EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 13.1.2017

COM(2017) 14 final

2017/0007(COD)

Návrh

ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o poskytnutí makrofinanční pomoci Moldavské republice

{SWD(2017) 12 final}

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.SOUVISLOSTI NÁVRHU

•Odůvodnění a cíle návrhu

Moldavská republika prodělala během posledních dvou let obtížné období, a to jak v hospodářské, tak i politické oblasti. V listopadu 2014 vypukl velký skandál s bankovními podvody, jenž odhalil závažné problémy v oblasti správy věcí veřejných, ke kterým se následně přidala politická nestabilita – mimo jiné vznikly od voleb v listopadu 2014 tři různé vlády a byl nahrazen guvernér Moldavské národní banky – a pouliční protesty. Tento vývoj rovněž vedl ke zpomalení hospodářského růstu, k pozastavení rozpočtové podpory ze strany mezinárodních partnerů Moldavska a zhoršení fiskální situace a platební bilance. Hospodářské problémy se prohloubily v důsledku recese nebo slabé hospodářské činnosti u některých moldavských klíčových regionálních obchodních partnerů (zejména Ruska, ale také Běloruska a Ukrajiny) a tento vývoj s sebou přinesl pokles vývozu a remitencí. Tyto důsledky byly jen částečně kompenzovány nárůstem obchodu s EU, ke kterému došlo po vstupu v platnost dohody o přidružení podepsané v roce 2014, která předpokládá vytvoření prohloubené a komplexní zóny volného obchodu (DCFTA).

V této souvislosti Moldavsko požádalo o podporu ze strany Mezinárodního měnového fondu („MMF“). Po obtížných a vleklých jednáních, která odrážela stávající politickou nestabilitu, se orgány země v červenci 2016 dohodly s MMF na programu, který bude po dobu tří let podporován z rozšířené úvěrové facility a rozšířené finanční facility (Extended Credit Facility and Extended Fund Facility, „ECF/EFF“). Tato dohoda byla schválena správní radou MMF dne 7. listopadu 2016. Tuto dohodu umožnilo nové odhodlání orgánů země řešit problémy se správou ve finančním odvětví a v oblasti správy veřejných financí, které následovalo po jmenování nové vlády vedené premiérem Filipem v lednu 2016 a po jmenování nového guvernéra centrální banky v březnu 2016. Přístup k prostředkům v rámci finančního ujednání s MMF by představoval 75 % kvóty Moldavska v MMF (129,4 mil. SDR, resp. 161 mil. EUR). Cílem ECF/EFF je dosáhnout rychlého zlepšení správy a dohledu ve finančním sektoru, posílit politiky zajišťující makroekonomickou a finanční stabilitu a podpořit udržitelný růst podporující začlenění.

Je třeba poznamenat, že v návaznosti na závěry Rady pro zahraniční věci ze dne 15. února 2016 byl mezi EU a orgány Moldavska dohodnut plán pro prioritní reformy, kterým se měly znovu zahájit klíčové strukturální reformy; lhůta byla stanovena na 31. července 2016. Při provádění tohoto plánu bylo sice dosaženo významného pokroku, nicméně dosud nebyly řešeny všechny záležitosti, které znepokojují EU a které byly pojmenovány v závěrech Rady z února.

Moldavská vláda také v srpnu 2015 požádala o makrofinanční pomoc ze strany EU a tuto žádost opakovala v březnu 2016 1 . V důsledku této žádosti a v kontextu politického a hospodářského vývoje od roku 2014 proto Evropská komise předkládá Evropskému parlamentu a Radě návrh rozhodnutí o poskytnutí makrofinanční pomoci Moldavsku ve výši až 100 mil. EUR. Z této částky by bylo 60 milionů EUR poskytnuto ve formě úvěrů a 40 milionů EUR ve formě grantů. Navrhovaná částka je opodstatněná na základě aktualizovaného posouzení potřeb Moldavska v oblasti vnějšího financování, rozsahu programu MMF, přihlédnutí k potřebě sdílení nákladů, jakož i možností nabízejících se v rámci rozpočtu EU.

Navrhovaná makrofinanční pomoc EU by Moldavsku v rámci nového programu MMF pomohla v období 2016–2018 pokrýt část jeho zbývajících potřeb vnějšího financování, které se odhadují na 442 mil. USD (402 mil. EUR). Makrofinanční pomoc by omezila krátkodobou zranitelnost hospodářství, pokud jde o platební bilanci a rozpočet. Byla by koncipována a prováděna v koordinaci s ozdravnými a reformními programy, na kterých se Moldavsko dohodlo s MMF a Světovou bankou, a rovněž s reformami schválenými v rámci operací rozpočtové podpory EU a prohloubené a komplexní dohody o volném obchodu.

Očekává se, že kromě navrhovaného poskytnutí pomoci budou také obnoveny úhrady v rámci operací rozpočtové podpory financovaných z evropského nástroje sousedství (ENI). Ty byly zmrazeny od počátku roku 2015 z důvodu obav týkajících se správy věcí veřejných a nedostatku spolehlivé strategie makroekonomické politiky.

Jak je dále rozvedeno v pracovním dokumentu útvarů Komise připojeném k tomuto návrhu, Komise se i díky posouzení politické situace, které provedla Evropská služba pro vnější činnost, domnívá, že pro poskytnutí makrofinanční pomoci v navrhované výši jsou splněny politické a hospodářské podmínky.

•Obecné souvislosti

Makroekonomický výhled pro Moldavsko je i nadále zranitelný, ale díky kombinaci nedávných nápravných opatření a možnosti obnovení podpory od zahraničních dárců Moldavsko znovu získalo určitou stabilitu.

Po výrazném zpomalení růstu v roce 2014 Moldavsko zažilo v posledním roce hospodářskou recesi, přičemž jeho HDP v roce 2015 kleslo o 0,5 % z těchto důvodů: a) nepříznivé povětrnostní podmínky vedly ke snížení zemědělské produkce o 13,4 %, b) rostoucí pokles remitencí a slabá vývozní výkonnost, jejichž důvodem je recese, popř. slabá hospodářská činnost některých z hlavních obchodních partnerů Moldavska, zejména Běloruska, Ruska a Ukrainy, c) slabá domácí úvěrová expanze kvůli problémům v bankovním systému a zpřísnění měnové politiky a d) fiskální krize částečně způsobená pozastavením mezinárodní dárcovské podpory, ale také poklesem daňových příjmů v důsledku recese, která se mimo jiné významně dotkla programu veřejných investic v roce 2015. Po ozdravení v roce 2015 se očekává, že se moldavské hospodářství bude v roce 2016 a v následujících letech zotavovat pouze pomalu. Předpokládá se, že HDP v roce 2016 vzroste přibližně o 2 %. Růstu v roce 2016 budou nadále bránit rozpočtová omezení a přísné úvěrové podmínky, jakož i nízké reminence a vyšší energetické sazby, což bude tlumit soukromou spotřebu. Přeorientování na trhy EU potrvá určitou dobu a bude vyžadovat investice.

Inflace vyjádřená indexem spotřebitelských cen, která vzrostla ze 4,7 % v prosinci 2014 na 13,5 % v prosinci 2015 (meziroční inflace), má nyní klesající tendenci a v září 2016 činila 3,0 %. MMF předpokládá průměrnou roční inflaci ve výši 6,9 % pro rok 2016 a 4,9 % pro rok 2017.

Vláda zažívá významné fiskální tlaky v důsledku nižších rozpočtových příjmů způsobených slabší hospodářskou činností a přerušením rozpočtové podpory ze strany dárců. Tyto faktory přispěly ke zvýšení rozpočtového schodku z 1,9 % HDP v roce 2014 na 2,3 % HDP v roce 2015. V souladu s programem dohodnutým s MMF vláda přijala revidovaný rozpočet na rok 2016, který prezident podepsal dne 4. října 2016. Rozpočet stanoví nezbytná ozdravná opatření na straně příjmů i výdajů s cílem splnit cíl schodku ve výši 3,2 % HDP.

