Help Print this page 

Document 52017DC0171

Title and reference
ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ o přezkumu oblasti působnosti směrnice 2012/19/EU o odpadních elektrických a elektronických zařízeních (OEEZ) a o opětovném přezkumu lhůt pro dosažení cílů sběru podle čl. 7 odst. 1 nové směrnice o OEEZ a o možnosti stanovení individuálních cílů sběru pro jednu nebo více kategorií elektrických a elektronických zařízení uvedených v příloze III směrnice

COM/2017/0171 final
Multilingual display
Text

V Bruselu dne 18.4.2017

COM(2017) 171 final

ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ

o přezkumu oblasti působnosti směrnice 2012/19/EU o odpadních elektrických a elektronických zařízeních (OEEZ) a o opětovném přezkumu lhůt pro dosažení cílů sběru podle čl. 7 odst. 1 nové směrnice o OEEZ a o možnosti stanovení individuálních cílů sběru pro jednu nebo více kategorií elektrických a elektronických zařízení uvedených v příloze III směrnice


Úvod

Tato zpráva splňuje následující požadavky směrnice 2012/19/EU o odpadních elektrických a elektronických zařízeních ( 1 ) (nová „směrnice o OEEZ“):

1.Přezkoumat oblast působnosti nové směrnice o OEEZ podle čl. 2 odst. 1 písm. b). Včetně přezkumu parametrů pro rozlišování mezi malými a velkými zařízeními v příloze III (čl. 2 odst. 5).

2.Opětovně přezkoumat lhůty pro dosažení cílů sběru podle čl. 7 odst. 1 a přezkoumat možnost stanovení individuálních cílů sběru pro jednu nebo více kategorií uvedených v příloze III, zejména pokud jde o zařízení pro tepelnou výměnu, fotovoltaické panely, malá zařízení, malá zařízení informačních technologií a telekomunikačních zařízení a světelné zdroje obsahující rtuť (čl. 7 odst. 6).

Účelem této zprávy je informovat Evropský parlament a Radu o opatřeních a závěrech Komise k těmto dvěma otázkám.

1. Přezkum oblasti působnosti nové směrnice o OEEZ, včetně přezkumu parametrů pro rozlišování velkých a malých zařízení

1.1.Úvod

Přezkum oblasti působnosti nové směrnice o OEEZ podle čl. 2 odst. 5 vycházel ze studie s názvem „Přezkum oblasti působnosti směrnice 2012/19/EU“, která byla vypracována pro Komisi( 2 ). Byly provedeny tyto úkoly:

I.byly zjištěny změny působnosti nové směrnice o OEEZ v důsledku změny kategorií elektrických a elektronických zařízení (EEZ) a bylo posouzeno, zda bude nutné v důsledku těchto změn upravit oblast působnosti této nové směrnice o OEEZ;

II.byla přezkoumána kritéria pro rozlišování mezi malými a velkými zařízeními;

III.byly porovnány možné rozdíly mezi otevřenou oblastí působnosti nové směrnice o OEEZ a mezi oblastí působnosti směrnice o omezení používání některých nebezpečných látek v elektrických a elektronických zařízeních( 3 ) a bylo posouzeno, zda bude nutné v důsledku těchto změn upravit oblast působnosti této nové směrnice o OEEZ;

IV.byly posouzeny možné hospodářské, sociální a environmentální dopady případných změn působnosti nové směrnice o OEEZ;

V.případně měly být – na základě tohoto posouzení – navrženy případné změny, kterými by se upravila oblast působnosti směrnice o OEEZ.

Přezkum zahrnoval konzultace se zúčastněnými stranami a odborníky v rámci cílených rozhovorů( 4 ) a analýzu dokumentů týkajících se změny v rozsahu působnosti, zejména byly určeny skupiny výrobků, které spadají do otevřené oblasti působnosti nové směrnice o OEEZ.

V následujícím textu jsou uvedeny hlavní závěry tohoto přezkumu.

1.2.Rozsah přezkumu

Studie se zaměřila na tři aspekty oblasti působnosti nové směrnice o OEEZ.

