EVROPSKÁ KOMISE

Ve Štrasburku dne 5.7.2016

COM(2016) 470 final

2016/0220(NLE)

Návrh

ROZHODNUTÍ RADY

o prozatímním provádění Komplexní dohody o hospodářské a obchodní spolupráci mezi Kanadou na jedné straně a Evropské unii a jejími členskými státy na straně druhé

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.SOUVISLOSTI NÁVRHU

•Odůvodnění a cíle návrhu

Na základě směrnic pro jednání přijatých Radou sjednala Evropská komise s Kanadou komplexní dohodu o hospodářské a obchodní spolupráci (CETA) s cílem nastolit s touto zemí privilegované hospodářské vztahy nejmodernější povahy. Kanada je strategický partner Evropské unie, s nímž sdílíme minulost založenou na společných hodnotách a zájmech a s kterým bychom také chtěli vytvořit progresivní vztah pro budoucnost. Měly by tak vzniknout nové příležitosti pro obchod a investice mezi Evropskou unií a Kanadou, zejména díky lepšímu přístupu zboží a služeb na trh a zdokonalení pravidel pro obchod, kterými se řídí hospodářské subjekty.

Za tímto účelem uzavřely EU a Kanada ambiciózní dohodu, která hospodářským subjektům na obou stranách Atlantiku otevře nové obchodní a investiční příležitosti. Obě strany rovněž prostřednictvím této dohody zdůrazňují, že ekonomická činnost musí probíhat za podmínek jasné a transparentní regulace ze strany veřejných orgánů a že považují právo na regulaci ve veřejném zájmu za základní zásadu této dohody.

Připojený návrh rozhodnutí Rady je právním nástrojem pro prozatímní provádění komplexní dohody o hospodářské a obchodní spolupráci (CETA) mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Kanadou na straně druhé.

Jednání o dohodě CETA byla dokončena a dohoda byla parafována hlavními vyjednavači dne 1. srpna 2014 a předseda Evropské komise Barroso, předseda Evropské rady Van Rompuy a kanadský premiér Harper společně oznámili ukončení jednání o CETA na summitu EU a Kanady dne 26. září 2014; znění dohody bylo zveřejněno ještě téhož dne. Znění CETA po právním přezkumu bylo zveřejněno dne 29. února 2016 a je k dispozici na této adrese:

http://trade.ec.europa.eu/doclib/docs/2014/september/tradoc_152806.pdf

•Soulad s platnými předpisy v této oblasti politiky

EU a Kanadu spojují dlouhodobé obchodní a hospodářské vztahy, které se rozvíjely na základě rámcové dohody o obchodní a hospodářské spolupráci z roku 1976, společného akčního plánu z roku 1996 a obchodní iniciativy EU-Kanada z roku 1998. Vedle toho uzavřely EU a Kanada několik dvoustranných odvětvových dohod, konkrétně dohodu o vědeckotechnické spolupráci mezi Evropskými společenstvími a Kanadou z roku 1996, dohodu o vzájemném uznávání posuzování shody z roku 1998, veterinární dohodu z roku 1998, dohodu o hospodářské soutěži z roku 1999, dohodu o obchodu s vínem a lihovinami z roku 2003, dohodu o bezpečnosti civilního letectví z roku 2009 a souhrnnou dohodu o letecké dopravě z roku 2009.

Tyto dohody zůstanou v platnosti s těmito výjimkami:

Dohoda o obchodu s alkoholickými nápoji z roku 1989 a dohoda o obchodu s vínem a lihovinami z roku 2003 se začlení do dohody CETA a budou její součástí ve znění přílohy 30-B.

Platnost dohody o vzájemném uznávání z roku 1998 končí dnem vstupu dohody CETA v platnost.

EU a Kanada oceňují výsledky, jichž bylo dosaženo na základě Dohody mezi Evropským společenstvím a vládou Kanady o sanitárních opatřeních k ochraně veřejného zdraví a zdraví zvířat s ohledem na obchodování s živými zvířaty a živočišnými produkty, podepsané v Ottawě dne 17. prosince 1998 (dále jen „veterinární dohoda“), a potvrzují své odhodlání pokračovat v práci na základě dohody CETA. Veterinární dohoda z roku 1998 se nahrazuje dohodou CETA dnem vstupu dohody CETA v platnost.

Dvoustranné dohody uvedené níže pozbývají účinku a nahrazují se dohodou CETA. Ukončení těchto dohod nabývá účinku dnem vstupu dohody CETA v platnost.

Dohoda mezi vládou Chorvatské republiky a vládou Kanady o podpoře a ochraně investic, podepsaná v Ottawě dne 3. února 1997

Dohoda mezi Českou republikou a Kanadou o podpoře a ochraně investic, podepsaná v Praze dne 6. května 2009

Dohoda mezi vládou Maďarska a vládou Kanady o podpoře a vzájemné ochraně investic, podepsaná v Ottawě dne 3. října 1991

Dohoda mezi vládou Lotyšské republiky a vládou Kanady o podpoře a ochraně investic, podepsaná v Rize dne 5. května 2009

Dohoda ve formě výměny nót mezi vládou Kanady a vládou Republiky Malta o pojištění zahraničních investic, podepsaná ve Vallettě dne 24. května 1982

Dohoda mezi vládou Polské republiky a vládou Kanady o podpoře a vzájemné ochraně investic, podepsaná ve Varšavě dne 6. dubna 2009

Dohoda mezi vládou Rumunska a vládou Kanady o podpoře a vzájemné ochraně investic, podepsaná v Bukurešti dne 8. května 2009

Dohoda mezi vládou Slovenské republiky a vládou Kanady o podpoře a ochraně investic, podepsaná v Bratislavě dne 20. července 2010

•Soulad s ostatními politikami Unie

Dohoda CETA je plně v souladu s politikami Unie, včetně politik ovlivňujících mezinárodní obchod. V této souvislosti platí, že dohoda CETA nesnižuje důležitost právních předpisů EU, nemění je a nepovede ke změně, snížení nebo odstranění norem EU v žádné z regulovaných oblastí. Veškerý dovoz z Kanady bude muset splňovat pravidla a předpisy EU (např. technické předpisy a produktové normy, sanitární a fytosanitární pravidla, předpisy týkající se bezpečnosti potravin, normy v oblasti ochrany zdraví a bezpečnosti, pravidla pro geneticky modifikované organismy, ochranu životního prostředí, ochranu spotřebitele).

