Help Print this page 

Document 52016PC0767R(01)

Title and reference
Návrh SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů (přepracované znění)

COM/2016/0767 final/2 - 2016/0382 (COD)
Multilingual display
Text

V Bruselu dne 23.2.2017

COM(2016) 767 final

2016/0382(COD)

Návrh

SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů (přepracované znění)

(Text s významem pro EHP)

{SWD(2016) 416 final}
{SWD(2016) 417 final}
{SWD(2016) 418 final}
{SWD(2016) 419 final}


DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.SOUVISLOSTI NÁVRHU

•1.1Odůvodnění a cíle návrhu

Obnovitelné zdroje energie přispívají prostřednictvím snižování emisí skleníkových plynů ke zmírňování změny klimatu a k dosažení udržitelného rozvoje, chrání životní prostředí a zlepšují zdraví občanů. Energie z obnovitelných zdrojů je navíc ve stále větší míře hybatelem hospodářského růstu podporujícího začlenění, který vytváří pracovní místa a zvyšuje v celé Evropě energetickou bezpečnost.

Tyto aspekty jsou zakotveny v článku 194 Smlouvy o fungování Evropské unie, jenž Unii uděluje pravomoc podporovat obnovitelné zdroje energie.

Evropská unie je již dlouhou dobu světovým lídrem, pokud jde o podporu a rozvoj energie z obnovitelných zdrojů, usměrňování úsilí v boji se změnou klimatu, podněcování přechodu na nízkouhlíkovou ekonomiku a stimulaci hospodářského růstu s vysokým potenciálem. Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker definoval jako jednu z jejích hlavních politických priorit ambici, aby se EU stala v odvětví obnovitelných energií světovou jedničkou. Tato ambice by měla zahrnovat nejen cíl zvýšit využívání energie z obnovitelných zdrojů, ale také to, že evropské společnosti budou dodávat klíčové komponenty v rámci EU i mimo ni.

Současný rámec do roku 2020 stanoví pro spotřebu energie v EU cíl v hodnotě 20 %, který závisí na právně závazných vnitrostátních cílech stanovených do roku 2020. Jak národní akční plány pro energii z obnovitelných zdrojů, tak i monitorování s dvouletou frekvencí stanovené směrnicí 2009/28/ES o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů účinně podporují transparentnost pro investory a další hospodářské subjekty, a podíl energie z obnovitelných zdrojů se díky tomu rychle zvýšil z 10,4 % v roce 2007 na 17 % v roce 2015.

V říjnu 2014 schválila Evropská rada rámec pro klima a energetiku do roku 2030, který potvrdil dlouhodobý závazek k provádění ambiciózní strategie EU v oblasti energie z obnovitelných zdrojů. Tento nový rámec stanoví cíl Evropské unie v oblasti spotřeby energie v EU v roce 2030, jímž je dosažení podílu energie z obnovitelných zdrojů ve výši alespoň 27 %. Cíl je na úrovni EU závazný a bude splněn prostřednictvím individuálních příspěvků členských států určovaných potřebou realizovat tento cíl společně pro EU. Nový rámec také umožňuje, aby tato společná realizace nebránila členským státům v tom, aby si stanovily vlastní národní cíle, které mohou být ambicióznější. Členské státy mohou podporovat energii z obnovitelných zdrojů při dodržení pravidel pro státní podporu.

Evropská rada několikrát požádala 1 Komisi, aby přezkoumala a vypracovala právní předpisy týkající se mimo jiné energie z obnovitelných zdrojů, které podpoří splnění dohodnutého cíle na rok 2030. Rovněž Evropský parlament Komisi vyzval, aby předložila právní předpisy ohledně energie z obnovitelných zdrojů a stanovila ještě ambicióznější cíl – alespoň 30 %.

Odhady týkající se energetického systému EU naznačují, že pokud nebudou zavedeny nové politiky, bude na základě současné energetické politiky členských států a EU v roce 2030 dosaženo podílu spotřeby energie z obnovitelných zdrojů ve výši pouze přibližně 24,3 %. To by bylo zřetelně méně, než stanoví závazný cíl spotřeby energie z obnovitelných zdrojů na úrovni EU ve výši 27 %, na němž se dohodla Evropská rada, a Unie by tak nemohla splnit společné závazky formulované v Pařížské dohodě z roku 2015. Pokračování ve stávající politice by také vážně ohrozilo dosažení politické ambice Unie, jíž je dosažení vedoucího postavení v odvětví energie z obnovitelných zdrojů. Znamenalo by to také vzdát se výhod v oblasti bezpečnosti, které zvýšení dodávek energie z domácích zdrojů nabízí, a snížit účast spotřebitelů na energetickém systému.

Analýza, na níž je založen tento návrh přepracovaného znění směrnice o energii z obnovitelných zdrojů (dále jen „návrh“), proto uvádí, že dosažení cíle na úrovni EU ve výši alespoň 27 % si vyžaduje změnu politik v podobě rámce na úrovni Unie, který povede k opatřením na úrovni EU, vnitrostátní a regionální úrovni. Tato skutečnost je ještě očividnější, pokud vezmeme v úvahu, že vzhledem k předpokladům vyžadovaným pro tento odhad nelze přesnou velikost rozdílu oproti cíli s jistotou určit, že podíl energie z obnovitelných zdrojů v EU nad hodnotou 27 % je minimální úroveň, která musí být dosažena, a že značné investiční úsilí, které je v EU nutné pro vyrovnání tohoto rozdílu (např. 254 miliard EUR, pouze pokud jde o výrobu elektrické energie z obnovitelných zdrojů), vyžaduje včasné, jasné a stabilní politické signály.

Současně při absenci aktualizovaného regulačního rámce existuje riziko, že v EU vzniknou větší rozdíly, kdy pouze členské státy s nejlepšími výsledky budou pokračovat ve zvyšování spotřeby energie z obnovitelných zdrojů, zatímco ty, které zaostávají, nenajdou motivaci ke zvýšení své výroby a spotřeby této energie. Koncentrace úsilí jen v několika členských státech by navíc byla nákladnější a dále by narušila vnitřní trh s energií.

Opatření na úrovni Unie jsou obzvláště vhodná s ohledem na zásadní rozdíl mezi rámcem na rok 2020 a rámcem na rok 2030. Prvně jmenovaný rámec mohl ve velké míře využít síly národních závazných cílů, což členským státům dávalo velký prostor při výběru svých národních opatření, zatímco rámec na rok 2030 je založen výlučně na závazném cíli na úrovni EU, jenž se do národních cílů nepromítá.

Cíle Unie na rok 2030 tak lze nejlépe dosáhnout prostřednictvím partnerství s členskými státy, za kombinace jejich národních opatření podporovaných rámcem opatření popsaných v tomto návrhu. V odvětví elektrické energie budou členské státy moci podporovat elektřinu z obnovitelných zdrojů díky realizaci nákladově efektivních vnitrostátních podpůrných programů, na něž se budou vztahovat pravidla pro státní podporu a rámcové podmínky definované na úrovni EU, včetně pravidel pro přeshraniční účast. V odvětví vytápění a chlazení bude díky většímu rozšíření energie z obnovitelných zdrojů realizován nevyužitý potenciál. Toho bude možné dosáhnout flexibilní cestou úsilím členských států. V odvětví dopravy je vzhledem k přeshraničnímu obchodu s biopalivy třeba harmonizovaný přístup.

V tomto kontextu představuje významný koordinační prvek celkového rámce pro energetiku a klima na rok 2030 návrh o správě energetické unie, který zahrnuje: i) plánování, kdy členské státy formulují národní plány v oblasti energetiky a klimatu, ii) podávání zpráv a monitorování, kdy členské státy informují o pokroku při provádění svých národních plánů, a iii) doplňující nápravné opatření, v jehož rámci Komise v roce 2025 uskuteční důkladnější přezkum pokroku v oblasti energie z obnovitelných zdrojů.

Jen pokud jde o samotnou výrobu elektrické energie z obnovitelných zdrojů, odhadují se investiční potřeby EU v období let 2015 až 2030 nejméně na 1 bilión EUR 2 . V této souvislosti má zásadní význam zajistit větší jistotu pro investory, a to je proto jedním z konkrétních cílů návrhu. To je třeba uvést do souvislosti s informacemi, že investice do obnovitelných zdrojů energie, které v roce 2015 v EU dosáhly 48,8 miliardy USD, v porovnání s rokem 2011 přibližně o 60 % klesly, což není způsobeno pouze snížením technologických nákladů. Důsledkem je to, že přestože si Unie stále udržuje vedoucí postavení, pokud jde o investice do obnovitelných zdrojů energie na obyvatele, její podíl na celkových investicích do obnovitelných zdrojů rychlým tempem klesá – z téměř jedné poloviny v roce 2010 na méně než jednu pětinu v roce 2015.

Aktualizovaný rámec musí rovněž zohlednit nové prvky, které již byly zavedeny v oblasti investic. Rámec do roku 2030 představuje pro Evropskou unii příležitost, pokud jde o investice, podněcování růstu a vytváření pracovních míst. EU musí zajistit, že budou pro investice vytvořeny správné podmínky. V souvislosti s tím se ukázalo, že Evropský fond pro strategické investice (EFSI), jenž je součástí investičního plánu pro Evropu, je spolu s evropskými strukturálními a investičními fondy (ESI fondy) hlavním investorem do odvětví obnovitelné energie. 23 % transakcí fondu EFSI schválených Evropskou investiční bankou (EIB) je provedeno v odvětví energetiky. Téměř polovina projektů v tomto odvětví se týká investic do energie z obnovitelných zdrojů. Z toho vyplývá, že soukromí investoři mají skutečný zájem zapojit se do konkrétních projektů v EU, jelikož je toto odvětví vnímáno jako klíčové pro transformaci energetiky Evropské unie a jako strategický sektor pro investice. Fondy ESI se v období 2014–2020 silně zaměřují na investice do nízkouhlíkových zdrojů včetně obnovitelné energie.

Také na návrh na zdvojnásobení délky trvání fondu EFSI a jeho finanční síly je třeba pohlížet jako na příležitost pro další investice do obnovitelných zdrojů. Návrh na prodloužení fungování fondu EFSI do roku 2020 obsahuje cíl uvolnit až 40 % investic do infrastruktury a inovační složku pro projekty související s konferencí COP 21. Aby k tomu mohlo dojít, musí být projekty v oblasti obnovitelné energie spolu s energetickou účinností nadále významnou součástí investic v odvětví energetiky. Proto má zásadní význam, aby byly zachovány správné signály, a soukromý i veřejný sektor v EU tak měly jasnou představu o budoucnosti politik EU. V tomto kontextu tento návrh stanoví správný regulační rámec. Investice do obnovitelných zdrojů energie a energetické účinnosti a do modernizace a integrace evropských energetických trhů mají zásadní význam pro dekarbonizaci ekonomiky EU. Největší význam však mají pro růst a vytváření pracovních míst v celé Evropě a pro globální konkurenceschopnost Unie, jelikož technologický náskok, který tyto investice udržují, bude pro evropský průmysl klíčový.

V neposlední řadě je revize současného rámce pro energii z obnovitelných zdrojů rovněž nezbytná pro zohlednění změn, k nimž došlo od roku 2009, a toho, že naši světoví konkurenti díky zvyšujícím se investicím do obnovitelných zdrojů energie posílili své postavení. Pokud si EU chce udržet své vedoucí postavení, je nutný silný rámec pro obnovitelnou energii, aby podporoval zavádění obnovitelné energie ve všech odvětvích. To bude zahrnovat také významný přínos v podobě konkurenčních výhod pro evropský průmysl.

Návrh stanoví zásady, na jejichž základě mohou členské státy kolektivně a kontinuálně zajistit, aby podíl energie z obnovitelných zdrojů na celkové konečné spotřebě energie v EU dosáhl v roce 2030 nejméně 27 %, a to nákladově efektivním způsobem napříč těmito třemi sektory – elektrické energie (OZE-E), vytápění a chlazení (OZE-VCH) a dopravy (OZE-D), se zohledněním těchto specifických cílů:

řešit investiční nejistotu způsobem zohledňujícím středně- a dlouhodobé cíle v oblasti dekarbonizace;

zajistit nákladově efektivní zavádění a tržní integraci elektrické energie z obnovitelných zdrojů;

zajistit kolektivní dosažení cíle pro energie z obnovitelných zdrojů v roce 2030 v celé EU a za koordinace se správou energetické unie stanovit rámec politiky, který zamezí vzniku potenciálních rozdílů;

rozvíjet dekarbonizační potenciál pokročilých biopaliv a vyjasnit úlohu biopaliv z potravinářských plodin po roce 2020;

rozvíjet potenciál energie z obnovitelných zdrojů v odvětví vytápění a chlazení.

Účelem veškerých opatření obsažených v tomto návrhu proto je přiměřeně řešit existující problémy bránící zavádění energie z obnovitelných zdrojů, mezi něž patří nejistota investorů, administrativní překážky, potřeba zvýšit nákladovou efektivitu zavádění obnovitelných zdrojů, potřeba aktualizovat rámec politiky a riziko, že při transformaci do roku 2030 dojde ke ztrátě důvěry občanů.

1.2•Soulad s platnými předpisy v této oblasti politiky

Tento návrh je v souladu s návrhy týkajícími se uspořádání trhu a správy energetické unie, stejně jako s revizí směrnic o energetické účinnosti a směrnice o energetické náročnosti budov, s návrhem o systému EU pro obchodování s emisemi z července 2015 a s navrhovaným nařízením o sdílení úsilí a s nařízením o využívání půdy, změnách ve využívání půdy a lesnictví (LULUCF) z července 2016.

Na návrh je třeba pohlížet společně s výše zmíněnými iniciativami, které samy o sobě nepostačují k tomu, aby EU mohla kolektivně dosáhnout podílu energie z obnovitelných zdrojů na celkové konečné spotřebě energie ve výši nejméně 27 % v roce 2030, a to nákladově efektivním způsobem.

Návrh vychází z rozvoje trhu s elektřinou způsobilého pro obnovitelnou energii na základě iniciativy týkající se uspořádání trhu, kde jsou plně rozvinuty a integrovány krátkodobé trhy, flexibilita má klíčovou roli při zvyšování tržní hodnoty obnovitelných zdrojů a výrobci energie z obnovitelných zdrojů mohou získat větší podíl svých příjmů z energetických trhů, čímž se snižuje potřeba veřejné podpory. Návrh iniciativu týkající se uspořádání trhu navíc doplňuje tím, že zavádí různá opatření, jejichž cílem je přilákat nezbytné investice (včas a nákladově efektivně), a tím, že dále snižuje administrativní zátěž pro výrobce obnovitelných zdrojů včetně spotřebitelů, kteří si vyrábějí vlastní teplo a elektřinu z obnovitelných zdrojů.

Návrh doplňuje správu energetické unie tím, že v těchto třech odvětvích (elektřina, vytápění a chlazení a doprava) vytváří podmínky, které umožňují kolektivně dosáhnout cíle EU. Iniciativa týkající se správy současně racionalizuje a integruje stávající povinnosti v oblasti plánování, podávání zpráv a monitorování právních předpisů v oblasti energetiky včetně těch používaných pro obnovitelnou energii po roce 2020. To pomůže sledování pokroku při plnění cíle celé EU, umožní revizi sledovaných cílů ve vnitrostátních plánech a aktivuje opatření v reakci na nedostatečnou úroveň sledovaných cílů nebo nedostatečnou míru plnění.

Cílem směrnice o energetické účinnosti (EED)směrnice o energetické náročnosti budov (EPBD) je umožnit dosažení cíle energetické účinnosti, respektive snížit energetickou náročnost budov. Ustanovení o vytápění a chlazení v navržených směrnicích EED a EPBD doplní úsilí členských států o větší rozšíření obnovitelné energie v sektoru vytápění a chlazení v rámci ustanovení obsažených v tomto návrhu a v nařízení o správě. Díky tomu bude zachováno maximum možné flexibility pro zohlednění rozdílů v systémech zavedených v členských státech při současném zajištění nezbytného příspěvku pro dosažení celkového cíle pro rok 2030.

V kontextu reformovaného systému EU pro obchodování s emisemi (EU ETS) na období po roce 2020 bude mít posílený systém EU ETS stále větší roli při zajišťování silnějšího signálu pro investice do technologií s nižšími emisemi uhlíku, včetně obnovitelných zdrojů, a zajistí lepší využívání synergií mezi energiemi z obnovitelných zdrojů a politikami v oblasti klimatu. Ceny v rámci reformovaného systému EU ETS však nebudou stačit k dosažení závazného cíle v oblasti obnovitelných zdrojů energie ve výši nejméně 27 % v celé EU. Ustanovení o podpoře energie z obnovitelných zdrojů v odvětví energetiky zajistí, že takové mechanismy budou se systémem ETS plně kompatibilní a budou minimalizovat jakýkoli potenciálně negativní dopad na cenu uhlíku.

Navrhované nařízení o sdílení úsilí dále obsahuje návrhy na stanovení závazných vnitrostátních cílů na snížení emisí skleníkových plynů v odvětvích, na něž se nevztahuje EU ETS, a v oblasti LULUCF, aniž by uvádělo, jak by těchto cílů mohlo být nákladově nejefektivnějším způsobem dosaženo. Odhady týkající se energetického systému EU ukazují, že pro nákladově efektivní dosažení cíle v sektorech mimo ETS jsou nutné politiky v oblasti energie z obnovitelných zdrojů v odvětvích energetiky, vytápění a chlazení a dopravy.

Cílem navrhovaného nařízení LULUCF je zahrnutí emisí a pohlcování uhlíku v odvětvích zemědělství a lesnictví do rámce v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030. Účelem zpřísněných kritérií EU pro udržitelnost v souvislosti s bioenergií je nadále zaručit udržitelnost lesní biomasy využívané v energetice, mimo jiné prostřednictvím požadavku LULUCF na zajištění evidence dopadů uhlíku u lesní biomasy využívané k výrobě energie.

2.PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA

•2.1Právní základ

Návrh je založen na čl. 194 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie, který je právním základem opatření v oblasti energetiky. Vzhledem k tomu, že Smlouva obsahuje specifický právní základ pro energetiku, je vhodné jej použít.

•2.2Zásada subsidiarity

Tento návrh se zabývá zásadou subsidiarity, jelikož Unie nemá v oblasti energie z obnovitelných zdrojů výlučnou pravomoc. Návrh vychází z rostoucího významu energetiky jakožto politické a hospodářské výzvy a jejího úzkého vztahu k oblastem politiky, jako je bezpečnost dodávek energie, změna klimatu, vnitřní trh a hospodářský a sociální vývoj.

Potřeba činnosti na úrovni EU

Opatření na úrovni EU jsou nutná k zajištění toho, aby členské státy přispěly k dosažení závazného cíle EU v oblasti obnovitelné energie ve výši nejméně 27 %, a k zajištění toho, aby byl tento cíl kolektivně nákladově efektivně splněn. Členské státy se žádají, aby stanovily své vlastní úrovně cílů včetně scénářů, které odpovídají jejich vnitrostátním okolnostem a preferencím. Lineární scénář napříč EU pomůže sledovat pokrok při dosahování cíle EU, aniž by byl závazný pro jednotlivé členské státy. V zájmu řešení roztříštěnosti vnitřního trhu a zajištění přeshraniční obchodovatelnosti je třeba postupné otevírání podpory elektřiny z obnovitelných zdrojů, zejména v případě společných pravidel pro pohonné hmoty.

V odvětví elektrické energie vytvořila EU jednotný integrovaný energetický trh, kde jsou hlavní zásady a pravidla týkající se společných problémů a přeshraničních aspektů stanoveny na úrovni EU. I u obnovitelných zdrojů je proto třeba tyto přeshraniční aspekty řešit na úrovni EU prostřednictvím specifických pravidel.

Některá rizika pro udržitelnost spojená s rozvojem bioenergie mají přeshraniční rozměr, a lze je tedy efektivněji řešit na úrovni EU. Je tomu tak obzvláště v případě environmentálních dopadů, mezi něž patří změna klimatu a úbytek biologické rozmanitosti. Navíc v EU existuje potřeba harmonizovaného rámce udržitelnosti pro biomasu pro účely výroby tepla a elektřiny, který by umožňoval obchod s biomasou a podporoval vnitřní trh s palivy z biomasy.

Analýza ukazuje, že opatření pouze na úrovni členských států by pravděpodobně vedla k narušení a roztříštění vnitřního trhu s energií; následkem by byly vyšší celkové náklady a nižší míra rozšíření obnovitelné energie v celé Unii.

Přidaná hodnota EU

Odvětví vytápění a chlazení spotřebovává téměř 50 % energie EU a 75 % spotřeby EU v tomto odvětví je stále založeno na fosilních palivech. Vinou absence strategie pro celou EU se zvýšila nejistota investorů a došlo k roztříštění místních trhů, na nichž se spotřebitelé potýkají s obtížemi, když si chtějí vybrat na základě svých preferencí. Stejně tak chybí regulační politiky, které by vytvářely pobídky pro decentralizovanou energii. Vedení ze strany EU by mohlo napomoci vytvoření integrovaného trhu s energií z obnovitelných zdrojů ve vytápění a chlazení v Unii. Členským státům jsou proto poskytnuty možnosti, jak zachytit nevyužitý potenciál v odvětví vytápění a chlazení.

S ohledem na lokální rozměr vytápění a chlazení stanoví návrh celkový rámec pro pobídky k využívání obnovitelné energie v tomto odvětví a členským státům ponechává možnost přizpůsobit se nákladově co nejefektivněji místním podmínkám.

Doprava představuje přibližně jednu třetinu celkové poptávky po energii v EU, která je téměř celá uspokojena ropou. Transformace na alternativní zdroje energie s nízkými emisemi v dopravě již začala, rovněž z podnětu současné směrnice o energii z obnovitelných zdrojů. Odvětví dopravy však z řady důvodů za jinými odvětvími značně zaostává; patří mezi ně nedostatek silných pobídek k energetickým a technologickým inovacím, jež jsou třeba k dlouhodobé dekarbonizaci a energetické diverzifikaci dopravy, jakož i problémy s infrastrukturou v souvislosti s elektrifikací (ty jsou řešeny prováděním směrnice o alternativních palivech a navrhovanými opatřeními v rámci přezkumu směrnice o energetické náročnosti budov).

Společná opatření na úrovni EU zajistí, že cílů politiky (např. rozvoj dekarbonizačního potenciálu pokročilých biopaliv) bude dosaženo kolektivně s nejnižšími náklady.

Rámec pro energie z obnovitelných zdrojů a klima do roku 2030 pro celou EU rovněž napomůže monitorování a podpoře energetických politik členských států, aby byl pro evropské občany vytvořen udržitelný, bezpečný a cenově dostupný energetický systém. S předvídatelným regulačním rámcem EU, který povede odvětví obnovitelných zdrojů do roku 2030, bude podporovat europeizaci politiky obnovitelných zdrojů, zejména posílením tržního přístupu k obnovitelným zdrojům a prosazováním otevřené přeshraniční podpory mohou členské státy lépe koncipovat vnitrostátní politiky za účelem splnění cíle pro rok 2020. Tím se zajistí, že politiky v oblasti obnovitelných zdrojů budou v souladu s ostatními cíli v oblasti energetiky a klimatu, konkrétně s ETS, nařízením o sdílení úsilí a cílem EU v oblasti energetické účinnosti na rok 2030. Rámec EU stanovící strategické zásady pro režimy podpory by také investorům poskytl jistotu, která mohla být v minulosti oslabena nejednoznačnými – a někdy retroaktivními – opatřeními přijatými některými členskými státy.

Opatřeními na úrovni EU by mohlo být odstraněno několik překážek pro veřejné i soukromé investice (např. ve spojení s povolovacími postupy), čímž by se řešila nedostatečná koordinace mezi různými schvalovacími orgány na úrovni členských států a došlo by ke stimulaci administrativní kapacity k realizaci přeshraničních projektů a režimů podpory.

Opatření EU poskytnou investorům jistotu prostřednictvím regulačního rámce pro celou EU, zajistí konzistentní a nákladově efektivní zavádění energie z obnovitelných zdrojů v celé EU a efektivní fungování vnitřního trhu s energií, přičemž bude respektován potenciál členských států pro výrobu různých forem obnovitelné energie podle zvolené skladby energie.

Členským státům je v tomto ohledu ponechána velká míra uvážení a flexibility pro upřednostnění obnovitelné energie v kterémkoli sektoru své ekonomiky způsobem, který nejlépe odpovídá jejich potenciálu a podmínkám, včetně možnosti splnit cíl na úrovni EU podporou zavádění obnovitelné energie v jiných členských státech, která je v souladu s uspořádáním trhu.

Návrh je proto v souladu se zásadou subsidiarity.

2.3Zásada proporcionality a volba nástrojů

Návrh je v souladu se zásadou proporcionality, jelikož stanoví opatření EU, která zajistí, že Unie dosáhne cíle ve výši alespoň 27 %, ale poskytuje členským státům flexibilitu k provádění zamýšlených opatření a rozvíjení toho odvětví obnovitelné energie, které nejlépe odpovídá jejich situaci, preferencím a potenciálu, pokud kolektivně dosáhnou cíle ve výši alespoň 27 %.

Cíl na úrovni EU představuje v rámci politiky na rok 2030 zásadní posun od právně závazných národních cílů, které členským státům poskytují velkou volnost uvážení, pokud jde o jejich vnitrostátní opatření, k právně závaznému cíli stanovenému na úrovni Evropské unie. V tomto kontextu by výlučně vnitrostátní opatření vedla k nákladově neefektivnímu a nerovnoměrně rozloženému úsilí v celé EU a k nedostatečnému využívání obnovitelných zdrojů na vnitřním trhu EU s energií, a dohodnutý cíl by nemusel být splněn. Výlučně vnitrostátní opatření koordinovaná v rámci navrhovaných správních mechanismů by neposkytovala dostatečné záruky, pokud jde o dosažení cíle, nákladově nejefektivnější způsob dosažení, zamezení výskytu „černých pasažérů“ mezi členskými státy a snížení fragmentace trhu. Opatření na úrovni EU proto mohou vytvořit pevný a stabilní rámec, který umožní kolektivní a nákladově efektivní dosažení závazného cíle Unie ve výši alespoň 27% podílu obnovitelné energie v roce 2030, přičemž bude úsilí mezi členské státy spravedlivě rozděleno, aniž by tato opatření přesahovala rámec nezbytný k zajištění nákladové efektivity společného úsilí.

Pokud jde o specifické sektory, vytápění a chlazení spotřebovává téměř 50 % energie EU a 75 % poptávky EU po palivech v tomto odvětví je stále uspokojováno z fosilních paliv. Dekarbonizace v odvětví vytápění a chlazení má proto zásadní význam, pokud má EU setrvat na cestě ke splnění našich dlouhodobých cílů v oblasti dekarbonizace a zvýšit bezpečnost dodávek. Do roku 2030 by z odvětví vytápění a chlazení měla pocházet téměř polovina příspěvku k cíli EU v oblasti obnovitelné energie 3 . Velikost tohoto poměru ukazuje potřebu opatření v tomto konkrétním odvětví. Navrhované varianty v odvětví vytápění a chlazení poskytují členským státům vodítko při výběru přístupu pro zvýšení podílu obnovitelných zdrojů v tomto sektoru, který nákladově efektivním způsobem přispěje k dosažení cíle, avšak ponechávají jim plnou flexibilitu při koncipování svých integrovaných plánů v oblasti klimatu a energetiky. Pokud by navrhované opatření přijaly všechny členské státy, pokrylo by to zhruba jednu čtvrtinu rozdílu mezi scénářem politiky beze změn a cílem na úrovni EU ve výši nejméně 27 %.

Významné pravomoci členských států, například jejich právo určit podmínky pro využívání svých energetických zdrojů, zvolit mezi různými energetickými technologiemi a stanovit obecnou strukturu svých dodávek energie, zůstávají zcela nedotčeny. Rámec udržitelnosti bioenergie v EU kromě toho obsahuje minimální kritéria k prokázání udržitelné výroby a efektivního využití biomasy v odvětvích dopravy, vytápění a elektrické energie. Nová ustanovení o udržitelnosti se řídí přístupem založeným na rizicích a vztahují se pouze na velké výrobce tepla a elektřiny.

Proporcionalita je zajištěna dosažením rovnováhy mezi cíli konkurenceschopnosti, bezpečnosti dodávek a udržitelnosti a zohledněním dlouhodobých přínosů navrhovaných opatření po roce 2030 – a nikoli pouze krátkodobých a střednědobých dopadů.

Míra stanoveného omezení je tedy úměrná cíli.

2.4Volba nástroje

Zvoleným nástrojem je směrnice, která vyžaduje provedení členskými státy. Směrnice je vhodným nástrojem pro podporu obnovitelných zdrojů, neboť jasně definuje cíle EU, jichž má být dosaženo, avšak ponechává členským státům dostatečnou flexibilitu, aby ji provedly způsobem, který nejlépe odpovídá jejich konkrétním vnitrostátním podmínkám. Návrh proto obsahuje jen malý počet ustanovení ukládajících povinná opatření, a to výlučně za účelem zvýšení nezbytné nákladově efektivní míry využití v Unii (např. článek 5 návrhu týkající se částečně povinného otevření režimů podpory).

Návrh zahrnuje podstatnou změnu směrnice o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů. Metoda přepracování umožňuje, aby byl přijat jediný legislativní text, v němž je současně provedena a spolu s nezměněnými ustanoveními dosavadního aktu kodifikována požadovaná změna a který uvedený akt zrušuje. Přepracovaná směrnice je proto vhodným nástrojem a je v souladu se závazkem Komise podle interinstitucionální dohody o zdokonalení tvorby právních předpisů 4 .

3.VÝSLEDKY HODNOCENÍ EX POST, KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

3.1Hodnocení REFIT

V letech 2014 až 2016 bylo provedeno hodnocení směrnice o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů v rámci Programu pro účelnost a účinnost právních předpisů (REFIT). Výsledky tohoto hodnocení se předkládají v samostatném pracovním dokumentu útvarů Komise věnovaném hodnocení REFIT spolu s posouzením dopadů, jež je připojeno k tomuto návrhu.

Hodnocení REFIT dospělo k závěru, že cíle zvýšit udržitelným způsobem podíl obnovitelné energie na celkové konečné spotřebě energie v EU bylo úspěšně dosaženo. Závazné vnitrostátní cíle, národní akční plány pro energii z obnovitelných zdrojů a monitorování s dvouletou frekvencí stanovené směrnicí o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů obzvlášť účinně podporují transparentnost pro investory a další hospodářské subjekty a zajistily kvalitní informace o trzích a politikách energie z obnovitelných zdrojů v členských státech. To ilustruje rychlé zvýšení podílu energie z obnovitelných zdrojů po přijetí směrnice, jenž vzrostl z 10,4 % v roce 2007 na 17 % v roce 2015.

Tato právní ustanovení spolu s dalšími vnitrostátními politikami a jinými neregulačními opatřeními přispěly k celkovému dosažení politických cílů EU v oblasti energetiky a klimatu, jehož výsledkem bylo snížení emisí skleníkových plynů, zvýšení bezpečnosti dodávek energie, vedoucí postavení v inovacích, vznik pracovních míst, akceptace ze strany veřejnosti a regionální rozvoj. Prokázaly svou relevanci, soudržnost, efektivitu, účinnost a přidanou hodnotu pro celkové cíle EU v oblasti energetiky a změny klimatu. Energie z obnovitelných zdrojů je v současnosti jediná dekarbonizační varianta v odvětví energetiky rozšířená v míře, která se blíží tomu, co je v rámci dlouhodobých scénářů Mezinárodní energetické agentury (IEA) nezbytné, aby se globální oteplování omezilo na hodnotu 2 °C v porovnání s úrovní před průmyslovou revolucí.

Nicméně přestože je v současnosti EU jako celek a všechny členské státy kromě jednoho na dobré cestě ke splnění svých celkových cílů v oblasti obnovitelné energie na rok 2020, těchto cílů bude dosaženo pouze v případě, že členské státy budou i nadále podporovat zavádění obnovitelných zdrojů, aby se udržely na stále strmějších trajektoriích. Navíc je nutné další úsilí, aby zvýšila aktuální míra pokroku při zavádění obnovitelných zdrojů v dopravě, a zajistilo se tak splnění odvětvového cíle ve výši 10 %. Na zavádění v tomto sektoru má negativní vliv zejména regulační nejistota způsobená dlouhotrvající politickou diskusí o tom, jak řešit rizika nepřímé změny ve využívání půdy spojená s biopalivy z potravinářských plodin.

3.2Konzultace se zúčastněnými stranami

3.2.1 Metody konzultací, hlavní cílová odvětví a obecný profil respondentů

Do přípravy návrhu se zapojilo mnoho zúčastněných stran včetně členských států a vnitrostátních regulačních orgánů. Proběhla 12týdenní veřejná konzultace, dne 5. února 2016 se konal workshop zúčastněných stran, ve Florencii v rámci Elektroenergetického regulačního fóra proběhla diskuse na toto téma a konaly se i četné dvoustranné diskuse.

Veřejná konzultace byla zahájena dne 18. listopadu 2015 a trvala do 10. února 2016. Komise celkem obdržela 614 reakcí. Sdružení na úrovni členských států a EU zaslala 340 (58 %) odpovědí. Z toho 110 přišlo od odvětvových sdružení (18 % celkových odpovědí) a 90 od zástupců odvětví energie z obnovitelných zdrojů (15 %). Přímo od podniků došlo 186 (30 %) odpovědí. Konzultace se rovněž zúčastnilo celkem 19 vlád členských států a 22 regionálních či místních orgánů. Pozornost si zasluhuje významná účast jednotlivých občanů, energetických družstev a nevládních organizací.

Komise také uskutečnila veřejnou konzultaci online na téma udržitelnosti bioenergie; konala se od 10. února do 10. května 2016 a přišlo 950 reakcí. Uvedené akce doplnila tematická konference zúčastněných stran konaná dne 12. května 2016.

3.2.2 Shrnutí názorů zúčastněných stran

Podrobné posouzení odpovědí na veřejnou konzultaci potvrzuje, že mezi respondenty panuje široký konsensus ohledně řady aspektů předložených ke konzultaci, mimo jiné včetně potřeby stabilního a předvídatelného právního rámce EU pro obnovitelné zdroje, toho, že je důležité definovat v přepracované směrnici doplňující opatření zajišťující dosažení závazného cíle na úrovni EU ve výši alespoň 27 %, a relevance rozvoje trhu vhodného pro obnovitelné zdroje. Ohledně jiných otázek se však názory respondentů různí: týká se to zeměpisné oblasti působnosti režimů podpory a vystavení obnovitelných zdrojů tržním podmínkám (např. přednostního nasazení a odpovědnosti za odchylku).

Pokud jde o roli soukromých a veřejných subjektů na trhu s elektřinou, existuje silná podpora pro další opatření EU, která by posílila postavení spotřebitelů energie a místních orgánů. Převážná většina odpovědí podpořila silnější pravidla EU zaručující, že spotřebitelé budou mít možnost vyrábět a skladovat své vlastní teplo a elektřinu z obnovitelných zdrojů a účastnit se – bez diskriminace a jednoduše – všech relevantních energetických trhů, a to i prostřednictvím agregátorů. Mnozí respondenti podporují zvýšení krátkodobé tržní expozice u systémů pro vlastní spotřebu, tím, že se přebytky elektrické energie dodávané do distribuční sítě ocení velkoobchodní tržní cenou. Řada výrobců energie z obnovitelných zdrojů však zdůrazňuje, že malé systémy pro vlastní potřebu při přechodu na reformované uspořádání trhu stále potřebují tržní režimy podpory. Někteří respondenti podporují snazší přístup k financování pro místní iniciativy v oblasti energie z obnovitelných zdrojů.

Zúčastněné strany zdůrazňují, že by se neměly provádět retroaktivní změny režimů podpory. Mezi další aspekty, jež byly identifikovány jako významné pro lepší stabilitu investic, patří odstranění administrativních překážek, další integrace trhu a posílení systému ochrany investorů nad rámec Smlouvy o energetické chartě. Někteří respondenti také trvají na tom, že je nutné přepracovanou směrnici rychle implementovat, a to podstatně dříve než v roce 2021, aby investoři včas získali politické signály a výhled do budoucna.

Několik členských států obzvláště zdůraznilo, že je nutné garantovat právo členských států zvolit si vlastní skladbu zdrojů energie a rozvíjet ty technologie obnovitelných zdrojů, které si vybraly (například z důvodů diverzifikace), zejména při koncipování režimů podpory. Zdůraznily také, že integrace obnovitelných zdrojů na trh musí být organizována koordinovaně a nemůže být ponechána pouze na roztříštěných procedurách, které závisejí na individuálních harmonogramech notifikace členských států.

V neposlední řadě panuje názor, že klíčový význam pro dosažení cíle EU v oblasti obnovitelné energie do roku 2030, jímž je podíl ve výši nejméně 27 %, má solidní legislativní rámec. Většina respondentů upřednostňuje preventivní opatření, aby se zamezilo nedostatečnému plnění, avšak spatřují také potřebu provést nápravná opatření, pokud k němu dojde. Některé zúčastněné strany, například energetické regulační orgány, zdůrazňují potřebu zajistit konzistentnost případných doplňkových opatření s vnitrostátními režimy podpory.

Veřejná konzultace poukázala na to, že mezi hlavní překážky zvýšení podílu energie z obnovitelných zdrojů v dopravě patří absence stabilního politického rámce po roce 2020, dlouhá debata o udržitelnosti biopaliv a vysoké ceny elektrických vozidel. Převážná většina respondentů rovněž uvedla, že povinnost používat udržitelná paliva z obnovitelných zdrojů platná v celé EU by představovala účinné nebo velmi účinné opatření na podporu spotřeby takových paliv v odvětví dopravy v EU a většího využívání elektrických vozidel.

Elektroenergetické regulační fórum, konané ve Florencii ve dnech 13.–14. června 2016 za účasti členských států, vnitrostátních regulačních orgánů a hlavních zúčastněných stran, navíc dospělo k závěru, že rámec pro obnovitelné zdroje pro období po roce 2020 by měl vycházet ze zdokonaleného uspořádání trhu vhodného pro plnou integraci obnovitelných zdrojů, silného signálu pro cenu uhlíku prostřednictvím posíleného systému ETS a zvláštní podpory pro obnovitelné zdroje, která by – bude-li třeba – měla být tržní a minimalizovat narušení trhu. V zájmu výše uvedeného vyzvalo fórum Komisi, aby v rámci přezkumu směrnice o energii z obnovitelných zdrojů vypracovala společná pravidla pro režimy podpory, která umožní tržní a více regionalizovaný přístup k obnovitelným zdrojům.

Veřejná konzultace ohledně udržitelnosti bioenergie ukázala rozdílné vnímání přínosů a rizik bioenergie a toho, zda je třeba nová politika EU. Převážná většina respondentů nicméně za hlavní cíl politiky udržitelnosti v oblasti bioenergie označila zmírňování změny klimatu.

Řada veřejných orgánů a veřejných podniků, jakož i producentů biopaliv a biokapalin, lesnických společností a několik členských států uvedlo, že preferují základní scénář, tj. žádné další požadavky na udržitelnost v EU. Jedním z hlavních uváděných důvodů je existence jiných právních předpisů, které se vztahují na potenciální rizika spojená s biomasou pro energetiku, jakož i riziko nadměrné administrativní zátěže.

Na druhé straně mnoho výrobců a spotřebitelů bioenergie v EU, jakož i řada členských států, podporuje další opatření EU s cílem rozšířit kritéria udržitelnosti EU na biomasu používanou při vytápění/chlazení a výrobě elektřiny. Stálý lesnický výbor, jenž je poradní skupinou EU pro opatření v oblasti lesnictví, ve svém nedávném stanovisku podpořil zavedení kritéria udržitelnosti pro lesní biomasu založeného na riziku.

Řada zúčastněných stran, zahrnujících zejména dřevozpracující průmysl včetně výrobců papíru a celulózy a environmentální nevládní organizace, podporuje požadavky na efektivitu přeměny biomasy na energii. Nevládní organizace rovněž podporují limity celkového využívání bioenergie, jakož i omezení pro určité vstupní suroviny nebo zdroje, a environmentální a sociální požadavky na výrobu biomasy.

Zúčastněné strany obecně žádají o konzistentní ukládání opatření, která se týkají určitých vstupních surovin, bez ohledu na jejich konečné použití: to například znamená, že by se na zemědělskou biomasu užívanou pro výrobu biopaliv či bioplynu pro výrobu tepla a elektrické energie měla vztahovat stejná pravidla.

3.3Sběr a využití výsledků odborných konzultací

U externích dodavatelů byly zadány níže uvedené hlavní studie:

Studie posouzení dopadů k nové směrnici, která usnadňuje všeobecné rozšíření energie z obnovitelných zdrojů a zajišťuje, že EU splní svůj cíl v oblasti obnovitelné energie na rok 2030 – ECN, Oeko Institute, Eclareon, REBEL, SUER, BBH.

Studie technické pomoci při realizaci zprávy o energii z obnovitelných zdrojů z roku 2016 v rámci přípravy balíčku v oblasti energie z obnovitelných zdrojů na období 2020–2030 v Evropské unii – Öko-Institut, E3-Modelling, Observ’ER, COWI.

Podpora investic do elektřiny z obnovitelných zdrojů v kontextu hluboké tržní integrace OZE-E po roce 2020: Studie variant na úrovni EU, regionální a vnitrostátní úrovni – Cambridge Economic Policy Associates (CEPA).

Studie udržitelného a optimálního využívání biomasy pro energii v EU po roce 2020 – PricewaterhouseCoopers, Vito, TU Wien, Utrecht University, INFRO, Rutter Soceco.

Dopady biomasy spotřebované v EU z hlediska uhlíku – Forest Research UK, VTT, North Energy, Alterra.

Studie dopadů účinného využívání zdrojů na budoucí poptávku po bioenergii v EU – IISA, Idufor, EFI, Oeko Institute, IEEP.

3.4Posouzení dopadů

Posouzení dopadů, které návrh doprovází, neuvádí soubor upřednostňovaných variant. Namísto toho byla provedena podrobná analýza každé varianty politiky postupně od scénáře pokračování beze změn (varianta 0), jenž spočívá v pokračování ve vnitrostátních opatřeních s vyloučením dalších opatření na úrovni EU, směrem k alternativním scénářům zahrnujícím opatření, jež v pěti oblastech uvedených níže více zapojují celou EU.

Výbor pro kontrolu regulace vydal dne 16. září 2016 5 první stanovisko k posouzení dopadů a požádal o jeho opětovné předložení. Posouzení bylo zrevidováno a dne 17. října 2016 znovu předloženo Výboru pro kontrolu regulace, který dne 4. listopadu 2016 vydal druhé negativní stanovisko, ale nepožádal, aby bylo posouzení dopadů dále revidováno a opětovně předloženo.

V této situaci považovala Komise za vhodné pokračovat v práci na přepracovaném znění směrnice o energii z obnovitelných zdrojů, a náležitě přitom zohlednit výhrady vyjádřené Výborem pro kontrolu regulace v jeho druhém stanovisku. Především se rozhodla pro proporcionálnější a méně zatěžující ustanovení v odvětví vytápění a chlazení v kombinaci s posílenými ustanoveními pro rámec správy, aby bylo zajištěno dosažení cílů na rok 2030. Rovněž zajistila, aby byla ustanovení návrhu plně slučitelná s pravidly pro státní podporu, aby tato pravidla doplňovala a nezasahovala do pravomocí Komise v této oblasti. Navržená ustanovení představují obecné zásady vyžadující využívání (je-li třeba) tržních a nákladově efektivních režimů. To je plně v souladu s novým uspořádáním trhu a pomáhá to minimalizovat náklady pro daňové poplatníky a spotřebitele elektrické energie. Ustanovení dále podporují jistotu investorů v období let 2021–2030. Komise vzala v úvahu všechny cíle energetické unie. Současně také bere na vědomí nevyhnutelné nejistoty při odhadu velikosti rozdílu, který je třeba vyrovnat, minimální povahu závazného cíle ve výši 27 % na úrovni EU a potřebu poskytovat stabilní a včasné pobídky pro investice s dlouhou dobou realizace. S ohledem na výše uvedené se Komise domnívá, že celý balík opatření představuje proporcionální odpověď na příslušné problémy. Podrobnější informace jsou uvedeny dále v této kapitole.

i) Varianty pro zvýšení podílu obnovitelné energie v odvětví elektřiny (OZE-E)

a) Společný evropský rámec pro režimy podpory: 1) využívání výhradně tržních mechanismů; 2) evropský rámec pro tržní a nákladově efektivní podporu; 3) povinný přesun k investiční podpoře.

Směrnice o energii z obnovitelných zdrojů umožňuje režimy podpory, jejich výběr však ponechává na členských státech. To vedlo ke vzniku suboptimální situace, kdy členské státy zavedly režimy podpory, které byly následně v mnoha případech retroaktivně změněny nebo zrušeny. To mělo nepříznivý dopad na důvěru investorů. V přepracovaném znění směrnice o energii z obnovitelných zdrojů jsou proto třeba jasnější pravidla pro zvýšení důvěry investorů.

V této souvislosti zahrnuje varianta 2 zásady pro režimy podpory, které mohou členské státy zavést a které jsou aktuálně dosud třeba pro přilákání dostatečného objemu investic k dosažení cíle Unie na rok 2030. Tato varianta zahrnuje zásady pro koncipování režimů podpory ze strany členských států a ochranu investorů před retroaktivními změnami. Uvedenými zásadami nejsou dotčena pravidla pro státní podporu.

Výbor pro kontrolu regulace byl toho názoru, že stávající pokyny pro státní podporu již u tohoto odvětví řeší většinu otázek uvedených v posouzení dopadů, a že také již zohledňují cíle v oblasti klimatu a energetiky na rok 2030.

Zakotvení těchto zásad v legislativě je politickou volbou. Tato ustanovení takto podpoří europeizaci politiky obnovitelných zdrojů a zajistí vhodnost obnovitelných zdrojů pro trh, jakož i jistotu pro investory do roku 2030. Podrobnosti obsahuje příloha 1 posouzení dopadů. Navrhovaný rámec v tomto kontextu vymezuje koncepční zásady, které i) zajišťují dostatečnou jistotu pro investory během období let 2021–2030 a ii) vyžadují využívání (je-li třeba) tržních a nákladově efektivních režimů na základě vznikající osvědčené koncepce. Zásady uvedené v tomto návrhu jsou plně v souladu s orientací, kterou Komise již přijala v pokynech pro státní podporu v oblasti životního prostředí a energetiky a kterou návrh v řadě oblastí dále rozvíjí, zejména pokud jde o přeshraniční účast.

Rámec navíc účinně zajišťuje jistotu pro investory tím, že definuje obecné koncepční zásady v souladu s tržními principy a na základě osvědčených postupů, jež budou platné v období let 2021–2030.

Současně je rámec proporcionální a není nadměrně preskriptivní, jelikož jeho pravidla mají obecnou povahu, a rovněž respektuje zásadu subsidiarity tím, že plně zohledňuje právo členských států určit si vlastní skladbu zdrojů energie. Za tímto účelem je nezbytné definovat v tomto regulačním rámci vztah mezi právem členských států zvolit si vlastní skladbu zdrojů energie a rozvíjet ty technologie obnovitelných zdrojů, které si vybraly (například z důvodů diverzifikace) na jedné straně, a cílem zajistit určitou míru konkurence mezi technologiemi na straně druhé. Díky tomu, že tyto základní zásady energetického rámce pro Evropu budou předloženy ke schválení Radě a Evropskému parlamentu, získá program integrace trhu legitimitu a veřejnou akceptaci.

Kromě toho různé zúčastněné strany včetně regulačních orgánů 6 i řady členských států vyzvaly, aby byl takový rámec do návrhu zahrnut jako doplnění platných pravidel pro státní podporu.

b) Koordinovanější regionální přístup: 1) povinná regionální podpora; 2) částečně povinné otevření režimů podpory pro přeshraniční účast.

Tento návrh odráží druhou variantu (varianta 1 ve zprávě o posouzení dopadů) s cílem stanovit povinné částečné otevření režimů podpory OZE-E pro přeshraniční účast. Tato varianta umožňuje dosáhnout nižších celkových nákladů systému a podpůrných nákladů zajištěním toho, že investice budou ve stále větší míře směřovány tam, kde je nejlepší potenciál a další podmínky. Výsledky posouzení dopadů ukazují, že toto opatření by vedlo ke snížení nákladů na energetický systém ve výši 1,0 miliardy EUR ročně v období let 2021–2030, zatímco náklady na podporu energie z obnovitelných zdrojů hrazené spotřebitelem by se snížily o 3 %.

Tato varianta je proporcionální, jelikož navrhuje pouze postupné a částečné otevření odpovídající míře fyzických propojení. Respektuje zásadu subsidiarity, jelikož neomezuje možnost členských států koncipovat svůj režim podpory, a nezasahuje tak do jejich práva zvolit si vlastní skladbu zdrojů energie.

c) Finanční nástroj zaměřený na obnovitelné zdroje: 1) finanční nástroj na úrovni EU s širokými kritérii způsobilosti; 2) finanční nástroj na úrovni EU na podporu rizikovějších zdrojů obnovitelné energie.

Cílem v této oblasti je zvýšit využití finančních prostředků v rámci stávajících nebo nových finančních nástrojů na podporu vysoce ambiciózních cílů členských států při zavádění obnovitelných zdrojů. Podrobnosti takového podpůrného rámce by měly být stanoveny při přípravě víceletého finančního rámce na období 2021–2027.

d) Zjednodušení správních postupů: 1) posílená ustanovení s jednotným kontaktním místem, lhůtami a zjednodušenými postupy pro modernizaci); 2) zkrácení povolovacích postupů díky automatickému schvalování a prostému oznamování u malých projektů.

V tomto návrhu je upřednostněna kombinace variant 1 a 2, která by spočívala v zavedení povolovacího postupu pro projekty v oblasti obnovitelné energie s jedním určeným orgánem (jednotné kontaktní místo) a maximální lhůtou pro udělení povolení, prostým oznámením provozovatelům distribuční soustavy u projektů malého rozsahu a specifickým ustanovením o zrychleném udělování povolení pro modernizaci existujících elektráren na obnovitelné zdroje. Tato varianta umožňuje dosáhnout jasnějšího, transparentnějšího a předvídatelnějšího povolovacího postupu, který bude pro žadatele méně časově náročný.

Tato varianta je proporcionální, jelikož se do značné míry jedná o zavedení osvědčených postupů, které v některých členských státech již existují. Nenese s sebou vysoké náklady. Respektuje zásadu subsidiarity, neboť členským státům ponechává volbu ohledně organizace jednotných kontaktních míst. Rovněž nezasahuje do obsahu povolovacích postupů.

ii) Varianty pro zvýšení podílu obnovitelné energie v odvětví vytápění a chlazení (OZE-VCH):

a) Zajistit všeobecné rozšíření energie z obnovitelných zdrojů v dodávkách vytápění a chlazení: 0) pokračování současných vnitrostátních opatření bez opatření na úrovni EU; 1) zavedení závazku v oblasti OZE-VCH pro dodavatele fosilních paliv; 2) stejný závazek, ale pro všechny dodavatele paliv.

Upřednostňovanou variantou byla varianta 2, kdy by dodavatelé určení členskými státy, odpovědní nejméně za 50 % dodávek energie, měli povinnost zajistit postupně všeobecné rozšíření energie z obnovitelných zdrojů, a to zvyšováním jejího podílu na svém celkovém ročním obratu o 1 procentní bod ročně do roku 2030.

Výbor pro kontrolu regulace u tohoto odvětví zpochybnil proporcionalitu zavedení takové povinnosti pro dodavatele energie pro vytápění a chlazení. Tento návrh řeší uvedené obavy tím, že zmíněnou povinnost nahrazuje několika možnostmi, mezi nimiž si členské státy mohou vybrat, což poskytuje flexibilitu při provádění na vnitrostátní úrovni.

Vzhledem k tomu, že vytápění a chlazení představuje téměř polovinu konečné spotřeby energie v EU 7 , a že zatímco podíl elektrické energie z obnovitelných zdrojů v letech 2009–2015 vzrostl o více než 8 procentních bodů, podíl obnovitelné energie v oblasti vytápění a chlazení ve stejném období vzrostl o méně než 3 procentní body, jsou v tomto odvětví potřeba ambiciózní, avšak flexibilní opatření.

Tato varianta je proporcionální, jelikož nejde nad rámec toho, co je nezbytné pro větší využívání obnovitelných zdrojů v odvětví OZE-VCH na úrovni EU, a nezatěžuje nadměrně malé a střední podniky.

Tato varianta je v souladu se směrnicemi EED a EPBD a doplňuje je. Energetická účinnost v odvětví vytápění a chlazení je podporována prostřednictvím úspor energie a rekonstrukcí, zejména v odvětví stavebnictví. Varianty pro odvětví vytápění a chlazení by současně v tomto odvětví urychlily přechod z fosilních paliv na obnovitelné zdroje energie, rovněž s dopadem na stávající budovy. Specifickými opatřeními v oblasti obnovitelných zdrojů energie pro dodávky v odvětví vytápění a chlazení a využívání energie na úrovni budov se sníží riziko závislosti na určité technologii, tj. situace, kdy přístup zaměřený na energetickou účinnost způsobí pouze to, že technologie fosilních paliv jsou nahrazeny účinnějšími řešeními, která však stále využívají fosilní paliva.

b) Usnadnit využívání energie z obnovitelných zdrojů a odpadního tepla v systémech ústředního vytápění a chlazení: 1) sdílení osvědčených postupů; 2) certifikáty energetické náročnosti a otevření přístupu k místnímu vytápění a chlazení; 3) opatření v bodech 1 a 2 spolu s dodatečným posíleným rámcem práv spotřebitelů.

Pro tento návrh je upřednostňována varianta 3. Tato varianta spotřebitelům umožňuje vyrábět lokálně teplo z obnovitelných zdrojů a používat systém ústředního vytápění a chlazení na základě obnovitelných zdrojů pro vytváření synergií s dalšími uživateli, díky čemuž se dosáhne pozitivního sociálního dopadu. Možnost odpojení by v letech 2020–2030 vedla k dodatečné výrobě tepla z obnovitelných zdrojů, což by dále přispělo ke zmírňování změny klimatu. Umožnění odpojení by mohlo mít nepříznivé důsledky pro příjmy místních poskytovatelů ústředního vytápění a chlazení, avšak tyto dopady by byly kompenzovány příznivými sociálními a environmentálními dopady.

Tato varianta je rovněž proporcionální, jelikož administrativní zátěž bude přímo souviset s mírou rozšíření systémů ústředního vytápění na vnitrostátní úrovni. Pro členské státy s nízkým podílem ústředního vytápění bude zatížení z certifikace nízké, stejně jako poptávka po odpojení.

Ústřední vytápění a chlazení představuje přibližně 10 % dodávek energie v EU. Systémy ústředního vytápění a chlazení jsou činitelem, který umožní dosažení vyššího podílu energie z obnovitelných zdrojů v rámci energetického systému EU. Velký nevyužitý potenciál v ústředním vytápění mají například tepelná čerpadla s vysokým výkonem. Odhaduje se také, že přes 25 % obyvatel EU žije v oblastech vhodných pro geotermální ústřední vytápění. Systémy ústředního vytápění představují rovněž významnou infrastrukturní technologii, která u zařízení pro přeměnu odpadů na energii umožní zvýšit celkovou účinnost při konverzi 8 .

Starší systémy ústředního vytápění a chlazení musí projít vývojem, aby mohly reagovat na zvýšení dodávek obnovitelné energie. Současná úroveň investic do ústředního vytápění a chlazení však neumožňuje přechod na účinné dodávky obnovitelné energie.

