EUR-Lex Access to European Union law
This document is an excerpt from the EUR-Lex website
Document 52017DC0376
COMMUNICATION FROM THE COMMISSION TO THE EUROPEAN PARLIAMENT, THE COUNCIL, THE EUROPEAN ECONOMIC AND SOCIAL COMMITTEE AND THE COMMITTEE OF THE REGIONS Strengthening Innovation in Europe's Regions: Strategies for resilient, inclusive and sustainable growth
SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ Posílení inovací v evropských regionech: strategie pro odolný a udržitelný růst podporující začlenění
SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ Posílení inovací v evropských regionech: strategie pro odolný a udržitelný růst podporující začlenění
COM/2017/0376 final
EVROPSKÁ KOMISE
V Bruselu dne 18.7.2017
COM(2017) 376 final
SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ
Posílení inovací v evropských regionech:
strategie pro odolný a udržitelný růst podporující začlenění
{SWD(2017) 264 final}
1.MODERNÍ EKONOMIKA A SPRAVEDLIVÝ PŘECHOD PRO REGIONY EU
Evropa zažívá období zásadních změn. Globalizace, automatizace, dekarbonizace, nově vznikající a digitální technologie – to vše má dopad na pracovní místa, průmyslová odvětví, obchodní modely, ekonomiku a společnost jako celek. Je nezbytné pomoci Evropanům přizpůsobit se těmto rozsáhlým změnám a přispět ke vzniku odolnější ekonomiky EU. Na příležitosti a výzvy, jimž evropští občané a regiony čelí, upozornila Komise v diskusním dokumentu o využití potenciálu globalizace 1 . To znamená, že musíme modernizaci stávajících hospodářských a společenských struktur předvídat a přistupovat k ní s vědomím, že v dnešní době se záležitosti místního významu stále častěji stávají celosvětovými a globální problémy zase mají dopad na místní úrovni. Z tohoto důvodu Evropa potřebuje dlouhodobou strategii zahrnující činnost na všech úrovních, která nastartuje zásadní posun v technologiích, ekonomii a finančnictví.
EU hraje klíčovou roli při podpoře všech regionů a členských států za účelem uvolnění jejich potenciálu ve vztahu k inovacím, konkurenceschopnosti, udržitelné zaměstnanosti a udržitelnému růstu. Jádrem různých iniciativ, již realizovaných v oblasti regulace 2 i prostřednictvím investičního plánu, je vytvoření stálého seznamu projektů spojených s klíčovými prioritami EU. V nedávných letech navíc Komise vyzvala vnitrostátní a regionální orgány, aby vypracovaly strategie pro inteligentní specializaci pro oblast výzkumu a inovací 3 . Cílem bylo přimět všechny evropské regiony, aby identifikovaly své specifické konkurenční výhody jako základ pro stanovení priorit pro investice do oblasti výzkumu a inovací v rámci politiky soudržnosti na období 2014–2020. Následně Evropský parlament, Rada Evropské unie i Výbor regionů zdůraznily potřebu dalšího rozvíjení tohoto přístupu za účelem zvýšení inovačního potenciálu všech regionů 4 .
Vzhledem k tomu, že je třeba pracovat společně na všech úrovních, od místní až po evropskou, aby bylo možné reagovat na tyto výzvy a pomoci Evropě prosperovat v moderním světě 5 , zachází toto sdělení a připojený pracovní dokument útvarů Komise v souvislosti s přístupem inteligentní specializace o krok dále a zabývají se těmito hlavními úkoly:
·podpora inovačního potenciálu a potenciálu konkurenceschopnosti evropských regionů jako základu pro model udržitelného růstu,
·prohloubení meziregionální spolupráce, která je klíčovým prvkem globalizovaných ekonomik,
·větší zaměření na méně rozvinuté regiony a regiony procházející průmyslovou transformací,
·zlepšení a využívání společné práce napříč politikami EU a programy podporujícími inovace.
