdůrazňující řešení společenských výzev by měly více využívat veřejně přístupných dat a kolaborativních nástrojů a metod v oblasti digitálních technologií.

Budoucí vývoj:

4.3 Priorita 3: Zlepšení systémů vzdělávání prostřednictvím lepší analýzy údajů a prognózy

Údaje mají pro vzdělávání a odbornou přípravu zásadní význam. Při používání technologií jsou vytvářeny údaje, které je možno využít. Otázkou je, jak využít tyto údaje k získání lepšího přehledu a vytváření kvalitnějších prognóz, které mohou zdokonalit vzdělávací systém nebo řešit stávající problémy ve vzdělávání. Vzhledem k tomu, že technologické trendy, jako je například umělá inteligence, automatizace a robotizace, jsou celosvětové, spolupráce na úrovni EU může být užitečným vodítkem pro všechny členské státy EU a může přispět k navázání spolupráce a zahájení výměn při hledání možných odpovědí na nově vznikající přeshraniční výzvy. Sběr údajů prostřednictvím průzkumů a studií, které se týkají digitalizace ve vzdělávacích institucích a institucích odborné přípravy, a digitální technologie v procesu učení, představují důležité vstupy pro tvorbu politik. Avšak srovnatelných komplexních údajů o šíření technologií ve vzdělávacích systémech je často málo, jsou neúplné nebo zastaralé. Je tudíž nutné, aby byly shromažďování a koordinace údajů účinnější a účelnější jak na úrovni EU, tak i na mezinárodní úrovni (OECD).

U požadovaných politických opatření založených na důkazech napomáhá sběr údajů rovněž k identifikaci a řešení potřeb, avšak zejména srovnávací údaje jsou pro tyto účely využívány zřídka. Iniciativy v oblasti digitálního vzdělávání jsou jen málokdy srovnávány s jinými iniciativami a dostupnými údaji, takže o tom, které postupy obecně fungují nebo ze kterých by mohly těžit konkrétní společenské a vzdělávací systémy, toho víme jen málo. Data velkého objemu a analýza učení nabízejí nové možnosti pro sběr, analýzu a používání údajů za účelem zlepšení vzdělávání. V jednotlivých členských státech EU existuje řada iniciativ na přechod od univerzálního přístupu k výuce v předmětech, jako je matematika, k více individuálnímu přístupu k učení, který spočívá v přizpůsobení obsahu potřebám jednotlivých žáků 27 . Analýza učení může zlepšit individuální přístup k učení 28 , například rozpoznáním ohrožených studentů, a jejím prostřednictvím lze posuzovat dopady různých výukových strategií. Jelikož je však analýza učení v Evropě stále ještě v rané fázi, potřebujeme více pilotních projektů za účelem výzkumu a testování v této oblasti 29 .

Inovace z podnětu uživatelů mají zásadní význam pro včasné zavádění inovativních řešení problémů v oblasti vzdělávání. Sběr údajů a trendů týkajících se vzdělávání se obecně provádí ve směru „od shora dolů“ pod vedením mezinárodních organizací a státních orgánů. K hledisku uživatele se obvykle dostatečně nepřihlíží, což může omezovat potenciální řešení určité potřeby. To platí zejména v době, kdy jsou inovace prováděny z podnětu uživatelů a kdy jednotlivci hledají řešení problémů, kterým čelí. V této souvislosti Komise prověří možnosti, jak propagovat občanskou angažovanost a inovace prováděné z podnětu uživatelů prostřednictvím každoročního vzdělávacího hackathonu na úrovni EU za účelem rozvoje inovativních řešení hlavních výzev v oblasti vzdělávání a odborné přípravy.

Prognóza: od zaostávání k odhadu vývoje změn. Vzdělávací instituce a instituce odborné přípravy se snaží držet krok s technologickým vývojem. Prognózy vzdělávání a odborné přípravy mohou tento trend změnit a zapojit pedagogy (od tvůrců politik až po osoby z praxe) do vedení nadcházejících změn.

Budoucí vývoj:

5. Závěry a výhled do budoucna

Akční plán nastiňuje evropské iniciativy, které bude Komise ve spolupráci s členskými státy, zúčastněnými stranami a společností provádět do konce roku 2020. Tvoří součást širšího úsilí Komise o vytvoření evropského prostoru vzdělávání a doplňuje doporučení o společných hodnotách a klíčových kompetencích. Akční plán bude prováděn v rámci procesu evropské spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy (ET 2020). Bude také podporovat evropský semestr, který je klíčovou hybnou silou reforem prostřednictvím doporučení pro jednotlivé země souvisejících se vzděláním a odbornou přípravou.

Komise zahájí dialog s příslušnými zúčastněnými stranami o tom, jak navrhovaná opatření provádět. Ve fázi následující po provedení bude Komise spolupracovat se skupinou ET 2020 pro digitální dovednosti a kompetence. Komise ze způsobu provádění opatření rovněž vyvodí politická ponaučení. Tím také přispěje do rozvíjející se diskuse o budoucí evropské spolupráci v oblasti vzdělávání a odborné přípravy.

(1)

EUCO 14/17: závěry Evropské rady ze dne 19. října 2017.

(2)

  COM(2017) 673: Posilování evropské identity prostřednictvím vzdělávání a kultury.

(3)

COM(2016) 381: Nová agenda dovedností pro Evropu.

(4)

COM(2018) 24: návrh doporučení Rady o klíčových kompetencích pro celoživotní učení.

(5)

Evropská komise (2017): A concept paper on digitisation, employability and inclusiveness. The role of Europe (Koncepční dokument o digitalizaci, uplatnitelnosti na trhu práce a inkluzivnosti. Úloha Evropy), http://ec.europa.eu/newsroom/document.cfm?doc_id=44515 .