Opatření týkající se energetické náročnosti vyžadují relativně jednoduchou administrativní podporu, ale mají potenciál k výraznému zvýšení podílu energie z obnovitelných zdrojů, a tedy i účinnosti daného opatření.

Kromě toho je tato varianta rovněž proporcionální (jelikož prostřednictvím transparentního a porovnatelného systému vytváří rovné podmínky mezi místními poskytovateli ústředního vytápění a chlazení, přispěvateli a uživateli tepla) a respektuje zásadu subsidiarity (jelikož stanoví zásady, ale respektuje úlohu vnitrostátních a místních orgánů při zavádění systémů ústředního vytápění a chlazení).

iii) Varianty pro zvýšení podílu obnovitelné energie v odvětví dopravy (OZE-D):

1) povinnost používat pokročilá paliva z obnovitelných zdrojů platná v celé EU; 2) povinnost používat pokročilé pohonné hmoty z obnovitelných zdrojů (včetně pokročilých biopaliv) platná v celé EU, spolu se snížením podílu biopaliv z potravinářských plodin prostřednictvím několika variant ohledně rychlosti a rozsahu tohoto snížení; 3) povinnost používat paliva z obnovitelných zdrojů v letecké a námořní dopravě platná v celé EU, vycházející z varianty 2; 4) povinnost snížit emise skleníkových plynů (pokračování směrnice o jakosti paliv).

Výbor pro kontrolu regulace byl toho názoru, že udržitelnost biopaliv a jejich potenciální příspěvek ke splnění cíle na úrovni Unie by měly být jasně specifikovány a posouzeny stejným způsobem, jako u ostatních forem bioenergie. Požádal rovněž, aby byla zvážena další varianta spočívající v tom, že by se na všechna biopaliva uplatňovala zdokonalená kritéria udržitelnosti.

Posouzení dopadů analyzovalo uvedené čtyři varianty opatření na úrovni EU v zájmu podpory dekarbonizace a energetické diverzifikace pohonných hmot a v zájmu řešení nepřímé změny ve využívání půdy spojené s biopalivy z potravinářských plodin. V tomto kontextu vychází z analýzy vypracované v posouzení dopadů pro směrnici o nepřímých změnách ve využívání půdy. Posouzení dopadů srovnává řadu variant posílení stávajícího rámce udržitelnosti pro biopaliva, mimo jiné rozšířením působnosti a snížením stávajícího limitu na biopaliva z potravinářských plodin pro období po roce 2020 za účelem minimalizace emisí v důsledku nepřímých změn ve využívání půdy. Posouzení dopadů v oblasti bioenergetiky navíc posoudilo varianty posílení celkových kritérií udržitelnosti pro bioenergii, včetně nového kritéria udržitelnosti pro lesní biomasu (využívané rovněž k výrobě biopaliv) a rozšíření kritérií udržitelnosti na biomasu užívanou k vytápění a výrobě elektrické energie.

Tento návrh upřednostňuje variantu 2, jelikož vychází z praxe 25 členských států, které zavedly povinnost přimíchávat biopaliva, a poskytuje odvětví větší jistotu ohledně budoucí tržní poptávky a objemů pokročilých biopaliv, což je nutné k zajištění investic a inovací ve velkém měřítku pro tento sektor. Tato varianta rovněž umožní postupné snížení podílu biopaliv z potravinářských plodin, jak v červenci 2016 avizovala strategie pro nízkoemisní mobilitu 9 .

Navrhovaný scénář snížení zohledňuje dosud realizované významné investice a je v souladu s realistickou rychlostí zavádění pokročilých biopaliv na trh. Provedení uvedené varianty je jednodušší, protože je založena na rozsáhlých politických a administrativních zkušenostech získaných na vnitrostátní úrovni.

Upřednostňovaná varianta řeší emise v důsledku nepřímých změn ve využívání půdy a podporuje dobré výsledky pokročilých biopaliv, pokud jde o emise skleníkových plynů. Nepřímé změny ve využívání půdy mohou být výrazně omezeny prostřednictvím postupného snižování podílu konvenčních biopaliv do roku 2030 se zaměřením zejména na biopaliva založená na olejových plodinách, jež jsou spojena s většími nepřímými změnami ve využívání půdy. Minimální požadavek na úsporu skleníkových plynů by kromě toho podpořil optimální výsledky nových zařízení na biopaliva, pokud jde o uhlíkové emise.

Ve své strategii pro nízkoemisní mobilitu Komise uvedla, že biopaliva z potravinářských plodin hrají při dekarbonizaci odvětví dopravy pouze omezenou úlohu, a to vzhledem k pochybnostem o jejich reálném příspěvku k dekarbonizaci. Ve směrnici o nepřímých změnách ve využívání půdy byl navržen a ze strany normotvůrců přijat přístup předběžné opatrnosti, v jehož rámci byl příspěvek biopaliv z potravinářských plodin omezen na nejvýše 7 % do roku 2020. Regulační nejistota spojená s přípravou a vyjednáváním uvedené směrnice odradila investory od provádění nových investic nad rámec těch, které již byly realizovány.

Potenciál dekarbonizace odvětví dopravy bude realizován postupným snížením podílu biopaliv z potravinářských plodin a jejich nahrazováním pokročilejšími biopalivy. Je však důležité, aby při určování tempa snižování podílu konvenčních biopaliv nebyly retroaktivně poškozeny obchodní modely, pro které současná směrnice stanoví pobídky. Cílem navrhovaného scénáře pro postupné snižování podílu konvenčních biopaliv tedy je zamezit „uvíznutí“ aktiv a nezamýšleným ztrátám pracovních míst, přičemž se berou v úvahu významné investice, jež byly dosud realizovány. Scénář je rovněž v souladu s realistickým zaváděním pokročilých biopaliv na trh. Konkrétní podoba scénáře postupného snižování uvedeného v tomto návrhu odráží informované politické posouzení toho, co by představovalo vyvážený přístup pro stabilitu investic a snížení emisí skleníkových plynů v dopravě.

iv) Varianty, které posilují postavení spotřebitelů energie z obnovitelných zdrojů a poskytují jim informace:

a) Posílení postavení spotřebitelů, aby si mohli vyrábět elektřinu z obnovitelných zdrojů pro vlastní spotřebu a skladovat ji; 1) pokyny EU týkající se vlastní spotřeby; 2) posílení postavení občanů, aby si mohli vyrábět elektřinu z obnovitelných zdrojů pro vlastní spotřebu a skladovat ji; 3) vlastní spotřeba na dálku pro obce.

Pro tento návrh se upřednostňuje varianta 2, jelikož v maximální míře posiluje postavení spotřebitelů a jejich potenciální účast, snižuje náklady na zavádění sítí, omezuje distribuční problémy a posiluje příspěvek fotovoltaických střech k dosažení cíle v oblasti obnovitelných zdrojů.

Tato varianta je rovněž proporcionální (jelikož nezavádí univerzální právo na vlastní spotřebu) a respektuje zásadu subsidiarity (jelikož nezasahuje do svobody členských států podporovat konkrétní technologie, pouze vytváří podpůrný rámec pro rozvíjení decentralizované výroby energie z obnovitelných zdrojů).

b) Poskytování informací o elektřině z obnovitelných zdrojů: 1) konsolidace systému záruk původu; 2) na základě varianty 1 stanovit povinné zveřejňování záruk původu; 3) na základě varianty 2 rozšířit záruky původu na všechny zdroje výroby elektřiny.

Pro tento návrh se upřednostňuje kombinace variant 1 a 2 – konsolidace systému a stanovení povinného zveřejňování záruk původu elektřiny z obnovitelných zdrojů. Tím bude dosažena správná rovnováha a umožní se zvýšení transparentnosti a důvěry v systém; zároveň se zamezí dodatečným administrativním nákladům, které by vznikly rozšířením systému na všechny zdroje výroby.

Tato varianta je rovněž proporcionální, jelikož neznamená nadměrnou administrativní zátěž pro správu systému (zejména pro malé výrobce). Respektuje rovněž zásadu subsidiarity, jelikož umožňuje členským státům vybrat si jejich preferovanou metodu správy systému.

c) Sledování paliv z obnovitelných zdrojů používaných při vytápění a chlazení a v dopravě: 1) rozšíření záruk původu na obnovitelná plynná paliva; 2) rozšíření záruk původu na obnovitelná kapalná a plynná paliva; 3) vývoj alternativního systému sledování obnovitelných kapalných a plynných paliv.

Pro tento návrh se upřednostňuje varianta 1 pro plynná paliva a varianta 3 pro kapalná paliva. Umožní se tím spolehlivější sledování obnovitelných paliv ve prospěch spotřebitelů a sníží se riziko podvodů, zejména ve vztahu ke kapalným biopalivům. Pomocí takovýchto systémů by se také měl usnadnit přeshraniční obchod s obnovitelnými palivy. Varianta 3 se zdá pro kapalná paliva vhodnější než varianta 2, protože lépe odpovídá současným správním systémům, jež jsou již zavedeny pro sledování udržitelnosti těchto paliv.

Tato varianta je rovněž proporcionální (jelikož vychází z existujících zavedených systémů pro biopaliva a podporuje nejjednodušší metodu pro usnadnění přeshraničního obchodu s plynnými palivy) a respektuje zásadu subsidiarity (jelikož doplňuje stávající systémy registrace obnovitelných kapalných a plynných paliv na vnitrostátní úrovni).

v) Varianty zajišťující dosažení nejméně 27% podílu energie z obnovitelných zdrojů v roce 2030:

a) Vnitrostátní cíle na rok 2020: vnitrostátní cíle na rok 2020 jako základ oproti výchozí úrovni.

Pro tento návrh se upřednostňuje varianta 1, tj. zajistit, aby cíle na rok 2020 platily jako základní scénář po roce 2020. Varianta ponechání cíle na rok 2020 poskytuje určité jištění. Neměla by vyžadovat dodatečné úsilí pod podmínkou, že členské státy uvedený cíl splní.

Tato varianta je rovněž proporcionální (jelikož by neměla vyžadovat dodatečné úsilí pod podmínkou, že členské státy uvedený cíl splní) a respektuje zásadu subsidiarity (jelikož se jedná pouze o prodloužení lhůty pro dosažení cílů již schválených členskými státy).

Je důležité poznamenat, že všechny ostatní varianty spojené s dosažením nejméně 27% podílu energie z obnovitelných zdrojů v roce 2030 jsou řešeny v nařízení o správě energetické unie, zatímco povinnost dosáhnout uvedeného cíle ve výši nejméně 27 % na úrovni EU zůstává zakotvena v tomto návrhu.

b) Scénář: lineární vs. nelineární.

Pro tento návrh se upřednostňuje varianta 1, která zahrnuje stanovení lineárního scénáře od cíle na rok 2020 do roku 2030. Poskytuje více jistoty a měla by pomoci snížit náklady a zamezit rizikům spojeným s dosažením cíle na rok 2030.

Tato varianta je rovněž proporcionální (jelikož má omezený dopad na náklady na zavádění díky tomu, že u nejvyzrálejších technologií již byly z větší části získány technologické poznatky), a respektuje zásadu subsidiarity (jde jednoduše o způsob měření pokroku vůči cíli na úrovni EU schváleného členskými státy).

c) Mechanismy pro zamezení nedostatečných ambicí při stanovení cíle EU v oblasti obnovitelné energie: 1) revidovat míru ambicí vnitrostátních plánů; 2) zahrnout ustanovení o přezkumu, jímž by se v případě potřeby později navrhly další mechanismy plnění na úrovni EU; 3) zvýšit ambice opatření na úrovni celé EU; 4) zavést závazné vnitrostátní cíle.

Pro návrh týkající se správy energetické unie se upřednostňuje kombinace variant 1 a 2 – splnit cíl 27 % prostřednictvím procesu správy a následně ustanovením o přezkumu, v jehož rámci by se zvážilo navržení dalších opatření na úrovni celé EU. Ostatní varianty se nepovažují za politicky průchodné; zřejmě nebude možné se na nich dohodnout, aniž by byl dotčen příští střednědobý rozpočtový rámec.

Tento přístup je rovněž proporcionální (jelikož automaticky nespouští další opatření, jež by vyžadovala financování na úrovni EU) a respektuje zásadu subsidiarity (jelikož ponechává volbu dodatečného úsilí na členských státech).

d) Mechanismy k zamezení nedostatečné míry plnění, případně k překonání „rozdílu v plnění“: 1) revidovat vnitrostátní plány; 2) zahrnout ustanovení o přezkumu, v jehož rámci by se v případě potřeby později navrhly další mechanismy plnění na úrovni EU; 3) zvýšit ambice opatření na úrovni celé EU; 4) zavést závazné vnitrostátní cíle.

Pro návrh týkající se správy energetické unie se upřednostňuje určitá verze varianty 3 – je považována za nejproveditelnější prostředek nápravy rozdílu v plnění. Byla by podpořena verzí 1 (revize plnění vnitrostátních plánů), jež by měla rovněž vstoupit v účinnost v rámci procesu správy energetické unie.

Tato varianta je rovněž proporcionální (jelikož nespouští další opatření, jež by vyžadovala financování na úrovni EU) a respektuje zásadu subsidiarity (jelikož ponechává volbu dodatečného úsilí na členských státech).

vi) Varianty k posílení rámce udržitelnosti pro bioenergii v EU:

Posouzení dopadů týkající se udržitelnosti bioenergie dále prozkoumalo varianty pro udržitelnost biomasy užívané k vytápění a výrobě elektrické energie: 1) Základní scénář: využít ostatní prvky rámce v oblasti klimatu a energetiky pro rok 2030 i prvky vnitrostátních politik k zajištění udržitelnosti biomasy užívané k vytápění a výrobě elektrické energie; 2) rozšířit stávající kritéria udržitelnosti a úspor skleníkových plynů na biopaliva v dopravě, aby se vztahovala na pevnou a plynnou biomasu užívanou k vytápění a výrobě elektrické energie; 3) na základě varianty 2 dále rozvíjet požadavky na udržitelnost pro lesní biomasu spolu s požadavkem zahrnout emise z LULUCF do vnitrostátních závazků podle Pařížské dohody; 4) na základě varianty 2 nebo 3 zahrnout požadavek na energetickou účinnost zařízení na výrobu tepla a elektřiny; 5) na základě varianty 2 nebo 3 zahrnout limit na používání některých vstupních surovin (např. kulatiny) k výrobě energie.

Pro tento návrh se upřednostňuje varianta 3, která je považována za nákladově nejefektivnější přístup, jenž bude nadále zajišťovat, aby využívání bioenergie v EU po roce 2020 vedlo k optimálním úsporám skleníkových plynů při současné minimalizaci rizik nepříznivých environmentálních dopadů spojených se zvýšenou těžbou lesní biomasy. Tato varianta respektuje zásadu subsidiarity, jelikož na základě přístupu založeného na rizicích k prokázání udržitelné výroby lesní biomasy pro výrobu energie nejprve využívá vnitrostátní právní předpisy a standardy. Je rovněž proporcionální, protože se vztahuje pouze na velké výrobce tepla a elektrické energie z biomasy.

3.5Použité modely

Návrh vychází z variant politiky posouzených vůči výsledkům scénářů modelujících energetický systém. Východiskem posouzení dopadů připojeného k tomuto návrhu konkrétně je referenční scénář EU pro rok 2016 (REF2016), jenž poskytuje odhady týkající se energetického systému v roce 2030 na základě současných trendů a politik.

3.5.1 Základní scénáře

Na základě scénářů REF2016 a EUCO27 (viz níže bod 3.5.2) byly použity specifické základní scénáře, které kladou důraz na očekáváné implikace pokračování současných politik a postupů pro vývoj ve specifických sektorech podléhajících politickým zásahům, a to za předpokladu, že všechny ostatní sektory a politiky jsou v souladu s ústředním politickým scénářem.

3.5.2 Politické scénáře

Byl také použit ústřední politický scénář vypracovaný pro posouzení dopadů připojená k návrhu revize směrnice o energetické účinnosti a k návrhu nařízení o sdílení úsilí. Tento scénář, nazvaný „EUCO27“, obsahuje odhady očekávaného vývoje napříč odvětvími v zájmu dosažení cílů na rok 2030 a pomáhá identifikovat rozsah úkolů v hospodářské a sociální oblasti a v oblasti životního prostředí, jež musí být vyřešeny, aby bylo nákladově efektivním způsobem dosaženo alespoň 27 % podílu obnovitelných zdrojů energie.

Tento přístup, jenž vychází ze společného politického scénáře a poté postupuje metodou „jeden problém po druhém“, byl označen za jediný funkční způsob posouzení dopadů specifických variant politiky v obecném kontextu různých dalekosáhlých iniciativ, které Komise předložila v rámci projektu energetické unie v roce 2016.

3.5.3 Použité modely

Soubor modelů použitý k posouzení variant politiky, z nichž návrh vychází, je stejný, jako soubor modelů použitý pro účely balíčku opatření v oblasti klimatu a energetiky pro rok 2020 a rámce politiky v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030.

Soubor modelů obsahuje modely PRIMES, PRIMES-TAPEM & PRIMES-TREMOVE, PRIMES Biomass Supply, GAINS, GLOBIOM-G4M, Prometheus a CAPRI, jež jsou vzájemně formálně definovaným způsobem propojeny, aby byla zajištěna konzistence při tvorbě scénářů. Toto vzájemné propojení je nezbytné pro poskytnutí ústředního prvku analýzy, jímž jsou emisní trendy v oblasti energetiky, dopravy a skleníkových plynů a který zahrnuje následující položky:

celý energetický systém (energetickou poptávku a nabídku, ceny a budoucí investice) a veškeré emise skleníkových plynů a jejich pohlcování

časový horizont: 1990 až 2050 (pětiletá období)

zeměpisný rozsah: jednotlivě všechny členské státy EU, kandidátské země EU a je-li to na místě, Norsko, Švýcarsko a Bosna a Hercegovina

dopady: na energetiku, dopravu a průmyslu (PRIMES), zemědělství, lesnictví a využívání půdy (GLOBIOM-G4M), atmosférický rozptyl, zdraví a ekosystémy (acidifikace, eutrofizace) (GAINS); na makroekonomiku v několika sektorech, zaměstnanost a sociální zabezpečení.

Posouzení dopadů v oblasti bioenergetiky používá EUCO27 jako základní scénář a posuzuje varianty politiky pomocí těchto dvou modelovacích nástrojů:

GLOBIOM (globální ekonomický model využívání půdy) a G4M (model odvětví lesnictví), který poskytuje odhady cen komodit, dopadů na půdu a emise skleníkových plynů v důsledku využívání půdy, změny využití půdy a lesnictví.

Green-X (model obnovitelné energie EU) v kombinaci s ArcGIS Network (geoprostorový model pro přepravní řetězce biomasy) a MULTIREG (model vstupů-výstupů), který modeluje rozdělení obnovitelných zdrojů energie a bioenergetických výchozích surovin, jakož i emise skleníkových plynů z odvětví energetiky a hospodářské a sociální dopady, jako hrubá přidaná hodnota, investice a pracovní místa.

4.ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

Tento návrh je přepracovaným zněním směrnice o energii z obnovitelných zdrojů. Očekává se, že nová opatření stanovená v článcích 23 a 25 budou mít omezené rozpočtové a administrativní důsledky pro veřejné orgány členských států v souvislosti s nově zavedenými administrativními strukturami. Ve většině případů budou náklady spojené s příslušnými opatřeními přeneseny na konečné spotřebitele, kteří budou mít následně prospěch z dekarbonizace. Návrh nemá žádné důsledky pro rozpočet Unie.

5.Podrobné vysvětlení konkrétních ustanovení návrhu

Následující ustanovení podstatně mění směrnici 2009/28/ES nebo přidávají nové prvky:

Článek 1 uvádí oblast působnosti tohoto návrhu, přičemž zmiňuje nové prvky pro období po roce 2020, jako je celkový závazný cíl EU, vlastní spotřeba energie z obnovitelných zdrojů, zdokonalená biopaliva, udržitelnost paliv z biokapalin a biomasy a kritéria pro úspory emisí skleníkových plynů.

Článek 2 zavádí nové specifické definice s ohledem na změny provedené ve směrnici o energii z obnovitelných zdrojů.

Článek 3 stanoví cíl EU pro rok 2030. Stanoví vnitrostátní cíle pro rok 2030 jako výchozí úroveň (tj. členské státy nemohou počínaje rokem 2021 klesnout pod úroveň svých cílů pro rok 2020). Odkazuje také na mechanismus stanovený v nařízení o správě, který zajišťuje, že tato výchozí úroveň bude udržena a že bude zamezeno vzniku rozdílu v plnění cíle. Dále zrušuje 10% cíl pro OZE-D pro období po roce 2020.

Článek 4 stanoví obecné zásady, které mohou členské státy uplatňovat při koncipování nákladově efektivních režimů podpory pro usnadnění tržního a europeizovaného přístupu pod podmínkou dodržení pravidel pro státní podporu.

Článek 5 stanoví postupné a částečné otevírání režimů podpory pro přeshraniční účast v odvětví elektrické energie.

Článek 6 zajišťuje, že úroveň podpory, kterou členské státy případně poskytnou projektům obnovitelné energie, ani její podmínky, nebudou revidovány způsobem, který by měl negativní vliv na podporované projekty.

Článek 7 reguluje způsob výpočtu podílu energie z obnovitelných zdrojů. S cílem řešit emise vzniklé nepřímými změnami ve využívání půdy stanoví snížení maximálního podílu biopaliv a biokapalin vyrobených z potravin nebo plodin počínaje rokem 2021. Členské státy mohou stanovit nižší limit a mohou rozlišovat mezi různými druhy biopaliv a biokapalin vyrobených z potravin nebo plodin, například stanovením nižšího limitu pro příspěvek z biopaliv vyráběných z olejnin, s ohledem na nepřímé změny ve využívání půdy.

Článek 15 obsahuje novou metodiku pro výpočet (na základě směrnice o energetické náročnosti budov) minimálních úrovní energie z obnovitelných zdrojů v nových a renovovaných budovách.

Článek 16 zavádí povolovací postup pro projekty v oblasti obnovitelné energie s jedním určeným orgánem (jednotné kontaktní místo) a maximální lhůtou pro udělení povolení.

Článek 17 zavádí u projektů malého rozsahu prosté oznámení provozovatelům distribuční soustavy a specifické ustanovení o zrychleném udělování povolení pro modernizaci existujících elektráren na obnovitelné zdroje.

Článek 19 obsahuje určité změny systému záruk původu s cílem: i) rozšířit systém záruk původu na plyn z obnovitelných zdrojů, ii) stanovit povinné vydání záruk původu v odvětví vytápění a chlazení na žádost výrobce, iii) stanovit povinné použití záruk původu pro OZE-E a poskytování informací o plynu z obnovitelných zdrojů, iv) umožnit vydávání záruk původu podporovaným OZE-E přidělovaným v aukcích, přičemž získané příjmy se použijí na kompenzaci nákladů na podporu obnovitelných zdrojů, a v) zdokonalit administrativní postupy díky použití normy CEN.

Článek 21 posiluje postavení spotřebitelů tím, že jim umožňuje vlastní spotřebu bez zbytečných omezení, přičemž za elektřinu, kterou dodávají do sítě, obdrží odměnu.

Článek 22 obsahuje nová ustanovení o energetických komunitách, kterým umožňuje účast na trhu.

Cílem článku 23 je využít potenciál obnovitelných zdrojů v odvětví vytápění a chlazení, zajistit nákladově efektivní příspěvek tohoto odvětví k dosažení daného cíle a vytvořit v celé EU větší trh pro OZE-VCH. V souladu s tím se členské státy budou snažit dosáhnout ročního zvýšení podílu energie z obnovitelných zdrojů na dodávkách v odvětví vytápění a chlazení o 1 %. O způsobu realizace rozhodnou členské státy.

Článek 24 posiluje postavení spotřebitelů energie tím, že jim poskytuje informace o energetické náročnosti ústředního vytápění a umožňuje jim, aby pro svou budovu přestali od systému ústředního vytápění/chlazení kupovat teplo či chlazení, pokud spotřebitelé nebo subjekt jednající jejich jménem mohou prostřednictvím opatření provedených na budově dosáhnout podstatně lepší energetické účinnosti. Otevírá rovněž místní systémy vytápění a chlazení producentům vytápění a chlazení z obnovitelných zdrojů, producentům odpadního tepla nebo chlazení a třetím stranám jednajícím jejich jménem.

Článek 25 stanoví na úrovni EU povinnost, aby dodavatelé paliv poskytovali určitý podíl (6,8 % v roce 2030) nízkoemisních a obnovitelných paliv (včetně elektřiny z obnovitelných zdrojů a pokročilých biopaliv). Účelem je stimulovat dekarbonizaci a energetickou diverzifikaci a zajistit nákladově efektivní příspěvek daného odvětví k dosažení celkového cíle. Problémy vzniklé nepřímými změnami ve využívání půdy řeší článek 7, jenž stanoví klesající maximální podíl biopaliv a biokapalin vyráběných z potravin nebo plodin počínaje rokem 2021. Přechod na pokročilá biopaliva podporuje specifická dílčí povinnost zvyšovat každoročně jejich příspěvek, aby do roku 2030 dosáhl nejméně 3,6 %. Tento článek také obsahuje ustanovení, jímž se zavádějí vnitrostátní databáze pro zajištění vysledovatelnosti paliv a snížení rizika podvodu.

Článek 26 posiluje stávající kritéria udržitelnosti EU pro bioenergii, včetně rozšíření jejich působnosti na biomasu a bioplyn pro vytápění a chlazení a výrobu elektřiny. Kritérium udržitelnosti vztahující se na zemědělskou biomasu je zjednodušeno, aby se snížila administrativní zátěž. V novém znění je rovněž přísnější kritérium pro ochranu rašelinišť, jeho ověřování je však snazší. Zavádí se nové kritérium udržitelnosti pro lesní biomasu založené na rizicích, jakož i požadavek LULUCF na zajištění řádné evidence uhlíkových dopadů u lesní biomasy využívané k výrobě energie. Dále se požadavek na úspory emisí skleníkových plynů u biopaliv zvyšuje na 70 % pro nová zařízení a na biomasu používanou k vytápění a chlazení a k výrobě elektřiny se uplatňuje požadavek na úsporu ve výši 80 %. Aby se zamezilo vzniku nadměrné administrativní zátěže, nevztahují se kritéria EU pro udržitelnost a úsporu skleníkových plynů na malá zařízení pro vytápění a chlazení a výrobu elektřiny z biomasy s palivovou kapacitou nižší než 20 MW. Příloha V obsahuje aktualizované standardní hodnoty pro biopaliva a biokapaliny. Doplňuje se nová příloha VI stanovující společnou metodiku evidence skleníkových plynů pro paliva z biomasy určená k výrobě tepla a elektřiny, včetně standardních hodnot.

Článek 27 vyjasňuje systém hmotnostní bilance a upravuje jej tak, aby zahrnoval společnou digesci bioplynu a vtlačování biometanu do rozvodné sítě zemního plynu. Nové znění tohoto článku stanoví povinné uznávání důkazů z vnitrostátních systémů jiných členských států, jež byly ověřeny Komisí. Pro zjednodušení kritérií udržitelnosti EU je vypuštěna řada nefunkčních ustanovení včetně možnosti uzavřít dvoustranné dohody se třetími zeměmi a možnosti, aby Komise uznala oblasti pro ochranu vzácných nebo ohrožených ekosystémů nebo druhů uznaných mezinárodními dohodami nebo zařazených na seznamy sestavené mezivládními organizacemi nebo Mezinárodním svazem ochrany přírody. Článek dále vyjasňuje právní základ umožňující Komisi specifikovat způsoby provádění auditu nepovinných režimů, a to se silným zaměřením na snížení administrativní zátěže. Posiluje také zapojení členských států do správy nepovinných režimů tím, že umožňuje kontroly certifikačních orgánů.

Článek 28 zahrnuje právní základ umožňující Komisi aktualizovat metodiku výpočtu objemu skleníkových plynů. Objasňuje také budoucí využití zpráv členských států o průměrných emisích z pěstování.

Tímto návrhem budou zrušeny články 3, 4, čl. 16 odst. 1–8, články 22, 23, 24 a 26 směrnice 2009/28/ES. Články 6, 7, 8, 9, 10, 11, 12, 14, 25, 25a, 27, 28, 29 směrnice 2009/28/ES (články 8, 9, 10, 11, 12, 13, 14, 18, 31, 32, 33, 35 a 36 tohoto návrhu) jsou mírně upraveny (např. technické úpravy nebo úpravy v důsledku změn a nových ustanovení) nebo pouze přečíslovány.

6.Další informace

Účelnost a zjednodušování právních předpisů

Stanovení cíle pro rok 2030 na úrovni EU představuje příležitost k realizaci holistického přístupu k zavádění energie z obnovitelných zdrojů. To zahrnuje jeden všeobecný cíl v podobě podílu obnovitelné energie v Unii ve výši nejméně 27 % do roku 2030, aniž aby bylo třeba zachovávat specifický dílčí cíl pro OZE-D. Návrh navíc pro všechny tři sektory obnovitelné energie obsahuje opatření, která zvyšují viditelnost investic do energie z obnovitelných zdrojů, posilují obecný regulační rámec a využívají potenciálu všech sektorů v jejich příspěvcích ke kolektivnímu úsilí o dosažení cíle na rok 2030.

Výpočet konečné spotřeby energie z obnovitelných zdrojů v dopravě je přesunut do článku 7, a to z důvodu konzistence s výpočtem konečné spotřeby energie z obnovitelných zdrojů v odvětvích elektřiny, vytápění a chlazení.

Jsou zahrnuta opatření pro zjednodušení současného rámce na podporu elektřiny z obnovitelných zdrojů (např. článek 4 návrhu) a opatření řešící průřezové problémy (např. administrativní překážky v článcích 15, 16 a 17 návrhu).

Zrušení platných právních předpisů

Přijetí návrhu povede ke zrušení stávající směrnice o energii z obnovitelných zdrojů ke dni 1. ledna 2021.

Přezkum / revize / ustanovení o skončení platnosti

Článek 30 návrhu obsahuje obecné ustanovení o přezkumu.

Přepracování

Tato důvodová zpráva je připojena k návrhu přepracovaného znění směrnice o energii z obnovitelných zdrojů. Byla zvolena tato konkrétní metoda, jelikož přepracování zahrnuje nové podstatné změny, zatímco některá ustanovení dosavadního aktu zůstávají nezměněna.

Srovnávací tabulka

Členské státy jsou povinny sdělit Komisi znění vnitrostátních ustanovení, jimiž se směrnice provádí, jakož i srovnávací tabulku mezi vnitrostátními ustanoveními a touto směrnicí.

Vzhledem k velkému rozsahu tohoto návrhu a množství právních povinností, které stanoví, je taková srovnávací tabulka nezbytná k tomu, aby Komise mohla řádně plnit své úkoly dohledu nad prováděním směrnice.

Evropský hospodářský prostor (EHP)

Navrhovaný akt se týká EHP, a proto by jeho oblast působnosti měla být rozšířena i na Evropský hospodářský prostor.

ê 2009/28/ES (přizpůsobený)

ð nový

2016/0382 (COD)

Návrh

SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů (přepracované znění)

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství Ö fungování Evropské unie Õ, a zejména na čl. 175 odst. 1 ð 194 odst. 2 ï a článek 95 této smlouvy ve vztahu k článkům 17, 18 a 19 této směrnice,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru 10 ,

s ohledem na stanovisko Výboru regionů 11 ,

v souladu s Ö řádným legislativním Õ postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy 12 ,

vzhledem k těmto důvodům:

ò nový

(1)Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES 13 byla několikrát podstatně změněna 14 . Vzhledem k novým změnám by uvedená směrnice měla být z důvodu srozumitelnosti a přehlednosti přepracována.

ê 2009/28/ES 1. bod odůvodnění (přizpůsobený)

ð nový

(2)ð Podpora obnovitelných forem energie je jedním z cílů energetické politiky Unie. ï Důležitýmiou součástmií balíčku opatření, která jsou zapotřebí ke snižování emisí skleníkových plynů a ke splnění Kjótského protokolu k Rámcové úmluvě OSN Ö Pařížské dohody Õ o změně klimatu a dalších závazků Společenství a mezinárodních závazků týkajících se snižování emisí skleníkových plynů po roce 2012, jsou kontrola spotřeby energie v Evropě a větší využívání energie z obnovitelných zdrojů spolu s úsporami energie a zvýšením energetické účinnosti Ö rámce Unie v oblasti energetiky a klimatu pro rok 2030, včetně závazného cíle snížit v Unii do roku 2030 emise nejméně o 40 % pod úroveň roku 1990, je větší využívání energie z obnovitelných zdrojů spolu s úsporami energie a zvýšením energetické účinnosti Õ. Tyto faktory hrají také Ö Má také Õ důležitou roli při podpoře zabezpečení dodávek energií, technologického vývoje a inovací a při poskytování příležitostí k zaměstnání a regionálnímu rozvoji, zejména ve venkovských a izolovaných oblastech ð nebo regionech s nízkou hustotou obyvatelstva ï.

ê 2009/28/ES 2. bod odůvodnění (přizpůsobený)

ð nový

(3)Zejména intenzivnější vývoj lepších technologií, pobídky k využívání a rozšiřování veřejné dopravy, využívání energeticky účinných technologií a Ö podpora Õ využívání energie z obnovitelných zdrojů ð v odvětvích elektrické energie, vytápění a chlazení i ï v Ö odvětví Õ dopravěy Ö jsou velmi účinnými Õ patří mezi nejúčinnější nástrojei ð , spolu s opatřeními pro zvýšení energetické účinnosti ï, Ö pro snížení Õ jimiž může Společenství snížit svou ð emisí skleníkových plynů v Unii a ï závislosti Ö Unie Õ na dovážené ropě ð a plynu ï v odvětví dopravy, kde je problém zabezpečení dodávek energie nejvíce akutní, a ovlivnit trh s pohonnými hmotami pro dopravu.

ò nový

(4)Směrnice 2009/28/ES vytvořila regulační rámec pro podporu využívání energie z obnovitelných zdrojů, jenž stanovil závazné národní cíle, pokud jde o podíl obnovitelných zdrojů energie ve spotřebě energie a v dopravě, jež mají být splněny do roku 2020. Sdělení Komise ze dne 22. ledna 2014 15 vytvořilo rámec pro budoucí energetickou a klimatickou politiku Unie a podpořilo společné chápání toho, jak tyto politiky rozvíjet po roce 2020. Komise navrhla, že cíl Unie pro rok 2030, pokud jde o podíl energie z obnovitelných zdrojů spotřebované v Unii, by měl činit alespoň 27 %.

(5)Evropská rada na svém zasedání v říjnu 2014 tento cíl schválila, přičemž uvedla, že členské státy si mohou stanovit vlastní ambicióznější národní cíle.

(6)Evropský parlament ve svých usneseních „Rámec politiky pro klima a energetiku do roku 2030“ a „Pokrok v oblasti energie z obnovitelných zdrojů“ prosazoval závazný cíl Unie pro rok 2030 ve výši alespoň 30 % celkové konečné spotřeby energie z obnovitelných zdrojů, přičemž zdůraznil, že tohoto cíle by mělo být dosaženo prostřednictvím jednotlivých národních cílů s ohledem na individuální situaci a potenciál každého členského státu.

(7)Je proto vhodné stanovit závazný cíl na úrovni Unie ve výši alespoň 27% podílu energie z obnovitelných zdrojů. Členské státy by měly definovat svůj příspěvek k dosažení tohoto cíle ve svých integrovaných vnitrostátních plánech v oblasti energetiky a klimatu prostřednictvím procesu správy stanoveného v nařízení [o správě].

(8)Stanovení závazného cíle v oblasti energie z obnovitelných zdrojů pro rok 2030 na úrovni Unie by nadále motivovalo k rozvoji technologií vytvářejících obnovitelnou energii a poskytlo by jistotu investorům. Cíl definovaný na úrovni Unie by členským státům ponechal větší flexibilitu k tomu, aby splnily své cíle v oblasti snižování emisí skleníkových plynů nákladově nejefektivnějším způsobem podle své konkrétní situace, skladby zdrojů energie a kapacity k výrobě energie z obnovitelných zdrojů.

(9)Národní cíle stanovené pro rok 2020 by měly představovat minimální příspěvek členských států do nového rámce na rok 2030. Vnitrostátní podíl obnovitelných zdrojů by neměl za žádných okolností poklesnout pod úroveň tohoto příspěvku; pokud k tomu dojde, měly by příslušné členské státy přijmout vhodná opatření zajišťující, že jejich výchozí úroveň bude zachována, a rovněž přispět do finančního nástroje podle nařízení [o správě].

(10)Pokud podíl obnovitelných zdrojů na úrovni Unie nebude odpovídat plánu Unie na dosažení cíle v oblasti energie z obnovitelných zdrojů ve výši alespoň 27 %, měly by členské státy přijmout dodatečná opatření. Jak stanoví nařízení [o správě], pokud Komise při posouzení integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu zjistí nedostatečnou míru ambicí, může přijmout opatření na úrovni Unie zajišťující dosažení uvedeného cíle. Pokud Komise při posuzování zpráv o pokroku týkajících se integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu zjistí nedostatečnou míru plnění, měly by členské státy provést opatření stanovená v nařízení [o správě], která jim dávají dostatečnou flexibilitu k výběru.

(11)Za účelem podpory ambiciózních příspěvků členských států ke splnění cíle Unie by měl být vytvořen finanční rámec usnadňující investice do projektů v oblasti energie z obnovitelných zdrojů v uvedených členských státech, a to rovněž za využití finančních nástrojů.

(12)Komise by se měla při přidělování finančních prostředků zaměřit na snížení kapitálových nákladů u projektů v oblasti obnovitelné energie, jež mají podstatný dopad na náklady těchto projektů a jejich konkurenceschopnost.

(13)Komise by měla usnadňovat výměnu osvědčených postupů mezi příslušnými vnitrostátními nebo regionálními orgány nebo subjekty, například prostřednictvím pravidelných setkání s cílem nalézt společný přístup k podpoře většího využití nákladově efektivních projektů v oblasti obnovitelné energie, podnítit investice do nových, flexibilních a čistých technologií a určit odpovídající strategii řízeného vyřazování technologií, které nepřispívají ke snižování emisí nebo neposkytují dostatečnou flexibilitu, a to na základě transparentních kritérií a spolehlivých tržně cenových signálů.

ê 2009/28/ES 7. bod odůvodnění (přizpůsobený)

ð nový

(14)Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/77/ES ze dne 27. září 2001 o podpoře elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů energie na vnitřním trhu s elektřinou 16 a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/30/ES ze dne 8. května 2003 o podpoře užívání biopaliv nebo jiných obnovitelných pohonných hmot v dopravě 17 , ð a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1099/2008 18 ï stanovily definice pro různé druhy energie z obnovitelných zdrojů. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/54/ES XXXX/XX/EU ze dne 26. června 2003 o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinouÖ 19 Õ stanovila obecné definice pro odvětví elektroenergetiky. V zájmu právní jistoty a jasnosti je vhodné používat v této směrnici Ö uvedené Õ stejné nebo podobné definice.

ò nový

(15)Jako účinný způsob podpory zavádění energie z obnovitelných zdrojů se ukázaly režimy podpory. Pokud se členské státy rozhodnou režimy podpory zavést, měla by být podpora poskytována způsobem, který bude co nejméně narušovat fungování trhů s elektřinou. Stále více členských států za tímto účelem přiděluje podporu způsobem, kdy je podpora poskytována navíc k tržním příjmům.

(16)Výroba elektrické energie z obnovitelných zdrojů by měla být zaváděna za nejnižších možných nákladů pro spotřebitele a daňové poplatníky. Při koncipování režimů podpory a přidělování podpory by členské státy měly usilovat o minimalizování celkových systémových nákladů na zavádění, za plného zohlednění potřeb rozvoje sítí a systémů, výsledné skladby zdrojů energie a dlouhodobého potenciálu technologií.

(17)Otevření režimů podpory přeshraniční účasti omezuje negativní dopady na vnitřní trh s energií a za určitých podmínek může členským státům pomoci dosáhnout cíle Unie s vyšší nákladovou efektivitou. Přeshraniční účast je rovněž přirozeným důsledkem rozvoje politiky Unie v oblasti obnovitelných zdrojů, kdy závazný cíl na úrovni Unie nahrazuje závazné národní cíle. Je proto vhodné vyžadovat od členských států, aby postupně a částečně otevřely podporu projektům umístěným v jiných členských státech a definovaly několik způsobů, jakými může být takové postupné otevření provedeno, přičemž bude zajištěn soulad s ustanoveními Smlouvy o fungování Evropské unie, včetně článků 30, 34 a 110.

(18)Aniž jsou dotčeny úpravy režimů podpory s cílem uvést je do souladu s pravidly pro státní podporu, měly by být politiky podpory obnovitelných zdrojů stabilní, bez častých změn. Takové změny mají přímý dopad na náklady kapitálového financování a náklady projektového rozvoje, a tím na celkové náklady zavádění obnovitelných zdrojů v Unii. Členské státy by měly zabránit tomu, aby revize případné podpory poskytnuté projektům obnovitelné energie měla negativní vliv na jejich ekonomickou životaschopnost. V tomto kontextu by členské státy měly podporovat nákladově efektivní politiky podpory a zajistit jejich finanční udržitelnost.

(19)Povinnost členských států vypracovat akční plány pro energii z obnovitelných zdrojů a zprávy o pokroku a povinnost Komise podávat zprávy o pokroku členských států mají zásadní význam pro zvýšení transparentnosti, poskytnutí jistoty pro investory a spotřebitele a umožnění účinného sledování. Nařízení [o správě] uvedené povinnosti integruje do systému správy energetické unie, v němž jsou povinnosti, pokud jde o plánování, podávání zpráv a sledování v oblasti energetiky a klimatu, zjednodušeny. Platforma pro transparentnost v oblasti energie z obnovitelných zdrojů je rovněž integrována do širší platformy pro elektronické podávání zpráv vytvořené nařízením [o správě].

ê 2009/28/ES 11. bod odůvodnění (přizpůsobený)

(20)Je třeba stanovit transparentní a jednoznačná pravidla pro výpočet podílu energie z obnovitelných zdrojů a pro definici těchto zdrojů. V této souvislosti je třeba zahrnout energii přítomnou v oceánech a jiných vodních tělesech v podobě vln, mořských proudů, přílivu a odlivu, gradientů termální energie nebo gradientů salinity v oceánech.

ê 2009/28/ES 5. bod odůvodnění

Za účelem snížení emisí skleníkových plynů ve Společenství a závislosti Společenství na dovozu energie by měl být rozvoj energie z obnovitelných zdrojů úzce spjat se zvyšováním energetické účinnosti.

ê 2009/28/ES 8. bod odůvodnění

Ze sdělení Komise ze dne 10. ledna 2007 s názvem „Pracovní plán pro obnovitelné zdroje energie – Obnovitelné zdroje energie v 21. století: cesta k udržitelnější budoucnosti“ vyplývá, že vhodnými a dosažitelnými cíli je cíl 20 % podílu energie z obnovitelných zdrojů a cíl 10 % podílu energie z obnovitelných zdrojů v dopravě a že rámec, který zahrnuje povinné cíle, by měl podnikatelskému prostředí poskytnout dlouhodobou stabilitu, kterou potřebuje k udržitelnému investování do odvětví obnovitelné energie, jež umožní snížit závislost na dovážených fosilních palivech a více využívat nových technologií pro výrobu energie. Tyto cíle jsou doplněny 20 % zvýšením energetické účinnosti do roku 2020 stanoveným ve sdělení Komise ze dne 19. října 2006 s názvem „Akční plán pro energetickou účinnost: využití možností“, které bylo schváleno Evropskou radou na zasedání v březnu roku 2007 a Evropským parlamentem v usnesení ze dne 31. ledna 2008 o tomto akčním plánu.

ê 2009/28/ES 9. bod odůvodnění

Evropská rada na zasedání v březnu roku 2007 znovu potvrdila závazek Společenství rozvíjet energii z obnovitelných zdrojů po roce 2010 v celém Společenství. Schválila povinný cíl 20 % podílu energie z obnovitelných zdrojů na celkové spotřebě energie ve Společenství do roku 2020 a povinný minimální cíl, jenž má být dosažen všemi členskými státy, 10 % podílu biopaliv na celkové spotřebě benzinu a nafty v dopravě, přičemž tento cíl má být zaveden nákladově efektivním způsobem. Evropská rada uvedla, že závazná povaha tohoto cíle je přiměřená a podmíněna udržitelností výroby, dostupností biopaliv druhé generace na trhu a odpovídající změnou směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/70/ES ze dne 13. října 1998 o jakosti benzinu a motorové nafty 20 , aby umožňovala patřičnou míru přimíchávání. Evropská rada na zasedání v březnu roku 2008 zopakovala, že je nezbytné vypracovat a splnit účinná kritéria udržitelnosti pro biopaliva a zajistit komerční dostupnost biopaliv druhé generace. Na zasedání v červnu roku 2008 Evropská rada opět zmínila kritéria udržitelnosti a rozvoj biopaliv druhé generace a zdůraznila, že je nutné posoudit možné dopady výroby biopaliv na zemědělské potravinářské produkty a případně přijmout opatření k odstranění nedostatků. Uvedla také, že by mělo být provedeno další posouzení environmentálních a sociálních dopadů výroby a spotřeby biopaliv.

ê 2009/28/ES 10. bod odůvodnění

Ve svém usnesení ze dne 25. září 2007 o pracovním plánu pro obnovitelné zdroje energie v Evropě 21 vyzval Evropský parlament Komisi, aby předložila do konce roku 2007 návrh právního rámce pro energii z obnovitelných zdrojů s odkazem na význam stanovení cílů, pokud jde o podíly energie z obnovitelných zdrojů na úrovni Společenství a členských států.

ê 2009/28/ES 12. bod odůvodnění

Používání zemědělského materiálu, jako je hnůj, kejda a další odpadní látky živočišného nebo organického původu k výrobě bioplynu, může vést k výraznému snížení emisí skleníkových plynů, a má proto značné výhody z hlediska životního prostředí, pokud jde o výrobu tepla a energie a o použití těchto látek jako biopaliv. Zařízení na výrobu bioplynu mohou vzhledem ke své decentralizované povaze a regionálnímu financování rozhodujícím způsobem přispět k udržitelnému rozvoji venkovských oblastí a mohou pro zemědělce představovat nové zdroje příjmu.

ê 2009/28/ES 13. bod odůvodnění

Vzhledem k postojům Evropského parlamentu, Rady a Komise je vhodné stanovit závazné národní cíle 20 % podílu energie z obnovitelných zdrojů a 10 % podílu energie z obnovitelných zdrojů v dopravě na spotřebě energie ve Společenství do roku 2020.

ê 2009/28/ES 14. bod odůvodnění

Hlavním účelem závazných národních cílů je poskytnout jistotu investorům a podpořit trvalý rozvoj technologií, které vyrábějí energii ze všech druhů obnovitelných zdrojů. Není proto vhodné, aby se odkládalo rozhodnutí o tom, zda cíl je závazný, do doby, než se bude konat další zasedání.

ê 2009/28/ES 15. bod odůvodnění

Výchozí pozice, možnosti energie z obnovitelných zdrojů a skladby zdrojů energie každého členského státu se liší. Je proto nezbytné převést celkový 20 % cíl Společenství na jednotlivé cíle pro každý členský stát se spravedlivým a náležitým rozdělením, které zohledňuje odlišné výchozí pozice jednotlivých členských států a jejich možnosti, včetně stávajícího podílu energie z obnovitelných zdrojů a skladby zdrojů energie. Je vhodné tak učinit sdílením požadovaného celkového zvýšení využívání energie z obnovitelných zdrojů mezi členskými státy na základě rovného zvýšení podílu každého státu váženého podle jeho HDP, jenž odráží jejich výchozí pozice, a vyjádřením cílů pomocí hrubé konečné spotřeby energie, přičemž je zapotřebí zohlednit dosavadní úsilí členských států v oblasti využívání energie z obnovitelných zdrojů.

ê 2009/28/ES 16. bod odůvodnění

Naopak cíl 10 % podílu energie z obnovitelných zdrojů v dopravě je vhodné stanovit pro každý členský stát na stejné úrovni, aby se zajistila shoda se specifikacemi a dostupností pohonných hmot. Jelikož se s pohonnými hmotami určenými pro dopravu snadno obchoduje, členské státy, které jsou slabě vybaveny příslušnými zdroji, snadno získají biopaliva odjinud. Ačkoli by bylo pro Společenství technicky možné dosáhnout cíle v oblasti využívání energie z obnovitelných zdrojů v dopravě pouze z domácí výroby, je vhodné i žádoucí, aby bylo cíle dosaženo kombinací domácí výroby a dovozu. Za tímto účelem by měla Komise sledovat zásobování trhu Společenství s biopalivy a v případě potřeby navrhnout příslušná opatření k dosažení vyrovnaného přístupu mezi domácí výrobou a dovozem s ohledem mimo jiné na rozvoj mnohostranných a dvoustranných obchodních jednání, otázky životního prostředí, sociální a hospodářské otázky a otázky zabezpečení dodávek energie.

ê 2009/28/ES 17. bod odůvodnění

Zvýšení energetické účinnosti je klíčovým cílem Společenství s tím, že do roku 2020 má být dosaženo 20 % zvýšení energetické účinnosti. Tento cíl spolu se stávajícími a budoucími právními předpisy, včetně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/91/ES ze dne 16. prosince 2002 o energetické náročnosti budov 22 , směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/32/ES ze dne 6. července 2005 o stanovení rámce pro určení požadavků na ekodesign energetických spotřebičů 23 a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/32/ES ze dne 5. dubna 2006 o energetické účinnosti u konečného uživatele a o energetických službách 24 hraje klíčovou úlohu při zajištění toho, aby bylo dosaženo cílů v oblasti klimatu a energetiky, a to za vynaložení co možná nejnižších nákladů, přičemž toto úsilí může rovněž poskytnout nové příležitosti pro hospodářství Evropské unie. Politiky energetické účinnosti a úspor energie jsou pro členské státy jednou z nejúčinnějších metod, jak zvýšit procentuální podíl energie z obnovitelných zdrojů, a členské státy tak snáze dosáhnout cílů stanovených touto směrnicí v oblasti obnovitelných zdrojů energie, a to jak celkových národních cílů, tak cílů v oblasti dopravy.

ê 2009/28/ES 18. bod odůvodnění

Bude povinností členských států dosáhnout ve všech odvětvích výrazného zlepšení z hlediska energetické účinnosti, což jim usnadní splnit daný cíl v oblasti energie z obnovitelných zdrojů, vyjádřený jako procentní podíl na hrubé konečné spotřebě energie. Potřeba energetické účinnosti v odvětví dopravy je naléhavá, protože závazného procentního cíle pro obnovitelnou energii bude stále těžší dosáhnout udržitelným způsobem, pokud celková poptávka po energii v dopravě i nadále poroste. Závazný cíl 10 % podílu v dopravě, jehož mají všechny členské státy dosáhnout, by proto měl být stanoven jako podíl na konečné spotřebě energie v odvětví dopravy, kterého má být dosaženo prostřednictvím energie z obnovitelných zdrojů a nikoliv pouze prostřednictvím biopaliv.

ê 2009/28/ES 19. bod odůvodnění

Aby se zajistilo dosažení celkových závazných národních cílů, měly by členské státy pracovat na orientačním plánu, jak hodlají dosáhnout konečných povinných cílů. Měly by vypracovat národní akční plán pro energii z obnovitelných zdrojů, včetně informací o odvětvových cílích, a uvědomit si, že existují různá užití biomasy, a proto je zapotřebí mobilizovat její nové zdroje. Členské státy by rovněž měly přijmout opatření na dosažení těchto cílů. Při vyhodnocování vlastní očekávané hrubé konečné spotřeby energie v rámci svého národního akčního plánu pro energii z obnovitelných zdrojů by měl každý členský stát posoudit, jaký může být přínos opatření týkajících se energetické účinnosti a úspor energie v souvislosti s dosahováním národních cílů. Členské státy by měly mít na zřeteli optimální kombinaci energeticky účinných technologií a energie z obnovitelných zdrojů.

ê 2009/28/ES 20. bod odůvodnění

Aby bylo možné využívat technologický pokrok a úspory z rozsahu, měl by orientační plán zohlednit možnost rychlejšího nárůstu využívání energie z obnovitelných zdrojů v budoucnu. Mohla by se tak věnovat zvýšená pozornost odvětvím, která nepřiměřeně trpí neexistencí technologického pokroku a úspor z rozsahu, a proto se málo rozvíjejí, nicméně která by v budoucnu mohla významně přispět k dosažení cílů pro rok 2020.

ê 2009/28/ES 21. bod odůvodnění

Pro orientační plán by měl být výchozím bodem rok 2005, protože je posledním rokem, pro nějž jsou k dispozici spolehlivé údaje o národních podílech energie z obnovitelných zdrojů.

ê 2009/28/ES 23. bod odůvodnění

Členské státy mohou pobízet místní a regionální orgány ke stanovení cílů nad rámec národních cílů a zapojovat místní a regionální orgány do vypracovávání národních akčních plánů pro energii z obnovitelných zdrojů a šíření informovanosti o výhodách energie z obnovitelných zdrojů.

ê 2009/28/ES 24. bod odůvodnění

Za účelem využití veškerého potenciálu biomasy by mělo Společenství a členské státy podporovat vyšší využívání stávajících zásob dřeva a rozvoj nových systémů v oblasti lesního hospodářství.

ê 2009/28/ES 25. bod odůvodnění

Členské státy mají různý potenciál, pokud jde o energii z obnovitelných zdrojů, a na vnitrostátní úrovni používají odlišné režimy podpory pro energii z obnovitelných zdrojů. Většina členských států uplatňuje režimy podpory, které poskytují výhody výhradně v případě energie z obnovitelných zdrojů vyrobené na jejich území. K tomu, aby vnitrostátní režimy podpory náležitě fungovaly, je nezbytné, aby členské státy mohly kontrolovat dopad a náklady svých vnitrostátních režimů podpory na základě svých odlišných potenciálů. Důležitým prostředkem k dosažení cíle této směrnice je zajistit řádné fungování vnitrostátních režimů podpory podle směrnice 2001/77/ES tak, aby byla zachována důvěra investorů a aby členské státy mohly přijmout účinná vnitrostátní opatření v zájmu splnění cíle. Cílem této směrnice je usnadnit poskytování přeshraniční podpory energie z obnovitelných zdrojů, aniž by tím byly dotčeny vnitrostátní režimy podpory. Zavádí mechanismy dobrovolné spolupráce mezi členskými státy, která jim umožní dohodnout se na rozsahu, v jakém by jeden členský stát podporoval výrobu energie v jiném členském státě, a na rozsahu, v jakém by se měla výroba energie z obnovitelných zdrojů započítávat do jejich příslušných celkových národních cílů. V zájmu zajištění účinnosti obou opatření pro splnění cíle, tj. vnitrostátních režimů podpory a mechanismů spolupráce, je zásadní, aby členské státy byly schopny určit, zda a v jakém rozsahu se jejich vnitrostátní režimy podpory vztahují na energii z obnovitelných zdrojů vyrobenou v jiných členských státech, a aby byly schopny se na tom dohodnout prostřednictvím mechanismů spolupráce stanovených v této směrnici.

ê 2009/28/ES 26. bod odůvodnění

Je žádoucí, aby ceny energie odrážely externí náklady na výrobu a spotřebu energie, včetně případných environmentálních, sociálních a zdravotních nákladů.