V této souvislosti se uplatňují účelově zaměřené pilotní akce, které umožní získat zkušenosti a širší úhel pohledu na ekonomický rozvoj a růst evropských regionů. Konečným cílem je umožnit všem evropským regionům využít inteligentní specializaci a plně uvolnit svůj potenciál k technologickým změnám, digitalizaci, dekarbonizaci a modernizaci průmyslu.
2.INTELIGENTNÍ SPECIALIZACE: REGIONÁLNÍ PAKTY PRO INOVACE, RŮST A PRACOVNÍ MÍSTA
Přístup inteligentní specializace byl začleněn do reformované politiky soudržnosti na období 2014–2020 a jeho smyslem bylo maximalizovat pozitivní dopad na růst a pracovní místa.
Strategie pro inteligentní specializaci mají umožnit regionům přeměnit své potřeby, silné stránky a konkurenční výhody ve zboží a služby, které se uplatní na trhu. Jejich cílem je upřednostnit veřejné investice do výzkumu a inovací prostřednictvím přístupu k ekonomické transformaci regionů zdola nahoru, na základě regionálních konkurenčních výhod a vytvořením tržních příležitostí v nových meziregionálních a evropských hodnotových řetězcích. Pomáhají regionům předvídat, plánovat a podpořit proces modernizace.
Členské státy a regiony vytvořily více než 120 strategií pro inteligentní specializaci prostřednictvím partnerství, víceúrovňové správy a přístupu zdola nahoru, které stanovují priority pro investice do oblasti výzkumu a inovací na období 2014–2020.
Během tohoto období má být na financování těchto priorit regionům přiděleno prostřednictvím Evropského fondu pro regionální rozvoj více než 40 miliard EUR (a více než 65 miliard EUR včetně vnitrostátního spolufinancování). Celkově se očekává, že do konce programového období 6 se díky podpoře směrované do oblasti výzkumu, inovací a podnikání podaří dosáhnout toho, že 15 000 podniků uvede na trh nové výrobky, že se dostane podpory 140 000 startupů a že vznikne 350 000 nových pracovních míst. Dále má částkou ve výši 1,8 miliard EUR, která bude vynaložena na posílení lidského kapitálu ve výzkumu, technickém rozvoji a v oblasti inovací, přispět Evropský sociální fond (ESF). V průběhu procesu vypracovávání těchto strategií byly identifikovány a zmapovány národní, regionální a místní priority 7 .
Příklady priorit ve strategiích pro inteligentní specializaci 8 :
·V regionu Emilia-Romagna v Itálii regionální partnerství identifikovalo jako prioritu zdraví a pohodu a využívá různé klíčové základní technologie spolu s biomedicínou za účelem přesné transplantace a implantátů na zakázku.
·V regionu Extremadura ve Španělsku zemědělci a výzkumní pracovníci řeší nedostatek kapacity při uspokojování poptávky trhu během vrcholné sezony tím, že se společně zapojují do evropské sítě, která vytváří technologicky vyspělé zemědělství.
·V regionu Lapland ve Finsku přispěla inteligentní specializace k dosažení vedoucího postavení regionu v dobývání a komercializaci arktických přírodních zdrojů za současného udržitelného rozvoje a tvorby pracovních míst.
K zajištění efektivity investic regionální politiky je potřeba, aby strategie pro inteligentní specializaci byly zavedeny („podmíněnost ex ante“) před obdržením finanční podpory z Evropského fondu pro regionální rozvoj na výzkum a inovace na období 2014–2020.
Na podporu tohoto procesu dále vytvořila Evropská komise platformu pro inteligentní specializaci 9 , která od roku 2011 poskytuje členským státům a regionálním správním orgánům poradenství v oblasti koncipování a provádění strategií pro inteligentní specializaci. Tato platforma usnadňuje vzájemné učení, shromažďování údajů a provádění analýz a zprostředkovává příležitosti pro setkávání přibližně 170 regionům EU a 18 vládám členských států EU.