Úspory, kterých bylo dosaženo díky opatřením na straně příjmů i výdajů, činily v roce 2016 2,2 mld. leu, neboli 1,7 % HDP. Patří mezi ně opatření na kontrolu mzdových nákladů (mimo jiné snížením počtu volných pracovních míst) a rovněž nejrůznější opatření ke zlepšení výběru daní a reformy daňové správy a k omezení nadměrného počtu daňových výjimek.

Podíl veřejného dluhu k HDP vzrostl ze 36 % na konci roku 2014 na 45 % na konci roku 2015. Tyto odhady berou v úvahu nouzové úvěry s vládní zárukou vydané Moldavskou národní bankou ve prospěch tří bank v likvidaci. Loňské zvýšení veřejného zadlužení bylo do značné míry způsobeno domácím dluhem. Zahraniční veřejný dluh se zvýšil méně (z 18 % HDP v roce 2014 na 21 % HDP na konci roku 2015) a tento nárůst lze přičíst hlavně depreciaci moldavského leu. Zahraniční dluh představují převážně střednědobé až dlouhodobé pohledávky u multilaterálních a bilaterálních věřitelů za zvýhodněných podmínek.

V roce 2015 se schodek běžného účtu snížil na 293 mil. EUR (meziročně o 40 %), a to kvůli výraznému poklesu cen dovážených energií a slabé domácí poptávce, což negativně ovlivnilo dovoz. V procentním vyjádření HDP však schodek běžného účtu klesl z 6,7 % v roce 2014 na 5,0 % v roce 2015, a to z důvodu poklesu HDP vyjádřeného v dolarech v roce 2015 (důvodem je jak pokles reálného HDP, tak i depreciace leu).

Navzdory bouřlivému hospodářskému a politickému vývoji v Moldavsku nebyl v roce 2015 dotčen příliv přímých zahraničních investic. V roce 2015 dosáhl příliv přímých zahraničních investic 165 mil. USD, přičemž v roce 2014 činil 158 mil. USD. Pro přilákání přímých zahraničních investic byly důležité svobodné ekonomické zóny Moldavska.

V důsledku krize ve finančním sektoru se devizové rezervy snížily o 35 % v období od září 2014 do února 2015, a to na 1,7 mld. USD, resp. 4,3 měsíce dovozu. Konkrétně Moldavská národní banka v tomto období prodala ze svých devizových rezerv celkem 700 mil. USD, a to jako v rámci zvláštních prodejů třem státem kontrolovaným bankám, které vstoupily do likvidace, tak na devizovém trhu. Tento pokles lze částečně vysvětlit zvýšením míry úspor vedených v dolarech způsobeným slábnoucí důvěrou v moldavský leu. Od té doby – v souvislosti se stabilizací na devizovém trhu a jeho oživením – centrální banka akumulovala do září 2016 devizové rezervy ve výši 2,1 mld. USD, což představuje přibližně 5,1 měsíce předpokládaného dovozu.

Po několika letech stagnace reformního procesu bylo za posledních šest měsíců dosaženo významného pokroku při provádění agendy strukturálních reforem, včetně reforem, které jsou součástí akčního plánu pro prioritní reformy, který byl s EU dohodnut v únoru 2016. Došlo však ke zpožděním při přijímání opatření v některých oblastech, např. u reformy veřejné správy, při jmenování předsedy Národní komise pro finanční trhy, jakož i u kroků k dosažení liberalizace odvětví elektřiny a plynu. EU stále více poskytuje Moldavsku technické a politické poradenství ohledně strukturálních reforem, a to tím, že financuje tým 25 tak zvaných poradců na vysoké úrovni, kteří pracují společně s vysoce postavenými úředníky z různých institucí. Těmi jsou předseda vlády, ministr financí a guvernér Moldavské národní banky. Toto bezprecedentní opatření se mimo jiné týká tak důležitých reforem, jako je například reforma finančního sektoru, správa veřejných financí, externí audit a provádění prohloubené a komplexní dohody o volném obchodu.

Projekce MMF z listopadu 2016 dále poukazují na značné potřeby v oblasti platební bilance v období 2016–2018, přičemž celkový deficit vnějšího financování se odhaduje na 469 mil. USD (184 mil. USD v roce 2016 a 186 mil. USD a 99 mil. USD v roce 2018). Tento deficit financování lze obecně přičíst třem faktorům: relativně vysokému schodku běžného účtu, potřebě zvýšit devizové rezervy a očekávaným vysokým požadavkům na amortizaci dluhu. Navrhované nové poskytnutí makrofinanční pomoci ve výši 100 mil. EUR by pokrylo 24,9 % odhadovaného zbývajícího deficitu financování (po odečtení čistého financování MMF a očekávaného čerpání úvěrů Světové banky).

•Platné předpisy vztahující se na oblast návrhu

Rozhodnutí č. 938/2010/EU, kterým již byla Moldavské republice poskytnuta makrofinanční pomoc ve výši 90 milionů EUR ve formě grantů, přijal Evropský parlament a Rada dne 20. října 2010 2 . Tato pomoc byla zcela vyplacena v letech 2010–2012.

•Soulad s ostatními politikami a cíli Unie

EU a Moldavská republika navázaly v průběhu let úzké politické a hospodářské vztahy. To vedlo k uzavření dohody o přidružení, včetně prohloubené a komplexní dohody o volném obchodu, která byla podepsána dne 27. června 2014 a která plně vstoupila v platnost dne 1. července 2016. Dohoda o přidružení nahradila předchozí dohodu o partnerství a spolupráci a umožní politické přidružení a hospodářskou integraci Moldavska a EU. Program přidružení – schválený v roce 2014 – stanoví seznam priorit pro společnou práci v období let 2014–16, přičemž vychází ze struktury dohody o přidružení. V současnosti je předmětem přezkumu, jehož cílem je předložit aktualizované znění pro období 2017–2019. Jednotný rámec podpory na období 2014–2017 určuje prioritní oblasti spolupráce EU a Moldavska v rámci evropského nástroje sousedství. Byly rovněž zahájeny práce s cílem vytvořit nový jednotný rámec podpory na období 2017–2020.

Hospodářské vztahy Moldavska s EU jsou rovněž dobře rozvinuté. V roce 2015 byla EU největším obchodním partnerem Moldavska, přičemž obchodní podíl činil 53 %, byl tedy mnohem větší než obchodní podíl s Ruskem (13 %). V roce 2016 se tento podíl ještě zvýšil na 62 %.

Země, na které se vztahuje evropská politika sousedství, jsou způsobilé pro makrofinanční pomoc. Makrofinanční pomoc ze strany EU by doplnila granty uvolněné v rámci evropského nástroje sousedství a dalších programů EU, a zejména by doplnila podmínky stanovené v rámci balíčků rozpočtové podpory, které provádí EU. Tím, že by makrofinanční pomoc EU podpořila moldavské orgány při přijímání vhodného rámce pro makroekonomické politiky a strukturální reformy, zvýšila by přidanou hodnotu a účinnost celkových finančních intervencí EU, a to i prostřednictvím jiných finančních nástrojů.

Přestože v případě Moldavska stále přetrvávají obavy ohledně dodržování lidských práv, jakož i otázek správy věcí veřejných a právního státu, moldavské orgány ukázaly opětovné odhodlání řešit problémy se správou věcí veřejných a pokročit při provádění nezbytných politických reforem. Realizace klíčových reforem je i nadále pro úspěšné provádění makrofinanční pomoci nezbytná a bude pozorně sledována.

V této souvislosti se usuzuje, že Moldavsko splňuje politické podmínky pro poskytování makrofinanční pomoci třetím zemím, zejména pokud jde o respekt k demokracii, lidským právům a právnímu státu, a je zemí, se kterou EU udržuje těsné politické a ekonomické vztahy. Podrobné posouzení toho, zda jsou splněna tato politická kritéria pro makrofinanční pomoc, které vypracovala Evropská služba pro vnější činnost, je jako příloha připojeno k pracovnímu dokumentu útvarů Komise, který je připojen k tomuto návrhu.