Dohoda CETA také obsahuje kapitoly o obchodu a udržitelném rozvoji, obchodu a práci a obchodu a životním prostředí, které tuto obchodní dohodu provazují s obecnými cíli EU v oblasti udržitelného rozvoje a konkrétními cíli v oblasti práce, životního prostředí a změny klimatu.

Jako ve všech ostatních obchodních dohodách nepřijala EU v dohodě CETA plně zaručuje veřejné služby. Pokud si to přejí, členské státy EU mohou mít na konkrétní služby státní monopol. Dohoda CETA nebude nijak nutit nebo vést vlády k privatizaci nebo deregulaci veřejných služeb, jako je dodávka vody, zdravotnictví, sociální služby či vzdělávání. Členské státy EU mohou i nadále rozhodovat, které služby chtějí zachovat jako všeobecné a veřejné, a případně je mohou subvencovat. Kromě toho nic v dohodě CETA nebude vládě členského státu EU bránit, aby kdykoli v budoucnu zrušila každé samostatné rozhodnutí o případné privatizaci těchto odvětví.

Dohoda CETA zajišťuje plné zachování práva vlád na regulaci veřejných politik. Každé rozhodnutí Smíšeného výboru CETA musí navíc být schváleno oběma stranami dohody, a proto se na něj vztahují platné vnitřní požadavky a postupy EU.

Fórum pro spolupráci v oblasti regulace zřízené dohodou CETA bude fungovat jako platforma pro dobrovolnou spolupráci s cílem zprostředkovávat výměnu zkušeností a podstatných informací mezi regulačními orgány a napomáhat při určování oblastí, kde by tyto orgány mohly spolupracovat. Nebude mít pravomoc měnit stávající předpisy nebo vypracovávat předpisy nové. Fórum bude pouze poskytovat pomoc regulačním orgánům a zákonodárcům a předkládat jim návrhy. Žádným způsobem nebude omezovat rozhodovací pravomoc regulačních orgánů v členských státech EU nebo na úrovni EU.

2.PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA

•Právní základ

Dohoda CETA má stejné cíle a v zásadě stejný obsah jako dohoda o volném obchodu se Singapurem (EUSFTA). Pravomoc Unie je proto v obou případech stejná. S ohledem na pochybnosti ohledně rozsahu a povahy pravomoci Unie, pokud jde o uzavření dohody EUSFTA, si Komise v červenci 2015 vyžádala posudek Soudního dvora podle čl. 218 odst. 11 SFEU (věc A-2/15). V této věci A-2/15 vyjádřila Komise stanovisko, že Unie má výlučnou pravomoc uzavřít dohodu EUSFTA sama, a pokud nikoli, že má alespoň sdílenou pravomoc v těch oblastech, kde pravomoc Unie není výlučná. Mnoho členských států však zastávalo odlišný názor. S ohledem na tuto skutečnost se Komise rozhodla navrhnout podpis dohody CETA jako dohody smíšené. Než budou dokončeny postupy nezbytné pro její uzavření, měla by se dohoda provádět prozatímně. Tím však není dotčeno stanovisko Komise ve věci A-2/15. Jakmile Soudní dvůr vydá v této věci posudek, bude nutné vyvodit odpovídající závěry.

•Subsidiarita (v případě nevýlučné pravomoci)

Společná obchodní politika je v souladu s článkem 3 SFEU definována jako oblast, jež spadá do výlučné pravomoci Unie. Komise je toho názoru, že ostatní záležitosti, které spadají mimo oblast působnosti společné obchodní politiky, na kterou se vztahuje tato dohoda, spadají do výlučné pravomoci EU.

•Proporcionalita

Tento návrh je v souladu s vizí nastíněnou ve strategii Evropa 2020 a přispívá k plnění cílů Unie v oblasti obchodu a rozvoje.

•Volba nástroje

Tento návrh je v souladu s čl. 218 odst. 6 písm. a) bodem v) SFEU, který stanoví, že rozhodnutí o mezinárodních dohodách přijímá Rada. Neexistuje žádný jiný právní nástroj, který by mohl být použit za účelem dosažení cíle vyjádřeného v tomto návrhu.

3.VÝSLEDKY HODNOCENÍ EX POST, KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

•Hodnocení ex post / kontroly účelnosti platných právních předpisů

Nevztahuje se na tento návrh.

•Konzultace se zúčastněnými stranami

Než byla zahájena jednání s Kanadou, rozhodly se EU a Kanada v roce 2007 společně vypracovat studii, jež by posoudila a vyhodnotila náklady a přínosy užšího hospodářského partnerství. V souvislosti s touto společnou studií 1 provedly Evropská komise a Kanada dvě konzultace se zúčastněnými stranami. Evropská komise uskutečnila v únoru a v březnu 2008 internetovou konzultaci s organizacemi občanské společnosti prostřednictvím dotazníku pokrývajícího různé aspekty obchodních a investičních vztahů mezi EU a Kanadou. V březnu a v dubnu 2008 Kanada rozeslala podobný dotazník členům svého řídícího výboru.