(6)

 Eurostat (2015): Being young in Europe today - digital world, (Být mladý v dnešní Evropě – digitální svět), http://ec.europa.eu/eurostat/statistics-explained/index.php/Being_young_in_Europe_today_-_digital_world .

(7)

 Enders Analysis (2017): Children‘s changing video habits and implications for the content market (Měnící se návyky dětí ve sledování obrazových médií a důsledky pro trh s digitálním obsahem).

(8)

 Evropská komise (2013): Survey of Schools: ICT in Education Benchmarking Access, Use and Attitudes to Technology in Europe’s Schools (Průzkum ve školách: IKT ve vzdělávání – Referenční srovnávání přístupu k technologiím, jejich využívání a postoje k nim na evropských školách), https://ec.europa.eu/digital-single-market/en/news/survey-schools-ict-education .

(9)

Evropská komise (2017): Satellite broadband for schools: Feasibility study (Satelitní vysokorychlostní přístup pro školy: studie proveditelnosti),
  http://ec.europa.eu/newsroom/document.cfm?doc_id=46134 .

(10)

 OECD (2016): Innovating Education and Education for Innovation. The Power of Digital Technologies and Skills (Inovace vzdělávání a vzdělávání pro inovace – síla digitálních technologií a dovedností).

(11)

 Evropská komise (2017) 351: pracovní dokument útvarů Komise o průběžném hodnocení Evropského inovačního a technologického institutu.

(12)

 Veřejné konzultace v rámci přezkumu klíčových kompetencí pro celoživotní učení a obnovený program EU pro modernizaci vysokoškolského vzdělávání.

(13)

COM(2017) 248: Rozvoj škol a vynikající výuka poskytující výborný start do života a COM (2017) 247: Obnovená strategie pro vysokoškolské vzdělávání.

(14)

COM(2015) 192: Strategie pro jednotný digitální trh v Evropě.

(15)

Nástroj pro propojení Evropy, https://ec.europa.eu/cefdigital/wiki/display/CEFDIGITAL/CEF+Digital+Home .

(16)

Evropská komise (2017), EU-wide digital Once-Only Principle (Zásada „pouze jednou“ v oblasti digitálních technologií napříč EU), https://ec.europa.eu/digital-single-market/en/news/eu-wide-digital-once-only-principle-citizens-and-businesses-policy-options-and-their-impacts .

(17)

Mimo jiné i prostřednictvím nedávno vytvořené sítě EU poradenských kanceláří pro širokopásmové připojení.

(18)

Evropská komise (2017): European Commission joins forces to help bringing more broadband in rural areas (Evropská komise spojuje síly s cílem pomoci se zaváděním rozsáhlejšího širokopásmového připojení ve venkovských oblastech), https://ec.europa.eu/digital-single-market/en/news/european-commission-joins-forces-help-bringing-more-broadband-rural-areas .

(19)

Evropská komise (2016): Digital Competence Framework for Citizens (Rámec digitálních kompetencí pro občany), https://ec.europa.eu/jrc/en/digcomp/digital-competence-framework .

(20)

Evropská komise (2017): Digital Competence Framework for Educators (Rámec digitálních kompetencí pro pedagogy) , https://ec.europa.eu/jrc/en/digcompedu .

(21)

Evropská komise (2016): ICT for work: Digital skills in the work place (IKT pro práci: digitální dovednosti na pracovišti), https://ec.europa.eu/digital-single-market/en/news/ict-work-digital-skills-workplace .

(22)

Více informací o Koalici pro digitální dovednosti a pracovní místa, https://ec.europa.eu/digital-single-market/en/digital-skills-jobs-coalition .

(23)

JOIN 2017 (450): společné sdělení Evropské komise a Evropské služby pro vnější činnost: Odolnost, odrazování a obrana: budování silné kybernetické bezpečnosti pro EU.

(24)

Viz SWD, bod 2.3.

(25)

 Muži představují 83,9 % odborníků zaměstnaných v oboru IKT, ženy 16,1 % (Eurostat, 2015).

(26)

 Evropský rámec e-kompetencí je evropská norma a referenční rámec pro kompetence vyžadované v profesích v oblasti IKT. Tento rámec vytvořil a spravuje Evropský výbor pro normalizaci (CEN).

(27)

Například v Lucembursku zahájilo Ministerstvo školství, dětí a mládeže na podporu strategie Digital Lëtzebuerg celostátní projekt digitální transformace s názvem MathemaTIC, který má studentům nabídnout možnost interakce s poutavými matematickými zdroji, které jsou založeny na výzkumu, jsou přizpůsobeny konkrétním potřebám žáků a sladěny se studijními výsledky učebních plánů.

(28)

COM(2013) 654: Otevření systémů vzdělávání: nové technologie a otevřené vzdělávací zdroje jakožto prostředky inovativní výuky a učení pro všechny.

(29)

Ferguson, R., Brasher, A., Clow, D., Cooper, A., Hillaire, G., Mittelmeier, J., Rienties, B., Ullmann, T., Vuorikari, R. (2016). Research Evidence on the Use of Learning Analytics — Implications for Education Policy (Vědecké poznatky o využívání analýzy učení – dopady na politiku vzdělávání). In: R. Vuorikari, J. Castaño Muñoz (Eds.). Joint Research Centre Science for Policy Report (zpráva Společného výzkumného střediska: Věda na podporu politiky); EUR 28294 EN.

(30)

  Viz poznámky pod čarou 19 a 20.

(31)

Jako jsou například pracovní skupiny ET 2020 a potřeby a trendy týkající se dovedností v oblasti dat velkého objemu, jež jsou součástí rámce Europass.