ê 2009/28/ES 27. bod odůvodnění

K dosažení cílů Společenství týkajících se rozšíření výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie je nezbytná podpora ze strany veřejnosti, zejména pokud ceny elektřiny na vnitřním trhu plně neodrážejí environmentální a sociální náklady a výhody spojené s použitými zdroji energie.

ê 2009/28/ES 28. bod odůvodnění

Společenství a členské státy by měly usilovat o snížení celkové spotřeby energie v odvětví dopravy a zvýšit v tomto odvětví energetickou účinnost. K hlavním způsobům snižování spotřeby energie v dopravě patří plánování dopravy, podpora veřejné dopravy, zvyšování podílu vyráběných elektrických vozidel a výroba energeticky účinnějších vozidel o menší velikosti a s nižším objemem motoru.

ê 2009/28/ES 29. bod odůvodnění

Členské státy by měly usilovat o diverzifikaci skladby energie z obnovitelných zdrojů ve všech odvětvích dopravy. Komise by měla Evropskému parlamentu a Radě předložit do 1. června 2015 zprávu, v níž navrhne, jak lze zvýšit využívání energie z obnovitelných zdrojů v jednotlivých odvětvích dopravy.

ê 2009/28/ES 30. bod odůvodnění

(21)Při výpočtu přínosu vodní a větrné energie pro účely této směrnice by se měly následky klimatických změn vyrovnat použitím normalizačního pravidla. Navíc by elektřina vyrobená v přečerpávacích elektrárnách z vody, která byla nejprve vypumpována nahoru, neměla být považována za energii vyrobenou z obnovitelných zdrojů.

ê 2009/28/ES 31. bod odůvodnění

(22)Tepelná čerpadla, která umožňují využití aerotermálního, geotermálního nebo hydrotermálního tepla na užitečné teplotní úrovni, potřebují k fungování elektřinu nebo dodatečnou energii. Energie použitá k pohonu tepelných čerpadel by proto měla být odečtena od celkového využitelného tepla. Mělo by se přihlédnout pouze k tepelným čerpadlům, u nichž výstup významně převyšuje primární energii nezbytnou k jejich pohonu.

ê 2009/28/ES 32. bod odůvodnění

(23)Energeticky pasivní systémy využívají konstrukci budov k zužitkování energie. To je považováno za úsporu energie. Aby se vyloučilo dvojí započtení, energie zužitkovaná tímto způsobem by neměla být pro účely této směrnice brána v úvahu.

ê 2009/28/ES 33. bod odůvodnění (přizpůsobený)

(24)Některé členské státy mají ve své hrubé konečné spotřebě energie vysoký podíl letecké dopravy. Vzhledem ke stávajícím technologickým a regulačním omezením, která brání komerčnímu používání biopaliv v letecké dopravě, je vhodné stanovit pro tyto členské státy částečnou výjimku, a to vyčleněním množství, kterým překročí 1,5násobek průměru hrubé konečné spotřeby energie Společenství Ö Unie Õ v letecké dopravě v roce 2005, který stanoví Eurostat, tj. 6,18 %, při výpočtu jejich hrubé konečné spotřeby energie ve vnitrostátní letecké dopravě. Kypr a Malta, vzhledem k jejich ostrovnímu a okrajovému rázu, spoléhají na letectví jako na způsob dopravy, jenž je zásadní pro jejich občany a hospodářství. V důsledku toho mají Kypr a Malta ve své hrubé konečné spotřebě energie nepřiměřeně vysoký podíl letecké dopravy, tj. více než trojnásobek průměru Společenství Ö Unie Õ v roce 2005, a stávající technologická a regulační omezení tak na ně působí nepřiměřeně. U těchto členských států je tudíž vhodné, aby se tato výjimka vztahovala na množství, kterým překročí průměr hrubé konečné spotřeby energie Společenství Ö Unie Õ v letecké dopravě v roce 2005, který stanoví Eurostat, tj. 4,12 %.

ò nový

(25)V zájmu zajištění toho, aby příloha IX zohlednila zásady hierarchie způsobů nakládání s odpady stanovené ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES 25 , kritéria Unie pro udržitelnost a potřebu zajistit, aby příloha v důsledku podpory využívání odpadů a zbytků nevytvořila dodatečnou poptávku po půdě, měla by Komise při svém pravidelném hodnocení přílohy zohlednit zahrnutí dalších vstupních surovin, které nemají účinky výrazně narušující trhy s (vedlejšími) produkty, odpady nebo zbytky.

ê 2009/28/ES 34. bod odůvodnění

V zájmu vytvoření energetického modelu, který by podporoval energie z obnovitelných zdrojů, je nezbytné podpořit strategickou spolupráci mezi členskými státy, na níž se budou vhodným způsobem podílet regiony a místní orgány.

ê 2009/28/ES 35. bod odůvodnění

Při náležitém zohledňování ustanovení této směrnice by členské státy měly být podporovány v uskutečňování všech vhodných forem spolupráce v souvislosti s cíli stanovenými touto směrnicí. Tato spolupráce může probíhat na všech úrovních, na dvoustranném či mnohostranném základě. Kromě mechanismů, které ovlivňují výpočet cílů a jejich plnění a které jsou výhradně stanoveny touto směrnicí, jako jsou například statistické převody mezi členskými státy, společné projekty a společné režimy podpory, může mít tato spolupráce také podobu výměn informací a osvědčených postupů, stanovených zejména v rámci platformy pro transparentnost zavedené touto směrnicí, nebo podobu jiné dobrovolné koordinace mezi všemi druhy režimů podpory.

ê 2009/28/ES 36. bod odůvodnění (přizpůsobený)

ð nový

(26)Za účelem vytvoření příležitostí ke snižování nákladů na dosažení cílůe Ö Unie Õ stanovenýchého touto směrnicí ð a poskytnutí flexibility členským státům, aby splnily svou povinnost neklesnout po roce 2020 pod úroveň svých národních cílů na rok 2020, ï je vhodné usnadnit v členských státech spotřebu energie vyrobené z obnovitelných zdrojů v jiných členských státech a zároveň umožnit členským státům započítat energii z obnovitelných zdrojů spotřebovanou v jiných členských státech do svýchého vlastníchího ð podílu obnovitelné energie ï národních cílů. Z tohoto důvodu jsou nutnáé opatření pro zajištění flexibility ð mechanismy spolupráce ï, která ovšem zůstanou pod kontrolou členských států, aby nebyla ohrožena jejich schopnost dosahovat cíle stanovené na národní úrovni ð pro doplnění uvedených povinností, aby se otevřela podpora projektům umístěným v jiných členských státech ï. Tayto opatření pro zajištění flexibility ð mechanismy ï Ö zahrnují Õ mají formu statistickýché převodůy, společnýché projektůy mezi členskými státy nebo společnýché režimůy podpory.

ê 2009/28/ES 35. bod odůvodnění (přizpůsobený)

ð nový

(27)Při náležitém zohledňování ustanovení této směrnice by čČlenské státy Ö by Õ měly být podporovány v uskutečňování všech vhodných forem spolupráce v souvislosti s cíli stanovenými touto směrnicí. Tato spolupráce může probíhat na všech úrovních, na dvoustranném či mnohostranném základě. Kromě mechanismů, které ovlivňují výpočet cílů ð ohledně podílu obnovitelné energie ï a jejich plnění a které jsou výhradně stanoveny touto směrnicí, jako jsou například statistické převody mezi členskými státy, společné projekty a společné režimy podpory, může mít tato spolupráce také podobu výměn informací a osvědčených postupů, stanovených zejména v rámci platformy pro transparentnost Ö platformy pro elektronické podávání zpráv Õ zavedené touto směrnicí, ð nařízením [o správě], ï nebo podobu jiné dobrovolné koordinace mezi všemi druhy režimů podpory.

ê 2009/28/ES 37. bod odůvodnění (přizpůsobený)

ð nový

(28)Do ð podílů obnovitelné energie ï cílů členských států by mělo být možné započítat dováženou elektřinu vyrobenou z obnovitelných zdrojů energie mimo Ö Unii Õ Společenství. Aby se nicméně zabránilo čistému nárůstu emisí skleníkových plynů jako následku pozměněného využívání stávajících obnovitelných zdrojů a jejich úplného nebo částečného nahrazení konvenčními zdroji energie, měla by se započítávat pouze elektřina vyráběná v zařízeních na výrobu energie z obnovitelných zdrojů, která budou uvedena do provozu po vstupu této směrnice v platnost nebo zvýšená kapacita zařízení renovovaných po uvedeném dni. Aby bylo zaručeno, že nahrazení konvenční energie ve Společenství Ö Unii Õ a ve třetích zemích energií z obnovitelných zdrojů bude mít přiměřený účinek, musí být možné dovoz energie spolehlivě sledovat a vykazovat. Budou zváženy dohody se třetími zeměmi týkající se organizace tohoto obchodu s elektřinou z obnovitelných zdrojů energie. Pokud se na základě rozhodnutí přijatého za tímto účelem podle Smlouvy o energetickém společenství 26  vztahují na smluvní strany této smlouvy příslušná ustanovení této směrnice, budou Ö měla by Õ se na ně vztahovat opatření pro spolupráci mezi členskými státy stanovená v této směrnicei.

ê 2009/28/ES 38. bod odůvodnění

V případě společných projektů členských států a jedné nebo více třetích zemí týkajících se výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů je vhodné, aby se tyto společné projekty týkaly pouze nově vybudovaných zařízení nebo zařízení s nově zvýšenou kapacitou. To umožní zajistit, aby se podíl energie z obnovitelných zdrojů na celkové spotřebě energie ve třetích zemích nesnížil z důvodu dovozu energie z obnovitelných zdrojů do Společenství. Kromě toho by dotčené členské státy měly napomáhat tomu, aby část výroby elektřiny ze zařízení, na která se vztahuje společný projekt, byla využívána přímo v dané třetí zemi. Dále by Komise a členské státy měly podporovat dotčené třetí země při rozvíjení vlastní politiky v oblasti energie z obnovitelných zdrojů, včetně ambiciózních cílů.

ê 2009/28/ES 39. bod odůvodnění

U významných projektů evropského zájmu ve třetích zemích, jako je například středomořský solární program, je třeba počítat s delším časem na přípravu před jejich plným napojením na území Společenství. Proto je vhodné napomoci jejich vývoji tím, že se členským státům umožní, aby při stanovování svých národních cílů braly v potaz také určité omezené množství elektrické energie vyrobené těmito projekty v průběhu výstavby propojení.

ê 2009/28/ES 40. bod odůvodnění (přizpůsobený)

(29)Postup Ö používaný pro Õ , který používají správní orgány vykonávající dohled nad schvalováním a vydáváním osvědčení a povolení pro zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů, by měl být při uplatňování pravidel na konkrétní projekty objektivní, transparentní, nediskriminační a přiměřený. Zejména je třeba zamezit veškerým zbytečným nákladům, které by mohly vzniknout v důsledku zařazení projektů, jimiž se zavádí energie z obnovitelných zdrojů, mezi zařízení, která představují zvýšené zdravotní riziko.

ê 2009/28/ES 42. bod odůvodnění

(30)Za účelem rychlého rozšíření energie z obnovitelných zdrojů a s ohledem na jejich celkově vysokou kvalitu, pokud jde o udržitelnost a přínos pro životní prostředí, by členské státy měly při uplatňování správních postupů, plánovacích nástrojů a právních předpisů týkajících se udělování povolení zařízením, pokud jde o snižování znečištění a kontrolu průmyslových zařízení, boj se znečištěním ovzduší a prevenci nebo minimalizaci vypouštění nebezpečných látek do životního prostředí, přihlédnout k příspěvku obnovitelných zdrojů energie k plnění cílů v oblasti životního prostředí a změny klimatu, zejména ve srovnání se zařízeními vyrábějícími energii z neobnovitelných zdrojů.

ê 2009/28/ES 43. bod odůvodnění

Příslušné orgány by s cílem podpořit příspěvky jednotlivých občanů k cílům stanoveným v této směrnici měly zvážit možnost, že by při instalaci malých decentralizovaných zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů bylo povolení nahrazeno pouhým oznámením příslušnému orgánu.

ê 2009/28/ES 44. bod odůvodnění (přizpůsobený)

(31)Je třeba zajistit soulad mezi cíli této směrnice a ostatními právními předpisy Společenství Ö Unie Õ v oblasti životního prostředí. Členské státy by při posuzování, plánování nebo vydávání povolení pro zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů měly především zohlednit všechny právní předpisy Společenství Ö Unie Õ v oblasti životního prostředí a příspěvek obnovitelných zdrojů energie k plnění cílů v oblasti životního prostředí a změny klimatu, a to zejména ve srovnání se zařízeními na výrobu energie z neobnovitelných zdrojů.

ê 2009/28/ES 45. bod odůvodnění (přizpůsobený)

(32)Vnitrostátní technické specifikace a další požadavky v rámci působnosti směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/34/ES (EU) 2015/1535 Ö  27  Õ ze dne 22. června 1998 o postupu při poskytování informací v oblasti norem a technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti 28 zahrnující například úroveň jakosti, zkušební metody anebo podmínky použití, by neměly vytvářet překážky obchodu se zařízením a systémy energie z obnovitelných zdrojů. Proto by režimy podpory energie z obnovitelných zdrojů neměly stanovit vnitrostátní technické specifikace, které by byly odlišné od stávajících norem Společenství Ö Unie Õ nebo by vyžadovaly, aby podporované zařízení nebo systémy musely být schvalovány anebo zkoušeny na zvláštním místě anebo zvláštním orgánem.

ê 2009/28/ES 46. bod odůvodnění

Je třeba, aby členské státy zvážily zavedení mechanismů na podporu ústředního vytápění a chlazení využívajícího energii z obnovitelných zdrojů.

ê 2009/28/ES 47. bod odůvodnění (přizpůsobený)

(33)Na národní a regionální úrovni vedla pravidla a povinnosti týkající se minimálních požadavků pro využití energie z obnovitelných zdrojů v nových a rekonstruovaných budovách k významnému nárůstu ve využívání energie z obnovitelných zdrojů. Tato opatření by měla být stimulována v širším kontextu Společenství Ö Unie Õ a zároveň by ve stavebních předpisech měly být podporovány z hlediska energie účinnější aplikace využívající energii z obnovitelných zdrojů.

ê 2009/28/ES 48. bod odůvodnění (přizpůsobený)

ð nový

(34)Za účelem usnadnění a urychlení procesu stanovování minimálních úrovní pro využívání energie z obnovitelných zdrojů v budovách by bylo vhodné, aby členské státy zajistily, že tyto úrovně budou dosaženy začleněním faktoru pro energii z obnovitelných zdrojů do plnění minimálních požadavků energetické účinnosti podle směrnice 2002/91/ES, pokud jde o nákladově optimální snižování emisí oxidu uhličitého na budovu. ð by měl být výpočet uvedených minimálních úrovní v nových budovách a ve stávajících budovách, které procházejí důkladnou rekonstrukcí, v souladu s metodikou stanovenou směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2010/31/EU 29 . ï

ò nový

(35)Aby bylo zajištěno, že vnitrostátní opatření pro rozvoj vytápění a chlazení z obnovitelných zdrojů energie vycházejí z komplexního mapování a analýzy vnitrostátního potenciálu v oblasti energie z obnovitelných zdrojů a odpadů a zajišťují narůstající integraci zdrojů tepla a chladu z obnovitelné energie a odpadů, je vhodné požadovat, aby členské státy provedly posouzení svého vnitrostátního potenciálu, pokud jde o zdroje obnovitelné energie a využívání odpadního tepla a chladu pro vytápění a chlazení, zejména v zájmu všeobecného rozšíření zařízení pro vytápění a chlazení z obnovitelných zdrojů a podpory účinného a konkurenceschopného dálkového vytápění a chlazení ve smyslu čl. 2 bodu 41 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU 30 . V zájmu zajištění konzistence s požadavky na energetickou účinnost v oblasti vytápění a chlazení a snížení administrativní zátěže by toto posouzení mělo být zahrnuto v komplexních posouzeních provedených a oznámených v souladu s článkem 14 uvedené směrnice.

ê 2009/28/ES 41. bod odůvodnění

ð nový

(36)Ukázalo se, že absence transparentních pravidel a koordinace mezi jednotlivými schvalujícími orgány brání využívání energie z obnovitelných zdrojů. ð Zřízení jednotného kontaktního místa, které by integrovalo nebo koordinovalo veškeré povolovací procesy, by mělo snížit složitost a zvýšit efektivitu a transparentnost. ï Ústřední správní orgány a regionální a místní orgány by proto měly, až budou provádět přezkum svých správních postupů pro vydávání povolení k výstavbě a provozování zařízení na výrobu elektřiny, tepla a chlazení nebo pohonných hmot z obnovitelných zdrojů energie a souvisejících infrastruktur přenosových a distribučních sítí, zohlednit specifickou strukturu odvětví energie z obnovitelných zdrojů. Pro zařízení využívající energii z obnovitelných zdrojů by měly být formulovány správní schvalovací postupy s transparentně stanovenými lhůtami. Pravidla a pokyny pro plánování by měly být upraveny tak, aby zohlednily účinnost zařízení pro vytápění a chlazení a elektrická zařízení využívajících energii z obnovitelných zdrojů z hlediska efektivity vynaložených prostředků a dopadů na životního prostředí. ð Používáním této směrnice, zejména ustanovení o organizaci a trvání povolovacího procesu, by neměly být dotčeny právní předpisy na úrovni Unie a mezinárodní úrovni, včetně ustanovení na ochranu životního prostředí a lidského zdraví. ï

ò nový

(37)Zdlouhavé administrativní postupy představují velkou administrativní překážku a jsou nákladné. Zjednodušení povolovacích postupů spojených s jasnou lhůtou pro přijetí rozhodnutí ohledně výstavby projektu ze strany příslušných orgánů by mělo vést k efektivnějšímu průběhu daných procesů, a tím i ke snížení administrativních nákladů.

(38)Další překážkou pro nákladově efektivní zavádění obnovitelných zdrojů je to, že pro investory není dostatečně předvídatelné, zda členské státy zavedou očekávanou podporu. Členské státy by zejména měly zajistit, aby investoři mohli plánované použití jejich podpory dostatečně předvídat. To odvětví umožní plánovat a vybudovat dodavatelský řetězec, což vede k celkově nižším nákladům na zavádění.

ê 2009/28/ES 43. bod odůvodnění (přizpůsobený)

ð nový

(39)Příslušné orgány by sS cílem podpořit Ö usnadnit Õ příspěvky ð mikropodniků, malých a středních podniků (MSP) a ï jednotlivých občanů k cílům stanoveným v této směrnici měly zvážit možnost, že by při instalaci malých decentralizovaných zařízení ð by v případě malých projektů ï na výrobu energie z obnovitelných zdrojů ð , včetně decentralizovaných, jako jsou střešní solární zařízení, ï bylo Ö mělo být Õ povolení nahrazeno pouhým oznámením příslušnému orgánu. ð Vzhledem ke vzrůstající potřebě modernizace stávajících zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů by měly být stanoveny zrychlené povolovací postupy. ï 

ê 2009/28/ES 49. bod odůvodnění

(40)Je potřeba odstranit nedostatky v informovanosti a vzdělávání, zejména v odvětví vytápění a chlazení, s cílem podpořit využívání energie z obnovitelných zdrojů.

ê 2009/28/ES 50. bod odůvodnění

(41)Pokud je přístup k povolání spočívajícímu v provádění instalace nebo jeho výkon regulovaným povoláním, jsou podmínky pro uznání odborných kvalifikací stanoveny ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2005/36/ES ze dne 7. září 2005 o uznávání odborných kvalifikací. 31 Tato směrnice se proto použije, aniž by byla dotřčena směrnice 2005/36/ES.

ê 2009/28/ES 51. bod odůvodnění

(42)Ačkoli směrnice 2005/36/ES stanoví požadavky na vzájemné uznávání odborných kvalifikací, včetně architektů, je dále zapotřebí zajistit, aby architekti a projektanti brali ve svých plánech a projektech řádně v úvahu optimální kombinaci obnovitelných zdrojů energie a vysoce účinných technologií. Za tím účelem by členské státy měly poskytnout jasné pokyny. Tím nejsou dotčena ustanovení směrnice 2005/36/ES, a to zejména článků 46 a 49 uvedené směrnice.

ê 2009/28/ES 52. bod odůvodnění (přizpůsobený)

(43)Jediným účelem záruk původu vydaných pro účely této směrnice je poskytnout doklad Ö ukázat Õ konečnému zákazníkovi, že daný podíl či dané množství energie bylo vyrobeno z obnovitelných zdrojů. Záruka původu může být bez ohledu na energii, k níž se vztahuje, převedena z jednoho držitele na jiného. Aby bylo zajištěno, že informace týkající se jedné jednotky elektrické energie vyrobené z obnovitelných zdrojů byla spotřebiteli poskytnuta pouze jednou, neměly by být jednotky započítávány dvakrát a záruky původu by neměly být dvakrát oznamovány. Pokud výrobce prodal záruku původu odděleně, neměla by být příslušná energie z obnovitelných zdrojů oznámena nebo prodána konečnému spotřebiteli jako energie vyrobená z obnovitelných zdrojů. Je důležité rozlišovat mezi zelenými certifikáty používanými u režimů podpory a zárukami původu.

ê 2009/28/ES 53. bod odůvodnění (přizpůsobený)

ð nový

(44)Je vhodné umožnit, aby rozvíjející se spotřebitelský trh s elektřinou z obnovitelných zdrojů energie přispěl k výstavbě ð rozvoji ï nových zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů. Členské státy by proto měly mít možnost požadovat, aby dodavatelé elektřiny oznamující konečným spotřebitelům svou skladbu zdrojů energie podle čl. X 3 odst. 6 směrnice [o uspořádání trhu] 2003/54/ES začlenili ð nebo uvádějící energii pro spotřebitele na trh s odkazem na spotřebu energie z obnovitelných zdrojů použili ï minimální procentuální podíl záruky původu ze nově vybudovaných zařízení vyrábějících energii z obnovitelných zdrojů, a to za předpokladu, že je takový požadavek v souladu s právem Společenství.

ê 2009/28/ES 54. bod odůvodnění (přizpůsobený)

ð nový

(45)Je důležité poskytnout informace o tom, jak je podporovaná elektřina rozdělena mezi konečné spotřebitele energie v souladu s čl. 3 odst. 6 směrnice 2003/54/ES. Aby se zvýšila kvalita těchto informací poskytovaných spotřebitelům, zejména pokud jde o množství energie z obnovitelných zdrojů vyrobené v nových zařízení, měla by Komise posuzovat účinnost opatření přijatých členskými státy ð členské státy by měly zajistit, aby byly záruky původu vydávány za všechny vyrobené jednotky energie z obnovitelných zdrojů. Kromě toho, aby se zamezilo dvojité kompenzaci, by výrobci energie z obnovitelných zdrojů, kteří již dostávají finanční podporu, neměli obdržet záruky původu. Uvedené záruky by však měly být použity pro poskytnutí informací, aby koneční zákazníci mohli obdržet jasné, spolehlivé a adekvátní důkazy o tom, zda příslušné jednotky energie pocházejí z obnovitelných zdrojů. Navíc by v případě elektřiny, která obdržela podporu, záruky původu měly být vydraženy na trhu a příjmy by měly být použity ke snížení veřejných dotací na energii z obnovitelných zdrojů. ï

ê 2009/28/ES 55. bod odůvodnění

ð nový

(46)Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/8/ES 2012/27/EU ze dne 11. února 2004 o podpoře kombinované výroby tepla a elektřiny založené na poptávce po užitečném teple na vnitřním trhu s energií 32 stanoví záruky původu, které jsoudokládají původ elektřiny vyrobené ve vysoce účinných zařízeních na kombinovanou výrobu tepla a elektřiny. ð Využití těchto ï Tyto záruky původu ð však není specifikováno, takže by měly být rovněž ï nemohou být použity při poskytování informací o použití energie z obnovitelných zdrojů podle čl. 3 odst. 6 směrnice 2003/54/ES, neboť by to mohlo vést k dvojímu započtení a dvojímu poskytnutí informace. ð vysoce účinné KVTE. ï.

ê 2009/28/ES 56. bod odůvodnění (přizpůsobený)

Pouhé záruky původu nezakládají právo na čerpání výhod z vnitrostátních režimů podpory.

ò nový

(47)Záruky původu, jež jsou v současnosti zavedeny pro elektřinu, vytápění a chlazení z obnovitelných zdrojů energie, by měly být rozšířeny i na plyn z obnovitelných zdrojů. To by zajistilo konzistentní prostředek prokázání původu plynu z obnovitelných zdrojů, jako je biometan, konečným zákazníkům, a usnadnilo by rozsáhlejší přeshraniční obchod s takovými plyny. Umožnilo by se tím také vytvoření záruk původu pro jiné plyny z obnovitelných zdrojů, například vodík. 

ê 2009/28/ES 57. bod odůvodnění (přizpůsobený)

ð nový

(48)Je třeba účinně podporovat integraci energie z obnovitelných zdrojů do přenosové a distribuční sítě pro energii z obnovitelných zdrojů a používání systémů skladování energie pro integrovanou ð variabilní ï výrobu energie z obnovitelných zdrojů, která není nepřetržitá ð zejména pokud jde o pravidla upravující dispečink a přístup k síti. Směrnice [o uspořádání trhu s elektřinou] stanoví rámec pro začlenění elektřiny z obnovitelných zdrojů energie. Tento rámec však neobsahuje ustanovení ohledně integrace plynu z obnovitelných zdrojů energie do plynové distribuční soustavy. Je proto nezbytné ponechat je v této směrnici. ï

ê 2009/28/ES 58. bod odůvodnění

Je třeba urychlit rozvoj projektů v oblasti energie z obnovitelných zdrojů, včetně „projektů v oblasti energie z obnovitelných zdrojů evropského zájmu“ v rámci Programu transevropské energetické sítě (TEN-E). Za tímto účelem by Komise měla rovněž provést analýzu, jak by bylo možné zlepšit financování těchto projektů. Zvláštní pozornost je třeba věnovat projektům v oblasti energie z obnovitelných zdrojů, které významným způsobem přispějí k zabezpečení dodávek energie ve Společenství a v sousedních zemích.

ê 2009/28/ES 3. bod odůvodnění

(49)Uznává se, že hospodářského růstu lze dosáhnout prostřednictvím inovací a udržitelné konkurenceschopné energetické politiky. Výroba energie z obnovitelných zdrojů často závisí na místních nebo regionálních malých a středních podnicích. Možnosti, které přinášejí pro růst a zaměstnanost investice do výroby energie z obnovitelných zdrojů na místní a regionální úrovni v členských státech a jejich regionech, jsou rozsáhlé. Komise a členské státy by proto měly podporovat rozvojová opatření na národní a regionální úrovni v těchto oblastech, podporovat výměnu osvědčených postupů ve výrobě energie z obnovitelných zdrojů mezi místními a regionálními rozvojovými iniciativami a podporovat využívání strukturálních fondů politiky soudržnosti v této oblasti.

ê 2009/28/ES 4. bod odůvodnění

(50)V rámci podpory rozvoje trhu s obnovitelnými zdroji energie je nutné zohlednit pozitivní vliv na možnosti regionálního a místního rozvoje, vývozní možnosti, sociální soudržnost a možnosti zaměstnání, zejména pokud jde o malé a střední podniky a nezávislé výrobce energie.

ò nový

(51)Článek 349 Smlouvy o fungování Evropské unie uznává specifickou situaci nejvzdálenějších regionů. Pro odvětví energetiky většiny nejvzdálenějších regionů je typická izolace, omezené dodávky a závislost na fosilních palivech; tyto regiony přitom mají k dispozici významné místní zdroje obnovitelné energie. Nejvzdálenější regiony by proto mohly Unii sloužit jako příklad použití inovativních energetických technologií. Je proto nezbytné podporovat využívání energie z obnovitelných zdrojů, aby uvedené regiony dosáhly vyšší míry energetické autonomie a aby byla uznána jejich specifická situace, pokud jde o potenciál obnovitelné energie a potřeby veřejné podpory.

ê 2009/28/ES 6. bod odůvodnění (přizpůsobený)

ð nový

(52)Ö Je vhodné Õ ð umožnit rozvoj ï U decentralizovaných technologií obnovitelných zdrojů energie je nutno podporovat fázi demonstrace a uvádění na trh ð , a to bez diskriminace a aniž by bylo bráněno financování investic do infrastruktury ï. Přechod k decentralizované výrobě energie má mnoho výhod, včetně využití místních zdrojů energie, lepšího zabezpečení dodávek energie na místní úrovni, kratší přepravní vzdálenosti a nižší ztráty při přenosu energie. Tato decentralizace napomáhá také rozvoji a soudržnosti společnosti, neboť vytváří zdroje příjmů a pracovní místa na místní úrovni.

ò nový

(53)S rostoucím významem výroby elektrické energie z obnovitelných zdrojů pro vlastní spotřebu je třeba definovat samospotřebitele energie z obnovitelných zdrojů, jakož i regulační rámec, jenž by samospotřebitelům umožnil vyrábět, skladovat, spotřebovávat a prodávat elektřinu, a to bez nepřiměřené zátěže. V některých případech by měla být povolena kolektivní výroba energie pro vlastní spotřebu, aby například občané, kteří bydlí v bytech, mohli uvedených spotřebitelských možností využívat ve stejné míře, jako domácnosti v rodinných domech.

(54)Lokální účast občanů na projektech v oblasti obnovitelné energie prostřednictvím komunit obnovitelné energie vytvořila významnou přidanou hodnotu, pokud jde o akceptaci energie z obnovitelných zdrojů na místní úrovni a přístup k dalšímu soukromému kapitálu. Tato lokální participace dále získá na významu v kontextu budoucí zvýšené kapacity energie z obnovitelných zdrojů.

(55)Specifické charakteristiky lokálních komunit obnovitelné energie, pokud jde o velikost, vlastnickou strukturu a počet projektů, mohou bránit tomu, aby za rovných podmínek soutěžily s velkými hráči, konkrétně konkurenty s většími projekty nebo portfolii. Mezi opatření kompenzující tyto nevýhody patří to, že se energetickým komunitám umožní působení v rámci energetického systému a usnadní se jejich tržní integrace.

(56)Odvětví vytápění a chlazení, které představuje přibližně polovinu konečné spotřeby energie v Unii, je považováno za klíčový sektor, pokud jde o zrychlení dekarbonizace energetického systému. Jedná se rovněž o strategické odvětví z hlediska energetické bezpečnosti, jelikož podle projekcí by do roku 2030 mělo okolo 40 % spotřeby energie z obnovitelných zdrojů pocházet z vytápění a chlazení z obnovitelných zdrojů energie. V důsledku neexistence harmonizované strategie na úrovni Unie, nedostatečné internalizace externích nákladů a roztříštěnosti trhů s vytápěním a chlazením došlo v tomto odvětví dosud k relativně malému pokroku.

(57)Několik členských států provedlo v odvětví vytápění a chlazení kroky v zájmu dosažení svého cíle v oblasti obnovitelné energie na rok 2020. Nicméně při absenci závazných národních cílů na období po roce 2020 nemusí zbývající vnitrostátní pobídky k dosažení dlouhodobých cílů v oblasti dekarbonizace pro roky 2030 a 2050 postačovat. Za účelem zachování scénáře vedoucího k dosažení uvedených cílů, posílení jistoty investorů a podpory rozvoje trhu s vytápěním a chlazením z obnovitelných zdrojů energie na úrovni Unie, při dodržení zásady „energetická účinnost v první řadě“, je vhodné podpořit úsilí členských států při dodávkách vytápění a chlazení z obnovitelných zdrojů, a přispět tak k postupnému zvýšení podílu obnovitelné energie. Vzhledem k roztříštěnosti některých trhů s vytápěním a chlazením je nesmírně důležité zajistit při koncipování uvedených opatření flexibilitu. Stejně tak je důležité zajistit, aby potenciální větší využití vytápění a chlazení z obnovitelných zdrojů nemělo nepříznivé vedlejší účinky na životní prostředí.

(58)Dálkové vytápění a chlazení v současnosti představuje přibližně 10 % poptávky po teplu v Unii, ovšem s velkými rozdíly mezi jednotlivými členskými státy. Strategie Komise pro vytápění a chlazení uznala potenciál, který dálkové vytápění a chlazení má pro dekarbonizaci, a to díky vyšší energetické účinnosti a zavádění energie z obnovitelných zdrojů.

(59)Strategie pro energetickou unii rovněž uznala roli, kterou v transformaci energetiky mají občané tím, že přijmou odpovědnost za přechod na jiné zdroje energie, využívají výhod plynoucích z nových technologií v zájmu snížení svých nákladů a aktivně se podílejí na trhu.

(60)Měl by být kladen důraz na možné synergie mezi úsilím o zvýšení využívání vytápění a chlazení z obnovitelných zdrojů a existujícími režimy podle směrnic 2010/31/EU a 2012/27/EU. Členské státy by měly mít v největší možné míře možnost využít k provádění tohoto úsilí stávající administrativní struktury, aby se zmírnila administrativní zátěž.

(61)V oblasti dálkového vytápění je proto nezbytné umožnit přechod na paliva z obnovitelných zdrojů a zabránit na jedné straně závislosti na určitých regulačních postupech nebo technologii a na druhé straně vyloučení z určitých technologií, a to posílením práv výrobců energie z obnovitelných zdrojů a konečných spotřebitelů a tím, že koncoví spotřebitelé získají nástroje, jež jim usnadní výběr energeticky nejúčinnějšího řešení, které zohledňuje budoucí potřeby v oblasti vytápění a chlazení v souladu s očekávanými kritérii energetické náročnosti budov.

(62)Evropská strategie pro nízkoemisní mobilitu z července 2016 upozornila, že biopaliva z potravinářských plodin mají při dekarbonizaci odvětví dopravy jen malou roli a že by měla být postupně vyřazena a nahrazena pokročilými biopalivy. Pro přípravu přechodu na pokročilá biopaliva a minimalizaci celkových dopadů nepřímé změny ve využívání půdy je třeba omezit množství biopaliv a biokapalin vyráběných z potravin a plodin, jež lze započítat do cíle Unie stanoveného v této směrnici.

(63)Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1513 33 vyzvala Komisi, aby neprodleně předložila ucelený návrh rentabilní a technicky neutrální politiky na období po roce 2020, a vytvořila tak dlouhodobou perspektivu pro investice do udržitelných biopaliv s nízkým rizikem vzniku nepřímé změny ve využívání půdy a do dalších prostředků dekarbonizace odvětví dopravy. Povinnost používat paliva z obnovitelných zdrojů uložená dodavatelům pohonných hmot může poskytnout jistotu investorům a podpořit kontinuální rozvoj alternativních pohonných hmot z obnovitelných zdrojů včetně pokročilých biopaliv, obnovitelných kapalných a plynných paliv nebiologického původu a elektřiny z obnovitelných zdrojů v dopravě. Je vhodné stanovit tuto povinnost pro dodavatele pohonných hmot pro každý členský stát na stejné úrovni, aby byla zajištěna konzistentnost ve specifikacích a dostupnosti pohonných hmot. Jelikož se s pohonnými hmotami určenými pro dopravu snadno obchoduje, měli by dodavatelé pohonných hmot ve členských státech, které jsou slabě vybaveny příslušnými zdroji, snadno získat pohonné hmoty z obnovitelných zdrojů odjinud.

(64)Pokročilá biopaliva a jiná biopaliva a bioplyn vyrobené ze vstupních surovin uvedených v příloze IX, obnovitelná kapalná a plynná paliva nebiologického původu a elektřina z obnovitelných zdrojů v dopravě mohou přispět k dosažení nízkých emisí uhlíku, čímž nákladově efektivním způsobem podnítí dekarbonizaci odvětví dopravy Unie a mimo jiné zlepší energetickou diverzifikaci v odvětví dopravy, přičemž podpoří inovace, růst a pracovní místa v ekonomice Unie a sníží závislost na dovozu energie. Povinnost používat paliva z obnovitelných zdrojů uložená dodavatelům pohonných hmot by měla podpořit kontinuální rozvoj pokročilých paliv, včetně biopaliv; je důležité zajistit, aby rovněž představovala pobídku ke zlepšení výsledků, pokud jde o emise skleníkových plynů u paliv dodávaných za účelem splnění uvedené povinnosti. Komise by měla posoudit výsledky, pokud jde o emise skleníkových plynů, technické inovace a udržitelnost uvedených paliv.

(65)Podpora nízkouhlíkových fosilních paliv vyráběných z fosilních odpadních toků může rovněž přispět ke splnění cílů energetické diverzifikace a dekarbonizace dopravy. Je proto vhodné zahrnout uvedená paliva do povinnosti používat paliva z obnovitelných zdrojů uložené dodavatelům pohonných hmot.

(66)Vstupní suroviny, jež vykazují nízké dopady, pokud jde o nepřímé změny ve využívání půdy, by měly být podporovány pro jejich příspěvek k dekarbonizaci ekonomiky. Zejména vstupní suroviny pro pokročilá biopaliva, jejichž technologie jsou inovativnější a méně vyzrálé, a potřebují proto více podpory, by měly být zahrnuty do přílohy této směrnice. Aby bylo zajištěno, že tato příloha odpovídá nejaktuálnějšímu technologickému vývoji a aby se současně zamezilo nezamýšleným negativním účinkům, měla by být po přijetí směrnice vyhodnocena možnost rozšířit přílohu o nové vstupní suroviny.

ê 2009/28/ES 94. bod odůvodnění

Vzhledem k tomu, že opatření stanovená v článcích 17 až 19 rovněž mají vliv na fungování vnitřního trhu tím, že harmonizují kritéria udržitelnosti, která biopaliva a biokapaliny musí splňovat, aby mohla být započítána pro účely plnění cíle podle této směrnice, a usnadňují tak v souladu s čl. 17 odst. 8 obchod mezi členskými státy s biopalivy a biokapalinami, které tato kritéria splňují, vycházejí daná opatření z článku 95 Smlouvy.

ê 2009/28/ES 59. bod odůvodnění

Vzájemné propojení mezi zeměmi usnadňuje integraci elektřiny z obnovitelných zdrojů energie. Kromě vyrovnání může propojení snížit vyrovnávací náklady, podpořit opravdovou hospodářskou soutěž přinášející nižší ceny a stimulovat rozvoj sítí. Sdílení a optimální využití přenosové kapacity by mohlo pomoci vyhnout se zvýšené potřebě budovat nové kapacity.

ê 2009/28/ES 60. bod odůvodnění

Pro integraci obnovitelných zdrojů energie do vnitřního trhu s elektřinou má velký význam přednostní přístup a zaručený přístup pro elektřinu z obnovitelných zdrojů energie v souladu s čl. 11 odst. 2 a na základě dalšího rozvoje čl. 11 odst. 3 směrnice 2003/54/ES. Požadavky týkající se zachování spolehlivosti a bezpečnosti distribuční soustavy a dispečinku se mohou lišit v závislosti na charakteru vnitrostátní distribuční soustavy a jejího bezpečného provozu. Přednostní přístup k distribuční soustavě zajišťuje připojeným výrobcům elektřiny z obnovitelných zdrojů energie, že ji budou moci v souladu s pravidly pro připojení prodávat a přenášet kdykoliv, kdy bude zdroj k dispozici. V případě, že je elektřina z obnovitelných zdrojů energie integrována do krátkodobých trhů, zaručený přístup zajišťuje, že veškerá prodaná a podporovaná elektřina získá přístup k distribuční soustavě, což umožní využívat maximální množství elektřiny z obnovitelných zdrojů energie ze zařízení připojených do sítě. Neznamená to však, že členské státy mají povinnost podporovat nebo nařizovat odkup energie z obnovitelných zdrojů. V jiných systémech je pro elektřinu z obnovitelných zdrojů energie stanovena pevná cena, obvykle ve spojení s povinností provozovatele soustavy tuto elektřinu odkoupit. V tomto případě je přednostní přístup již poskytnut.

ê 2009/28/ES 61. bod odůvodnění

Za určitých okolností není možné zajistit úplný přenos a distribuci elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů energie, aniž by byla dotčena spolehlivost a bezpečnost distribuční soustavy. Za těchto okolností lze daným výrobcům poskytnout finanční vyrovnání. Cíle této směrnice nicméně vyžadují trvalý nárůst přenosu a distribuce elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů energie, aniž by byla narušena spolehlivost a bezpečnost distribuční soustavy. Členské státy by měly za tímto účelem přijmout vhodná opatření, která by umožnila větší prosazení se elektřiny z obnovitelných zdrojů energie, a to mimo jiné zohledněním specifičností nestálých zdrojů a zdrojů, u nichž zatím není možné vyrobenou energii skladovat. V rozsahu nutném pro dosažení cílů této směrnice je třeba co nejdříve povolit připojení nových zařízení vyrábějících elektřinu z obnovitelných zdrojů. V zájmu urychlení postupů pro připojení k distribuční soustavě mohou členské státy novým zařízením vyrábějícím elektřinu z obnovitelných zdrojů energie poskytnout přednostní nebo vyhrazené připojení.

ê 2009/28/ES 62. bod odůvodnění (přizpůsobený)

(67)Náklady na připojení nových výrobců elektřiny a plynu z obnovitelných zdrojů energie k distribuční soustavě by měly být Ö založeny na Õ objektivních, transparentních a nediskriminačních Ö kritériích Õ a měl by se pečlivě zohlednit prospěch, který distribuční soustavě přinášejí Ö vnoření Õ natrvalo vybudovaná zařízení pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů a místní výrobci plynu z obnovitelných zdrojů.

ê 2009/28/ES 63. bod odůvodnění

Výrobci elektřiny, kteří chtějí využít potenciálu energie z obnovitelných zdrojů v okrajových oblastech Společenství, zejména v ostrovních oblastech a oblastech s nízkou hustotou obyvatelstva, by měli mít, kdykoli to je možné, možnost být připojeni k soustavě za přiměřených nákladů, čímž by se zajistilo, aby nebyli nespravedlivě znevýhodňováni oproti výrobcům z centrálnějších, průmyslovějších a hustěji osídlených oblastí.

ê 2009/28/ES 64. bod odůvodnění

Směrnice 2001/77/ES stanoví rámec pro začlenění elektřiny z obnovitelných zdrojů energie do distribuční soustavy. Mezi členskými státy však existují významné odlišnosti ve stupni doposud dosažené integrace. Z tohoto důvodu je třeba posílit rámec a přezkoumávat pravidelně jeho použití na vnitrostátní úrovni.

ê 2009/28/ES 24. bod odůvodnění (přizpůsobený)

ð nový

(68)Za účelem využití veškerého potenciálu biomasy ð k tomu, aby díky svému využití v oblasti materiálů a energie přispěla k dekarbonizaci ekonomiky, ï by měloa Společenství Ö Unie Õ a členské státy podporovat vyšší ð udržitelné ï využívání stávajících ð zemědělských a dřevařských zdrojů ï zásob dřeva a rozvoj nových systémů v oblasti ð lesnické a zemědělské produkce ï lesního hospodářství.

ê 2009/28/ES 65. bod odůvodnění (přizpůsobený)

ð nový

(69)Výroba biopaliv by měla být udržitelná. Biopaliva ð , biokapaliny a paliva z biomasy by měly být vždy vyráběny udržitelným způsobem. Biopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy ï používaná k plnění cílůe Ö Unie Õ stanovenýchého v této směrnici a Ö ty z nich Õbiopaliva, na kteráé se vztahují vnitrostátní režimy podpory, by tedy mělay splňovat kritéria udržitelnosti ð a úspor emisí skleníkových plynů ï.

ê 2009/28/ES 66. bod odůvodnění (přizpůsobený)

ð nový

(70)V souvislosti s touto směrnicí by měloa Společenství Ö Unie Õ přijmout vhodná opatření, včetně propagace kritérií udržitelnosti ð a úspor emisí skleníkových plynů ï pro biopaliva ð , biokapaliny a paliva z biomasy používaná k vytápění, chlazení a výrobě elektřiny ï a rozvoje biopaliv druhé a třetí generace ve Společenství a ve světě a posílení výzkumu v odvětví zemědělství a tvorby znalostí v těchto oblastech.

ê 2009/28/ES 67. bod odůvodnění

Zavedení kritérií udržitelnosti pro biopaliva nepovede ke svému cíli, pokud produkty, které nesplní tato kritéria a které by jinak byly použity jako biopaliva, se místo toho použijí jako biokapaliny pro výrobu tepla nebo elektřiny. Z tohoto důvodu by se kritéria udržitelnosti měla použít i na biokapaliny obecně.

ê 2009/28/ES 68. bod odůvodnění (přizpůsobený)

68)     Evropská rada na zasedání v březnu 2007 vyzvala Komisi, aby předložila návrh komplexní směrnice o využívání všech obnovitelných zdrojů energie, která by mohla obsahovat kritéria a ustanovení k zajištění udržitelného poskytování a využívání bioenergie. Tato kritéria udržitelnosti by měla být nedílnou součástí celkového systému vztahujícího se na všechny biokapaliny, a ne pouze na biopaliva. Tato kritéria udržitelnosti by proto měla být zahrnuta do této směrnice. Aby se zajistil jednotný přístup v energetické politice a politice životního prostředí a aby se zabránilo vzniku dodatečných nákladů pro podniky a nejednotě z hlediska životního prostředí, kterou by s sebou nesl nejednotný přístup, je nutné zajistit stejná kritéria udržitelnosti pro biopaliva používaná jak pro účely této směrnice, tak směrnice 98/70/ES. Ze stejných důvodů je třeba se vyhnout dvojímu podávání zpráv v této souvislosti. Dále by Komise a příslušné vnitrostátní orgány měly koordinovat svoji činnost v rámci výboru odpovědného výlučně za aspekty udržitelnosti. Kromě toho by Komise měla v roce 2009 přezkoumat, zda jsou potřebné další způsoby použití biomasy a za jakých podmínek by měly být zařazeny.

ê 2009/28/ES 69. bod odůvodnění (přizpůsobený)

ð nový

(71)Celosvětový růst poptávky po ð Produkce zemědělských surovin pro ï biopalivecha, a biokapalináchy ð a paliva z biomasy ï a pobídky pro jejich používání podle této směrnice by neměly mít za následek podporu ničení biologické rozmanitosti dotčených oblastí. Tyto vyčerpatelné zdroje, uznané různými mezinárodními nástroji za hodnotu pro veškeré lidstvo, by měly být zachovány. Spotřebitelé ve Společenství by navíc považovali za nepřijatelné, pokud by zvýšené používání biopaliv a biokapalin mělo mít za následek ničení biologické rozmanitosti těchto oblastí. Z těchto důvodů j Je Ö proto Õ nezbytné stanovit kritéria udržitelnosti ð a úspor emisí skleníkových plynů ï zajišťující, že se pobídky vztahují pouze na biopaliva, a jiné biokapaliny, ð a paliva z biomasy ï které Ö v případech, kdy Õ ð zemědělské suroviny ï zaručeně nepocházejí z biologicky rozmanitých oblastí (nebo, pokud příslušný orgán prokáže, v případě oblastí určených k účelům ochrany přírody nebo k ochraně vzácných nebo ohrožených ekosystémů či druhů Ö nebo je v případě oblastí určených k účelům ochrany přírody prokázáno Õ, že produkce ð zemědělských ï surovin nebrání uvedeným účelům). Podle zvolených kritérií udržitelnosti je les Ö Lesy by měly být v souladu s kritérii pro udržitelnost Õ považovány za biologicky rozmanitýé, pokud se jedná o původní lesy (podle definice použité Organizací OSN pro výživu a zemědělství (FAO) v posouzení stavu celosvětových lesních zdrojů, kterou státy na celém světě používají k poskytování údajů o ploše původního lesa), nebo pokud je Ö jsou Õ chráněny vnitrostátními předpisy na ochranu přírody. Pokud je dopad lidské činnosti malý, měly by být Ö za biologicky rozmanité lesy považovány Õ zahrnuty i oblasti, kde probíhá získávání jiných lesních produktů než dřeva. Jiné typy lesů definované organizací FAO, jako například přírodě blízké lesy, polopřírodní lesy a plantáže, by neměly být považovány za původní lesy. S ohledem na biologicky velmi rozmanitou povahu některých travních porostů jak v mírném, tak tropickém pásmu, včetně biologicky velmi rozmanitých savan, stepí, křovinatých porostů a prérií, by se pobídky stanovené touto směrnicí neměly vztahovat na biopaliva ð , biokapaliny a paliva z biomasy ï vyrobenáé ze ð zemědělských ï surovin pocházejících z těchto pozemků. Komise by měla stanovit vhodná kritéria a zeměpisné oblasti pro definici biologicky velmi rozmanitých travních porostů v souladu s nejlepšími dostupnými vědeckými poznatky a příslušnými mezinárodními normami.

ê 2009/28/ES 70. bod odůvodnění

Je-li pozemek s velkou zásobou uhlíku v půdě nebo vegetaci přeměněn na pozemek pro pěstování surovin pro biopaliva nebo biokapaliny, část uloženého uhlíku zpravidla unikne do atmosféry, což vede k vytvoření oxidu uhličitého. Výsledný negativní dopad skleníkových plynů může zrušit pozitivní dopad skleníkových plynů z biopaliv nebo biokapalin na skleníkové plyny, v některých případech v rozsáhlé míře. Úplné účinky uhlíku v důsledku této přeměny by se proto měly zohlednit při výpočtu úspory emisí skleníkových plynů jednotlivých biopaliv a biokapalin. To je nezbytné, aby se zajistilo, že výpočet úspory emisí skleníkových plynů zohlední všechny účinky uhlíku v důsledku používání biopaliv a biokapalin.

ê 2009/28/ES 71. bod odůvodnění

Při výpočtu dopadů přeměny půdy na emise skleníkových plynů by měly hospodářské subjekty uplatňovat skutečné hodnoty zásob uhlíku spojených s referenčním využíváním půdy a s využíváním půdy po přeměně. Měly by také používat standardní hodnoty. Studie mezivládního panelu pro změnu klimatu představuje pro tyto standardní hodnoty vhodný základ. Tyto studie nejsou v současnosti uváděny v podobě, která by byla pro hospodářské subjekty přímo použitelná. Komise by proto měla vypracovat na základě těchto studií obecné pokyny, které by sloužily jako základ pro výpočet změn v zásobě uhlíku pro účely této směrnice, včetně takových změn v zalesněných oblastech s porostem koruny tvořícím 10 až 30 %, savanách, křovinatých porostech a prériích.

ê 2009/28/ES 72. bod odůvodnění

Je vhodné, aby Komise vyvinula metodiku pro hodnocení vlivu odvodňování rašelinišť na emise skleníkových plynů.

ê 2009/28/ES 73. bod odůvodnění (přizpůsobený)

ð nový

(72)Půda, u níž by ztráta zásob uhlíku po přeměně nemohla být v rozumné době, s ohledem na naléhavou potřebu předejít změně klimatu, nahrazena úsporou emisí skleníkových plynů z výroby ð a použití ï biopaliv, nebo biokapalin ð a paliv z biomasy ï, by se neměla přeměnit na půdu pro výrobu ð zemědělských surovin pro ï biopaliva ð , biokapaliny a paliva z biomasy ï. Tím by se zabránilo zbytečně zatěžujícímu výzkumu ze strany hospodářských subjektů a přeměně půdy s velkými zásobami uhlíku, která by se ukázala jako nevhodná pro pěstování ð zemědělských ï surovin pro biopaliva, a biokapaliny ð a paliva z biomasy ï. Soupis světových zásob uhlíku vede k závěru, že do této kategorie by měly být zařazeny mokřady a souvisle zalesněné plochy s porostem koruny tvořícím více než 30 %.Zalesněné plochy s porostem koruny tvořícím 10 až 30 % by měly být do této kategorie také zařazeny, pokud se neprokáže, že jejich zásoba uhlíku je natolik nízká, že ospravedlňuje jejich přeměnu v souladu s pravidly, jež stanoví tato směrnice. Odkaz na mokřady by měl vzít v úvahu definici stanovenou v Úmluvě o mokřadech majících mezinárodní význam především jako biotopy vodního ptactva přijaté dne 2. února 1971 v Ramsaru.

ò nový

(73)Zemědělské vstupní suroviny pro výrobu biopaliv, biokapalin a paliv z biomasy by neměly být produkovány na rašeliništích, protože pěstování vstupních surovin na rašeliništích by mělo za následek velkou ztrátu zásob uhlíku, pokud by tato půda byla pro uvedené účely dále odvodněna, přičemž nelze snadno ověřit, zda k odvodňování dochází.

(74)V rámci společné zemědělské politiky by zemědělci Unie za účelem získání přímé podpory měli dodržet komplexní soubor environmentálních požadavků. Dodržení uvedených požadavků lze nejúčinněji ověřit v kontextu zemědělské politiky. Zahrnutí uvedených požadavků do režimu udržitelnosti není vhodné, jelikož kritéria udržitelnosti pro bioenergii by měla stanovit objektivní a globálně použitelná pravidla. Ověřování souladu podle této směrnice by s sebou rovněž neslo riziko nadbytečné administrativní zátěže.

(75)Je vhodné zavést pro celou Unii kritéria udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů pro paliva z biomasy používaná při výrobě elektřiny, vytápění a chlazení s cílem nadále zajistit velké úspory emisí skleníkových plynů v porovnání s alternativami využívajícími fosilní paliva, aby se zamezilo nezamýšleným dopadům na udržitelnost a podpořil se vnitřní trh.

(76)Aby bylo zajištěno, že i přes rostoucí poptávku po lesní biomase bude těžba prováděna udržitelným způsobem v lesích, v nichž je zajištěna regenerace, že bude zvláštní pozornost věnována oblastem výslovně určeným pro účely ochrany biologické rozmanitosti, krajiny a zvláštních přírodních prvků, že budou zachovány zdroje biologické rozmanitosti a že budou sledovány zásoby uhlíku, měly by dřevinové suroviny pocházet pouze z lesů, v nichž probíhá těžba v souladu se zásadami udržitelného lesního hospodářství vypracovanými v rámci mezinárodních lesnických procesů, jako je Forest Europe, prováděnými prostřednictvím vnitrostátních právních předpisů nebo osvědčených postupů řízení na úrovni lesnického podniku. Hospodářské subjekty by měly podniknout vhodné kroky k minimalizaci rizika, že bude k výrobě bioenergie použita lesní biomasa získaná neudržitelným způsobem. Subjekty by za tímto účelem měly přijmout přístup založený na riziku. V tomto kontextu je vhodné, aby Komise vypracovala provozní pokyny pro ověřování souladu s přístupem založeným na riziku, a to po konzultaci s Výborem pro správu energetické unie a Stálým lesnickým výborem zřízeným rozhodnutím Rady 89/367/EHS 34 .

(77)V zájmu minimalizace administrativní zátěže by se kritéria pro udržitelnost a úsporu skleníkových plynů měla použít pouze na výrobu elektřiny a vytápění z paliv z biomasy v zařízeních s palivovou kapacitou nejméně 20 MW.

