EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 4.5.2017

COM(2017) 208 final

2017/0090(COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterým se mění nařízení (EU) č. 648/2012, pokud jde o povinnost clearingu a její pozastavení, požadavky na oznamování, techniky zmírňování rizika u OTC derivátových smluv, jejichž clearing neprovádí ústřední protistrana, registraci registrů obchodních údajů, dohled nad těmito registry a požadavky na ně

(Text s významem pro EHP)

{SWD(2017) 148 final}
{SWD(2017) 149 final}

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.SOUVISLOSTI NÁVRHU

1.1Odůvodnění a cíle návrhu

1.clearing standardizovaných OTC derivátových smluv ústředními protistranami;

2.maržové požadavky na OTC derivátové smlouvy, jejichž clearing neprovádí ústřední protistrana;

3.požadavky na zmírnění operačního rizika u OTC derivátových smluv, jejichž clearing neprovádí ústřední protistrana;

4.povinnost oznamovat derivátové smlouvy;

5.požadavky na ústřední protistrany a

6.požadavky na registry obchodních údajů.

1.2Soulad s platnými předpisy v této oblasti politiky

1.3Soulad s ostatními politikami Unie

Tento návrh se dotýká probíhající iniciativy zaměřené na vytvoření unie kapitálových trhů a je s ní v souladu. Účinné a odolné poobchodní systémy a trhy s finančním kolaterálem jsou nezbytnými prvky dobře fungující unie kapitálových trhů a prohlubují úsilí na podporu investic, růstu a zaměstnanosti v souladu s politickými prioritami Komise.

2.PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA

2.1Právní základ

Právní základ tohoto návrhu tvoří článek 114 SFEU, což je právní základ pro nařízení EMIR. Analýza provedená v rámci zprávy o posouzení dopadů dochází ke zjištění, že prvky nařízení EMIR je třeba změnit, aby se zamezilo nepřiměřeným nákladům nebo zatížení pro některé smluvní strany derivátů a zjednodušila se pravidla, aniž by došlo k ohrožení finanční stability. Pouze spolunormotvůrci mají pravomoc tyto nezbytné změny provést.

2.2Subsidiarita (v případě nevýlučné pravomoci)

Nařízení EMIR jakožto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech. Cílů nařízení EMIR – snížit rizika a zvýšit transparentnost a standardizaci OTC derivátových smluv stanovením jednotných požadavků pro takové smlouvy a pro provádění činností ústředních protistran a registrů obchodních údajů – nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, a proto jich vzhledem k rozsahu opatření může být lépe dosaženo na úrovni Unie v souladu se zásadou subsidiarity ve smyslu článku 5 SFEU.

2.3Proporcionalita

Cílem tohoto návrhu je zajistit, aby cílů nařízení EMIR bylo dosaženo přiměřenějším, účinnějším a efektivnějším způsobem. To vede k jednodušším nebo sníženým požadavkům nařízení EMIR s cílem snížit administrativní zatížení plynoucí z tohoto nařízení pro zúčastněné strany, a zejména pro ty menší. Novým nastavením určitých požadavků nařízení EMIR návrh přímo přispívá k tomu, že nařízení bude celkově přiměřenější. Současně návrh nepřekračuje rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů, a zohledňuje nutnost sledování a zmírnění rizik, jež z derivátů vyplývají pro finanční stabilitu.

2.4Volba nástroje

EMIR je nařízení, a musí tedy být změněno nařízením.

3.VÝSLEDKY HODNOCENÍ EX POST, KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

3.1Hodnocení ex post / kontroly účelnosti platných právních předpisů

Posouzení dopadů, jež tento návrh doprovází, obsahuje hodnotící zprávu k nařízení EMIR.

Nařízení EMIR bylo zařazeno do Programu pro účelnost a účinnost právních předpisů (REFIT) Komise na rok 2016. Stalo se tak v důsledku potřeby zjednodušit cílené oblasti nařízení EMIR a učinit je přiměřenějšími, jak prokázaly příspěvky v rámci veřejné konzultace k nařízení EMIR a výzvy ke sdělení skutečností o finančních službách, jakož i k přezkumu provádění nařízení EMIR, který provedla Komise. Toto hodnocení v tomto kontextu posoudilo, v jaké míře konkrétní požadavky, jež obsahuje nařízení EMIR, plní stanovené cíle, a zejména to, zda toho tyto požadavky dosahují účelným a účinným způsobem, a zda jsou zároveň vzájemně provázané, relevantní a zda poskytují evropskou přidanou hodnotu.

Některé z klíčových požadavků nařízení EMIR začaly být použitelné teprve nedávno nebo ještě nejsou použitelné. Proto dosud neexistuje dostatek podkladů a je příliš brzy na vyvození přesvědčivých závěrů o dlouhodobém dopadu. Toto posouzení proto nepředstavuje úplné hodnocení nařízení EMIR. Hodnocení namísto toho posuzuje, zda ústřední požadavky nařízení EMIR na podávání zpráv o OTV derivátech, na clearing standardizovaných OTC derivátů ústředními protistranami a na uplatňování technik zmírňování rizika a pravidel o maržích u OTC derivátů, jejichž clearing se neprovádí, splnily operativní požadavky s cílem: i) získat úplné a komplexní informace o OTC derivátových pozicích, ii) zvýšit používání clearingu prováděného ústředními protistranami a iii) zdokonalit postupy bilaterálního clearingu. Přezkum v maximální možné míře analyzoval výsledky příslušných požadavků nařízení EMIR podle pěti hodnotících kritérií: 1) efektivnost; 2) účelnost; 3) relevance; 4) vzájemná provázanost a 5) přidaná hodnota opatření EU.

Pokud jde o účelnost požadavků nařízení EMIR získat úplné a komplexní informace o OTC derivátech, zvýšit používání clearingu prováděného ústředními protistranami a uplatňovat vůči OTC derivátům, jejichž clearing se neprovádí, techniky zmírňování rizika a pravidla o maržích, dospělo toho hodnocení k závěru, že počáteční výsledky jsou uspokojivé, avšak existuje prostor pro zjednodušení požadavků, aniž by došlo k ohrožení finanční stability. Pokud jde o podávání zpráv, hodnocení zjistilo, že došlo k pokroku při shromažďování informací o trhu s OTC deriváty, že by však požadavky na oznamování bylo možné zjednodušit, což by umožnilo zvýšit kvalitu předávaných údajů a zvýšit účelnost dohledu. Co se týče povinnosti clearingu, hodnocení dospělo k závěru, že sice došlo ke zvýšení podílu OTC derivátů, u nichž clearing provádí ústřední protistrana, avšak existují některé překážky bránící přístupu některých účastníků trhu ke clearingu prováděnému ústředními protistranami, a že je třeba zavést mechanismus, jenž z důvodů finanční stability umožní povinnost clearingu pozastavit.

Pokud jde o efektivnost, hodnocení poukazuje na konkrétní oblasti, kde by bylo možné požadavky lépe kalibrovat s cílem odstranit nepřiměřené náklady nebo zatížení týkající se určitých obchodů nebo určitých protistran derivátů (tj. malých finančních smluvních stran, nefinančních smluvních stran, penzijních fondů). Z hlediska relevance dospělo hodnocení k závěru, že klíčové požadavky nařízení EMIR jsou i nadále nedílnou součástí mezinárodního úsilí zaměřeného na reformu celosvětového trhu s OTC deriváty. Účelná a efektivní pravidla nařízení EMIR také přispívají k dosažení probíhající iniciativy Komise na vytvoření unie kapitálových trhů a k agendě pro zaměstnanost a růst v souladu s politickými prioritami Komise.

Nařízení EMIR je vzájemně provázané s jinými právními předpisy EU, jak je nastíněno v dokumentu navazujícím na výzvu ke sdělení skutečností a v návrhu Komise na změnu nařízení o kapitálových požadavcích. Z hlediska přidané hodnoty EU nařízení EMIR vyplnilo mezeru, která existovala v právních předpisech, zavedením nového rámce, jehož cílem je řešit jednotným způsobem a na úrovni EU nedostatečnou transparentnost trhu s OTC deriváty a související systémová rizika.

3.2Konzultace se zúčastněnými stranami

Tento návrh vychází z veřejné konzultace k přezkumu nařízení EMIR, která proběhla v době od května do srpna 2015. Z konzultace vzešlo více než 170 příspěvků od celé řady zúčastněných stran 13 . V rámci konzultace se 29. května 2015 konalo v Bruselu veřejné slyšení, kterého se zúčastnilo přibližně 200 zúčastněných stran 14 . Konkrétní podklady byly v souladu s mandátem Komise přezkoumat nařízení EMIR obdrženy od ESMA, Evropské rady pro systémová rizika a Evropského systému centrálních bank. V související oblasti Komise v době od září 2015 do ledna 2016 provedla veřejnou konzultaci pod názvem Výzva ke sdělení skutečností. Cílem konzultace bylo získat zpětnou vazbu, konkrétní příklady a empirické poznatky o dopadu regulačního rámce EU pro finanční služby. Respondenti se na výzvu ke sdělení skutečností také vyjadřovali k nařízení EMIR 15 . 17. května 2016 se konalo veřejné slyšení v Bruselu 16 . 7. prosince 2016 Komise konzultovala s odborníky z členských států různé možnosti politik v oblastech, které popisuje zpráva o přezkumu nařízení EMIR 17 .

Cíle nařízení EMIR – tj. podpořit transparentnost a standardizaci na trzích s deriváty a snížit systémová rizika prostřednictvím klíčových požadavků tohoto nařízení – byly celkově podpořeny. Má se za to, že tyto klíčové požadavky – provádění clearingu ústředními protistranami, maržové požadavky, požadavky na zmírnění operačního rizika, podávání zpráv a požadavky na ústřední protistrany a registry obchodních údajů – dosahují cílů nařízení EMIR a plní mezinárodní závazky zaměřené na reformu v oblasti regulace. Zúčastněné strany však poukázaly na některé oblasti, kde by požadavky nařízení EMIR bylo možné upravit bez ohrožení jeho celkových cílů tak, aby se: i) požadavky zjednodušily a zvýšila jejich efektivita a ii) snížily nepřiměřené náklady a zatížení. Tento návrh tyto názory získané od zúčastněných stran zohledňuje tak, že zavádí cílené změny nařízení EMIR, především i) lepším nastavením použití některých požadavků na specifické subjekty, zejména malé finanční smluvní strany, nefinanční smluvní strany a penzijní fondy, ii) odstraněním překážek bránících clearingu a iii) zjednodušením pravidel včetně požadavků na oznamování. Některé požadavky zúčastněných stran nebylo možné v návrhu zohlednit vzhledem k nutnosti zajistit, aby nařízení EMIR i nadále plnilo své cíle spočívající v podpoře transparentnosti a standardizace na trzích s deriváty a snížení systémového rizika, vzhledem k institucionálním omezením nebo vzhledem k povaze tohoto návrhu jakožto součásti programu REFIT. Jiné otázky týkající se nařízení EMIR bude možná nutno dále posoudit a rozpracovat ve vhodnou dobu s ohledem na budoucí vývoj.

3.3Posouzení dopadů

1. Vymezení problému. Začlenění lepšího popisu celkového právního rámce Unie vztahujícího se na trhy s deriváty a způsobu, jakým jiné jurisdikce provádějí reformy v oblasti OTC derivátů dohodnutých v rámci skupiny G20. Začlenění hlavních prvků z přílohy hodnocení do hlavního textu posouzení dopadů. Odkaz na další kvalitativní a kvantitativní důkazy v popisu problémů s cílem ilustrovat jejich velikost, zejména u malých hráčů na trhu. Vysvětlení, proč nebyly posouzeny všechny otázky vznesené zúčastněnými stranami.