Změny provedené u oblasti působnosti směrnice (současných deset kategorií v příloze I nové směrnice o OEEZ, které budou v platnosti během přechodného období, bylo změněno na šest nových kategorií v příloze III. Tyto zahrnují dvě „otevřené“ kategorie pro velká a malá zařízení).

Rozlišování mezi malými a velkými zařízeními.

Rozdíly mezi otevřenou oblastí působnosti nové směrnice o OEEZ a oblastí působnosti směrnice o omezení používání některých nebezpečných látek v elektrických a elektronických zařízeních.

1.2.1.Změny oblasti působnosti nové směrnice o OEEZ, ke kterým došlo v důsledku změny kategorií elektrických a elektronických zařízení

Čl. 2 odst. 1 ve spojení s přílohami I, II, III a IV stanoví oblast působnosti nové směrnice o OEEZ.

Podle nové směrnice je oblast působnosti během přechodného období od 13. srpna 2012 do 14. srpna 2018 téměř shodná s oblastí působnosti směrnice 2002/96/ES (původní směrnice o OEEZ)( 5 ). Jedinou změnou je zahrnutí fotovoltaických panelů do kategorie 4. Jelikož toto zahrnutí již bylo posouzeno v posouzení dopadů, které bylo provedeno před přepracováním původní směrnice( 6 ), toto posouzení ho již dále neanalyzovalo.

Ode dne 15. srpna 2018 se použije „otevřená oblast působnosti“. Elektrická a elektronická zařízení budou rozdělena do šesti nových kategorií, které jsou uvedeny v příloze III a IV této nové směrnice( 7 ). To zahrnuje dvě „otevřené“ kategorie pro velká a malá zařízení, které dříve neexistovaly.

Studie především zkoumala, zda veškeré zařízení, na které se nová směrnice o OEEZ v současné době vztahuje, zůstane i nadále v její oblasti působnosti. Studie dospěla k závěru, že nová směrnice se vztahuje na všechny kategorie zařízení, které spadají do oblasti působnosti původní směrnice. Rovněž konstatovala, že od „otevření“ rozsahu působnosti se očekává, že odstraní problémy vyplývající z různých klasifikací výrobků ve členských státech. To by mělo navíc zvýšit právní jistotu a zajistit větší harmonizaci při provádění nové směrnice.

Studie uvádí, že k elektrickým a elektronickým zařízením, na která se bude nová směrnice vztahovat od roku 2018, budou patřit osvětlovací zařízení pro domácnosti a elektrická dvoustopá vozidla, kterým nebylo uděleno schválení typu. Ze studie vyplynulo, že zahrnutí těchto výrobků do kategorií bude mít dodatečné výhody pro životní prostředí, jakož i administrativní a ekonomické výhody, přičemž náklady na provádění by měly být nízké.

Podle studie nová směrnice nezavádí nové výjimky. Výslovně potvrzuje výjimky z oblasti působnosti, které většina členských států již uplatňuje v praxi. To zajišťuje harmonizaci jejich provádění. To je v souladu se stanoviskem Komise( 8 ), podle kterého by zařízení, které spadá do oblasti působnosti původní směrnice, nemělo být vyňato z oblasti její působnosti v budoucnu.

Závěrem studie potvrdila, že v důsledku změny kategorie elektrických a elektronických zařízení se oblast působnosti nové směrnice o OEEZ významně nezměnila. Očekává se, že přechod z deseti na šest „otevřených“ kategorií by měl zvýšit právní jistotu a zajistit větší harmonizaci při provádění nové směrnice.

1.2.2.Posouzení kritérií pro rozlišování mezi malými a velkými zařízeními

Studie rovněž posoudila, zda je rozlišení mezi malými a velkými zařízeními (tj. zařízeními s kterýmkoli vnějším rozměrem menším nebo větším než 50 cm) ve směrnici o OEEZ vhodné.

Studie sice uznává, že žádné kritérium klasifikace není dokonalé, přesto dospěla k závěru, že prahová hodnota vnějšího rozměru ve výši 50 cm pro rozlišování mezi malými a velkými zařízeními je možná a je v souladu s praktickými omezeními, kterým čelí subjekty při zpracování zařízení na jejich konci životnosti. Zdá se také, že kritérium velikosti je klíčovým faktorem pro sběr elektrických a elektronických zařízení, související nakládání s odpady a zpracování těchto zařízení na konci jejich životnosti. Systémy sběru odpadů a zpracování zařízení na konci jejich životnosti a související infrastruktury se liší v závislosti na velikosti zařízení, která je ještě důležitějším faktorem než hmotnost.