(78)Paliva z biomasy by se měla přeměňovat na elektřinu a teplo efektivním způsobem s cílem maximalizovat energetickou bezpečnost a úspory skleníkových plynů, snížit emise látek znečišťujících ovzduší a minimalizovat tlak na omezené zdroje biomasy. Z tohoto důvodu by měla být veřejná podpora pro zařízení s palivovou kapacitou nejméně 20 MW v případě potřeby poskytována pouze zařízením na vysoce účinnou kombinovanou výrobu tepla a elektřiny ve smyslu čl. 2 bodu 34 směrnice 2012/27/EU. Stávající režimy podpory pro elektřinu vyráběnou z biomasy by však měly být povoleny až do řádného konce jejich životnosti, a to pro veškerá zařízení na biomasu. Kromě toho by se elektřina vyráběná z biomasy v nových zařízeních s palivovou kapacitou nejméně 20 MW měla započítávat do cílů a povinností v oblasti obnovitelné energie pouze v případě zařízení na vysoce účinnou kombinovanou výrobu tepla a elektřiny. V souladu s pravidly pro státní podporu by však členským státům mělo být povoleno poskytovat zařízením veřejnou podporu na výrobu obnovitelných zdrojů a započítávat elektřinu, kterou vyrobí, do cílů a povinností v oblasti obnovitelné energie, aby se zamezilo zvýšení závislosti na fosilních palivech s většími dopady na klima a životní prostředí, pokud by členské státy po vyčerpání veškerých technických a ekonomických možností pro výstavbu zařízení na vysoce účinnou kombinovanou výrobu tepla a elektřiny čelily důvodnému riziku v souvislosti se zabezpečením dodávek elektřiny.

(79)Měla by se zvýšit minimální hodnota úspor emisí skleníkových plynů pro biopaliva a biokapaliny vyráběné v nových zařízeních, aby se zlepšila jejich celková bilance skleníkových plynů a odradilo se od dalších investic do zařízení s nízkými úsporami emisí skleníkových plynů. Tento nárůst poskytuje záruky pro investice do výrobních kapacit pro biopaliva a biokapaliny.

(80)Na základě zkušeností s praktickým prováděním kritérií Unie pro udržitelnost je vhodné posílit úlohu dobrovolných mezinárodních a vnitrostátních certifikačních režimů pro harmonizované ověřování souladu s kritérii pro udržitelnost.

ê 2009/28/ES 74. bod odůvodnění

Pobídky stanovené v této směrnici podpoří zvýšenou výrobu biopaliv a biokapalin v celosvětovém měřítku. Pokud jsou biopaliva a biokapaliny vyrobeny ze surovin vyrobených ve Společenství, měly by také splňovat environmentální požadavky Společenství ve vztahu k zemědělství, včetně požadavků na ochranu kvality podzemních a povrchových vod, a sociální požadavky. Existují však obavy, že by výroba biopaliv a biokapalin v některých třetích zemích nemusela splňovat minimální environmentální či sociální požadavky. Je tedy třeba podporovat vypracování vícestranných a dvoustranných dohod a rozvoj dobrovolných mezinárodních nebo vnitrostátních režimů zahrnujících klíčové environmentální a sociální otázky s cílem prosazovat celosvětově udržitelnou výrobu biopaliv a biokapalin. V případě neexistence těchto dohod nebo režimů by členské státy měly požadovat, aby hospodářské subjekty podávaly zprávy o těchto otázkách.

ê 2009/28/ES 75. bod odůvodnění

Požadavky na udržitelné režimy pro energetické užití biomasy jiné než biokapaliny a biopaliva by měly být analyzovány Komisí v roce 2009 s ohledem na potřebu, aby zdroje biomasy byly řízeny udržitelným způsobem.

ê 2009/28/ES 76. bod odůvodnění

Kritéria udržitelnosti budou účinná pouze tehdy, pokud povedou ke změnám v chování účastníků trhu. K těmto změnám dojde pouze pokud biopaliva a biokapaliny splňující tato kritéria ospravedlňují cenovou přirážku v porovnání s těmi, které je nesplňují. Podle metody hmotnostní bilance ověřování souladu, existuje fyzické spojení mezi výrobou biopaliv a biokapalin splňujících kritéria udržitelnosti a spotřebou biopaliv a biokapalin ve Společenství, které vytváří vhodnou rovnováhu mezi nabídkou a poptávkou a zajišťuje cenovou přirážku, která je větší než v systémech, kde takové spojení neexistuje. Proto by se k ověření souladu měl použít systém hmotnostní bilance, aby se zajistilo, že biopaliva a biokapaliny splňující kritéria udržitelnosti mohou být prodána za vyšší cenu. Tím by se měla zachovat integrita systému a zároveň zajistit, že průmyslu nebude uložena nerozumná zátěž. Měly by však být posouzeny i jiné metody ověřování.

ê 2009/28/ES 77. bod odůvodnění

Komise by případně měla náležitě zohlednit tzv. hodnocení ekosystémů k miléniu (Millenium Ecosystem Assessment), které obsahuje užitečné údaje o ochraně přinejmenším těch oblastí, které poskytují základní služby ekosystému v kritických situacích, například ochranu vodního koryta a regulaci eroze.

ê 2009/28/ES 78. bod odůvodnění

Je třeba sledovat dopady pěstování biomasy, jako jsou změny ve využívání půdy včetně nepřímých změn, zavádění invazivních nepůvodních druhů a jiné vlivy na biologickou rozmanitost a dopady na produkci potravin a místní prosperitu. Komise by měla posoudit všechny příslušné zdroje informací, včetně mapy výskytu podvýživy, kterou vypracovala FAO. Podporování biopaliv by mělo motivovat k větší produktivitě zemědělství a k využívání znehodnocené půdy.

ê 2009/28/ES 79. bod odůvodnění (přizpůsobený)

ð nový

(81)Je v zájmu Společenství Ö Unie Õ podporovat uzavírání vícestranných a dvoustranných dohod a vznik dobrovolných mezinárodních anebo vnitrostátních režimů stanovujících normy pro výrobu udržitelných biopaliv, a biokapalin ð a paliv z biomasy ï a osvědčujících, že výroba biopaliv, a biokapalin ð a paliv z biomasy ï tyto normy splňuje. Z tohoto důvodu je třeba Ö by se mělo Õ stanovit, že takovéto dohody anebo Ö se uznává, že uvedené Õ režimy poskytují spolehlivá zjištění a údaje, pokud splňují příslušné normy spolehlivosti, transparentnosti a nezávislé kontroly. ð Aby bylo spolehlivým a harmonizovaným způsobem zajištěno ověřování souladu s kritérii pro udržitelnost a úspory emisí skleníkových plynů a zejména s cílem zamezit podvodům, měla by Komise být zmocněna stanovit podrobná prováděcí pravidla včetně adekvátních standardů spolehlivosti, transparentnosti a nezávislého auditu, které se uplatní na dobrovolné režimy. ï

ò nový

(82)Dobrovolné režimy hrají stále větší roli při poskytování důkazů o souladu s kritérii pro udržitelnost a úspory emisí skleníkových plynů pro biopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy. Je proto vhodné, aby Komise od dobrovolných režimů, včetně těch, které Komise jež uznala, vyžadovala, aby o své činnosti pravidelně podávaly zprávy. Tyto zprávy se zveřejní, aby se zvýšila transparentnost a zlepšil dohled ze strany Komise. Tyto zprávy by Komisi navíc poskytly nezbytné informace k tomu, aby mohla podat zprávu o provozu dobrovolných režimů za účelem stanovení osvědčených postupů, a případně předložit návrh na další podporu takových osvědčených postupů.

(83)Aby se usnadnilo fungování vnitřního trhu, měly by důkazy týkající se kritérií pro udržitelnost a úspory emisí skleníkových plynů pro energii z biomasy, jež byly získány v souladu s režimem, který Komise uznala, přijímat všechny členské státy. Členské státy by měly přispívat k zajištění správné implementace zásad certifikace dobrovolných režimů tím, že budou dohlížet nad činností certifikačních orgánů akreditovaných vnitrostátním akreditačním orgánem, a tím, že budou dobrovolné režimy informovat o příslušných zjištěních.

ê 2009/28/ES 80. bod odůvodnění

Je nezbytné stanovit jasná pravidla pro výpočet emisí skleníkových plynů z biopaliv a biokapalin a z referenčních fosilních paliv.

ê 2009/28/ES 81. bod odůvodnění

Při výpočtu emisí skleníkových plynů by měly být započítány i druhotné produkty z výroby a používání paliv. Substituční metoda je vhodná pro účely analýzy politiky, nikoli však pro regulaci jednotlivých hospodářských subjektů a jednotlivých dodávek pohonných hmot. V těchto případech je nejvhodnější metodou metoda přidělování energie, protože je snadno použitelná, předvídatelná v čase, minimalizuje kontraproduktivní stimuly a poskytuje výsledky, které jsou obecně srovnatelné s výsledky dosaženými substituční metodou. Pro účely analýzy politiky by Komise rovněž měla v rámci svých zpráv poskytovat informace o výsledcích dosažených použitím substituční metody.

ê 2009/28/ES 82. bod odůvodnění (přizpůsobený)

ð nový

(84)S cílem vyhnout se nepřiměřené administrativní zátěži by měl být stanoven seznam standardních hodnot pro běžné způsoby výroby biopaliv, ð biokapalin a paliv z biomasy, ï který by měl být aktualizován a rozšířen, jakmile budou k dispozici další spolehlivé údaje. Hospodářské subjekty by měly mít vždy možnost uplatnit stupeň úspory emisí skleníkových plynů u biopaliv, a biokapalin ð a paliv z biomasy ï stanovený tímto seznamem. Pokud se standardní hodnota úspor emisí skleníkových plynů u způsobu výroby nachází pod požadovanou minimální úrovní úspor emisí skleníkových plynů, mělo by být požadováno, aby výrobci usilující o prokázání jejich souladu s touto minimální úrovní dokázali, že skutečné emise z jejich výrobního procesu jsou nižší než ty, které byly použity při výpočtu standardních hodnot.

ò nový

(85)Je nezbytné stanovit jasná pravidla pro výpočet úspor emisí skleníkových plynů z biopaliv, biokapalin a paliv z biomasy a z referenčních fosilních paliv.

(86)V souladu s aktuálními technickými a vědeckými poznatky by metodika evidence skleníkových plynů měla zohledňovat přeměnu paliv z pevné a plynné biomasy na konečnou energii, aby byla konzistentní s výpočtem energie z obnovitelných zdrojů pro účely započítávání do cíle Unie stanoveného touto směrnicí. Přidělování emisí druhotným produktům (na rozdíl od odpadů a zbytků) by se rovněž mělo přezkoumat v případech, kdy se elektřina a/nebo vytápění a chlazení vyrábí v kogeneračních nebo multigeneračních zařízeních.

(87)V zájmu konzistentnosti a porovnatelnosti úspor skleníkových plynů dosažených díky palivům z biomasy pro vytápění a chlazení je vhodné použít referenční fosilní paliva vycházející z průměrných emisí Unie v odvětví vytápění a elektrické energie.

(88)Je-li pozemek s velkou zásobou uhlíku v půdě nebo vegetaci přeměněn na pozemek pro pěstování surovin pro biopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy, část uloženého uhlíku zpravidla unikne do atmosféry, což vede k vytvoření oxidu uhličitého. Výsledný negativní dopad skleníkových plynů může zrušit pozitivní dopad skleníkových plynů z biopaliv, biokapalin nebo paliv z biomasy na skleníkové plyny, v některých případech v rozsáhlé míře. Úplné účinky uhlíku v důsledku této přeměny by se proto měly zohlednit při výpočtu úspory emisí skleníkových plynů jednotlivých biopaliv, biokapalin a paliv z biomasy. To je nezbytné, aby se zajistilo, že výpočet úspory emisí skleníkových plynů zohlední všechny účinky uhlíku v důsledku používání biopaliv, biokapalin a paliv z biomasy.

(89)Při výpočtu dopadů přeměny půdy na emise skleníkových plynů by měly hospodářské subjekty uplatňovat skutečné hodnoty zásob uhlíku spojených s referenčním využíváním půdy a s využíváním půdy po přeměně. Měly by také používat standardní hodnoty. Metodika Mezivládního panelu pro změnu klimatu představuje pro tyto standardní hodnoty vhodný základ. Tyto studie nejsou v současnosti uváděny v podobě, která by byla pro hospodářské subjekty přímo použitelná. Komise by proto měla zrevidovat pokyny pro výpočet zásob uhlíku v půdě pro účely přílohy V této směrnice ze dne 10. června 2010, a zároveň zajistit konzistentnost s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 525/2013 35 .

(90)Při výpočtu emisí skleníkových plynů by měly být započítány i druhotné produkty z výroby a používání paliv. Substituční metoda je vhodná pro účely analýzy politiky, nikoli však pro regulaci jednotlivých hospodářských subjektů a jednotlivých dodávek pohonných hmot. V těchto případech je nejvhodnější metodou metoda přidělování energie, protože je snadno použitelná, předvídatelná v čase, minimalizuje kontraproduktivní stimuly a poskytuje výsledky, které jsou obecně srovnatelné s výsledky dosaženými substituční metodou. Pro účely analýzy politiky by Komise rovněž měla v rámci svých zpráv poskytovat informace o výsledcích dosažených použitím substituční metody.

(91)Druhotné produkty se od zbytků a zemědělských zbytků liší tím, že jsou primárním cílem výrobního procesu. Je proto vhodné vyjasnit, že zbytky zemědělských plodin představují zbytky, a nikoli druhotné produkty. To nemá žádný dopad na stávající metodiku, ale vyjasňují se tím stávající ustanovení.

(92)Zavedená metoda používání přidělování energie jako pravidla pro rozdělování emisí skleníkových plynů mezi druhotné produkty funguje dobře a měla by pokračovat. Je vhodné sladit metodiku pro výpočet emisí skleníkových plynů pocházejících z kombinované výroby tepla a elektřiny (KVTE), pokud je KVTE využívána při zpracování biopaliv, biokapalin a paliv z biomasy, s metodikou uplatňovanou na KVTE jako konečné použití.

(93)Metodika zohledňuje snížené emise skleníkových plynů vyplývající z použití KVTE ve srovnání s použitím zařízení pouze na výrobu elektřiny či tepla díky tomu, že bere v úvahu užitek z tepla ve srovnání s elektřinou a užitek z tepla za různých teplot. Z toho vyplývá, že vyšší teplota by měla nést větší část celkových emisí skleníkových plynů než teplo za nízké teploty, kdy je teplo vyráběno společně s elektřinou. Metodika zohledňuje celou cestu ke konečné energii, včetně přeměny na teplo nebo elektřinu.

ê 2009/28/ES 84. bod odůvodnění

S cílem vyhnout se podpoře pěstování surovin pro biopaliva a biokapaliny tam, kde by to vedlo k vysokým emisím skleníkových plynů, by mělo být užití standardních hodnot pro pěstování omezeno na oblasti, kde může být tento účinek spolehlivě vyloučen. S cílem vyhnout se nadměrné administrativní zátěži by však členské státy měly stanovit národní či regionální průměrné hodnoty pro emise z pěstování, včetně emisí z používání hnojiv.

ê 2009/28/ES 83. bod odůvodnění (přizpůsobený)

(94)Je vhodné, aby údaje používané pro výpočet těchto standardních hodnot byly získávány z nezávislých vědeckých odborných zdrojů a aby byly případně vhodně aktualizovány v závislosti na pokroku, jehož tyto zdroje dosáhnou ve své práci. Komise by se měla zasadit o to, aby se tyto zdroje v rámci aktualizace své práce zabývaly emisemi z pěstování, vlivem regionálních a klimatických podmínek, dopady vyplývajícími z pěstování za použití udržitelných zemědělských metod a organických pěstebních postupů, a vědeckým příspěvkem výrobců ze Společenství Ö Unie Õ i třetích zemí a občanské společnosti.

ê 2009/28/ES 85. bod odůvodnění (přizpůsobený)

ð nový

(95)Celosvětová poptávka po zemědělských surovinách roste. Část této zvýšené poptávky bude pokryta zvětšením rozlohy zemědělské půdy. Obnova půdy, která byla závažným způsobem znehodnocena nebo silně kontaminována, a nemůže být proto v současném stavu využívána k zemědělským účelům, je jedním z prostředků, jak zvětšit rozlohu půdy, kterou lze použít pro pěstování zemědělských plodin. Udržitelný režim by měl podporovat využívání znehodnocené půdy, která prošla obnovou, neboť podpora biopaliv, a biokapalin ð a paliv z biomasy ï přispěje ke zvýšení poptávky po zemědělských surovinách. Dokonce i v případě, kdy se biopaliva vyrábějí za použití surovin z půdy, která je již využívána jako orná půda, by mohlo čisté zvýšení poptávky po plodinách v důsledku podpory biopaliv vést k čistému zvětšení rozlohy obdělávané půdy. To by se mohlo týkat půdy s velkou zásobou uhlíku, což by vedlo ke škodlivým únikům uloženého uhlíku. Ve snaze snížit toto riziko je třeba zavést doprovodná opatření s cílem podpořit vyšší míru nárůstu produktivity u půdy již využívané pro pěstování plodin a využívání znehodnocených půd a přijmout požadavky na udržitelnost, které by byly srovnatelné s požadavky stanovenými v této směrnici pro spotřebu biopaliv ve Společenství, pro jiné země, v nichž se používají biopaliva. Komise by měla vypracovat konkrétní metodiku pro minimalizaci emisí skleníkových plynů vyvolaných nepřímými změnami ve využívání půdy. Za tím účelem by Komise na základě nejlepších dostupných vědeckých poznatků měla provést analýzu především zahrnutí faktoru nepřímých změn ve využívání půdy do výpočtu emisí skleníkových plynů a potřeby podpory udržitelných biopaliv, která minimalizuje dopady změny ve využívání půdy a zlepšuje udržitelnost biopaliv vzhledem k nepřímé změně ve využívání půdy. Při vypracovávání této metodiky by se Komise měla mimo jiné zabývat potenciálními dopady biopaliv vyráběných z nepotravinářských celulózových vláknovin a lignocelulózových vláknovin na nepřímé změny ve využívání půdy.

ê 2009/28/ES 86. bod odůvodnění

S cílem umožnit dosažení přiměřeného tržního podílu biopaliv je nezbytné umístit na trh směsi s vyššími přídavky bionafty v motorové naftě, než stanoví norma EN590/2004.

ê 2009/28/ES 87. bod odůvodnění

Za účelem zajištění, aby se biopaliva, která diverzifikují řadu používaných vstupních surovin, stala životaschopná z obchodního hlediska, by měla být tato biopaliva zvláště zohledněna v rámci národních závazků v oblasti biopaliv.

ê 2009/28/ES 88. bod odůvodnění

Je nezbytné, aby za účelem zajištění nepřetržitého sledování pokroku v rozvoji energie z obnovitelných zdrojů na úrovni členských států a na úrovni Společenství, byly pravidelně podávány zprávy. Je vhodné požadovat používání harmonizovaného vzoru pro národní akční plány pro energii z obnovitelných zdrojů, které by měly předkládat členské státy. Tyto plány by mohly zahrnovat odhad nákladů a přínosů předpokládaných opatření, opatření spojená s nezbytným rozšířením nebo posílením stávající infrastruktury distribuční soustavy, odhad nákladů a přínosů spojených s rozvojem výroby energie z obnovitelných zdrojů nad rámec úrovně požadované orientačním plánem, informace o vnitrostátních režimech podpory a informace o využívání energie z obnovitelných zdrojů v nových nebo rekonstruovaných budovách.

ê 2009/28/ES 89. bod odůvodnění

Členské státy by měly při vytváření svých režimů podpory stimulovat používání biopaliv, která přinášejí dodatečné výhody, například výhody spojené s rozmanitostí, které nabízejí biopaliva vyrobená z odpadů, zbytků, nepotravinářských celulózových vláknovin lignocelulózových vláknovin a řas a rostlin, jež nevyžadují zavlažování, rostou v suchých klimatických podmínkách a napomáhají v boji proti rozšiřování pouští, tím, že zohlední rozdílné náklady výroby energie z tradičních biopaliv na jedné straně a biopaliv, která nabízejí dodatečné výhody, na straně druhé. Členské státy by mohly podpořit investice do výzkumu a vývoje těchto i jiných technologií pro energii z obnovitelných zdrojů, které potřebují určitou dobu, než se stanou konkurenceschopnými.

ò nový

(96)Za účelem zajištění harmonizovaného provádění metodiky pro výpočet emisí skleníkových plynů a sladění nejnovějších vědeckých důkazů by Komise měla být zmocněna přizpůsobit metodické zásady a hodnoty nezbytné k posouzení toho, zda jsou splněna kritéria pro úspory emisí skleníkových plynů, a rozhodnout, že zprávy předložené členskými státy a třetími zeměmi obsahují přesné údaje o emisích z pěstování vstupních surovin.

ê 2009/28/ES 22. bod odůvodnění (přizpůsobený)

(97)Má-li být cílů této směrnice dosaženo, je třeba, aby Společenství Ö Unie Õ a členské státy věnovaly značné finanční prostředky na výzkum a vývoj v oblasti technologií pro energie z obnovitelných zdrojů. Tento výzkum a vývoj by měl být vysokou prioritou zejména pro Evropský inovační a technologický institut.

ê 2009/28/ES 90. bod odůvodnění

(98)Při provádění této směrnice by ve vhodných případech měla být zohledněna ustanovení Úmluvy o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí, a to zejména v rozsahu jejího provedení směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2003/4/ES ze dne 28. ledna 2003 o přístupu veřejnosti k informacím o životním prostředí 36 .

ò nový

(99)Za účelem změny nebo doplnění jiných než podstatných prvků ustanovení této směrnice by na Komisi měla být přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o seznam vstupních surovin pro výrobu pokročilých biopaliv, jejichž příspěvek k povinnosti dodavatelů paliv v dopravě je omezený, přizpůsobení energetického obsahu paliv používaných v odvětví dopravy vědeckotechnickému pokroku, metodiku pro určení podílu biopaliva vzniklého z biomasy, která je předmětem zpracování s fosilními palivy v rámci společného procesu, provádění dohod o vzájemném uznávání záruk původu, stanovení pravidel pro sledování fungování systému záruk původu a pravidla pro výpočet dopadů skleníkových plynů z biopaliv, biokapalin a referenčních fosilních paliv. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016. Aby se zejména zaručila rovnocenná účast na přípravě aktů v přenesené pravomoci, obdrží Evropský parlament a Rada všechny dokumenty zároveň s odborníky členských států a jejich odborníci mají systematicky přístup na zasedání odborných skupin Komise, které se zabývají přípravou aktů v přenesené pravomoci.

ê 2009/28/ES 91. bod odůvodnění (přizpůsobený)

ð nový

(100)Opatření nezbytná k provedení této směrnice by měla být přijata v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 ð nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 37  ï o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi 38 .

ê 2009/28/ES 92. bod odůvodnění

Zejména je třeba zmocnit Komisi k přizpůsobení metodických zásad a hodnot nezbytných pro posouzení toho, zda byla splněna kritéria udržitelnosti ve vztahu k biopalivům a biokapalinám, k přizpůsobení energetického obsahu pohonných hmot technologickému a vědeckému pokroku, ke stanovení kritérií a zeměpisných oblastí pro určení biologicky velmi rozmanitých travních porostů a ke stanovení podrobných definic závažným způsobem znehodnocené nebo kontaminované půdy. Jelikož tato opatření mají obecný význam a jejich účelem je změnit jiné než podstatné prvky této směrnice, včetně jejím doplněním o nové jiné než podstatné prvky, musí být přijata regulativním postupem s kontrolou stanoveným v článku 5a rozhodnutí 1999/468/ES.

ê 2009/28/ES 93. bod odůvodnění

Uvedená ustanovení směrnice 2001/77/ES a směrnice 2003/30/ES, která se překrývají s ustanoveními této směrnice, by měla být zrušena s účinkem ode dne, kdy uplyne lhůta pro provedení této směrnice. Ustanovení zabývající se cíli a zprávami za rok 2010 by měla zůstat v platnosti do konce roku 2011. Je proto nezbytné změnit odpovídajícím způsobem směrnici 2001/77/ES a směrnici 2003/30/ES.

ê 2009/28/ES 95. bod odůvodnění

Režim udržitelnosti by neměl bránit členským státům, aby ve svých vnitrostátních režimech podpory zohlednily vyšší výrobní náklady u biopaliv a biokapalin, jejichž přínos je vyšší než minimální hodnoty stanovené v rámci režimu udržitelnosti.

ê 2009/28/ES 96. bod odůvodnění (přizpůsobený)

ð nový

(101)Jelikož obecných cílů této směrnice, totiž dosažení 20 % ð nejméně 27% ï podílu energie z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie Společenství Ö Unie Õ a 10 % podílu energie z obnovitelných zdrojů na spotřebě energie v dopravě v každém členském státě do roku 2020 ð 2030 ï, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, a proto Ö ale spíše Õ jich může být z důvodu rozsahu opatření lépe dosaženo na úrovni Společenství Ö Unie Õ, může Společenství Ö Unie Õ přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy Ö o Evropské unii Õ. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku tato směrnice nepřekračuje rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.

ê 2009/28/ES 97. bod odůvodnění

Podle bodu 34 interinstitucionální dohody o zdokonalení tvorby právních předpisů 39 jsou členské státy vybízeny k tomu, aby jak pro sebe, tak i v zájmu Společenství sestavily vlastní tabulky, z nichž bude co nejvíce patrné srovnání mezi touto směrnicí a prováděcími opatřeními, a aby tyto tabulky zveřejnily.

ò nový

(102)Povinnost provést tuto směrnici ve vnitrostátním právu by se měla omezovat na ustanovení, která v porovnání s předchozí směrnicí představují podstatnou změnu. Povinnost provést ve vnitrostátním právu nezměněná ustanovení totiž vyplývá z předchozí směrnice.

(103)Členské státy se v souladu se společným politickým prohlášením členských států a Komise o informativních dokumentech ze dne 28. září 2011 ð  40  ï zavázaly, že v odůvodněných případech doplní oznámení o opatřeních přijatých za účelem provedení směrnice o jeden či více dokumentů s informacemi o vztahu mezi jednotlivými prvky směrnice a příslušnými částmi vnitrostátních nástrojů přijatých za účelem provedení směrnice ve vnitrostátním právu.

(104)Touto směrnicí by neměly být dotčeny povinnosti členských států týkající se lhůty pro provedení směrnic uvedených v příloze XI části B ve vnitrostátním právu,

ê 2009/28/ES (přizpůsobený)

ð nový

PŘIJALY TUTO SMĚRNICI:

Článek 1

Předmět a oblast působnosti

Tato směrnice stanoví společný rámec pro podporu energie z obnovitelných zdrojů. Stanoví závaznéý národní cíle ð Unie ï, pokud jde o celkový podíl energie z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie ð v roce 2030 ï a podíl energie z obnovitelných zdrojů v dopravě. Směrnice Ö rovněž Õ stanoví pravidla týkající se statistických převodů mezi členskými státy, společných projektů členských států a ð finanční podpory pro elektřinu vyráběnou z obnovitelných zdrojů, vlastní spotřeby elektřiny z obnovitelných zdrojů a využívání obnovitelné energie v odvětvích vytápění a chlazení a dopravy, regionální spolupráce mezi ï členskýýchmi státůy a Ö s Õ třetíchmi zemíěmi, záruk původu, správních postupů, informování a vzdělávání a přístupu energie z obnovitelných zdrojů k distribuční soustavě. Stanoví kritéria udržitelnosti ð a úspor skleníkových plynů ï pro biopaliva, a biokapaliny ð a paliva z biomasy ï.

ê 2009/28/ES článek 2 (přizpůsobený)

ð nový

Článek 2

Definice

Pro účely této směrnice se použijí definice uvedené ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2003/54/ES2009/72/ES 41 .

Rovněž se použijí tyto definice: 

a) „energií z obnovitelných zdrojů“ se rozumí energie z obnovitelných nefosilních zdrojů, totiž energie větrná, solární ð (solární termální a solární fotovoltaická) a ï, aerotermální, geotermální, ð energie ï hydrotermální a ð , teplo okolního prostředí, energie z přílivu, vln a jiná ï energie z oceánů, vodní energie, energie z biomasy, ze skládkového plynu, z kalového plynu z čistíren odpadních vod a z bioplynů;

ò nový

b) „teplem okolního prostředí“ se rozumí tepelná energie užitečné teploty, jež je získávána nebo zachycována pomocí tepelných čerpadel, která ke svému fungování potřebují elektřinu nebo jinou pomocnou energii, a již lze ukládat v okolním vzduchu, pod zemským povrchem nebo v povrchových vodách. Vykazované hodnoty se stanoví na základě stejné metodiky, jaká se používá pro vykazování tepelné energie získávané nebo zachycované tepelnými čerpadly;

ê 2009/28/ES článek 2 (přizpůsobený)

ð nový

b) „aerotermální energií“ se rozumí energie uložená v podobě tepla v okolním vzduchu;

c) „geotermální energií“ se rozumí energie uložená v podobě tepla pod zemským povrchem;

d) „hydrotermální energií“ se rozumí energie uložená v podobě tepla v povrchových vodách;

ec) „biomasou“ se rozumí biologicky rozložitelná část produktů, odpadů a zbytků biologického původu ze zemědělství, (včetně rostlinných a živočišných látek), z lesnictví a souvisejících průmyslových odvětví včetně rybolovu a akvakultury, jakož i biologicky rozložitelná část ð odpadů, včetně ïprůmyslových a komunálních odpadů ð biologického původu ï;

fd) „hrubou konečnou spotřebou energie“ se rozumí energetické komodity dodané k energetickým účelům pro průmysl, dopravu, domácnosti, služby včetně veřejných služeb, zemědělství, lesnictví a rybolov, včetně elektřiny a tepla spotřebovaných odvětvím energetiky při výrobě elektřiny a tepla a včetně ztrát elektřiny a tepla v distribuci a přenosu;

ge) „ústředním vytápěním“ nebo „ústředním chlazením“ se rozumí distribuce tepelné energie ve formě páry, teplé vody nebo chlazených kapalin z ústředního zdroje výroby prostřednictvím sítě do více budov či míst za účelem použití k vytápění nebo chlazení prostoru nebo určitého procesu;

hf) „biokapalinou“ se rozumí kapalné palivo používané pro energetické účely jiné než dopravu, včetně výroby elektřiny, vytápění a chlazení, vyráběné z biomasy;

ig) „biopalivem“ se rozumí kapalné nebo plynné palivo používané pro dopravu vyráběné z biomasy;

jh) „zárukou původu“ se rozumí elektronický dokument, jehož jediným úkolem je poskytnout konečnému spotřebiteli doklad o tom, že daný podíl či dané množství energie byly vyrobeny z obnovitelných zdrojů, jak stanoví čl. 3 odst. 6 směrnice 2003/54/ES;

ki) „režimem podpory“ se rozumí jakýkoli nástroj, režim či mechanismus uplatňovaný členským státem či skupinou členských států, který podporuje užívání energie z obnovitelných zdrojů snížením nákladů na výrobu této energie, zvýšením ceny, za kterou ji lze prodat, nebo zvýšením množství takto prodané energie prostřednictvím povinnosti využívat energii z obnovitelných zdrojů nebo jinak. To zahrnuje mimo jiné investiční pomoc, osvobození od daně nebo snížení daně, vrácení daně, režimy podpory pro povinnost využívat energii z obnovitelných zdrojů, včetně režimů používajících zelené certifikáty, a režimy přímé cenové podpory, včetně tarifů výkupních cen a plateb prémií;

lj) „povinností využívat energii z obnovitelných zdrojů“ se rozumí vnitrostátní režim podpory, který požaduje po výrobcích energie, aby zahrnuli určitou část energie z obnovitelných zdrojů do své výroby, po dodavatelích energie, aby zahrnuli určitou část energie z obnovitelných zdrojů do své dodávky, nebo po spotřebitelích energie, aby zahrnuli určitou část energie z obnovitelných zdrojů do své spotřeby. Zahrnuty jsou i režimy, v jejichž rámci mohou být tyto požadavky splněny používáním zelených certifikátů;

mk) „skutečnou hodnotou“ se rozumí úspora emisí skleníkových plynů u některých nebo všech kroků konkrétního procesu výroby biopaliva vypočítaná podle metodiky stanovené v příloze V části C;

nl) „typickou hodnotou“ se rozumí odhad reprezentativní Ö emisí a Õ úspory emisí skleníkových plynů u konkrétního způsobu výroby biopaliva ð , biokapaliny nebo paliva z biomasy ï Ö , jenž je reprezentativní pro spotřebu v Unii Õ;

om) „standardní hodnotou“ se rozumí hodnota odvozená z typické hodnoty použitím předem určených faktorů, která může být za okolností určených v této směrnici použita namísto skutečné hodnoty;

pn) „odpadem“ se rozumí odpad ve smyslu čl. 3 bodu 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES 42 ; látky, jež byly záměrně modifikovány nebo kontaminovány, aby odpovídaly uvedené definici, do této definice nespadají;

qo) „plodinami bohatými na škrob“ se rozumějí plodiny zahrnující především obiloviny (bez ohledu na to, zda jsou využita pouze zrna, nebo celá plodina, například v případě kukuřice na zelené krmení), hlízy a okopaniny (například brambory, topinambury, batáty [sladké brambory], maniok a jamy), jakož i plodiny s oddenkovými hlízami (například kolokázie a xanthosoma);

rp) „lignocelulózovou vláknovinou“ se rozumí vláknovina obsahující lignin, celulózu a hemicelulózu, například biomasa pocházející z lesů, energetické dřeviny a zbytky a odpady z lesnictví a dřevozpracujících odvětví;

sq) „nepotravinářskou celulózovou vláknovinou“ se rozumějí vstupní suroviny skládající se především z celulózy a hemicelulózy a mající nižší obsah ligninu než lignocelulózové vláknoviny; zahrnují zbytky potravinářských a krmných plodin (například sláma, kukuřičné šustí, plevy a lusky), energetické traviny s nízkým obsahem škrobu (například jílek, proso prutnaté, ozdobnice, trsť rákosovitá a krycí plodiny vysévané před zasetím a po sklizení hlavních plodin), průmyslové zbytky (včetně zbytků potravinářských a krmných plodin po extrakci rostlinných olejů, cukrů, škrobů a bílkovin) a vláknovina z biologického odpadu;

tr) „zbytkem ze zpracování“ se rozumí látka, která není konečným produktem, jenž má být přímo vyroben v procesu výroby; nejedná se o primární cíl výrobního procesu a proces nebyl záměrně upraven pro jeho výrobu;

us) „obnovitelnými kapalnými a plynnými palivy nebiologického původu používanými v odvětví dopravy“ se rozumějí jiná kapalná či plynná paliva než biopaliva, jejichž energetický obsah je získáván z jiných obnovitelných zdrojů energie než z biomasy a která jsou používána v dopravě;

vt) „zbytky ze zemědělství, akvakultury, rybolovu a lesnictví“ se rozumějí zbytky, které pocházejí přímo ze zemědělství, akvakultury, rybolovu a lesnictví; nezahrnují zbytky ze souvisejících odvětví nebo zpracování;

wu) „biopalivy a biokapalinami s nízkým rizikem nepřímé změny ve využití půdy“ se rozumějí biopaliva a biokapaliny, jejichž vstupní suroviny byly vyprodukovány v režimech, které omezují vytěsňování produkce pro jiné účely, než je výroba biopaliv a biokapalin, a které byly vyrobeny v souladu s kritérii udržitelnosti pro biopaliva a biokapaliny stanovenými v článku 17 26.;

ò nový

x) „provozovatel distribuční soustavy“ se rozumí provozovatel ve smyslu čl. 2 bodu 6 směrnice 2009/72/ES;

y) „odpadním teplem nebo chladem“ se rozumí teplo nebo chlad vzniklé jako vedlejší produkt v průmyslových zařízeních nebo zařízeních na výrobu energie, jež by se bez přístupu k systému ústředního vytápění nebo chlazení nevyužité rozptýlily do vzduchu nebo vody;

z) „modernizací“ se rozumí obnova elektráren vyrábějících energii z obnovitelných zdrojů, včetně úplného nebo částečného nahrazení zařízení nebo operačních systémů a vybavení za účelem náhrady kapacity či zvýšení účinnosti;

aa) „samospotřebitelem energie z obnovitelných zdrojů“ se rozumí aktivní zákazník ve smyslu směrnice [o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou], který spotřebovává energii z obnovitelných zdrojů (již může také ukládat a prodávat), jež se vyrábí v jeho prostorech, mezi něž patří budovy s více bytovými jednotkami, obchodní zóny nebo zóny sdílených služeb nebo uzavřená distribuční soustava, pokud v případě samospotřebitelů energie z obnovitelných zdrojů, kteří nejsou domácnostmi, uvedené činnosti nepředstavují jejich hlavní obchodní nebo profesní činnost;

bb) „vlastní spotřebou energie z obnovitelných zdrojů“ se rozumí výroba a spotřeba, popřípadě skladování, energie z obnovitelných zdrojů samospotřebiteli energie z obnovitelných zdrojů;

cc) „smlouvou o nákupu energie“ se rozumí smlouva, na jejímž základě právnická osoba kupuje energii z obnovitelných zdrojů přímo od výrobce energie;

dd) „potravinářskými a krmnými plodinami“ se rozumí plodiny bohaté na škrob, cukernaté plodiny a olejniny vypěstované na zemědělské půdě jako hlavní plodiny, s výjimkou zbytků, odpadu nebo ignocelulózové vláknoviny;

ee) „pokročilými biopalivy“ se rozumí biopaliva vyrobená ze vstupních surovin uvedených v příloze IX části A;

ff) „fosilními palivy vyráběnými z odpadu“ se rozumí kapalná a plynná paliva vyrobená z odpadních toků neobnovitelného původu, včetně plynů ze zpracování odpadu a výfukových plynů;

gg) „dodavatelem paliva“ se rozumí subjekt dodávající palivo na trh, jenž odpovídá za přihlášení paliva nebo energie v místě placení spotřební daně, nebo pokud se spotřební daň nehradí, jakýkoli jiný relevantní subjekt určený členským státem;

hh) „zemědělskou biomasou“ se rozumí biomasa, jež je produktem zemědělství;

ii) „lesní biomasou“ se rozumí biomasa, jež je produktem lesnictví;

jj) „povolením k těžbě“ se rozumí úřední dokument udělující právo k těžbě lesní biomasy;

43 kk) „malými a středními podniky“ se rozumí mikropodniky, malé nebo střední podniky ve smyslu doporučení Komise 2003/361/ES;

ll) „obnovou lesa“ se rozumí obnova lesního porostu, k níž dochází přirozenou či umělou cestou poté, co byl předchozí lesní porost odstraněn vykácením nebo v důsledku přirozených příčin včetně požáru nebo bouře;

mm) „lesnickým podnikem“ se rozumí jeden či více pozemků lesa a jiné zalesněné plochy, které z hlediska hospodaření nebo využití představují jednu jednotku;

nn) „biologickým odpadem“ se rozumí biologicky rozložitelné odpady ze zahrad a parků, potravinářské a kuchyňské odpady z domácností, restaurací, stravovacích a maloobchodních zařízení a srovnatelný odpad z potravinářského průmyslu;

oo) „zbytkovou skladbou zdrojů energie“ se rozumí celková roční skladba zdrojů energie členského státu vyjma podílu pokrytého zrušenými zárukami původu;

pp) „palivy z biomasy“ se rozumí plynná a pevná paliva vyrobená z biomasy;

qq) „bioplynem“ se rozumí plynná paliva vyrobená z biomasy;

rr) „otevřeným nabídkovým řízením“ se rozumí nabídkové řízení na instalaci zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů organizované členským státem a otevřené nabídkám projektů umístěných v jednom nebo několika jiných členských státech;

ss) „společným nabídkovým řízením“ se rozumí nabídkové řízení na instalaci zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů společně koncipované a organizované dvěma nebo více členskými státy a otevřené projektům umístěným ve všech dotčených členských státech;

tt) „otevřeným systémem osvědčení“ se rozumí systém osvědčení realizovaný členským státem a otevřený zařízením umístěným v jednom nebo několika jiných členských státech;

44 uu) „finančními nástroji“ se rozumí finanční nástroje ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom ) č. 966/2012.

ê 2009/28/ES

Článek 3

Závazné národní cíle a opatření pro využívání energie z obnovitelných zdrojů

1. Každý členský stát zajistí, aby se v roce 2020 podíl energie z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie vypočítaný v souladu s články 5 až 11 rovnal alespoň jeho celkovému národnímu cíli pro podíl energie z obnovitelných zdrojů v uvedeném roce, jak stanoví třetí sloupec tabulky v příloze I části A. Tyto závazné národní cíle jsou v souladu s cílem nejméně 20 % podílu energie z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie ve Společenství v roce 2020. Aby se usnadnilo splnění cílů stanovených v tomto článku, každý členský stát prosazuje a podporuje energetickou účinnost a úspory energie.

ê 2015/1513 čl. 2 bod 2 písm. a)

Pro účely splnění cílů uvedených v prvním pododstavci nesmí být maximální společný příspěvek z biopaliv a biokapalin vyráběných z obilovin a jiných plodin bohatých na škrob, cukernatých plodin a olejnin a z plodin pěstovaných na zemědělské půdě jako hlavní plodina především k energetickým účelům větší než množství energie odpovídající maximálnímu příspěvku stanovenému v odst. 4 písm. d).

ê 2009/28/ES

2. Členské státy zavedou opatření, která účinným způsobem zajistí, aby se podíl energie z obnovitelných zdrojů rovnal podílu uvedenému v orientačním plánu stanoveném v příloze I části B nebo ho překračoval.

3. Za účelem dosažení cílů uvedených v odstavcích 1 a 2 tohoto článku mohou členské státy použít mimo jiné tato opatření:

a) režimy podpory;

b) opatření v podobě spolupráce mezi jednotlivými členskými státy a mezi členskými státy a třetími zeměmi za účelem dosažení celkových národních cílů podle článků 5 až 11.

Aniž jsou dotčeny články 87 a 88 Smlouvy, členské státy mají právo rozhodnout podle článků 5 až 11 této směrnice o rozsahu, v jakém podpoří energii z obnovitelných zdrojů vyrobenou v jiném členském státě.

4. Každý členský stát zajistí, aby podíl energie z obnovitelných zdrojů ve všech druzích dopravy v roce 2020 činil alespoň 10 % konečné spotřeby energie v dopravě v uvedeném členském státě.

Pro účely tohoto odstavce platí tato ustanovení:

ê 2015/1513 čl. 2 bod 2 písm. b)

a) pro výpočet jmenovatele, tj. celkového množství energie spotřebované v dopravě pro účely prvního pododstavce, se zohledňují pouze benzin, motorová nafta, biopaliva spotřebovaná v silniční a železniční dopravě a elektřina, včetně elektřiny použité k výrobě obnovitelných kapalných a plynných paliv nebiologického původu používaných v odvětví dopravy;

ê 2009/28/ES

è1 2015/1513 čl. 2 bod 2 písm. b)

b) pro výpočet čitatele, tj. množství energie z obnovitelných zdrojů spotřebované v dopravě, se pro účely prvního pododstavce zohledňují všechny druhy energie z obnovitelných zdrojů spotřebované ve všech druzích dopravy. è1 Tímto písmenem není dotčeno písmeno d) tohoto pododstavce ani čl. 17 odst. 1 písm. a); ç

ê 2015/1513 čl. 2 bod 2 písm. b)

c) pro výpočet příspěvku elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů a spotřebované ve všech typech elektrických vozidel a pro výrobu obnovitelných kapalných a plynných paliv nebiologického původu používaných v dopravě pro účely písmen a) a b) si mohou členské státy zvolit, zda použijí průměrný podíl elektřiny z obnovitelných zdrojů energie v Unii, nebo podíl elektřiny z obnovitelných zdrojů energie v jejich vlastní zemi ve výši naměřené dva roky před dotčeným rokem. Dále se pro výpočet elektřiny z obnovitelných zdrojů energie spotřebované elektrifikovanou železniční dopravou považuje tato spotřeba za 2,5 násobek příkonu elektřiny z obnovitelných zdrojů energie. Pro výpočet elektřiny z obnovitelných zdrojů energie spotřebované elektrickými silničními vozidly podle písmene b) se tato spotřeba považuje za pětinásobek příkonu elektřiny z obnovitelných zdrojů energie;

ê 2015/1513 čl. 2 bod 2 písm. b)

d) pro výpočet biopaliv v čitateli nesmí být podíl energie z biopaliv vyráběných z obilovin a jiných plodin bohatých na škrob, cukernatých plodin a olejnin a z plodin pěstovaných na zemědělské půdě jako hlavní plodina především k energetickým účelům v roce 2020 větší než 7 % konečné spotřeby energie v dopravě v členském státě.

Do limitu stanoveného v prvním pododstavci tohoto písmena se nezapočítávají biopaliva vyráběná ze vstupních surovin uvedených v příloze IX.

Členské státy se mohou rozhodnout, že do limitu stanoveného v prvním pododstavci tohoto písmena se nezapočítává podíl energie z biopaliv vyráběných z plodin pěstovaných na zemědělské půdě jako hlavní plodina především k energetickým účelům, vyjma plodin bohatých na škrob, cukernatých plodin a olejnin, pokud:

i) bylo ověřeno dodržování kritérií udržitelnosti uvedených v čl. 17 odst. 2 až 5 v souladu s článkem 18 a

ii) tyto plodiny byly vypěstovány na půdě, na níž se vztahuje bod 8 části C přílohy V, a pokud byl do výpočtu emisí skleníkových plynů provedeného za účelem prokázání souladu s čl. 17 odst. 2 zahrnut odpovídající bonus „eB“ stanovený v bodě 7 části C přílohy V;

e) každý členský stát usiluje o splnění cíle minimální míry spotřeby biopaliv vyrobených ze vstupních surovin a jiných paliv, uvedených v části A přílohy IX, na jeho území. Za tímto účelem každý členský stát stanoví do 6. dubna 2017 vnitrostátní cíl, o jehož splnění usiluje. Referenční hodnota tohoto cíle je 0,5 procentního bodu energetického obsahu podílu energie z obnovitelných zdrojů ve všech druzích dopravy v roce 2020 podle prvního pododstavce; tento cíl má být splněn prostřednictvím biopaliv vyrobených ze vstupních surovin a jiných paliv, uvedených v části A přílohy IX. Do vnitrostátního cíle mohou být navíc započítána biopaliva vyrobená ze vstupních surovin neuvedených v příloze IX, které byly příslušnými vnitrostátními orgány určeny za odpady, zbytky, nepotravinářskou celulózovou vláknovinu nebo lignocelulózovou vláknovinu a používaly se ve stávajících zařízeních před přijetím směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1513 45 .

Členské státy mohou stanovit vnitrostátní cíl nižší než 0,5 procentního bodu na základě jednoho nebo více z těchto důvodů:

i) objektivní faktory, jako jsou omezené možnosti udržitelné výroby biopaliv vyrobených ze vstupních surovin nebo jiných paliv uvedených v části A přílohy IX nebo omezená dostupnost těchto biopaliv na trhu za rentabilní ceny;

ii) zvláštní technické nebo klimatické podmínky vnitrostátního trhu s pohonnými hmotami, jako je složení a stav vozového parku silničních vozidel; nebo

iii) vnitrostátní politiky přidělující odpovídající finanční prostředky na podporu energetické účinnosti a využívání elektřiny z obnovitelných zdrojů energie v dopravě. nt

Členské státy při stanovování vnitrostátních cílů poskytnou dostupné informace o množství spotřebovaných biopaliv ze vstupních surovin nebo jiných paliv, uvedených v části A přílohy IX.

Členské státy při určování politiky na podporu výroby paliv ze vstupních surovin, uvedených v příloze IX, zohlední hierarchii způsobů nakládání s odpady stanovenou v článku 4 směrnice 2008/98/ES, včetně jejích ustanovení týkajících se zohledňování životního cyklu u celkových dopadů vzniku různých toků odpadu a nakládání s ním.

Komise v souladu s článkem 24 této směrnice zveřejňuje:

vnitrostátní cíle členských států,

plány členských států pro dosažení vnitrostátních cílů, jsou-li k dispozici,

případně důvody pro odchylku vnitrostátních cílů členských států od referenční hodnoty oznámené v souladu s čl. 4 odst. 2 směrnice (EU) 2015/1513 a

souhrnnou zprávu o tom, jak členské státy své vnitrostátní cíle plní;

f) biopaliva vyráběná ze vstupních surovin uvedených v příloze IX se pro účely splnění cíle stanoveného v prvním pododstavci považují za dvojnásobek svého energetického obsahu.

ê 2015/1513 čl. 2 bod 2 písm. c)

Komise případně předloží do 31. prosince 2017 návrh, který za určitých podmínek umožní, aby bylo zohledněno celkové množství elektřiny z obnovitelných zdrojů energie používané jako pohon pro všechny druhy elektrických vozidel a pro výrobu obnovitelných kapalných a plynných paliv nebiologického původu používaných v odvětví dopravy.

ê 2009/28/ES

Komise rovněž případně předloží do 31. prosince 2011 návrh metodiky pro výpočet podílu vodíku pocházejícího z obnovitelných zdrojů energie na celkové skladbě pohonných hmot.

ê 2015/1513 čl. 2 bod 2 písm. d)

5. S cílem minimalizovat riziko toho, že by se jedna dodávka v Unii vykázala více než jednou, se členské státy a Komise vynasnaží o posílení spolupráce mezi vnitrostátními systémy a mezi vnitrostátními systémy a nepovinnými režimy zřízenými podle článku 18, jež bude případně zahrnovat i výměnu údajů. Aby se zabránilo takové záměrné modifikaci nebo vyřazení materiálů vedeným snahou, aby se na ně vztahovala příloha IX, podporují členské státy vývoj a používání systémů, jež vstupní suroviny a výsledná biopaliva sledují a dohledávají napříč celým hodnotovým řetězcem. V případě zjištění podvodu členské státy zajistí přijetí náležitých opatření. Členské státy podají do 31. prosince 2017 a poté každé dva roky zprávu o opatřeních, která přijaly, pokud neposkytnou rovnocenné informace o spolehlivosti a ochraně před podvody ve svých zprávách o pokroku při podpoře a využívání energie z obnovitelných zdrojů, které podávají podle čl. 22 odst. 1 písm. d).

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci podle článku 25a, jimiž se upravuje seznam vstupních surovin v části A přílohy IX za účelem doplnění vstupních surovin, nikoliv však jejich odstranění ze seznamu. Pro každou ze vstupních surovin, které mají být doplněny na seznam v části A přílohy IX, přijme Komise samostatný akt v přenesené pravomoci. Každý akt v přenesené pravomoci se musí opírat o analýzu nejnovějšího vědeckotechnického pokroku, jež náležitě zohlední zásady hierarchie způsobů nakládání s odpady stanovené ve směrnici 2008/98/ES a podpoří závěr, že daná vstupní surovina nepovede k dodatečné poptávce po půdě ani k účinkům výrazně narušujícím trhy s (vedlejšími) produkty, odpady nebo zbytky, že přinese značné úspory emisí skleníkových plynů v porovnání s fosilními palivy a že s ní není spojeno riziko nepříznivého ovlivnění životního prostředí a biologické rozmanitosti.

ò nový

Článek 3
Závazný celkový cíl Unie pro rok 2030

1. Členské státy společně zajistí, aby podíl energie z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie Unie dosáhl v roce 2030 nejméně 27 %.

2. Příspěvky jednotlivých členských států k tomuto celkovému cíli pro rok 2030 se stanoví a oznámí Komisi v rámci jejich integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu v souladu s články 3 až 5 a 9 až 11 nařízení [o správě].

3. Počínaje 1. lednem 2021 nesmí být podíl energie z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie každého členského státu nižší než podíl uvedený ve třetím sloupci tabulky v příloze I části A. Členské státy přijmou nezbytná opatření k zajištění souladu s touto výchozí úrovní.

4. Komise podporuje vysoké ambice členských států prostřednictvím podpůrného rámce zahrnujícího intenzivní využití finančních prostředků Unie, zejména finančních nástrojů, obzvláště za účelem snížení kapitálových nákladů projektů v oblasti energie z obnovitelných zdrojů.

5. Pokud Komise při posuzování integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu v souladu s článkem 25 nařízení [o správě] zjistí, že plán Unie není kolektivně plněn nebo že není udržena výchozí úroveň podle odstavce 3, použije se čl. 27 odst. 4 uvedeného nařízení.

Článek 4
Finanční podpora pro elektřinu z obnovitelných zdrojů

1. Při dodržení pravidel pro státní podporu mohou členské státy za účelem dosažení cíle Unie stanoveného v čl. 3 odst. 1 uplatňovat režimy podpory. Režimy podpory pro elektřinu z obnovitelných zdrojů musí být koncipovány tak, aby se zamezilo nepatřičnému narušení trhů s elektřinou, a musí zajistit, aby výrobci u elektřiny zohledňovali nabídku a poptávku, jakož i možná omezení sítě.

2. Podpora pro elektřinu z obnovitelných zdrojů musí být koncipována tak, aby elektřina z obnovitelných zdrojů byla integrována do trhu s elektřinou, a musí zajistit, aby výrobci elektřiny z obnovitelných zdrojů reagovali na tržní cenové signály a maximalizovali své tržní příjmy.

3. Členské státy zajistí, aby podpora pro elektřinu z obnovitelných zdrojů byla poskytována otevřeně, transparentně, konkurenčně, nediskriminačně a nákladově efektivně.

4. Členské státy efektivitu své podpory pro elektřinu z obnovitelných zdrojů nejméně každé čtyři roky posuzují. Rozhodnutí o pokračování nebo prodloužení podpory a o koncipování nové podpory vycházejí z výsledků uvedených posouzení.

Článek 5
Otevření režimů podpory pro elektřinu z obnovitelných zdrojů

1. Členské státy otevřou podporu pro elektřinu z obnovitelných zdrojů výrobcům umístěným v jiných členských státech za podmínek stanovených v tomto článku.

2. Členské státy zajistí, aby podpora pro nejméně 10 % nově podporované kapacity v každém roce od roku 2021 do roku 2025 a pro nejméně 15 % nově podporované kapacity v každém roce od roku 2026 do roku 2030 byla otevřena pro zařízení umístěná v jiných členských státech.

3. Režimy podpory mohou být otevřeny přeshraniční účasti mimo jiné prostřednictvím otevřených nabídkových řízení, společných nabídkových řízení, otevřených systémů osvědčení nebo společných režimů podpory. Přidělení elektřiny z obnovitelných zdrojů, která využívá podpory v rámci otevřených nabídkových řízení, společných nabídkových řízení nebo otevřených systémů osvědčení, příslušným příspěvkům členských států se řídí dohodou o spolupráci stanovující pravidla pro přeshraniční úhradu finančních prostředků v souladu se zásadou, že energie by se měla započítávat členskému státu, který financuje dané zařízení.

4. Komise do roku 2025 posoudí přínos ustanovení tohoto článku pro nákladově efektivní zavádění elektřiny z obnovitelných zdrojů v Unii. Na základě tohoto posouzení může Komise navrhnout zvýšení procentních podílů uvedených v odstavci 2.

Článek 6
Stabilita finanční podpory

Aniž jsou dotčeny úpravy nezbytné pro dodržení pravidel pro státní podporu, zajistí členské státy, aby objem podpory poskytnuté projektům energie z obnovitelných zdrojů ani podmínky této podpory nebyly revidovány způsobem, jenž by měl negativní dopad na práva udělená v rámci uvedené podpory a na ekonomické výsledky podporovaných projektů.

ê 2009/28/ES

Článek 4

Národní akční plány pro energii obnovitelných zdrojů

1. Každý členský stát přijme národní akční plán pro energii z obnovitelných zdrojů. Národní akční plán pro energii z obnovitelných zdrojů stanoví národní cíle členských států pro podíly energie z obnovitelných zdrojů v dopravě a při výrobě elektřiny, vytápění a chlazení v roce 2020, přičemž zohledňuje dopady jiných opatření souvisejících s energetickou účinností na konečnou spotřebu energie, a vhodná opatření, která je třeba přijmout k dosažení těchto celkových národních cílů, včetně spolupráce mezi místními, regionálními a ústředními správními orgány, plánovaných statistických převodů či společných projektů, vnitrostátních politik pro rozvoj stávajících zdrojů biomasy a mobilizaci nových zdrojů biomasy pro různá využití, a opatření, která je třeba přijmout ke splnění požadavků článků 13 až 19.