2. Politické kompromisy. Výslovný odkaz na finanční stabilitu v možnostech politiky při posuzování kompromisů mezi případným snížením zatížení pro hráče na trhu a možnými riziky pro finanční stabilitu s tím spojenými.

3. Výpočet snížení zatížení. Začlenění některých kvantitativních údajů do výpočtu, o kolik se pro různé hráče na trhu sníží zátěž, s přihlédnutím ke stávajícím omezením, jimiž je kvantifikace takovéto celkové redukce stižena. Uvedení hlavních výchozích předpokladů, z nichž vycházejí odhady nákladů, v hlavní části zprávy, spolu s doplňujícími upozorněními týkajícími se spolehlivosti těchto odhadů. Popis nákladů, které nejsou vyčísleny.

Možnosti zvažované v posouzení dopadů se týkají cílených změn konkrétních ustanovení nařízení EMIR. Byly vymezeny některé upřednostňované možnosti politik k dosažení požadovaných cílů.

·Složkám penzijního systému by měla být poskytnuta nová dočasná výjimka z povinnosti clearingu, a to z toho důvodu, že doposud nebylo předloženo žádné schůdné technické řešení, které by usnadnilo účast složek penzijních systémů na clearingu prováděném ústřední protistranou. Tato možnost na rozdíl od ostatních posuzovaných možností poskytne ústředním protistranám, členům clearingových systémů a složkám penzijního systému více času na prozkoumání technických řešení a opatření k jejich usnadnění, a současně umožní zachovat cíl nařízení EMIR, že cílem pro složky penzijních systémů zůstává clearing prováděný ústřední protistranou, jak jen to bude proveditelné.

·Lepší nastavení pravidel týkajících se kvalifikace nefinančních smluvních stran, na něž se vztahuje clearing a maržové požadavky, by mělo být zajištěno lepším zohledněním povahy derivátových obchodů, jež nefinanční smluvní strany uzavírají a pro které by clearing měl být povinný. Tato změna sníží některým nefinančním smluvním stranám náklady a nebude vyvolávat obavy z hlediska finanční stability. Zároveň některé smluvní strany, které jsou v současnosti považovány za nefinanční smluvní strany, avšak s ohledem na povahu jejich činností se jedná o finanční smluvní strany (například investiční fondy ve vnitrostátních rámcích), budou začleněny do definice finanční smluvní strany, a nebude proto možné zacházet s nimi jako s nefinančními smluvními stranami.

·Kategorie malých finančních smluvních stran by měla být definována takovým způsobem, aby se povinnost clearingu nevztahovala na velmi malé finanční smluvní strany, u nichž provádění clearingu ústřední protistranou není z důvodu malého objemu jejich činností ekonomicky proveditelné. Tato změna sníží zatížení pro ty malé finanční smluvní strany, které přicházejí do styku s malým objemem derivátů, zatímco ostatní malé finanční smluvní strany (jež patří do „kategorie 3“ definované v příslušných regulačních technických normách) budou i nadále povinny po skončení zaváděcího období stanoveného v regulačních technických normách clearing provádět, což zachová pobídky pro ústřední protistrany, členy clearingového systému a jejich klienty, aby vyvíjeli řešení, jež umožní malé finanční smluvní strany tohoto typu zapojit.

·Povinnost oznamovat údaje z minulosti („backloading“) by měla být zrušena. Tento krok výrazně omezí náklady a zatížení smluvních stran a odstraní potenciálně nepřekonatelnou překážku, kdy je nutno oznamovat údaje, které prostě nemusí být dostupné, aniž by došlo k ohrožení obezřetnostních potřeb. Zároveň to v porovnání s dosavadním stavem povede pouze k velmi omezené ztrátě údajů oproti pravidlům použitelným v současnosti.

·Obchody uvnitř skupiny, jež zahrnují některou nefinanční smluvní stranu, by měly být od oznamovací povinnosti osvobozeny. S ohledem na povahu a omezený objem takových odchodů to má tu výhodu, že se významně sníží náklady a zatížení spojené s podáváním zpráv u těch smluvních stran, které jsou tímto požadavkem nejvíce nepřiměřeně dotčeny, přičemž z toho vyplývající velmi omezená ztráta údajů podstatně neovlivní schopnost orgánů sledovat systémové riziko na trzích s OTC deriváty.

·U obchodů s deriváty obchodovanými v obchodním systému by mělo být zavedeno jednostranné oznamování prostřednictvím ústředních protistran. Tato změna má tu výhodu, že se oznamování uvedeného druhu obchodů výrazně zjednoduší, aniž by to mělo nepříznivý dopad na transparentnost trhu s deriváty. Ústřední protistrany budou vystaveny o něco vyššímu zatížení, avšak jsou pro tento úkol dobře vybaveny a celkové zatížení spojené s podáváním zpráv se sníží, jelikož pro všechny ostatní smluvní strany bude požadavek na oznamování obchodů s deriváty obchodovanými v obchodním systému zrušen.

·U obchodů, jejichž předmětem deriváty obchodované v obchodním systému nejsou, by odpovědnost, včetně právní odpovědnosti, za oznamování obchodů mezi malými finančními smluvními stranami (tj. těmi, na které se povinnost clearingu nevztahuje) a finanční smluvní stranou měla nést finanční smluvní strana takového obchodu. Tento krok výrazně sníží zatížení spojené s podáváním zpráv pro malé nefinanční smluvní strany, pro které je toto zatížení nejzávažnější, aniž by došlo k ztrátě jakýchkoli údajů. Tím budou do nařízení EMIR také zavedena pravidla pro podávání zpráv velmi podobná těm, jež obsahuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2365 o obchodech zajišťujících financování.

·Pravidla a postupy podávání zpráv by měly být dále harmonizovány a od registrů obchodních údajů by mělo být vyžadováno, aby zajistily kvalitu údajů. To pomůže zvýšit transparentnost trhů s OTC deriváty, usnadnit úkol příslušných orgánů sledovat systémové riziko a zachovat v nejvyšší možné míře sladěnost s mezinárodními normami v této oblasti. Ve střednědobé a dlouhodobé perspektivě tento přístup také zvýší přiměřenost pravidel oznamování a sníží náklady a zatížení.

·Horní hranice základní výše pokut za porušení požadavků nařízení EMIR ze strany registrů obchodních údajů by měla být zvýšena. Výhodou této možnosti je větší efektivita a větší odrazující účinek pokut, což regulační orgány považují za nezbytné z hlediska motivace k zajištění dobré kvality údajů při zachování přiměřenosti pravidel.

·Měla by být vysvětlena interakce mezi nástroji řízení selhání, jež nařízení EMIR obsahuje, a vnitrostátními právními předpisy týkajícími se insolvence, aby se zajistilo oddělení aktiv klientů v případě insolvence.

·V nařízení EMIR by měla být zakotvena zásada poskytovat clearingové služby za spravedlivých, přiměřených a nediskriminačních obchodních podmínek (zásada „FRAND“). Tato opatření řeší různé překážky bránící přístupu ke clearingu; možné vyšší regulační zatížení, které z tohoto opatření plyne, je ospravedlněno veřejným zájmem na tom, aby byl prováděn clearing ústřední protistranou a aby povinnost clearingu byla dodržována.

3.4Základní práva

4.ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

Návrhy nebudou mít žádné důsledky pro rozpočet Unie.

Tento návrh bude vyžadovat, aby úřad ESMA aktualizoval nebo vypracoval pět technických norem. Technické normy je třeba předložit do devíti měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost. Navrhované úkoly pro ESMA nebudou vyžadovat vytvoření dodatečných pracovních pozic a lze je provést se stávajícími zdroji.

5.OSTATNÍ PRVKY

5.1Plány provádění a monitorování, hodnocení a podávání zpráv

Návrh mimo jiné obsahuje ustanovení, podle něhož by se mělo provést komplexní hodnocení nařízení EMIR se zvláštním zaměřením na jeho účinnost a efektivitu při dosahování původních cílů nařízení EMIR, přičemž ESMA podá zprávu o některých konkrétních prvcích:

·zda byla vypracována schůdná řešení k usnadnění účasti složek penzijního systému na clearingu prováděném ústřední protistranou a jejich dopad na míru, v níž složky penzijního systému tento způsob clearingu uplatňují;

·dopad navrhovaných řešení na míru clearingu prováděného u nefinančních smluvních stran, jakož i zkoumání toho, jak je clearing zastoupen v kategorii smluvních stran, kterou tvoří nefinanční smluvní strany, zejména s ohledem na vhodnost clearingového prahu / clearingových prahů;

·dopad navrhovaných řešení na míru clearingu prováděného u malých finančních subjektů, jakož i zkoumání toho, jak je clearing zastoupen v kategorii smluvních stran, kterou tvoří malé finanční smluvní strany, zejména s ohledem na vhodnost clearingového prahu / clearingových prahů;

·kvalita údajů o obchodech oznamovaných registrům obchodních údajů, dostupnost těchto údajů a kvalita informací získaných v registrech obchodních údajů;

·dostupnost clearingu pro všechny smluvní strany.

Toto hodnocení by se v zásadě mělo uskutečnit nejpozději do tří let od uplatnění změn, které tento návrh přináší. V určitých případech, zvláště u složek penzijního systému, je důležité průběžně sledovat pokrok dosažený v oblasti dostupnosti řešení pro clearing.

5.2Podrobné vysvětlení konkrétních ustanovení návrhu

Změny povinnosti clearingu (články 2, 4, nový 4a, nový 6b, 10, 85 a 89 nařízení EMIR)

Finanční smluvní strany

Ustanovením čl. 1 odst. 2 písm. a) tohoto návrhu se mění čl. 4 odst. 1 písm. a) nařízení EMIR tak, že podmínky pro to, aby se na OTC derivátové smlouvy začala vztahovat povinnost clearingu v případech, kdy jednou ze smluvních stran je finanční smluvní strana, jsou stanoveny ve druhém pododstavci nového čl. 4a odst. 1. Tento nový článek se vkládá prostřednictvím čl. 1 odst. 3 tohoto návrhu. Nový čl. 4a odst. 1 druhý pododstavec stanoví clearingové prahy pro smlouvy uzavřené finančními smluvními stranami odkazem na clearingové prahy stanovené na základě čl. 10 odst. 4 písm. b), a clearingové prahy jsou tak stejné jako pro nefinanční smluvní strany. Nový čl. 4a odst. 1 druhý pododstavec písm. b) stanoví, že překročení jedné z hodnot stanovených pro určitou kategorii OTC derivátů zakládá povinnost clearingu ve všech kategoriích aktiv. Nový čl. 4a odst. 1 dále vysvětluje způsob, jakým se clearingové prahy vypočítávají. Finanční smluvní strana začne podléhat povinnosti clearingu, pokud souhrn jejích průměrných pozic na konci měsíce za měsíce březen, duben a květen překročí clearingový práh. Tento výpočet odpovídá výpočtu clearingových prahů nefinančními smluvními stranami.

A konečně, k zajištění toho, že tato definice bude zahrnovat všechny subjekty, které vzhledem k povaze svých činností jsou finančními smluvními stranami, čl. 1 odst. 1 zahrnuje do definice finanční smluvní strany, již obsahuje článek 2 nařízení EMIR, alternativní investiční fondy registrované podle vnitropolitických právních předpisů, které jsou v současnosti podle nařízení EMIR považovány za nefinanční smluvní strany, dále centrální depozitáře cenných papírů a sekuritizační jednotky pro speciální účel. S těmito subjekty tak bude podle nařízení EMIR zacházeno jako s finančními smluvními stranami.