1.2.3.Posouzení rozdílů mezi oblastí působnosti nové směrnice o OEEZ a oblastí působnosti směrnice o omezení používání některých nebezpečných látek v elektrických a elektronických zařízeních

Hlavní rozdíl mezi oběma směrnicemi spočívá v definici elektrických a elektronických zařízení: a) zařízení, jehož správná funkce závisí na elektrickém proudu nebo na elektromagnetickém poli, pokud jde o „jakékoli zamýšlené funkce“ (směrnice o omezení používání některých nebezpečných látek), nebo b) zařízení, jehož správná funkce závisí na elektrickém proudu nebo na elektromagnetickém poli, pouze pokud jde o „primární (základní) funkci“ (OEEZ). To znamená, že některé typy zařízení, které v současné době spadají do oblasti působnosti směrnice o omezení používání některých nebezpečných látek, nespadají do oblasti působnosti směrnice o OEEZ (např. benzínové sekačky na trávu, plynové sporáky pouze s elektronickým zapalováním).

Možnost sladit oblast působnosti směrnice o OEEZ s oblastí působnosti směrnice o omezení používání některých nebezpečných látek byla zvažována na příkladu zahradnických přístrojů se spalovacím motorem. Dospělo se k závěru, že zahrnutí tohoto zařízení do oblasti působnosti směrnice o OEEZ by mělo jen omezený přínos pro životní prostředí. Je to z toho důvodu, že v praxi se na konci životnosti recykluje již minimálně 80 % těchto zařízení. Z ekonomického hlediska by zahrnutí tohoto zařízení znamenalo další náklady pro výrobce (např. administrativní náklady na registraci výrobců v národním registru každého členského státu, v němž uvádějí elektrická a elektronická zařízení na trh).

Stručně řečeno, nevýhody zahrnutí zařízení, které využívá elektřinu pouze pro druhotnou funkci, do oblasti působnosti směrnice o OEEZ převažují nad možnými výhodami. Odlišné cíle a rozdílné povahy směrnice o OEEZ a směrnice o omezení používání některých nebezpečných látek odůvodňují rozdíl mezi jejich oblastmi působnosti. Další sladění s oblastí působnosti směrnice o omezení používání některých nebezpečných látek proto není opodstatněné.

1.3.Závěr ohledně legislativního návrhu

Z klíčových zjištění studie provedené za účelem případného přezkumu oblasti působnosti nové směrnice o OEEZ vyplývá, že žádné další změny nejsou opodstatněné. Změny by rovněž měly v době, kdy se členské státy stále ještě nacházejí v přechodném období pro přizpůsobení se novým definicím a oblasti působnosti směrnice o OEEZ, negativní dopad.

2.Opětovné přezkoumání lhůt pro dosažení cílů sběru podle čl. 7 odst. 1 nové směrnice o OEEZ a přezkoumání možnosti stanovení individuálních cílů sběru pro jednu nebo více kategorií elektrických a elektronických zařízení uvedených v příloze III nové směrnice o OEEZ

2.1.Úvod

Pro přípravu této zprávy, kterou požaduje čl. 7 odst. 6 nové směrnice o OEEZ, pověřila Komise nezávislé poradce, aby přezkoumali relevantní statistické údaje, literaturu a technické informace. Komise vedla konzultace, mj. formou pracovního setkání, se všemi hlavními zúčastněnými stranami (členské státy, průmyslové svazy, systémy rozšířené odpovědnosti výrobců, nevládní organizace a nezávislí odborníci)( 9 ). Byly provedeny tyto úkoly:

a.byly popsány obtíže, se kterými by se členské státy mohly potýkat při dosahování cílů sběru stanovených v čl. 7 odst. 1 nové směrnice o OEEZ;

b.byl analyzován pravděpodobný dopad možných změn na lhůty pro dosažení cílů sběru stanovených v čl. 7 odst. 1;

c.podle návrhu v čl. 7 odst. 7 byl analyzován pravděpodobný dopad revize cíle sběru, který se zakládá na množství produkce OEEZ;

d.byla analyzována možnost stanovení individuálních cílů sběru pro jednu nebo více kategorií elektrických a elektronických zařízení uvedených v příloze III nové směrnice o OEEZ a případná možnost předložení příslušných návrhů.