2.PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA

•Shrnutí navrhovaných opatření

V rámci této zvažované makrofinanční pomoci by bylo poskytnuto maximálně 100 mil. EUR. Komise navrhuje, aby byla tato částka pomoci poskytnuta ve formě střednědobého úvěru ve výši až 60 milionů EUR a ve formě grantů ve výši až 40 milionů EUR. Tato pomoc přispěje k pokrytí zbývajících moldavských potřeb financování z vnějších zdrojů v letech 2016–18, zjištěných Komisí na základě odhadů MMF.

Vzhledem k navrhovanému rozsahu pomoci Komise zvažuje uvolnění pomoci ve třech splátkách. První dvě splátky, které má tvořit grant ve výši 10 mil. EUR a úvěr ve výši 20 mil. EUR, by byly vyplaceny v roce 2017; třetí splátka, kterou má tvořit grant ve výši 20 mil. EUR a úvěr ve výši 20 mil. EUR, by byla vyplacena v první polovině roku 2018. Za správu pomoci bude odpovídat Komise. V souladu s finančním nařízením jsou použitelná zvláštní ustanovení o předcházení podvodům a jiným nesrovnalostem.

Vyplácení prostředků v rámci makrofinanční pomoci bude spojeno s přísnými podmínkami, přičemž každá splátka (včetně první splátky) bude podmíněna dobrým pokrokem při realizaci jak programu MMF, tak i konkrétních politických podmínek dohodnutých s EU v memorandu o porozumění, které je s poskytnutím pomoci spojeno. Tyto politické podmínky by se měly týkat zásadních nedostatků, které se v průběhu let projevily v moldavském hospodářství a systému správy ekonomických záležitostí. Tyto podmínky by mohly zahrnovat reformy k posílení správy ve finančním sektoru, správu veřejných financí, reformu energetického odvětví a doprovodná opatření k posílení sociální záchranné sítě, zlepšování investičního prostředí a podpory provádění prohloubené a komplexní dohody o volném obchodu.

Rozhodnutí vyplácet navrhovanou pomoc ve formě grantů a úvěrů odůvodňují úroveň rozvoje Moldavska (měřeno důchodem země na obyvatele) a dluhové ukazatele. Je rovněž v souladu s přístupem, který k Moldavsku zaujaly MMF a Světová banka. Moldavsko je totiž způsobilé pro financování z fondu MMF pro snížení chudoby a ze strany Mezinárodní asociace pro rozvoj (IDA) patřící ke Světové bance.

•Právní základ

Právním základem tohoto návrhu je článek 212 Smlouvy o fungování EU.

•Subsidiarita (v případě nevýlučné pravomoci)

Zásada subsidiarity je dodržena, neboť dosažení cílů obnovení krátkodobé makroekonomické stability v Moldavské republice není v moci jednotlivých členských států. Tuto úlohu může lépe splnit Evropská unie jako celek. Hlavními důvody jsou omezení v rozpočtech členských států a potřeba silné koordinace dárců, aby se maximalizoval rozsah a účinnost pomoci.

•Proporcionalita

Návrh je v souladu se zásadou proporcionality: omezuje se na minimum nutné k dosažení cílů krátkodobé makroekonomické stability a nepřekračuje rámec toho, co je pro tento účel nezbytné.

Jak Komise stanovila na základě odhadů MMF v souvislosti s rozšířenou finanční facilitou, odpovídá částka navrhované nové makrofinanční pomoci 24,9 % odhadovaného zbývajícího deficitu financování na období 2016–2018. To je v souladu s běžnými postupy pro sdílení zátěže při poskytování makrofinanční pomoci, zároveň je zohledněna pomoc, kterou Moldavsku přislíbili další bilaterální a multilaterální dárci.

•Volba nástroje

K řešení makroekonomických cílů se nehodí nebo není dostatečné projektové financování ani technická pomoc. Tato makrofinanční pomoc bude mít ve srovnání s ostatními nástroji EU tu klíčovou přidanou hodnotu, že svou rychlou realizací nejen zmírní problémy, které má Moldavsko s nedostatkem okamžitě dostupných prostředků ze zahraničí, ale také pomůže vytvořit stabilní makroekonomický rámec, mimo jiné tím, že podpoří udržitelnou platební bilanci a rozpočtovou situaci, jakož i vhodný rámec pro strukturální reformy. Makrofinanční pomoc může díky tomu, že pomůže vytvořit vhodný celkový politický rámec, zvýšit efektivnost opatření financovaných v Moldavsku v rámci jiných, úžeji zaměřených finančních nástrojů EU.

3.VÝSLEDKY HODNOCENÍ EX POST, KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

•Konzultace zúčastněných stran

Makrofinanční pomoc se poskytuje jako nedílná součást mezinárodní podpory pro hospodářskou stabilizaci Moldavské republiky. Při přípravě tohoto návrhu na poskytnutí makrofinanční pomoci útvary Komise konzultovaly MMF a Světovou banku, které již rozsáhlé programy financování zavedly a připravují nové. Komise dne 20. září 2016 konzultovala Hospodářský a finanční výbor, který návrhu vyjádřil podporu. Komise byla rovněž v pravidelném kontaktu s moldavskými orgány.

•Sběr a využití výsledků odborných konzultací

V souladu s požadavky finančního nařízení zadaly pracovní útvary Komise operační hodnocení postupů schvalování finančních transakcí a správních postupů Moldavska, aby ověřily, že zavedené postupy pro řízení programu pomoci, včetně makrofinanční pomoci, poskytují dostatečné záruky. Závěrečnou zprávu o operačním hodnocení vypracovanou poradenskou společností obdržely útvary v únoru 2016. Ze zprávy vyplývá, že současný stav postupů schvalování finančních transakcí a správních postupů Moldavska je v zásadě vhodný k řízení nového poskytnutí makrofinanční pomoci, i když významné nedostatky přetrvávají. Vývoj v této oblasti bude i nadále pozorně sledován, a to rovněž prostřednictvím pravidelných zpráv o pokroku reforem řízení veřejných financí, které bude připravovat evropská delegace v Kišiněvě.

•Posouzení dopadů

Makrofinanční pomoc EU je mimořádný nouzový nástroj pro řešení vážných problémů s platební bilancí v třetích zemích. Z toho důvodu je návrh makrofinanční pomoci osvobozen od požadavku provést posouzení dopadů v souladu s pokyny Komise ke zlepšování právní úpravy (SWD(2015) 111 final), neboť je politickým imperativem, aby se v naléhavých situacích, které vyžadují rychlou reakci, postupovalo rychle.

Návrhy Komise na poskytnutí makrofinanční pomoci vycházely z poznatků získaných na základě hodnocení ex post provedených u minulých operacích v sousedství EU. Nová makrofinanční pomoc a hospodářský ozdravný a reformní program, který je s ní spojen, pomůže Moldavsku uspokojit krátkodobé potřeby financování a podpoří opatření politik zaměřená na posílení platební bilance a fiskální udržitelnosti ve střednědobém horizontu a na urychlení udržitelného růstu, čímž doplní program, který má být sjednán s MMF. Tyto politické podmínky by se měly týkat zásadních nedostatků, které se v průběhu let projevily v moldavském hospodářství a systému správy ekonomických záležitostí. Tyto podmínky by mohly v zásadě zahrnovat reformy k posílení správy ve finančním sektoru, správu veřejných financí, reformu energetického odvětví a doprovodná opatření k posílení sociální záchranné sítě, zlepšování investičního prostředí a podpory provádění prohloubené a komplexní dohody o volném obchodu.

4.ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

Plánovaná pomoc by byla poskytnuta ve formě úvěru a grantu. Úvěr by byl financován prostřednictvím výpůjční operace, kterou jménem EU provede Komise. Rozpočtové důsledky pomoci ve formě úvěru budou odpovídat výši prostředků poskytnutých pro Záruční fond pro vnější vztahy EU (sazba ve výši 9 %) vyčleněných z rozpočtové položky 01 03 06 („Poskytování prostředků pro záruční fond“). Za předpokladu, že první dva úvěry (pokaždé ve výši 20 mil. EUR) budou vyplaceny v roce 2017 a třetí úvěr (20 mil. EUR) v roce 2018, budou prostředky poskytnuty v souladu s pravidly upravujícími mechanismus záručního fondu, a to v rámci rozpočtů pro roky 2019–20 ve výši 3,6 mil. EUR, resp. 1,8 mil. EUR 3 . Grantová část pomoci (10 mil. EUR pro každou z prvních dvou splátek a 20 mil. EUR pro třetí splátku) by byla financována z prostředků na závazky z rozpočtů na roky 2017 a 2018 v rozpočtové položce 01 03 02 (makrofinanční pomoc), přičemž platby by se uskutečnily v letech 2017 a 2018. Na základě současných projekcí o využití rozpočtových položek 01 03 02 a 01 03 06 Komise předpokládá, že dopad operace na rozpočet je zvládnutelný.

