EUR-Lex Access to European Union law

Back to EUR-Lex homepage

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 52016PC0788

Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY, kterým se mění nařízení (ES) č. 1059/2003, pokud jde o územní typologie (Tercet)

COM/2016/0788 final - 2016/0393 (COD)

V Bruselu dne 13.12.2016

COM(2016) 788 final

2016/0393(COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterým se mění nařízení (ES) č. 1059/2003, pokud jde o územní typologie (Tercet)

(Text s významem pro EHP)


DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.SOUVISLOSTI NÁVRHU

Odůvodnění a cíle návrhu

Eurostat zveřejňuje evropské statistiky v mnoha statistických oblastech na regionální úrovni v souladu s nařízením (ES) č. 1059/2003 ( 1 ) o zavedení společné klasifikace územních statistických jednotek (NUTS). Tyto statistiky se ve velké míře používají v souvislosti s regionální politikou EU a k určení způsobilosti regionů pro financování v rámci fondů soudržnosti. V průběhu uplynulých několika let Eurostat rozšířil rozsah statistik publikovaných o celé řadě územních typologií s cílem uspokojit rostoucí poptávku evropských tvůrců politik po takových údajích v kontextu politik soudržnosti a územního rozvoje. Tyto územní typologie definovala Komise ve spolupráci s Organizací pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) a přijala metodiky k jejich vytváření a udržování. Nařízení NUTS tyto územní typologie k určení městských, venkovských, pobřežních a/nebo jiných oblastí a regionů v EU ještě neobsahuje ani právně nevymezuje, přestože se již používají. Skutečnost, že tyto typologie a jejich metodiky nemají právní uznání a že nejsou formálně uznávány Evropským statistickým systémem (ESS), je problém, který je nutné řešit, aby mohly být zavedeny jako uznávané, nestranné a transparentní statistické typologie.

Hlavní cíle politiky této iniciativy jsou tyto:

1. Zavést právní uznání územních typologií, včetně definice měst, pro účely evropské statistiky

Nařízení, kterým se mění nařízení (ES) č. 1059/2003 , začlení územní typologie do současného nařízení NUTS. To umožní, aby se tematická statistická nařízení a politické iniciativy odkazovaly na tyto územní typologie pro účely shromažďování evropských statistických údajů, a/nebo zaměření se na specifická území, jako jsou města, městské, venkovské nebo pobřežní oblasti a regiony v politice. Iniciativa bude proto zahrnovat stávající územní typologie na základě úrovně NUTS 3 (např. typologie městsko-venkovských oblastí, metropolitních regionů), místní správní jednotky (jako je stupeň urbanizace, města, pobřežní oblasti) a úroveň souřadnicové sítě 1 km² potřebnou pro výpočet dalších typologií, které vycházejí z rozmístění obyvatelstva a hustoty zalidnění v buňkách sítě.

2. Stanovit základní definice a statistická kritéria pro různé územní typologie

K vytvoření metodické transparentnosti a k zajištění stability územních typologií v průběhu času je nutné v nařízení a jeho prováděcích předpisech vymezit základní definice a kritéria tvorby a aktualizace typologií. K tomuto účelu bude iniciativa využívat stávající metodiky pro jednotlivé typologie.

3. Zajistit harmonizované a transparentní uplatňování a používání územních typologií na úrovni EU a v členských státech

Cílem iniciativy je zlepšit srovnatelnost a stabilitu typologií. To bude mít pozitivní dopad na sestavování a šíření evropských regionálních statistik.

4. V souvislosti s přizpůsobením nařízení (ES) č. 1059/2003 novým pravidlům Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) by měly být pravomoci, které jsou v současnosti Komisi uvedeným nařízením svěřeny, přijímat akty, jež mají za účel změnit jiné než podstatné prvky nařízení jeho doplněním, regulativním postupem s kontrolou, zajištěny na základě pravomoci přijímat akty v přenesené pravomoci.