Značný podíl respondentů odpověděl, že navzdory pevnosti stávajících obchodních a investičních vztahů mezi EU a Kanadou stále existuje mnoho překážek, a proto existuje velký prostor ke zlepšení těchto dvoustranných vztahů.

Respondenti z EU se celkově shodli, že posílená hospodářská spolupráce mezi Kanadou a EU je žádoucí.

Zdůraznili zejména potřebu odstranit nejvyšší celní sazby a škodlivé necelní překážky obchodu a důrazně požadovali posílenou spolupráci v oblasti regulace.

V průběhu jednání o dohodě CETA byla v rámci posouzení dopadů na udržitelnost rovněž použita řada konzultačních metod 2 . Patřila mezi ně například setkání zástupců občanské společnosti, workshop zúčastněných stran a vytvoření internetových stránek projektu s diskusním fórem. Setkání zástupců občanské společnosti, která se uskutečnila v Bruselu a Ottawě, se zúčastnily nejrůznější zájmové skupiny a odborové organizace. Na workshopu zúčastněných stran v Ottawě se sešli například účastníci z průmyslových a obchodních sdružení, zaměstnaneckých organizací, odborových svazů státních zaměstnanců a odborových svazů pracovníků v soukromém sektoru, organizací pro ochranu životního prostředí. K posouzení dopadů na udržitelnost se podnětně vyslovilo i několik pracovníků akademických a vědeckých institucí.

•Sběr a využití výsledků odborných konzultací

Společnou studii EU a Kanady vypracovali profesor Walid Hejazi (Rotman Business School, Torontská univerzita), který sepsal text, a profesor Joe Francois (Linecká universita), jenž provedl ekonomické modelování.

Posouzení dopadů dohody CETA na udržitelnost provedl externí dodavatel, konzultantská společnost Development Solutions.

•Posouzení dopadů

V říjnu 2008 zveřejnily EU a Kanada společnou studii s názvem Posouzení nákladů a přínosů užšího hospodářského partnerství mezi EU a Kanadou. Podle této studie bude liberalizace obchodu se zbožím a službami přínosná jak pro EU, tak pro Kanadu. Celá zpráva je dispozici na internetových stránkách GŘ pro obchod:

http://trade.ec.europa.eu/doclib/docs/2008/october/tradoc_141032.pdf

V průběhu jednání bylo rovněž provedeno posouzení dopadů na udržitelnost, které obsahuje komplexní posouzení možných dopadů liberalizace obchodu plynoucích z dohody. Tato analýza se zabývá hospodářskými, sociálními a environmentálními důsledky dohody pro tři hlavní odvětví, šestnáct pododvětví a sedm průřezových oblastí v Kanadě a Evropské unii. Rovněž vyhodnocuje možné dopady CETA na USA, Mexiko a další země a regiony, například na různé rozvojové země nebo Saint-Pierre a Miquelon a Grónsko jakožto zámořské země a území EU. Podmínky, průběžná a závěrečná zpráva jsou k dispozici na internetových stránkách GŘ pro obchod:

http://ec.europa.eu/trade/policy/policy-making/analysis/sustainability-impact-assessments/assessments/#study-geo-14

EU a Kanada uzavřely ambiciózní dohodu, která otevře nové obchodní a investiční příležitosti na obou stranách Atlantiku a podpoří tvorbu pracovních míst v Evropě. Dohoda CETA odstraní cla, zruší omezení v přístupu k veřejným zakázkám, otevře trhy se službami, nabídne předvídatelné podmínky investorům a v neposlední řadě pomůže předcházet nezákonnému kopírování inovací a tradičních produktů pocházejících z EU. Obsahuje také veškeré záruky zajišťující, že hospodářský přínos nebude na úkor základních práv, sociálních norem, práva vlád na regulaci, ochrany životního prostředí nebo ochrany zdraví a bezpečnosti spotřebitele.

•Účelnost a zjednodušování právních předpisů

Na dohodu CETA se nevztahují postupy v rámci programu REFIT, dohoda však obsahuje některá zvláštní ustanovení pro malé a střední podniky (například případné nižší náklady na soudní řízení v rámci systému soudů pro investice pro žalující strany, pokud je touto stranou malý nebo střední podnik).

•Základní práva

Návrh nemá vliv na ochranu základních práv v Unii.

4.ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

Důsledky této dohody pro rozpočet EU jsou dvojí:

Na PŘÍJMY: odhaduje se, že ušlé clo dosáhne 311 milionů EUR po plném provedení dohody po sedmi letech, protože vstupem dohody v platnost se zruší 97,7 % podpoložek celního sazebníku EU a další 1 % se odstraní postupně po uplynutí tří, pěti nebo sedmi let. Částka 311 milionů EUR odpovídá 80 % odhadovaného cla, které vyberou členské státy EU z dovážených kanadských produktů (na základě údajů z roku 2015). Tento odhad vychází z nového rozhodnutí o vlastních zdrojích snižujícího náklady na výběr, které si členské státy ponechávají, z 25 % na 20 %.

Na VÝDAJE: CETA jako první dohoda obsahuje nový systém soudů pro investice v rámci systému pro řešení investičních sporů. Na financování stálého systému složeného z tribunálu prvního stupně a odvolacího tribunálu se tudíž od roku 2017 plánují dodatečné roční výdaje ve výši 0,5 milionu EUR (za podmínky ratifikace).