V následujícím textu jsou uvedeny hlavní závěry tohoto posouzení.

2.2.Opětovné přezkoumání lhůt pro dosažení cílů sběru

Z konzultace s hlavními zúčastněnými stranami a z posouzení úrovní sběru, které členské státy nahlásily za posledních několik let( 10 ), vyplynulo, že pro některé členské státy může být obtížné dosáhnout cílů sběru do roku 2019. Bude tomu tak v případě, pokud se nezmění stávající tempo sběru a postupy při sběru. Pro zjištění, u kterých členských států existuje riziko nesplnění cílů sběru OEEZ, bylo zohledněno, do jaké míry byl tento cíl zatím dosažen, jakož i tempo pokroku při jeho dosahování.

Podle členských států a hlavních zúčastněných stran je problémem, že velká míra sběru není zohledněna ve statistikách o sběru OEEZ. Tak je tomu zejména v případě, kdy sběr probíhá mimo rámec systémů rozšířené odpovědnosti výrobců, nebo pokud s OEEZ nenakládají subjekty oprávněné k recyklaci OEEZ. Situaci v této oblasti ještě zhoršuje nedostatečné prosazování práva ze strany členských států a jejich omezená monitorovací kapacita. Bylo zjištěno, že dalšími překážkami pro dosažení dotyčných cílů jsou velké diverzifikované skupiny osob zapojených do různých činností nakládání s OEEZ, omezená informovanost veřejnosti a nedostatečná infrastruktura pro sběr.

Pro řešení obtíží, které mají některé členské státy s dosažením úrovně sběru stanovené pro rok 2019, byly zváženy dvě úpravy:

I.odklad lhůty pro rok 2019, který by členským státům poskytl více času pro dosažení cílů sběru, aniž by byly dotčeny stávající odchylky( 11 );

II.snížení cíle sběru ve výši 85 % vyprodukovaných OEEZ, aniž by došlo ke změně lhůty.

Odklad lhůty by členským státům poskytl více času na zavedení infrastruktury nutné pro sběr a zpracování OEEZ. Mohou tak učinit zvýšením počtu sběrných míst, optimalizací logistiky mezi sběrnými a nakládajícími místy, rozvojem kapacity pro zpracování cenných materiálů, a maximalizovat tak přínosy a posílit monitorování toku sbíraných zařízení. Z posouzení dopadů provedeného v roce 2008( 12 ) za účelem přezkumu původní směrnice o OEEZ nicméně vyplynulo, že cíle sběru ve výši 65 % elektrických a elektronických zařízení uvedených na trh bylo možné dosáhnout před rokem 2016. Proto by nebylo vhodné prodloužit současnou lhůtu.

Pokud jde o případnou revizi cíle sběru ve výši 85 % vyprodukovaných OEEZ, byly zohledněny úrovně sběru nahlášené členskými státy za posledních několik let a tempo při dosahování těchto cílů. Komise dospěla k závěru, že členské státy musí řešit problém týkající se nehlášeného, neoficiálně sbíraného množství OEEZ, neboť to hraje významnou roli pro dosažení tohoto cíle. Proto by nebylo vhodné uvažovat o revizi cíle sběru, dokud nebudou k dispozici přesné údaje o neohlášených množstvích OEEZ( 13 ). Odložení lhůty nebo snížení cíle sběru by rovněž ohrozilo dosažení cílů nové směrnice o OEEZ a vedlo by k významným ztrátám zdrojů a příjmů z recyklování cenných materiálů. Snížení cíle sběru by však snížilo náklady na zpracování OEEZ, jelikož by se snížilo množství OEEZ, které se musí zpracovat a mohla by se začlenit zařízení, která se dají jednodušeji zpracovat a která se snadněji recyklují. Nicméně se neočekává, že se celkové náklady na nakládání s těmito zařízeními výrazně změní, protože je stále zapotřebí investic, aby se udržel krok s technickým vývojem a úsporami z rozsahu, které by mohly tyto náklady kompenzovat.