Tyto strategie se často vztahují na tradiční odvětví, jako je zemědělsko-potravinářské odvětví, lesnictví, cestovní ruch a textilní výrobky, která se rozvíjejí pomocí přírůstkové inovace. Týkají se však i odvětví, v nichž dochází k zavádění klíčových základních technologií, inovací služeb a řešení pro účinné využívání zdrojů v oblasti energetiky, dopravy, životního prostředí, oběhového hospodářství, nanotechnologií a zdraví, jež mohou vytvářet zcela nové trhy a průmyslová odvětví. Strategie vycházejí z procesu spolupráce, jenž umožňuje inovace řízené poptávkou a kolektivní řešení problémů.
Tyto strategie jsou účinným nástrojem, který pomáhá přenášet horizontální politiky a nástroje na úrovni EU a jednotlivých států na regionální a místní úroveň, přičemž dochází k vytváření vazeb v rámci širších inovačních ekosystémů a je podporována sociální inovace. Přispívají k vyšší konkurenceschopnosti a odolnosti evropské ekonomiky vůči globalizaci a pomáhají zajistit, aby generovala zdroje, které jsou nezbytné ke spravedlivému rozdělování přínosů.
3.KLÍČOVÉ ÚKOLY A DALŠÍ KROKY: PODPORA RŮSTU NA ZÁKLADĚ INOVACÍ
Hodnocení stanovená právními předpisy týkajícími se politiky soudržnosti sice budou nadále užitečná při zjišťování slabých a silných stránek tohoto přístupu, ale je zřejmé, že strategie pro inteligentní specializaci již přispěly významnou měrou ke změně orientace politiky soudržnosti Evropské unie a že v oblasti konkurenceschopnosti Evropa závisí na tom, jak dalece je schopna rozvíjet nové modely růstu na regionální úrovni směrováním investic do inovativních odvětví s významným růstovým potenciálem a vysokou přidanou hodnotou.
Aby toho mohlo být dosaženo, byly označeny čtyři výzvy, na něž je třeba se zaměřit:
·další reforma výzkumných a inovačních systémů v rámci regionů,
·prohlubování spolupráce při investování do inovací napříč regiony,
·posílení výzkumu a inovací v méně rozvinutých regionech a regionech, jež procházejí průmyslovou transformací,
·využití součinnosti a doplňkovosti mezi politikami a nástroji EU.
3.1.Další reforma výzkumných a inovačních systémů v rámci regionů
Jak bylo prokázáno v průběhu evropského semestru 10 , má reforma výzkumných a inovačních systémů jasný regionální rozměr, který by měl zahrnovat tři průřezové prvky: výzkum a inovace, průmyslovou transformaci a finance a investice 11 .
V souvislosti s podmíněním investic v rámci politiky soudržnosti přispěla inteligentní specializace k zavedení reforem v přibližně polovině členských států 12 a pomohla řešit řadu problémů v oblasti výzkumu a inovací. V určitých případech však nevyvážená účast zástupců různých odvětví včetně výzkumu, průmyslu, vysokoškolského vzdělávání, veřejné správy a občanské společnosti podkopala širší reformní úsilí. Strategie se proto zaměřují především na uvolnění komunikace mezi různými správními orgány a zlepšení víceúrovňové správy.
Je potřeba zvýšit reformní úsilí s cílem vytvořit příznivé podnikatelské prostředí a efektivní a transparentní veřejnou správu, jež podpoří inovace a zvyšování dynamiky na trzích výrobků a služeb a zlepší podmínky pro zakládání a růst startupů 13 . Zároveň by toto úsilí mělo podněcovat také investice do dovedností a lidského kapitálu 14 v souladu s plánem pro odvětvovou spolupráci v oblasti dovedností 15 a modifikovaným programem EU v oblasti vysokoškolského vzdělávání 16 , jakož i lepší využívání klastrů a podpořit politiku týkající se malých a středních podniků. V tomto procesu může hrát důležitou úlohu Koalice pro digitální dovednosti a pracovní místa 17 , která pomáhá trhu práce po celé EU reagovat na digitální transformaci. To bude doplněno dialogem o excelenci v klastrové politice 18 .
·Komise zvýší své úsilí, aby na vyžádání a v úzké spolupráci s příslušnými členskými státy a regiony poskytla vnitrostátním a regionálním orgánům veškerou možnou podporu EU k usnadnění koncipování, provádění a hodnocení reforem politiky výzkumu a inovací.