Návrh také vyžaduje využívání administrativních zdrojů v rámci rozpočtové položky XX 01 01 01 (Výdaje vztahující se k úředníkům a dočasným zaměstnancům pracujícím v orgánu), neboť podle odhadů má úkoly vyplývající z této dohody plnit jeden administrátor na plný pracovní úvazek. Zmíněné výdaje jsou uvedeny v legislativním finančním výkazu a vztahují se na ně podmínky v tomto výkazu uvedené.

5.OSTATNÍ PRVKY

•Plány provádění a monitorování, hodnocení a podávání zpráv

V kapitole o administrativních a institucionálních ustanoveních se zřizuje Smíšený výbor CETA, který bude nepřetržitě monitorovat provádění, fungování a důsledky této dohody. Výbor se skládá ze zástupců Evropské unie a zástupců Kanady, kteří se budou setkávat jednou ročně nebo na žádost smluvní strany, a jeho úkolem je dohlížet na činnost všech specializovaných výborů a dalších orgánů zřízených podle této dohody.

Je třeba uvést, že Smíšený výbor CETA není nezávislý orgán a že přijímá rozhodnutí a doporučení pouze na základě dohody mezi EU a Kanadou. Tento výbor nebude žádným způsobem omezovat rozhodovací pravomoc regulačních orgánů v členských státech EU nebo na úrovni EU ani jejich schvalujících institucí.

EU a Kanada mohou prostřednictvím Smíšeného výboru CETA rozhodovat o změně příloh. Pokud strany takové rozhodnutí schválí, vztahují se na ně jejich platné vnitřní požadavky a postupy. Zda s rozhodnutím Smíšeného výboru vysloví souhlas, proto EU rozhodne prostřednictvím vnitřních postupů EU stanovených ve Smlouvě o EU. Smíšený výbor CETA tak nemůže jednat, aniž by orgány EU přijaly rozhodnutí v souladu s vnitřním právním postupem EU.

Možnost, aby smíšené výbory přijímaly některé změny, je společným rysem všech mezinárodních dohod včetně obchodních dohod uzavíraných EU.

V článku 30.2 je uveden zvláštní postup, podle kterého nemůže Smíšený výbor CETA rozhodnout o změně konkrétního seznamu příloh, u kterých je zapotřebí provést celé změnové řízení. Seznam obsahuje tyto kapitoly: kapitola 8 – Investice, kapitola 9 – Přeshraniční obchod se službami, kapitola 10 – Dočasný vstup a pobyt fyzických osob za účelem podnikání a kapitola 13 – Finanční služby (s výjimkou přílohy 10-A Seznam kontaktních míst členských států Evropské unie).

Při Smíšeném výboru CETA se zřizují tyto specializované výbory:

–Výbor pro obchod se zbožím, který řeší záležitosti týkající se obchodu se zbožím, cel, technických překážek obchodu, protokolu o vzájemném uznávání výsledků posuzování shody a práv duševního vlastnictví souvisejících se zbožím. V rámci Výboru pro obchod se zbožím se také zřizují Výbor pro zemědělství, Výbor pro víno a lihoviny a Smíšená odvětvová skupina pro farmaceutické výrobky, které jsou tomuto výboru podřízeny.

–Výbor pro služby a investice, který se zabývá záležitostmi týkajícími se přeshraničního obchodu službami, investic, dočasného vstupu, elektronického obchodu a práv duševního vlastnictví v souvislosti se službami

–Smíšený výbor pro celní spolupráci zřízený podle dohody z roku 1998 mezi Evropským společenstvím a Kanadou o celní spolupráci a vzájemné pomoci v celních otázkách, který se zabývá záležitostmi podle této dohody v souvislosti s pravidly původu, postupy stanovení původu, usnadňováním celní spolupráce a obchodu, opatřeními na hranicích a dočasným pozastavením preferenčního sazebního zacházení

–Smíšený řídicí výbor pro sanitární a fytosanitární opatření, který se zabývá záležitostmi týkajícími se sanitárních a fytosanitárních opatření

–Výbor pro vládní zakázky, který se zabývá otázkami týkajícími se zadávání veřejných zakázek

–Výbor pro finanční služby, který se zabývá otázkami finančních služeb

–Výbor pro obchod a udržitelný rozvoj, který se zabývá otázkami udržitelného rozvoje

–Fórum pro spolupráci v oblasti regulace, které se zabývá záležitostmi týkajícími se spolupráce v oblasti regulace a

–Výbor této dohody pro zeměpisná označení, který se zabývá záležitostmi týkajícími se zeměpisných označení

Pokud má některý tento specializovaný výbor rozhodovací pravomoc podle dohody CETA, přijímá svá rozhodnutí stejným postupem jako Smíšený výbor.

•Provádění v EU

Aby bylo zajištěno provádění dohody, bude třeba přijmout některá opatření. Ta budou zavedena dříve, než se dohoda začne provádět. Konkrétně se jedná o prováděcí nařízení Komise, které otevře celní kvóty stanovené dohodou, jež bude přijato podle čl. 58 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 ze dne 9. října 2013, kterým se stanoví celní kodex Unie.

•Informativní dokumenty (u směrnic)

Nevztahuje se na tento návrh.