Analýza proto došla k závěru, že snížení výše cíle sběru nebo prodloužení lhůty by vedlo ke značným ztrátám hospodářských přínosů a přínosů pro životní prostředí. Cíl sběru pro rok 2019 je sice ambiciózní, ale proveditelný, pokud členské státy učiní více pro to, aby postupně odstranily zjištěné problémy. Zejména se jedná o neohlášené množství OEEZ sebraných všemi způsoby a nedostatek účinných kapacit pro prosazování práva a monitorování. Pokrok dosažený některými členskými státy, které již dosáhly vysokých úrovní sběru, je toho důkazem. Zásadní význam pro dosažení tohoto cíle mají vnitrostátní opatření pro realizaci činností souvisejících s nakládáním s OEEZ během celého procesu, například povinné předkládání zpráv požadované podle článku 16 směrnice o OEEZ, a pravidelné kontroly ze strany vnitrostátních orgánů.

Komise poskytne členským státům při řešení problémů, které jsou příčinou obtíží při dosahování cílů, podporu a poradenství. Tato podpora bude součástí cílené iniciativy, která má podnítit členské státy, aby dodržovaly ustanovení směrnice o OEEZ. Tato iniciativa byla zahájena souběžně s touto zprávou a zaměřuje se na klíčové požadavky této nové směrnice.

Na základě provedeného posouzení Komise dochází k závěru, že revize stávajících lhůt pro dosažení současného cíle sběru podle směrnice o OEEZ není opodstatněná, jakož i není důvod pro revizi cíle sběru založeného na množství vyprodukovaných OEEZ. V současné době by rovněž revize nové směrnice o OEEZ způsobila významnou administrativní zátěž, přičemž pozornost by se měla soustředit na provádění této nové směrnice.

2.3.Přezkoumání možnosti stanovení individuálních cílů sběru pro jednu nebo více kategorií elektrických a elektronických zařízení

Při posuzování dopadů a proveditelnosti stanovení individuálních cílů sběru pro jednu nebo více ze šesti kategorií elektrických a elektronických zařízení uvedených v příloze III nové směrnice o OEEZ byly zvažovány dva scénáře. V případě základního scénáře, který odpovídá ustanovením nové směrnice, byl stanoven obecný cíl ve výši 85 % hmotnosti vyprodukovaných OEEZ s platností od roku 2019 a pro jednotlivé kategorie elektrických a elektronických zařízení nebyly stanoveny žádné individuální cíle sběru. Předpokládá se, že obecného cíle sběru ve výši 85 % bude dosaženo především tím, že se zvýší sběr těžkých a snadno přístupných OEEZ, která mají kladnou hospodářskou hodnotu a jejich zpracování je méně drahé (nebo je ziskovější). Druhý scénář zvažoval individuální cíle sběru ve výši 85 % hmotnosti OEEZ vyprodukovaných pro každou kategorii elektrických a elektronických zařízení.

Provedená analýza měla za cíl zjistit, jaké by u těchto dvou scénářů byly hospodářské, environmentální a sociální dopady různých množství OEEZ, které budou sebrány v jednotlivých kategoriích. Ukázalo se, že stanovení individuálních cílů sběru může přinést jisté hospodářské, environmentální a sociální výhody, nicméně je obtížné určit, jaká je proveditelnost stanovení takových cílů na úrovni EU. Podmínky se v jednotlivých členských státech liší. V některých případech je pro dosažení cíle ve výši 85 % OEEZ vyprodukovaných v každé kategorii zapotřebí udělat ještě velmi mnoho. Pro zúčastněné strany a členské státy by rovněž vznikly další povinnosti (např. předkládání zpráv, monitorování), jakož i významná administrativní zátěž. Změna stávajícího cíle v tomto okamžiku by mohla být kontraproduktivní a vést k nedorozuměním.

Vzhledem k těmto klíčovým zjištěním posouzení Komise dospěla k závěru, že stanovit v této fázi ve směrnici o OEEZ individuální cíle sběru není vhodné.