Nefinanční smluvní strany

Ustanovením čl. 1 odst. 8 se mění čl. 10 odst. 1 a 2 nařízení EMIR. Změněný odstavec 1 mění způsob, jakým se vypočítávají clearingové prahy. Nefinanční smluvní strana začne podléhat povinnosti clearingu, pokud souhrn jejích průměrných pozic na konci měsíce za měsíce březen, duben a květen překročí clearingový práh, a nikoli pokud klouzavý průměr pozice za 30 pracovních dnů překročí příslušný práh, jak je tomu podle stávajících pravidel nařízení EMIR. Odkaz na odstavec 3 znamená, že stávající výjimka pro zajišťovací OTC deriváty zůstává v platnosti, takže do prahů se započítávají pouze ty OTC derivátové smlouvy, které nejsou objektivně měřitelné jako snižující rizika přímo související s obchodní činností nebo korporátním financováním.

Ustanovení odst. 1 druhého pododstavce písm. b) stanoví, že povinnost clearingu se týká jen kategorie nebo kategorií aktiv, u kterých byl překročen clearingový práh a u které existuje povinnost clearingu.

Složky penzijního systému

Ustanovením čl. 1 odst. 20 se nahrazuje čl. 89 odst. 1 první pododstavec nařízení EMIR s cílem prodloužit dočasnou výjimku z povinnosti clearingu pro složky penzijního systému o tři roky vzhledem k tomu, že neexistuje schůdné technické řešení pro převod nehotovostního kolaterálu složkami penzijního systému jako variačních marží. Ustanovením čl. 1 odst. 19 písm. b) se nahrazuje čl. 85 odst. 2 nařízení EMIR. Nové ustanovení v písmenech a), b), c), d), e) a f) vymezuje kritéria, která musí Komise posoudit a zabývat se jimi ve zprávě o dosaženém pokroku na cestě k vypracování schůdných technických řešení, přičemž podklady jí poskytnou ESMA, EIOPA, EBA a ESCB. Vypracování takových řešení až dosud bránily různé faktory, avšak Komise považuje za proveditelné vypracovat schůdná technická řešení do tří let od přijetí tohoto návrhu a očekává, že účastníci trhu budou pracovat na základě této lhůty. Tento předpoklad se opírá také o očekávání, že během tohoto období budou řešeny také některé regulační překážky bránící tomu, aby služby clearingu byly šířeji dostupné (například zavedení kapitálových požadavků založených na pákovém poměru). Pouze pro nepravděpodobný případ, že by došlo k nepředvídanému vývoji významného charakteru, je Komisi svěřena pravomoc prodloužit tuto výjimku jednorázově o dva roky prostřednictvím aktu v přenesené pravomoci, pokud k tomu opravňují pečlivě posouzené okolnosti.

Zrušení požadavku na hlášení předem

Ustanovením čl. 1 odst. 2 písm. b) se ruší požadavek stanovený v čl. 4 odst. 1 písm. b) bodě ii) nařízení EMIR provádět clearing OTC derivátových smluv uzavřených nebo nahrazených buď v den, kdy příslušný orgán oznámí orgánu ESMA, že povolil ústřední protistraně provádět clearing určité kategorie OTC derivátů, anebo později, avšak přede dnem, kdy povinnost clearingu nabývá účinnosti, pokud je zbývající doba splatnosti smluv delší než minimální zbývající doba splatnosti určená v nařízení Komise v přenesené pravomoci o povinnosti clearingu v souladu s čl. 5 odst. 2 písm. c).

Pozastavení povinnosti clearingu

Ustanovením čl. 1 odst. 6 se vkládá do nařízení EMIR nový článek 6b, který uděluje Komisi pravomoc ze specifických důvodů na základě požadavku ESMA dočasně pozastavit povinnost clearingu a stanoví postup pro takové pozastavení. Jak také poukazuje ESMA, je tato pravomoc potřebná, jelikož za určitých specifických okolností nemusí být pokračující uplatňování povinnosti clearingu možné (například proto, že ústřední protistrana (protistrany) provádějící clearing největší části určité kategorie OTC derivátů mohou opustit trh) nebo může mít nepříznivé účinky na finanční stabilitu (například proto, že by povinnost clearingu brzdila dvoustranné zajištění smluvních stran, jež nemají přístup na trh s deriváty, jejichž clearing provádí ústřední protistrana). Takový vývoj může nastat neočekávaně a stávající postup pro zrušení povinnosti clearingu, který by vyžadoval změnu příslušné regulační technické normy, může být příliš pomalý, než aby bylo možné reagovat na měnící se tržní podmínky nebo na obavy ohledně finanční stability. Nová pravomoc podléhá přísně omezeným podmínkám a pozastavení této povinnosti by bylo časově omezené. Postup pro trvalé zrušení povinnosti clearingu zůstává beze změny, takže tento krok bude vždy vyžadovat změnu příslušné regulační technické normy.

Změny s cílem motivovat ke clearingu a zvýšit přístup k němu (články 4 a 39 nařízení EMIR)

Ustanovením čl. 1 odst. 2 písm. c) se do čl. 4 odst. 3 nařízení EMIR vkládá nový odstavec 3a, podle něhož členové clearingového systému a jejich klienti, kteří poskytují služby clearingu jiným smluvním stranám nebo nabízejí svým klientům možnost poskytovat takové služby jiným smluvním stranám, tak činí za spravedlivých, přiměřených a nediskriminačních obchodních podmínek. Komisi je svěřena pravomoc prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci blíže určit, co jsou spravedlivé, přiměřené a nediskriminační podmínky.

Ustanovením čl. 1 odst. 11 se do článku 39 nařízení EMIR vkládá nový odstavec s cílem vyjasnit, že aktiva kryjící pozice zaznamenané v účtu nejsou součástí majetkové podstaty ústřední protistrany nebo člena clearingového systému, který vede oddělené záznamy a účty. Toto ustanovení poskytuje těm, kdo poskytují clearingové služby nebo nabízejí svým klientům možnost takové služby poskytovat, jistotu, že mohou splnit své závazky s ohledem na postupy řízení selhání stanovené nařízením EMIR. Jsou tak motivováni k tomu, aby poskytovali přístup ke clearingu OTC derivátů prováděnému ústřední protistranou jako službu. Stejně tak tato ustanovení poskytují jistotu klientům a nepřímým klientům, že v případě selhání člena clearingového systému nebo klienta, který poskytuje clearingové služby, jsou jejich aktiva chráněna a mohou tak být odeslána jiným členům clearingového systému nebo klientům, kteří poskytují nepřímé clearingové služby. Toto ustanovení poskytuje další motivaci pro clearing prováděný ústřední protistranou.

Změny požadavků na transparentnost ústředních protistran (článek 38 nařízení EMIR)

Ustanovením čl. 1 odst. 10 se doplňuje článek 38 nařízení EMIR o nové odstavce 6 a 7, takže se od ústředních protistran vyžaduje, aby členům svého clearingového systému poskytly nástroje ke simulaci svých požadavků na počáteční marže (odstavec 6) a podrobný přehled charakteristik modelů počátečních marží, jež používají (odstavec 7).

Změny technik zmírňování rizika u OTC derivátových smluv, jejichž clearing neprovádí ústřední protistrana (článek 11 nařízení EMIR)

Aby se zamezilo tomu, že techniky zmírňování rizika budou v Unii používány nekonzistentně, čl. 1 odst. 9 uděluje evropským orgánům dohledu mandát k vypracovávání návrhů regulačních technických norem s cílem stanovit postup pro předchozí schvalování postupů řízení rizik, které vyžadují, aby byl kolaterál vyměněn včas a přesně a byl vhodně oddělen, a předchozí schvalování významných změn postupů řízení rizik orgány dohledu.

Změny oznamovací povinnosti (článek 9 nařízení EMIR)

Ustanovením čl. 1 odst. 7 písm. a) se ruší požadavek v čl. 9 odst. 1 nařízení EMIR na oznamování minulých obchodů, tj. obchodů, které byly vypořádané ke dni začátku oznamovací povinnosti dne 12. února 2014. Dále zavádí do čl. 9 odst. 1 nařízení EMIR ustanovení, podle něhož obchody uvnitř skupiny, kde jednou ze smluvních stran je nefinanční smluvní strana, jsou od oznamovací povinnosti osvobozeny.

Ustanovením čl. 1 odst. 7 písm. b) se vkládá do článku 9 nový odstavec 1a. Tento nový odstavec 1a stanoví pravidla týkající se oznamovací povinnosti v některých specifických případech, jež určují, kdo odpovídá za oznamování, a to i za veškeré závazky, jež z toho vyplývají:

·u obchodů, které nejsou OTC derivátovými obchody (obchody s deriváty obchodovanými v obchodním systému), odpovídá a nese právní odpovědnost za oznamování jménem obou smluvních stran ústřední protistrana;

·u obchodů mezi finanční smluvní stranou a nefinanční smluvní stranou, na kterou se povinnost clearingu nevztahuje, je odpovědná a nese právní odpovědnost za oznamování jménem obou smluvních stran finanční smluvní strana;

·za oznamování jménem subjektu kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP), který je smluvní stranou OTC derivátové smlouvy, odpovídá a nese právní odpovědnost správcovská společnost, která tento SKIPCP spravuje;

·za oznamování jménem alternativního investičního fondu, který je smluvní stranou OTC derivátové smlouvy, odpovídá a nese právní odpovědnost správce tohoto fondu.

V každém případě smluvní strany a ústřední protistrany musí zajistit, aby při oznamování údajů o derivátových smlouvách nedocházelo k duplicitám. Mohou také oznamovací povinnost přenést na jiný subjekt.

Ustanovením čl. 1 odst. 7 písm. c) se rozšiřuje mandát ESMA vypracovávat technické normy s cílem umožnit další harmonizaci pravidel oznamování a požadavků na oznamování, zejména datových standardů a metod a mechanismů oznamování údajů.

Změny, jež mají zajistit kvalitu údajů (články 78 a 81 nařízení EMIR)

Ustanovení čl. 1 odst. 16 doplňuje obecné požadavky na registry obchodních údajů v článku 78 nařízení EMIR o požadavky mít zavedeny náležité postupy pro srovnávání (sesouhlasování) údajů mezi registry obchodních údajů; mít zavedeny náležité postupy k zajištění kvality poskytovaných údajů; a vytvořit přiměřené politiky pro řádný přenos údajů do jiných registrů obchodních údajů tam, kde to požaduje podnik podléhající oznamovací povinnosti podle článku 9 nebo je to vyžadováno z jakéhokoli jiného důvodu. Orgán ESMA je dále pověřen vypracovat postupy, které má používat registr obchodních údajů při validaci oznámených údajů z hlediska jejich úplnosti a správnosti a při sesouhlasování údajů mezi registry obchodních údajů.

Ustanovením čl. 1 odst. 17 písm. b) se doplňuje do článku 81 nařízení EMIR nový odstavec 3a, který vyžaduje, aby registry obchodních údajů poskytovaly smluvním stranám přístup ke všem údajům oznámeným jejich jménem s cílem umožnit ověření jejich správnosti.