•Podrobné vysvětlení konkrétních ustanovení návrhu

Dohoda CETA je komplexní obchodní a investiční dohoda, která obsahuje ustanovení o národním zacházení a přístupu na trh v těchto oblastech: zboží, nápravná opatření v oblasti obchodu, technické překážky obchodu, sanitární a fytosanitární opatření, cla a usnadnění obchodu, subvence, investice, přeshraniční obchod se službami, dočasný vstup a pobyt fyzických osob za účelem podnikání, vzájemné uznávání odborných kvalifikací, domácí regulace, finanční služby, služby mezinárodní námořní dopravy, telekomunikace, elektronický obchod, politika hospodářské soutěže, státní podniky, monopoly a podniky, kterým byla přiznána zvláštní práva a výsady, veřejné zakázky, práva duševního vlastnictví, spolupráce v oblasti regulace, obchod a udržitelný rozvoj, obchod a práce, obchod a životní prostředí, dvoustranné dialogy a spolupráce, administrativní a institucionální ustanovení, transparentnost a řešení sporů.

Dohoda CETA podstatně rozšíří evropským společnostem příležitosti k podnikání v Kanadě. Díky této dohodě získají evropské společnosti to nejlepší zacházení, jaké kdy Kanada nabídla svému obchodnímu partnerovi, a na kanadském trhu těmto společnostem vzniknou rovné podmínky.

Otevřením trhů by dohoda CETA měla podpořit růst a tvorbu pracovních míst v EU a přinést evropským spotřebitelům další výhody. Má potenciál zachovat nízké ceny a nabídnout zákazníkům větší výběr kvalitních výrobků. Dohoda nijak nezmění normy EU. Normy a právní předpisy týkající se bezpečnosti potravin, bezpečnosti výrobků, ochrany spotřebitele, zdraví, životního prostředí, sociální oblasti či práce zůstanou nedotčeny. Veškerý dovoz z Kanady bude muset bez výjimky splňovat všechna pravidla a předpisy EU.

Dohoda CETA přinese konkrétně tyto výhody:

Úspory v oblasti cel

Dohoda CETA přinese hmatatelné výhody zákazníkům a společnostem v Evropě tím, že odstraní nebo sníží cla – některá snížení v zatím největším rozsahu, jakého Evropská unie v obchodní dohodě dosáhla. Evropským společnostem včetně malých a středních podniků to přinese významné tržní příležitost. Co je důležité, většina cel bude po vstupu této dohody v platnost zrušena. Omezení cel nesníží ani nezmění normy EU. Dovoz z Kanady bude muset dodržovat právní předpisy EU.

Příležitosti pro poskytovatele služeb a transparentní a účinnou ochranu investic a mechanismy řešení sporů

Dohoda CETA je zdaleka nejrozsáhlejší dohodou, kterou EU v oblasti služeb a investic zatím uzavřela. Evropské společnosti získají více příležitostí k poskytování specializovaných služeb v námořní dopravě, jako je bagrování pod vodou, překládky prázdných kontejnerů a přeprava určitého nákladu uvnitř Kanady. Díky vyváženému a účinnému systému řešení sporů také získají nové výhody, pokud jde o schvalování investičních projektů v Kanadě, ochranu investic a prosazování jejich práv v případě nespravedlivého zacházení. Ve všech odvětvích služeb, jako jsou služby v oblasti životního prostředí, telekomunikace a finanční služby, je zajištěn přístup na trh, a to jak na úrovni federální, tak i poprvé v provinciích. V dohodě CETA – stejně jako ve všech ostatních obchodních dohodách – chrání EU veřejné služby. Opět platí, že investoři a poskytovatelé služeb z Kanady budou muset dodržovat platné evropské předpisy.

Ochrana investic a řešení investičních sporů

Dohoda CETA obsahuje veškeré inovace nového přístupu EU k investicím a jeho mechanismu řešení sporů a naplňuje tak očekávání zainteresovaných stran, tedy spravedlivější, transparentnější a více institucionalizovaný systém pro řešení investičních sporů. V této oblasti zavádí důležité novinky, zajišťuje vysokou úroveň ochrany investorů, přičemž však plně zachovává právo vlád na regulaci a plnění legitimních cílů veřejné politiky, jako je ochrana zdraví, bezpečnosti nebo životního prostředí. Dohoda CETA představuje významný odklon od tradičního přístupu k ochraně investic a řešení investičních sporů využívaných ve většině stávajících dvoustranných investičních dohod na světě. Odstraňuje nedostatky starého systému, který umožňoval zneužívání nebo nadměrný výklad, a vytváří nezávislý systém soudů pro investice složený ze stálého tribunálu a odvolacího tribunálu, které povedou řízení ve věci řešení sporů transparentním a nestranným způsobem.

Vzájemné uznávání odborných kvalifikací

Dohoda poskytuje rámec, který usnadní vzájemné uznávání kvalifikací v regulovaných profesích, jako jsou architekti, účetní nebo inženýři. Příslušné profesní organizace v EU a Kanadě mají nyní rámec, který upravuje podmínky pro sjednání dohod o vzájemném uznávání jejich profesí. Tyto dohody pak musí potvrdit a schválit EU i Kanada.

Snazší převody zaměstnanců společnosti a dalších odborníků mezi EU a Kanadou

Dohoda CETA společnostem usnadní dočasné přesuny zaměstnanců mezi EU a Kanadou. To zjednoduší působení evropských firem v Kanadě. Pro poskytovatele odborných služeb bude rovněž jednodušší poskytovat v této zemi dočasně právní, účetní, architektonické a jiné podobné služby.

Evropské společnosti budou moci lépe poskytovat poprodejní služby

Dohoda CETA usnadní společnostem z EU vývoz vybavení, strojního zařízení a programového vybavení, protože jim umožní vysílat mechaniky a další odborníky za účelem poskytování služeb po prodeji a souvisejících služeb.

Přístup ke kanadským veřejným zakázkám

Kanada otevírá své veřejné zakázky společnostem z EU ve větším rozsahu než svým ostatním obchodním partnerům. Společnosti z EU se budou jako první firmy nepocházející z Kanady moci ucházet o dodávání zboží a poskytování služeb nejenom na federální úrovni, ale i v kanadských provinciích a obcích. Kanadský trh s veřejnými zakázkami v provinciích se přitom odhaduje na dvojnásobek trhu federálního.