(1)

 Úř. věst. L 197, 24.7.2012, s. 38.

(2)

 Závěrečná zpráva je k dispozici na internetových stránkách Komise: http://ec.europa.eu/environment/waste/weee/events_weee_en.htm .

(3)

 Směrnice 2011/65/EU o omezení používání některých nebezpečných látek v elektrických a elektronických zařízeních (Úř. věst. L 174, 1.7.2011, s. 88).

(4)

 Rozhovory byly vedeny například s odborníky z členských států (např. s odborníky francouzské agentury pro životní prostředí ADEME a francouzského ministerstva životního prostředí), s odborníky z asociace systémů rozšířené odpovědnosti výrobců („Extended Producer Responsibility Schemes Association“, tj. fórum o OEEZ), s odborníky z evropské sítě rejstříků OEEZ a se zúčastněnými stranami specializovanými na skupiny výrobků, na které se studie zaměřila (zejména osvětlovací zařízení pro domácnosti, zahradní zařízení a elektrická kola).

(5)

 Původní směrnice o OEEZ je použitelná na následující kategorie elektrických a elektronických zařízení: 1) velké spotřebiče pro domácnost, 2) malé spotřebiče pro domácnost, 3) zařízení informačních technologií a telekomunikační zařízení, 4) spotřební elektronika, 5) osvětlovací zařízení, 6) elektrické a elektronické nástroje (s výjimkou velkých stacionárních průmyslových nástrojů), 7) hračky, vybavení pro volný čas a sporty, 8) zdravotnické prostředky (s výjimkou všech implantovaných a infikovaných výrobků), 9) přístroje pro monitorování a kontrolu, 10) výdejní automaty.

(6)

 Studie o fotovoltaických panelech: doplňující posouzení dopadů za účelem přepracování směrnice o OEEZ (2011). Závěrečná zpráva je veřejně dostupná na stránkách: http://ec.europa.eu/environment/waste/weee/pdf/Study%20on%20PVs%20Bio%20final.pdf .

(7)

Jedná se o tyto kategorie: 1) zařízení pro tepelnou výměnu; 2) obrazovky, monitory a zařízení obsahující obrazovky o ploše větší než 100 cm2; 3) světelné zdroje; 4) velká zařízení (kterýkoli vnější rozměr větší než 50 cm); 5) malá zařízení (žádný vnější rozměr není větší než 50 cm); 6) malá zařízení informačních technologií a telekomunikační zařízení (žádný vnější rozměr není větší než 50 cm).

(8)

 KOM(2011) 478 v konečném znění (11. 8. 2011).

(9)

 „Study on collection rates of WEEE“ (Studie o úrovních sběru OEEZ):  http://ec.europa.eu/environment/waste/weee/events_weee_en.htm .

(10)

  http://ec.europa.eu/eurostat/web/waste/key-waste-streams/weee .

(11)

Podle čl. 7 odst. 3 se mohou odchylně Bulharsko, Česká republika, Lotyšsko, Litva, Maďarsko, Malta, Polsko, Rumunsko, Slovensko a Slovinsko z důvodu nedostatku potřebné infrastruktury a nízké úrovně své spotřeby EEZ rozhodnout:

(a)dosáhnout do 14. srpna 2016 úrovně sběru nižší než 45 %, avšak vyšší než 40 % průměrné hmotnosti EEZ uvedených na trh v předchozích třech letech a

(b)odložit dosažení úrovně sběru pro rok 2019 do dne, který samy určí a který nastane nejpozději 14. srpna 2021.

Česká republika, Lotyšsko, Polsko, Rumunsko, Slovensko a Slovinsko využily této odchylky.

(12)

Posouzení dopadů k návrhu směrnice o odpadních elektrických a elektronických zařízeních (prosinec 2008) (SEC(2008) 2933).

(13)

Podle čl. 16 odst. 4 členské státy shromažďují informace o množství a kategoriích elektrických a elektronických zařízení uvedených na jejich trhy, sebraných všemi způsoby. To znamená, že členské státy musí shromažďovat informace o všech způsobech sběru OEEZ.

Top