Změny registrace registrů obchodních údajů (články 56 a 72 nařízení EMIR)

Ustanovením čl. 1 odst. 12 písm. a) se mění článek 56 nařízení EMIR zavedením možnosti předložit zjednodušenou žádost o rozšíření registrace u registrů obchodních údajů, které jsou již registrovány podle nařízení o obchodech zajišťujících financování. Ustanovení čl. 1 odst. 12 písm. b) a c) poskytují ESMA mandát vypracovat technické normy, jež upraví zjednodušenou žádost o rozšíření registrace s cílem zamezit duplicitním postupům. Ustanovením čl. 1 odst. 14 se vkládá do čl. 72 odst. 1 následná změna týkající se poplatků v případě, že registr obchodních údajů je již registrován podle nařízení o obchodech zajišťujících financování.

Změny dohledu nad registry obchodních údajů (článek 65 a příloha I nařízení EMIR)

Pokuty, které může ESMA uložit registrům obchodních údajů, nad nimiž vykonává přímý dohled, musí být účinné, přiměřené a odrazující, aby se zajistila účinnost dohledových pravomocí ESMA. Ustanovením čl. 1 odst. 13 se proto mění čl. 65 odst. 2 nařízení EMIR, a to tak, že se zvyšuje horní hranice základní výše pokut, jež může ESMA registrům obchodních údajů uložit, na 100 000 EUR nebo 200 000 EUR podle povahy porušení povinností. Tato změna dále doplňuje dosud chybějící základní výši pokut za porušení povinností týkající se překážek, jež brání výkonu dohledu, uvedených v příloze I oddíle IV. Navrhuje se, aby za tato porušení povinností činila výše pokut alespoň 5 000 EUR, přičemž nepřesáhne 10 000 EUR.

Ustanovením čl. 1 odst. 21 se mění příloha I nařízení tak, že se do seznamu porušení povinností, jež tato příloha obsahuje, vkládá porušení nových obecných požadavků na registry obchodních údajů, které jsou zakotveny v novém čl. 78 odst. 9 nařízení EMIR, a porušení povinností obsažená v čl. 55 odst. 4, když registr obchodních údajů včas neoznámí ESMA podstatné změny podmínek své původní registrace.

Změny požadavků na dostupnost údajů v registrech obchodních údajů (články 76a a 81 nařízení EMIR)

Ustanovením čl. 1 odst. 15 se vkládá do nařízení EMIR nový článek 76a. Orgánům ve třetích zemích, které mají registry obchodních údajů, se uděluje přímý přístup k údajům uchovávaným v registrech obchodních údajů Unie, jestliže Komise přijme prováděcí akt stanovící, že v dané třetí zemi a) jsou registry obchodních údajů řádně povolené a b) nad registry obchodních údajů se průběžně provádí účinný dohled a tyto registry jsou předmětem vymáhání příslušné právní úpravy; c) existují záruky služebního tajemství, včetně ochrany obchodních tajemství, jež orgány sdělují třetím osobám, a tyto záruky jsou alespoň rovnocenné zárukám stanoveným v tomto nařízení a d) že registry obchodních údajů, které mají v dané třetí zemi povolení, mají právně závaznou a vymahatelnou povinnost poskytnout příslušným orgánům Unie přímý a bezprostřední přístup k údajům. Ustanovení čl. 1 odst. 17 zavádí změnu článku 81 nařízení EMIR, pokud jde o seznam subjektů, kterým musí registry obchodních údajů poskytovat informace, aby jim umožnily plnit jejich povinnosti a mandáty. Tyto změny jsou nezbytné v reakci na doporučení předložené v rámci tematického odborného posouzení oznamování obchodů s OTC deriváty, které provedla Rada pro finanční stabilitu v listopadu 2015. Dle tohoto doporučení by všechny jurisdikce nejpozději do června 2018 měly mít právní rámec, jenž povolí domácím i cizím orgánům přístup k údajům uchovávaným v domácích registrech obchodních údajů. Zároveň je jasně v zájmu orgánů veřejné moci Unie, aby měly přístup k údajům uchovávaným v registrech obchodních údajů třetích zemí, a mohly si tak učinit jasnou představu o celosvětových trzích s deriváty. Tato změna je zacílena a omezena na vzájemný přístup k údajům pro orgány veřejné moci.

Ustanovení čl. 1 odst. 17 písm. b) zavádí nový požadavek na registry veřejných údajů, aby poskytovaly smluvním stranám a ústředním protistranám, které přenesly své oznamovací povinnosti na jiné subjekty, přístup k údajům oznámeným jménem těchto smluvních stran a ústředních protistran.

Ustanovením čl. 1 odst. 17 písm. c) se rozšiřuje mandát udělený ESMA v čl. 81 odst. 5 nařízení EMIR o zmocnění vypracovat návrhy regulačních technických norem, které blíže určují a harmonizují podmínky, postupy a dokumentaci, na základě kterých mají registry obchodních údajů udělovat přímý a bezprostřední přístup subjektům uvedeným v čl. 81 odst. 3.

Ustanovení o hodnocení (článek 85 nařízení EMIR)

Ustanovení čl. 1 odst. 19 uděluje Komisi mandát vyhodnotit nařízení EMIR a vypracovat souhrnnou zprávu, která bude spolu s případnými návrhy předložena Evropskému parlamentu a Radě.

2017/0090 (COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterým se mění nařízení (EU) č. 648/2012, pokud jde o povinnost clearingu a její pozastavení, požadavky na oznamování, techniky zmírňování rizika u OTC derivátových smluv, jejichž clearing neprovádí ústřední protistrana, registraci registrů obchodních údajů, dohled nad těmito registry a požadavky na ně

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 114 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropské centrální banky 18 ,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru 19 ,

v souladu s řádným legislativním postupem 20 ,

vzhledem k těmto důvodům:

1)Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 21 bylo zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie (EU) dne 27. července 2012 a v platnost vstoupilo dne 16. srpna 2012. Požadavky, jež obsahuje, a sice clearing standardizovaných mimoburzovních (OTC) derivátových smluv ústředními protistranami; maržové požadavky; požadavky na zmírnění operačního rizika u OTC derivátových smluv, jejichž clearing neprovádí ústřední protistrana; povinnost oznamovat derivátové smlouvy; požadavky na ústřední protistrany a požadavky na registry obchodních údajů, přispívají ke snižování systémového rizika tím, že zvyšují transparentnost trhu s OTC deriváty a snižují úvěrové riziko protistrany a operační riziko spojené s OTC deriváty.

2)Zjednodušení určitých oblastí, jež nařízení (EU) č. 648/2012 upravuje, a proporcionálnější přístup k těmto oblastem je v souladu s Programem pro účelnost a účinnost právních předpisů (REFIT) Komise, který klade důraz na nutnost snižování nákladů a zjednodušení, aby politiky Unie dosahovaly svých cílů co nejefektivnějším způsobem, a jehož účelem je zejména snižování regulační a administrativní zátěže.

3)Efektivní a odolné poobchodní systémy a trhy s kolaterálem jsou nezbytnými prvky dobře fungující unie kapitálových trhů a prohlubují úsilí na podporu investic, růstu a zaměstnanosti v souladu s politickými prioritami Komise.

4)Komise v letech 2015 a 2016 provedla dvě veřejné konzultace k uplatňování nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012. Komise rovněž obdržela podklady k uplatňování uvedeného nařízení od Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy (dále jen „orgán ESMA“), Evropské rady pro systémová rizika (dále jen „ESRB“) a Evropského systému centrálních bank (dále jen „ESCB“). Z těchto veřejných konzultací vyplynulo, že cíle nařízení (EU) č. 648/2012 zúčastněné strany podporují a že významná změna tohoto nařízení není nutná. Dne 23. listopadu 2016 přijala Komise zprávu o přezkumu v souladu s čl. 85 odst. 1 nařízení (EU) č. 648/2012. Ačkoli všechna ustanovení nařízení (EU) č. 648/2012 dosud neplatí v plném rozsahu a jeho komplexní hodnocení není ještě možné, zpráva poukázala na oblasti, ve kterých je nutné přijmout cílená opatření, jež zajistí dosažení cílů nařízení (EU) č. 648/2012 přiměřenějším, účinnějším a efektivnějším způsobem.

5)Nařízení (EU) č. 648/2012 by mělo zahrnovat všechny finanční smluvní strany, jež mohou představovat významné systémové riziko pro finanční systém. Definice finančních smluvních stran by proto měla být změněna.

6)Finanční smluvní strany, jejichž činnosti na trzích s OTC deriváty mají objem příliš nízký na to, aby představoval významné systémové riziko pro finanční systém, a příliš nízký na to, aby byl clearing prováděný ústřední protistranou ekonomicky schůdný, by měly být od povinnosti clearingu osvobozeny, avšak i nadále by měly podléhat požadavku na výměnu kolaterálu, aby se zmírnilo jakékoli systémové riziko. Překročí-li však finanční smluvní strana clearingový práh nejméně v jedné kategorii OTC derivátů, mělo by to zakládat její povinnost clearingu ve všech kategoriích OTC derivátů, a to vzhledem ke vzájemné propojenosti finančních smluvních stran a k možnému systémovému riziku pro finanční systém, jež by mohlo vzniknout, pokud by nebyl prováděn clearing těchto derivátových smluv ústřední protistranou.

7)Nefinanční smluvní strany jsou navzájem méně propojeny než finanční smluvní strany. Jsou také často aktivní pouze v jedné kategorii OTC derivátů. Jejich činnost proto představuje pro finanční systém menší systémové riziko než činnost finančních smluvních stran. Rozsah povinnosti clearingu pro nefinanční smluvní strany by proto měl být zúžen, aby tyto smluvní strany podléhaly povinnosti clearingu pouze v kategorii či kategoriích aktiv, které překračují clearingový práh, přičemž by pro ně i nadále platil požadavek na výměnu kolaterálu v případě, že dojde k překročení kteréhokoli clearingového prahu.

8)Požadavek na provádění clearingu u určitých OTC derivátových smluv uzavřených před datem nabytí účinnosti povinnosti clearingu vytváří právní nejistotu a vyvolává provozní komplikace, přičemž jeho výhody jsou omezené. Tento požadavek zejména způsobuje smluvním stranám těchto smluv vznik dodatečných nákladů a práce a může mít také dopad na bezproblémové fungování trhu, aniž by to vedlo k významnému zlepšení v jednotném a koherentním uplatňování nařízení (EU) č. 648/2012 nebo k nastolení rovných podmínek pro účastníky trhu. Tento požadavek by proto měl být zrušen.

9)Smluvní strany, jejichž činnosti na trzích s OTC deriváty dosahují jen omezeného objemu, narážejí na obtíže v přístupu ke clearingu prováděnému ústřední protistranou, ať už jako klienti členů clearingového systému nebo prostřednictvím ujednání o nepřímém clearingu. Není proto efektivní požadovat, aby členové clearingového systému umožňovali poskytovat služby nepřímého clearingu za přiměřených obchodních podmínek. Od členů clearingového systému a klientů těchto členů, kteří poskytují clearingové služby jiným smluvním stranám přímo, nebo nepřímo tím, že umožňují svým vlastním klientům poskytovat tyto služby jiným smluvním stranám, by se proto mělo výslovně vyžadovat, aby tak činili za spravedlivých, přiměřených a nediskriminačních obchodních podmínek.