Odstranění nákladů plynoucích z dvojího testování

EU a Kanada se dohodly na tom, že budou akceptovat osvědčení o shodě vydaná druhou stranou v oblastech, jako jsou elektrické spotřebiče, hračky, elektronická a rádiová zařízení, strojní zařízení nebo měřicí přístroje. To znamená, že orgány posuzování shody v EU mohou zkoušet výrobky z EU určené na vývoz do Kanady podle kanadských pravidel a naopak. Předejde se tak tomu, že obě strany provádějí stejné zkoušky, a mohou se značně snížit náklady pro společnosti i spotřebitele. Přínos to bude především pro menší podniky, které může odradit nutnost hradit stejné zkoušky dvakrát. Ačkoli tyto podmínky zaostávají za tím, jak EU funguje uvnitř svých hranic, jedná se o ohromný krok vpřed v mezinárodních dohodách EU.

Lepší ochrana inovačních produktů a uměleckých děl z EU

Dohoda CETA vytvoří rovnější podmínky mezi Kanadou a EU v oblasti práv duševního vlastnictví. Posílí se ochrana autorských práv (sladění s pravidly EU týkajícími se ochrany technologických prostředků a správy digitálních práv, jakož i spolehlivosti poskytovatelů internetových služeb) a jejich prosazování (zejména stanovením možnosti předběžných opatření a soudních zákazů pro zprostředkovatele, kteří se dopouštějí porušení těchto práv). Zlepší se ochrana poskytovaná patentům na farmaceutické výrobky z EU v kanadském režimu práv duševního vlastnictví. Kanada rovněž souhlasila s tím, že posílí svá opatření na hranicích proti zboží s padělanou ochrannou známkou, zboží porušujícímu autorská práva a zboží s padělaným zeměpisným označením.

Tržní výhoda pro výrobce tradičních evropských výrobků

Mnoho podniků střední a menší velikosti obchodujících se zemědělskými produkty bude těžit z toho, že Kanada souhlasila s ochranou 143 zeměpisných označení pro vysoce kvalitní evropské produkty, jako je sýr Roquefort, balzamikový ocet z Modeny nebo nizozemský sýr Gouda a mnoho dalších.

Závazek podporovat udržitelný rozvoj

V dohodě CETA potvrzují EU a Kanada svůj závazek podporovat udržitelný rozvoj. Obě strany se dohodly, že obchod a investice by měly přispívat k ochraně životního prostředí a pracovních práv a neměly by probíhat na jejich úkor. EU a Kanada jsou odhodlány zajistit, aby dohoda CETA přispívala k prospěšné provázanosti mezi hospodářským růstem, sociálním rozvojem a ochranou životního prostředí. Tato dohoda začleňuje závazky EU a Kanady ohledně mezinárodních pravidel pro práva pracovníků a ochranu životního prostředí a uděluje významnou roli občanské společnosti v Unii a Kanadě, pokud jde o účast na provádění závazků v těchto oblastech v dohodě CETA. Dohoda CETA rovněž stanoví postup pro řešení sporů zahrnující konzultace mezi veřejnými orgány a zřízení panelu odborníků.

2016/0220 (NLE)

Návrh

ROZHODNUTÍ RADY

o prozatímním provádění Komplexní dohody o hospodářské a obchodní spolupráci mezi Kanadou na jedné straně a Evropské unii a jejími členskými státy na straně druhé

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 91, čl. 100 odst. 2 a čl. 207 odst. 4 první pododstavec ve spojení s čl. 218 odst. 5 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)Dne 24. dubna 2009 zmocnila Rada Komisi, aby zahájila jednání o komplexní dohodě o hospodářské a obchodní spolupráci s Kanadou.

(2)Jednání byla uzavřena.

(3)V souladu s rozhodnutím Rady [XX] byla Komplexní dohoda o hospodářské a obchodní spolupráci mezi Kanadou na jedné straně a Evropskou unií a jejími členskými státy na straně druhé podepsána dne [27. října 2016].

(4)Ustanovení čl. 30.7 odst. 3 dohody stanoví její prozatímní provádění.

(5)Dohoda by měla být prováděna na prozatímním základě, s výhradou dokončení postupů nezbytných k jejímu pozdějšímu uzavření.

(6)Podle čl. 218 odst. 7 Smlouvy o fungování Evropské unie může Rada zmocnit Komisi, aby schválila změny přílohy 20-A dohody, které přijme Smíšený výbor CETA, zřízený článkem 26.1 dohody, na návrh Smíšeného výboru CETA pro zeměpisná označení podle článku 20.22 dohody.

(7)V souladu se svým čl. 30.6 odst. 1 by dohoda neměla udělovat práva ani ukládat povinnosti, kterých je možné se přímo domáhat u soudů či tribunálů Unie nebo členského státu,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

1.Unie provádí Komplexní dohodu o hospodářské a obchodní spolupráci mezi Kanadou na jedné straně a Evropskou unií a jejími členskými státy na straně druhé na prozatímním základě, jak je stanoveno v čl. 30.7 odst. 3 dohody, než budou dokončeny postupy nezbytné k jejímu uzavření.

2.Za účelem určení dne počátku prozatímního provádění Rada stanoví den, kdy má být Kanadě zasláno oznámení podle čl. 30.7 odst. 3 dohody.