·Platforma pro inteligentní specializaci i nadále poskytuje podporu při provádění národních a regionálních strategií pro inteligentní specializaci. Členským státům navíc při překonávání překážek v jejich výzkumných a inovačních systémech, včetně překážek při účinném zavádění strategií pro inteligentní specializaci, bude na požádání nápomocen nástroj na podporu politiky v rámci programu Horizont 2020.
·Dále je k dispozici Útvar na podporu strukturální reformy, který na žádost členských států pomáhá s koncipováním a prováděním reforem, jež mohou zlepšit podnikatelské prostředí a trh práce, i s vybavením lidí odpovídajícími dovednostmi, vzděláním a školením pro současné i budoucí trhy pracovních míst 19 .
Aby mohly strukturální reformy co nejvíce přispět do oblasti inovací, budou členské státy vyzvány, aby v průběhu procesu evropského semestru posílily dialog se všemi zúčastněnými stranami, včetně regionálních a místních orgánů. Měly by rovněž podpořit provádění priorit identifikovaných ve strategiích pro inteligentní specializaci zvyšováním kvality a otevřenosti výzkumu a systému vysokoškolského vzdělávání, zajišťováním konkurenceschopného financování výzkumu, podporou předávání znalostí, propojováním odborného vzdělávání a přípravy s inovačními systémy a napomáháním v oblasti poznatků o dovednostech a sladění nabízených a požadovaných dovedností v souladu s novou agendou dovedností 20 .
3.2.Prohlubování spolupráce při investování do inovací napříč regiony
Strategie pro inteligentní specializaci slouží jako hnací síla efektivnější inovační politiky a k posunutí meziregionální spolupráce na úroveň nových přeshraničních hodnotových řetězců. Propojení účastníků výzkumného a inovačního procesu se zúčastněnými stranami z oblasti průmyslu pomáhá využít doplňkovost ve vývoji produktů a navrhování procesů. To napomůže budování a přetváření hodnotových řetězců po celé EU podporou součinnosti investic mezi soukromým a veřejným sektorem. Příslušné zúčastněné strany by měly společně vypracovat stálé seznamy projektů sladěné s identifikovanými strategickými prioritami.
Je tedy nezbytné vybudovat další meziregionální a přeshraniční rozměr vytvořením meziregionálních investičních příležitostí, které umožní rozšiřování regionálních a místních inovací, které již byly zahájeny v souvislosti se sdělením o čisté energii pro všechny Evropany 21 .
Silnější strategická meziregionální spolupráce a udržitelné vazby mezi regionálními ekosystémy v prioritních oblastech inteligentní specializace mohou zvýšit konkurenceschopnost a odolnost, jak dokládá iniciativa Vanguard.
Iniciativa Vanguard pro nový růst prostřednictvím inteligentní specializace je založena na politickém závazku regionů využívat své strategie pro inteligentní specializaci k podpoře nového růstu prostřednictvím podnikatelských inovací zdola nahoru a obnovy průmyslu v evropských prioritních oblastech. Této iniciativy se v současné době účastní třicet regionů.
Iniciativa Vanguard se snaží být příkladem v oblasti rozvoje meziregionální spolupráce a víceúrovňové správy podporou regionálních klastrů a ekosystémů v zaměření na prioritní oblasti pro transformující se a nově vznikající odvětví. Regiony zapojené do iniciativy Vanguard se snaží využít doplňkovost identifikovanou ve strategiích pro inteligentní specializaci za účelem vytvoření klastrů světové úrovně a klastrových sítí, především prostřednictvím pilotních a velkých demonstračních projektů.
To vedlo Komisi k tomu, aby na základě své platformy pro inteligentní specializaci založila tematické platformy pro modernizaci průmyslu, energetiku a zemědělsko-potravinářské odvětví, které pomohou regionům společně pracovat na prioritách inteligentní specializace za účasti tvůrců politik, výzkumných pracovníků, podniků, klastrů a občanské společnosti 22 . Tyto platformy poskytují tvůrcům politik na úrovni EU, na vnitrostátní i regionální úrovni jedinečnou příležitost sdílet své zkušenosti za účelem dosahování těchto priorit v regionálním kontextu, kde jsou změny nejvíce zřetelné.