10)Mělo by být možné v určitých situacích povinnost clearingu pozastavit. Za prvé, takové pozastavení by mělo být možné, pokud kritéria, na základě kterých konkrétní kategorie OTC derivátů podléhá povinnosti clearingu, již nejsou splňována. Mohlo by se tak stát v případě, kdy se nějaká kategorie OTC derivátů stane nevhodnou pro povinný clearing prováděný ústřední protistranou nebo kdy došlo k podstatné změně jednoho z těchto kritérií u konkrétní kategorie OTC derivátů. Pozastavit povinnost clearingu by mělo být možné i v případě, kdy ústřední protistrana přestane nabízet clearingové služby pro konkrétní kategorii OTC derivátů nebo pro konkrétní druh smluvních stran a kdy jiné ústřední protistrany ji nemohou dostatečně rychle nahradit a tyto clearingové služby převzít. Pozastavit povinnost clearingu by rovněž mělo být možné v případě, kdy je považováno za nezbytné zamezit vážné hrozbě pro finanční stabilitu v Unii.

11)Oznamování minulých obchodů se ukázalo být obtížným vzhledem k nedostatku určitých údajů, jejichž oznamování se nevyžadovalo před vstupem nařízení (EU) č. 648/2012 v platnost, ale které jsou vyžadovány nyní. To vedlo k tomu, že tyto obchody často nebyly oznamovány a že oznamované údaje měly nízkou kvalitu, přičemž zátěž spojená s oznamováním těchto obchodů je značná. Existuje proto vysoká pravděpodobnost, že tyto údaje z minulosti zůstanou nevyužity. Navíc ke dni, kdy lhůta pro oznámení minulých obchodů nabývá účinnosti, je řada těchto obchodů již po expiraci a spolu s nimi i odpovídající expozice a rizika. K nápravě této situace by požadavek na oznamování minulých obchodů měl být zrušen.

12)Obchody uvnitř skupiny zahrnující nefinanční smluvní strany představují poměrně malý zlomek všech obchodů s OTC deriváty a používají se především pro vnitřní zajištění v rámci skupiny. Tyto obchody proto významně nepřispívají k systémovému riziku a ke vzájemné propojenosti, avšak povinnost tyto obchody oznamovat znamená pro nefinanční smluvní strany významné náklady a zátěž. Obchody uvnitř skupiny, kde alespoň jednou smluvní stranou je nefinanční smluvní strana, by proto měly být od oznamovací povinnosti osvobozeny.

13)Požadavek na oznamování obchodů s deriváty obchodovanými v obchodním systému znamená pro smluvní strany významnou zátěž vzhledem k vysokému objemu tohoto druhu obchodů, které jsou denně uzavírány. Jelikož navíc nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 600/2014 22 vyžaduje, aby každý obchod s deriváty obchodovanými v obchodním systému podléhal clearingu prováděnému ústřední protistranou, mají již ústřední protistrany naprostou většinu údajů o těchto smlouvách. Aby se snížila zátěž spojená s oznamováním obchodů s deriváty obchodovanými v obchodním systému, měla by odpovědnost, včetně právní odpovědnosti, za oznamování tohoto druhu obchodů jménem obou smluvních stran, jakož i za zajištění správnosti oznamovaných údajů, připadnout ústřední protistraně.

14)S cílem snížit zátěž malých nefinančních smluvních stran spojenou s oznamováním by za oznamování jménem svým i jménem nefinanční smluvní strany, která nepodléhá povinnosti clearingu jí uzavíraných OTC derivátových smluv, jakož i za zajištění správnosti oznamovaných údajů, odpovídat a nést právní odpovědnost finanční smluvní strana.

15)Měla by se také určit odpovědnost za oznamování jiných derivátových smluv. Mělo by být proto stanoveno, že správcovská společnost subjektu kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (dále jen „SKIPCP“) odpovídá a nese právní odpovědnost za oznamování OTC derivátových smluv, které tento SKIPCP uzavřel, jménem tohoto SKIPCP, jakož i za správnost oznamovaných údajů. Podobně i správce alternativního investičního fondu by měl odpovídat a nést právní odpovědnost za oznamování OTC derivátových smluv, které tento fond uzavřel, jménem tohoto fondu, jakož i za správnost oznamovaných údajů.

16)Aby se zamezilo tomu, že budou techniky zmírňování rizika uplatňovány v Unii nekonzistentně, měly by orgány dohledu schválit postupy řízení rizik, které vyžadují, aby si smluvní strany vyměnily kolaterál včas a přesně a aby byl tento kolaterál vhodně oddělen, nebo jakékoli významné změny těchto postupů dříve, než jsou použity.

17)S cílem zvýšit transparentnost a předvídatelnost počátečních marží a odradit ústřední protistrany od toho, aby své modely počátečních marží měnily způsobem, který by se mohl jevit jako procyklický, měly by ústřední protistrany poskytnout členům svých clearingových systémů nástroje k simulaci svých požadavků na počáteční marže a podrobný přehled modelů počátečních marží, jež používají. Tento požadavek je v souladu s mezinárodními normami zveřejněnými Výborem pro platební a tržní infrastrukturu a radou Mezinárodní organizace komisí pro cenné papíry, a zejména s rámcem pro zveřejňování údajů uveřejněným v prosinci 2012 23 a s normami pro zveřejňování kvantitativních údajů pro ústřední protistrany uveřejněnými v roce 2015 24 , které jsou důležitou pomůckou pro přesné pochopení rizik a nákladů spojených s účastí členů clearingového systému na ústřední protistraně a pro posílení transparentnosti ústředních protistran pro účastníky trhu.

18)Přetrvává nejistota ohledně toho, v jaké míře jsou aktiva držená na souhrnných nebo individuálních oddělených účtech oddělena v případě insolvence. Není proto jasné, ve kterých případech mohou ústřední protistrany s dostatečnou právní jistotou převádět pozice klientů, pokud je člen clearingového systému v selhání, nebo ve kterých případech mohou ústřední protistrany s dostatečnou právní jistotou vyplácet výnosy z likvidace přímo klientům. S cílem motivovat ke clearingu a zlepšit přístup k němu by měla být vyjasněna pravidla týkající se oddělení těchto aktiv a pozic v případě insolvence.

19)Pokuty, které může orgán ESMA v rámci svého přímého dohledu uložit registrům obchodních údajů, by měly být účinné, přiměřené a dostatečně odrazující, aby se zajistila účinnost dohledových pravomocí tohoto orgánu a zvýšila se transparentnost pozic v OTC derivátech a souvisejících expozic. Výměry pokut, jež nařízení (EU) č. 648/2012 původně stanovilo, se s ohledem na běžný obrat registrů obchodních údajů ukázaly jako nedostatečně odrazující, což by mohlo potenciálně omezovat účinnost dohledových pravomocí, jež orgán ESMA podle uvedeného nařízení vůči těmto registrům má. Horní hranice základní výměry pokut by proto měla být zvýšena.

20)Orgány třetích zemí by měly mít přístup k údajům oznamovaným do registrů obchodních údajů v Unii, pokud dotčená třetí země splňuje určité podmínky zaručující zacházení s těmito údaji a pokud tato třetí země stanoví právně závaznou a vymahatelnou povinnost poskytnout orgánům Unie přímý přístup k údajům oznamovaným do registrů obchodních údajů v této třetí zemi.

21)Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2365 25 umožňuje zjednodušený postup registrace registrů obchodních údajů, které jsou již registrovány v souladu s nařízením (EU) č. 648/2012 a chtějí tuto registraci rozšířit, aby mohly poskytovat své služby v souvislosti s obchody zajišťujícími financování. Podobný zjednodušený postup registrace by měl být zaveden pro registraci registrů obchodních údajů, které jsou již registrovány v souladu s nařízením (EU) 2015/2365 a chtějí tuto registraci rozšířit, aby mohly poskytovat své služby v souvislosti s derivátovými smlouvami.

22)Nedostatečná kvalita a transparentnost údajů poskytovaných registry obchodních údajů ztěžuje subjektům, kterým byl udělen přístup k těmto údajům, používat je při sledování trhů s deriváty a brání regulačním orgánům a orgánům dohledu včas zjistit rizika pro finanční stabilitu. K tomu, aby se zlepšila kvalita a transparentnost údajů a sjednotily se požadavky na oznamování podle nařízení (EU) č. 648/2012 s požadavky nařízení (EU) 2015/2365 a nařízení (EU) č. 600/2014, je nezbytná další harmonizace pravidel oznamování a požadavků na oznamování, a zejména další harmonizace datových standardů, metod a mechanismů oznamování údajů, jakož i postupů, jež mají registry obchodních údajů používat při validaci oznámených údajů z hlediska jejich úplnosti a správnosti a při sesouhlasování údajů s jinými registry obchodních údajů. Registry obchodních údajů by kromě toho měly na žádost poskytnout smluvním stranám přístup ke všem údajům oznámeným jejich jménem, aby se těmto smluvním stranám umožnilo ověřit správnost těchto údajů.

23)Pokud jde o služby poskytované registry obchodních údajů, nařízení (EU) č. 648/2012 zavedlo konkurenční prostředí. Smluvní strany by proto měly být schopny zvolit si registr obchodních údajů, kterému chtějí údaje oznamovat, a měly by být, pokud si to přejí, schopny přejít od jednoho registru obchodních údajů ke druhému. Aby se takový přechod usnadnil a zajistila se trvalá dostupnost údajů bez jejich duplicity, měly by registry obchodních údajů stanovit vhodné zásady, jež zajistí řádný přenos oznámených údajů do jiných registrů obchodních údajů, pokud o to podnik podléhající oznamovací povinnosti požádá.

24)Nařízení (EU) č. 648/2012 stanoví, že povinnost clearingu by se neměla vztahovat na složky penzijního systému, dokud ústřední protistrany nevypracují vhodné technické řešení pro převod nehotovostního kolaterálu jako variačních marží. Jelikož dosud nebylo vypracováno žádné schůdné řešení, které by složkám penzijního systému umožňovalo provádět clearing prostřednictvím ústřední protistrany, mělo by být použití této dočasné výjimky prodlouženo o další tři roky. Clearing prováděný ústřední protistranou by však měl zůstat konečným cílem vzhledem k tomu, že současný vývoj v oblasti regulace a trhů umožňuje účastníkům trhu vypracovat v této lhůtě vhodná technická řešení. S pomocí orgánů ESMA a EBA, Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění (dále jen „orgán EIOPA“) a ESRB by Komise měla sledovat pokrok dosažený ústředními protistranami, členy clearingového systému a složkami penzijního systému při vypracovávání schůdných řešení, jež usnadní účast složek penzijního systému na clearingu prováděném ústřední protistranou, a vypracovat zprávu o tomto pokroku. Tato zpráva by rovněž měla zahrnovat řešení a související náklady pro složky penzijního systému, přičemž by měla zohlednit vývoj v oblasti regulace a trhů, například změny typu finanční smluvní strany, jež podléhá povinnosti clearingu. Aby bylo možné zohlednit vývoj, který v době přijetí tohoto nařízení nebylo možné předvídat, měla by být Komisi svěřena pravomoc prodloužit tuto výjimku o další dva roky, poté co pečlivě posoudí nutnost takového prodloužení.

25)Komisi by měla být svěřena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o bližší určení podmínek, za kterých jsou obchodní podmínky poskytování clearingových služeb považovány za spravedlivé, přiměřené a nediskriminační, a pokud jde o prodloužení lhůty, po kterou by se povinnost clearingu neměla vztahovat na složky penzijního systému.

26)Aby se zajistily jednotné podmínky pro provádění tohoto nařízení, zejména pokud jde o dostupnost informací obsažených v registrech obchodních údajů v Unii pro relevantní orgány třetích zemí, měly by být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 26 .