Komise přijme do 30. června 2009 vzor pro národní akční plány pro energii z obnovitelných zdrojů. Tento vzor obsahuje minimální požadavky stanovené v příloze VI. Členské státy tento vzor při předkládání svých národních akčních plánů pro energii z obnovitelných zdrojů dodrží.

2. Členské státy oznámí Komisi své národní akční plány pro energii z obnovitelných zdrojů do 30. června 2010.

3. Šest měsíců před uplynutím lhůty pro vypracování národního akčního plánu pro energii z obnovitelných zdrojů každý členský stát zveřejní a oznámí Komisi dokument s předběžnými odhady, v němž uvede:

a) odhadovanou přebytečnou výrobu energie z obnovitelných zdrojů ve srovnání s orientačním plánem, jež by mohla být převedena do jiných členských států v souladu s články 6 až 11, jakož i své uvažované možnosti společných projektů, a to do roku 2020; a

b) odhadovanou poptávku po energii z obnovitelných zdrojů, která má být pokryta z jiných zdrojů než z domácí výroby, do roku 2020.

Tyto informace mohou zahrnovat prvky týkající se nákladů a přínosů a financování. Tento odhad se aktualizuje ve zprávách členských států, jak je stanoveno v čl. 22 odst. 1 písm. l) a m).

4. Členský stát, jehož podíl energie z obnovitelných zdrojů klesl v bezprostředně předcházejícím dvouletém období pod hranici orientačního plánu uvedeného v příloze I části B, předloží Komisi do 30. června následujícího roku pozměněný národní akční plán pro energii z obnovitelných zdrojů, v němž stanoví příslušná a přiměřená opatření, aby v přiměřené době došlo k návratu k orientačnímu plánu stanovenému v příloze I části B.

Pokud členský stát nesplnil svůj orientační plán a odchýlil se pouze v omezené míře, může Komise při zohlednění stávajících a budoucích opatření ze strany členského státu přijmout rozhodnutí, kterým zprostí dotčený členský stát povinnosti předložit pozměněný národní akční plán pro energii z obnovitelných zdrojů.

5. Komise posoudí národní akční plány pro energii z obnovitelných zdrojů, zejména vhodnost opatření plánovaných členskými státy podle čl. 3 odst. 2. Komise může v reakci na národní akční plán pro energii z obnovitelných zdrojů nebo na pozměněný národní akční plán pro energii z obnovitelných zdrojů vydat doporučení.

6. Komise zašle Evropskému parlamentu národní akční plány pro energii z obnovitelných zdrojů a dokumenty s předběžnými odhady ve formě zveřejněné v rámci platformy pro transparentnost podle čl. 24 odst. 2 a rovněž jakékoli doporučení podle odstavce 5 tohoto článku.

ê 2009/28/ES (přizpůsobený)

ð nový

Článek 57

Výpočet podílu energie z obnovitelných zdrojů

1. Hrubá konečná spotřeba energie z obnovitelných zdrojů se v jednotlivých členských státech vypočte jako součet:

a) hrubé konečné spotřeby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie;

b) hrubé konečné spotřeby energie z obnovitelných zdrojů pro vytápění a chlazení a

c) konečné spotřeby energie z obnovitelných zdrojů v dopravě.

Plyn, elektřina a vodík z obnovitelných zdrojů energie se při výpočtu podílu hrubé konečné spotřeby energie z obnovitelných zdrojů zohlední pouze jednou v rámci prvního pododstavce písm. a), b) nebo c).

S výhradou čl. 17 26 odst. 1 druhého pododstavce, Ö se Õ nezohlední se biopaliva, a biokapaliny ð ani paliva z biomasy ï, které nesplňují kritéria udržitelnosti ð a úspor emisí skleníkových plynů ï stanovená v čl. 2617 odst. 2 až 6 7.

ò nový

Pro účely výpočtu hrubé konečné spotřeby energie z obnovitelných zdrojů členského státu nesmí příspěvek z biopaliv a biokapalin, jakož i paliv z biomasy spotřebovaných v dopravě, jsou-li vyrobeny z potravinářských nebo krmných plodin, představovat více než 7 % konečné spotřeby energie v odvětví silniční a železniční dopravy v daném členském státě. V roce 2030 se tento limit v souladu s plánem stanoveným v příloze X části A sníží na 3,8 %. Členské státy mohou stanovit nižší limit a mohou rozlišovat mezi různými druhy biopaliv, biokapalin a paliv z biomasy vyrobených z potravinářských a krmných plodin, například stanovením nižšího limitu pro příspěvek z biopaliv vyráběných z potravinářských nebo krmných olejnin, s ohledem na nepřímé změny ve využívání půdy.

ê 2009/28/ES (přizpůsobený)

ð nový

2. Pokud se členský stát domnívá, že je pro něj v důsledku vyšší moci nemožné dosáhnout požadovaného podílu energie z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie v roce 2020 stanoveného ve třetím sloupci tabulky v příloze I, informuje o tom co nejdříve Komisi. Komise přijme rozhodnutí o tom, zda jde o projev vyšší moci, a v kladném případě rozhodne o úpravě hrubé konečné spotřeby energie z obnovitelných zdrojů tohoto členského státu na rok 2020.

32. Pro účely odst. 1 písm. a) se hrubá konečná spotřeba elektřiny z obnovitelných zdrojů energie vypočte jako množství elektřiny vyrobené v členském státě z obnovitelných zdrojů energie, ð včetně výroby elektřiny od samospotřebitelů energie z obnovitelných zdrojů a energetických komunit a ï kromě výroby elektřiny v přečerpávacích elektrárnách z přečerpané vody.

V hybridních zařízeních využívajících obnovitelné a konvenční zdroje se zohlední pouze část elektřiny vyrobená z obnovitelných zdrojů energie. Pro účely tohoto výpočtu se přínos každého zdroje energie vypočte na základě jeho energetického obsahu.

Elektřina vyrobená z vodní a větrné energie se zohlední v souladu s normalizačními pravidly uvedenými v příloze II.

43. Pro účely odst. 1 písm. b) se hrubá konečná spotřeba energie z obnovitelných zdrojů pro vytápění a chlazení vypočte jako součet množství energie pro ústřední vytápění a chlazení vyrobené ve členském státě z obnovitelných zdrojů a spotřeby další energie z obnovitelných zdrojů v průmyslu, domácnostech, službách, zemědělství, lesnictví a rybolovu pro účely vytápění, chlazení a zpracování.

V hybridních zařízeních využívajících obnovitelné a konvenční zdroje se zohlední pouze část energie pro vytápění a chlazení vyrobená z obnovitelných zdrojů. Pro účely tohoto výpočtu se přínos každého zdroje energie vypočte na základě jeho energetického obsahu.

Pro účely odst. 1 písm. b) se zohlední aerotermální, geotermální a hydrotermální tepelná energie ð okolního prostředí ï využitá tepelnými čerpadly, pokud konečný výstup energie významně převyšuje primární vstup energie potřebný k pohonu čerpadel. Množství tepla, které má být považováno za energii z obnovitelných zdrojů pro účely této směrnice, se vypočítá v souladu s metodikou stanovenou v příloze VII.

Tepelná energie produkovaná energeticky pasivními systémy, v jejichž rámci se nižší spotřeby energie dosahuje pasivně prostřednictvím konstrukce budov nebo teplem produkovaným z energie z neobnovitelných zdrojů, se pro účely odst. 1 písm. b) nezohledňuje.

ò nový

4. Pro účely odst. 1 písm. c) se použijí tato ustanovení:

a) Hrubá konečná spotřeba energie z obnovitelných zdrojů v dopravě se vypočítá jako součet veškerých biopaliv, paliv z biomasy a obnovitelných kapalných a plynných paliv nebiologického původu používaných a spotřebovaných v odvětví dopravy. Obnovitelná kapalná a plynná paliva nebiologického původu používaná v odvětví dopravy, vyrobená z elektřiny z obnovitelných zdrojů, se však považují za součást výpočtu podle odst. 1 písm. a) pouze při výpočtu množství elektřiny vyrobené v členském státě z obnovitelných zdrojů energie.

b) Pro účely výpočtu hrubé konečné spotřeby energie v odvětví dopravy se použijí hodnoty týkající se energetického obsahu paliv používaných v odvětví dopravy uvedené v příloze III. Pro účely stanovení energetického obsahu paliv používaných v odvětví dopravy neuvedených v příloze III členské státy použijí k určení výhřevnosti paliv příslušné normy evropské normalizační organizace. Nebyla-li pro tento účel přijata norma evropské normalizační organizace, použijí se příslušné normy ISO.

5. S cílem minimalizovat riziko toho, že by jedna dodávka v Unii byla vykázána více než jednou, posílí členské státy a Komise spolupráci mezi vnitrostátními systémy a mezi vnitrostátními systémy a nepovinnými režimy zřízenými podle článku 27, jež bude případně zahrnovat i výměnu údajů.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci podle článku 32, jimiž se upravuje seznam vstupních surovin v částech A a B přílohy IX za účelem doplnění vstupních surovin, nikoliv však jejich odstranění ze seznamu. Každý akt v přenesené pravomoci se musí opírat o analýzu nejnovějšího vědeckotechnického pokroku, jež náležitě zohlední zásady hierarchie způsobů nakládání s odpady stanovené ve směrnici 2008/98/ES, v souladu s kritérii Unie pro udržitelnost, a podpoří závěr, že daná vstupní surovina nepovede k dodatečné poptávce po půdě, podpoří využívání odpadů a zbytků, přičemž nebude mít účinky výrazně narušující trhy s (vedlejšími) produkty, odpady nebo zbytky, že přinese značné úspory emisí skleníkových plynů v porovnání s fosilními palivy a že s ní není spojeno riziko nepříznivého ovlivnění životního prostředí a biologické rozmanitosti.

Komise každé dva roky vyhodnotí seznam vstupních surovin v částech A a B přílohy IX za účelem doplnění vstupních surovin v souladu se zásadami stanovenými v tomto pododstavci. První vyhodnocení se provede do šesti měsíců po [datu vstupu této směrnice v platnost]. Je-li to vhodné, přijme Komise akty v přenesené pravomoci, jimiž se upravuje seznam vstupních surovin v částech A a B přílohy IX za účelem doplnění vstupních surovin, nikoliv však jejich odstranění ze seznamu.

ê 2015/1513 čl. 2 bod 3 (přizpůsobený)

56. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci podle článku 25a 32, kterými přizpůsobuje energetický obsah paliv používaných v odvětví dopravy uvedený v příloze III vědeckotechnickému pokroku.

ê 2009/28/ES (přizpůsobený)

67. Podíl energie z obnovitelných zdrojů se vypočte tak, že se hrubá konečná spotřeba energie z obnovitelných zdrojů vydělí hrubou konečnou spotřebou energie ze všech zdrojů energie a vyjádří jako procentní podíl.

Součet uvedený v odstavci 1 se pro účely prvního pododstavce upraví v souladu s články 6, 8, 10 a 11 8, 10, 12 a 13.

Při výpočtu hrubé konečné spotřeby energie členského státu za účelem posouzení jeho souladu s cíli a orientačním plánem stanovenými v této směrnici se má za to, že množství energie spotřebované v letecké dopravě dosahuje podílu nejvýše 6,18 % na hrubé konečné spotřebě energie tohoto členského státu. V případě Kypru a Malty se má za to, že množství energie spotřebované v letecké dopravě dosahuje podílu nejvýše 4,12 % na hrubé konečné spotřebě energie těchto členských států

78. Při výpočtu podílu energie z obnovitelných zdrojů se použijí metodika a definice podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1099/2008 ze dne 22. října 2008 o energetické statistice 46 .

Členské státy zajistí konzistentnost statistických informací použitých při výpočtu těchto podílů jednotlivých odvětví a celkových podílů a statistických informací oznámených Komisi podle nařízení (ES) č. 1099/2008.

Článek 68

Statistické převody mezi členskými státy

ê 2015/1513 čl. 2 bod 4

ð nový

1. Členské státy se mohou dohodnout na uzavření ujednání za účelem statistickéhom převodu určitého množství energie z obnovitelných zdrojů z jednoho členského státu do jiného členského státu. Převáděné množství se:

a) odečte od množství energie z obnovitelných zdrojů, které převádějící členský stát zohledňuje při posuzování ð svého podílu obnovitelné energie pro účely této směrnice ï souladu s požadavky stanovenými v čl. 3 odst. 1, 2 a 4, a

b) přičte k množství energie z obnovitelných zdrojů, které je zohledněno při posuzování souladu ð podílu obnovitelné energie ï přijímajícího členského státu ð pro účely této směrnice ï s požadavky stanovenými v čl. 3 odst. 1, 2 a 4.

2. Ujednání uvedená v odstavci 1 tohoto článku ohledně čl. 3 odst. 1, 2 a 4 mohou být v platnosti po dobu jednoho roku nebo více let. Musí být oznámena Komisi nejpozději tři ð 12 ï měsíceů po skončení každého roku, ve kterém jsou v platnosti. Informace podávané Komisi zahrnují množství a cenu dotčené energie.

ê 2009/28/ES (přizpůsobený)

ð nový

3. Převody nabývají účinku až poté, co všechny dotčené členské státy oznámí převod Komisi.

Článek 79

Společné projekty členských států

1. Dva nebo více členských států mohou spolupracovat na jakémkoli typu společných projektů v souvislosti s výrobou elektřiny a energie pro vytápění nebo chlazení z obnovitelných zdrojů energie. Do této spolupráce mohou být zapojeni i soukromí provozovatelé.

2. Členské státy oznámí Komisi poměr nebo množství elektřiny nebo energie pro vytápění nebo chlazení z obnovitelných zdrojů energie vyrobené jakýmkoli zařízením v rámci společného projektu na svém území, které bylo uvedeno do provozu po 25. červnau 2009, nebo prostřednictvím zvýšené kapacity zařízení, které bylo renovováno po uvedeném dni, jenž má být považován za započítaný do celkového národního cíle ð podílu obnovitelné energie ï jiného členského státu pro účely posouzení plnění cílů v souladu s požadavky této směrnice.

3. V oznámení uvedeníém v odstavci 2 musí být:

a) popsáno navrhované zařízení nebo označeno renovované zařízení;

uveden podíl nebo množství elektřiny nebo energie pro vytápění nebo chlazení vyrobené v daném zařízení, jenž má být považován za započítaný do celkového národního cíle ð podílu obnovitelné energie ï jiného členského státu;

c) uveden členský stát, v jehož prospěch je oznámení učiněno, a

d) uvedena doba, v celých kalendářních letech, během níž má být elektřina nebo energie pro vytápění nebo chlazení vyrobená v daném zařízení z obnovitelných zdrojů energie považována za započítanou do celkového národního cíle ð podílu obnovitelné energie ï jiného členského státu.

4. Doba podle odst. 3 písm. d) nesmí přesahovat rok 2020. Doba trvání společného projektu může přesahovat rok 2020 ð 2030 ï.

5. Oznámení podle tohoto článku nesmí být změněno nebo staženo, aniž by bylo dosaženo dohody mezi členským státem, který oznámení učinil, a členským státem určeným v souladu s odst. 3 písm. c).

Článek 810

Účinky společných projektů členských států

1. Do tří měsíců od konce každého roku, který je součástí doby uvedené v čl. 7 9 odst. 3 písm. d), vydá členský stát, který učinil oznámení podle článku 7 9, oficiální oznámení, ve kterém uvede:

a) celkové množství elektřiny nebo energie pro vytápění nebo chlazení vyrobenýé během daného roku z obnovitelných zdrojů energie zařízením, které bylo předmětem oznámení podle článku 7 9, a

b) množství elektřiny nebo energie pro vytápění nebo chlazení vyrobené během daného roku z obnovitelných zdrojů energie uvedeným zařízením, které má být započítáno do celkového národního cíle ð podílu obnovitelné energie ï jiného členského státu v souladu s oznámením.

2. Oznamující členský stát zašle oficiální oznámení členskému státu, v jehož prospěch bylo oznámení učiněno, a Komisi.

3. Pro účely posouzení plnění cíle v souladu s požadavky této směrnice týkajícími se celkových národních cílů se množství elektřiny nebo energie pro vytápění nebo chlazení z obnovitelných zdrojů energie oznámené podle odst. 1 písm. b):

a) odečte z množství elektřiny nebo energie pro vytápění nebo chlazení z obnovitelných zdrojů energie, které je zohledněno při posuzování souladu ð podílu obnovitelné energie ï členského státu vydávajícího oficiální oznámení podle odstavce 1, a

b) připočte k množství elektřiny nebo energie pro vytápění nebo chlazení z obnovitelných zdrojů energie, které je zohledněno při posuzování souladu ð podílu obnovitelné energie ï členského státu, jenž obdržel oficiální oznámení podle odstavce 2.

Článek 9 11

Společné projekty členských států a třetích zemí

1. Jeden nebo více členských států mohou spolupracovat s jednou nebo více třetími zeměmi na všech typech společných projektů v souvislosti s výrobou elektřiny z obnovitelných zdrojů energie. Do této spolupráce mohou být zapojeni i soukromí provozovatelé.

2. Elektřina vyrobená z obnovitelných zdrojů energie ve třetí zemi se zohlední pro účely posouzení souladu s požadavky této směrnice týkajícími se celkových národních cílů ð podílů obnovitelné energie členských států ï pouze tehdy, jsou-li splněny tyto podmínky:

a) elektřina je spotřebována ve Společenství Ö Unii. Tento požadavek se považuje za splněný Õ, pokud:

i) k přidělené propojovací kapacitě bylo všemi příslušnými provozovateli přenosových soustav v zemi původu, v zemi určení a případně ve třetí zemi tranzitu trvale přiděleno stejné množství elektřiny jako započtená elektřina,

ii) v systému bilance bylo příslušným provozovatelem přenosové soustavy na straně Společenství Ö Unie Õ, pokud jde o propojovací vedení, trvale zaregistrováno stejné množství elektřiny jako započtená elektřina a

iii) jmenovitý výkon a výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů v zařízení podle odst. 2 písm. b) se vztahují ke stejnému časovému období;

b) elektřina byla vyrobena nově vybudovaným zařízením, které bylo uvedeno do provozu po 25. červnau 2009, nebo prostřednictvím zvýšené kapacity zařízení, které bylo renovováno po uvedeném dni, v rámci společného projektu podle odstavce 1, a

c) množství vyrobené a vyvezené elektřiny nezískalo ve třetí zemi podporu z jiného režimu podpory, než je investiční pomoc poskytnutá danému zařízení.

3. Členské státy mohou požádat Komisi, aby byla pro účely článku 57 zohledněna elektřina z obnovitelných zdrojů energie vyrobená a spotřebovaná ve třetí zemi, v souvislosti s vybudováním propojovacího vedení s velmi dlouhou lhůtou dodání mezi členským státem a třetí zemí, pokud budou splněny tyto podmínky:

a) stavba propojovacího vedení musí začít do 31. prosince ð 2026 ï 2016;

b) propojovací vedení nemůže být uvedeno do provozu před 31. prosincem ð 2030 ï 2020;

c) propojovací vedení by mělo Ö může Õ být uvedeno do provozu do 31. prosince ð 2032 ï 2022;

d) po svém uvedení do provozu bude propojovací vedení používáno pro vývoz elektřiny z obnovitelných zdrojů energie do Společenství Ö Unie Õ, v souladu s odstavcem 2;

e) žádosti se vztahují ke společnému projektu, který splňuje kritéria uvedená v odst. 2 písm. b) a c) a který bude používat propojovací vedení po jeho uvedení do provozu, a k množství elektřiny nepřevyšujícímu množství vyvážené do Společenství Ö Unie Õ po uvedení propojovacího vedení do provozu.

4. Podíl nebo množství elektřiny vyrobené jakýmkoliv zařízením na území třetí země, jenž má být považován za započítaný do celkového vnitrostátního cíle ð podílu energie ï jednoho nebo více členských států pro účely posouzení souladu s článkem 3 ð této směrnice ï, se oznámí Komisi. Pokud jde o více než jeden členský stát, rozdělení tohoto množství mezi členské státy se oznámí Komisi. Tento podíl nebo množství nepřekročí podíl nebo množství skutečně vyvezené do Společenství Ö Unie Õ a v němí spotřebované, odpovídající podílu nebo množství uvedenému v odst. 2 písm. a) bodech i) a ii) tohoto článku a splňující podmínky stanovené v odst. 2 písm. a). Oznámení podává každý členský stát, do jehož celkového národního cíle se má podíl nebo množství elektřiny započítat.

5. V oznámení uvedeném v odstavci 4 musí být:

a) popsáno navrhované zařízení nebo označeno renovované zařízení;

b) uveden podíl nebo množství elektřiny vyrobený v zařízení, jenž má být považován za započítaný do národního cíle ð podílu obnovitelné energie ï členského státu, a také odpovídající finanční ujednání s výhradou požadavků týkajících se důvěrnosti údajů;

c) uvedena doba, v celých kalendářních letech, během níž má být elektřina považována za započítanou do celkového národního cíle ð podílu obnovitelné energie ï členského státu, a

d) zahrnuto písemné potvrzení ohledně písmen b) a c) ze strany třetí země, na jejímž území má být dané zařízení uvedeno do provozu, a podílu nebo množství elektřiny vyrobené v tomto zařízení, které bude využito přímo danou třetí zemí.

6. Doba stanovená podle odst. 5 písm. c) nesmí přesahovat rok 2020. Doba trvání společného projektu může přesahovat rok 2020  ð 2030 ï.

7. Oznámení podle tohoto článku nemůže být změněno nebo staženo, aniž by bylo dosaženo dohody mezi členským státem, který oznámení učinil, a třetí zemí, která potvrdila společný projekt v souladu s odst. 5 písm. d).

8. Členské státy a Společenství Ö Unie Õ vyzvou příslušné orgány Smlouvy o energetickém společenství, aby v souladu se Smlouvou o energetickém společenství přijaly opatření, která jsou nezbytná k tomu, aby smluvní strany uvedené smlouvy mohly uplatňovat ustanovení této směrnice o spolupráci mezi členskými státy.

Článek 1012

Účinky společných projektů členských států a třetích zemí

1. Do tří ð 12 ï měsíců od konce každého roku, který je součástí doby uvedené v čl. 9 11 odst. 5 písm. c), vydá členský stát, který učinil oznámení podle článku 9 11, oficiální oznámení, ve kterém uvede:

a) celkové množství elektřiny vyrobené během daného roku z obnovitelných zdrojů energie zařízením, které bylo předmětem oznámení podle článku 9 11;

b) množství elektřiny vyrobené během daného roku z obnovitelných zdrojů energie uvedeným zařízením, které má být započítáno do celkového národního cíle ð podílu obnovitelné energie ï v souladu s oznámením podle článku 9 11, a

c) doklad o tom, že byly splněny podmínky stanovené v čl. 9 11 odst. 2.

2. Členský stát zašle oficiální oznámení třetí zemi, která potvrdila projekt podle čl. 9 11 odst. 5 písm. d), a Komisi.

3. Pro účely posouzení plnění cíle v souladu s požadavky této směrnice týkajícími se ð výpočtu ï celkových národních cílů ð podílů obnovitelné energie podle této směrnice ï se množství elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů energie oznámené podle odst. 1 písm. b) připočte k množství energie z obnovitelných zdrojů energie, které se zohledňuje při posuzování ð podílů obnovitelné energie ï plnění cíle ze strany členského státu vydávajícího oficiální oznámení.

Článek 1113

Společné režimy podpory

1. Aniž jsou dotčeny povinnosti členských států podle článku 3 5, mohou se dva nebo více členských států rozhodnout, že dobrovolně spojí nebo budou částečně koordinovat své vnitrostátní režimy podpory. V těchto případech se může určité množství energie z obnovitelných zdrojů vyrobené na území jednoho zúčastněného členského státu započítat do celkového národního cíle ð podílu obnovitelné energie ï jiného zúčastněného členského státu, pokud dotyčné členské státy:

a) statisticky převedou konkrétní množství energie z obnovitelných zdrojů z jednoho členského státu na jiný členský stát podle článku 6 8 nebo

b) stanoví distribuční pravidlo dohodnuté zúčastněnými členskými státy, podle něhož se množství energie z obnovitelných zdrojů rozdělí mezi zúčastněné členské státy. Toto pravidlo musí být oznámeno Komisi nejpozději tři měsíce po konci prvního roku, ve kterém nabylo účinku.

2. Do tří měsíců od konce každého roku každý členský stát, který učinil oznámení podle odst. 1 písm. b), vydá oficiální oznámení uvádějící celkové množství elektřiny nebo energie pro vytápění nebo chlazení z obnovitelných zdrojů energie, které bylo vyrobeno během daného roku a na které se vztahuje distribuční pravidlo.

3. Pro účely posouzení plnění požadavků této směrnice týkajících se ð výpočtu ï celkových národních cílů ð podílů obnovitelné energie podle této směrnice ï se množství elektřiny nebo energie pro vytápění nebo chlazení z obnovitelných zdrojů energie oznámené v souladu s odstavcem 2 přerozdělí mezi dotčené členské státy podle oznámeného distribučního pravidla.

Článek 1214

Zvýšení kapacity

Pro účely čl. 7 9 odst. 2 a čl. 9 11 odst. 2 písm. b) se s jednotkami energie z obnovitelných zdrojů, které lze přičíst zvýšení kapacity zařízení, nakládá, jako by byly vyrobeny v samostatném zařízení, jež bylo uvedeno do provozu v okamžiku, kdy došlo ke zvýšení kapacity.

ê 2009/28/ES (přizpůsobený)

Článek 1315

Správní postupy a předpisy

1. Členské státy zajistí, aby vnitrostátní předpisy týkající se postupů schvalování, vydávání osvědčení a povolení, které se uplatňují na podniky na výrobu elektřiny, tepla nebo chlazení z obnovitelných zdrojů energie a na související infrastruktury přenosových a distribučních sítí a na proces přeměny biomasy na biopaliva nebo jiné energetické výrobky, byly přiměřené a nezbytné.

Členské státy zejména učiní příslušné kroky zajišťující, aby:

a) vzhledem k rozdílům ve správních strukturách a vnitřní organizaci jednotlivých členských států byly jasně vymezeny příslušné pravomoci ústředních, regionálních a místních správních orgánů v oblasti schvalování, vydávání osvědčení a povolení, včetně územního plánování, a aby byly přesně koordinovány a transparentně stanoveny lhůty pro schvalování projektů a vyřizování žádostí o stavební povolení;

b) byly na odpovídající úrovni k dispozici podrobné informace o vyřizování žádostí o schválení, osvědčení a povolení pro zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů a pomoci poskytované žadatelům;

a) c) správní postupy probíhaly rychle a byly vyřizovány na příslušné úrovni správních orgánů;

b) (d) pravidla týkající se schvalování, vydávání osvědčení a povolení byla objektivní, transparentní, přiměřená, nediskriminovala žadatele a plně zohledňovala specifické aspekty jednotlivých technologií pro energii z obnovitelných zdrojů;

c) e) správní poplatky, které platí spotřebitelé, projektanti, architekti, stavební firmy a osoby zajišťující instalaci a dodávky zařízení a systémů, byly transparentní a odpovídaly nákladům a

d) f) pro menší projekty a případně i decentralizovaná zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů byly zavedeny zjednodušené schvalovací postupy představující menší zátěž, včetně prostého ohlášení, pokud to umožňuje příslušný regulační rámec.

2. Členské státy jasně vymezí všechny technické specifikace, které musí pro účely využívání režimu podpory splňovat zařízení a systémy pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů. Pokud existují evropské normy, včetně ekoznaček, energetických štítků a jiných technických referenčních systémů stanovených evropskými orgány pro normalizaci, vyjádří se tyto technické specifikace odkazem na tyto normy. Tyto technické specifikace nesmí předepisovat, v jakých případech se mají vydávat pro příslušné zařízení a systémy osvědčení, a neměly by bránit fungování vnitřního trhu.

ò nový

3. Členské státy zajistí, aby plánovaná podpora energie z obnovitelných zdrojů byla pro investory dostatečně předvídatelná. Za tímto účelem členské státy definují a zveřejní dlouhodobý harmonogram ve vztahu k očekávanému přidělování podpory, pokrývající nejméně tři následující roky a obsahující pro každý režim orientační lhůty, kapacitu, rozpočet, jehož přidělení se očekává, jakož i konzultaci se zúčastněnými stranami ohledně koncepce podpory.

ê 2009/28/ES článek 13 (přizpůsobený)

ð nový

43. Členské státy ð zajistí, aby jejich příslušné orgány na vnitrostátní, regionální a místní úrovni ï doporučí všem aktérům, zejména místním a regionálním správním orgánům, aby při plánování, projektování, výstavbě a rekonstrukci ð městské infrastruktury, ï průmyslových nebo obytných oblastí ð a energetické infrastruktury včetně sítí pro elektřinu, ústřední vytápění a chlazení, zemní plyn a alternativní paliva zahrnuly ustanovení v zájmu integrace a zavádění obnovitelné energie a používání nevyhnutelně vznikajícího odpadního tepla nebo chladu ï zajistily instalaci zařízení a systémů pro využívání elektřiny, vytápění a chlazení z obnovitelných zdrojů energie a pro ústřední vytápění a chlazení. Členské státy zejména doporučí místním a regionálním správním orgánům, aby do plánování městské infrastruktury zahrnuly ve vhodných případech i vytápění a chlazení využívající obnovitelné zdroje energie.

54. Členské státy zavedou ve svých stavebních předpisech vhodná opatření s cílem zvýšit podíl všech druhů energie z obnovitelných zdrojů ve stavebnictví.

Při stanovení těchto opatření nebo v rámci regionálních režimů podpor, mohou členské státy zohlednit vnitrostátní opatření zaměřená na podstatné zvýšení energetické účinnosti, na kombinovanou výrobu tepla a energie a na užívání energeticky pasivních budov nebo budov s nízkou či nulovou spotřebou energie.

Do 31. prosince 2014 čČlenské státy ve svých stavebních předpisech nebo jiným způsobem s rovnocenným účinkem případně stanoví požadavek využívání minimálního množství energie z obnovitelných zdrojů v nových budovách a ve stávajících budovách, které procházejí důkladnou rekonstrukcí ð , se zohledněním výsledků výpočtu nákladově optimální úrovně provedeného podle čl. 5 odst. 2 směrnice 2010/31/EU. ï Členské státy umožní, aby mohl být tento požadavek na využívání minimálního množství energie Ö splněn Õ mimo jiné prostřednictvím systémů ústředního vytápění a chlazení využívajících Ö využitím Õ značnýého podílu energie z obnovitelných zdrojů.

Požadavky podle prvního pododstavce se použijí na ozbrojené síly, avšak pouze v rozsahu, v němž jejich použití není v rozporu s podstatou a hlavním účelem činností ozbrojených sil, a s výjimkou materiálu používaného výhradně pro vojenské účely.

65. Členské státy zajistí, aby nové veřejné budovy a stávající veřejné budovy, které procházejí důkladnou rekonstrukcí na ústřední, regionální a místní úrovni, sloužily v souvislosti s touto směrnicí jako příklad, a to ode dne 1. ledna 2012. Členské státy mohou mimo jiné umožnit, aby tato povinnost byla splněna dodržováním norem pro budovy s nulovou spotřebou energie, nebo stanovením toho, že střechy budov ve veřejném vlastnictví nebo ve smíšeném soukromém a veřejném vlastnictví bude využívat třetí osoba k instalaci zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů.

76. Členské státy s přihlédnutím k vlastním stavebním předpisům podporují používání systémů a zařízení pro vytápění a chlazení z obnovitelných zdrojů energie, které představují značné snížení spotřeby energie. Za účelem podpory těchto systémů a zařízení využívají členské státy energetické štítky nebo ekoznačky nebo jiná příslušná osvědčení nebo normy vytvořené na vnitrostátní úrovni nebo na úrovni Společenství Ö Unie Õ, pokud existují.

Pokud jde o biomasu, členské státy podporují konverzní technologie, které dosahují konverzní účinnosti v minimální výši 85 % pro rezidenční a komerční zařízení a minimálně 70 % pro průmyslová zařízení.

V případě tepelných čerpadel podporují členské státy taková čerpadla, která splňují minimální požadavky pro ekoznačky stanovené v rozhodnutí Komise 2007/742/ES ze dne 9. listopadu 2007, kterým se stanoví ekologická kritéria pro udělení ekoznačky Společenství tepelným čerpadlům na elektrický nebo plynový pohon a tepelným čerpadlům absorbujícím plyn 47 .

Pokud jde o solární tepelnou energii, členské státy podporují zařízení a systémy, které získaly osvědčení a vycházejí z evropských norem, pokud tyto normy existují, včetně ekoznaček, energetických štítků a jiných technických referenčních systémů stanovených evropskými orgány pro normalizaci.

Členské státy používají při posuzování konverzní účinnosti a poměru mezi vstupem a výstupem systémů a zařízení pro účely tohoto odstavce postupy Společenství, nebo při jejich absenci mezinárodní postupy, pokud takové postupy existují.

ò nový

8. Členské státy posoudí svůj potenciál v oblasti obnovitelných zdrojů energie a v oblasti využití odpadního tepla a chladu pro vytápění a chlazení. Uvedené posouzení se uvede ve druhém komplexním posouzení vyžadovaném podle čl. 14 odst. 1 směrnice 2012/27/EU poprvé do 31. prosince 2020 a v následných aktualizacích komplexního posouzení.

9. Členské státy odstraní administrativní překážky pro uzavírání dlouhodobých smluv o nákupu energie právnickými osobami, jejichž účelem je financování obnovitelných zdrojů a usnadnění jejich rozšíření.

Článek 16
Organizace a trvání povolovacího procesu

1. Členské státy do 1. ledna 2021 zřídí jedno nebo více jednotných administrativních kontaktních míst, jež budou koordinovat celý povolovací proces pro žadatele o povolení k výstavbě a provozu zařízení a souvisejících infrastruktur přenosové a distribuční sítě pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů.

2. Jednotné administrativní kontaktní místo žadatele transparentním způsobem provede procesem vyřizování žádosti, poskytne mu veškeré nezbytné informace, koordinuje a popřípadě zapojí ostatní orgány a na konci procesu vydá právně závazné rozhodnutí.

3. Jednotné administrativní kontaktní místo ve spolupráci s provozovateli přenosové soustavy a provozovateli distribuční soustavy zveřejní manuál procedur pro developery projektů v oblasti obnovitelných zdrojů, včetně projektů malého rozsahu a projektů samospotřebitelů energie z obnovitelných zdrojů.

4. Povolovací proces podle odstavce 1 nepřesáhne období tří let, s výjimkou případů uvedených v čl. 16 odst. 5 a v článku 17.

5. Členské státy usnadní modernizaci stávajících zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů mimo jiné zajištěním zjednodušeného a rychlého povolovacího procesu, jenž nepřesáhne jeden rok od data, kdy je jednotnému administrativnímu kontaktnímu místu podána žádost o modernizaci.

Článek 17
Jednoduché oznamovací postupy

1. Demonstrační projekty a zařízení s kapacitou na výrobu elektrické energie nižší než 50 kW se smějí připojit k distribuční soustavě po podání oznámení provozovateli distribuční soustavy.

2. Neočekává-li se významný negativní environmentální či sociální dopad, modernizace se povolí po podání oznámení jednotnému administrativnímu kontaktnímu místu zřízenému v souladu s článkem 16. Jednotné administrativní kontaktní místo rozhodne do šesti měsíců po přijetí oznámení, je-li dostatečné.

Rozhodne-li jednotné administrativní kontaktní místo, že oznámení je dostatečné, automaticky udělí povolení.

Rozhodne-li jednotné administrativní kontaktní místo, že oznámení není dostatečné, je nutné požádat o nové povolení. V takovém případě se použijí lhůty uvedené v čl. 16 odst. 5.

ê 2009/28/ES (přizpůsobený)

ð nový

Článek 1418
Informace a odborná příprava

1. Členské státy zajistí, aby informace ohledně jednotlivých forem podpory byly přístupné všem relevantním aktérům, například spotřebitelům, stavebním firmám a osobám provádějícím instalaci, architektům a dodavatelům zařízení a systémů pro vytápění, chlazení a výrobu elektřiny a vozidel, ve kterých lze využívat energii z obnovitelných zdrojů.

2. Členské státy zajistí, aby dodavatelé zařízení nebo systémů nebo i příslušné vnitrostátní orgány zpřístupnili informace ohledně čistého zisku, nákladů a energetické účinnosti zařízení a systémů pro vytápění, chlazení a výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů energie.

3. Členské státy zajistí, aby do 31. prosince 2012 byly zpřístupněny systémy osvědčování nebo rovnocenné systémy kvalifikace pro osoby provádějící v malém rozsahu instalaci kotlů a kamen na biomasu, solárních fotovoltaických a solárních tepelných systémů, mělkých geotermálních systémů a tepelných čerpadel. Tyto systémy musí vycházet z kritérií stanovených v příloze IV a mohou dle potřeby zohlednit stávající systémy a struktury. Každý členský stát uzná osvědčení, které vydal jiný členský stát v souladu s těmito kritérii.

4. Členské státy zpřístupní veřejnosti informace o systémech osvědčování nebo rovnocenných systémech kvalifikace, které jsou uvedeny v odstavci 3. Členské státy mohou rovněž zpřístupnit seznam osob provádějících instalaci, které mají kvalifikaci nebo osvědčení podle ustanovení uvedených v odstavci 3.

5. Členské státy zajistí, aby byly zpřístupněny pokyny pro všechny relevantní aktéry, zejména pro projektanty a architekty, aby mohli při plánování, projektování, výstavbě a rekonstrukci průmyslových ð, obchodních ï nebo obytných oblastí řádně posoudit optimální kombinaci energie z obnovitelných zdrojů, vysoce účinných technologií a ústředního vytápění a chlazení.

6. Členské státy vypracují, za účasti místních a regionálních orgánů, vhodné informační, osvětové, poradenské nebo školicí programy s cílem informovat občany o přínosech a účelnosti rozvoje a využívání energie z obnovitelných zdrojů.

ê 2009/28/ES (přizpůsobený)

ð nový

Článek 1519

Záruky původu elektřiny a energie pro vytápění a chlazení z obnovitelných zdrojů energie

1. Členské státy zajistí, aby pro účely poskytnutí dokladu konečnému spotřebiteli o podílu nebo množství energie z obnovitelných zdrojů na skladbě zdrojů energie dodavatele ð a na energii dodávané zákazníkům na základě smluv nabízených s odkazem na spotřebu energie z obnovitelných zdrojů ï podle čl. 3 odst. 6 směrnice 2003/54/ES, mohl být původ elektřiny vyrobené Ö energie Õ z obnovitelných zdrojů energie zaručen ve smyslu této směrnice, a to v souladu s objektivními, transparentními a nediskriminačními kritérii.

2. Za tím účelem členské státy zajistí, aby byla na základě žádosti výrobce elektřiny Ö energie Õ z obnovitelných zdrojů energie vydána záruka původu. Členské státy mohou stanovit, aby záruky původu byly vydávány ð na neobnovitelné zdroje energie ï na základě žádosti výrobců energie pro vytápění a chlazení z obnovitelných zdrojů energie. K tomuto ustanovení ð Na vydávání záruk původu ï se může vztahovat limit na minimální kapacitu. Záruka původu se vztahuje na běžné množství 1 MWh. Pro každou jednotku vyrobené energie je možné vydat jen jednu záruku původu.

Členské státy zajistí, aby tatáž jednotka energie z obnovitelných zdrojů byla zohledněna pouze jednou.

Členské státy mohou stanovit ð zajistí ï, že podpora nebude poskytnuta ð záruky původu nebudou vydány ï výrobci, který již získal záruku původu pro tutéž výrobu energie z obnovitelných zdrojů ð přijímá finanční podporu z režimu podpory ï. ð Členské státy vydají takové záruky původu a prostřednictvím aukce je umístí na trh. Příjmy získané aukcí se použijí jako kompenzace nákladů na podporu obnovitelných zdrojů. ï

Záruka původu nemá žádný význam z hlediska dodržování článku 3 členským státem. Převody záruk původu, samostatně nebo spolu s fyzickým převodem energie, nemají vliv na rozhodnutí členských států použít statistické převody, společné projekty nebo společné režimy podpory za účelem splnění cíle či pro výpočet hrubé konečné spotřeby energie z obnovitelných zdrojů podle článku 5 7.

3. Záruku původu lze použít pouze během dvanácti měsíců od výroby odpovídající jednotky energie. Použitím se tato záruka původu ruší.

ò nový

3. Pro účely odstavce 1 jsou záruky původu platné ve vztahu ke kalendářnímu roku, během něhož je vyrobena daná jednotka energie. Členské státy zajistí, že platnost všech záruk původu z předchozího kalendářního roku, které nebyly zrušeny, vyprší šest měsíců po skončení každého kalendářního roku. Záruky původu, jejichž platnost vypršela, zahrnou členské státy do výpočtu zbytkové skladby zdrojů energie.

4. Pro účely poskytování informací podle odstavců 8 a 13 členské státy zajistí, aby energetické společnosti záruky původu zrušily do 30. června roku následujícího po kalendářním roce, ve vztahu k němuž byly záruky původu vydány.

ê 2009/28/ES

ð nový

45. Vydání, převod a zrušení záruk původu kontrolují členské státy nebo určené příslušné orgány. Územní pravomoci určených příslušných orgánů se nesmí překrývat a tyto orgány musí být nezávislé na činnostech výroby, obchodu a dodávky.

56. Členské státy nebo určené příslušné orgány vytvoří vhodné mechanismy s cílem zajistit, aby záruky původu byly vydávány, převáděny a rušeny elektronickou cestou a aby byly přesné, spolehlivé a zabezpečené proti podvodu. ð Členské státy a určené příslušné orgány zajistí, aby požadavky, které ukládají, splňovaly normu CEN – EN 16325. ï

67. V záruce původu musí být uvedeno alespoň:

a) zdroj energie, ze kterého byla energie vyrobena, a datum zahájení a ukončení její výroby;

b) zda se záruka původu vztahuje na

i) elektřinu, nebo

ò nový

ii) zemní plyn, nebo

ê 2009/28/ES

iiiii) vytápění nebo chlazení;

c) základní údaje, umístění, typ a kapacitu zařízení, ve kterém byla energie vyrobena;

d) zda a do jaké míry využilo zařízení investiční podporu, zda a do jaké míry využilo na jednotku energie jakoukoli jinou formu podpory z vnitrostátního režimu podpory a o jaký druh režimu podpory šlo;

e) adatum, kdy bylo zařízení uvedeno do provozu, a

f) datum a země vydání a jedinečné identifikační číslo.

ò nový

Na zárukách původu z malých zařízení mohou být uvedeny informace ve zjednodušené podobě.

ê 2009/28/ES (přizpůsobený)

ð nový

87. Musí-li dodavatel elektřiny poskytnout doklad o podílu nebo množství energie z obnovitelných zdrojů ve své skladbě zdrojů energie pro účely čl.ánku 3 odst. 69 směrnice 2003/54/ES2009/72/ES, může tak učinit ð učiní tak ï použitím svých záruk původu. ð Podobně se záruky původu vytvořené na základě čl. 14 odst. 10 směrnice 2012/27/ES použijí pro splnění požadavku na důkaz o množství elektřiny vyrobené vysoce účinnou kombinovanou výrobou tepla a elektřiny. Jsou-li záruky původu použity k prokázání spotřeby obnovitelné energie nebo elektřiny vyrobené vysoce účinnou kombinovanou výrobou tepla a elektřiny, zajistí členské státy, aby byly plně zohledněny ztráty při přenosu energie. ï

8. Množství energie z obnovitelných zdrojů odpovídající zárukám původu, které dodavatel elektřiny převedl na třetí stranu, se odečte z podílu energie z obnovitelných zdrojů v jeho skladbě zdrojů energie pro účely čl. 3 odst. 6 směrnice 2003/54/ES.

9. Členské státy uznají záruky původu vydané jinými členskými státy v souladu s touto směrnicí, a to výhradně jako prokázání údajů a skutečností uvedených v odstavci 1 a v odst. 67 písm. a) až f). Členský stát může odmítnout uznání záruky původu pouze v případě, že má důvodné pochybnosti o její přesnosti, spolehlivosti či pravosti. Toto odmítnutí a jeho odůvodnění oznámí členský stát Komisi.

10. Dojde-li Komise k závěru, že odmítnutí uznání záruky původu je neopodstatněné, může přijmout rozhodnutí, kterým se po daném členském státě požaduje, aby záruku uznal.

ò nový

11. Členské státy neuznají záruky původu vydané třetí zemí s výjimkou případů, kdy Komise s uvedenou třetí zemí podepsala dohodu o vzájemném uznávání záruk původu vydaných v Unii a kompatibilních systémů záruk původu zavedených v uvedené zemi, dochází-li k přímému dovozu nebo vývozu energie. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 32 za účelem vymáhá uvedených dohod.

ê 2009/28/ES (přizpůsobený)

ð nový

1112. Členské státy mohou zavést v souladu s právními předpisy Společenství Ö Unie zavést Õ objektivní, transparentní a nediskriminační kritéria pro použití záruk původu při plnění povinností stanovených v čl. 3 odst. 69 směrnice 2003/54/ES 2009/72/ES.

1213. Pokud dodavatelé energie prodávají spotřebitelům zákazníkům energii z obnovitelných zdrojů ð nebo vysoce účinnou kombinovanou výrobou tepla a elektřiny ï s odkazem na ekologické či jiné přínosy energie z obnovitelných zdrojů ð nebo vysoce účinné kombinované výroby tepla a elektřiny ï, mohou Ö požadují Õ členské státy požadovat, aby tito dodavatelé energie zpřístupnili, v souhrnné podobě, informace o ð použili záruky původu s cílem informovat o ï množství nebo podílu energie z obnovitelných zdrojů ð nebo vysoce účinné kombinované výroby tepla a elektřiny ï, která pochází ze zařízení nebo zvýšené kapacity, které byly uvedeny do provozu po 25. června 2009.

ò nový

14. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 32, které stanoví pravidla pro sledování fungování systému uvedeného v tomto článku.

ê 2009/28/ES (přizpůsobený)

ð nový

Článek 1620
Přístup k distribučním soustavám a jejich provoz

1. Členské státy učiní potřebné kroky k rozvoji rozvodné a distribuční infrastruktury, inteligentních sítí, skladovacích kapacit a elektrické soustavy tak, aby se umožnilo bezpečné provozování elektrické soustavy, neboť napomáhá dalšímu rozvoji výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie, včetně propojovacího vedení mezi členskými státy a mezi členskými státy a třetími zeměmi. Členské státy rovněž učiní potřebné kroky pro urychlení schvalovacích postupů pro infrastrukturu distribuční soustavy a pro koordinaci schvalování infrastruktury distribuční soustavy se správními a plánovacími postupy.

2. V souladu s požadavky na zachování spolehlivosti a bezpečnosti distribuční soustavy, jež se zakládají na transparentních a nediskriminačních kritériích stanovených příslušnými vnitrostátními orgány:

a) členské státy zajistí, aby provozovatelé přenosových soustav a provozovatelé distribučních soustav zaručili na svém území přenos a distribuci elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů energie;

b) členské státy zajistí rovněž přednostní nebo zaručený přístup elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů energie k distribuční soustavě;

c) členské státy zajistí, aby provozovatelé přenosových soustav dávali při spouštění zařízení na výrobu elektřiny přednost výrobním zařízením využívajícím obnovitelné zdroje energie, pokud to bezpečné provozování vnitrostátní elektrické soustavy umožňuje, a aby se tak dělo na základě transparentních a nediskriminačních kritérií. Členské státy zajistí, aby byla přijata náležitá provozní opatření týkající se distribuční soustavy a trhu, s cílem minimalizovat omezení distribuce elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů. V případě, kdy jsou z důvodu zajištění bezpečnosti vnitrostátní elektrické soustavy a zabezpečení dodávek energie přijata významná opatření k omezení distribuce energie z obnovitelných zdrojů, členské státy zajistí, aby odpovědní provozovatelé soustavy uvědomili o těchto opatřeních příslušný regulační orgán a uvedli, jaká hodlají přijmout nápravná opatření, aby se předešlo nepřiměřeným omezením.

3. Členské státy budou od provozovatelů přenosových a distribučních soustav vyžadovat, aby vypracovali a zveřejnili svá jednotná pravidla pro hrazení a sdílení nákladů na technické úpravy, jako je připojení k distribuční soustavě a posílení distribuční soustavy, zlepšení provozu soustavy a pravidla pro nediskriminační uplatňování kodexů distribuční soustavy, které jsou nutné pro začlenění nových výrobců dodávajících do propojené distribuční soustavy elektřinu vyrobenou z obnovitelných zdrojů.

Tato pravidla musí být založena na objektivních, transparentních a nediskriminačních kritériích, která zohledňují zejména všechny náklady a výhody související s připojením těchto výrobců k distribuční soustavě a zvláštní okolnosti výrobců umístěných v okrajových oblastech a oblastech s nízkou hustotou obyvatelstva. V těchto pravidlech mohou být uvedeny různé typy připojení.

4. Členské státy mohou případně vyžadovat od provozovatelů přenosových a distribučních soustav, aby hradili zčásti nebo zcela náklady uvedené v odstavci 3. Členské státy přezkoumají a přijmou nezbytná opatření ke zlepšení rámce a pravidel pro hrazení a sdílení nákladů uvedených v odstavci 3 do 30. června 2011 a poté každé dva roky s cílem zajistit začlenění nových výrobců, jak je uvedeno v daném odstavci.

5. Členské státy budou od provozovatelů přenosových a distribučních soustav vyžadovat, aby každému novému výrobci energie z obnovitelných zdrojů, který se chce připojit k soustavě, poskytli komplexní a potřebné informace, včetně:

a) komplexního a podrobného odhadu nákladů souvisejících s připojením;

b) přiměřených a přesných lhůt pro přijetí a vyřízení žádosti o připojení k distribuční soustavě;

c) přiměřenou přibližnou dobu nezbytnou pro každé navrhované připojení k distribuční soustavě.

Členské státy mohou povolit výrobcům elektřiny z obnovitelných zdrojů energie, kteří se chtějí připojit k distribuční soustavě, aby vypsali veřejnou soutěž na práce související s připojením.

6. Sdílení nákladů uvedené v odstavci 3 musí být zajištěno systémem, který je založen na objektivních, transparentních a nediskriminačních kritériích zohledňujících prospěch, který mají z připojení dříve i později připojení výrobci a rovněž provozovatelé přenosových a distribučních soustav.

7. Členské státy zajistí, aby účtování sazeb za přenos a distribuci nediskriminovalo elektřinu z obnovitelných zdrojů energie, včetně zejména elektřiny z obnovitelných zdrojů energie vyrobené v okrajových oblastech, například ostrovních oblastech a oblastech s nízkou hustotou obyvatelstva. Členské státy zajistí, aby účtování sazeb za přenos a distribuci nediskriminovalo plyn z obnovitelných zdrojů energie.

8. Členské státy zajistí, aby sazby účtované provozovateli přenosových a distribučních soustav za přenos a distribuci elektřiny ze zařízení, která využívají obnovitelné zdroje energie, odrážely realizovatelné nákladové výhody vyplývající z připojení zařízení k soustavě. Tyto nákladové výhody mohou vzniknout z přímého užití nízkonapěťové distribuční soustavy.

91. Členské státy případně posoudí nutnost rozšířit stávající infrastrukturu plynárenské sítě s cílem usnadnit začlenění plynu z obnovitelných zdrojů energie.

102. Je-li to nutné, budou členské státy od provozovatelů přenosových a distribučních soustav nacházejících se na jejich území vyžadovat, aby zveřejňovali technická pravidla v souladu s článkem 6 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/55/ES ze dne 26. června 2003 o společných pravidlech pro vnitřní trh se zemním plynem 48 , zejména pokud jde o pravidla pro připojení k soustavě zahrnující požadavky na kvalitu plynu, jeho odorizaci a tlak. Členské státy budou rovněž od provozovatelé přenosových a distribučních soustav rovněž vyžadovat, aby zveřejnili sazby za připojení pro obnovitelné zdroje plynu, založené na transparentních a nediskriminačních kritériích.

113 Členské státy ve svých národních akčních plánech pro energii z obnovitelných zdrojů posoudí nezbytnost budování nové infrastruktury pro ústřední vytápění a chlazení z obnovitelných zdrojů energie, aby mohlo být dosaženo národního cíle pro rok 2020 uvedeného v čl. 3 odst. 1. Bude-li to nutné, členské státy na základě tohoto Ö svého Õ posouzení ð nezbytnosti výstavby nové infrastruktury pro ústřední vytápění a chlazení z obnovitelných zdrojů energie za účelem dosažení cíle Unie podle čl. 3 odst. 1 této směrnice, které je obsaženo v integrovaných vnitrostátních plánech v oblasti energetiky a klimatu v souladu s přílohou I nařízení [o správě], ï učiní nezbytné kroky k rozvoji infrastruktury pro ústřední vytápění s cílem napomoci rozvoji výroby energie pro ústřední vytápění a chlazení ve velkých zařízeních na biomasu a na solární a geotermální energii.

ò nový

Článek 21
Samospotřebitelé energie z obnovitelných zdrojů

1. Členské státy zajistí, že (si) samospotřebitelé energie z obnovitelných zdrojů, a to individuálně nebo prostřednictvím agregátorů:

a) mají nárok provozovat vlastní spotřebu a prostřednictvím smluv o nákupu energie prodávat svou přebytečnou produkci elektřiny z obnovitelných zdrojů, aniž by se na ně vztahovaly nepřiměřené postupy a platby, jež nejsou nákladově efektivní;

b) zachovají svá práva jako spotřebitelé;

c) nejsou považováni za dodavatele energie podle právních předpisů na úrovni Unie nebo členských států, pokud jde o elektřinu z obnovitelných zdrojů, kterou dodávají do distribuční soustavy v ročním množství nejvýše 10 MWh u domácností a 500 MWh u právnických osob; a

d) za elektřinu z obnovitelných zdrojů, kterou sami vyrobili a kterou dodávají do distribuční soustavy, obdrží odměnu odrážející tržní hodnotu dodané elektřiny.

Členské státy mohou místo prahové hodnoty uvedené v písmeni c) stanovit hodnotu vyšší. 

2. Členské státy zajistí, že samospotřebitelé energie z obnovitelných zdrojů, kteří bydlí v téže budově s více bytovými jednotkami nebo jsou umístěni v téže obchodní zóně, zóně sdílených služeb nebo uzavřené distribuční soustavě, smějí společně provozovat vlastní spotřebu, jako by byli individuálními samospotřebiteli energie z obnovitelných zdrojů. V takovém případě se prahová hodnota stanovená v odst. 1 písm. c) použije na každého dotčeného samospotřebitele energie z obnovitelných zdrojů.

3. Pokud jde o instalaci, provoz včetně měření a údržby, může zařízení samospotřebitele energie z obnovitelných zdrojů spravovat třetí strana.

Článek 22
Komunity obnovitelné energie

1. Členské státy zajistí, aby komunity obnovitelné energie měly nárok vyrábět, spotřebovávat, skladovat a prodávat energii z obnovitelných zdrojů, mimo jiné i prostřednictvím smluv o nákupu energie, aniž by se na ně vztahovaly nepřiměřené postupy a platby, jež nejsou nákladově efektivní.