Tematické platformy pro inteligentní specializaci sdružují s pomocí útvarů Komise doposud 100 regionů, které společně pracují v 17 meziregionálních partnerstvích na společných tématech s cílem posilovat inovace, vazby hodnotových řetězců a vytvářet společné investice:
·Platforma pro modernizaci průmyslu zahrnuje partnerství v oblasti vyspělé výroby, udržitelné výroby, bioekonomiky, 3D tisku, lékařských technologií, inovativních textilních výrobků, průmyslu 4.0, sportu a nových nanoproduktů.
·Platforma pro energetiku zahrnuje partnerství v oblasti bioenergie, energie mořských vln, inteligentních sítí, solární energie a udržitelných budov.
·Platforma pro zemědělství a potravinářství zahrnuje partnerství v oblasti technologicky vyspělého zemědělství, sledovatelnosti, bioekonomiky, zemědělsko-potravinářského průmyslu a rovněž inteligentních elektronických systémů.
Je nezbytné vynaložit více úsilí a sloučit další rozsáhlé evropské iniciativy s těmito platformami a jejich regionálními partnerstvími za účelem obchodního využití a rozšíření meziregionálních inovačních projektů a motivování ke společným obchodním investicím. Tematické platformy pro inteligentní specializaci by rovněž měly být využity k prohloubení spolupráce mezi méně rozvinutými regiony, regiony procházejícími průmyslovou transformací a regiony vyspělejšími s cílem usnadnit jejich průmyslovou a technologickou přeměnu.
·Do konce roku 2017 zavede Komise v úzkém partnerství s příslušnými členskými státy pilotní akci pro úzkou spolupráci s pěti až deseti tematickými partnerstvími, ve které budou zastoupeni tvůrci politik, výzkumní pracovníci, podniky a další účastníci inovačního procesu. Finanční podporu pro přípravu pilotní akce poskytne Evropský fond pro regionální rozvoj.
·Cílem bude testování metod, jak obchodně využít a rozšířit meziregionální inovační projekty, které mají potenciál podpořit vznik evropských hodnotových řetězců. Tato partnerství by mohla zahrnovat vyspělou výrobu a průmysl 4.0, bioekonomiku, data velkého objemu, energetiku, přechod na nízkouhlíkové hospodářství, environmentální šetrnost a propojenost dopravy, zdraví, kybernetickou bezpečnost, vodní hospodářství a inovace v tradičních odvětvích. Tato práce bude založena na úzkém pracovním vztahu mezi útvary Komise a partnerstvími vzniklými v souvislosti s tematickými platformami pro inteligentní specializaci a na příslušných inovačních iniciativách EU 23 .
Členské státy a regiony s podporou Komise by měly při vytváření investičních plánů pro projekty, které lze financovat z finančních nástrojů, zejména prostřednictvím Evropského fondu pro strategické investice, využívat klastry a znalostní a inovační společenství v rámci Evropského inovačního a technologického institutu, přičemž pomohou přilákat soukromé investice zabezpečením inovativních projektů, u nichž je potřeba pokrýt riziko.
Malé projekty lze sdružit na investičních platformách, přičemž se co nejefektivněji spojí různé fondy EU a ve vhodných případech se zapojí soukromý sektor.
3.3.Posílení výzkumu a inovací v méně rozvinutých regionech a regionech procházejících průmyslovou transformací
Méně rozvinuté regiony stále čelí překážkám spojeným s roztříštěností a udržitelností infrastruktur výzkumu a inovací a často zažívají potíže při budování institucionálního a právního prostředí, jež by vedlo k inovacím 24 . Inteligentní specializace má sice význam pro všechny regiony, avšak méně rozvinuté regiony vyžadují zvláštní pozornost, pokud jde o lidský kapitál, rozvoj dovedností a větší začleňování inovačního procesu. Účastníci inovačního procesu v méně rozvinutých regionech nejsou často dobře propojeni v rámci širší komunity v oblasti výzkumu a inovací a globálních hodnotových řetězců.