Soulad s platnými předpisy v této oblasti politiky

Tento návrh začleňuje do nařízení o NUTS typologie, které jsou propojeny s několika statistickými oblastmi, jako jsou regionální účty, trh práce, rozvoj venkova, zemědělství, cestovní ruch, námořní politika a další. Umožní sdružování dat v souladu s jednoznačnými typologiemi: například umožní srovnání HDP venkovských oblastí oproti městským oblastem, počet nocí strávených turisty v pobřežních oblastech a regionech oproti vnitrozemským oblastem a regionům, zaměstnanost/nezaměstnanost podle stupně urbanizace a mnoho dalších.

Pojmy, jako je stupeň urbanizace, lze využívat také k poskytování údajů o městských a venkovských oblastech Organizaci spojených národů.

Soulad s ostatními politikami Unie

Územní typologie mají významný vliv na regionální politiky v rámci celkových cílů iniciativy Evropa 2020( 2 ). Například politiky soudržnosti EU si kladou za cíl snížit rozdíly mezi regiony EU a podporovat růst, zaměstnanost a udržitelný rozvoj v znevýhodněných regionech a oblastech. V průběhu uplynulých několika let se kladl větší důraz na fakticky podložené politické intervence a integrovanější územní přístupy, které odrážejí různorodost regionů EU, například pokud jde o zaměstnanost, demografii, chudobu, vzdělávání nebo hospodářskou činnost. Analýzy regionálních politik zdůrazňují potřebu zkoumat významné rozdíly mezi městem a venkovem, které mezi členskými státy nejsou jednotné (viz například šestá zpráva o hospodářské, sociální a územní soudržnosti ( 3 )). Politika soudržnosti na období let 2014–2020 klade důraz na strategie územního rozvoje zaměřené na města a venkov, ale i na pobřežní oblasti. Zásady politiky soudržnosti na období let 2014–2020, které jsou stanoveny ve společném strategickém rámci ( 4 ), zdůrazňují, že přístupy prosazující inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění musí odrážet úlohu měst, městských, venkovských a pobřežních oblastí a brát v úvahu vazby mezi městem a venkovem. Typologie stupně urbanizace byla nedávno použita v nařízení (EU) č. 522/2014 ( 5 ) s cílem definovat způsobilost pro podporu z Evropského fondu pro regionální rozvoj k provádění inovačních opatření ve velkoměstech nebo městech a na předměstích.

2.PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA

Právní základ

Právní základ pro evropskou statistiku poskytuje článek 338 SFEU. Evropský parlament a Rada přijímají řádným legislativním postupem opatření k vypracování statistik, jestliže je to nezbytné k tomu, aby EU mohla plnit svou úlohu.

Subsidiarita (v případě nevýlučné pravomoci)

Uplatní se zásada subsidiarity, jelikož návrh nespadá do výlučné pravomoci EU. Členské státy jednající nezávisle nemohou uspokojivě dosáhnout cílů navrhované akce, totiž zavedení nezbytných prvků s ohledem na územní typologie. Na úrovni EU lze opatření přijmout efektivněji na základě právního aktu EU s cílem zavést, koordinovat a udržovat harmonizované statistické klasifikace, včetně územních typologií pro statistické účely na úrovni EU.

Proporcionalita

Iniciativa navrhuje pozměnit nařízení o NUTS pouze v nezbytně nutné míře. Vzhledem k potřebě formálně uznat územní typologie pro účely statistiky a tvorby politik je jejím cílem pozměnit nařízení o NUTS tak, aby do právního rámce byly začleněny územní typologie, aniž by byly změněny základní zásady nebo struktura a definice regionů NUTS, které jsou obecně uznávané, úspěšně ověřené a jsou nesporné.

Tato možnost je považována za nejvyváženější přístup ke sladění potřeby přijmout opatření se záměrem omezit rozsah iniciativy na minimum potřebné k dosažení cílů. Jelikož se jedná o právní kodifikaci existujících typologií a jejich prvků a Komise (Eurostat) bude řídit přiřazování typologií, představuje pouze zanedbatelné dodatečné náklady pro národní statistické úřady a neznamená žádné náklady pro podniky nebo občany.

Volba nástroje

Navrhovaný nástroj: nařízení.

Nařízení je nejvhodnějším nástrojem vzhledem k cílům a obsahu návrhu a ke skutečnosti, že se jedná o návrh nařízení, kterým se mění stávající nařízení.