Pro účely této směrnice se komunitou obnovitelné energie rozumí malý nebo střední podnik nebo nezisková organizace, jejichž podílníci nebo členové spolupracují při výrobě, distribuci, skladování nebo dodávkách energie z obnovitelných zdrojů a které splňují alespoň čtyři z těchto kritérií:

a) podílníky nebo členy jsou fyzické osoby, místní orgány včetně obcí nebo malé a střední podniky působící v oblasti energie z obnovitelných zdrojů;

b) nejméně 51 % podílníků nebo členů s hlasovacími právy v daném subjektu jsou fyzické osoby;

c) nejméně 51 % podílů nebo účastnických práv v daném subjektu vlastní místní členové, tj. představitelé místních veřejných a místních soukromých socioekonomických zájmů nebo občané s bezprostředním zájmem na činnosti komunity a jejích dopadech;

d) nejméně 51 % míst ve správní radě nebo řídících orgánech daného subjektu je rezervováno pro místní členy, tj. představitele místních veřejných a místních soukromých socioekonomických zájmů nebo občany s bezprostředním zájmem na činnosti komunity a jejích dopadech;

e) komunita má instalovanou kapacitu energie z obnovitelných zdrojů pro elektřinu, vytápění a chlazení a dopravu v objemu nejvýše 18 MW jako roční průměr za předchozích pět let.

2. Aniž jsou dotčena pravidla pro státní podporu, členské státy při koncipování režimů podpory zohlední specifika komunit obnovitelné energie.

Článek 23
Všeobecné rozšíření energie z obnovitelných zdrojů v zařízeních pro vytápění a chlazení

1. V zájmu rozšíření energie z obnovitelných zdrojů v odvětví vytápění a chlazení každý členský státy usiluje o zvýšení podílu energie z obnovitelných zdrojů dodávané pro účely vytápění a chlazení každoročně nejméně o 1 procentní bod, vyjádřený ve vztahu k vnitrostátnímu podílu na konečné spotřebě energie a vypočítaný podle metodiky uvedené v článku 7.

2. Členské státy mohou na základě objektivních a nediskriminačních kritérií určit a zveřejnit seznam opatření a provádějících subjektů, například dodavatelů paliv, jež/již přispějí ke zvýšení podle odstavce 1.

3. Zvýšení podle odstavce 1 lze dosáhnout prostřednictvím jedné nebo více z těchto variant:

a) fyzické začlenění energie z obnovitelných zdrojů do energie a energetického paliva dodávaných pro účely vytápění a chlazení;

b) přímá zmírňující opatření, jako je instalace vysoce účinných systémů pro vytápění a chlazení z obnovitelných zdrojů energie v budovách nebo využití energie z obnovitelných zdrojů pro průmyslové procesy vytápění a chlazení;

c) nepřímá zmírňující opatření pokrytá obchodovatelnými certifikáty dokazujícími splnění povinnosti prostřednictvím podpory nepřímých zmírňujících opatření provedených jiným hospodářským subjektem, jako je nezávislý instalátor obnovitelných technologií nebo společnost poskytující energetické služby zajišťující služby pro zařízení obnovitelné energie.

4. Členské státy mohou k provádění a sledování opatření podle odstavce 2 využít struktury zavedené v rámci vnitrostátních programů povinností týkajících se energetické účinnosti uvedených v článku 7 směrnice 2012/27/EU.

5. Subjekty určené podle odstavce 2 zajistí, aby jejich příspěvek byl měřitelný a ověřitelný, a každoročně počínaje 30. červnem 2021 podávají orgánu určenému členským státem zprávy o:

a) celkovém množství energie dodaném pro účely vytápění a chlazení;

b) celkovém množství energie z obnovitelných zdrojů dodaném pro účely vytápění a chlazení;

c) podílu energie z obnovitelných zdrojů na celkovém množství energie dodávané pro účely vytápění a chlazení; a

d) druhu zdroje obnovitelné energie.

6. Členské státy zajistí, aby zprávy podle odstavce 5 byly ověřovány určeným příslušným orgánem.

Článek 24
Ústřední vytápění a chlazení

1. Členské státy zajistí, aby dodavatelé ústředního vytápění a chlazení poskytovali konečným spotřebitelům informace o své energetické náročnosti a o podílu energie z obnovitelných zdrojů ve svých systémech. Tyto informace musí být v souladu s normami použitými podle směrnice 2010/31/EU.

2. Členské státy stanoví nezbytná opatření, která zákazníkům těch systémů ústředního vytápění nebo chlazení, které nepředstavují „účinné dálkové vytápění a chlazení“ ve smyslu čl. 2 bodu 41 směrnice 2012/27/EU, umožní odpojit se od daného systému a vyrábět si vytápění nebo chlazení z obnovitelných zdrojů energie sami, nebo přejít k jinému dodavateli tepla nebo chladu, jenž má přístup k systému uvedenému v odstavci 4.

3. Členské státy mohou omezit právo na odpojení nebo na změnu dodavatele na zákazníky, kteří mohou dokázat, že plánované alternativní řešení dodávek tepla nebo chlazení bude mít výrazně lepší energetickou náročnost. Posouzení náročnosti alternativního řešení dodávek může vycházet z certifikátu energetické náročnosti ve smyslu směrnice 2010/31/EU.

4. Členské státy stanoví nezbytná opatření, která pro teplo nebo chlad vyrobené z obnovitelných zdrojů energie a pro odpadní teplo nebo chlad zajistí nediskriminační přístup k systémům ústředního vytápění nebo chlazení. Tento nediskriminační přístup umožní přímé dodávky tepla nebo chlazení z uvedených zdrojů pro zákazníky připojené k systému ústředního vytápění nebo chlazení prováděné jinými dodavateli, než je provozovatel daného systému ústředního vytápění nebo chlazení.

5. Provozovatel systému ústředního vytápění nebo chlazení může dodavatelům odepřít přístup, pokud daný systém postrádá nezbytnou kapacitu z důvodu jiných dodávek odpadního tepla nebo chladu, tepla nebo chladu ze zdrojů obnovitelné energie nebo tepla nebo chladu pocházejících z vysoce účinné kombinované výroby tepla a elektřiny. Členské státy zajistí, že dojde-li k takovému odmítnutí, provozovatel systému ústředního vytápění nebo chlazení poskytne příslušnému orgánu v souladu s odstavcem 9 relevantní informace o opatřeních, jež jsou nezbytná k posílení systému.

6. Nové systémy vytápění nebo chlazení mohou být na vyžádání od uplatňování odstavce 4 na stanovenou dobu osvobozeny. Příslušný orgán o takových žádostech o osvobození rozhodne individuálně. Osvobození se schválí pouze v případě, kdy nový systém vytápění nebo chlazení představuje „účinné dálkové vytápění a chlazení“ ve smyslu čl. 2 bodu 41 směrnice 2012/27/EU, a kdy využívá potenciálu pro použití obnovitelných zdrojů energie a odpadního tepla nebo chladu identifikovaného v komplexním posouzení provedeném v souladu s článkem 14 směrnice 2012/27/EU.

7. Právo na odpojení nebo na změnu dodavatele mohou vykonávat jednotliví zákazníci, společné podniky vytvořené zákazníky, nebo strany jednající jménem zákazníků. V případě budov s více bytovými jednotkami lze takové odpojení provést pouze na úrovni celé budovy.

8. Členské státy vyžadují od provozovatelů distribučních soustav elektřiny, aby nejméně každé dva roky ve spolupráci s provozovateli systémů ústředního vytápění nebo chlazení ve své příslušné oblasti prováděli posouzení potenciálu systémů ústředního vytápění nebo chlazení k zajištění výkonové rovnováhy a dalších systémových služeb, včetně odezvy na straně poptávky a ukládání nadbytečné elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů, a toho, zda by využití zjištěného potenciálu bylo zdrojově a nákladově efektivnější, než alternativní řešení.

9. Členské státy určí jeden nebo více nezávislých orgánů s cílem zajistit, aby práva spotřebitelů a pravidla pro provoz systémů ústředního vytápění nebo chlazení v souladu s tímto článkem byla jasně definována a vymáhána.

Článek 25
Všeobecné rozšíření energie z obnovitelných zdrojů v odvětví dopravy

1. S účinností od 1. ledna 2021 vyžadují členské státy od dodavatelů paliv, aby do celkového množství paliv používaných v odvětví dopravy, které dodávají pro účely spotřeby nebo použití na trhu během kalendářního roku, zahrnuli minimální podíl energie z pokročilých biopaliv a jiných biopaliv a bioplynu vyrobených ze vstupních surovin uvedených v příloze IX, z obnovitelných kapalných a plynných paliv nebiologického původu, z fosilních paliv vyráběných z odpadu a z elektřiny z obnovitelných zdrojů.

Tento minimální podíl v roce 2021 dosáhne alespoň 1,5 % a vzroste na alespoň 6,8 % v roce 2030 v souladu s plánem stanoveným v příloze X části B. V rámci tohoto celkového podílu musí příspěvek pokročilých biopaliv a bioplynu vyrobených ze vstupních surovin uvedených v příloze IX části A ke dni 1. ledna 2021 činit alespoň 0,5 % paliv používaných v odvětví dopravy dodávaných pro účely spotřeby nebo použití na trhu a do roku 2030 vzroste alespoň na 3,6 % v souladu s plánem stanoveným v příloze X části C.

Úspory emisí skleníkových plynů plynoucí z použití pokročilých biopaliv a jiných biopaliv a bioplynu vyrobených ze vstupních surovin uvedených v příloze IX musí ke dni 1. ledna 2021 činit alespoň 70 %.

Pro výpočet podílů uvedených ve druhém pododstavci se použijí tato ustanovení:

a) pro výpočet jmenovatele, tj. energetického obsahu paliv používaných v odvětví silniční a železniční dopravy dodávaných pro účely spotřeby nebo použití na trhu, se zohlední benzín, nafta, zemní plyn, biopaliva, bioplyn, obnovitelná kapalná a plynná paliva nebiologického původu, fosilní paliva vyráběná z odpadu a elektřina;

b) pro výpočet čitatele se zohlední energetický obsah pokročilých biopaliv a jiných biopaliv a bioplynu vyrobených ze vstupních surovin uvedených v příloze IX, obnovitelných kapalných a plynných paliv nebiologického původu, fosilních paliv vyráběných z odpadu dodávaných do všech odvětví dopravy a elektřiny z obnovitelných zdrojů pro silniční vozidla.

Pro účely výpočtu čitatele se příspěvek biopaliv a bioplynu vyrobených ze vstupních surovin uvedených v příloze IX části B omezí na 1,7 % energetického obsahu paliv používaných v odvětví dopravy dodávaných pro účely spotřeby nebo použití na trhu a příspěvek paliv dodávaných v odvětví letecké a námořní dopravy se stanoví jako 1,2násobek jejich energetického obsahu.

c) Pro účely výpočtu čitatele i jmenovatele se použijí hodnoty týkající se energetického obsahu paliv používaných v odvětví dopravy uvedené v příloze III. Pro účely stanovení energetického obsahu paliv používaných v odvětví dopravy neuvedených v příloze III členské státy použijí k určení výhřevnosti paliv příslušné normy evropské normalizační organizace. Nebyla-li pro tento účel přijata norma evropské normalizační organizace, použijí se příslušné normy ISO.

2. Pro účely odstavce 1 členské státy stanoví systém umožňující dodavatelům paliv převést povinnost uvedenou v odstavci 1 na jiné dodavatele paliv a zajistí, aby veškeré převody byly zdokumentovány ve vnitrostátních databázích uvedených v odstavci 4.

3. K určení podílu elektřiny z obnovitelných zdrojů pro účely odstavce 1 lze použít buď průměrný podíl elektřiny z obnovitelných zdrojů v Unii, nebo podíl elektřiny z obnovitelných zdrojů v členském státě, v němž je elektřina dodávána, ve výši naměřené dva roky před dotčeným rokem. V obou případech se zruší rovnocenné množství záruk původu vydaných v souladu s článkem 19.

Podíl obnovitelné energie v kapalných a plynných palivech používaných v odvětví dopravy se určí na základě podílu energie z obnovitelných zdrojů na celkovém vstupu energie použitém k výrobě paliva.

Pro účely tohoto odstavce se použijí tato ustanovení:

a) Je-li pro výrobu obnovitelných kapalných a plynných paliv nebiologického původu, používána elektřina, a to buď přímo, nebo pro výrobu meziproduktů, lze k určení podílu elektřiny z obnovitelných zdrojů použít buď průměrný podíl elektřiny z obnovitelných zdrojů energie v Unii, nebo podíl elektřiny z obnovitelných zdrojů energie v zemi výroby, ve výši naměřené dva roky před dotčeným rokem. V obou případech se zruší rovnocenné množství záruk původu vydaných v souladu s článkem 19.

Avšak elektřinu získanou z přímého připojení k zařízení vyrábějícímu elektřinu z obnovitelných zdrojů, které i) vstupuje do provozu ve stejné době, jako zařízení vyrábějící obnovitelná kapalná a plynná paliva nebiologického původu používaná v dopravě, nebo později, a ii) není připojeno k distribuční soustavě, lze plně započítat jako elektřinu z obnovitelných zdrojů pro výrobu uvedeného obnovitelného kapalného a plynného paliva nebiologického původu.

b) Je-li biomasa zpracovávána ve společném procesu s fosilními palivy, určí se množství biopaliva v produktu uplatněním odpovídajících konverzních faktorů na vstup z biomasy. Je-li výstupem daného procesu více než jeden produkt, má se za to, že všechny produkty vznikající z procesu obsahují stejný podíl biopaliva. Stejná pravidla se použijí pro účely čl. 27 odst. 1

4. Členské státy vytvoří databázi umožňující sledování paliv používaných v odvětví dopravy, jež jsou způsobilá pro započtení do čitatele podle odst. 1 písm. b), a vyžadují, aby příslušné hospodářské subjekty zanášely informace o provedených transakcích a parametrech udržitelnosti způsobilých paliv, včetně emisí skleníkových plynů během jejich životního cyklu od okamžiku jejich výroby k dodavateli paliv, jenž dané palivo umisťuje na trh.

V databázi se uvedou informace o požadavku uloženém dodavatelům paliva popsaném v odstavci 1 a o tom, jak je tento požadavek plněn.

Vnitrostátní databáze musí být vzájemně propojeny, aby bylo možné sledovat transakce s palivy mezi členskými státy. V zájmu zajištění kompatibility vnitrostátních databází Komise prostřednictvím prováděcích aktů přijatých v souladu s přezkumným postupem podle článku 31 stanoví technické specifikace jejich obsahu a použití.

5. Členské státy podávají zprávy o souhrnných informacích z vnitrostátních databází, včetně emisí skleníkových plynů během životního cyklu paliv, v souladu s přílohou VII nařízení [o správě].

6. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 32, jimiž se dále specifikuje metodika pro určení podílu biopaliva vzniklého zpracováním biomasy ve společném procesu s fosilními palivy uvedená v odst. 3 písm. b) tohoto článku, metodika pro posouzení úspor skleníkových plynů z obnovitelných kapalných a plynných paliv nebiologického původu a fosilních paliv vyráběných z odpadu a pro určení minimálních úspor skleníkových plynů požadovaných pro tato paliva pro účely odstavce 1 tohoto článku.

7. Komise do 31. prosince 2025 v kontextu dvouletého posouzení dosaženého pokroku podle nařízení [o správě] posoudí, zda povinnost stanovená v odstavci 1 účinně podněcuje inovace a podporuje úspory skleníkových plynů v odvětví dopravy, a zda jsou použitelné požadavky na úspory skleníkových plynů pro biopaliva a bioplyn vhodné. Bude-li to vhodné, Komise předloží návrh na změnu povinnosti stanovené v odstavci 1.

ê 2009/28/ES (přizpůsobený)

ð nový

Článek 1726
Kritéria udržitelnosti ð a úspor skleníkových plynů ï pro biopaliva, a biokapaliny ð a paliva z biomasy ï

1. Bez ohledu na to, zda byly suroviny vypěstovány na území nebo mimo území Společenství, zohlední seeEnergie z biopaliv, a biokapalin ð a paliv z biomasy ï Ö se zohlední Õ pro účely uvedené v písmenech a), b) a c) Ö tohoto odstavce Õ , pouze pokud tato biopaliva a biokapaliny splňují kritéria udržitelnosti stanovená v odstavcích 2 až 6 ð a kritéria úspor skleníkových plynů stanovená v odstavci 7 ï:

a) posuzování plnění požadavků této směrnice týkajících se vnitrostátních cílů;  ð příspěvek ke splnění cíle Unie a podíl energie z obnovitelných zdrojů v členských státech ï

b) posuzování plnění povinností využívat energii z obnovitelných zdrojů ð , včetně povinností uvedených v článcích 23 a 25 ï;

c) způsobilost k finanční podpoře na spotřebu biopaliv, a biokapalin ð a paliv z biomasy ï.

Aby mohly být biopaliva, a biokapaliny ð a paliva z biomasy ï vyrobené z odpadů a zbytků jiných než ze zemědělství, akvakultury, rybolovu a lesnictví zohledněny pro účely uvedené v písmenech a), b) a c) Ö tohoto odstavce Õ však postačí Ö nicméně Õ, že splňují kritéria udržitelnosti ð úspor skleníkových plynů ï stanovená v odstavci 27. ð Toto ustanovení se použije rovněž na odpad a zbytky, které jsou nejprve zpracovány na produkt, než jsou dále zpracovány na biopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy. ï

ò nový

Paliva z biomasy musí splnit kritéria udržitelnosti a úspor skleníkových plynů stanovená v odstavcích 2 až 7, pouze pokud jsou použita v zařízeních produkujících elektřinu, vytápění a chlazení, nebo paliva s palivovou kapacitou nejméně 20 MW v případě paliv z pevné biomasy a s elektrickou kapacitou nejméně 0,5 MW v případě paliv z plynné biomasy. Členské státy mohou kritéria udržitelnosti a úspor skleníkových plynů použít na zařízení s nižší palivovou kapacitou.

Kritéria udržitelnosti stanovená v odstavcích 2 až 6 a kritéria úspor skleníkových plynů stanovená v odstavci 7 se použijí bez ohledu na zeměpisný původ biomasy.

ê 2009/28/ES článek 17 (přizpůsobený)

ð nový

32. Biopaliva, a biokapaliny ð a paliva z biomasy vyrobená ze zemědělské biomasy ï zohledněné pro účely uvedené v odst. 1 písm. a), b) a c) nesmí být vyrobeny ze surovin získaných z půdy s vysokou hodnotou biologické rozmanitosti, totiž z půdy, která měla v lednu 2008 nebo později jeden z těchto statusů, a to bez ohledu na to, zda ho stále ještě má či nikoliv:

a) původní les a jiné zalesněné plochy, totiž les a jiné zalesněné plochy s původními druhy, kde nejsou žádné viditelné známky lidské činnosti a kde nejsou významně narušeny ekologické procesy;

b) oblasti určené:

i) zákonem nebo příslušným orgánem k účelům ochrany přírody nebo

ii) k ochraně vzácných nebo ohrožených ekosystémů či druhů uznaných mezinárodními dohodami nebo zařazených na seznam sestavený mezivládními organizacemi nebo Mezinárodní unií pro ochranu přírody, jsou-li uznávány v souladu s čl. 1827 odst. 4 prvnímdruhým pododstavcem;

ledaže se prokáže, že produkce surovin nezasahuje do uvedených účelů ochrany přírody;

c) vysoce biologicky rozmanité travní porosty ð o rozloze větší než jeden hektar ï, totiž:

i) původní travní porosty, které by bez lidského zásahu zůstaly zachovány jako takové a které vykazují přirozené složení druhů a ekologické charakteristiky a procesy, nebo

ii) travní porosty, které by bez lidského zásahu nezůstaly zachovány jako takové a které jsou druhově bohaté a neznehodnocené ð a byly relevantním příslušným orgánem označeny jako vysoce biologicky rozmanité ï, ledaže je prokázáno, že získávání surovin je nezbytné k uchování statusu Ö vysoce biologicky rozmanitých Õ travních porostů.

ò nový

Komise může prostřednictvím prováděcích aktů přijatých přezkumným postupem podle čl. 31 odst. 2 stanovit kritéria pro určení toho, na které travní porosty se vztahuje písmeno c).

ê 2009/28/ES článek 17 (přizpůsobený)

ð nový

4.3. Biopaliva, a biokapaliny ð a paliva z biomasy vyrobená ze zemědělské biomasy ï zohledněné pro účely uvedené v odst. 1 písm. a), b) a c) nesmí být vyrobeny ze surovin získaných z půdy s velkou zásobou uhlíku, totiž půdy, která měla v lednu roku 2008 jeden z těchto statusů a již ho nemá:

a) mokřady, totiž půda pokrytá nebo nasycená vodou trvale nebo po významnou část roku;

b) souvisle zalesněné oblasti, totiž půda o rozloze větší než jeden hektar se stromy vyššími než pět metrů a porostem koruny tvořícím více než 30 % nebo se stromy schopnými dosáhnout těchto limitů in situ;

c) půda o rozloze větší než jeden hektar se stromy vyššími než pět metrů a porostem koruny tvořícím 10 až 30 % nebo se stromy schopnými dosáhnout těchto limitů in situ, ledaže je prokázáno, že při uplatnění metodiky stanovené v příloze V části C je zásoba uhlíku v oblasti, předtím než došlo k přeměně půdy a po její přeměně, taková, že by byly splněny podmínky stanovené v odstavci 72 tohoto článku.

Ustanovení tohoto odstavce se nepoužije, pokud v době, kdy byla surovina získána, měla půda stejný status jako v lednu 2008.

54. Biopaliva, a biokapaliny ð a paliva z biomasy vyrobená ze zemědělské biomasy ï zohledněné pro účely uvedené v odst. 1 písm. a), b) a c) nesmí být vyrobeny ze surovin získaných z půdy, která byla v lednu 2008 rašeliništěm, ledaže je prokázáno, že pěstování a získávání těchto surovin nezahrnuje odvodňování dříve neodvodňované půdy.

ò nový

5. Biopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy vyrobená z lesní biomasy zohledněné pro účely uvedené v odst. 1 písm. a), b) a c) musí splňovat následující požadavky, aby se minimalizovalo riziko využívání neudržitelné výroby lesní biomasy:

a) země, v níž byla lesní biomasa vytěžena, má na celostátní či nižší úrovni zavedeny právní předpisy použitelné v oblasti těžby, jakož i systémy sledování a vymáhání předpisů, které zajišťují, že:

i) těžba probíhá v souladu s podmínkami povolení k těžbě a v rámci úředně vyhlášených hranic;

ii) ve vytěžených oblastech dochází k obnově lesa;

ii) jsou chráněny vysoce hodnotné oblasti z hlediska ochrany přírody, včetně mokřadů a rašelinišť;

iv) dopady těžby lesa na kvalitu půdy a biologickou rozmanitost jsou minimalizovány a

v) těžba nepřesahuje dlouhodobou produkční kapacitu lesa;

b) nejsou-li důkazy podle prvního pododstavce k dispozici, zohlední se biopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy vyrobená z lesní biomasy pro účely uvedené v odst. 1 písm. a), b) a c), existují-li na úrovni lesnického podniku systémy hospodaření, které zajišťují, že:

i) těžba lesní biomasy probíhá v souladu s úředním povolením;

ii) ve vytěžených oblastech dochází k obnově lesa;

iii) jsou identifikovány a chráněny vysoce hodnotné oblasti z hlediska ochrany přírody, včetně rašelinišť a mokřadů;

iv) dopady těžby lesa na kvalitu půdy a biologickou rozmanitost jsou minimalizovány;

v) těžba nepřesahuje dlouhodobou produkční kapacitu lesa.

6. Biopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy vyrobená z lesní biomasy se zohlední pro účely uvedené v odst. 1 písm. a), b) a c), pokud země nebo organizace regionální hospodářské integrace původu lesní biomasy splňuje následující požadavky týkající se využívání půdy, změny ve využívání půdy a lesnictví (LULUCF):

i) je smluvní stranou Pařížské dohody a ratifikovala ji;

ii) předložila Rámcové úmluvě Organizace spojených národů o změně klimatu (UNFCCC) vnitrostátně stanovený příspěvek zahrnující emise a pohlcování emisí ze zemědělství, lesnictví a využívání půdy, jenž zaručuje, že změny v zásobě uhlíku spojené s těžbou biomasy jsou buď započteny do závazku dané země ke snížení nebo omezení emisí skleníkových plynů, jak je uvedeno ve vnitrostátně stanoveném příspěvku, nebo jsou na celostátní či nižší úrovni v souladu s článkem 5 Pařížské dohody zavedeny právní předpisy použitelné v oblasti těžby, jejichž cílem je zachovat a posílit zásoby uhlíku a propady; 

iii) má zavedený vnitrostátní systém pro vykazování a pohlcování emisí skleníkových plynů z využívání půdy včetně lesnictví a zemědělství, který je v souladu s požadavky stanovenými v rozhodnutích přijatých podle UNFCCC a Pařížské dohody;

Nejsou-li důkazy podle prvního pododstavce k dispozici, zohlední se biopaliva, biokapaliny a paliva z biomasy vyrobená z lesní biomasy pro účely uvedené v odst. 1 písm. a), b) a c), existují-li na úrovni lesnického podniku systémy hospodaření, které zajišťují, že jsou zachovány zásoby uhlíku a úrovně propadů v daném lese.

Komise může prostřednictvím prováděcích aktů přijatých přezkumným postupem podle čl. 31 odst. 2 stanovit operativní důkazy pro prokázání souladu s požadavky stanovenými v odstavcích 5 a 6.

Komise do 31. prosince 2023 na základě dostupných údajů posoudí, zda kritéria stanovená v odstavcích 5 a 6 účinně minimalizují riziko využívání neudržitelné lesní biomasy a řeší požadavky LULUCF. Bude-li to vhodné, Komise předloží návrh na změnu požadavků stanovených v odstavcích 5 a 6.

ê 2009/28/ES

6. Zemědělské suroviny vypěstované ve Společenství a užité k výrobě biopaliv a biokapalin zohledněných pro účely uvedené v odst. 1 písm. a), b) a c) musí být získány v souladu s požadavky a normami podle ustanovení uvedených pod nadpisem „Životní prostředí“ v části A a v bodě 9 přílohy II nařízení Rady (ES) č. 73/2009 ze dne 19. ledna 2009, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zavádějí některé režimy podpor pro zemědělce 49 a v souladu s minimálními požadavky na dobrý zemědělský a environmentální stav definovaný v čl. 6 odst. 1 uvedeného nařízení.

ò nový

7. Úspora emisí skleníkových plynů z využití biopaliv, biokapalin a paliv z biomasy zohledněných pro účely uvedené v odstavci 1 musí činit:

a) alespoň 50 % u biopaliv a biokapalin vyráběných v zařízeních, jež byla v provozu 5. října 2015 nebo dříve;

b) alespoň 60 % u biopaliv a biokapalin vyráběných v zařízeních, jejichž provoz byl zahájen od 5. října 2015;

c) alespoň 70 % u biopaliv a biokapalin vyráběných v zařízeních, jejichž provoz byl zahájen po 1. lednu 2021;

d) alespoň 80 % v případě výroby elektřiny, vytápění a chlazení z paliv z biomasy používaných v zařízeních, jejichž provoz byl zahájen po 1. lednu 2021, a 85 % u zařízení, jejichž provoz byl zahájen po 1. lednu 2026.

Má se za to, že zařízení je v provozu, když začala fyzická výroba biopaliv nebo biokapalin a vytápění a chlazení a elektřiny pro paliva z biomasy.

ê 2015/1513 čl. 2 bod 5 písm. a)

ð nový

2. Úspora emisí skleníkových plynů při používání biopaliv a biokapalin zohledněných pro účely uvedené v odstavci 1 musí u biopaliv a biokapalin vyráběných v zařízeních, jejichž provoz začne po 5. říjnu 2015, činit alespoň 60 %. Má se za to, že zařízení je „v provozu“, pokud došlo k fyzické výrobě biopaliv nebo biokapalin.

V případě zařízení, jež byla v provozu k 5. říjnu 2015 nebo dříve, musí pro účely uvedené v odstavci 1 dosahovat biopaliva a biokapaliny do 31. prosince 2017 úspory emisí skleníkových plynů ve výši nejméně 35 % a od 1. ledna 2018 nejméně 50 %.

Úspora emisí skleníkových plynů při používání biopaliv, a biokapalin ð a paliv z biomasy používaných v zařízeních produkujících vytápění, chlazení a elektřinu ï se vypočítá postupem podle čl. 19 28 odst. 1.

ò nový

8. Elektřina z paliv z biomasy vyráběná v zařízeních s palivovou kapacitou nejméně 20 MW se zohlední pro účely uvedené v odst. 1 písm. a), b) a c), pouze pokud je vyrobena za použití technologie vysoce účinné kombinované výroby tepla a elektřiny ve smyslu čl. 2 bodu 34 směrnice 2012/27/EU. Pro účely odst. 1 písm. a) a b) se toto ustanovení použije pouze na zařízení, jejichž provoz bude zahájen po [třech letech od data přijetí této směrnice]. Pro účely odst. 1 písm. c) není tímto ustanovením dotčena veřejná podpora poskytnutá v rámci režimů schválených do dne [tři roky od data přijetí této směrnice].

První pododstavec se nepoužije na elektřinu ze zařízení, jež jsou předmětem zvláštního oznámení členského státu Komisi na základě řádně odůvodněné existence rizik pro zabezpečení dodávek elektřiny. Po posouzení uvedeného oznámení Komise přijme rozhodnutí, jež zohlední informace v oznámení obsažené.

ê 2009/28/ES

ð nový

7. Pokud jde o třetí země a členské státy, které jsou významnými zdroji biopaliv nebo surovin pro ně spotřebovávaných ve Společenství, podává Komise každé dva roky Evropskému parlamentu a Radě zprávu o vnitrostátních opatřeních přijatých za účelem dodržování kritérií udržitelnosti podle odstavců 2 až 5 a za účelem ochrany půdy, vody a ovzduší. První zprávu předloží v roce 2012.

Komise každé dva roky podává Evropskému parlamentu a Radě zprávu o dopadu zvýšené poptávky po biopalivech na sociální udržitelnost ve Společenství a ve třetích zemích a o dopadu politiky Společenství v oblasti biopaliv na dostupnost potravin za přijatelné ceny, zejména pro obyvatele rozvojových zemí, a o širších otázkách týkajících se rozvoje. Zprávy se zabývají dodržováním práv na užívání půdy. U třetích zemí i členských států, které jsou významnými zdroji surovin pro biopaliva spotřebovávaná ve Společenství, zprávy uvedou, zda tato země ratifikovala a provedla všechny tyto úmluvy Mezinárodní organizace práce:

Úmluvu o nucené nebo povinné práci (č. 29),

Úmluvu o svobodě sdružování a ochraně práva odborově se organizovat (č. 87),

Úmluvu o stejném odměňování pracujících mužů a žen za práci stejné hodnoty (č. 100),

Úmluvu o diskriminaci týkající se zaměstnání a povolání (č. 111),

Úmluvu o minimálním věku pro přijetí do zaměstnání (č. 138),

Úmluvu o zákazu a okamžitých opatřeních k odstranění nejhorších forem dětské práce (č. 182).

U třetích zemí i členských států, které jsou významnými zdroji surovin pro biopaliva spotřebovávaná ve Společenství, tyto zprávy uvedou, zda tato země ratifikovala a provedla:

Cartagenský protokol o biologické bezpečnosti,

Úmluvu o mezinárodním obchodu ohroženými druhy volně žijících živočichů a rostlin.

První zprávu předloží v roce 2012. Komise případně navrhne nápravná opatření, zejména je-li prokázáno, že výroba biopaliv má značný dopad na cenu potravin.

9. Komise podá do 31. prosince 2009 zprávu o požadavcích na udržitelný režim pro energetické užití biomasy jiné než na biopaliva a biokapaliny. Zprávu v případě potřeby doplní návrhy určené Evropskému parlamentu a Radě týkající se udržitelného režimu pro jiné energetické užití biomasy. Tato zpráva a návrhy jsou založeny na nejlepších dostupných vědeckých poznatcích a zohledňují nový vývoj v oblasti inovativních postupů. Pokud analýza provedená za tímto účelem ukazuje, že by bylo v souvislosti s lesní biomasou vhodné provést změny metodiky výpočtu stanovené v příloze V nebo kritérií udržitelnosti pro biopaliva a biokapaliny týkající se zásob uhlíku, Komise případně předloží Evropskému parlamentu a Radě příslušné návrhy.

8. 9. Pro účely uvedené v odst. 1 písm. a), b) a c) nesmí členské státy, na základě jiných důvodů týkajících se udržitelnosti, odmítnout zohlednit biopaliva a biokapaliny získané v souladu s tímto článkem.

ò nový

10. Členské státy mohou pro účely uvedené v odst. 1 písm. a), b) a c) stanovit pro paliva z biomasy dodatečná kritéria udržitelnosti.

ê 2009/28/ES (přizpůsobený)

ð nový

Článek 1827

Ověřování souladu s kritérii udržitelnosti ð a úspor skleníkových plynů ï pro biopaliva, a biokapaliny ð a paliva z biomasy ï

1. Mají-li být biopaliva, a jiné biokapaliny ð a paliva z biomasy ï zohledněny ð v článcích 23 a 25 a ï v čl. 1726 odst. 1 písm. a), b) a c), vyžádají si členské státy od hospodářských subjektů, aby prokázaly, že byla splněna kritéria udržitelnosti ð a úspor skleníkových plynů ï stanovená v čl. 1726 odst. 2 až 57. Za tím účelem od hospodářských subjektechů požadují, aby použily systém hmotnostní bilance, který:

a) umožňuje, aby byly dodávky surovin nebo biopaliv ð , biokapalin nebo paliv z biomasy ï s rozdílnými parametry udržitelnosti ð a úspor skleníkových plynů ï míseny ð , například v kontejneru, zpracovacím nebo logistickém zařízení, přepravní a distribuční infrastruktuře nebo zóně ï;

ò nový

b) umožňuje, aby byly dodávky surovin s různým energetickým obsahem míseny pro účely dalšího zpracování, pod podmínkou, že je velikost zásilek upravena podle jejich energetického obsahu;

ê 2009/28/ES (přizpůsobený)

ð nový

bc) požaduje informace ohledně parametrů udržitelnosti ð a úspor skleníkových plynů ï a objemů dodávek uvedených v písmenu a) potvrzující, že zůstávají spojeny se směsí, a

cd) stanoví, že součet všech dodávek odebraných ze směsi se vyznačuje stejnými parametry udržitelnosti ve stejných množstvích jako součet všech dodávek přidaných do směsi ð , a vyžaduje, aby bylo této rovnováhy dosaženo v náležité lhůtě ï.

ò nový

2. Pokud je dodávka zpracována, informace o parametrech udržitelnosti a úspor skleníkových plynů dodávky se upraví a spojí s výstupem v souladu s těmito pravidly:

a) je-li výsledkem zpracování dodávky surovin pouze jeden výstup, jenž je určen pro výrobu biopaliv, biokapalin nebo paliv z biomasy, velikost dodávky a související objemy parametrů udržitelnosti a úspor skleníkových plynů se upraví použitím konverzního faktoru představujícího poměr mezi hmotností výstupu určeného pro výrobu biopaliv, biokapalin nebo paliv z biomasy a hmotností suroviny vstupující do procesu;

b) je-li výsledkem zpracování dodávky surovin více než jeden výstup, jenž je určen pro výrobu biopaliv, biokapalin nebo paliv z biomasy, uplatní se na každý výstup samostatný konverzní faktor a použije se samostatná hmotnostní bilance.

ê 2009/28/ES (přizpůsobený)

ð nový

2. Komise podá v roce 2010 a 2012 Evropskému parlamentu a Radě zprávu ohledně fungování ověřovací metody hmotnostní bilance popsané v odstavci 1 a ohledně možnosti povolení jiných metod ověřování pro některé anebo všechny druhy surovin, biopaliv nebo biokapalin. Komise ve svém posouzení zváží takové metody ověřování, ve kterých informace o parametrech udržitelnosti nemusí zůstat fyzicky spojeny s konkrétními dodávkami anebo směsmi. Posouzení zohlední potřebu udržet úplnost a účinnost systému ověřování, aniž by vznikla nepřiměřená zátěž pro průmysl. Zprávu v případě potřeby doplní o návrhy Evropskému parlamentu a Radě týkající se použití jiných metod ověřování.

3. Členské státy přijmou opatření s cílem zajistit, aby hospodářské subjekty předkládaly spolehlivé informace ð týkající se souladu s kritérii udržitelnosti a úspor skleníkových plynů uvedenými v čl. 26 odst. 2 až 7 ï a na žádost členského státu zpřístupňovaly údaje, na kterých jsou tyto informace založeny. Členské státy od hospodářských subjektů vyžadují, aby zajistily přiměřenou úroveň nezávislého auditu informací, které předkládají, a provedení tohoto auditu doložily. Auditem se ověřuje, zda jsou systémy používané hospodářskými subjekty přesné, spolehlivé a zabezpečené proti podvodu. Také se hodnotí četnost a metodika odebírání vzorku a obsáhlost údajů.

Informace uvedené v prvním pododstavci zahrnují zejména informace o plnění kritérií udržitelnosti uvedených v čl. 17 odst. 2 až 5, příslušné informace o přijatých opatřeních na ochranu půdy, vody a ovzduší, k obnově znehodnocené půdy a k zamezení nadměrné spotřeby vody v oblastech, kde je vody nedostatek, a příslušné informace týkající se opatření přijatých s cílem zohlednit aspekty uvedené v čl. 17 odst. 7 druhém pododstavci.

Komise přijme přezkumným postupem podle čl. 25 odst. 3 prováděcí akty s cílem vypracovat seznam odpovídajících a příslušných informací uvedených v prvních dvou pododstavcích tohoto odstavce. Komise zejména zajistí, aby poskytování těchto informací nebylo pro hospodářské subjekty nadměrnou administrativní zátěží, a to obecně nebo konkrétně pro drobné zemědělce, organizace producentů a družstva.

ê 2009/28/ES (přizpůsobený)

ð nový

Povinnosti stanovené v tomto odstavci se vztahují jak na biopaliva, a biokapaliny ð  a paliva z biomasy ï vyrobené ve Společenství Ö Unii Õ, tak na biopaliva, a biokapaliny ð  a paliva z biomasy ï do Společenství Ö Unie Õ dovezené.

Členské státy předloží informace uvedené v prvním pododstavci tohoto odstavce v souhrnné podobě Komisi,. kteráÖ Komise Õ je zveřejní v rámci platformy pro transparentnost ð platformy pro elektronické podávání zpráv ï podle článku 24 ð nařízení [o správě] ï v podobě shrnutí, přičemž zachová důvěrnost informací citlivých z obchodního hlediska.

4. Společenství usiluje o uzavření dvoustranných nebo mnohostranných dohod s třetími zeměmi, které obsahují ustanovení o kritériích udržitelnosti odpovídajících kritériím podle této směrnice. Pokud Společenství uzavře dohody, které obsahují ustanovení, jejichž obsah souvisí s kritérii udržitelnosti uvedenými v čl. 17 odst. 2 až 5, může Komise rozhodnout, že tyto dohody prokazují, že biopaliva a biokapaliny vyrobené ze surovin vypěstovaných v těchto zemích splňují daná kritéria udržitelnosti. Při uzavírání těchto dohod je třeba brát náležitě v úvahu přijatá opatření na ochranu oblastí poskytujících základní služby ekosystému v kritických situacích (např. ochranu vodního koryta a regulaci eroze), na ochranu půdy, vody a ovzduší, pro nepřímé změny ve využívání půdy, k obnově znehodnocené půdy a k zamezení nadměrné spotřeby vody v oblastech, kde je vody nedostatek, a otázky uvedené v čl. 17 odst. 7 druhém pododstavci.

ê 2015/1513 čl. 2 bod 6 písm. b) (přizpůsobený)

ð nový

4. Komise může rozhodnout, že nepovinné vnitrostátní nebo mezinárodní režimy stanovující normy pro výrobu produktů z biomasy obsahují přesné údaje pro účely čl. 17 odst. 2 26 odst. 7 nebo prokazují, že dodávky biopaliv, nebo ð biokapalin nebo paliv z biomasy ï splňují kritéria udržitelnosti uvedená v čl. 1726 odst. 2 3, 4a , 5, a 6, nebo že žádné materiály nebyly záměrně modifikovány nebo vyřazeny tak, aby se na dodávku nebo její část vztahovala příloha IX. ð Při prokazování toho, že požadavky stanovené v čl. 25 odst. 5 a 6 pro lesní biomasu jsou splněny, se subjekty mohou rozhodnout poskytnout požadované důkazy přímo na úrovni lesnického podniku. ï Komise může rozhodnout, že tyto režimy obsahují přesné údaje pro účely informování o přijatých opatřeních na ochranu oblastí poskytujících základní služby ekosystému v kritických situacích (například ochranu vodního koryta a regulaci eroze), na ochranu půdy, vody a ovzduší, k obnově znehodnocené půdy, k zamezení nadměrné spotřebě vody v oblastech, kde je jí nedostatek, a o otázkách uvedených v čl. 17 odst. 7 druhém pododstavci. Komise může rovněž uznat oblasti určené k ochraně ekosystémů či druhů, které byly mezinárodními dohodami uznány jako vzácné či ohrožené nebo které byly zařazeny na seznamy sestavené mezivládními organizacemi nebo Mezinárodní unií pro ochranu přírody pro účely čl. 2617 odst. 23 písm. b) bodu ii).

ê 2009/28/ES (přizpůsobený)

ð nový

Komise může rozhodnout, že ð uvedené ï nepovinné vnitrostátní nebo mezinárodní režimy měření úspor emisí skleníkových plynů obsahují přesné údaje ð informace o opatřeních přijatých ï pro účely čl. 17 odst. 2. ð ochranu půdy, vody a ovzduší, obnovu znehodnocené půdy, zamezení nadměrné spotřebě vody v oblastech, kde je jí nedostatek, a pro certifikaci biopaliv a biokapalin s nízkým rizikem nepřímé změny ve využívání půdy ï

Komise může rozhodnout, že půdy zahrnuté do některého vnitrostátního či regionálního programu pro obnovu, jejichž účelem je zlepšit kvalitu závažným způsobem znehodnocené nebo silně kontaminované půdy, splňují kritéria uvedená v příloze V části C bodě 9.

5. Komise přijme rozhodnutí podle odstavce 4, pouze pokud danáý dohoda anebo režim splňujíe přiměřené normy spolehlivosti, transparentnosti a nezávislého auditu. V případě režimů k měření úspor emisí skleníkových plynů musí být tyto režimy rovněž v souladu s metodickými požadavky podle přílohy V ð nebo VI ï. V případě oblastí s vysokou hodnotou biologické rozmanitosti ve smyslu čl. 1726 odst. 32 písm. b) bodu ii) musí seznamy takových oblastí splňovat přiměřené normy objektivity, být v souladu s mezinárodně uznávanými normami a stanovit vhodné postupy pro odvolání.

ê 2015/1513 čl. 2 bod 6 písm. c) (přizpůsobený)

ð nový

Nepovinné režimy uvedené v odstavci 4 (dále jen „nepovinné režimy“) pravidelně alespoň jednou ročně zveřejní seznam svých certifikačních orgánů využívaných pro nezávislý audit, přičemž u každého certifikačního orgánu uvedou, kterým subjektem nebo vnitrostátním veřejným orgánem byl uznán a který subjekt nebo vnitrostátní veřejný orgán jej sleduje.

Zejména sS cílem ð zajistit, aby byl efektivním a harmonizovaným způsobem ověřován soulad s kritérii pro udržitelnost a úspory emisí skleníkových plynů a ï Ö zejména Õ předcházet podvodům, může Komise na základě analýzy rizik nebo zpráv uvedených v odst. 6 druhém pododstavci tohoto článku podrobně stanovit ð prováděcí pravidla včetně adekvátních ï normynorem ð spolehlivosti, transparentnosti a ï pro nezávislýého auditu a požadovat, aby všechny nepovinné režimy tyto normy uplatňovaly.  ð Při specifikaci těchto norem věnuje Komise obzvláštní pozornost nutnosti minimalizovat administrativní zátěž. ï Učiní tak prostřednictvím prováděcích aktů přijatých přezkumným postupem podle čl. 25 31 odst. 3. Tyto akty stanoví lhůtu, v níž nepovinné režimy musí tuto normu provést. Komise může zrušit rozhodnutí uznávající nepovinné režimy v případě, že tyto normy ve stanovené lhůtě neprovedou.

ê 2015/1513 čl. 2 bod 6 písm. d) (přizpůsobený)

ð nový

6. Rozhodnutí podle odstavce 4 tohoto článku se přijímají přezkumným postupem podle čl. 2531 odst. 3. Platnost těchto rozhodnutí nepřesáhne pět let.

Komise vyžaduje, aby jí každý nepovinný režim, o němž je přijato rozhodnutí podle odstavce 4, předložil do 6. října 2016 a poté každý rok do 30. dubna zprávu pojednávající o každém z písmen třetího pododstavce tohoto odstavce. Obecně se zpráva vztahuje na předchozí kalendářní rok. První zpráva se vztahuje alespoň na období šesti měsíců od 9. září 2015. Požadavek předložit zprávu se vztahuje pouze na nepovinné režimy, které fungovaly po dobu nejméně dvanácti měsíců.

Komise do 6. dubna 2017 a následně v rámci svých zpráv podle čl. 23 odst. 3 předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu obsahující analýzu zpráv uvedených v druhém pododstavci tohoto odstavce, přezkum fungování dohod uvedených v odstavci 4 nebo nepovinných režimů, o nichž bylo přijato rozhodnutí podle tohoto článku, a určení osvědčených postupů. Tato zpráva vychází z nejlepších dostupných informací, včetně informací z konzultací se zúčastněnými stranami, a z praktických zkušeností s uplatňováním dotčených dohod nebo režimů. Zpráva obsahuje analýzu:

obecně:

a) nezávislosti, postupů a četnosti auditů, jak pokud jde o to, co je k těmto aspektům uvedeno v dokumentaci k příslušnému systému v době jeho schválení Komisí, tak v porovnání s osvědčenými odvětvovými postupy;

b) dostupnosti, zkušeností a transparentnosti při uplatňování metod zjišťování nedodržení předpisů a řešení těchto případů, zejména s ohledem na řešení situací závažného pochybení na straně subjektů účastnících se daného systému nebo obvinění z těchto pochybení;

c) transparentnosti, zejména ve vztahu k přístupnosti systému, dostupnosti překladů do příslušných jazyků zemí a regionů, z nichž suroviny pocházejí, přístupnosti seznamu certifikovaných hospodářských subjektů a příslušných certifikátů a přístupnosti auditorských zpráv;

d) zapojení zúčastněných stran, zejména pokud jde o konzultace s původními a místními společenstvími před přijetím rozhodnutí v průběhu vytváření a přezkumu systému i v průběhu auditů a reakce na jejich příspěvky;

e) celkové stability systému, především v kontextu pravidel pro akreditaci, kvalifikaci a nezávislost auditorů a příslušných orgánů systému;

f) aktualizací daného systému v závislosti na trhu, množství certifikovaných vstupních surovin a biopaliv podle zemí původu a podle druhů, počtu účastníků;

g) snadnosti a účinnosti zavádění metody, která sleduje doklady o souladu s kritérii udržitelnosti, jež jsou v rámci systému předávány jeho účastníkům, přičemž taková metoda má sloužit jako prostředek k předcházení podvodům, zejména se zaměřením na odhalování a potírání podezření z podvodů a jiných nesrovnalostí a na navazující opatření, a případně počtu odhalených případů podvodů a nesrovnalostí;

a konkrétně:

h) možností subjektů získat oprávnění k uznávání a sledování certifikačních orgánů;

i) kritérií pro uznávání nebo akreditaci certifikačních orgánů;

j) pravidel, jak má být prováděno sledování certifikačních orgánů;

k) způsobů usnadnění nebo zlepšení podpory osvědčených postupů.

Komise zprávy vypracované nepovinnými režimy zpřístupní v souhrnné podobě nebo případně v plném znění prostřednictvím platformy pro transparentnost ð pro elektronické podávání zpráv ï uvedené v článku 24 ð nařízení [o správě] ï.

ò nový

Členské státy mohou zavést vnitrostátní režimy, v jejichž rámci je soulad s kritérii pro udržitelnost a úspory emisí skleníkových plynů uvedenými v čl. 26 odst. 2 až 7 ověřován v celém dodavatelském řetězci se zapojením příslušných vnitrostátních orgánů.

ê 2015/1513 čl. 2 bod 6 písm. d)

ð nový

Členský stát může svůj vnitrostátní režim oznámit Komisi. Komise posouzení tohoto režimu upřednostní. Rozhodnutí o tom, zda takto oznámený vnitrostátní režim splňuje podmínky stanovené v této směrnici, se přijme přezkumným postupem podle čl. 2531 odst. 3, aby se usnadnilo vzájemné dvoustranné a vícestranné uznávání režimů pro ověřování plnění kritérií udržitelnosti ð a úspor skleníkových plynů ï pro biopaliva, ð biokapaliny a paliva z biomasy ï. Pokud je rozhodnutí kladné, nesmějí režimy zavedené podle tohoto článku odmítat vzájemné uznávání s režimem uvedeného členského státu, pokud jde o ověřování plnění kritérií udržitelnosti ð a úspor skleníkových plynů ï stanovených v čl. 1726 odst. 2 až 57.

ê 2009/28/ES (přizpůsobený)

ð nový

7. V případě, že hospodářský subjekt předloží doklady anebo údaje získané v souladu s dohodou anebo režimem, jenž byly předmětem rozhodnutí podle odstavce 4 ð nebo 6 ï, členský stát, pokud to je již zřejmé z uvedeného rozhodnutí, nevyžaduje, aby dodavatel poskytl další doklady o splnění kritérií udržitelnosti ð a úspor skleníkových plynů ï uvedených v čl. 1726 odst. 2 až 57 ani informace o opatřeních uvedených v odst. 3 druhém pododstavci tohoto článku.

ò nový

Příslušné orgány členských států smějí provádět dohled nad činností certifikačních orgánů akreditovaných vnitrostátním akreditačním orgánem, které v rámci nepovinného režimu provádějí nezávislý audit.

ê 2015/1513 čl. 2 bod 6 písm. e)

8. Komise přezkoumá na žádost členského státu anebo z vlastního podnětu použití článku 17 u zdroje biopaliva a do šesti měsíců od obdržení žádosti rozhodne přezkumným postupem podle čl. 25 odst. 3, zda daný členský stát může tento zdroj biopaliva zohlednit pro účely uvedené v čl. 17 odst. 1.

ê 2009/28/ES

9. Do 31. prosince 2012 předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o:

a) účinnosti zavedeného systému pro poskytování informací o kritériích udržitelnosti a

b) o tom, zda je s ohledem na nejnovější vědecké poznatky a mezinárodní závazky Společenství možné a vhodné zavést závazné požadavky týkající se ochrany ovzduší, půdy a vody.

Komise případně navrhne opravná opatření.

ê 2009/28/ES čl. 19 odst. 1 (přizpůsobený)

ð nový

Článek 1928

Výpočet dopadu skleníkových plynů z biopaliv, a biokapalin ð a paliv z biomasy ï 

1. Pro účely uvedené v čl. 17 odst. 226 odst. 7 se úspora emisí skleníkových plynů při používání biopaliv, a biokapalin ð a paliv z biomasy ï vypočte tímto způsobem:

a) pokud je standardní hodnota pro úspory emisí skleníkových plynů pro způsob výroby stanovena v příloze V části A nebo B ð pro biopaliva a biokapaliny ï a ð v příloze VI části A pro paliva z biomasy, ï pokud se hodnota el pro tato biopaliva nebo biokapaliny vypočítaná v souladu s přílohou V částí C bodem 7 ð a pro tato paliva z biomasy vypočítaná v souladu s přílohou VI částí B bodem 7 ï rovná nule nebo je nižší než nula, použitím této standardní hodnoty;

b) použitím skutečné hodnoty vypočítané podle metodiky stanovené v příloze V části C ð pro biopaliva a biokapaliny a v příloze VI části B pro paliva z biomasy ï; nebo

c) použitím hodnoty vypočítané jako součet činitelů ve vzorci Ö vzorcích Õ uvedenémých v příloze V části C bodě 1, kde pro některé činitele mohou být použity rozložené standardní hodnoty v příloze V části D nebo E, a pro všechny ostatní činitele skutečné hodnoty vypočítané podle metodiky stanovené v příloze V části C.; Ö nebo Õ 

ò nový

d) použitím hodnoty vypočítané jako součet činitelů ve vzorcích uvedených v příloze VI části B bodě 1, kde pro některé činitele mohou být použity rozložené standardní hodnoty v příloze VI části C, a pro všechny ostatní činitele skutečné hodnoty vypočítané podle metodiky stanovené v příloze VI části B.

ê 2009/28/ES čl. 19 odst. 2 (přizpůsobený)

ð nový

2. Do 31. března 2010 předloží čČlenské státy ð mohou ï Komisi zprávu Ö předložit zprávy Õ obsahující seznam ð informace o typických emisích skleníkových plynů z pěstování zemědělských surovin u ï těch oblastí na jejich území, které jsou klasifikovány na úrovni 2 klasifikace územních statistických jednotek (dále jen „NUTS“) nebo na více členěné úrovni NUTS v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1059/2003 ze dne 26. května 2003 o zavedení společné klasifikace územních statistických jednotek (NUTS) 50  a u kterých lze očekávat, že typické emise skleníkových plynů z pěstování zemědělských surovin budou nižší než nebo stejné jako emise vykazované v položce „Rozložené standardní hodnoty pro pěstování“ v příloze V části D této směrnice, spolu s popisem metody a údajů použitých ke stanovení tohoto seznamuð Ke zprávám se připojí popis metod a zdrojů dat použitých k výpočtu úrovně emisí. ïTato metoda zohlední vlastnosti půdy, klima a předpokládané výnosy surovin.

ê 2015/1513 čl. 2 bod 7 písm. a) (přizpůsobený)

ð nový

3. Komisi lze typické emise skleníkových plynů z pěstování zemědělských surovin předložit v případě členských států ve zprávách podle odstavce 2 a vV případě území mimo Unii Ö lze Komisi předložit Õ ve zpráváchy, které jsou rovnocenné zprávám uvedeným v odstavci 2 a jsou vypracovány příslušnými orgány.

4. Komise může prováděcím aktem přijatým přezkumným postupem podle čl. 2531 odst. 32 rozhodnout, že zprávy uvedené v odstavciích Ö 2 a Õ 3 tohoto článku musí obsahovat přesné údaje pro účely měření emisí skleníkových plynů spojených s pěstováním vstupních surovin pro ð zemědělskou biomasu ï výrobu biopaliv a biokapalin typicky produkovanýchouuvedených oblastech Ö uvedených v těchto zprávách Õ pro účely čl. 17 odst. 2 26 odst. 7. ð Tyto údaje proto lze použít namísto rozložených standardních hodnot pro pěstování uvedených v příloze V části D nebo E u biopaliv a biokapalin a v příloze VI části C u paliv z biomasy. ï

5. Komise nejpozději do 31. prosince 2012 a poté každé dva roky vypracuje a zveřejní zprávu ohledně odhadovaných typických a standardních hodnot uvedených v částech B a E přílohy V se zvláštním důrazem na emise skleníkových plynů z dopravy a zpracovatelské výroby.

Pokud zprávy uvedené v prvním pododstavci uvádějí, že by bylo třeba odhadované typické a standardní hodnoty v částech B a E přílohy V upravit na základě nejnovějších vědeckých poznatků, Komise podle potřeby předloží Evropskému parlamentu a Radě legislativní návrh.