Regiony v průmyslové transformaci čelí specifickým výzvám, souvisejícím zejména s nedostatečnou kvalifikační základnou, vysokými jednotkovými náklady na pracovní sílu a deindustrializací. Těmto regionům se nemusí dařit lákat dostatečné mimoregionální investice na podporu inovací prostřednictvím rozvoje nových dodavatelských řetězců, ani dostatečné komerční výzkumné struktury a firmy, které by mohly být základnou pro rozsáhlou průmyslovou modernizaci. Další nedostatky mohou mít ve schopnosti využít možnosti financování ze zdrojů dostupných v rámci evropských programů pro výzkum a inovace a konkurenceschopnost průmyslu 25 , přičemž nedostávají stejnou úroveň podpory, jakou mají v rámci politiky soudržnosti k dispozici méně rozvinuté regiony.
Proto je zásadní neustále podporovat vzájemné učení. Komise poskytla podporu ve formě možnosti využít nezávislé odborníky, např. prostřednictvím nástroje TAIEX Peer 2 Peer 26 a platformy pro inteligentní specializaci 27 . Regionům tak umožnila osvojit si osvědčené postupy, porovnat své struktury s normami na světové úrovni, zmapovat rozmanitost kapacit v oblasti výzkumu a inovací a doplňkovost v regionech EU a řešit své slabiny.
Finanční prostředky na investice do lidského kapitálu a rozvoje dovedností, například v odvětví informačních a komunikačních technologií, na podporu zakládání podniků, elektronické justice a elektronické správy, jsou poskytovány z Evropského sociálního fondu v souladu s novou agendou dovedností. Podpora z Evropského sociálního fondu je méně rozvinutým regionům poskytována i na modernizaci správy s cílem přispět k provádění reforem, zlepšování právní úpravy a řádné správy věcí veřejných.
Potřeba šíření excelence a rozšiřování účasti je také podporována prostřednictvím týmové spolupráce (teaming), partnerské spolupráce (twinning), vědeckých míst Evropského výzkumného prostoru a akcí COST 28 v rámci programu Horizont 2020 a rovněž prostřednictvím projektu „cesta ke špičkovému výzkumu“ 29 . Projekt „zaostávající regiony“ 30 navíc poskytuje cílenou podporu v rámci politiky soudržnosti méně rozvinutým regionům s cílem zavést inteligentní specializaci prostřednictvím opatření na budování kapacit, administrativní reformy a posílení monitorování a hodnocení.
V rámci projektu „zaostávající regiony“ Evropská komise a odborníci ze Světové banky spolu s polskými vnitrostátními a místními orgány během uplynulého roku pracovali na řešení, jak posílit ekonomický rozvoj v regionech s nízkými příjmy Podkarpackie a Świętokrzyskie ve východním Polsku. K navrhovaným krokům patří přenos poznatků z akademické sféry do místních podniků, např. do leteckého průmyslu v regionu Podkarpackie, zlepšování podnikatelského prostředí regionu a zdokonalování dovedností místních pracovních sil.
Rozšiřování účasti dále napomáhá Evropský inovační a technologický institut prostřednictvím svého regionálního inovačního programu 31 . Digitální transformaci malým a středním podnikům pomůže zvládnout pan-evropská síť center pro digitální inovace 32 a jiné infrastruktury v oblasti výzkumu a inovací.
Cílená politická opatření mohou přispět k řešení konkrétních potřeb těchto regionů a k úspěšné realizaci jejich strategií pro inteligentní specializaci se zvláštním zaměřením na vzájemné učení a sdílení osvědčených postupů při zavádění inovační politiky, správě a monitorování.
Do konce roku 2017 Komise v úzkém partnerství s příslušnými členskými státy zavede pilotní akci pro omezený počet zkušebních regionů, které projevují zájem o práci na základě svých příslušných strategií pro inteligentní specializaci za účelem podpory široce založených inovací pro řešení úkolů průmyslové transformace. Snahou této akce bude umožnit kombinované využívání nástrojů EU a programů řízených Komisí spolu s dostupnými zdroji z politiky soudržnosti s cílem urychlit zavádění inovací, odstranit investiční překážky a usnadnit rekvalifikaci a přípravu na průmyslové a společenské změny. Finanční podporu pro přípravu pilotní akce poskytne Evropský fond pro regionální rozvoj, přičemž Evropské středisko pro sledování klastrů a průmyslových změn bude nápomocno tím, že bude poskytovat cílené poradenství.