27)S cílem zajistit důslednou harmonizaci pravidel týkajících se postupů zmírňování rizik, registrace registrů obchodních údajů a požadavků na oznamování, měla by Komise přijmout návrhy regulačních technických norem vypracované orgány EBA, EIOPA a ESMA, které se týkají postupů dohledu k zajištění počáteční a průběžné validace postupů řízení rizik, které vyžadují včasný, přesný a vhodně oddělený kolaterál, dále údajů o zjednodušené žádosti o rozšíření registrace registru obchodních údajů, který je již registrován podle nařízení (EU) 2015/2365, údajů o postupech, jež má registr obchodních údajů použít při ověřování, zda oznamující smluvní strana nebo předkládající subjekt dodrželi požadavky na oznamování údajů, dále úplnosti a správnosti oznámených informací, jakož i údajů o postupech sesouhlasování údajů mezi registry obchodních údajů. Komise by měla tyto návrhy těchto regulačních technických norem přijímat prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci podle článku 290 Smlouvy o fungování Evropské unie a v souladu s články 10 až 14 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 27 , nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1094/2010 28 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 29 .

28)Komisi by rovněž měla být svěřena pravomoc přijímat prováděcí technické normy, jež vypracuje orgán ESMA, prostřednictvím prováděcích aktů podle článku 291 Smlouvy o Evropské unii a v souladu s článkem 15 nařízení (EU) č. 1095/2010, pokud jde o datové standardy pro informace, jež mají být oznamovány u jednotlivých kategorií derivátů, a o metody a mechanismy oznamování.

29)Jelikož cílů tohoto nařízení, tedy jednak zajistit přiměřenost pravidel, jež vedou ke zbytečné administrativní zátěži a nákladům na dodržování předpisů, aniž by došlo k ohrožení finanční stability, a jednak zvýšit transparentnost pozic v OTC derivátech a souvisejících expozic, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jich, z důvodu jejich rozsahu a účinků, může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.

30)Použití určitých ustanovení stanovených tímto nařízením by mělo být odloženo s cílem zavést všechna zásadní prováděcí opatření a umožnit účastníkům trhu přijmout nezbytné kroky za účelem dodržení povinností.

31)V souladu s čl. 28 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 30 byl konzultován evropský inspektor ochrany údajů, který vydal své stanovisko dne […].

32)Nařízení (EU) č. 648/2012 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Nařízení (EU) č. 648/2012 se mění takto:

1)v článku 2 se bod 8 nahrazuje tímto:

„8)    „finanční smluvní stranou“ investiční podnik povolený v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2014/65/ES 31 , úvěrová instituce povolená v souladu s nařízením (EU) č. 575/2013, pojišťovna nebo zajišťovna povolená v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES 32 , SKIPCP povolený v souladu se směrnicí 2009/65/ES, instituce zaměstnaneckého penzijního pojištění ve smyslu čl. 6 písm. a) směrnice 2003/41/ES, alternativní investiční fond definovaný v čl. 4 odst. 1 písm. a) směrnice 2011/61/EU, centrální depozitář cenných papírů povolený v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 909/2014 33 a sekuritizační jednotka pro speciální účel definovaná v čl. 4 odst. 1 bodě 66 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 34 ;“.

2)článek 4 se mění takto:

a)v odstavci 1 se písmeno a) mění takto:

i)body i) až iv) se nahrazují tímto:

„i)mezi dvěma finančními smluvními stranami, na které se vztahují podmínky uvedené v čl. 4a odst. 1 druhém pododstavci,

ii)mezi finanční smluvní stranou, na kterou se vztahují podmínky uvedené v čl. 4a odst. 1 druhém pododstavci, a nefinanční smluvní stranou, na kterou se vztahují podmínky uvedené v čl. 10 odst. 1 druhém pododstavci,

iii)mezi dvěma nefinančními smluvními stranami, na které se vztahují podmínky uvedené v čl. 10 odst. 1 druhém pododstavci,

iv)mezi finanční smluvní stranou, na kterou se vztahují podmínky uvedené v čl. 4a odst. 1 druhém pododstavci, nebo nefinanční smluvní stranou, na kterou se vztahují podmínky uvedené v čl. 10 odst. 1 druhém pododstavci, na straně jedné a subjektem usazeným ve třetí zemi, který by podléhal povinnosti clearingu, pokud by byl usazen v Unii, na straně druhé;“;

b)v odstavci 1 se písmeno b) nahrazuje tímto:

„b)    jsou uzavřeny nebo nahrazeny v den, kdy povinnost clearingu nabývá účinnosti, nebo později.“;

c)vkládá se nový odstavec 3a, který zní:

„3a. Členové clearingového systému a klienti, kteří přímo či nepřímo poskytují clearingové služby, poskytují tyto služby za spravedlivých, přiměřených a nediskriminačních obchodních podmínek.

Komisi je svěřena pravomoc přijmout akt v přenesené pravomoci v souladu s článkem 82 stanovící podmínky, za jakých se obchodní podmínky uvedené v prvním pododstavci považují za spravedlivé, přiměřené a nediskriminační.“;

3)vkládá se nový článek 4a, který zní:

„Článek 4a

Finanční smluvní strany podléhající clearingové povinnosti

1.    Finanční smluvní strana zaujímající pozice v OTC derivátových smlouvách vypočítá každoročně v souladu s odstavcem 3 souhrn svých průměrných pozic na konci měsíce za měsíce březen, duben a květen.

Pokud výsledek tohoto výpočtu překročí clearingové prahy stanovené podle čl. 10 odst. 4 písm. b), finanční smluvní strana:

a)    tuto skutečnost okamžitě oznámí orgánu ESMA a relevantnímu příslušnému orgánu;

b)    podléhá, pokud jde o budoucí OTC derivátové smlouvy, povinnosti clearingu podle článku 4 bez ohledu na kategorii či kategorie aktiv, v nichž byl clearingový práh překročen;

c)    provede clearing smluv uvedených v písmeni b) do čtyř měsíců ode dne, kdy začala podléhat povinnosti clearingu.

2.    Finanční smluvní strana, která začala podléhat povinnosti clearingu v souladu s odstavcem 1 a následně relevantnímu příslušnému orgánu prokáže, že souhrn jejích průměrných pozic na konci měsíce za měsíce březen, duben a květen daného roku již nepřekračuje clearingový práh uvedený v odstavci 1, již povinnosti clearingu stanovené v článku 4 nepodléhá.

3.    Do výpočtu pozic uvedených v odstavci 1 finanční smluvní strana zahrne všechny OTC derivátové smlouvy, které uzavřela ona sama nebo jiné subjekty v rámci skupiny, do níž sama patří.“;

4)v čl. 5 odst. 2 se zrušuje písmeno c);

5)v čl. 6 odst. 2 se zrušuje písmeno e);

6)vkládá se nový článek 6b, který zní:

„Článek 6b

Pozastavení povinnosti clearingu v jiných situacích než při řešení krize

1.    Nejsou-li dány okolnosti uvedené v čl. 6a odst. 1, může orgán ESMA požádat, aby Komise pozastavila povinnost clearingu podle čl. 4 odst. 1 pro konkrétní kategorii OTC derivátů nebo pro konkrétní druh smluvní strany, je-li splněna jedna z následujících podmínek:

a)    daná kategorie OTC derivátů již není vhodná pro clearing prováděný ústřední protistranou na základě kritérií uvedených v čl. 5 odst. 4 prvním pododstavci a odst. 5;

b)    je pravděpodobné, že určitá ústřední protistrana přestane provádět clearing této konkrétní kategorie OTC derivátů, a žádná jiná ústřední protistrana není schopna provádět clearing této konkrétní kategorie OTC derivátů, aniž by došlo k přerušení v této činnosti;

c)    pozastavení povinnosti clearingu u konkrétní kategorie OTC derivátů nebo konkrétního druhu smluvní strany je nezbytné k zamezení nebo řešení vážného ohrožení finanční stability v Unii a toto pozastavení je přiměřené k dosažení tohoto cíle.

Pro účely prvního pododstavce písm. c) orgán ESMA před podáním uvedené žádosti konzultuje ESRB.

Pokud orgán ESMA požádá, aby Komise pozastavila povinnost clearingu podle čl. 4 odst. 1, tuto žádost odůvodní a předloží důkazy o tom, že je splněna alespoň jedna z podmínek stanovených v prvním pododstavci.

2.    Žádost podle odstavce 1 se nezveřejňuje.

3.    Komise ve lhůtě 48 hodin od obdržení žádosti podle odstavce 1 a na základě odůvodnění a důkazů, které jí orgán ESMA předloží, buď pozastaví povinnost clearingu pro konkrétní kategorii OTC derivátů nebo pro konkrétní druh smluvní strany podle odstavce 1, nebo požadované pozastavení zamítne.

4.    Rozhodnutí Komise pozastavit povinnost clearingu se sdělí orgánu ESMA a zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie, na internetových stránkách Komise a ve veřejném rejstříku uvedeném v článku 6.

5.    Pozastavení povinnosti clearingu podle tohoto článku je platné po dobu tří měsíců ode dne zveřejnění tohoto pozastavení v Úředním věstníku Evropské unie.

6.    Komise po konzultaci s orgánem ESMA může platnost pozastavení podle odstavce 5 prodloužit o další tři měsíce, přičemž celková doba pozastavení nesmí přesáhnout dvanáct měsíců. Prodloužení platnosti pozastavení se zveřejní v souladu s článkem 4.

Pro účely prvního pododstavce Komise svůj záměr prodloužit platnost pozastavení povinnosti clearingu oznámí orgánu ESMA. ESMA vydá své stanovisko k prodloužení platnosti pozastavení do 48 hodin od obdržení takového oznámení.“;

7)článek 9 se mění takto:

a)odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1. Smluvní strany a ústřední protistrany zajistí, aby údaje o každé derivátové smlouvě, kterou uzavřely, a o veškerých změnách nebo ukončení smluv byly oznamovány v souladu s odstavcem 1a registru obchodních údajů registrovanému v souladu s článkem 55 nebo uznanému v souladu s článkem 77. Údaje se oznamují nejpozději v pracovní den následující po uzavření, změně nebo ukončení smlouvy.

Oznamovací povinnost se vztahuje na derivátové smlouvy, které:

a)    byly uzavřeny před 12. únorem 2014 a k tomuto datu zůstaly nevypořádány;

b)    byly uzavřeny k 12. únoru 2014 nebo po tomto datu.

Tato oznamovací povinnost se nevztahuje na obchody uvnitř skupiny podle článku 3, kde jednou ze smluvních stran je nefinanční smluvní strana.“;

b)vkládá se nový odstavec 1a, který zní:

„1a.    Údaje o derivátových smlouvách uvedených v odstavci 1 se oznamují takto:

a)ústřední protistrany nesou odpovědnost za oznamování údajů o derivátových smlouvách, které nejsou OTC derivátovými smlouvami, jménem obou smluvních stran, jakož i za správnost oznamovaných údajů;

b)finanční smluvní strany nesou odpovědnost za oznamování údajů o OTC derivátových smlouvách uzavřených s nefinanční smluvní stranou, na kterou se nevztahují podmínky uvedené v čl. 10 odst. 1 druhém pododstavci, jménem obou smluvních stran, jakož i za správnost oznamovaných údajů;

c)správcovská společnost SKIPCP nese odpovědnost za oznamování údajů o OTC derivátových smlouvách, jichž je tento SKIPCP smluvní stranou, jakož i za správnost oznamovaných údajů;

d)správce alternativního investičního fondu nese odpovědnost za oznamování údajů o OTC derivátových smlouvách, jichž je tento alternativní investiční fond smluvní stranou, jakož i za správnost oznamovaných údajů;

e)smluvní strany a ústřední protistrany zajistí, aby údaje o jejich derivátových smlouvách byly oznamovány správně a aby při oznamování nedocházelo k duplicitám.