5.OSTATNÍ PRVKY

•Přezkum/revize/ustanovení o skončení platnosti

Návrh obsahuje ustanovení o skončení platnosti. Navrhovaná makrofinanční pomoc by byla k dispozici po dobu dvou a půl let od prvního dne po vstupu memoranda o porozumění v platnost.

2017/0007 (COD)

Návrh

ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o poskytnutí makrofinanční pomoci Moldavské republice

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 212 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise 4 ,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

v souladu s řádným legislativním postupem 5 ,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)Vztahy mezi Evropskou unií (dále jen „Unie“) a Moldavskou republikou (dále jen „Moldavsko“) se dále rozvíjejí v rámci evropské politiky sousedství a Východního partnerství. Moldavská republika přistoupila k Východnímu partnerství EU v roce 2009 a poté následovala jednání o dohodě o přidružení mezi EU a Moldavskem. Tato dohoda, která zahrnuje postupné zavádění prohloubené a komplexní zóny volného obchodu (DCFTA), byla podepsána v červnu 2014 a vstoupila v platnost dne 1. července 2016.

(2)Hospodářství Moldavska výrazně ovlivňuje politická nestabilita z období mezi volbami v listopadu 2014 a lednu 2016, jakož i skandál s bankovními podvody, slabá hospodářská činnost v regionu a zákaz dovozu, který vydalo Rusko. Tato situace vedla v průběhu loňského roku ke vzniku recese, rostoucímu obchodnímu schodku a výraznému poklesu devizových rezerv.

(3)Na začátku roku 2016, kdy byla jmenována nová vláda a nový guvernér centrální banky, moldavské orgány prokázaly opětovné odhodlání pokročit s nezbytnými politickými reformami a řešit problémy země se správou finančního sektoru a v oblasti správy veřejných financí.

(4)Aby se toto nové odhodlání k reformám podpořilo, byl v návaznosti na závěry Rady pro zahraniční věci ze dne 15. února 2016 mezi EU a Moldavskem dohodnut plán pro prioritní reformy. Moldavsko při provádění tohoto plánu značně pokročilo.

(5)V souvislosti s politickou transformací a hospodářskými problémy se moldavské orgány a Mezinárodní měnový fond („MMF“) v červenci 2016 dohodly na tříleté rozšířené úvěrové facilitě a rozšířené finanční facilitě („EFF/ECF“) v hodnotě 178,7 mil. USD. Toto ujednání schválila správní rada MMF dne 7. listopadu 2016. Očekává se, že v rámci tohoto programu MMF moldavské orgány dosáhnou rychlých zlepšení v oblasti správy a dohledu ve finančním sektoru, aby se posílily politiky zajišťující makroekonomickou a finanční stabilitu a podpořil se udržitelný růst podporující začlenění.

(6)Vzhledem k zhoršující se hospodářské situaci a výhledu požádalo Moldavsko v srpnu 2015 Unii o doplňující makrofinanční pomoc a tuto žádost zopakovalo v březnu 2016.

(7)Orientační příspěvek Unie pro Moldavsko v rámci evropského nástroje sousedství (ENI) činí 610–746 mil. EUR, včetně rozpočtové podpory a technické pomoci. Nicméně úhrady rozpočtové podpory ze strany Unie byly pozastaveny na počátku roku 2015 a jejich obnovení je podmíněno tím, že bude schválen nový program MMF a budou splněny veškeré podmínky rozpočtové podpory.

(8)Vzhledem k tomu, že Moldavsko je země, na kterou se vztahuje evropská politika sousedství, je třeba je považovat za způsobilé pro získání makrofinanční pomoci Unie.

(9)Makrofinanční pomoc Unie by měla být výjimečným finančním nástrojem, který platební bilanci podpoří formou, jež není účelově vázaná a jejímž cílem je řešit potřeby příjemce, které má ohledně okamžité finanční pomoci ze zahraničí. Tato pomoc by měla podpořit provádění politického programu, jehož součástí jsou silná okamžitá korekční opatření a opatření strukturálních reforem, která mají v krátkodobém výhledu zlepšit situaci platební bilance.

(10)Vzhledem k tomu, že v platební bilanci Moldavska přetrvává výrazný zbytkový deficit vnějšího financování přesahující výši prostředků poskytnutých MMF a jinými multilaterálními institucemi, je poskytnutí makrofinanční pomoci Moldavsku ze strany Unie za stávajících výjimečných okolností považováno za vhodnou reakci na žádost Moldavska o podporu hospodářské stabilizace ve spojení s programem MMF. Makrofinanční pomoc Unie by podpořila hospodářskou stabilizaci Moldavska a moldavský program strukturálních reforem a doplnila by zdroje, které jsou k dispozici v rámci finančního ujednání s MMF.

(11)Cílem makrofinanční pomoci Unie by mělo být podpořit obnovení udržitelného stavu vnějšího financování Moldavska, a tím přispět k jeho hospodářskému a sociálnímu rozvoji.

(12)Makrofinanční pomoc Unie by měla probíhat zároveň s vyplácením úhrad operací rozpočtové podpory v rámci Evropského nástroje sousedství.

(13)Stanovení výše makrofinanční pomoci Unie vychází z úplného kvantitativního posouzení zbývajících potřeb vnějšího financování Moldavska a zohledňuje jeho schopnost financovat se z vlastních zdrojů, a to zejména z mezinárodních rezerv, které má k dispozici. Makrofinanční pomoc Unie by měla doplňovat programy a zdroje poskytnuté MMF a Světovou bankou. Při určování výše pomoci jsou zohledněny rovněž očekávané finanční příspěvky od multilaterálních dárců a nutnost zajistit spravedlivé rozložení zátěže mezi Unii a ostatní dárce, jakož i dosavadní použití jiných unijních nástrojů vnějšího financování v Moldavsku a přidaná hodnota celkového zapojení Unie.

(14)S ohledem na zbývající potřeby vnějšího financování Moldavska, na úroveň jeho hospodářského rozvoje posuzovanou podle příjmů na obyvatele a míry chudoby, na jeho schopnost financovat se z vlastních zdrojů, a to zejména z mezinárodních rezerv, které má k dispozici, a na jeho schopnost splácet posouzenou na základě analýzy udržitelnosti dluhu by část pomoci měla být poskytnuta ve formě grantů.

(15)Komise by měla zajistit, aby makrofinanční pomoc Unie byla po právní i obsahové stránce v souladu s hlavními zásadami, cíli a opatřeními, které byly přijaty v rámci jednotlivých oblastí vnější činnosti, a dalšími příslušnými politikami Unie.

(16)Makrofinanční pomoc Unie by měla podporovat vnější politiku Unie vůči Moldavsku. Útvary Komise a Evropská služba pro vnější činnost by v průběhu poskytování makrofinanční pomoci měly úzce spolupracovat v zájmu koordinace vnější politiky Unie a zajištění její ucelenosti.

(17)Makrofinanční pomoc Unie by měla posilovat oddanost Moldavska hodnotám sdíleným s Unií, včetně demokracie, právního státu, řádné správy věcí veřejných, dodržování lidských práv, udržitelného rozvoje a snižování chudoby, jakož i jeho oddanost zásadám otevřeného a spravedlivého obchodu založeného na pravidlech.