ê 2015/1513 čl. 2 bod 7 písm. c) (přizpůsobený)

ð nový

57. Komise provádí průběžně přezkum přílohy V ð a VI ï s cílem doplnit ð nebo revidovat ï v odůvodněných případech hodnoty pro další způsoby výroby biopalivð , biokapalin a paliv z biomasy ï v případě stejných nebo jiných surovin. Tento přezkum rovněž zohlední přizpůsobení metodiky stanovené v části C přílohy V ð a v části B přílohy VI ï, zejména s ohledem na:

metodu započítávání odpadů a zbytků;

metodu započítávání druhotných produktů;

metodu započítávání kombinované výroby; a

status zbytků zemědělských plodin jako druhotných produktů.

Standardní hodnoty pro bionaftu z odpadního rostlinného nebo živočišného oleje se přezkoumají co nejdříve. Pokud Komise při přezkumu dojde k závěru, že by příloha V ð nebo VI ï měla být doplněna ð pozměněna ï, je jí svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci podle článku 25a32 za účelem doplnění, nikoliv však odstranění nebo změny odhadovaných typických a standardních hodnot v částech A, B, D a E přílohy V pro způsoby výroby biopaliv a biokapalin, u nichž nejsou v této příloze ještě konkrétní hodnoty uvedeny.

ê 2009/28/ES (přizpůsobený)

ð nový

Ö V případě Õ Jakákolijakékoli úpravay seznamu standardních hodnot v přílozeách V ð a VI ï nebo jeho doplnění a musí splňovat tyto požadavky:

a) pokud je vliv některého faktoru na celkové emise malý, anebo pokud je změna v omezeném rozsahu, anebo pokud náklady na zjištění skutečných hodnot jsou vysoké či toto zjištění obtížné, Ö se stanoví Õ standardní hodnoty budou stanoveny jako typické hodnoty běžných výrobních procesů;.

b) ve všech ostatních případech se standardní hodnoty stanoví jako opatrný předpoklad oproti běžným výrobním procesům.

ê 2015/1513 čl. 2 bod 7 písm. d) (přizpůsobený)

ð nový

68. Je-li to nutné v zájmu zajištění jednotného uplatňování části C bodu 9 přílohy V ð a části B přílohy VI ï, může Komise přijmout prováděcí akty stanovující podrobné technické specifikace Ö včetně Õ a definice ð , konverzních faktorů, výpočtu ročních emisí z pěstování a/nebo úspor emisí způsobených změnami v nadzemních a podzemních zásobách uhlíku na již obdělávané půdě, výpočtu úspor emisí ze zachycování uhlíku, náhrady uhlíku a geologického ukládání uhlíku ï. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 2531 odst. 32.

ê 2009/28/ES (přizpůsobený)

ð nový

Článek 2029

Prováděcí opatření

Prováděcí opatření uvedená v čl. 17 odst. 326 odst. 2 ð a 6 ï druhém pododstavci, čl. 18 odst. 3 třetím pododstavci, čl. 1827 odst. 6 a 8, čl. 19 odst. 5, čl., čl. 28 odst. 5 prvním pododstavci Ö a čl. 28 odst. 6 Õ19 odst. 7 a čl. 19 odst. 8 řádně přihlédnou k účelu článku 7a směrnice 98/70/ES 51 .

ê 2009/28/ES

Článek 22

Podávání zpráv členskými státy

1. Každý členský stát předloží Komisi do 31. prosince 2011 a poté každé dva roky zprávu o pokroku při podporování a využívání energie z obnovitelných zdrojů. Šestá zpráva, která má být předložena do 31. prosince 2021, je poslední požadovanou zprávou.

Ve zprávě se podrobně uvede zejména:

a) odvětvové (elektřina, vytápění a chlazení a doprava) a celkové podíly energie z obnovitelných zdrojů v předcházejících dvou kalendářních letech a opatření přijatá nebo plánovaná na vnitrostátní úrovni k podporování růstu energie z obnovitelných zdrojů s ohledem na orientační plán v příloze I části B v souladu s článkem 5;

b) zavedení a fungování režimů podpory a jiných opatření k podpoře energie z obnovitelných zdrojů a jakýkoli vývoj opatření použitých s ohledem na opatření stanovená v národním akčním plánu členského státu pro energii z obnovitelných zdrojů a informace o tom, jak je podporovaná elektřina rozdělena mezi konečné spotřebitele pro účely čl. 3 odst. 6 směrnice 2003/54/ES;

c) jak případně členský stát rozvrhl své režimy podpory s cílem zohlednit způsoby využívání energie z obnovitelných zdrojů, které přinášejí dodatečné výhody ve vztahu k jiným srovnatelným způsobům využití, ale mohou být nákladnější, včetně biopaliv vyrobených z odpadů, zbytků, nepotravinářských celulózových vláknovin a lignocelulózových vláknovin;

d) fungování systému záruk původu pro elektřinu, vytápění a chlazení z obnovitelných zdrojů energie a opatření přijatá k zajištění spolehlivosti systému a jeho ochrany proti podvodům;

e) pokrok učiněný v hodnocení a zlepšení správních postupů k odstranění právních a jiných překážek rozvoje energie z obnovitelných zdrojů;

f) opatření přijatá k zajištění přenosu a distribuce elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů a ke zlepšení rámce nebo pravidel pro hrazení a sdílení nákladů uvedených v čl. 16 odst. 3;

g) vývoj dostupnosti a užití zdrojů biomasy pro energetické účely;

h) změny cen komodit a využívání půdy v rámci členského státu spojené se zvýšeným využitím biomasy a jiných forem energie z obnovitelných zdrojů;

ê 2015/1513 čl. 2 bod 9 písm. a)

i) vývoj a podíl biopaliv vyrobených ze vstupních surovin uvedených na seznamu v příloze IX, včetně posouzení stavu zdrojů se zaměřením na aspekty udržitelnosti související s dopadem nahrazení potravin a krmiv výrobou biopaliv, s náležitým zohledněním zásad hierarchie způsobů nakládání s odpady podle směrnice 2008/98/ES a zásady kaskádového využívání biomasy s přihlédnutím k regionálním a místním hospodářským a technologickým podmínkám, udržení nezbytných zásob uhlíku v půdě a kvality půdy a ekosystémů;

ê 2009/28/ES

j) odhadovaný dopad výroby biopaliv a biokapalin na biologickou rozmanitost, vodní zdroje a kvalitu vody a půdy v členském státě;

k) odhadovaná čistá úspora emisí skleníkových plynů díky využívání energie z obnovitelných zdrojů;

l) jeho odhadovanou přebytečnou výrobu energie z obnovitelných zdrojů ve srovnání s orientačním plánem, jež by mohla být převedena do jiných členských států, jakož i odhadované možnosti společných projektů, a to do roku 2020;

m) odhadovanou poptávku po energii z obnovitelných zdrojů, která má být pokryta z jiných zdrojů než z domácí výroby do roku 2020;

n) informace o tom, jak byl odhadnut podíl biologicky rozložitelného odpadu v odpadu použitém k výrobě energie a jaké kroky byly podniknuty za účelem zlepšení a ověření těchto odhadů; a

ê 2015/1513 čl. 2 bod 9 písm. b)

o) množství biopaliv a biokapalin v jednotkách energie podle kategorií skupin vstupních surovin uvedených v části A přílohy VIII zohledněná tímto členským státem pro účely splnění cílů stanovených v čl. 3 odst. 1 a 2 a v čl. 3 odst. 4 prvním pododstavci.

ê 2009/28/ES

2. Při odhadu čisté úspory emisí skleníkových plynů při používání biopaliv může členský stát pro účely zpráv uvedených v odstavci 1 použít typické hodnoty uvedené v příloze V částech A a B.

3. Ve své první zprávě členský stát upřesní, zda zamýšlí:

a) zřídit jediný správní orgán odpovědný za vyřizování žádostí o schválení, osvědčení a povolení pro zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů a poskytování pomoci žadatelům;

b) považovat žádosti o stavební povolení pro zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů za schválené, pokud schvalující orgán neodpoví ve stanovených lhůtách, nebo

c) uvádět v územním plánování zeměpisné polohy vhodné pro získávání energie z obnovitelných zdrojů a pro umístění zařízení pro ústřední vytápění a chlazení.

4. Členský stát může v jednotlivých zprávách opravovat údaje z předchozích zpráv.

ê 2009/28/ES (přizpůsobený)

è1 2015/1513 čl. 2 bod 10 písm. a)

ð nový

Článek 2330
Sledování a podávání zpráv prováděné Komisí

1. Komise sleduje původ biopaliv, a biokapalin ð a paliv z biomasy ï spotřebovaných ve Společenství Ö Unii Õ a dopady jejich výroby, včetně dopadů v důsledku nepřímých změn ve využívání půdy, na využívání půdy ve Společenství Ö Unii Õ a v hlavních dodavatelských třetích zemích. Sledování probíhá na základě ð integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu a odpovídajících ï zpráv ð o pokroku ï členských států ð požadovaných v článcích 3, 15 a 18 nařízení [o správě] ï, předložených podle čl. 22 odst. 1, a zpráv příslušných třetích zemí, mezivládních organizací, vědeckých studií a jakýchkoli dalších příslušných informací. Komise také sleduje změny cen komodit spojené s využitím biomasy pro energii a jakékoli související pozitivní a negativní účinky na zajišťování potravin. è1 --- ç

2. Komise udržuje dialog a vyměňuje si informace se třetími zeměmi, výrobci biopaliv, ð biokapalin a paliv z biomasy ï a spotřebitelskými organizacemi a občanskou společností ohledně provádění opatření v této směrnici, pokud jde o biopaliva, a biokapaliny ð a paliva z biomasy ï. V tomto rámci věnuje zvláštní pozornost dopadům, které by výroba biopaliv ð a biokapalin ï mohla mít na ceny potravin.

3. Na základě zpráv předložených členskými státy podle čl. 22 odst. 1 a sledování a analýzy uvedených v odstavci 1 tohoto článku podává Komise každé dva roky zprávu Evropskému parlamentu a Radě. První zprávu předloží v roce 2012.

ê 2015/1513 čl. 2 bod 10 písm. b)

4. Při podávání zpráv o úspoře emisí skleníkových plynů při používání biopaliv a biokapalin použije Komise množství nahlášená členskými státy podle čl. 22 odst. 1 druhého pododstavce písm. o), včetně předběžných průměrných hodnot odhadovaných emisí vyplývajících z nepřímé změny ve využívání půdy a souvisejícího rozmezí odvozeného z analýzy citlivosti uvedených v příloze VIII. Komise zveřejní údaje o předběžných průměrných hodnotách odhadovaných emisí vyplývajících z nepřímé změny ve využívání půdy a souvisejícím rozmezí odvozeném z analýzy citlivosti. Komise dále zhodnotí, zda a jak se odhad přímých úspor emisí změní, započítají-li se druhotné produkty v rámci substitučního přístupu.

ê 2009/28/ES

5. Komise ve své zprávě provede analýzu zejména:

a) výhod a nákladů týkajících se různých biopaliv z hlediska životního prostředí, účinků dovozních politik Společenství na ně, aspektů zabezpečení dodávek energie a možností zajistit vyrovnaný přístup mezi domácí výrobou a dovozem;

b) dopadů zvýšené poptávky po biopalivech na udržitelnost ve Společenství a ve třetích zemích, přičemž posoudí dopady na hospodářství a životní prostředí, včetně dopadů na biologickou rozmanitost;

c) rámce umožňujícího vědecky objektivním způsobem určit zeměpisné oblasti s vysokou hodnotou biologické rozmanitosti, na které se nevztahuje čl. 17 odst. 3;

d) dopadů zvýšené poptávky po biomase na odvětví využívající biomasu

ê 2015/1513 čl. 2 bod 10 písm. c)

e) dostupnosti a udržitelnosti biopaliv vyrobených ze vstupních surovin uvedených na seznamu v příloze IX, včetně posouzení dopadu nahrazení potravin a krmiv výrobou biopaliv, s náležitým zohledněním zásad hierarchie způsobů nakládání s odpady podle směrnice 2008/98/ES a zásady kaskádového využívání biomasy s přihlédnutím k regionálním a místním hospodářským a technickým podmínkám, udržení nezbytných zásob uhlíku v půdě a kvality půdy a ekosystémů;

f) informace o dostupných výsledcích vědeckého výzkumu ohledně nepřímých změn ve využívání půdy ve vztahu ke všem způsobům výroby a analýza těchto výsledků, včetně posouzení, zda lze zmenšit míru neurčitosti zjištěnou při analýze, z níž vycházejí odhady emisí vyplývajících z nepřímé změny ve využívání půdy, a zda lze přitom započítat faktor případného dopadu politik Unie, jako jsou politiky v oblasti životního prostředí, klimatu a zemědělství; a

g) technologického vývoje a dostupnosti údajů o používání biopaliv a biokapalin vyráběných v Unii ze zvláštních nepotravinářských plodin pěstovaných především pro energetické účely a o jejich dopadu na hospodářství a životní prostředí.

ê 2009/28/ES

Komise případně navrhne opravná opatření.

6. Na základě zpráv předložených členskými státy podle čl. 22 odst. 3 Komise provede analýzu účinnosti opatření přijatých členskými státy ohledně zřízení jediného správního orgánu odpovědného za vyřizování žádostí o schválení, osvědčení a povolení a za poskytování pomoci žadatelům.

7. S cílem zlepšit financování a koordinaci za účelem dosažení cíle 20 % podílu uvedeného v čl. 3 odst. 1 Komise předloží do 31. prosince 2010 analýzu a akční plán pro energii z obnovitelných zdrojů zaměřený zejména na:

a) lepší využívání strukturálních fondů a rámcových programů;

b) lepší a zvýšené využívání finančních prostředků od Evropské investiční banky a dalších veřejných finančních institucí a

c) lepší přístup k rizikovému kapitálu, zejména analyzováním proveditelnosti prostředků na sdílení rizik u investic do energie z obnovitelných zdrojů v rámci Společenství, obdobně jako je tomu u fondu celosvětové energetické účinnosti a obnovitelné energie (GEEREF), který je zaměřen na třetí země;

d) lepší koordinaci vnitrostátní finanční podpory a finanční podpory Společenství a další formy podpory a

e) lepší koordinaci při podpoře iniciativ zaměřených na energii z obnovitelných zdrojů, jejichž úspěch závisí na činnosti aktérů v několika členských státech.

8. Do 31. prosince 2014 Komise předloží zprávu, která se zaměří zejména na tyto aspekty:

a) přezkum minimálních prahů úspor skleníkových plynů, které budou uplatňovány od data uvedeného v čl. 17 odst. 2 druhém pododstavci na základě posouzení dopadů, přičemž vezme v úvahu zejména technologický rozvoj, dostupné technologické postupy a dostupnost biopaliv první a druhé generace s vysokou úrovní úspor emisí skleníkových plynů;

ê 2015/1513 čl. 2 bod 10 písm. d)

b) ohledně cílů uvedených v čl. 3 odst. 4 na přezkum:

i) nákladové efektivnosti opatření, která mají být provedena pro dosažení těchto cílů;

ii) posouzení možnosti dosáhnout těchto cílů při současném zajištění udržitelnosti výroby biopaliv v Unii a ve třetích zemích, přičemž posoudí dopady na hospodářství a životní prostředí a dopady sociální, včetně nepřímých účinků a dopadů na biologickou rozmanitost, jakož i komerční dostupnost biopaliv druhé generace;

iii) dopadů provádění uvedených cílů na dostupnost potravin za přijatelné ceny;

iv) komerční dostupnosti elektrických a hybridních vozidel a vozidel na vodíkový pohon, jakož i metodiky vybrané pro výpočet podílu energie z obnovitelných zdrojů spotřebované v dopravě;

v) hodnocení konkrétních podmínek na trhu se zvláštním ohledem na trhy, kde pohonné hmoty představují více než polovinu konečné spotřeby energie, a trhy, které jsou zcela závislé na dovážených biopalivech;

ê 2009/28/ES (přizpůsobený)

ð nový

c) hodnocení provádění této směrnice, zejména pokud jde o mechanismy spolupráce s cílem zajistit, aby tyto mechanismy členským státům umožňovaly pokračovat v používání vnitrostátních systémů podpory uvedených v čl. 3 odst. 3, a současně jim umožnily plnit národní cíle vymezené v příloze I na základě co nejlepšího poměru nákladů a přínosů, hodnocení technologického rozvoje a závěrů, jež mají být vypracovány za účelem dosažení cíle 20 % podílu energie z obnovitelných zdrojů na úrovni Společenství.

Komise na základě této zprávy v případě potřeby předloží Evropskému parlamentu a Radě návrhy týkající se výše uvedených aspektů, a zejména:

pokud jde o písmeno a), úpravy minimálních úspor emisí skleníkových plynů podle uvedeného písmene a

pokud jde o písmeno c), vhodných úprav opatření ke spolupráci stanovených touto směrnicí, aby se zlepšila jejich účinnost za účelem dosažení cíle 20 % podílu. Tyto návrhy nesmí ovlivnit cíl 20 % podílu ani kontrolu vnitrostátních režimů podpory a mechanismů spolupráce ze strany členských států.

39. V roce 2018 Ö 2026 Õ Komise předloží plán pro obnovitelné zdroje energie pro období po roce 2020 ð legislativní návrh týkající se regulačního rámce pro podporu energie z obnovitelných zdrojů pro období po roce 2030 ï.

Tento plán bude případně doprovázen návrhy Evropskému parlamentu a Radě pro období po roce 2020. Plán ð Tento návrh ï přihlédne ke zkušenostem se zaváděním prováděním této směrnice ð , včetně jejích kritérií pro udržitelnost a úspory emisí skleníkových plynů, ï a k technologickému rozvoji v oblasti energie z obnovitelných zdrojů.

410. V roce 2021 Ö 2032 Õ Komise předloží hodnotící zprávu o uplatňování této směrnice. Tato zpráva zejména zhodnotí, jaký vliv mají následující aspekty na dosažení národních cílů uvedených v příloze I členskými státy na základě co nejlepšího poměru nákladů a přínosů:

   a) postup přípravy předběžných odhadů národních akčních plánů pro energii z obnovitelných zdrojů;

   b) účinnost mechanismů spolupráce;

   c) technologický rozvoj v oblasti energie z obnovitelných zdrojů, včetně rozvoje používání biopaliv v obchodní letecké dopravě;

   d) účinnost vnitrostátních mechanismů podpory a

   e) závěry zpráv Komise uvedených v odstavcích 8 a 9.

Článek 24

Platforma pro transparentnost

1. Komise vytvoří veřejnou online platformu pro transparentnost. Tato platforma slouží ke zvýšení transparentnosti a k usnadnění a podpoře spolupráce mezi členskými státy, zejména v případě statistických převodů podle článku 6 a společných projektů podle článků 7 a 9. Platformu lze navíc využít ke zveřejnění důležitých informací, o nichž se Komise a členské státy domnívají, že mají zásadní význam z hlediska této směrnice a dosažení jejích cílů.

2. Komise zveřejní v rámci platformy pro transparentnost následující informace, případně v souhrnné podobě, při zachování důvěrnost informací citlivých z obchodního hlediska:

a) národní akční plány členských států pro energii z obnovitelných zdrojů;

b) dokumenty členských států s předběžnými odhady podle čl. 4 odst. 3 doplněné co nejdříve o souhrnné informace Komise o přebytečné výrobě a odhadované poptávce po dovozu;

c) nabídky členských států na spolupráci v podobě statistických převodů nebo společných projektů, na žádost příslušného členského státu;

d) informace uvedené v čl. 6 odst. 2 o statistických převodech mezi členskými státy;

e) informace uvedené v čl. 7 odst. 2 a 3, čl. 9 odst. 4 a 5 o společných projektech;

f) zprávy členských států uvedené v článku 22;

g) zprávy Komise uvedené v čl. 23 odst. 3.

Na žádost členského státu předkládajícího informace však Komise nezveřejní dokumenty členských států s předběžnými odhady podle čl. 4 odst. 3 nebo informace obsažené ve zprávách jednotlivých členských států podle čl. 22 odst. 1 písm. l) a m).

ê 2015/1513 článek 2 (přizpůsobený)

ð nový

Článek 2531

Postup projednávání ve výboru

1. S výjimkou případů uvedených v odstavci 2 je Komisi Ö je Õ nápomocen Výbor pro obnovitelné zdroje energie ð Výbor pro energetickou unii ï. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 52  ð a pracuje v příslušném odvětvovém složení relevantním pro toto nařízení ï.

2. V záležitostech týkajících se udržitelnosti biopaliv a biokapalin je Komisi nápomocen Výbor pro udržitelnost biopaliv a biokapalin. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

23. Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

Pokud výbory nevydajíá žádné stanovisko, Komise navrhovaný prováděcí akt nepřijme a použije se čl. 5 odst. 4 třetí pododstavec nařízení (EU) č. 182/2011.

ê 2015/1513 čl. 2 bod 12 (přizpůsobený)

Článek 25a32

Výkon přenesené pravomoci

1. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. čl. 3 odst. 5 Ö 7 odst. 5 Õ, čl. 5 odst. 5 Ö čl. 7 odst. 6, čl. 19 odst. 11 a 14, čl. 25 odst. 6 Õ a Ö čl. 28 odst. 5 Õ čl. 19 odst. 7 je svěřena Komisi na dobu pěti let od 5. října 2015 Ö 1. ledna 2021 Õ.

3. Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedená v čl. 3 odst. 5 Ö 7 odst. 5 Õ, čl. 5 odst. 5 Ö čl. 7 odst. 6, čl. 19 odst. 11 a 14, čl. 25 odst. 6 Õ a Ö čl. 28 odst. 5 Õ čl. 19 odst. 7 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci, která je v něm stanovena. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

Ö 4. Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016. Õ

ê 2015/1513 čl. 2 bod 12 (přizpůsobený)

45. Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

56. Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 3 odst. 5 Ö 7 odst. 5 Õ, čl. 5 odst. 5 Ö čl. 7 odst. 6, čl. 19 odst. 11 a 14, čl. 25 odst. 6 Õ a čl. 28 odst. 5 čl. 19 odst. 7 vstoupí v platnost, pouze pokud vůči němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

ê 2009/28/ES (přizpůsobený)

Článek 26

Změny a zrušení

1. Ve směrnici 2001/77/ES se článek 2, čl. 3 odst. 2 a články 4 až 8 zrušují s účinkem ode dne 1. dubna 2010.

2. Ve směrnici 2003/30/ES se článek 2, čl. 3 odst. 2, 3 a 5 a články 5 a 6 zrušují s účinkem ode dne 1. dubna 2010.

3. Směrnice 2001/77/ES a směrnice 2003/30/ES se zrušují s účinkem ode dne 1. ledna 2012.

ê 2009/28/ES (přizpůsobený)

ð nový

Článek 2733

Provedení

1. Aniž jsou dotčeny čl. 4 odst. 1, 2 a 3, uvedou čČlenské státy Ö uvedou Õ v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí ð do 30. června 2021 ï do 5. prosince 2010. ð Neprodleně sdělí Komisi jejich znění. ï 

Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy. Ö Musí rovněž obsahovat prohlášení, že odkazy ve stávajících právních a správních předpisech na směrnici zrušenou touto směrnicí se považují za odkazy na tuto směrnici. Způsob odkazu a znění prohlášení si stanoví členské státy. Õ 

2. Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.

ò nový

Článek 34

Zrušení

Směrnice 2009/28/ES ve znění směrnic uvedených v příloze XI části A se zrušuje s účinkem ode dne 1. ledna 2021, aniž jsou dotčeny povinnosti členských států týkající se lhůt pro provedení směrnic uvedených v příloze XI části B ve vnitrostátním právu.

Odkazy na zrušenou směrnici se považují za odkazy na tuto směrnici v souladu se srovnávací tabulkou obsaženou v příloze XII.

ê 2009/28/ES (přizpůsobený)

Článek 2835

Vstup v platnost 

Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie  Ö dne 1. ledna 2021 Õ.

Článek 2936

Určení

Tato směrnice je určena členským státům.

V Bruselu dne

Za Evropský parlament    Za Radu

předseda    předseda / předsedkyně

(1) Závěry Evropské rady ze dne 19.–20. března 2015, 17.–18. prosince 2015 a 17.–18. března 2016.
(2) Zdroj: Bloomberg New Energy Finance (2014). 2030 Market Outlook; Mezinárodní energetická agentura (2014). World Energy Investment Outlook.
(3) 40 % konečné spotřeby energie podle scénáře PRIMES EUCO27.
(4) Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.
(5) Stanoviska jsou k dispozici na adrese: http://ec.europa.eu/smart-regulation/impact/ia_carried_out/cia_2016_en.htm . Konkrétnější komentář k připomínkám výboru obsahuje příloha I posouzení dopadů, které je připojeno k tomuto návrhu.
(6) Viz například závěry ze zasedání Evropského elektrárenského regulačního fóra ze dne 13–14. června 2016: „Fórum vyzývá Komisi, aby v rámci přezkumu směrnice o energii z obnovitelných zdrojů vypracovala společná pravidla pro režimy podpory, která umožní tržní a více regionalizovaný přístup k obnovitelným zdrojům.“
(7) „Strategie EU pro vytápění a chlazení“ (COM(2016) 51 final ).
(8) Persson & Muenster (2016). Current and future prospects for heat recovery from waste in European district heating systems: A literature and data review. Energy. (Současné a budoucí perspektivy získávání tepla z odpadů v evropských systémech ústředního vytápění: přehled literatury a dat. Energetika). Září 2016.
(9) „Evropská strategie pro nízkoemisní mobilitu“ (COM(2016) 501 final).
(10) Stanovisko ze dne 17. září 2008 (Úř. věst. C 77, 31.3.2009, s. 43).
(11) Úř. věst. C 325, 19.12.2008, s. 12.
(12) Stanovisko Evropského parlamentu ze dne 17. prosince 2008 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 6. dubna 2009.
(13) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES ze dne 23. dubna 2009 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů a o změně a následném zrušení směrnic 2001/77/ES a 2003/30/ES (Úř. věst. L 140, 5.6.2009, s. 16).
(14) Viz příloha XI část A.
(15) „Rámec politiky v oblasti klimatu a energetiky v období 2020–2030“ (COM/2014/015 final).
(16) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/77/ES ze dne 27. září 2001 o podpoře elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů energie na vnitřním trhu s elektřinou (Úř. věst. L 283, 27.10.2001, s. 33).
(17) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/30/ES ze dne 8. května 2003 o podpoře užívání biopaliv nebo jiných obnovitelných pohonných hmot v dopravě (Úř. věst. L 123, 17.5.2003, s. 42).
(18) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1099/2008 ze dne 22. října 2008 o energetické statistice (Úř. věst. L 304, 14.11.2008, s. 1).
(19) Ö Směrnice Evropského parlamentu a Rady XXXX/XX/EU ze dne ... o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou (Úř. věst. L ...). Õ
(20) Úř. věst. L 350, 28.12.1998, s. 58.
(21) Úř. věst. C 219 E, 28.8.2008, s. 82.
(22) Úř. věst. L 1, 4.1.2003, s. 65.
(23) Úř. věst. L 191, 22.7.2005, s. 29.
(24) Úř. věst. L 114, 27.4.2006, s. 64.
(25) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES ze dne 19. listopadu 2008 o odpadech a o zrušení některých směrnic (Úř. věst. L 312, 22.11.2008, s. 3).
(26) Úř. věst. L 198, 20.7.2006, s. 18.
(27) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1535 ze dne 9. září 2015 o postupu při poskytování informací v oblasti technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti (Úř. věst. L 241, 17.9.2015, s. 1).
(28) Úř. věst. L 204, 21.7.1998, s. 37.
(29) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/31/EU ze dne 19. května 2010 o energetické náročnosti budov (Úř. věst. L 153, 18.6.2010, s. 13).
(30) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU ze dne 25. října 2012 o energetické účinnosti, o změně směrnic 2009/125/ES a 2010/30/EU a o zrušení směrnic 2004/8/ES a 2006/32/ES (Úř. věst. L 315, 14.11.2012, s. 1).
(31) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/36/ES ze dne 7. září 2005 o uznávání odborných kvalifikací (Úř. věst. L 255, 30.9.2005, s. 22).
(32) Úř. věst. L 52, 21.2.2004, s. 50.
(33) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1513 ze dne 9. září 2015, kterou se mění směrnice 98/70/ES o jakosti benzinu a motorové nafty a směrnice 2009/28/ES o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů (Úř. věst. L 239, 15.9.2015, s. 1).
(34) Rozhodnutí Rady 89/367/EHS ze dne 29. května 1989, kterým se zřizuje Stálý lesnický výbor (Úř. věst. L 165, 15.6.1989, s. 14).
(35) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 525/2013 ze dne 21. května 2013 o mechanismu monitorování a vykazování emisí skleníkových plynů a podávání dalších informací na úrovni členských států a Unie vztahujících se ke změně klimatu a o zrušení rozhodnutí č. 280/2004/ES (Úř. věst. L 165, 18.6.2013, s. 13).
(36) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/4/ES ze dne 28. ledna 2003 o přístupu veřejnosti k informacím o životním prostředí (Úř. věst. L 41, 14.2.2003, s. 26).
(37) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).
(38) Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23.
(39) Úř. věst. C 321, 31.12.2003, s. 1.
(40) Úř. věst. C 369, 17.12.2011, s. 14.
(41) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/72/ES ze dne 13. července 2009 o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou a o zrušení směrnice 2003/54/ES (Úř. věst. L 211, 14.8.2009, s. 55).
(42) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES ze dne 19. listopadu 2008 o odpadech a o zrušení některých směrnic (Úř. věst. L 312, 22.11.2008, s. 3).
(43) Doporučení Komise ze dne 6. května 2003 o definici mikropodniků, malých a středních podniků (Úř. věst. L 124, 20.5.2003, s. 36).
(44) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 (Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1).
(45) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1513 ze dne 9. září 2015, kterou se mění směrnice 98/70/ES o jakosti benzinu a motorové nafty a směrnice 2009/28/ES o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů (Úř. věst. L 239, 15.9.2015, s. 1).
(46) Úř. věst. L 304, 14.11.2008, s. 1.
(47) Úř. věst. L 301, 20.11.2007, s. 14.
(48) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/55/ES ze dne 26. června 2003 o společných pravidlech pro vnitřní trh se zemním plynem a o zrušení směrnice 98/30/ES (Úř. věst. L 176, 15.7.2003, s. 57).
(49) Úř. věst. L 30, 31.1.2009, s. 16.
(50) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1059/2003 ze dne 26. května 2003 o zavedení společné klasifikace územních statistických jednotek (NUTS) (Úř. věst. L 154, 21.6.2003, s. 1).
(51) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/70/ES ze dne 13. října 1998 o jakosti benzinu a motorové nafty a o změně směrnice Rady 93/12/EHS (Úř. věst. L 350, 28.12.1998, s. 58).
(52) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).
Top

V Bruselu dne 23.2.2017

COM(2016) 767 final

PŘÍLOHY

návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů (přepracované znění)

{SWD(2016) 416 final}
{SWD(2016) 417 final}
{SWD(2016) 418 final}
{SWD(2016) 419 final}


ê 2009/28/ES

ð nový

PŘÍLOHA I

Celkové národní cíle určující podíl energie z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie v roce 2020 1

A. Celkové národní cíle

Podíl energie z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie v roce 2005 (S2005)

Cílová hodnota podílu energie z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie v roce 2020 (S2020)

Belgie

2,2 %

13 %

Bulharsko

9,4 %

16 %

Česká republika

6,1 %

13 %

Dánsko

17,0 %

30 %

Německo

5,8 %

18 %

Estonsko

18,0 %

25 %

Irsko

3,1 %

16 %

Řecko

6,9 %

18 %

Španělsko

8,7 %

20 %

Francie

10,3 %

23 %

ð Chorvatsko ï

ð 12,6 % ï

ð 20 % ï

Itálie

5,2 %

17 %

Kypr

2,9 %

13 %

Lotyšsko

32,6 %

40 %

Litva

15,0 %

23 %

Lucembursko

0,9 %

11 %

Maďarsko

4,3 %

13 %

Malta

0,0 %

10 %

Nizozemsko

2,4 %

14 %

Rakousko

23,3 %

34 %

Polsko

7,2 %

15 %

Portugalsko

20,5 %

31 %

Rumunsko

17,8 %

24 %

Slovinsko

16,0 %

25 %

Slovensko

6,7 %

14 %

Finsko

28,5 %

38 %

Švédsko

39,8 %

49 %

Spojené království

1,3 %

15 %

B. Orientační plán

Orientační plán uvedený v čl. 3 odst. 2 sestává z těchto podílů energie z obnovitelných zdrojů:

S2005 + 0,20 (S2020 – S2005) jako průměr za dvouleté období 2011 až 2012;

S2005 + 0,30 (S2020 – S2005) jako průměr za dvouleté období 2013 až 2014;

S2005 + 0,45 (S2020 – S2005) jako průměr za dvouleté období 2015 až 2016; a

S2005 + 0,65 (S2020 – S2005) jako průměr za dvouleté období 2017 až 2018;

kde

S2005 je podíl v daném členském státě v roce 2005 uvedený v tabulce v části A

a

S2020 je podíl v daném členském státě v roce 2020 uvedený v tabulce v části A.

ê 2009/28/ES (přizpůsobený)

PŘÍLOHA II

Normalizační pravidlo pro zohlednění elektřiny vyrobené z hydrotermální Ö vodní Õ a aerotermální Ö větrné Õ energie

Pro zohlednění elektřiny vyrobené z hydrotermální Ö vodní Õ energie v daném členském státě se použije následující pravidlo:

(QN(norm))( CN[(/(i)( N 14))(QiCi)] 15), kde

N

=

je referenční rok;

QN(norm)

=

je pro účely výpočtu normalizované množství elektřiny vyrobené ve všech vodních elektrárnách členského státu v roce N;

Qi

=

je množství elektřiny skutečně vyrobené v roce i ve všech vodních elektrárnách členského státu, vyjádřené v GWh, kromě elektřiny vyrobené v přečerpávacích elektrárnách využívajících vodu, kterou předtím vypumpovaly;

Ci

=

je celkový instalovaný výkon všech vodních elektráren členského státu, bez přečerpávacích elektráren, na konci roku i, vyjádřený v MW.

Pro zohlednění elektřiny vyrobené z aerotermální Ö větrné Õ energie v daném členském státě se použije následující pravidlo:

(QN(norm))((CN CN 12)((/(i)(Nn))Qi(/(j)(Nn))(Cj Cj 12))), kde:

N

=

je referenční rok;

QN(norm)

=

je pro účely výpočtu normalizované množství elektřiny vyrobené ve všech větrných elektrárnách členského státu v roce N;

Qi

=

je množství elektřiny skutečně vyrobené v roce i ve všech větrných elektrárnách členského státu, vyjádřené v GWh;

Cj

=

je celkový instalovaný výkon všech větrných elektráren členského státu na konci roku j, vyjádřený v MW;

n

=

je 4 nebo počet roků předcházejících roku N, u nichž jsou pro daný členský stát k dispozici údaje týkající se kapacity a výroby, podle toho, která hodnota je nižší.

ê 2009/28/ES (přizpůsobený)

ð nový

PŘÍLOHA III

Energetický obsah paliv používaných v odvětví dopravy 

Palivo

Energetický obsah v

hmotnostní jednotce (spodní

výhřevnost

v MJ/kg)

Energetický obsah

v objemové jednotce (spodní

výhřevnost

v MJ/l)

PALIVA Z BIOMASY A/NEBO PALIVA ZÍSKANÁ POSTUPY PŘI ZPRACOVÁNÍ BIOMASY

Biopropan

46

24

Čistý rostlinný olej (olej vyrobený z olejnatých rostlin lisováním, extrakcí nebo obdobnými postupy, surový nebo rafinovaný, avšak chemicky neupravovaný)

37

34

Bionafta – methylester mastných kyselin (methylester vyrobený z oleje pocházejícího z biomasy)

37

33

Bionafta – ethylester mastných kyselin (ethylester vyrobený z oleje pocházejícího z biomasy)

38

34

Bioplyn, který je možno vyčistit na kvalitu zemního plynu

50

-

Hydrogenačně upravený olej (upravený pomocí vodíku za tepla) pocházející z biomasy, k použití pro nahrazení motorové nafty

44

34

Hydrogenačně upravený olej (upravený pomocí vodíku za tepla) pocházející z biomasy, k použití pro nahrazení benzinu

45

30

Hydrogenačně upravený olej (upravený pomocí vodíku za tepla) pocházející z biomasy, k použití pro nahrazení tryskového paliva

44

34

Hydrogenačně upravený olej (upravený pomocí vodíku za tepla) pocházející z biomasy, k použití pro nahrazení zkapalněného ropného plynu

46

24

Společně zpracovaný olej (zpracovaný v rafinerii současně s fosilním palivem) pocházející z biomasy či pyrolyzované biomasy, k použití pro nahrazení motorové nafty

43

36

Společně zpracovaný olej (zpracovaný v rafinerii současně s fosilním palivem) pocházející z biomasy či pyrolyzované biomasy, k použití pro nahrazení benzinu

44

32

Společně zpracovaný olej (zpracovaný v rafinerii současně s fosilním palivem) pocházející z biomasy či pyrolyzované biomasy, k použití pro nahrazení tryskového paliva

43

33

Společně zpracovaný olej (zpracovaný v rafinerii současně s fosilním palivem) pocházející z biomasy či pyrolyzované biomasy, k použití pro nahrazení zkapalněného ropného plynu

46

23

OBNOVITELNÁ PALIVA, KTERÁ LZE VYRÁBĚT Z RŮZNÝCH OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ ENERGIE VČETNĚ BIOMASY

Methanol z obnovitelných zdrojů energie

20

16

Ethanol z obnovitelných zdrojů energie

27

21

Propanol z obnovitelných zdrojů energie

31

25

Butanol z obnovitelných zdrojů energie

33

27

Motorová nafta vyrobená Fischer-Tropschovou syntézou (syntetický uhlovodík nebo směs syntetických uhlovodíků k použití pro nahrazení motorové nafty)

44

34

Benzin vyrobený Fischer-Tropschovou syntézou (syntetický uhlovodík nebo směs syntetických uhlovodíků k použití pro nahrazení benzinu)

44

33

Tryskové palivo vyrobené Fischer-Tropschovou syntézou (syntetický uhlovodík nebo směs syntetických uhlovodíků k použití pro nahrazení tryskového paliva)

44

33

Zkapalněný ropný plyn vyrobený Fischer-Tropschovou syntézou (syntetický uhlovodík nebo směs syntetických uhlovodíků k použití pro nahrazení zkapalněného ropného plynu)

46

24

DME (dimethylether)

28

19

Vodík z obnovitelných zdrojů

120

-

ETBE (terc-butyl(ethyl)ether vyrobený z ethanolu)

36 (z toho 37 % z obnovitelných zdrojů)

27 (z toho 37 % z obnovitelných zdrojů)

MTBE (terc-butyl(methyl)ether vyrobený z methanolu)

35 (z toho 22 % z obnovitelných zdrojů)

26 (z toho 22 % z obnovitelných zdrojů)

TAEE (terc-amyl(ethyl)ether vyrobený z ethanolu)

38 (z toho 29 % z obnovitelných zdrojů)

29 (z toho 29 % z obnovitelných zdrojů)

TAME (terc-amyl(methyl)ether vyrobený z ethanolu)

36 (z toho 18 % z obnovitelných zdrojů)

28 (z toho 18 % z obnovitelných zdrojů)

THxEE (terc-hexyl(ethyl)ether vyrobený z ethanolu)

38 (z toho 25 % z obnovitelných zdrojů)

30 (z toho 25 % z obnovitelných zdrojů)

THxME (terc-hexyl(methyl)ether vyrobený z ethanolu)

38 (z toho 14 % z obnovitelných zdrojů)

30 (z toho 14 % z obnovitelných zdrojů)

FOSILNÍ PALIVA

Benzin

43

32

Motorová nafta

43

36

ê 2009/28/ES

Palivo

Energetický obsah ve váhové jednotce

(spodní výhřevnost v MJ/kg)

Energetický obsah v objemové jednotce

(spodní výhřevnost v MJ/l)

Bioethanol (ethanol z biomasy)

27

21

Bio-ETBE (ethyl-terc.-butyl-ether vyrobený z bioethanolu)

36 (z toho 37 % z obnovitelných zdrojů)

27 (z toho 37 % z obnovitelných zdrojů)

Biomethanol (methanol z biomasy, používaný jako biopalivo)

20

16

Bio-MTBE (methyl-terc.-butyl-ether vyrobený z biomethanolu)

35 (z toho 22 % z obnovitelných zdrojů)

26 (z toho 22 % z obnovitelných zdrojů)

Bio-DME (dimethylether z biomasy, používaný jako biopalivo)

28

19

Bio-TAEE (terc.-amyl-ethyl-ether vyrobený z bioethanolu)

38 (z toho 29 % z obnovitelných zdrojů)

29 (z toho 29 % z obnovitelných zdrojů)

Biobutanol (butanol z biomasy, používaný jako biopalivo)

33

27

Bionafta (methylester vyrobený z rostlinného nebo živočišného oleje, resp. tuku, o jakosti motorové nafty, používaný jako biopalivo)

37

33

Motorová nafta vyrobená Fischer-Tropschovou syntézou (syntetický uhlovodík nebo směs syntetických uhlovodíků vyrobená z biomasy)

44

34

Hydrogenačně upravený rostlinný olej (rostlinný olej upravený pomocí vodíku za tepla)

44

34

Čistý rostlinný olej (olej vyrobený z olejnatých rostlin lisováním, extrakcí nebo obdobnými postupy, surový nebo rafinovaný, ale chemicky neupravený, jehož kvalita vyhovuje danému typu motoru a odpovídajícím požadavkům týkajícím se emisí)

37

34

Bioplyn (plynná pohonná hmota vyrobená z biomasy a/nebo z biologicky rozložitelné části, kterou je možno vyčistit na kvalitu zemního plynu a používat jako biopalivo, případně dřevoplyn)

50

Benzin

43

32

Motorová nafta

43

36

ê 2009/28/ES

PŘÍLOHA IV

Vydávání osvědčení osobám provádějícím instalaci

Systémy osvědčování nebo rovnocenné systémy kvalifikace podle čl. 18 14odst. 3 vycházejí z těchto kritérií:

1. Postup vydávání osvědčení nebo získávání kvalifikace musí být transparentní a jasně definovaný členským státem nebo jím pověřeným správním orgánem.

2. Osobám provádějícím instalaci zařízení na biomasu, tepelných čerpadel, mělkých geotermálních a solárních fotovoltaických a solárních tepelných zařízení se udělí osvědčení na základě absolvování akreditovaného školicího programu nebo jej udělí akreditovaný poskytovatel školicího programu.

3. Akreditaci školicího programu nebo poskytovatele školicího programu provádí členský stát nebo jím pověřený správní orgán. Akreditační orgán musí zajistit, že školicí program organizovaný příslušným poskytovatelem má zaručenou kontinuitu a regionální nebo celostátní působnost. Poskytovatel programu musí mít k dispozici odpovídající technické vybavení nezbytné pro praktický výcvik, včetně určitého laboratorního vybavení nebo odpovídajícího zařízení pro praktický výcvik. Kromě základního školení musí poskytovatel programu také organizovat kratší opakovací kurzy zabývající se aktuálními otázkami včetně nových technologií, aby mohl zajistit celoživotní doškolování osob provádějících instalaci. Poskytovatelem programu může být výrobce zařízení nebo systémů, instituce nebo asociace.

4. Školení, jehož výsledkem je získání osvědčení nebo kvalifikace osobouy provádějící instalaci, musí zahrnovat teoretický výklad i praktický výcvik. Na konci školení musí mít osoba provádějící instalaci dovednosti potřebné k instalaci příslušného zařízení a systémů tak, aby byla schopna splnit požadavky zákazníka kladené na výkon a spolehlivost, prokazovat řemeslnou zručnost a musí být schopna dodržovat všechny příslušné předpisy a normy včetně předpisů o energetickém a ekologickém značení.

5. Školicí kurz musí být ukončen závěrečnou zkouškou podmiňující udělení příslušného osvědčení nebo kvalifikace. Zkouška musí zahrnovat praktické vyhodnocení úspěšné instalace kotlů nebo kamen na biomasu, tepelných čerpadel, mělkých geotermálních zařízení, solárních fotovoltaických nebo solárních tepelných systémů.

6. Systémy osvědčování nebo rovnocenné systémy kvalifikace podle čl. 1814 odst. 3 náležitým způsobem zohlední tyto zásady:

a) Akreditované školicí programy by se měly nabízet osobám provádějícím instalaci, které mají praktické zkušenosti a které absolvovaly nebo právě absolvují následující typy školení:

i) v případě osob instalujících kotle a kamna na biomasu: povinně vyučen jako instalatér, potrubář, mechanik tepelných zařízení nebo mechanik sanitárních, tepelných nebo chladících zařízení,

ii) v případě osob instalujících tepelná čerpadla: povinně vyučen jako instalatér nebo technik chladících zařízení se základními elektrikářskými a instalatérskými dovednostmi (řezání, svařování a lepení trubek, tepelná izolace potrubí, těsnění, zkoušky těsnosti potrubí a instalace tepelných nebo chladících zařízení),

iii) v případě osob instalujících solární fotovoltaické nebo solární tepelné systémy: povinně vyučen jako instalatér nebo elektrikář s instalatérskou, elektrikářskou a pokrývačskou praxí včetně praxe v oboru sváření a lepení trubek, v oboru těsnění, zkoušek těsnosti potrubí, schopnosti v oboru připojování elektrických přívodů, znalost základních pokrývačských materiálů, znalost oplechování/olemování a těsnících postupů nebo

iv) odborný výcvik, kterým osoba získá dovednosti odpovídající tříletému vzdělání v oblastech vyjmenovaných v písmenech a), b) nebo c), včetně teoretického školení a praktického výcviku.

b) Teoretická část školení osob provádějících instalaci kotlů a kamen na biomasu by měla poskytnout přehled situace na trhu s biomasou a zahrnovat ekologické aspekty, paliva vyráběná z biomasy, logistiku, protipožární ochranu, příslušné dotace, techniky spalování, systémy zapalování, optimální hydraulická řešení, porovnání nákladů a ziskovosti, jakož i konstrukci, instalaci a údržbu kotlů a kamen na biomasu. Školení by také mělo poskytnout dobrou znalost případných evropských norem platných v oblasti technologie a paliv vyráběných z biomasy, např. pelet, jakož i znalost vnitrostátních právních předpisů a právních předpisů Společenství vztahující se na biomasu.

c) Teoretická část školení osob instalujících tepelná čerpadla by měla poskytnout přehled situace na trhu tepelných čerpadel a zahrnovat témata geotermálních zdrojů a teplot povrchových tepelných zdrojů v různých oblastech, identifikaci půd a podloží z hlediska tepelné vodivosti, dále předpisy týkající se využívání geotermálních zdrojů, využitelnost tepelných čerpadel v budovách a určení nejvhodnějšího systému tepelných čerpadel, dále znalosti o technických požadavcích jednotlivých tepelných čerpadel, jejich bezpečnosti, filtraci vzduchu, propojení se zdrojem tepla a dispozičním řešení systému. Školení by rovněž mělo poskytnout dobrou znalost případných evropských norem platných pro tepelná čerpadla, příslušných vnitrostátních právních předpisů a právních předpisů Společenství. Školená osoba by měla prokázat následující klíčové dovednosti:

i) základní pochopení fyzikálních a provozních principů tepelného čerpadla, včetně charakteristik jeho tepelného cyklu: souvislost mezi dolními teplotami tepelné jímky, horními teplotami tepelného zdroje a účinností celého systému, stanovení topného faktoru (coefficient of performance, COP) a faktoru sezónní účinnosti (seasonal performance factor, SPF),

ii) pochopení významu jednotlivých prvků a jejich funkce v rámci tepelného cyklu čerpadla, včetně kompresoru, expanzního ventilu, výparníku, kondenzátoru, armatur a spojovacích prvků, mazacího oleje, chladiva, možného přehřátí, ochlazení a podchlazení tepelného čerpadla, a

iii) schopnost zvolit typ a velikost komponent pro typické instalace, včetně stanovení typických hodnot tepelného zatížení různých budov a hodnot pro přípravu horké vody na základě údajů o spotřebě energie, stanovení potřebného výkonu tepelného čerpadla pro tento účel podle tepelné kapacity budovy a podle přerušitelné dodávky proudu; stanovení prvků a objemu vyrovnávací nádrže a integrace doplňkového (bivalentního) topného systému.

d) Teoretická část školení osob instalujících solární fotovoltaické a solární tepelné prvky by měla poskytnout přehled situace na trhu solárních prvků a porovnání nákladů a ziskovosti a měla by zahrnovat ekologické aspekty, komponenty, charakteristiky a dimenzování solárních systémů, výběr přesných systémů a určení rozměrů dimenzování jednotlivých komponent, stanovení tepelných požadavků, protipožární předpisy, příslušné dotace a konstrukci, instalaci a údržbu solárních fotovoltaických a solárních tepelných systémů. Školení by rovněž mělo poskytnout dobré znalosti případných evropských norem platných pro danou technologii, jakož i certifikačních zásad, např. Solar Keymark, stejně jako odpovídající znalost vnitrostátních právních předpisů a právních předpisů Společenství. Osoba instalující solární fotovoltaické a solární tepelné prvky by měla prokázat následující klíčové dovednosti:

i) schopnost bezpečně pracovat s požadovanými nástroji a požadovaným zařízením při dodržování bezpečnostních předpisů a norem, schopnost identifikovat nebezpečí spojená s instalatérskou, elektrikářskou a další činností při instalaci solárních zařízení,

ii) schopnost identifikovat systémy a jejich prvky specifické pro aktivní a pasivní systémy, včetně jejich mechanické konstrukce, a schopnost rozhodnout o umístění komponent i rozvržení a konfiguraci systému,

iii) schopnost určit požadovanou plochu instalace, orientaci a náklon solárních fotovoltaických prvků a prvků pro solární ohřev vody s přihlédnutím k možnému zastínění, oslunění, strukturální integritě a vhodnosti instalace pro danou budovu nebo dané klima a schopnost určit různé metody instalace vhodné pro rozmanité typy střech, včetně kompletního systémového zařízení požadovaného pro vyváženou instalaci, a

iv) specificky ve spojení s instalací solárních fotovoltaických systémů schopnost přizpůsobit schéma elektrického zapojení včetně stanovení proudů, schopnost zvolit vhodné typy vodičů a charakteristiky elektrických obvodů, stanovení vhodné velikosti, charakteristiky a umístění veškerého instalovaného zařízení a všech subsystémů včetně výběru vhodného propojovacího místa.

e) Osvědčení vydané osobě provádějící instalaci by mělo být časově omezeno tak, že k jeho prodloužení bude nezbytný opakovací seminář nebo kurz.

ê 2009/28/ES (přizpůsobený)

ð nový

PŘÍLOHA V

Pravidla pro výpočet dopadů skleníkových plynů z biopaliv, biokapalin a referenčních fosilních paliv

A. Typické a standardní hodnoty platné pro biopaliva, jsou-li vyrobena s nulovými čistými emisemi uhlíku v důsledku změny ve využívání půdy

Způsob výroby biopaliva

Typické úspory emisí skleníkových plynů

Standardní úspory emisí skleníkových plynů

Ethanol z řepy cukrové ð (žádný bioplyn z odpadních vod, zemní plyn jako procesní palivo v konvenčním kotli) ï 

61 % ð 67 % ï 

52 ð 59 ï %

 ð Ethanol z řepy cukrové (s bioplynem z odpadních vod, zemní plyn jako procesní palivo v konvenčním kotli) ï 

ð 77 % ï 

ð 73 % ï 

 ð Ethanol z řepy cukrové (žádný bioplyn z odpadních vod, zemní plyn jako procesní palivo v kogenerační jednotce*) ï 

ð 73 % ï 

ð 68 % ï

 ð Ethanol z řepy cukrové (s bioplynem z odpadních vod, zemní plyn jako procesní palivo v kogenerační jednotce*) ï 

ð 79 % ï 

ð 76 % ï 

 ð Ethanol z řepy cukrové (žádný bioplyn z odpadních vod, lignit jako procesní palivo v kogenerační jednotce*) ï 

ð 58 % ï 

ð 46 % ï 

 ð Ethanol z řepy cukrové (s bioplynem z odpadních vod, lignit jako procesní palivo v kogenerační jednotce*) ï 

ð 71 % ï 

ð 64 % ï 

Ethanol z pšenice (procesní palivo nespecifikováno)

32 %

16 %

Ethanol z pšenice (lignit jako procesní palivo v kogenerační jednotce)

32 %

16 %

Ethanol z pšenice (zemní plyn jako procesní palivo v konvenčním kotli)

45 %

34 %

Ethanol z pšenice (zemní plyn jako procesní palivo v kogenerační jednotce)

53 %

47 %

Ethanol z pšenice (sláma jako procesní palivo v kogenerační jednotce)

69 %

69 %

ð Ethanol z kukuřice (zemní plyn jako procesní palivo v konvenčním kotli) ï 

ð 48 % ï 

ð 40 % ï 

Ethanol z kukuřice vyrobený ve Společenství (zemní plyn jako procesní palivo v kogenerační jednotce ð * ï )

56 ð 55 ï %

49 ð 48 % ï

ð Ethanol z kukuřice (lignit jako procesní palivo v kogenerační jednotce*) ï 

ð 40 % ï 

ð 28 % ï 

ð Ethanol z kukuřice (zbytky z lesnictví jako procesní palivo v kogenerační jednotce*) ï 

ð 69 % ï 

ð 68 % ï 

ðZ jiných obilovin kromě ethanolu z kukuřice (zemní plyn jako procesní palivo v konvenčním kotli) ï 

ð 47 % ï 

ð 38 % ï 

ðZ jiných obilovin kromě ethanolu z kukuřice (zemní plyn jako procesní palivo v kogenerační jednotce*) ï 

ð 53 % ï 

ð 46 % ï 

ðZ jiných obilovin kromě ethanolu z kukuřice (lignit jako procesní palivo v kogenerační jednotce*)  ï 

ð 37 % ï 

ð 24 % ï 

ð Z jiných obilovin kromě ethanolu z kukuřice (zbytky z lesnictví jako procesní palivo v kogenerační jednotce*)  ï 

ð 67 % ï 

ð 67 % ï 

Ethanol z cukrové třtiny

ð 70 % ï

ð 70 % ï

Podíl z obnovitelných zdrojů ethyl-terc.-butyl-etheruu terc-butyl(ethyl)etheru (ETBE)

Stejné jako u použitého způsobu výroby ethanolu

Podíl z obnovitelných zdrojů u terc.-amyl-ethyl- etheruterc-amyl(ethyl)etheru (TAEE)

Stejné jako u použitého způsobu výroby ethanolu

Bionafta z řepkového semene

45 ð 52 ï %

38 ð 47 ï %

Bionafta ze slunečnice

58 ð 57 ï %

51 ð 52 ï %

Bionafta ze soójových bobů

40 ð 55 ï %

31 ð 50 ï %

Bionafta z palmového oleje ( ðotevřená odpadní nádrž ï proces nespecifikován)

36 ð 38 ï %

19 ð 25 ï %

Bionafta z palmového oleje (proces se zachycováním methanu ve výrobně)

62 ð 57 ï %

56 ð 51 ï %

Bionafta z odpadního ð kuchyňského ï rostlinného nebo živočišného* oleje

88 ð 83 ï %

83 ð 77 ï %

ð Živočišné tuky ze zpracování bionafty ï

ð 79 % ï

ð 72 % ï 

Hydrogenačně upravený rostlinný olej z řepkového semene

51 %

47 %

Hydrogenačně upravený slunečnicový rostlinný olej

ð 58 ï 65 %

ð 54 ï 62 %

ð Hydrogenačně upravený rostlinný olej ze sójových bobů ï

ð 55 %ï 

ð 51 % ï 

Hydrogenačně upravený rostlinný olej z palmového oleje ( ð otevřená odpadní nádrž ï proces nespecifikován)

40 %

ð 28 ï 26 %

Hydrogenačně upravený rostlinný olej z palmového oleje (proces se zachycováním methanu ve výrobně)

ð 59 ï 68 %

ð 55 ï 65 %

ð Hydrogenačně upravený olej z odpadního kuchyňského oleje ï

ð 90 %ï 

ð 87% ï 

ð Hydrogenačně upravený olej ze živočišných tuků ze zpracování ï

ð 87 % ï 

ð 83 % ï 

Čistý rostlinný olej z řepkového semene 

ð 59 % ï 58%

57 %

ð Čistý slunečnicový rostlinný olej ï

ð 65 % ï 

ð 64 % ï 

ð Čistý rostlinný olej ze sójových bobů ï

ð 62 % ï 

ð 61 % ï 

ð Čistý rostlinný olej z palmového oleje (otevřená odpadní nádrž) ï 

ð 46 % ï 

ð 36 % ï 

ð Čistý rostlinný olej z palmového oleje (proces se zachycováním methanu ve výrobně) ï 

ð 65 % ï 

ð 63 % ï 

ð Čistý olej z odpadního kuchyňského oleje ï

ð 98 % ï 

ð 98 % ï 

Bioplyn z biologicky rozložitelného komunálního odpadu jako stlačený zemní plyn

80 %

73 %

Bioplyn z vlhké mrvy jako stlačený zemní plyn

84 %

81 %

Bioplyn ze suché mrvy jako stlačený zemní plyn

86 %

82 %

(*) Nezahrnuje živočišný olej, resp. tuk, pocházející z vedlejších živočišných produktů klasifikovaných jako materiál kategorie 3 v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1774/2002 ze dne 3. října 2002 o hygienických pravidlech pro vedlejší produkty živočišného původu, které nejsou určeny pro lidskou spotřebu (1 2 )

ò nový

(*)    Standardní hodnoty pro procesy využívající kogenerační jednotku platí pouze tehdy, pokud VEŠKERÉ procesní teplo dodává kogenerační jednotka.