3.Datum, od kterého bude dohoda prozatímně prováděna, bude zveřejněno generálním sekretariátem Rady v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 2

Pro účely článku 20.22 dohody schvaluje změny přílohy 20-A dohody učiněné prostřednictvím rozhodnutí Smíšeného výboru CETA Komise jménem Unie. Pokud jsou v rámci přezkoumání provedeného podle čl. 20.19 odst. 1 obdrženy námitky a nelze-li dosáhnout dohody zúčastněných stran, Komise přijme své stanovisko postupem podle čl. 57 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012.

Článek 3

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem přijetí.

Ve Štrasburku dne

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

1.1Název návrhu/podnětu

1.2Příslušné oblasti politik podle členění ABM/ABB

1.3Povaha návrhu/podnětu

1.4Cíle

1.5Odůvodnění návrhu/podnětu

1.6Doba trvání akce a finanční dopad

1.7Předpokládaný způsob řízení

2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

2.1Pravidla pro sledování a podávání zpráv

2.2Systém řízení a kontroly

2.3Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

3.1Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky

3.2Odhadovaný dopad na výdaje 

3.2.1Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje

3.2.2Odhadovaný dopad na operační prostředky

3.2.3Odhadovaný dopad na prostředky správní povahy

3.2.4Soulad se stávajícím víceletým finančním rámcem

3.2.5Příspěvky třetích stran

3.3Odhadovaný dopad na příjmy

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

1.1Název návrhu/podnětu

1.2Příslušné oblasti politik podle členění ABM/ABB 3  

1.3Povaha návrhu/podnětu

☑ Návrh/podnět se týká nové akce 

◻ Návrh/podnět se týká nové akce následující po pilotním projektu / přípravné akci 4  

◻ Návrh/podnět se týká prodloužení stávající akce 

◻ Návrh/podnět se týká akce přesměrované na jinou akci 

1.4Cíle

1.4.1Víceleté strategické cíle Komise sledované návrhem/podnětem

1.4.2Specifické cíle a příslušné aktivity ABM/ABB

1.4.3Očekávané výsledky a dopady

Upřesněte účinky, které by návrh/podnět měl mít na příjemce / cílové skupiny.

1.4.4Ukazatele výsledků a dopadů

Upřesněte ukazatele, podle kterých je možno uskutečňování návrhu/podnětu sledovat.

1.5Odůvodnění návrhu/podnětu

1.5.1Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu

1.5.2Přidaná hodnota ze zapojení EU

1.5.3Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti

1.5.4Soulad a možná synergie s dalšími vhodnými nástroji

1.6Doba trvání akce a finanční dopad

◻ Časově omezený návrh/podnět

–◻ Návrh/podnět s platností od [DD/MM]RRRR do [DD/MM]RRRR

–◻ Finanční dopad od RRRR do RRRR

☑ Časově neomezený návrh/podnět

–Provádění s obdobím rozběhu od roku 2017 (s výhradou ratifikace v Radě a v Evropském parlamentu),

–poté plné fungování.

1.7Předpokládaný způsob řízení 5  

◻ Přímé řízení Komisí

–◻ prostřednictvím jejích útvarů, včetně jejích zaměstnanců v delegacích Unie

–◻ prostřednictvím výkonných agentur

◻ Sdílené řízení s členskými státy

☑ Nepřímé řízení, při kterém jsou úkoly souvisejícími s plněním rozpočtu pověřeny:

–◻ třetí země nebo subjekty určené těmito zeměmi

–☑ mezinárodní organizace a jejich agentury (upřesněte)

–◻ EIB a Evropský investiční fond

–◻ subjekty uvedené v článcích 208 a 209 finančního nařízení

–◻ veřejnoprávní subjekty

–◻ soukromoprávní subjekty pověřené výkonem veřejné služby v rozsahu, v jakém poskytují dostatečné finanční záruky

–◻ soukromoprávní subjekty členského státu pověřené uskutečňováním partnerství soukromého a veřejného sektoru a poskytující dostatečné finanční záruky

–◻ osoby pověřené prováděním zvláštních činností v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky podle hlavy V Smlouvy o EU a určené v příslušném základním právním aktu

–Pokud vyberete více způsobů řízení, upřesněte je v části „Poznámky“.

Poznámky

2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

2.1Pravidla pro sledování a podávání zpráv

Upřesněte četnost a podmínky.

2.2Systém řízení a kontroly

2.2.1Zjištěná rizika

2.2.2Informace o zavedeném systému vnitřní kontroly

2.2.3Odhad nákladů a přínosů kontrol a posouzení očekávané míry rizika výskytu chyb

2.3Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

Upřesněte stávající či předpokládaná preventivní a ochranná opatření.

3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

3.1Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky

Stávající rozpočtové položky

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových položek.

Nové rozpočtové položky, jejichž vytvoření se požaduje

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových položek.

3.2Odhadovaný dopad na výdaje

3.2.1Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Má-li návrh/podnět dopad na více okruhů:

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

3.2.2Odhadovaný dopad na operační prostředky

–◻ Návrh/podnět nevyžaduje využití operačních prostředků

–☑ Návrh/podnět vyžaduje využití operačních prostředků, jak je vysvětleno dále:

Prostředky na závazky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

3.2.3Odhadovaný dopad na prostředky správní povahy

3.2.3.1Shrnutí

–◻ Návrh/podnět nevyžaduje využití prostředků správní povahy

–☑ Návrh/podnět vyžaduje využití prostředků správní povahy, jak je vysvětleno dále:

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Potřebné prostředky na oblast lidských zdrojů a na ostatní výdaje správní povahy budou pokryty z prostředků GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přerozděleny v rámci GŘ, a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

3.2.3.2Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů

–◻ Návrh/podnět nevyžaduje využití lidských zdrojů

–☑ Návrh/podnět vyžaduje využití lidských zdrojů, jak je vysvětleno dále:

Odhad vyjádřete v přepočtu na plné pracovní úvazky

XX je oblast politiky nebo dotčená hlava rozpočtu.