(18)Poskytnutí makrofinanční pomoci Unie by mělo být podmíněno tím, že Moldavsko bude respektovat účinné demokratické mechanismy, včetně parlamentního systému založeného na pluralitě politických stran, a zásady právního státu a že zaručí dodržování lidských práv. Specifické cíle makrofinanční pomoci Unie by měly navíc v Moldavsku posílit účinnost, transparentnost a odpovědnost systémů řízení veřejných financí, řízení finančního sektoru a dohled nad ním a měly by prosazovat strukturální reformy zaměřené na podporu udržitelného růstu podporujícího začlenění, na vytváření pracovních příležitostí a fiskální konsolidaci. Komise a Evropská služba pro vnější činnost by měly plnění výše uvedených podmínek a dosahování těchto cílů pravidelně sledovat.

(19)V zájmu zajištění účinné ochrany finančních zájmů Unie souvisejících s makrofinanční pomocí Unie by Moldavsko mělo přijmout vhodná opatření v oblasti prevence a potírání podvodů, korupce a jakýchkoli jiných nesrovnalostí týkajících se pomoci. Kromě toho je třeba stanovit, že Komise bude provádět kontroly a Účetní dvůr audity.

(20)Uvolněním makrofinanční pomoci Unie nejsou dotčeny pravomoci Evropského parlamentu a Rady (jako rozpočtového orgánu).

(21)Částky makrofinanční pomoci poskytnuté formou grantů a částky složené pro účely záruky potřebné pro poskytnutí makrofinanční pomoci formou úvěrů by měly být v souladu s rozpočtovými prostředky stanovenými ve víceletém finančním rámci.

(22)Makrofinanční pomoc Unie by měla být řízena Komisí. Komise by měla pravidelně informovat Evropský parlament a Radu o vývoji souvisejícím s makrofinanční pomocí a poskytovat jim příslušné dokumenty, aby mohly provádění tohoto rozhodnutí sledovat.

(23)Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto rozhodnutí by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 6 .

(24)Na makrofinanční pomoc Unie by se měly vztahovat podmínky v oblasti hospodářské politiky, jež budou stanoveny v memorandu o porozumění. V zájmu zajištění jednotných podmínek provádění a z důvodů účinnosti by Komise měla být zmocněna ke sjednání těchto podmínek s moldavskými orgány pod dohledem výboru složeného ze zástupců členských států v souladu s nařízením (EU) č. 182/2011. Podle uvedeného nařízení by se měl poradní postup obecně použít ve všech případech, kromě případů stanovených v uvedeném nařízení. Vzhledem k potenciálně významnému dopadu pomoci ve výši více než 90 mil. EUR je vhodné použít na operace přesahující tuto prahovou hodnotu přezkumný postup. Vzhledem k výši makrofinanční pomoci, kterou Unie Moldavsku poskytuje, by měl být pro přijetí memoranda o porozumění nebo pro jakékoliv snížení, pozastavení či zrušení pomoci použit přezkumný postup,

PŘIJALY TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

1.Unie poskytne Moldavsku makrofinanční pomoc (dále jen „makrofinanční pomoc Unie“) v maximální výši 100 milionů EUR s cílem podpořit hospodářskou stabilizaci Moldavska a jeho obsáhlý program reforem. Z této maximální částky bude až 60 milionů EUR poskytnuto ve formě úvěrů a až 40 milionů EUR ve formě grantů. Uvolnění makrofinanční pomoci Unie je podmíněno schválením rozpočtu Unie na příslušný rok Evropským parlamentem a Radou. Pomoc přispěje k pokrytí potřeb Moldavska v oblasti platební bilance uvedených v programu MMF.

2.Za účelem financování úvěrové části makrofinanční pomoci Unie je Komise zmocněna půjčit si jménem Unie nezbytné finanční prostředky na kapitálových trzích nebo od finančních institucí a dále je půjčit Moldavsku. Úvěry mají průměrnou dobu splatnosti nejvýše 15 let.

3.Uvolnění makrofinanční pomoci Unie řídí Komise způsobem, který je v souladu s dohodami nebo ujednáními uzavřenými mezi Mezinárodním měnovým fondem (MMF) a Moldavskem a s hlavními zásadami a cíli ekonomických reforem stanovených v dohodě o přidružení mezi EU a Moldavskem, včetně prohloubené a komplexní zóny volného obchodu, jak bylo dohodnuto v rámci evropské politiky sousedství.

Komise pravidelně informuje Evropský parlament a Radu o vývoji v oblasti makrofinanční pomoci Unie, včetně jejího vyplácení, a předkládá těmto orgánům včas příslušné dokumenty.

4.Makrofinanční pomoc Unie je k dispozici po dobu dvou a půl let od prvního dne po vstupu memoranda o porozumění uvedeného v čl. 3 odst. 1 v platnost.

5.V případě, že se během období vyplácení makrofinanční pomoci Unie potřeby financování Moldavska oproti původním předpokladům podstatně sníží, Komise poskytovanou pomoc omezí nebo její poskytování pozastaví či zruší v souladu s přezkumným postupem podle čl. 7 odst. 2.

Článek 2

1.Poskytnutí makrofinanční pomoci Unie je podmíněno tím, že Moldavsko bude respektovat účinné demokratické mechanismy, včetně parlamentního systému založeného na pluralitě politických stran, a zásady právního státu a že zaručí dodržování lidských práv.

2.Komise a Evropská služba pro vnější činnost sledují plnění této nezbytné podmínky po celou dobu poskytování makrofinanční pomoci Unie.

3.Odstavce 1 a 2 se použijí v souladu s rozhodnutím Rady 2010/427/EU 7 .

Článek 3

1.Komise vyjedná v souladu s přezkumným postupem podle čl. 7 odst. 2 s moldavskými orgány jasně vymezené podmínky v oblasti hospodářské politiky a finanční podmínky pro makrofinanční pomoc Unie, přičemž se zaměří na strukturální reformy a zdravé veřejné finance; tyto podmínky budou stanoveny v memorandu o porozumění (dále jen „memorandum o porozumění“), které bude zahrnovat časový rámec pro jejich plnění. Podmínky v oblasti hospodářské politiky a finanční podmínky stanovené v memorandu o porozumění musí být v souladu s dohodami nebo ujednáními uvedenými v čl. 1 odst. 3, včetně makroekonomických ozdravných programů a programů strukturálních reforem prováděných Moldavskem za podpory MMF.

2.Podmínky uvedené v odstavci 1 mají zejména posílit účinnost, transparentnost a odpovědnost systémů řízení veřejných financí v Moldavsku, mimo jiné při využívání makrofinanční pomoci Unie. Při navrhování politických opatření musí být náležitě zohledněn také pokrok v oblasti vzájemného otevírání trhů, rozvoj spravedlivého obchodu založeného na pravidlech a další priority v rámci vnější politiky Unie. Komise pravidelně sleduje pokrok při plnění těchto cílů.

3.Podrobné finanční podmínky makrofinanční pomoci Unie se stanoví v úvěrové smlouvě a v grantové dohodě uzavřené mezi Komisí a moldavskými orgány.

4.Komise pravidelně ověřuje, zda jsou nadále splňovány podmínky, na než odkazuje čl. 4 odst. 3, včetně toho, zda je hospodářská politika Moldavska v souladu s cíli makrofinanční pomoci Unie. Komise přitom postupuje v úzké koordinaci s MMF a Světovou bankou a v případě potřeby s Evropským parlamentem a Radou.

Článek 4

1.S výhradou podmínek v odstavci 3 poskytne Komise makrofinanční pomoc Unie ve splátkách, přičemž každá splátka sestává z úvěrové a grantové části. Výše každé splátky bude stanovena v memorandu o porozumění uvedeném v článku 3.

2.Je-li to potřeba, jsou ve vztahu k částkám makrofinanční pomoci Unie poskytnuté formou úvěrů složeny částky pro účely záruky v souladu s nařízením Rady (ES, Euratom) č. 480/2009 8 .

3.Komise rozhodne o uvolnění splátek, pokud budou splněny všechny následující podmínky:

a)nezbytná podmínka stanovená v článku 2;

b)průběžné uspokojivé výsledky při provádění politického programu, který zahrnuje důrazná opatření zaměřená na ozdravení a strukturální reformy a podporovaná úvěrovou dohodou s MMF, která nemá preventivní charakter; a

c)uspokojivé splnění podmínek v oblasti hospodářské politiky a finančních podmínek dohodnutých v memorandu o porozumění.