Členské státy s podporou Komise by měly lépe řešit potřeby méně rozvinutých regionů důraznějším zaměřením na široce založené a otevřené inovace, novou spolupracující správu, nová meziregionální partnerství, rozvoj kapacit pro absorbování nových technologií, propojení místního hospodářství s výzkumem na světové úrovni a rozšiřování účasti v globálních inovačních sítích.
3.4.Využití součinnosti a doplňkovosti mezi politikami a nástroji EU
V současné době existuje na podporu inovací, růstu, pracovních míst nebo meziregionální spolupráce celá řada politických programů a nástrojů na regionální, národní či evropské úrovni 33 . Ke zvýšení jejich dopadu na plnění klíčových evropských priorit je zapotřebí lepší provázanosti těchto politik a nástrojů napříč různými úrovněmi správy. K provedení zásadní investice je proto nezbytné plně využívat součinnost a vytvořit doplňkovost mezi fondy EU pro výzkum a inovace, politikou soudržnosti a opatřeními na podporu konkurenceschopnosti v průmyslu. Strategický rámec pro tvorbu této doplňkovosti poskytuje inteligentní specializace 34 .
Aby toho bylo dosaženo, předložila Komise širokou škálu opatření v souvislosti s návrhy víceletého finančního rámce na období 2014–2020 35 .
Evropský fond pro strategické investice, program Horizont 2020 a politika soudržnosti umožňují kombinaci fondů v jediném projektu. Nařízení o programu Horizont 2020 a nařízení týkající se politiky soudržnosti zavedla harmonizovaná pravidla zjednodušeného vykazování nákladů a rozšířila možnost vynakládat více prostředků na politiku soudržnosti mimo programové oblasti. Komise rovněž zveřejnila pokyny pro kombinování zdrojů Evropského fondu pro strategické investice a politiky soudržnosti.
Komise zahájila řadu iniciativ (jakými jsou například iniciativy „cesta ke špičkovému výzkumu“ a „pečeť excelence“) a vypracovala pokyny na podporu a usnadnění součinnosti 36 mezi různými nástroji politiky. Navrhla další zjednodušení kombinovaného financování zajišťovaného z programu Horizont 2020 a v rámci politiky soudržnosti 37 , jež je v současné době příliš složité.
Pilotní projekt „cesta ke špičkovému výzkumu“ napomáhá v odstranění rozdílů v inovacích mezi regiony EU tím, že podporuje realizaci strategií pro inteligentní specializaci tak, že rozvíjí a využívá doplňkovost mezi politikou soudržnosti, programem Horizont 2020 a dalšími programy financování EU. Iniciativa „pečeť excelence“ pomáhá malým a středním podnikům nalézt alternativní financování z Evropského fondu pro regionální rozvoj a jiných zdrojů pro své návrhy inovačních projektů, které byly v rámci programu Horizont 2020 vyhodnoceny jako špičkové, ale nemohly být financovány z důvodu omezených zdrojů.
Podporu orgánům veřejné správy a předkladatelům projektů za účelem vytvoření stálých seznamů projektů, které maximalizují dopad fondů EU a čerpají odborné znalosti z Evropského centra pro investiční poradenství 38 , mohou v členských státech přímo na místě poskytnout zvláštní vyslanci pro investice jmenovaní Komisí 39 .
Prokazatelně dochází ke zlepšení v oblasti koordinace na úrovni programů politiky soudržnosti 40 ve strategickém řízení investic do výzkumu a inovací. Na projektové úrovni je však stále třeba vyjasnit role, odpovědnost a koordinaci, zejména pokud jde o pravidla způsobilosti, veřejné zakázky, státní podporu a nadnárodní projekty 41 .