3.VÝSLEDKY HODNOCENÍ EX POST, KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

Hodnocení ex post / kontroly účelnosti platných právních předpisů

Platné právní předpisy typologie ještě neobsahují, a proto je velmi obtížné zavést a zajistit jednotné podmínky pro harmonizované uplatňování.

Konzultace se zúčastněnými stranami

Zúčastněnými stranami, na které má tento návrh největší dopad, jsou zejména národní statistické úřady členských států. Komise (Eurostat) zapojila jejich odborníky už ve velmi raných fázích a při vytváření návrhu ve značné míře spoléhala na jejich odborné znalosti a zpětnou vazbu.

Generální ředitelství Komise pro regionální a městskou politiku (DG REGIO), které je hlavním uživatelem regionálních údajů, bylo několikrát konzultováno a také poskytlo cennou zpětnou vazbu.

Vzhledem k technické povaze tohoto návrhu se nejevilo jako nutné zapojit jiné subjekty.

Sběr a využití výsledků odborných konzultací

Koncepce typologií byly vypracovány v úzké spolupráci s Eurostatem, DG REGIO a Společným výzkumným střediskem, které poskytlo hlavní technické vstupy, a OECD, a to spojením řady dřívějších koncepcí a jejich různých metodik.

Harmonizované typologie pro statistické a analytické účely využívá i OECD.

Posouzení dopadů

Posouzení dopadů nebylo provedeno, protože návrh nemá významné hospodářské, sociální ani environmentální dopady a nepředstavuje žádnou další zátěž pro podniky nebo občany. Cílem iniciativy je zejména doplnění stávajícího nařízení o NUTS o nezbytné prvky, aby byl zohledněn nedávný vývoj v oblasti územních klasifikací pro statistické účely.

Účelnost právních předpisů a zjednodušování

Díky kodifikaci územních typologií v nařízení o NUTS není nutné vymezovat a vysvětlovat tyto typologie v jiných zvláštních právních aktech, například v aktech týkajících se měst nebo rozvoje venkova. Tím se zjednodušují a harmonizují právní předpisy týkající se městské politiky, politiky rozvoje venkova a námořní politiky.

Základní práva

Tento návrh nemá dopad na základní práva.

4.ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

Návrh nemá žádné důsledky pro rozpočet EU.

5.OSTATNÍ PRVKY

Plány provádění a monitorování, hodnocení a podávání zpráv

Vzhledem k tomu, že se typologie již používají, i když nejsou právně uznávány, neplánuje se vypracování žádných konkrétních plánů provádění nebo ustanovení týkajících se monitorování. Postup určení a zveřejňování typologií je v zásadě následující.

Komise (Eurostat) provádí nezbytné výpočty k přiřazení typologií, jakmile jsou k dispozici nové údaje o rozmístění obyvatelstva a hustotě zalidnění v buňkách sítě. To se obvykle děje po sčítání lidu. Menší aktualizace k zachycení změn v místní nebo regionální struktuře členských států lze pro příslušné členské státy provádět jednou ročně.

Když Komise (Eurostat) provede tyto počáteční výpočty, sdělí výsledky členským státům. Ty je mohou ověřit nebo upravit například na základě specifické geografické situace.

Po odsouhlasení výsledků členskými státy Komise (Eurostat) tyto výsledky zveřejňuje na zvláštních internetových stránkách.

Je nezbytné zavést jednotné podmínky za účelem harmonizace typologií. Komise by měla být zmocněna k provádění typologií na základě prováděcích aktů.

Podrobné vysvětlení konkrétních opatření návrhu

Návrh nemění široce uznávanou a úspěšně ověřenou podstatu nařízení o NUTS, a proto pozměňuje pouze to, co je nezbytné k dosažení jeho cílů.

Navrhuje se změnit nebo nahradit některá ustanovení nařízení (ES) č. 1059/2003 z následujících důvodů.

- Článek 1

Nový článek 1 rozšiřuje předmět nařízení o NUTS přidáním územních typologií a statistických souřadnicových sítí potřebných k jejich výpočtu na základě rozmístění obyvatelstva a hustoty zalidnění v jednotlivých buňkách sítě. Také vyjasňuje úlohu a označování místních správních jednotek, jejichž označování je ve stávajícím nařízení o NUTS nekonzistentní (např. „složky NUTS“ a „menší správní jednotky“).