K uvolnění druhé splátky nedojde v zásadě dříve než po třech měsících od uvolnění první splátky. K uvolnění třetí splátky nedojde v zásadě dříve než po třech měsících od uvolnění druhé splátky.

4.Nejsou-li splněny podmínky podle odstavce 3, Komise vyplácení makrofinanční pomoci Unie pozastaví nebo zruší. V těchto případech Komise informuje o důvodech tohoto pozastavení či zrušení Evropský parlament a Radu.

5.Makrofinanční pomoc Unie bude vyplacena Moldavské národní bance. S výhradou ustanovení sjednaných v memorandu o porozumění, včetně potvrzení zbývajících rozpočtových finančních potřeb, mohou být finanční prostředky Unie převedeny moldavskému ministerstvu financí jako konečnému příjemci.

Článek 5

1.Výpůjční a úvěrové operace týkající se úvěrové části makrofinanční pomoci Unie se provedou v eurech se stejným dnem připsání a Unie se na jejich základě nesmí týkat změna splatnosti, ani nesmí být v jejich důsledku vystavena žádnému riziku směnných kurzů nebo úrokových sazeb ani žádnému jinému obchodnímu riziku.

2.Umožní-li to okolnosti, může Komise na žádost Moldavska přijmout potřebná opatření s cílem zajistit, aby do podmínek úvěru byla zahrnuta doložka o předčasném splacení a aby byla spojena s odpovídající doložkou v podmínkách výpůjčních operací.

3.Umožní-li okolnosti zlepšení úrokové sazby úvěru, může se Komise na žádost Moldavska rozhodnout zcela nebo částečně refinancovat svůj původní úvěr nebo restrukturalizovat odpovídající finanční podmínky. Refinanční nebo restrukturalizační operace se uskuteční v souladu s odstavci 1 a 4 a nesmí vést k prodloužení splatnosti dotyčného úvěru nebo zvýšení částky nesplacené jistiny ke dni refinancování nebo restrukturalizace.

4.Veškeré náklady vzniklé Unii v souvislosti s výpůjčními a úvěrovými operacemi podle tohoto rozhodnutí hradí Moldavsko.

5.Komise informuje Evropský parlament a Radu o vývoji operací uvedených v odstavcích 2 a 3.

Článek 6

1.Makrofinanční pomoc Unie se provádí v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 9 a nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1268/2012 10 .

2.Provádění makrofinanční pomoci Unie podléhá přímému řízení.

3.Úvěrová smlouva a grantová dohoda, které budou dojednány s moldavskými orgány, musí zahrnovat ustanovení, jež: 

a)zajistí, aby Moldavsko pravidelně kontrolovalo, že bylo financování z rozpočtu Unie použito řádně, přijímalo vhodná opatření pro předcházení nesrovnalostem a podvodům a v případě potřeby podniklo právní kroky s cílem vymoci veškeré finanční prostředky poskytnuté podle tohoto rozhodnutí, které byly získány neoprávněně;

b)zajistí ochranu finančních zájmů Unie, a to zejména stanovením zvláštních opatření v oblasti prevence a potírání podvodů, korupce a jakýchkoli jiných nesrovnalostí týkajících se makrofinanční pomoci Unie, v souladu s nařízením Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 11 , nařízením Rady (ES, Euratom) č. 2185/96 12 a nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 13 ;

c)výslovně zmocňují Komisi i Evropský úřad pro boj proti podvodům nebo jejich zástupce k provádění kontrol, včetně kontrol a inspekcí na místě;

d)výslovně povolí Komisi a Účetnímu dvoru provádět audity v průběhu období dostupnosti makrofinanční pomoci Unie a po jeho skončení, včetně auditů na základě dokladů a auditů na místě, například operačních hodnocení;

e)zajistí, že Unie bude mít nárok na předčasné splacení úvěru a/nebo plné splacení grantu, pokud se prokáže, že Moldavsko se v souvislosti s řízením makrofinanční pomoci Unie dopustilo jakéhokoli podvodu, korupce nebo jakéhokoli jiného protiprávního jednání poškozujícího finanční zájmy Unie.

4.Před provedením makrofinanční pomoci Unie posoudí Komise prostřednictvím operačního hodnocení řádnost finančních opatření, správních postupů a mechanismů vnitřní a vnější kontroly Moldavska, které mají pro tuto pomoc význam.

Článek 7

1.Komisi je nápomocen výbor. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2.Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

Článek 8

1.Komise každý rok do 30. června předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu o provádění tohoto rozhodnutí v předchozím roce, včetně vyhodnocení tohoto provádění. Tato zpráva:

a)vyhodnotí, jakého pokroku bylo při provádění makrofinanční pomoci Unie dosaženo;

b)zhodnotí hospodářskou situaci a hospodářské vyhlídky Moldavska, jakož i pokrok dosažený při provádění politických opatření uvedených v čl. 3 odst. 1;

c)uvede souvislost mezi podmínkami hospodářské politiky stanovenými v memorandu o porozumění, průběžnými výsledky Moldavska v hospodářské a rozpočtové oblasti a rozhodnutími Komise o uvolnění splátek makrofinanční pomoci Unie.

2.Do dvou let od uplynutí doby dostupnosti makrofinanční pomoci Unie podle čl. 1 odst. 4 předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o hodnocení ex post, v níž vyhodnotí výsledky a účinnost dokončené makrofinanční pomoci Unie a míru, do jaké přispěla k dosažení cílů této pomoci.

Článek 9

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

V Bruselu dne

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

1.1.    Název návrhu/podnětu

Návrh rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o poskytnutí makrofinanční pomoci Moldavské republice

1.2.    Příslušné oblasti politik podle členění ABM/ABB 14  

Oblast politiky:    Hlava 01 – Hospodářské a finanční záležitosti

Činnost:    03 – Mezinárodní hospodářské a finanční záležitosti

1.3.    Povaha návrhu/podnětu

X Návrh/podnět se týká nové akce

1.4.    Cíle

1.4.1.    Víceleté strategické cíle Komise sledované návrhem/podnětem 

„Nový impuls pro zaměstnanost, růst a investice: podporovat prosperitu i za hranicemi EU“

Mezi nejdůležitější činnosti spadající do oblasti pravomoci GŘ ECFIN patří:

1. Podpora provádění evropské politiky sousedství prohlubováním ekonomické analýzy a posilováním politického dialogu a poradenství o ekonomických aspektech akčních plánů.

2. Rozvoj, monitorování a provádění makrofinanční pomoci pro partnerské třetí země ve spolupráci s příslušnými mezinárodními finančními institucemi.

1.4.2.    Specifické cíle a příslušné aktivity ABM/ABB

Specifický cíl č. 1: „Podporovat prosperitu i za hranicemi EU: podporovat makrofinanční stabilitu a reformy na podporu růstu mimo EU, mimo jiné prostřednictvím pravidelných hospodářských dialogů s klíčovými partnery a poskytováním makrofinanční pomoci.“

Příslušné aktivity ABM/ABB: Mezinárodní hospodářské a finanční záležitosti.

1.4.3.    Očekávané výsledky a dopady

Navrhovanou pomoc tvoří úvěr EU ve výši až 60 mil. EUR a grant ve výši až 40 mil. EUR ve prospěch Moldavské republiky (dále jen „Moldavsko“), jejichž cílem je přispět k udržitelnějšímu stavu platební bilance. Pomoc, která bude vyplacena ve třech splátkách, by měla zemi pomoci překonat obtížnou hospodářskou situaci a obtížný stav platební bilance, se kterými se tato země potýká. Podpoří rovněž strukturální reformy, které mají zvýšit udržitelný hospodářský růst, snížit makroekonomickou zranitelnost a zlepšit řízení veřejných financí.

1.4.4.    Ukazatele výsledků a dopadů

Orgány budou muset podávat útvarům Komise pravidelné zprávy o řadě ukazatelů a před úhradou všech tří splátek pomoci rovněž poskytnou podrobnou zprávu o dodržování dohodnutých politických podmínek.