Smluvní strany a ústřední protistrany podléhající oznamovací povinnosti podle odstavce 1 mohou tuto povinnost přenést na jiný subjekt.“;

c)odstavec 6 se nahrazuje tímto:

„6.    K zajištění jednotných podmínek uplatňování odstavců 1 a 3 vypracuje orgán ESMA návrhy prováděcích technických norem, které blíže určí:

a)datové standardy a formáty pro informace, jež mají být oznamovány, které zahrnují alespoň toto:

i)    celosvětové identifikační kódy právnických osob;

ii)    mezinárodní identifikační čísla cenných papírů (dále jen „ISIN“);

iii)    specifické identifikační kódy obchodů;

b)metody a postupy oznamování;

c)četnost zpráv;

d)lhůtu, ve které mají být derivátové smlouvy oznámeny, včetně případného postupného zavádění u smluv uzavřených přede dnem vzniku oznamovací povinnosti.

Při vypracovávání těchto návrhů technických norem orgán ESMA zohlední mezinárodní vývoj a normy dohodnuté na úrovni Unie nebo celosvětové úrovni a soulad těchto návrhů s požadavky na oznamování stanovenými v článku 4 nařízení (EU) 2015/2365* a v článku 26 nařízení (EU) č. 600/2014.

ESMA předloží tyto návrhy prováděcích technických norem Komisi do [PO please insert the date 9 months after the entry into force of this Regulation].

Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článku 15 nařízení (EU) č. 1095/2010.“;

__________________________________________________________________

*    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2365 ze dne 25. listopadu 2015 o transparentnosti obchodů zajišťujících financování a opětovného použití a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 337, 23.12.2015, s. 1).

8)v článku 10 se odstavce 1 a 2 nahrazují tímto:

„1.    Nefinanční smluvní strana zaujímající pozice v OTC derivátových smlouvách vypočítá každoročně v souladu s odstavcem 3 souhrn svých průměrných pozic na konci měsíce za měsíce březen, duben a květen.

Pokud výsledek tohoto výpočtu překročí clearingové prahy stanovené podle odst. 4 písm. b), tato nefinanční smluvní strana:

a)okamžitě informuje orgán ESMA a orgán určený podle odstavce 5 tohoto článku;

b)podléhá povinnosti clearingu podle článku 4, pokud jde o budoucí OTC derivátové smlouvy v kategorii nebo kategoriích aktiv, v nichž došlo k překročení clearingových prahů;

c)provede clearing smluv uvedených v písmeni b) do čtyř měsíců ode dne, kdy začala podléhat povinnosti clearingu.

2.    Nefinanční smluvní strana, která začala podléhat povinnosti clearingu v souladu odst. 1 druhým pododstavcem a následně orgánu určenému v souladu s odstavcem 5 prokáže, že souhrn jejích průměrných pozic na konci měsíce za měsíce březen, duben a květen daného roku již nepřekračuje clearingový práh uvedený v odstavci 1, přestane podléhat povinnosti clearingu stanovené v článku 4.“;

9)v článku 11 se odstavec 15 mění takto:

a)písmeno a) se nahrazuje tímto:

„a)    postupy řízení rizik včetně úrovní a typu kolaterálu a způsobů jeho oddělení podle odstavce 3, jakož i související postupy dohledu k zajištění počáteční a průběžné validace těchto postupů řízení rizik;“;

b)V pododstavci 2 se první věta nahrazuje tímto:

ESMA předloží tyto společné návrhy prováděcích technických norem Komisi do [PO please insert the date 9 months after the entry into force of this Regulation].“;

10)v článku 38 se doplňují nové odstavce 6 a 7, které znějí:

„6.    Ústřední protistrana poskytne členům svého clearingového systému simulační nástroj umožňující jim určit přibližnou výši dodatečné počáteční marže, kterou může tato ústřední protistrana požadovat při clearingu nového obchodu. Přístup k tomuto nástroji musí být řádně zabezpečen a výsledky simulace nejsou závazné.

7.    Ústřední protistrana poskytne členům svého clearingového systému informace o modelu počátečních marží, který používá. Tyto informace musí splňovat všechny tyto podmínky:

a)jasně vysvětlují koncepci modelu počátečních marží a způsob, jak tento model funguje;

b)    jasně popisují klíčové předpoklady a omezení modelu počátečních marží, jakož i okolnosti, za nichž tyto předpoklady již neplatí;

c)    jsou zdokumentovány.“;

11)v článku 39 se doplňuje nový odstavec 11, který zní:

„11. Je-li splněn požadavek uvedený v odstavci 9, aktiva a pozice zaznamenané na těchto účtech se nepovažují za součást majetkové podstaty ústřední protistrany nebo člena jejího clearingového systému.“;

12)článek 56 se mění takto:

a)odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1.Pro účely čl. 55 odst. 1 registr obchodních údajů předloží orgánu ESMA jeden z následujících dokumentů:

(a)žádost o registraci;

(b)žádost o rozšíření registrace, pokud registr obchodních údajů je již registrován podle kapitoly III nařízení (EU) 2015/2365.“;

b)odstavec 3 se nahrazuje tímto:

„3.K zajištění jednotného uplatňování tohoto článku orgán ESMA vypracuje návrhy regulačních technických norem, které blíže určují:

(c)náležitosti žádosti o registraci uvedené v odst. 1 písm. a);

(d)náležitosti zjednodušené žádosti o rozšíření registrace uvedené v odst. 1 písm. b).

ESMA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do [PO please insert the date 9 months after the entry into force of this Regulation]. 

Komisi je svěřena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.“;

c)odstavec 4 se nahrazuje tímto:

„4.K zajištění jednotných podmínek uplatňování odstavce 1 vypracuje orgán ESMA návrhy prováděcích technických norem, které blíže určují:

(e)formát žádosti o registraci uvedené v odst. 1 písm. a);

(f)formát žádosti o rozšíření registrace uvedené v odst. 1 písm. b).

V souvislosti s ustanovením prvního pododstavce písm. b) vypracuje orgán ESMA zjednodušený formát.

ESMA předloží tyto návrhy prováděcích technických norem Komisi do [PO please insert the date 9 months after the entry into force of this Regulation].

Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článku 15 nařízení (EU) č. 1095/2010.“;

13)v článku 65 se odstavec 2 mění takto:

a)v písmenu a) se částka „20 000 EUR“ nahrazuje částkou „200 000 EUR“;

b)v písmenu b) se částka „10 000 EUR“ nahrazuje částkou „100 000 EUR“;

c)doplňuje se nové písmeno c), které zní:

„c)    v případech porušení povinností uvedených v oddíle IV přílohy I dosahuje výše pokuty nejméně 5 000 EUR, přičemž nepřesáhne 10 000 EUR.“;

14)v článku 72 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

„2.    Výše poplatku účtovaného registru obchodních údajů pokrývá veškeré správní náklady vzniklé orgánu ESMA na jeho registraci i na činnosti dohledu nad ním a je přiměřená obratu dotyčného registru obchodních údajů a druhu registrace a vykonávaného dohledu.“;

15)vkládá se nový článek 76a, který zní:

„Článek 76a

Vzájemný přímý přístup k údajům

1.    Je-li to nezbytné pro výkon jejich povinností, mají relevantní orgány třetích zemí, ve kterých je usazen jeden nebo více registrů obchodních údajů, přímý přístup k informacím v registrech obchodních údajů usazených v Unii, pod podmínkou, že Komise za tím účelem přijme prováděcí akt podle odstavce 2.

2.    Po předložení žádosti ze strany orgánů uvedených v odstavci 1 může Komise přijímat prováděcí akty přezkumným postupem podle čl. 86 odst. 2, které určí, zda právní rámec třetí země žádajícího orgánu splňuje všechny tyto podmínky:

a)    registry obchodních údajů usazené v uvedené třetí zemi mají řádné povolení;

b)    registry obchodních údajů podléhají v uvedené třetí zemi průběžnému účinnému dohledu a jejich povinnosti jsou účinně vymáhány;

c)    je zaručeno služební tajemství a tyto záruky jsou alespoň rovnocenné zárukám stanoveným v tomto nařízení, včetně ochrany obchodních tajemství, jež orgány sdělují třetím osobám;

d)    registry obchodních údajů povolené v dotyčné třetí zemi podléhají právně závazné a vymahatelné povinnosti poskytnout subjektům uvedeným v čl. 81 odst. 3 přímý a bezprostřední přístup k údajům.“;

16)v článku 78 se doplňují nové odstavce 9 a 10, které znějí:

„9.    Registr obchodních údajů musí stanovit tyto postupy a zásady:

a)    postupy účinného sesouhlasování údajů mezi registry obchodních údajů;

b)    postupy k zajištění úplnosti a správnosti oznamovaných údajů;

c)    zásady pro řádný přenos údajů do jiných registrů obchodních údajů, pokud o to smluvní strany nebo ústřední protistrany uvedené v článku 9 požádají nebo pokud je to nutné z jiných důvodů.

10.    K zajištění jednotného uplatňování tohoto článku vypracuje orgán ESMA návrhy regulačních technických norem, které blíže určují:

a)    postupy sesouhlasování údajů mezi registry obchodních údajů;

b)    postupy, které má registr obchodních údajů použít k ověření toho, že oznamující smluvní strana nebo předkládající subjekt dodržuje požadavky na oznamování, a k ověření úplnosti a správnosti informací oznamovaných podle článku 9.

ESMA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do [PO please insert the date 9 months after the entry into force of this Regulation].

Komisi je svěřena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.“;

17)článek 81 se mění takto:

a)v odstavci 3 se doplňuje nové písmeno q), které zní:

„q)    relevantním orgánům třetí země, ve vztahu k níž byl přijat prováděcí akt podle čl. 76 písm. a);“;

b)vkládá se nový odstavec 3a, který zní:

„3a.    Registr obchodních údajů poskytne smluvním stranám a ústředním protistranám uvedeným v čl. 9 odst. 1a druhém pododstavci informace, jež byly oznámeny jejich jménem.“;

c)odstavec 5 se nahrazuje tímto:

„5. K zajištění jednotného uplatňování tohoto článku vypracuje orgán ESMA po konzultaci s členy ESCB návrhy regulačních technických norem, které blíže určují:

a)    informace, které mají být zveřejněny nebo zpřístupněny v souladu s odstavci 1 a 3;

b)    četnost zveřejňování informací uvedených v odstavci 1;

c)    provozní normy, které umožní seskupovat a porovnávat údaje mezi registry a které zajistí subjektům uvedeným v odstavci 3 přístup k těmto informacím;

d)    podmínky, postupy a požadovanou dokumentaci, podle kterých registry obchodních údajů poskytnou přístup subjektům uvedeným v odstavci 3.

Orgán ESMA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do [PO please insert the date 9 months after the entry into force of this Regulation].