- Článek 2

V článku 2 se zrušuje odstavec 5. Odkazuje na sdělení, které mělo být předáno v roce 2005, tedy dva roky poté, co původní nařízení o NUTS vstoupilo v roce 2003 v platnost. Je tudíž zastaralý.

- Článek 3

V článku 3 se odstavec 4 upravuje podle nových institucionálních postupů zavedených Lisabonskou smlouvou (změnou z regulativního postupu s kontrolou na akty v přenesené pravomoci).

V odstavci 5 se zrušuje poslední věta, jelikož již není nutné přidělovat Komisi v tomto ohledu jakoukoli pravomoc.

- Článek 4

Článek 4 stanoví místní správní jednotky. Objasňují se a zjednodušují také ustanovení týkající se požadavků na předávání. Ta totiž dříve nebyla chápána jednotně.

Komisi se uděluje pravomoc k přijímání aktů v přenesené pravomoci k úpravě seznamu místních správních jednotek v příloze III nařízení o NUTS.

- Článek 4a

Vkládá se článek 4a za účelem zavedení statistických souřadnicových sítí, které bude Komise (Eurostat) vést a zveřejňovat a které budou základem pro výpočet územních typologií v regionech a oblastech.

- Článek 4b

Nový článek 4b zavádí vlastní typologie a uděluje Komisi prováděcí pravomoci, aby mohla zavést jednotné podmínky pro jejich harmonizované uplatňování.

- Článek 5

Znění a formulace nového článku 5 je jasnější a jednodušší. Komisi se uděluje pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci k úpravě klasifikace NUTS v příloze I nařízení o NUTS.

- Články 7 a 7a

Článek 7 je aktualizován tak, aby odkazoval na příslušný výbor, který napomáhá Komisi při přijímání prováděcích aktů, a nový článek 7a se týká výkonu přenesené pravomoci v souladu s interinstitucionální dohodou o zdokonalení tvorby právních předpisů.

- Článek 8

Článek 8 se zrušuje. Stanovil povinnost předložit zprávu o provádění nařízení o NUTS, k čemuž mělo dojít v roce 2006, tedy tři roky poté, co původní nařízení o NUTS vstoupilo v roce 2003 v platnost. Je tudíž zastaralý.

2016/0393 (COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterým se mění nařízení (ES) č. 1059/2003, pokud jde o územní typologie (Tercet)

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 338 odst. 1 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru( 6 ),

s ohledem na stanovisko Výboru regionů( 7 ),

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1059/2003( 8 ) ze dne 26. května 2003 zavádí společnou klasifikaci územních statistických jednotek (NUTS) s cílem umožnit sběr, sestavování a šíření harmonizovaných regionálních statistik v EU.

(2)Aby bylo možné vytvářet lépe cílenou politiku, vymezila Komise ve spolupráci s OECD řadu územních typologií ke klasifikaci statistických jednotek zavedených na základě nařízení o NUTS.

(3)Evropský statistický systém (ESS) tyto typologie již používá, zejména stupeň urbanizace včetně definice měst, například pro vymezení způsobilosti pro podporu z Evropského fondu pro regionální rozvoj k provádění inovačních opatření ve velkoměstech nebo městech a na předměstích( 9 ).

(4)Kodifikace typologií je nezbytná k tomu, aby bylo možné stanovit jednoznačné definice a podmínky územních typů, a tak zajistit harmonizované a transparentní uplatňování a dosáhnout stability typologií. Mělo by se tím podpořit sestavování a šíření evropských statistik.

(5)Při výpočtu a přiřazení územních typů dotčeným regionům a oblastem se uplatní systém statistických souřadnicových sítí, jelikož tyto typy závisí na rozmístění obyvatelstva a hustotě zalidnění v jednotlivých buňkách sítě o rozloze 1 čtvereční kilometr.

(6)Měla by se vyjasnit i řada méně důležitých aspektů místních správních jednotek (LAU), aby se zjednodušila terminologie a mechanismus poskytování seznamů místních správních jednotek členskými státy Komisi (Eurostatu).

(7)Za účelem přizpůsobení se odpovídajícímu vývoji v členských státech by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o změnu klasifikace NUTS v příloze I, seznam stávajících správních jednotek v příloze II a seznam místních správních jednotek v příloze III nařízení (ES) č. 1059/2003. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.