Útvary Komise budou dále sledovat řízení veřejných financí i po operačním hodnocení finančních okruhů a správních postupů, které se v Moldavsku provádí v rámci přípravy na tuto operaci. Delegace EU v Moldavsku bude také podávat pravidelné zprávy o záležitostech, které jsou významné pro sledování pomoci. Útvary Komise budou nadále úzce spolupracovat s MMF a Světovou bankou, aby využily jejich poznatků z probíhajících činností v Moldavsku.

V navrhovaném legislativním rozhodnutí se počítá s výroční zprávou Radě a Evropskému parlamentu, která bude obsahovat posouzení toho, jak je tato operace prováděna. Do dvou let po skončení období dostupnosti bude pomoc zpětně zhodnocena nezávislým subjektem.

1.5.    Odůvodnění návrhu/podnětu

1.5.1.    Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu 

Čerpání pomoci bude podmíněno uspokojivými výsledky při provádění ekonomického programu dohodnutým mezi Moldavskem a MMF, který správní rada fondu schválila dne 7. listopadu 2016 poté, co moldavské orgány provedly řadu předem požadovaných opatření. Komise se mimoto s moldavskými orgány dohodne na specifických politických podmínkách, které budou uvedeny v memorandu o porozumění a které budou muset být uspokojivě splněny před tím, než Komise uvolní všechny tři splátky.

1.5.2.    Přidaná hodnota zapojení EU

Navrhovaná makrofinanční pomoc pomůže Moldavsku překonat ekonomický šok způsobený zhoršenou fiskální situací a stavem platební bilance, ke kterým došlo po závažném bankovním podvodu v listopadu 2014, a také způsobený nižšími vývozy a remitencemi, jejichž příčinou byla recese u několika klíčových regionálních obchodních partnerů Moldavska. Přitom přispěje k prosazování makroekonomické stability a strukturálních reforem v zemi. Tím, že pomoc doplní zdroje poskytnuté mezinárodními finančními institucemi, EU a dalšími dárci, přispěje k celkové účinnosti balíčku finanční podpory poskytované mezinárodním dárcovským společenstvím.

Navrhovaný program posílí rovněž reformní závazky vlády a její úsilí o užší vztahy s EU. Tohoto výsledku se dosáhne mimo jiné díky vhodným podmínkám pro čerpání pomoci. V širších souvislostech bude program signálem pro další země v tomto regionu, že EU dále podporuje v době hospodářských potíží země, které zřetelně nastupují cestu k politickým reformám.

1.5.3.    Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti

Od roku 2004 bylo provedeno celkem šestnáct zpětných hodnocení makrofinanční pomoci. Tato hodnocení dospěla k závěru, že makrofinanční pomoc přispívá (ačkoli občas skromně a nepřímo) ke zlepšení vnější udržitelnosti, makroekonomické stability a dosažení strukturálních reforem v přijímající zemi. Ve většině případů má makrofinanční pomoc kladný dopad na platební bilanci přijímající země a pomáhá zmírnit nedostatek financí v rozpočtu. Díky ní se také mírně zvyšuje hospodářský růst 15 . 

1.5.4.    Soulad a možná synergie s dalšími vhodnými nástroji

EU je největším dárcem Moldavska. Finanční pomoc vyčleněná pro Moldavsko v rámci evropského nástroje sousedství a partnerství (ENPI) na období 2007–2013 činila 561 mil. EUR. Tato pomoc zahrnovala 63 mil. EUR poskytnutých v letech 2012–2013 prostřednictvím pobídkového programu integrace a spolupráce v rámci Východního partnerství (EaPIC). V období 2014–2016 činila pomoc EU, kterou Moldavsko obdrželo v rámci evropského nástroje sousedství (ENI), 310 mil. EUR. Tyto finanční prostředky byly doplněny financováním z jiných nástrojů EU, např. z investičního nástroje sousedství (NIF). Kromě programů dvoustranné spolupráce má Moldavsko rovněž prospěch z různých regionálních programů, a to zejména v oblasti dopravy, energetiky a životního prostředí. Moldavsko se rovněž účastní iniciativ dostupných všem sousedním zemím, jako jsou: Erasmus+, TAIEX, SIGMA. Kromě evropského nástroje sousedství je Moldavsko způsobilé pro financování v rámci těchto tematických nástrojů a programů: evropský nástroj pro demokracii a lidská práva (EIDHR), nástroj přispívající ke stabilitě a míru (IcSP), ale také programy pro organizace občanské společnosti a místní orgány a programy v oblasti rozvoje lidských zdrojů a migrace a azylu. Evropská investiční banka rovněž od roku 2007 poskytla půjčky ve výši 658 mil. EUR, přičemž v roce 2016 poskytla z této částky 50 mil. EUR.

Klíčovou přidanou hodnotou makrofinanční pomoci ve srovnání s ostatními nástroji EU by byla pomoc při vytváření stabilního makroekonomického rámce, mimo jiné díky podpoře udržitelné platební bilance a rozpočtové situace a vhodného rámce pro strukturální reformy. Makrofinanční pomoc nepředstavuje pravidelnou finanční podporu hospodářskému a sociálnímu rozvoji přijímajících zemí. Má být ukončena, jakmile se vnější finanční situace země vrátí k udržitelnému stavu. Poté by se měly používat běžné unijní nástroje pro poskytování podpory v rámci spolupráce.

Makrofinanční pomoc má také doplňovat intervence mezinárodních finančních institucí, zejména program korekce a reforem podporovaný rozšířenou finanční facilitou MMF a úvěry Světové banky na rozvojovou politiku.

1.6.    Doba trvání akce a finanční dopad

X Časově omezený návrh/podnět 

X Návrh/podnět platný po dobu dvou a půl roku od vstupu memoranda o porozumění v platnost, jak je uvedeno v čl. 1 odst. 4 rozhodnutí

X Finanční dopad se očekává od roku 2016 16 do roku 2020

1.7.    Předpokládané způsoby řízení 17  

X Přímé řízení Komisí

2.    SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

2.1.    Pravidla pro sledování a podávání zpráv

Pomoc má makroekonomickou povahu a je navržena tak, aby byla slučitelná s ekonomickým programem podporovaným MMF. Útvary Komise budou sledovat pokrok při provádění programu MMF a konkrétních reformních opatření, která budou s moldavskými orgány sjednána v memorandu o porozumění (viz rovněž bod 1.4.4).

2.2.    Systém řízení a kontroly

2.2.1.    Zjištěná rizika 

S navrhovanou operací makrofinanční pomoci jsou spojena fiduciární a politická rizika.

Existuje riziko, že by makrofinanční pomoc, která není určena na konkrétní výdaje, mohla být použita podvodným způsobem. Obecně je toto riziko spojeno s takovými faktory, jako jsou kvalita systémů řízení v centrální bance a na ministerstvu financí a odpovídající kapacity interního a externího auditu.

Další klíčové riziko pro operaci vyplývá z regionální hospodářské a politické nejistoty, která má přímé důsledky pro moldavské hospodářství. Hospodářská výkonnost klíčových regionálních obchodních partnerů Moldavska (zejména Ruska, ale také s Běloruska a Ukrajiny) má přímý dopad na vývoz a remitence. Pokud jde přímo o Moldavsko, hlavní riziko představují obtíže v procesu hospodářských reforem a stávající makroekonomická zranitelnost.

   Existují rovněž rizika vyplývající z možné nestability evropského a globálního hospodářského prostředí a z růstu mezinárodních cen energií a potravin.

2.2.2.    Předpokládané metody kontroly

Za ověřování, kontrolu a audit makrofinanční pomoci bude odpovídat Komise spolu s Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a Evropský účetní dvůr.

2.2.3.    Náklady a přínosy kontrol a pravděpodobná míra nesouladu

Základní náklady Komise spojené s metodami ověřování a kontroly jsou popsány v tabulce 3.2.1. Mimoto vzniknou náklady Evropskému účetnímu dvoru a náklady na možné zásahy úřadu OLAF. Operační hodnocení, které útvary Komise dokončily v roce 2016, nejenže pomáhá posoudit rizika zneužití finančních prostředků, nýbrž jako dodatečnou výhodu poskytuje rovněž užitečné informace o potřebných reformách v oblasti řízení veřejných financí, které se mohou odrážet v politické podmíněnosti operace. Co se týče pravděpodobné míry nedodržení podmínek, riziko nedodržení podmínek (ve formě nesplácení úvěru nebo zneužití finančních prostředků) se na základě zkušeností s nástrojem makrofinanční pomoci od doby jeho vytvoření považuje za nízké.