·Komise bude nadále pracovat v úzkém dialogu s vnitrostátními a regionálními orgány s cílem vyřešit složitosti kombinovaného využívání různých nástrojů EU za účelem maximalizace investic do projektů, které se soustřeďují na výzkum a inovace, konkurenceschopnost a produktivitu. S pomocí vyslanců pro investice působících přímo na místě a prostřednictvím Evropského centra pro investiční poradenství Komise nabídne pomoc s cílem uvolnit kapitál soukromého sektoru v maximální výši.
·Komise bude spolu s vnitrostátními a regionálními orgány úzce spolupracovat také na tom, aby se usnadnilo a vyjasnilo kombinované využívání různých fondů, pokud jde o pravidla přidělování státní podpory, veřejné zakázky a meziregionální spolupráci.
·Komise prozkoumá možnosti poskytování pomoci na místě prostřednictvím zvláštních vyslanců pro investice. Tito vyslanci by pro místní zúčastněné strany sloužili jako první kontaktní bod s cílem dosáhnout co nejúčinnějšího využití různých fondů EU. Jednali by na základě žádosti a konkrétní požadavky by předávali do příslušných zařízení v rámci Evropského centra pro investiční poradenství, aby tak dále podpořili kombinování různých fondů.
·Komise poskytne zúčastněným stranám komplexně zmapované subjekty podpory a nejmodernější zařízení v regionálních ekosystémech s cílem podpořit meziregionální partnerství a přístup k odborným způsobilostem.
·Komise bude nadále pracovat s Evropským parlamentem a Radou v souvislosti s probíhajícími jednáními o souhrnném nařízení 42 za účelem dalšího usnadňování nadnárodních investic, např. provádění operací mimo programovou oblast.
Členské státy jsou vyzývány k úzké spolupráci se zúčastněnými stranami, aby tak plně využily možností zjednodušení, které jsou v současné době k dispozici. Řídící orgány Evropských strukturálních a investičních fondů v členských státech by měly vyhlašovat vyhrazené zjednodušené výzvy k předkládání projektů, které obdržely pečeť excelence na základě osvědčených postupů rozvinutých v České republice, Itálii, Polsku a Španělsku.
4.ZÁVĚRY
Evropská unie, její členské státy a regiony čelí v souvislosti s globalizací náročným úkolům. Toto nové globální prostředí přináší příležitosti, jichž se Evropa musí chopit, aniž by zároveň upustila od svého závazku spravedlivého přerozdělování přínosů. Zásadní je plně využívat inovační potenciál k modernizaci hospodářství, a tím podporovat sociální model EU a kvalitu života evropských občanů. Je třeba, aby Evropa posílila postavení svých občanů, svých regionů a svého průmyslu, bránila je a chránila, a tím vytvořila prosperitu a pracovní místa, jež evropští občané očekávají. Aby toho bylo dosaženo, je nezbytné, aby veškeré politiky a nástroje EU působily koordinovaně na všech úrovních správy a směřovaly k odolnějšímu, inkluzivnějšímu a udržitelnějšímu růstu na územní úrovni.
V tomto ohledu se strategie pro inteligentní specializaci již osvědčily, neboť přispěly ke zlepšení kvality investic politiky soudržnosti do inovací, a staly se tak nedílnou součástí evropského přístupu k inovacím. Také příznivě ovlivňují způsob, jakým evropské regiony vytvářejí a realizují své inovační politiky a zapojují podniky.
Doposud získané zkušenosti s aktuálními programy politiky soudržnosti spolu s akcemi a pilotními projekty uvedenými v tomto sdělení budou užitečným příspěvkem pro přípravu dalšího víceletého finančního rámce. Z tohoto důvodu bude Komise sledovat průběh realizace těchto akcí. Inteligentní specializace představuje nový způsob společné práce, který zajišťuje silnější zapojení místních a regionálních subjektů do rozhodovacího procesu a jehož potenciál může být rozšířen ve prospěch regionů EU a EU jako celku. Tento přístup může být napodobován a používán v širších souvislostech jako užitečný nástroj co nejefektivnějšího využití budoucího rozpočtu EU 43 .