(8)Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci, pokud jde o uplatňování územních typologií a časové řady, které mají členské státy předat Komisi v případě změn klasifikace NUTS. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011( 10 ).

(9)Nařízení (ES) č. 1059/2003 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Nařízení (ES) č. 1059/2003 se mění takto:

1)Článek 1 se nahrazuje tímto:

Článek 1

Předmět

1. Toto nařízení stanoví společnou statistickou klasifikaci územních jednotek (dále jen „NUTS“), aby se umožnil sběr, sestavování a šíření harmonizovaných statistik na různých územních úrovních EU.

2. Klasifikace NUTS je uvedena v příloze I.

3. Klasifikaci NUTS doplňují místní správní jednotky (LAU) uvedené v článku 4.

4. Klasifikaci NUTS doplňují statistické souřadnicové sítě uvedené v článku 4a. Používají se k výpočtu územních typologií podle obyvatelstva.

5. Územní typologie Unie uvedené v článku 4b doplňují klasifikaci NUTS tak, že územním jednotkám přiřazují typy.“

2)V článku 2 se zrušuje odstavec 5.

3)Článek 3 se mění takto:

a)odstavec 4 se nahrazuje tímto:

„4. Stávající správní jednotky, které se používají pro klasifikaci NUTS, jsou uvedeny v příloze II. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 7a za účelem úpravy přílohy II na základě odpovídajícího vývoje v členských státech.“;

b)    v odstavci 5 se třetí pododstavec nahrazuje tímto:

„Některé nesprávní jednotky se však mohou odchylovat od uvedených hranic z důvodu zvláštních geografických, socio-ekonomických, historických, kulturních a environmentálních okolností, zejména na ostrovech a v nejvzdálenějších regionech.“

4)Článek 4 se nahrazuje tímto:

Článek 4

Místní správní jednotky

1. V každém členském státě místní správní jednotky (LAU) rozčleňují úroveň NUTS 3 na jednu nebo dvě další úrovně územních jednotek. Alespoň jedna z úrovní místních správních jednotek je správní jednotkou vymezenou v čl. 3 odst. 1 a uvedenou v příloze III. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 7a za účelem úpravy seznamu místních správních jednotek v příloze III na základě odpovídajícího vývoje v členských státech.

2. V prvních šesti měsících každého roku předají členské státy Komisi (Eurostatu) seznam místních správních jednotek k 31. prosinci předchozího roku, v němž jsou uvedeny všechny změny a regiony NUTS 3, do nichž patří. Přitom dodrží elektronický formát údajů požadovaný Komisí (Eurostatem).

3. Komise (Eurostat) zveřejní seznam místních správních jednotek ve zvláštní části svých internetových stránek do 31. prosince každého roku.“

5)Vkládají se nové články 4a a 4b, které znějí:

Článek 4a

Statistické souřadnicové sítě

Komise (Eurostat) vede a ve zvláštní části svých internetových stránek zveřejňuje systém statistických souřadnicových sítí na úrovni Unie. Statistické souřadnicové sítě jsou v souladu se specifikacemi stanovenými v nařízení Komise (EU) č. 1089/2010( 11 ).

Článek 4b

Územní typologie Unie

1. Komise (Eurostat) vede a ve zvláštní části svých internetových stránek zveřejňuje typologie Unie složené z územních jednotek na úrovních NUTS, místních správních jednotek a buněk souřadnicové sítě.

2. Typologie na základě sítě na úrovni rozlišení souřadnicové sítě 1 km2 se stanoví takto:

„městská centra“,

„městské klastry“,

„venkovské buňky souřadnicové sítě“.

3. Na úrovni místních správních jednotek se stanoví tyto typologie:

a) stupeň urbanizace (DEGURBA):

„městské oblasti“:

„města“ nebo „hustě zalidněné oblasti“,

„města a předměstí“ nebo „středně zalidněné oblasti“,

„venkovské oblasti“ nebo „řídce zalidněné oblasti“;

b) funkční městské oblasti:

„města“ a jejich „zóny dojíždění“;

c) pobřežní oblasti:

„pobřežní oblasti“,

„vnitrozemské oblasti“.