2.3.    Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

Ke zmírnění rizika podvodného zneužití bude přijata řada opatření:

Zaprvé, v úvěrové smlouvě a grantové dohodě bude uveden soubor ustanovení o inspekcích, předcházení podvodům, auditech a vrácení finančních prostředků v případě podvodu nebo korupce. Podpora bude navíc vyplacena na zvláštní účet Moldavské centrální banky.

Kromě toho útvary Komise dokončily v únoru 2016 za podpory externích poradců operační hodnocení s cílem posoudit spolehlivost finančních transakcí a správních postupů, které mají význam pro tento druh pomoci. Z tohoto hodnocení vyplývá, že současný stav postupů schvalování finančních transakcí a správních postupů Moldavska je v zásadě vhodný k řízení nového poskytnutí makrofinanční pomoci, i když významné nedostatky přetrvávají.

Za ověřování, kontrolu a audit pomoci bude odpovídat Komise spolu s Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a Evropský účetní dvůr.

3.    ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

3.1.    Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky 

Stávající rozpočtové položky

01 03 02: Makrofinanční pomoc

01 03 06 – Poskytování prostředků pro záruční fond

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových položek.

01 03 06 – Záruka Evropské unie za půjčky EU na makrofinanční pomoc třetím zemím: Záručnímu fondu pro vnější vztahy musí být poskytnuty prostředky v souladu s nařízením o tomto fondu 21 , přičemž se použijí prostředky v rámci rozpočtové položky 01 03 06 („Poskytování prostředků pro záruční fond“), které představují 9 % celkových nesplacených závazků. Výše poskytnutých prostředků se vypočítá na počátku roku „n“ jako rozdíl mezi cílovou částkou a hodnotou čistých aktiv fondu na konci roku „n–1“. Vypočtená částka je v roce „n“ převedena do návrhu rozpočtu na rok „n+1“ a vyplacena v jedné transakci na počátku roku „n+1“ z rozpočtové položky 01 03 06. V důsledku toho se pro účely výpočtu prostředků poskytovaných do fondu v cílové částce na konci roku „n–1“ zohledňuje 9 % (tj. nejvýše 5,4 mil. EUR) skutečně vyplacené částky. Nové rozpočtové položky, jejichž vytvoření se požaduje: neuplatní se.

3.2.    Odhadovaný dopad na výdaje

3.2.1.    Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Má-li návrh/podnět dopad na více okruhů:

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

3.2.2.    Odhadovaný dopad na operační prostředky

◻    Návrh/podnět nevyžaduje využití operačních prostředků

X Návrh/podnět vyžaduje využití operačních prostředků, jak je vysvětleno dále:

Prostředky na závazky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

3.3.2.    Odhadovaný dopad na prostředky správní povahy

3.2.3.1.    Shrnutí

◻    Návrh/podnět nevyžaduje využití prostředků správní povahy

X Návrh/podnět vyžaduje využití prostředků správní povahy, jak je vysvětleno dále:

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Potřeby v oblasti správních prostředků budou pokryty z prostředků GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přerozděleny v rámci GŘ, a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

3.2.3.2.     Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů

◻    Návrh/podnět nevyžaduje využití lidských zdrojů.

X Návrh/podnět vyžaduje využití lidských zdrojů, jak je vysvětleno dále:

Odhad vyjádřete v přepočtu na plné pracovní úvazky

XX je oblast politiky nebo dotčená hlava rozpočtu.

Potřeby v oblasti lidských zdrojů budou pokryty ze zdrojů GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přeobsazeny v rámci GŘ, a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

Náklady na potřebné zaměstnance jsou odhadovány na základě 30 % ročních výdajů na úředníky v platové třídě AD5–AD12.

Popis úkolů:

3.2.4.    Soulad se stávajícím víceletým finančním rámcem

X Návrh/podnět je v souladu se stávajícím víceletým finančním rámcem.

3.2.5.    Příspěvky třetích stran

X Návrh/podnět nepočítá se spolufinancováním od třetích stran.

3.3.    Odhadovaný dopad na příjmy

X    Návrh/podnět nemá žádný finanční dopad na příjmy.

(1) Dopis, který dne 20. srpna 2015 zaslal předseda vlády Strelet komisaři Moscovicimu, a dopis ze dne 25. března 2016, který zaslal předseda vlády Filip místopředsedovi Dombrovskisimu.

(2) Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 938/2010/EU ze dne 20. října 2010 o poskytnutí makrofinanční pomoci Moldavské republice (Úř. věst. 277, 21.10.2010, s. 1).

(3) Záručnímu fondu musí být poskytnuty prostředky ve výši 9 % vyplacených částek dva roky poté, co byly tyto čásky vyplaceny.

(4) Úř. věst. C […], […], s. […].

(5) Postoj Evropského parlamentu ze dne … a rozhodnutí Rady ze dne … .

(6) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).

(7) Rozhodnutí Rady 2010/427/EU ze dne 26. července 2010 o organizaci a fungování Evropské služby pro vnější činnost (Úř. věst. L 201, 3.8.2010, s. 30).

(8) Nařízení Rady (ES, Euratom) č. 480/2009 ze dne 25. května 2009, kterým se zřizuje Záruční fond pro vnější vztahy (Úř. věst. L 145, 10.6.2009, s. 10).

(9) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 (Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1.).

(10) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1268/2012 ze dne 29. října 2012 o prováděcích pravidlech k nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie (Úř. věst. L 362, 31.12.2012, s. 1).

(11) Nařízení Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 ze dne 18. prosince 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství (Úř. věst. L 312, 23.12.1995, s. 1).

(12) Nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem (Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2).

(13) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 a nařízení Rady (Euratom) č. 1074/1999 (Úř. věst. L 248, 18.9.2013, s. 1).

(14) ABM: řízení podle činností (activity-based management) – ABB: sestavování rozpočtu podle činností (activity-based budgeting).

(15) Následné hodnocení makrofinanční pomoci EU poskytnuté v letech 2010–2012 Moldavské republice je k dispozici na internetových stránkách europa.eu:
http://ec.europa.eu/dgs/economy_finance/evaluation/pdf/mfa_moldova_evaluation_final_report_en.pdf

(16) Pro rok 2016 tento dopad činil 60 000 EUR, což je v souladu s operačním hodnocením postupů schvalování finančních transakcí a správních postupů Moldavska

(17) Podrobné vysvětlení způsobů řízení spolu s odkazy na finanční nařízení jsou k dispozici na stránkách europa.eu: http://ec.europa.eu/budget/explained/management/managt_who/who_en.cfm

(18) RP = rozlišené prostředky / NRP = nerozlišené prostředky.

(19) ESVO: Evropské sdružení volného obchodu.

(20) Kandidátské země a případně potenciální kandidátské země západního Balkánu.

(21) Nařízení Rady (ES, Euratom) č. 480/2009 ze dne 25. května 2009, kterým se zřizuje Záruční fond pro vnější vztahy (Úř. věst. L 145, 10.6.2009, s. 10).

(22) Rok, kdy se návrh/podnět začíná provádět.

(23) Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé položky „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.

(24) Rok, kdy se návrh/podnět začíná provádět.

(25) Výstupy se rozumí produkty a služby, které mají být dodány (např. počet financovaných studentských výměn, počet vybudovaných kilometrů silnic atd.).

(26) Popsaný v bodě 1.4.2. „Specifické cíle…“.

(27) Rok, kdy se návrh/podnět začíná provádět.

(28) Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé položky „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.

(29) SZ = smluvní zaměstnanec; MZ = místní zaměstnanec; VNO = vyslaný národní odborník; ZAP = zaměstnanec agentury práce; MOD = mladý odborník při delegaci.

(30) Dílčí strop na externí zaměstnance financované z operačních prostředků (bývalé položky „BA“).