ê 2009/28/ES (přizpůsobený)

ð nový

B.Odhadované typické a standardní hodnoty pro budoucí biopaliva, která nebyla v lednu 2008 Ö roce 2016 Õ na trhu nebo byla na trhu pouze v zanedbatelném množství, byla-li vyrobena s nulovými čistými emisemi uhlíku v důsledku změny ve využívání půdy

Způsob výroby biopaliva

Typické úspory emisí skleníkových plynů

Standardní úspory emisí skleníkových plynů

Ethanol z pšeničné slámy

87 % ð 85 % ï

85 % ð 83 % ï

Ethanol z odpadního dřeva

80 %

74 %

Ethanol z cíleně pěstovaných energetických dřevin

76 %

70 %

Motorová nafta vyrobená z odpadního dřeva Fischer-Tropschovou syntézou z odpadního dřeva ð v samostatném zařízení ï 

95 %ð 85 % ï

95 %ð 85 % ï

Motorová nafta vyrobená z cíleně pěstovaných energetických dřevin Fischer-Tropschovou syntézou z cíleně pěstovaných energetických dřevin ð v samostatném zařízení ï 

93 %ð 78 % ï

93 %ð 78 % ï

ð Benzin vyrobený z odpadního dřeva Fischer-Tropschovou syntézou v samostatném zařízení ï

 ð 85 % ï

 ð 85 % ï

ð Benzin vyrobený z cíleně pěstovaných energetických dřevin Fischer-Tropschovou syntézou v samostatném zařízení ï 

ð 78 % ï

ð 78 % ï

Dimethylether (DME) z odpadního dřeva ð vyrobený v samostatném zařízení ï 

ð 86 % ï 95%

ð 86 % ï 95%

Dimethylether (DME) z cíleně pěstovaných energetických dřevin ð vyrobený v samostatném zařízení ï

ð 79 % ï 92 %

ð 79% ï92%

Methanol z odpadního dřeva ð vyrobený v samostatném zařízení ï

94 % ð 86 % ï

94 % ð 86 % ï

Methanol z cíleně pěstovaných energetických dřevin ð vyrobený v samostatném zařízení ï

91 % ð 79 % ï

91 %ð 79 % ï

ð Motorová nafta vyrobená Fischer-Tropschovou syntézou zplyňováním černého louhu integrovaným s výrobou celulózy ï

ð 89 % ï 

ð 89 % ï

ð Benzin vyrobený Fischer-Tropschovou syntézou zplyňováním černého louhu integrovaným s výrobou celulózy ï

ð 89 % ï

ð 89 % ï

ð Dimethylether (DME) vyrobený zplyňováním černého louhu integrovaným s výrobou celulózy ï

ð 89 % ï

ð 89 % ï

ð Methanol vyrobený zplyňováním černého louhu integrovaným s výrobou celulózy ï 

ð 89 % ï

ð 89 % ï

Podíl z obnovitelných zdrojů methyl-terc.- butyl-etheruu terc-butyl(methyl)etheru (MTBE)

Stejné jako u použitého způsobu výroby methanolu

C. Metodika

1. Emise skleníkových plynů z výroby a použití paliv používaných v odvětví dopravy, biopaliv a biokapalin v dopravě se vypočítají z tohoto vzorce Ö takto Õ:

ò nový

a) Emise skleníkových plynů z výroby a použití biopaliv se vypočítají z tohoto vzorce:

ê 2009/28/ES (přizpůsobený)

E = eec + el + ep + etd + euescaeccseccr eee,

kde

E

=

celkové emise z používání daného paliva;

eec

=

emise původem z těžby nebo pěstování surovin;

el

=

anualizované emise původem ze změn v zásobě uhlíku vyvolaných změnami ve využívání půdy;

ep

=

emise původem ze zpracování;

etd

=

emise původem z přepravy a distribuce;

eu

=

emise původem z používání daného paliva;

esca

=

úsporay emisí vyvolané nahromaděním uhlíku v půdě díky zdokonaleným zemědělským postupům;

eccs

=

úsporay emisí vyvolané zachycením, sekvestrací a geologickým ukládáním uhlíkuv důsledku zachycování a geologického ukládání uhlíku; Ö a Õ

eccr

=

úspora emisí vyvolanéá zachycením a náhradou uhlíku;. a

eee

=

úspora emisí v důsledku přebytečné elektřiny z kombinované výroby tepla a elektřiny.

Emise z výroby strojního a jiného zařízení se neberou v úvahu.

ò nový

b)     Emise skleníkových plynů z výroby a použití biokapalin se vypočítají ze vzorce pro biopaliva (E), který však musí být rozšířen o přeměnu energie na vyráběnou elektřinu nebo na vyráběné teplo a chlazení, následujícím způsobem:

i) Zařízení na výrobu energie zajišťující pouze dodávky tepla:

ii) Zařízení na výrobu energie zajišťující pouze dodávky elektřiny:

kde

EC h,el = celkové emise skleníkových plynů z konečné energetické komodity;

E    = celkové emise skleníkových plynů z biokapaliny před závěrečnou konverzí;

ηel     = elektrická účinnost, definovaná jako roční výroba elektřiny děleno ročním vstupem biokapaliny na základě jejího energetického obsahu;

ηh     = účinnost tepla, definovaná jako roční výroba užitečného tepla děleno ročním vstupem biokapaliny na základě jejího energetického obsahu.

iii) V případě elektřiny nebo mechanické energie pocházející ze zařízení na výrobu energie, která zajišťují dodávky užitečného tepla společně s dodávkami elektřiny a/nebo mechanické energie:

iv) V případě užitečného tepla pocházejícího ze zařízení na výrobu energie, která zajišťují dodávky tepla společně s dodávkami elektřiny a/nebo mechanické energie:

kde

ECh,el = celkové emise skleníkových plynů z konečné energetické komodity;

E    = celkové emise skleníkových plynů z biokapaliny před závěrečnou konverzí;

ηel     = elektrická účinnost, definovaná jako roční výroba elektřiny děleno roční spotřebou paliva na základě jeho energetického obsahu;

ηh     = účinnost tepla, definovaná jako roční výroba užitečného tepla děleno roční spotřebou paliva na základě jeho energetického obsahu;

Cel     = podíl exergie na elektřině a /nebo mechanické energii, stanovený na 100 % (Cel = 1);

Ch     = účinnost Carnotova cyklu (podíl exergie na užitečném teple).

Účinnost Carnotova cyklu, Ch, pro užitečné teplo při různých teplotách je definována jako:

kde

Th    = teplota měřená jako absolutní teplota (v kelvinech) užitečného tepla v místě dodání;

T0    = teplota okolí, stanovená jako 273 kelvinů (rovná se 0 °C).

Pro Th < 150 °C (423,15 kelvinu) může být případně Ch definována tímto způsobem:

Ch     = účinnost Carnotova cyklu pro teplo při teplotě 150 °C (423,15 kelvinů), která činí: 0,3546.

Pro účely tohoto výpočtu se použijí tyto definice:

a)    „kombinovanou výrobou tepla a elektřiny“ se rozumí současná výroba tepelné energie a elektřiny a/nebo mechanické energie v jednom procesu;

b)    „užitečným teplem“ se rozumí teplo vyrobené k uspokojení ekonomicky odůvodněné poptávky po teplu k vytápění a chlazení;

c)    „ekonomicky odůvodněnou poptávkou“ se rozumí poptávka, která nepřekračuje potřeby tepla nebo chlazení a která by byla jinak uspokojována za tržních podmínek.

ê 2009/28/ES

ð nový

2. Emise skleníkových plynů z ð bioplynů a biokapalin se vyjádří tímto způsobem: ï paliv, E, se vyjadřují jako ekvivalent gramů CO2 na jeden MJ paliva, gCO2eq/MJ.

ò nový

a) Emise skleníkových plynů z biopaliv, E, se vyjadřují v gramech ekvivalentu CO2 na MJ paliva: gCO2eq /MJ.

b) Emise skleníkových plynů z biokapalin, EC, se vyjadřují v gramech ekvivalentu CO2 na MJ konečné energetické komodity (tepla nebo elektřiny): gCO2eq /MJ.

Je-li vedle vytápění a chlazení kombinovaně vyráběna i elektřina, emise se rozdělí mezi teplo a elektřinu (podle bodu 1 písm. b)), bez ohledu na to, zda je teplo je skutečně využíváno za účelem vytápění nebo chlazení 3 .

Pokud se emise skleníkových plynů z těžby nebo pěstování surovin, eec, vyjadřují v g CO2eq na tunu suchých vstupních surovin, převod na gramy ekvivalentu CO2 na MJ paliva, gCO2eq /MJ, se vypočte takto:

kde

Emise na suchou tunu vstupních surovin se vypočtou tímto způsobem:

 

ê 2009/28/ES

3. Odchylně od bodu 2 je možno u paliv používaných v odvětví dopravy hodnoty vypočtené jako g CO2eq/MJ upravit s přihlédnutím k rozdílům mezi palivy v hodnotě vykonané užitečné práce vyjádřené jako km/MJ. Takovou úpravu je možno uskutečnit jen v případě, že existují důkazy o rozdílech ve vykonané užitečné práci.

4. 3. Úsporay emisí skleníkových plynů vyvolané při používání biopaliv a biokapalin se vypočítají takto:

ò nový

a) úspory emisí skleníkových plynů z biopaliv:

ê 2009/28/ES

ð nový

ÚSPORY = ð (E F(t) – E B /E F(t)ï , (EFEB)/EF,

kde

EB

=

celkové emise z biopaliva a

EF(t)

=

celkové emise z referenčního fosilního paliva ð používaného pro dopravu ï.;

ò nový

b) úspory emisí skleníkových plynů při výrobě tepla, chlazení a výrobě elektřiny z biokapalin:

ÚSPORY = (ECF(h&c,el,) – ECB(h&c,el)/ECF (h&c,el), 

kde

ECB(h&c,el) = celkové emise z tepla nebo elektřiny; a

ECF(h&c,el) = celkové emise z referenčního fosilního paliva používaného pro užitečné teplo nebo elektřinu.

ê 2009/28/ES

ð nový

5.4. Skleníkovými plyny pro účely bodu 1 jsou CO2, N2O a CH4. Při výpočtu ekvivalentu CO2 se uvažovanéuvedené plyny hodnotí takto:

CO2

:

1

N2O

:

296 ð 298 ï 

CH4

:

23 ð 25 ï

6.5. Do emisí původem z těžby nebo pěstování surovin, eec, se započtou emise pocházející ze samotného procesu těžby nebo pěstování, emise ze získání, ð sušení a skladování ï surovin, emise z odpadu a úniků a emise původem z výroby chemikálií nebo produktů použitých při těžbě nebo pěstování. Zachycování CO2 při pěstování surovin je vyloučeno. Prokázané úspory emisí skleníkových plynů v důsledku spalování odpadního plynu při těžbě ropy kdekoli na světě se odečítají. Jako alternativu skutečných hodnot emisí z pěstování surovin lze použít odhady úrovně těchto emisí ð z pěstování zemědělské biomasy ï, které je možno získat z používaných ð regionálních ï průměrných hodnot ð u emisí z pěstování zahrnutých do zpráv podle čl. 28 odst. 4 a z informací o rozložených standardních hodnotách pro pěstování obsažených v této příloze. Jako alternativu skutečných hodnot emisí je při absenci příslušných informací ve výše uvedených zprávách povoleno vypočítat průměrné hodnoty založené na místních zemědělských postupech, které vycházejí například z údajů o skupinách zemědělských podniků ï vypočtených pro geografické plochy rozsahu menšího než u ploch používaných pro výpočet standardních hodnot.

ò nový

6.    Pro účely výpočtu uvedeného v bodě 3 se k úsporám emisí na základě lepšího řízení zemědělství, například přechodu na minimální orbu či bezorebné setí, pěstování lepších plodin či jejich střídání, používání krycích plodin, včetně hospodaření se zbytky plodin, a používání organických pomocných půdních látek (např. kompostu nebo digestátu z kvašení mrvy), přihlédne pouze tehdy, pokud byly předloženy spolehlivé a ověřitelné důkazy, že obsah uhlíku v půdě se zvyšuje, nebo se dá rozumně očekávat, že v období, kdy byly dotyčné suroviny pěstovány, uvedený obsah vzrostl, přičemž se k emisím přihlédne v případě, kde tyto postupy vedou k vyššímu používání umělých hnojiv a herbicidů.

ê2015/1513 čl. 2 bod 13 a příloha II bod 1

7. Anualizované hodnoty emisí pocházejících ze změn v zásobě uhlíku vyvolaných změnami ve využívání půdy, el, se vypočítají rozdělením celkových emisí rovnoměrně mezi dvacet let. Pro výpočet těchto emisí se použije následující rovnice:

el = (CSR – CSA) × 3,664 × 1/20 × 1/P – eB, 4

kde

el

=

anualizované emise skleníkových plynů ze změn v zásobě uhlíku vyvolaných změnami ve využívání půdy (vyjádřené jako ekvivalentní hmotnost (v gramech) ekvivalentu CO2 na jednotku energie biopaliva nebo biokapalin (v megajoulech)). ‚Orná půda‘ 5 a ‚trvalé kultury‘ 6 se považují za jeden způsob využívání půdy;

CSR

=

zásoba uhlíku na jednotku plochy spojená s referenčním využíváním půdy (vyjádřená jako hmotnost (v tunách) uhlíku na jednotku plochy, zahrnující jak půdu, tak vegetaci). Za referenční využívání půdy se považuje využívání půdy v lednu 2008 nebo 20 let před získáním suroviny, přičemž se použije pozdější datum;

CSA

=

zásoba uhlíku na jednotku plochy spojená s referenčním se skutečným využíváním půdy (vyjádřená jako hmotnost (v tunách) uhlíku na jednotku plochy, zahrnující jak půdu, tak vegetaci). V případech, kdy dochází k hromadění zásob uhlíku po dobu přesahující jeden rok, stanoví se hodnota činitele CSA jako odhad zásoby na jednotku plochy za období dvaceti let nebo v době zralosti plodiny, přičemž se použije situace, která nastane dříve;

P

=

produktivita plodiny (vyjádřená jako energie biopaliva nebo biokapaliny na jednotku plochy za rok) a

eB

=

bonus ve výši 29 gCOeq/MJ biopaliva nebo biokapaliny, pokud je biomasa získávána ze znehodnocené půdy, která prošla obnovou, za podmínek stanovených v bodě 8.

ê 2009/28/ES (přizpůsobený)

ð nový

8. Bonus ve výši 29 gCO2eq/MJ se přidělí, pokud je prokázáno, že daná půda:

a) nebyla v lednu roku 2008 využívána k zemědělským nebo jakýmkoli jiným činnostem a

b) spadá do jedné z těchto kategorií:

i) půda Ö je Õ  závažným způsobem znehodnocená, včetně takové půdy dříve využívané k zemědělským účelům.,

ii) silně kontaminovaná půda.

Bonus ve výši 29 gCO2eq/MJ se použije pro období maximálně 10 ð 20 ï let od doby, kdy došlo k přeměně půdy na zemědělsky využívanou půdu, a to za předpokladu, že je zajištěn pravidelný nárůst zásob uhlíku, jakož i značné snížení eroze u půd spadajících do bodu i b) a snížení kontaminace u půd spadajících do bodu ii).

9. Kategorie uvedené v bodě 8 písm. b) jsou vymezeny takto:

a)půdami Půdami závažným způsobem znehodnocenými“ se rozumí půdy, jež byly po značnou dobu výrazně zasoleny nebo vykazují obzvláště nízký obsah organických látek a jež jsou závažným způsobem erodované;

b) „půdami silně kontaminovanými“ se rozumí půdy, které nejsou vzhledem ke kontaminaci vhodné k pěstování potravin nebo krmiv.

Tyto půdy zahrnují půdy, které byly předmětem rozhodnutí Komise podle čl. 18 odst. 4 čtvrtého pododstavce.

10. Komise do 31. prosince 2009 ð 2020 ï přijme Ö přezkoumá Õ  pokyny pro výpočet zásob uhlíku v půdě 7 vycházející z pokynů IPCC z roku 2006 pro národní inventury skleníkových plynů – svazku 4ð a v souladu s nařízením (EU) č. 525/2013 8 a nařízením (PO PŘIJETÍ VLOŽTE PŘÍSLUŠNÉ ČÍSLO 9 ï. Pokyny Komise slouží jako základ pro výpočet zásob uhlíku v půdě pro účely této směrnice.

11. Emise původem ze zpracování, ep, zahrnují emise z vlastního procesu zpracování, emise z odpadu a úniků a emise původem z výroby chemikálií nebo výrobků použitých při zpracování.

Při zohlednění spotřeby elektřiny, která není generována přímo v zařízení vyrábějícím příslušné palivo, se předpokládá, že intenzita emisí skleníkových plynů z výroby a distribuce této elektřiny se rovná průměrné intenzitě emisí při výrobě a distribuci elektřiny v dané oblasti. Odchylně od tohoto pravidla mohou výrobci pro elektřinu vyrobenou samostatným zařízením generujícím elektřinu použít průměrnou hodnotu platnou pro dané zařízení, pokud není připojeno k rozvodné soustavě síti.

ò nový

Emise původem ze zpracování v přílušných případech zahrnují emise ze sušení prozatímních produktů a materiálů. 

ê 2009/28/ES (přizpůsobený)

ð nový

12. Emise z přepravy a distribuce, etd, zahrnují emise pocházející z přepravy a skladování surovin a polotovarů i ze skladování a distribuce konečného výrobku. Tento bod se nevztahuje na emise z přepravy a distribuce zohledňované podle bodu 6 5.

13. Emise pocházející z použitéhoí paliva, eu, se pokládají u biopaliv a biokapalin za rovné nule.

ð Emise skleníkových plynů jiných než CO2 (N2O a CH4) z použitého paliva musí být zahrnuty do faktoru eu pro biokapaliny. ï

14. Úsporay emisí vyvolané zachycením a geologickým ukládáním uhlíku, eccs, které již nebyly započítány do ep, se omezují na emise, ke kterým nedošlo v důsledku zachycení a ð ukládání ïsekvestrace emitovaného CO2 v přímé souvislosti se získáváním, přepravou, zpracováním a distribucí paliva ð , pokud ukládání probíhalo v souladu se směrnicí 2009/31/ES o geologickém ukládání oxidu uhličitého ï.

15. Úsporay emisí vyvolané zachycením a náhradou uhlíku, eccr, ð přímo souvisejí s výrobou biopaliva nebo biokapaliny, jíž jsou přiřazeny, a ï se omezují se na emise, ke kterým nedošlo v důsledku zachycení CO2, jehož uhlík pochází z biomasy a používá se ð v energetice nebo odvětví dopravy ï k náhradě CO2 z fosilních paliv používaného v souvislosti s komerčními výrobky a službami.

ò nový

16. Pokud kogenerační jednotka – zajištující teplo a/nebo elektřinu v procesu výroby paliva, pro které se počítají emise – vyrobí přebytečnou elektřinu a/nebo přebytečné užitečné teplo, rozdělí se emise skleníkových plynů mezi elektřinu a užitečné teplo podle teploty tepla (jež odráží užitnost (užitek) tepla). Faktor rozdělení, nazývaný účinnost Carnotova cyklu, Ch, se pro užitečné teplo při různých teplotách vypočte tímto způsobem:

kde

Th     = teplota měřená jako absolutní teplota (v kelvinech) užitečného tepla v místě dodání;

T0    = teplota okolí, stanovená jako 273 kelvinů (rovná se 0 °C).

Pro Th < 150 °C (423,15 kelvinu) může být případně Ch definována tímto způsobem:

Ch     = účinnost Carnotova cyklu pro teplo při teplotě 150 °C (423,15 kelvinů), která činí: 0,3546.

Pro účely tohoto výpočtu se použijí skutečné účinnosti, definované jako vyrobená roční mechanická energie, elektřina resp. teplo děleno ročním vstupem energie.

Pro účely tohoto výpočtu se použijí tyto definice:

   a) „kombinovanou výrobou tepla a elektřiny“ se rozumí současná výroba tepelné energie a elektrické a/nebo mechanické energie v jednom procesu;

   b) „užitečným teplem“ se rozumí teplo produkované k uspokojení ekonomicky odůvodněné poptávky po teplu k vytápění nebo chlazení;

   c) „ekonomicky odůvodněnou poptávkou“ se rozumí poptávka, která nepřekračuje potřeby tepla nebo chlazení a která by byla jinak uspokojována za tržních podmínek.

ê 2009/28/ES (přizpůsobený)

ð nový

16. Úspora emisí v důsledku přebytečné elektřiny z kombinované výroby, eee, se berou v úvahu ve vztahu k přebytečné elektřině generované zařízením na výrobu paliva využívajícím kogenerační princip, ovšem s výjimkou případů, kdy palivo používané v kogeneračním cyklu představuje druhotný produkt, který není zbytkem zemědělské plodiny. Při zohlednění této přebytečné elektřiny se předpokládá, že kapacita kogenerační jednotky je rovna minimální kapacitě potřebné k tomu, aby kogenerační jednotka dodávala tepelnou energii nezbytnou pro výrobu předmětného paliva. Úspora emisí skleníkových plynů související s touto přebytečnou elektřinou se pokládají za rovné množství skleníkových plynů, které by byly emitovány při výrobě stejného množství elektřiny v elektrárně s využitím stejného paliva, jaké se používá v kogenerační jednotce.

17. V případech, kdy v procesu výroby paliva vzniká kombinace paliva, pro které se počítají emise, a jednoho nebo několika dalších produktů („druhotných produktů“), rozdělí se emise skleníkových plynů mezi palivo (nebo jeho odpovídající meziprodukty) a druhotné produkty v poměru k jejich energetickému obsahu (stanovenému u druhotných produktů s výjimkou elektřiny ð a tepla ï jako spodní výhřevnost). ð Intenzita skleníkových plynů přebytečného užitečného tepla nebo přebytečné elektřiny se shoduje s intenzitou skleníkových plynů tepla nebo elektřiny dodaných do procesu výroby paliva a určí se na základě výpočtu intenzity skleníkových plynů všech vstupů a emisí, včetně vstupních surovin a emisí CH4 a N2O, do a z kogenerační jednotky, kotle či jiného zařízení dodávajícího teplo nebo elektřinu do procesu výroby paliva. V případě kombinované výroby elektřiny a tepla se výpočet provádí podle bodu 16. ï

18. Pro účely výpočtu uvedeného v bodě 17 se emise takto rozdělované počítají jako eec + el plus ty podíly ep, etd a eee  ð eec + e l + esca plus ty podíly e p, e td , eccs, a eccr ï , které se vztahují na výrobní kroky předcházející výrobnímu až do výrobního kroku, ve kterém vzniká předmětný druhotný produkt, včetně tohoto kroku. Došlo-li k přiřazení emisí druhotným produktům v některém z předchozích výrobních kroků životního cyklu, použije se pro předmětný účel místo těchto celkových emisí jen podíl těchto emisí přiřazený v posledním z těchto výrobních kroků meziproduktu vyráběného paliva.

ò nový

V případě biopaliv a biokapalin musí být pro účely tohoto výpočtu zohledněny všechny druhotné produkty, které nespadají do oblasti působnosti bodu 17. K odpadům ani zbytkům se žádné emise nepřiřadí. U druhotných produktů, jejichž energetický obsah je záporný, se pokládá energetický obsah pro účely výpočtu za nulový.

Emise skleníkových plynů z odpadů a zbytků, včetně korun stromů a větví, slámy, plev, kukuřičných klasů a ořechových skořápek, a zbytků ze zpracování, včetně surového glycerinu (glycerin, který není rafinován) a bagasy, se považují v celém životním cyklu těchto odpadů a zbytků až do doby jejich získání za nulové bez ohledu na to, zda jsou uvedené odpady a zbytky před přeměnou na konečný produkt zpracovány na prozatímní produkty.

V případě paliv vyráběných v jiných rafinériích, než které jsou kombinací zpracovatelských zařízení a kotlů nebo kogeneračních jednotek zajišťujících dodávky tepla a/nebo elektřiny do zpracovatelského zařízení, je analyzovanou jednotkou pro účely výpočtu podle bodu17 rafinérie.

ê 2009/28/ES (přizpůsobený)

ð nový

V případě biopaliv a biokapalin se pro účely tohoto výpočtu zohlední všechny druhotné produkty včetně elektřiny, na kterou se nevztahuje bod 16, s výjimkou zbytků zemědělských plodin včetně slámy, bagasy, plev, kukuřičných klasů a ořechových skořápek. Energetický obsah druhotných produktů, jejichž energetický obsah je záporný, se pokládá pro účely výpočtu za nulový.

Emise skleníkových plynů z odpadů, zbytků zemědělských plodin včetně slámy, bagasy, plev, kukuřičných klasů a ořechových skořápek a zbytků, které pocházejí ze zpracovatelských řetězců, včetně surového glycerinu (glycerin, který není rafinován), se považují v celém životním cyklu těchto odpadů a zbytků až do doby jejich získání za nulové.

V případě paliv vyráběných v rafinériích se pro účely výpočtu podle bodu 17 pokládá za analyzovanou jednotku tato rafinérie.

19. V případě biopaliv se pro účely výpočtu podle bodu 43 použije jako hodnota EF  ð E F(t) ï  referenčního fosilního paliva poslední známá skutečná hodnota průměrných emisí z fosilní složky benzinu a motorové nafty spotřebované ve Společenství tak, jak se uvádí podle ustanovení směrnice 98/70/ES. Nejsou-li tyto údaje k dispozici, použije se hodnota 83,8 ð rovná 94 ï gCO2eq/MJ.

V případě biokapalin používaných k výrobě elektřiny se pro účely výpočtu podle bodu 43 jako hodnota EF referenčního fosilního paliva použije 91 ð 183 ï g CO2eq/MJ.

V případě biokapalin používaných k výrobě ð užitečného ï tepla ð a k vytápění a/nebo chlazení ï se pro účely výpočtu podle bodu 43 jako hodnota EFð (h&c) ï referenčního fosilního paliva použije 77 ð  80 ï gCO2eq/MJ.

V případě biokapalin používaných ke kombinované výrobě se pro účely výpočtu podle bodu 4 jako hodnota EF referenčního fosilního paliva použije 85 g CO2eq/MJ.

D. Rozložené standardní hodnoty pro biopaliva a biokapaliny

Rozložené standardní hodnoty pro pěstování: „eec“ podle definice v části C této přílohy Ö včetně emisí N2O z půdy Õ  

ò nový

Způsob výroby biopaliva nebo biokapaliny

Typické emise skleníkových plynů

(gCO2eq/MJ)

Standardní emise skleníkových plynů

(gCO2eq/MJ)

Ethanol z řepy cukrové

9,6

9,6

Ethanol z kukuřice

25,5

25,5

Z jiných obilovin kromě ethanolu z kukuřice

27,0

27,0

Ethanol z cukrové třtiny

17,1

17,1

Podíl z obnovitelných zdrojů u ETBE

Stejné jako u použitého způsobu výroby ethanolu

Podíl z obnovitelných zdrojů u TAEE

Stejné jako u použitého způsobu výroby ethanolu

Bionafta z řepkového semene

32,0

32,0

Bionafta ze slunečnice

26,1

26,1

Bionafta ze sójových bobů

21,4

21,4

Bionafta z palmového oleje

20,7

20,7

Bionafta z odpadního kuchyňského oleje

0

0

Živočišné tuky ze zpracování bionafty

0

0

Hydrogenačně upravený rostlinný olej z řepkového semene

33,4

33,4

Hydrogenačně upravený slunečnicový rostlinný olej

26,9

26,9

Hydrogenačně upravený rostlinný olej ze sójových bobů

22,2

22,2

Hydrogenačně upravený rostlinný olej z palmového oleje

21,7

21,7

Hydrogenačně upravený olej z odpadního kuchyňského oleje 

0

0

Hydrogenačně upravený olej ze živočišných tuků ze zpracování

0

0

Čistý rostlinný olej z řepkového semene

33,4

33,4

Čistý slunečnicový rostlinný olej

27,2

27,2

Čistý rostlinný olej ze sójových bobů

22,3

22,3

Čistý rostlinný olej z palmového oleje

21,6

21,6

Čistý olej z odpadního kuchyňského oleje

0

0

ê 2009/28/ES (přizpůsobený)

Způsob výroby biopaliva nebo biokapaliny

Typické emise skleníkových plynů

(gCO2eq/MJ)

Standardní emise skleníkových plynů

(gCO2eq/MJ)

Ethanol z řepy cukrové

12

12

Ethanol z pšenice

23

23

Ethanol z kukuřice vyrobený ve Společenství

20

20

Ethanol z cukrové třtiny

14

14

Podíl z obnovitelných zdrojů u ETBE

Stejné jako u použitého způsobu výroby ethanolu

Podíl z obnovitelných zdrojů u TAEE

Stejné jako u použitého způsobu výroby ethanolu

Bionafta z řepkového semene

29

29

Bionafta ze slunečnice

18

18

Bionafta ze sójových bobů

19

19

Bionafta z palmového oleje

14

14

Bionafta z odpadního rostlinného nebo živočišného oleje

0

0

Hydrogenačně upravený rostlinný olej z řepkového semene

30

30

Hydrogenačně upravený slunečnicový rostlinný olej

18

18

Hydrogenačně upravený rostlinný olej z palmového oleje

15

15

Čistý rostlinný olej z řepkového semene

30

30

Bioplyn z biologicky rozložitelného komunálního odpadu jako stlačený zemní plyn

0

0

Bioplyn z vlhké mrvy jako stlačený zemní plyn

0

0

Bioplyn ze suché mrvy jako stlačený zemní plyn

0

0

(*)Nezahrnuje živočišný olej, resp. tuk, pocházející z vedlejších živočišných produktů klasifikovaných jako materiál kategorie 3 v souladu s nařízením (ES) č. 1774/2002.

ò nový

Rozložené standardní hodnoty pro pěstování: „eec“ – pouze pro emise N2O z půdy (jsou již zahrnuty v rozložených hodnotách pro emise z pěstování v tabulce pro „eec“)

Způsob výroby biopaliva nebo biokapaliny

Typické emise skleníkových plynů

(gCO2eq/MJ)

Standardní emise skleníkových plynů

(gCO2eq/MJ)

Ethanol z řepy cukrové

4,9

4,9

Ethanol z kukuřice

13,7

13,7

Z jiných obilovin kromě ethanolu z kukuřice

14,1

14,1

Ethanol z cukrové třtiny

2,1

2,1

Podíl z obnovitelných zdrojů u ETBE

Stejné jako u použitého způsobu výroby ethanolu

Podíl z obnovitelných zdrojů u TAEE

Stejné jako u použitého způsobu výroby ethanolu

Bionafta z řepkového semene

17,6

17,6

Bionafta ze slunečnice

12,2

12,2

Bionafta ze sójových bobů

13,4

13,4

Bionafta z palmového oleje

16,5

16,5

Bionafta z odpadního kuchyňského oleje

0

0

Živočišné tuky ze zpracování bionafty

0

0

Hydrogenačně upravený rostlinný olej z řepkového semene

18,0

18,0

Hydrogenačně upravený slunečnicový rostlinný olej

12,5

12,5

Hydrogenačně upravený rostlinný olej ze sójových bobů

13,7

13,7

Hydrogenačně upravený rostlinný olej z palmového oleje

16,9

16,9

Hydrogenačně upravený olej z odpadního kuchyňského oleje

0

0

Hydrogenačně upravený olej ze živočišných tuků ze zpracování

0

0

Čistý rostlinný olej z řepkového semene

17,6

17,6

Čistý slunečnicový rostlinný olej

12,2

12,2

Čistý rostlinný olej ze sójových bobů

13,4

13,4

Čistý rostlinný olej z palmového oleje

16,5

16,5

Čistý olej z odpadního kuchyňského oleje

0

0

ê 2009/28/ES (přizpůsobený)

ð nový

Rozložené standardní hodnoty pro zpracování (včetně přebytečné elektřiny): „ep – eee“ podle definice v části C této přílohy

Způsob výroby biopaliva nebo biokapaliny

Typické emise skleníkových plynů

(gCO2eq/MJ)

Standardní emise skleníkových plynů

(gCO2eq/MJ)

Ethanol z řepy cukrové ð (žádný bioplyn z odpadních vod, zemní plyn jako procesní palivo v konvenčním kotli) ï

19 ð 18,8 ï

26 ð 26,3 ï

ð Ethanol z řepy cukrové (s bioplynem z odpadních vod, zemní plyn jako procesní palivo v konvenčním kotli) ï

ð 9,7 ï

ð 13,6 ï

ð Ethanol z řepy cukrové (žádný bioplyn z odpadních vod, zemní plyn jako procesní palivo v kogenerační jednotce*) ï 

ð 13,2 ï

ð 18,5 ï

ð Ethanol z řepy cukrové (s bioplynem z odpadních vod, zemní plyn jako procesní palivo v kogenerační jednotce*) ï 

ð 7,6 ï

ð 10,6 ï

ð Ethanol z řepy cukrové (žádný bioplyn z odpadních vod, lignit jako procesní palivo v kogenerační jednotce*) ï 

ð 27,4 ï

ð 38,3 ï

ð Ethanol z řepy cukrové (s bioplynem z odpadních vod, lignit jako procesní palivo v kogenerační jednotce*) ï 

ð 15,7 ï

ð 22,0 ï

Ethanol z pšenice (procesní palivo nespecifikováno)

32 

45 

Ethanol z pšenice (lignit jako procesní palivo v kogenerační jednotce)

32 

45 

Ethanol z pšenice (zemní plyn jako procesní palivo v konvenčním kotli)

21 

30 

Ethanol z pšenice (zemní plyn jako procesní palivo v kogenerační jednotce)

14

19

Ethanol z pšenice (sláma jako procesní palivo v kogenerační jednotce)

1

1

ð Ethanol z kukuřice (zemní plyn jako procesní palivo v konvenčním kotli)  ï

ð 20,8 ï 

ð 29,1 ï

Ethanol z kukuřice vyrobený ve Společenství (zemní plyn jako procesní palivo v kogenerační jednotce*)

15 ð 14,8 ï

21 ð 20,8 ï

ð Ethanol z kukuřice (lignit jako procesní palivo v kogenerační jednotce*) ï

ð 28,6 ï

ð 40,1 ï

ð Ethanol z kukuřice (zbytky z lesnictví jako procesní palivo v kogenerační jednotce*) ï

ð 1,8 ï

ð 2,6 ï

ð Z jiných obilovin kromě ethanolu z kukuřice (zemní plyn jako procesní palivo v konvenčním kotli) ï

ð 21,0 ï

ð 29,3 ï

ð Z jiných obilovin kromě ethanolu z kukuřice (zemní plyn jako procesní palivo v kogenerační jednotce*) ï

ð 15,1 ï

ð 21,1 ï

ð Z jiných obilovin kromě ethanolu z kukuřice (lignit jako procesní palivo v kogenerační jednotce*) ï

ð 30,3 ï

ð 42,5 ï

ð Z jiných obilovin kromě ethanolu z kukuřice (zbytky z lesnictví jako procesní palivo v kogenerační jednotce*) ï

ð 1,5 ï

ð 2,2 ï

Ethanol z cukrové třtiny

1 ð 1,3 ï

1 ð 1,8 ï

Podíl z obnovitelných zdrojů u ETBE

Stejné jako u použitého způsobu výroby ethanolu

Podíl z obnovitelných zdrojů u TAEE

Stejné jako u použitého způsobu výroby ethanolu

Bionafta z řepkového semene

16 ð 11,7 ï

22 ð 16,3 ï

Bionafta ze slunečnice

16 ð 11,8 ï

22 ð 16,5 ï

Bionafta ze sójových bobů

18 ð 12,1 ï

26 ð 16,9 ï

Bionafta z palmového oleje (proces nespecifikován ð otevřená odpadní nádrž ï)

35 ð 30,4 ï

49 ð 42,6 ï

Bionafta z palmového oleje (proces se zachycováním methanu ve výrobně)

13 ð 13,2 ï

18 ð 18,5 ï

Bionafta z odpadního ð kuchyňského ï rostlinného nebo živočišného oleje 

9 ð 14,1 ï

13 ð 19,7 ï

ð Živočišné tuky ze zpracování bionafty ï

ð 17,8 ï

ð 25,0 ï

Hydrogenačně upravený rostlinný olej z řepkového semene

10 ð 10,7 ï

13 ð 15,0 ï

Hydrogenačně upravený slunečnicový rostlinný olej

10 ð 10,5 ï

13 ð 14,7 ï

ð Hydrogenačně upravený rostlinný olej ze sójových bobů ï

ð 10,9 ï 

ð 15,2 ï

Hydrogenačně upravený rostlinný olej z palmového oleje (proces nespecifikován ð otevřená odpadní nádrž ï )

30 ð 27,8ï

42 ð 38,9 ï

Hydrogenačně upravený rostlinný olej z palmového oleje (proces se zachycováním methanu ve výrobně)

7 ð 9,7 ï

9 ð 13,6 ï

ð Hydrogenačně upravený olej z odpadního kuchyňského oleje ï

ð 7,6 ï

ð 10,6 ï

ð Hydrogenačně upravený olej ze živočišných tuků ze zpracováníï

ð 10,4 ï

ð 14,5 ï

Čistý rostlinný olej z řepkového semene

4 ð 3,7 ï

5 ð 5,2 ï

ð Čistý slunečnicový rostlinný olej ï

ð 3,8 ï

ð 5,4 ï

ð Čistý rostlinný olej ze sójových bobů ï

ð 4,2 ï

ð 5,9 ï

ð Čistý rostlinný olej z palmového oleje (otevřená odpadní nádrž) ï

ð 22,6 ï

ð 31,7 ï

ð Čistý rostlinný olej z palmového oleje (proces se zachycováním methanu ve výrobně) ï

ð 4,7 ï

ð 6,5 ï

ð Čistý olej z odpadního kuchyňského oleje ï

ð 0,6 ï

ð 0,8 ï

Bioplyn z biologicky rozložitelného komunálního odpadu jako stlačený zemní plyn

14

20

Bioplyn z vlhké mrvy jako stlačený zemní plyn

8

11

Bioplyn ze suché mrvy jako stlačený zemní plyn

8

11

ò nový

Rozložené standardní hodnoty pouze pro extrakci oleje (jsou již zahrnuty v rozložených hodnotách pro emise ze zpracování v tabulce pro „ep“)

Způsob výroby biopaliva nebo biokapaliny

Typické emise skleníkových plynů

(gCO2eq/MJ)

Standardní emise skleníkových plynů

(gCO2eq/MJ)

Bionafta z řepkového semene

3,0

4,2

Bionafta ze slunečnice

2,9

4,0

Bionafta ze sójových bobů

3,2

4,4

Bionafta z palmového oleje (otevřená odpadní nádrž)

20,9

29,2

Bionafta z palmového oleje (proces se zachycováním methanu ve výrobně)

3,7

5,1

Bionafta z odpadního kuchyňského oleje

 0

Živočišné tuky ze zpracování bionafty

4,3

6,0

Hydrogenačně upravený rostlinný olej z řepkového semene

3,1

4,4

Hydrogenačně upravený slunečnicový rostlinný olej

3,0

4,1

Hydrogenačně upravený rostlinný olej ze sójových bobů

3,3

4,6

Hydrogenačně upravený rostlinný olej z palmového oleje (otevřená odpadní nádrž)

21,9

30,7

Hydrogenačně upravený rostlinný olej z palmového oleje (proces se zachycováním methanu ve výrobně)

3,8

5,4

Hydrogenačně upravený olej z odpadního kuchyňského oleje

 0

Hydrogenačně upravený olej ze živočišných tuků ze zpracování

4,6

6,4

Čistý rostlinný olej z řepkového semene

3,1

4,4

Čistý slunečnicový rostlinný olej

3,0

4,2

Čistý rostlinný olej ze sójových bobů

3,4

4,7

Čistý rostlinný olej z palmového oleje (otevřená odpadní nádrž)

21,8

30,5

Čistý rostlinný olej z palmového oleje (proces se zachycováním methanu ve výrobně)

3,8

5,3

Čistý olej z odpadního kuchyňského oleje

 0

 0

Rozložené standardní hodnoty pro přepravu a distribuci: „etd“ podle definice v části C této přílohy

Způsob výroby biopaliva nebo biokapaliny

Typické emise skleníkových plynů

(gCO2eq/MJ)

Standardní emise skleníkových plynů

(gCO2eq/MJ)

Ethanol z řepy cukrové (žádný bioplyn z odpadních vod, zemní plyn jako procesní palivo v konvenčním kotli) 

2,4

2,4

Ethanol z řepy cukrové (s bioplynem z odpadních vod, zemní plyn jako procesní palivo v konvenčním kotli)

2,4

2,4

Ethanol z řepy cukrové (žádný bioplyn z odpadních vod, zemní plyn jako procesní palivo v kogenerační jednotce*)

2,4

2,4

Ethanol z řepy cukrové (s bioplynem z odpadních vod, zemní plyn jako procesní palivo v kogenerační jednotce*)

2,4

2,4

Ethanol z řepy cukrové (žádný bioplyn z odpadních vod, lignit jako procesní palivo v kogenerační jednotce*)

2,4

2,4

Ethanol z cukrové řepy (žádný bioplyn z odpadních vod, lignit jako procesní palivo v kogenerační jednotce*)

2,4

2,4

Ethanol z kukuřice (zemní plyn jako procesní palivo v kogenerační jednotce*)

2,2

2,2

Ethanol z kukuřice (zemní plyn jako procesní palivo v konvenčním kotli)

2,2

2,2

Ethanol z kukuřice (lignit jako procesní palivo v kogenerační jednotce*)

2,2

2,2

Ethanol z kukuřice (zbytky z lesnictví jako procesní palivo v kogenerační jednotce*)

2,2

2,2

Z jiných obilovin kromě ethanolu z kukuřice (zemní plyn jako procesní palivo v konvenčním kotli)

2,2

2,2

Z jiných obilovin kromě ethanolu z kukuřice (zemní plyn jako procesní palivo v kogenerační jednotce*)

2,2

2,2

Z jiných obilovin kromě ethanolu z kukuřice (lignit jako procesní palivo v kogenerační jednotce*)

2,2

2,2

Z jiných obilovin kromě ethanolu z kukuřice (zbytky z lesnictví jako procesní palivo v kogenerační jednotce*)

2,2

2,2

Ethanol z cukrové třtiny

9,7

9,7

Podíl z obnovitelných zdrojů u ETBE

Stejné jako u použitého způsobu výroby ethanolu

Podíl z obnovitelných zdrojů u TAEE

Stejné jako u použitého způsobu výroby ethanolu

Bionafta z řepkového semene

1,8

1,8

Bionafta ze slunečnice

2,1

2,1

Bionafta ze sójových bobů

8,9

8,9

Bionafta z palmového oleje (otevřená odpadní nádrž)

6,9

6,9

Bionafta z palmového oleje (proces se zachycováním methanu ve výrobně)

6,9

6,9

Bionafta z odpadního kuchyňského oleje

1,9

1,9

Živočišné tuky ze zpracování bionafty

1,7

1,7

Hydrogenačně upravený rostlinný olej z řepkového semene

1,7

1,7

Hydrogenačně upravený slunečnicový rostlinný olej

2,0

2,0

Hydrogenačně upravený rostlinný olej ze sójových bobů

9,1

9,1

Hydrogenačně upravený rostlinný olej z palmového oleje (otevřená odpadní nádrž)

7,0

7,0

Hydrogenačně upravený rostlinný olej z palmového oleje (proces se zachycováním methanu ve výrobně)

7,0

7,0

Hydrogenačně upravený olej z odpadního kuchyňského oleje

1,8

1,8

Hydrogenačně upravený olej ze živočišných tuků ze zpracování

1,5

1,5

Čistý rostlinný olej z řepkového semene

1,4

1,4

Čistý slunečnicový rostlinný olej

1,7

1,7

Čistý rostlinný olej ze sójových bobů

8,8

8,8

Čistý rostlinný olej z palmového oleje (otevřená odpadní nádrž)

6,7

6,7

Čistý rostlinný olej z palmového oleje (proces se zachycováním methanu ve výrobně)

6,7

6,7

Čistý olej z odpadního kuchyňského oleje

1,4

1,4

ê 2009/28/ES

Způsob výroby biopaliva nebo biokapaliny

Typické emise skleníkových plynů

(gCO2eq/MJ)

Standardní emise skleníkových plynů

(gCO2eq/MJ)

Ethanol z řepy cukrové

2

2

Ethanol z pšenice

2

2

Ethanol z kukuřice vyrobený ve Společenství

2

2

Ethanol z cukrové třtiny

9

9

Podíl z obnovitelných zdrojů u ETBE

Stejné jako u použitého způsobu výroby ethanolu

Podíl z obnovitelných zdrojů u TAEE

Stejné jako u použitého způsobu výroby ethanolu

Bionafta z řepkového semene

1

1

Bionafta ze slunečnice

1

1

Bionafta ze sójových bobů

13

13

Bionafta z palmového oleje

5

5

Bionafta z odpadního rostlinného nebo živočišného oleje

1

1

Hydrogenačně upravený rostlinný olej z řepkového semene

1

1

Hydrogenačně upravený slunečnicový rostlinný olej

1

1

Hydrogenačně upravený rostlinný olej z palmového oleje

5

5

Čistý rostlinný olej z řepkového semene

1

1

Bioplyn z biologicky rozložitelného komunálního odpadu jako stlačený zemní plyn

3

3

Bioplyn z vlhké mrvy jako stlačený zemní plyn

5

5

Bioplyn ze suché mrvy jako stlačený zemní plyn

4

4

ò nový

Rozložené standardní hodnoty pro přepravu a distribuci pouze konečného paliva. Jsou již zahrnuty v tabulce „Emise z přepravy a distribuce „etd“ podle definice v části C této přílohy, nicméně následující hodnoty jsou užitečné, má-li hospodářský subjekt v úmyslu vykázat pouze o skutečné emise z přepravy plodin nebo z přepravy oleje.

Způsob výroby biopaliva nebo biokapaliny

Typické emise skleníkových plynů

(gCO2eq/MJ)

Standardní emise skleníkových plynů

(gCO2eq/MJ)

Ethanol z řepy cukrové  (žádný bioplyn z odpadních vod, zemní plyn jako procesní palivo v konvenčním kotli)

1,6

1,6

Ethanol z řepy cukrové (s bioplynem z odpadních vod, zemní plyn jako procesní palivo v konvenčním kotli)

1,6

1,6

Ethanol z řepy cukrové (žádný bioplyn z odpadních vod, zemní plyn jako procesní palivo v kogenerační jednotce*)

1,6

1,6

Ethanol z řepy cukrové (s bioplynem z odpadních vod, zemní plyn jako procesní palivo v kogenerační jednotce*)

1,6

1,6

Ethanol z řepy cukrové (žádný bioplyn z odpadních vod, lignit jako procesní palivo v kogenerační jednotce*)

1,6

1,6

Ethanol z cukrové řepy (žádný bioplyn z odpadních vod, lignit jako procesní palivo v kogenerační jednotce*)

1,6

1,6

Ethanol z kukuřice (zemní plyn jako procesní palivo v konvenčním kotli)

1,6

1,6

Ethanol z kukuřice (zemní plyn jako procesní palivo v kogenerační jednotce*)

1,6

1,6

Ethanol z kukuřice (lignit jako procesní palivo v kogenerační jednotce*)

1,6

1,6

Ethanol z kukuřice (zbytky z lesnictví jako procesní palivo v kogenerační jednotce*)

1,6

1,6

Z jiných obilovin kromě ethanolu z kukuřice (zemní plyn jako procesní palivo v konvenčním kotli)

1,6

1,6

Z jiných obilovin kromě ethanolu z kukuřice (zemní plyn jako procesní palivo v kogenerační jednotce*)

1,6

1,6

Z jiných obilovin kromě ethanolu z kukuřice (lignit jako procesní palivo v kogenerační jednotce*)

1,6

1,6

Z jiných obilovin kromě ethanolu z kukuřice (zbytky z lesnictví jako procesní palivo v kogenerační jednotce*)

1,6

1,6

Ethanol z cukrové třtiny

6,0

6,0

Podíl terc-butyl(ethyl)etheru (ETBE) z obnovitelného ethanolu

Budou považovány za stejné jako u použitého způsobu výroby ethanolu

Podíl terc-amyl(ethyl)etheru (TAEE) z obnovitelného ethanolu

Budou považovány za stejné jako u použitého způsobu výroby ethanolu

Bionafta z řepkového semene

1,3

1,3

Bionafta ze slunečnice

1,3

1,3

Bionafta ze sójových bobů

1,3

1,3

Bionafta z palmového oleje (otevřená odpadní nádrž)

1,3

1,3

Bionafta z palmového oleje (proces se zachycováním methanu ve výrobně)

1,3

1,3

Bionafta z odpadního kuchyňského oleje

1,3

1,3

Živočišné tuky ze zpracování bionafty

1,3

1,3

Hydrogenačně upravený rostlinný olej z řepkového semene

1,2

1,2

Hydrogenačně upravený slunečnicový rostlinný olej

1,2

1,2

Hydrogenačně upravený rostlinný olej ze sójových bobů

1,2

1,2

Hydrogenačně upravený rostlinný olej z palmového oleje (otevřená odpadní nádrž)

1,2

1,2

Hydrogenačně upravený rostlinný olej z palmového oleje (proces se zachycováním methanu ve výrobně)

1,2

1,2

Hydrogenačně upravený olej z odpadního kuchyňského oleje

1,2

1,2

Hydrogenačně upravený olej ze živočišných tuků ze zpracování

1,2

1,2

Čistý rostlinný olej z řepkového semene

0,8

0,8

Čistý slunečnicový rostlinný olej

0,8

0,8

Čistý rostlinný olej ze sójových bobů

0,8

0,8

Čistý rostlinný olej z palmového oleje (otevřená odpadní nádrž)

0,8

0,8

Čistý rostlinný olej z palmového oleje (proces se zachycováním methanu ve výrobně)

0,8

0,8

Čistý olej z odpadního kuchyňského oleje

0,8

0,8

ê 2009/28/ES (přizpůsobený)

ð nový

Souhrnné hodnoty pro pěstování, zpracování, přepravu a distribuci

ðZpůsob výroby biopaliva nebo biokapaliny ï

ð Typické emise skleníkových plynů

(gCO2eq/MJ )ï

ð Standardní emise skleníkových plynů

(gCO2eq/MJ) ï 

Ethanol z řepy cukrovéð (žádný bioplyn z odpadních vod, zemní plyn jako procesní palivo v konvenčním kotli) ï

33 ð 30,8 ï

40 ð 38,3 ï 

ð Ethanol z řepy cukrové (s bioplynem z odpadních vod, zemní plyn jako procesní palivo v konvenčním kotli) ï

ð 21,7 ï

ð 25,6 ï

ð Ethanol z řepy cukrové (žádný bioplyn z odpadních vod, zemní plyn jako procesní palivo v kogenerační jednotce*) ï

ð 25,2 ï

ð 30,5 ï

ð Ethanol z řepy cukrové (s bioplynem z odpadních vod, zemní plyn jako procesní palivo v kogenerační jednotce*) ï

ð 19,6 ï

ð 22,6 ï

ð Ethanol z řepy cukrové (žádný bioplyn z odpadních vod, lignit jako procesní palivo v kogenerační jednotce*) ï

ð 39,4 ï

ð 50,3 ï

ð Ethanol z řepy cukrové (s bioplynem z odpadních vod, lignit jako procesní palivo v kogenerační jednotce*) ï

ð 27,7 ï

ð 34,0 ï

ð Ethanol z kukuřice (zemní plyn jako procesní palivo v konvenčním kotli)  ï

ð 48,5 ï

ð 56,8 ï

Ethanol z kukuřice vyrobený ve Společenství (zemní plyn jako procesní palivo v kogenerační jednotce*)

37 ð 42,5 ï

43 ð 48,5 ï

ð Ethanol z kukuřice (lignit jako procesní palivo v kogenerační jednotce*) ï 

ð 56,3 ï

ð 67,8 ï

ð Ethanol z kukuřice (zbytky z lesnictví jako procesní palivo v kogenerační jednotce*) ï

ð 29,5 ï

ð 30,3 ï

ð Z jiných obilovin kromě ethanolu z kukuřice (zemní plyn jako procesní palivo v konvenčním kotli) ï

ð 50,2 ï

ð 58,5 ï

ð Z jiných obilovin kromě ethanolu z kukuřice (zemní plyn jako procesní palivo v kogenerační jednotce*) ï

ð 44,3 ï

ð 50,3 ï

ð Z jiných obilovin kromě ethanolu z kukuřice (lignit jako procesní palivo v kogenerační jednotce*) ï

ð 59,5 ï

ð 71,7 ï

ð Z jiných obilovin kromě ethanolu z kukuřice (zbytky z lesnictví jako procesní palivo v kogenerační jednotce*) ï

ð 30,7 ï

ð 31,4 ï

Ethanol z cukrové třtiny

24 ð 28,1 ï

24 ð 28,6 ï

Podíl z obnovitelných zdrojů u ETBE

Stejné jako u použitého způsobu výroby ethanolu

Podíl z obnovitelných zdrojů u TAEE

Stejné jako u použitého způsobu výroby ethanolu

Bionafta z řepkového semene

46 ð 45,5 ï

52 ð 50,1 ï