Je-li v členském státě více než jedna správní úroveň místních správních jednotek, Komise (Eurostat) konzultuje členský stát ohledně určení správní úrovně místních správních jednotek, která se použije k přiřazení typologií.

4. Na úrovni NUTS 3 budou zavedeny tyto typologie a označení:

a) městsko-venkovská typologie:

„převážně městské regiony“,

„smíšené regiony“,

„převážně venkovské regiony“,

b) metropolitní typologie:

„metropolitní regiony“,

„nemetropolitní regiony“;

c) pobřežní typologie:

„pobřežní regiony“,

„vnitrozemské regiony“.

5. Komise prostřednictvím prováděcích aktů stanoví jednotné podmínky harmonizovaného uplatňování typologií ve všech členských státech a na úrovni Unie. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle článku 7.“

6)Článek 5 se mění takto:

a)odstavec 4 se nahrazuje tímto:

„4. Změny klasifikace NUTS se přijímají ve druhé polovině kalendářního roku, avšak ne častěji než každé tři roky, na základě kritérií stanovených v článku 3. Pokud však dojde k významné reorganizaci příslušné správní struktury členského státu, lze změny klasifikace NUTS přijmout v kratším intervalu.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 7a za účelem úpravy klasifikace NUTS v příloze I na základě odpovídajícího vývoje v členských státech. Regionální údaje, které členské státy zasílají Komisi (Eurostatu), jsou založeny na změněné klasifikaci NUTS od 1. ledna druhého roku od přijetí aktu v přenesené pravomoci uvedeného v prvním pododstavci.“;

b)odstavec 5 se nahrazuje tímto:

„5. V případě provedení změny klasifikace NUTS předá dotčený členský stát Komisi (Eurostatu) časové řady za nové regionální členění, kterými se nahrazují již předané údaje.

Komise prostřednictvím prováděcích aktů stanoví jednotné podmínky pro časové řady a jejich délku, přičemž zohledňuje skutečnost, zda mohou být vůbec předloženy. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle článku 7.

Časové řady se předají do 1. ledna čtvrtého roku po přijetí aktu v přenesené pravomoci, jak je uvedeno v odstavci 4.“

7)Článek 7 se nahrazuje tímto:

Článek 7

Postup projednávání ve výboru

1. Komisi je nápomocen Výbor pro Evropský statistický systém. Uvedený výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení 182/2011.“

8)Vkládá se nový článek 7ª, který zní:

Článek 7a

Výkon přenesené pravomoci

1. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 3 odst. 4, čl. 4 odst. 1 a čl. 5 odst. 4 je svěřena Komisi na dobu neurčitou ode dne [Publications Office: please insert exact date of entry into force of the Regulation].

3. Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 3 odst. 4, čl. 4 odst. 1 a čl. 5 odst. 4 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4. Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016.

5. Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

6. Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 3 odst. 4, čl. 4 odst. 1 a čl. 5 odst. 4 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.“

9)Článek 8 se zrušuje.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne

Za Evropský parlament    Za Radu

předseda/předsedkyně    předseda/předsedkyně

(1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1059/2003 ze dne 26. května 2003 o zavedení společné klasifikace územních statistických jednotek (NUTS) (Úř. věst. L 154, 21.6.2003, s. 1).
(2) http://ec.europa.eu/europe2020/index_cs.htm
(3) http://ec.europa.eu/regional_policy/en/information/publications/reports/2014/6th-report-on-economic-social-and-territorial-cohesion
(4) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 320.
(5) Úř. věst. L 148, 20.5.2014, s. 1.
(6) Úř. věst. C , , s. .
(7) Úř. věst. C , , s. .
(8) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1059/2003 ze dne 26. května 2003 o zavedení společné klasifikace územních statistických jednotek (NUTS) (Úř. věst. L 154, 21.6.2003, s. 1).
(9) Úř. věst. L 148, 20.5.2014, s. 1.
(10) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).
(11) Nařízení Komise (EU) č. 1089/2010 ze dne 23. listopadu 2010, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/2/ES, pokud jde o interoperabilitu sad prostorových dat a služeb prostorových dat (Úř. věst. L 323, 8.12.2010, s. 11).
Top