Při vypracovávání těchto návrhů technických norem orgán ESMA zajistí, že zveřejněním informací uvedených v odstavci 1 nedojde k prozrazení totožnosti žádné smluvní strany žádné smlouvy.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.“;

18)v článku 82 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

„2.    Pravomoc přijímat akty uvedená v čl. 1 odst. 6, čl. 4 odst. 3, čl. 64 odst. 7, článku 70, čl. 72 odst. 3, článku 76a a čl. 85 odst. 2 je svěřena Komisi na dobu neurčitou.“;

19)článek 85 se mění takto:

a)odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1.    Do [PO please add the date of the latest date of entry into application + 3 years] Komise posoudí uplatňování tohoto nařízení a podá o něm souhrnnou zprávu. Komise tuto zprávu spolu s případnými návrhy předloží Evropskému parlamentu a Radě.“;

b)odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„2.    Do [PO please add date of entry into force + 2 years] Komise vypracuje zprávu, v níž posoudí, zda byla vypracována schůdná technická řešení sloužící tomu, aby složky penzijního systému mohly převádět hotovostní a nehotovostní kolaterál jako variační marži, a zda je nutné přijmout jakákoli opatření k usnadnění těchto technických řešení.

Do [PO please add date of entry into force + 18 months] orgán ESMA ve spolupráci s orgány EIOPA a EBA a s ESRB předloží Komisi zprávu, která posoudí:

a)    zda ústřední protistrany, členové clearingových systémů a složky penzijního systému vypracovali schůdná technická řešení pro účast složek penzijního systému na clearingu prováděném ústřední protistranou prostřednictvím poskytování hotovostního a nehotovostního kolaterálu jako variačních marží, včetně důsledků těchto řešení pro likviditu trhů a jejich procykličnosti;

b)    objem a povahu činnosti složek penzijního systému na trzích s OTC deriváty, u nichž se provádí, resp. neprovádí clearing, v členění podle kategorií aktiv, a dále související systémové riziko pro finanční systém;

c)    důsledky toho, že složky penzijního systému budou plnit požadavky na clearing, pro jejich investiční strategie, včetně případných změn v alokaci jejich hotovostních a nehotovostních aktiv;

d)    důsledky clearingových prahů uvedených čl. 10 odst. 4 pro složky penzijního systému;

e)    dopad jiných právních požadavků na rozdíl v nákladech mezi obchody s OTC deriváty, u nichž se provádí, resp. neprovádí clearing, včetně maržových požadavků na deriváty, u nichž se clearing neprovádí, a výpočtu pákového poměru provedeného podle nařízení (EU) č. 575/2013;

f)    zda jsou v budoucnu nutná opatření, která by usnadnila clearingové řešení pro složky penzijního systému.

Komise v souladu s článkem 82 přijme akt v přenesené pravomoci prodlužující tříletou dobu uvedenou v čl. 89 odst. 1 jednorázově o dva roky, pokud dospěje k závěru, že nebylo vypracováno žádné schůdné technické řešení a že se nemění negativní dopad derivátových smluv, jejichž clearing provádí ústřední protistrana, na důchodové dávky budoucích důchodců.“;

c)odstavec 3 se nahrazuje tímto:

„3.    Do [PO please add 6 months before the date referred to in paragraph 1] orgán ESMA podá Komisi zprávu, ve které uvede:

a)    zda byla vypracována schůdná technická řešení, jež usnadní účast složek penzijního systému na clearingu prováděném ústřední protistranou, a dopad těchto řešení na míru clearingu prováděného ústřední protistranou u složek penzijního systému, s přihlédnutím ke zprávě uvedené v odstavci 2;

b)    dopad tohoto nařízení na míru clearingu prováděného u nefinančních smluvních stran a na rozdělení clearingu v rámci kategorie nefinančních smluvních stran, zejména s ohledem na vhodnost clearingových prahů uvedených v čl. 10 odst. 4;

c)    dopad tohoto nařízení na míru clearingu prováděného u finančních smluvních stran, na něž se nevztahuje čl. 4a odst. 2, a na rozdělení clearingu v rámci této kategorie finančních smluvních stran, zejména s ohledem na vhodnost clearingových prahů uvedených v čl. 10 odst. 4;

d)    zlepšení kvality údajů o obchodech oznamovaných registrům obchodních údajů, dostupnosti těchto údajů a kvality informací získaných od registrů obchodních údajů v souladu s článkem 81;

e)    dostupnost clearingu pro smluvní strany.“;

20)v čl. 89 odst. 1 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„1.    Do [PO please add date of entry into force + 3 years] se povinnost clearingu stanovená v článku 4 nevztahuje na OTC derivátové smlouvy, které jsou objektivně měřitelné jako snižující investiční rizika přímo související s finanční solventností složek penzijního systému, a na subjekty zřízené pro účely poskytování náhrady členům složek penzijního systému v případě selhání složky penzijního systému.“;

21)příloha I se mění v souladu s přílohou tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Ustanovení čl. 1 odst. 3, čl. 1 odst. 7 písm. d) a čl. 1 odst. 8, 10 a 11 se použijí od [PO please add the date 6 months after the entry into force] a ustanovení čl. 1 odst. 2 písm. c), čl. 1 odst. 7 písm. e), čl. 1 odst. 9, čl. 1 odst. 12 písm. b) a c) a čl. 1 odst. 16 se použijí od [PO please add the date 18 months after the entry into force].

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne

(1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 ze dne 4. července 2012 o OTC derivátech, ústředních protistranách a registrech obchodních údajů.

(2) Pracovní dokument útvarů Komise – Posouzení dopadů, Doprovodný dokument k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o OTC derivátech, ústředních protistranách a registrech obchodních údajů. SEK(2010) 1059, dostupné na adrese http://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/?uri=CELEX%3A52010SC1058 .

(3) Zpráva Komise Evropskému parlamentu a Radě podle čl. 85 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 ze dne 4. července 2012 o OTC derivátech, ústředních protistranách a registrech obchodních údajů, COM(2016) 857 final ze dne 23.11.2016, http://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?qid=1480141638729&uri=COM:2016:857:FIN .

(4) Evropská komise, Program REFIT a deset priorit Komise, 25. října 2016, http://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/?qid=1493409253256&uri=CELEX:52016SC0400 .

(5) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 1).

(6) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/39/ES ze dne 21. dubna 2004 o trzích finančních nástrojů, o změně směrnice Rady 85/611/EHS a 93/6/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/12/ES a o zrušení směrnice Rady 93/22/EHS (Úř. věst. L 145, 30.1.2004, s. 1).

(7) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU ze dne 15. května 2014 o trzích finančních nástrojů a o změně směrnic 2002/92/ES a 2011/61/EU (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 349).

(8) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 600/2014 ze dne 15. května 2014 o trzích finančních nástrojů a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 84).

(9) Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o rámci pro ozdravné postupy a řešení krize ústředních protistran a změně nařízení (EU) č. 1095/2010, (EU) č. 648/2012 a (EU) 2015/2365, COM(2016) 856 final.

(10) Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU), kterým se mění nařízení (EU) č. 575/2013, pokud jde o pákový poměr, ukazatel čistého stabilního financování, požadavky na kapitál a způsobilé závazky, úvěrové riziko protistrany, tržní riziko, expozice vůči ústředním protistranám, expozice vůči subjektům kolektivního investování, velké expozice, požadavky na podávání zpráv a zveřejňování informací, a kterým se mění nařízení (EU) č. 648/2012.

(11) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) .../... ze dne 16.3.2017, kterým se mění nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/2205, (EU) 2016/592 a (EU) 2016/1178, pokud jde o lhůtu pro splnění povinností clearingu v případě některých smluvních stran obchodujících s OTC deriváty.

(12) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/2205 ze dne 6. srpna 2015, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012, pokud jde o regulační technické normy pro povinnost clearingu (Úř. věst. L 314, 1.12.2015, s. 15). Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/592 ze dne 1. března 2016, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012, pokud jde o regulační technické normy pro povinnost clearingu (Úř. věst. L 103, 19.4.2016, s. 5). Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/1178 ze dne 10. června 2016, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012, pokud jde o regulační technické normy pro povinnost clearingu (Úř. věst. L 195, 20.7.2016, s. 3).

(13) Konzultace a souhrn odpovědí lze nalézt na adrese http://ec.europa.eu/finance/consultations/2015/emir-revision/index_en.htm.

(14) Informace lze nalézt na adrese http://ec.europa.eu/finance/events/2015/0529-emir-revision/index_en.htm.

(15) Konzultaci lze nalézt na adrese http://ec.europa.eu/finance/consultations/2015/financial-regulatory-framework-review/index_en.htm .

(16) Další informace lze nalézt na adrese http://ec.europa.eu/finance/events/2016/0517-call-for-evidence/index_en.htm.

(17) Další informace lze nalézt na adrese http://ec.europa.eu/transparency/regexpert/index.cfm?do=groupDetail.groupDetailDoc&id=30153&no=2.

(18) Úř. věst. C […], […], s. […].

(19) Úř. věst. C […], […], s. […].

(20) Postoj Evropského parlamentu ze dne ... (Úř. věst. ...) a rozhodnutí Rady ze dne ...

(21) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 ze dne 4. července 2012 o OTC derivátech, ústředních protistranách a registrech obchodních údajů (Úř. věst. L 201, 27.7 2012, s. 1).

(22) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 600/2014 ze dne 15. května 2014 o trzích finančních nástrojů a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 84).

(23) http://www.bis.org/cpmi/publ/d106.pdf

(24) http://www.bis.org/cpmi/publ/d125.pdf

(25) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2365 ze dne 25. listopadu 2015 o transparentnosti obchodů zajišťujících financování a opětovného použití a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 337, 23.12.2015, s. 1).

(26) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).

(27) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/78/ES (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 12).

(28) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1094/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/79/ES (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 48).

(29) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/77/ES (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 84).

(30) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů (Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1).

(31) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU ze dne 15. května 2014 o trzích finančních nástrojů a o změně směrnic 2002/92/ES a 2011/61/EU (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 349).

(32) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES ze dne 25. listopadu 2009 o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejím výkonu (Solventnost II) (Úř. věst. L 335, 17.12.2009, s. 1).

(33) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 909/2014 ze dne 23. července 2014 o zlepšení vypořádání obchodů s cennými papíry v Evropské unii a centrálních depozitářích cenných papírů a o změně směrnic 98/26/ES a 2014/65/EU a nařízení (EU) č. 236/2012 (Úř. věst. L 257, 28.8.2014, s. 1).

(34) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 1).

EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 4.5.2017

COM(2017) 208 final

PŘÍLOHA

návrhu

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterým se mění nařízení (EU) č. 648/2012, pokud jde o povinnost clearingu a její pozastavení, požadavky na oznamování, techniky zmírňování rizika u OTC derivátových smluv, jejichž clearing neprovádí ústřední protistrana, registraci registrů obchodních údajů, dohled nad těmito registry a požadavky na ně

{SWD(2017) 148 final}
{SWD(2017) 149 final}

PŘÍLOHA

Příloha I se mění takto:

1)v oddíle I se doplňují nová písmena i), j) a k), která znějí:

„i)    registr obchodních údajů porušuje čl. 78 odst. 9 písm. a) tím, že nestanovil náležité postupy sesouhlasování údajů mezi registry obchodních údajů;

j)    registr obchodních údajů porušuje čl. 78 odst. 9 písm. b) tím, že nestanovil náležité postupy k zajištění úplnosti a správnosti oznamovaných údajů;

k)    registr obchodních údajů porušuje čl. 78 odst. 9 písm. c) tím, že nestanovil náležité zásady pro řádný přenos údajů do jiných registrů obchodních údajů, pokud o to smluvní strany nebo ústřední protistrany uvedené v článku 9 požádají nebo pokud je to nutné z jiných důvodů.“;

2)v oddíle IV se doplňuje nové písmeno d), které zní:

„d)    registr obchodních údajů porušuje čl. 55 odst. 4 tím, že neinformuje v řádné lhůtě orgán ESMA o zásadních změnách podmínek pro svou registraci.“.