Potřeby v oblasti lidských zdrojů budou pokryty ze zdrojů GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přeobsazeny v rámci GŘ, a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

Popis úkolů:

3.2.4Soulad se stávajícím víceletým finančním rámcem

–☑ Návrh/podnět je v souladu se stávajícím víceletým finančním rámcem.

–◻ Návrh/podnět si vyžádá úpravu příslušného okruhu víceletého finančního rámce.

–◻ Návrh/podnět vyžaduje použití nástroje pružnosti nebo změnu víceletého finančního rámce.

3.2.5Příspěvky třetích stran

–Návrh/podnět nepočítá se spolufinancováním od třetích stran.

–Návrh/podnět počítá se spolufinancováním podle následujícího odhadu:

Prostředky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

3.3Odhadovaný dopad na příjmy

–◻ Návrh/podnět nemá žádný finanční dopad na příjmy.

–☑ Návrh/podnět má tento finanční dopad:

–☑ dopad na vlastní zdroje

–◻ dopad na různé příjmy

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

U účelově vázaných různých příjmů upřesněte dotčené výdajové rozpočtové položky.

Upřesněte způsob výpočtu dopadu na příjmy.

(1) http://trade.ec.europa.eu/doclib/docs/2008/october/tradoc_141032.pdf  

(2) http://trade.ec.europa.eu/doclib/docs/2011/september/tradoc_148201.pdf  

(3) ABM: řízení podle činností (activity-based management); ABB: sestavování rozpočtu podle činností (activity-based budgeting).

(4) Uvedené v čl. 54 odst. 2 písm. a) nebo b) finančního nařízení.

(5) Vysvětlení způsobů řízení spolu s odkazem na finanční nařízení jsou k dispozici na stránkách BudgWeb: http://www.cc.cec/budg/man/budgmanag/budgmanag_en.html.

(6) RP = rozlišené prostředky / NRP = nerozlišené prostředky.

(7) ESVO: Evropské sdružení volného obchodu.

(8) Kandidátské země a případně potenciální kandidátské země západního Balkánu.

(9) Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé položky „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.

(10) Rokem N se rozumí rok, kdy se návrh/podnět začíná provádět.

(11) Výstupy se rozumí produkty a služby, které mají být dodány (např. počet financovaných studentských výměn, počet vybudovaných kilometrů silnic atd.).

(12) Popsaný v bodě 1.4.2 „Specifické cíle…“.

(13) Rokem N se rozumí rok, kdy se návrh/podnět začíná provádět.

(14) Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé položky „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.

(15) SZ = smluvní zaměstnanec; MZ = místní zaměstnanec; VNO = vyslaný národní odborník; ZAP = zaměstnanec agentury práce; MOD = mladý odborník při delegaci.

(16) Dílčí strop na externí zaměstnance financované z operačních prostředků (bývalé položky „BA“).

(17) Pokud jde o tradiční vlastní zdroje (cla, dávky z cukru), je třeba uvést čisté částky, tj. hrubé částky po odečtení 25 % nákladů na výběr.

EVROPSKÁ KOMISE

Ve Štrasburku dne 5.7.2016

COM(2016) 470 final

PŘÍLOHA

návrhu rozhodnutí Rady

o prozatímním provádění Komplexní dohody o hospodářské a obchodní spolupráci mezi Kanadou na jedné straně a Evropské unii a jejími členskými státy na straně druhé

KOMPLEXNÍ DOHODA O HOSPODÁŘSKÉ A OBCHODNÍ SPOLUPRÁCI (CETA)

MEZI KANADOU NA JEDNÉ STRANĚ

A EVROPSKOU UNIÍ A JEJÍMI ČLENSKÝMI STÁTY,

BELGICKÝM KRÁLOVSTVÍM,

BULHARSKOU REPUBLIKOU,

ČESKOU REPUBLIKOU,

DÁNSKÝM KRÁLOVSTVÍM,

SPOLKOVOU REPUBLIKOU NĚMECKO,

ESTONSKOU REPUBLIKOU,

IRSKEM,

ŘECKOU REPUBLIKOU,

ŠPANĚLSKÝM KRÁLOVSTVÍM,

FRANCOUZSKOU REPUBLIKOU,

CHORVATSKOU REPUBLIKOU,

ITALSKOU REPUBLIKOU,

KYPERSKOU REPUBLIKOU,

LOTYŠSKOU REPUBLIKOU,

LITEVSKOU REPUBLIKOU,

LUCEMBURSKÝM VELKOVÉVODSTVÍM,

MAĎARSKEM,

REPUBLIKOU MALTA,

NIZOZEMSKÝM KRÁLOVSTVÍM,

RAKOUSKOU REPUBLIKOU,

POLSKOU REPUBLIKOU,

PORTUGALSKOU REPUBLIKOU,

RUMUNSKEM,

REPUBLIKOU SLOVINSKO,

SLOVENSKOU REPUBLIKOU,

FINSKOU REPUBLIKOU,

ŠVÉDSKÝM KRÁLOVSTVÍM,

SPOJENÝM KRÁLOVSTVÍM VELKÉ BRITÁNIE A SEVERNÍHO IRSKA,

NA STRANĚ DRUHÉ,

dále společně jen „strany“,

se rozhodly:

DÁLE POSILOVAT své úzké hospodářské vztahy a navázat na svá práva a povinnosti vyplývající z Dohody o zřízení Světové obchodní organizace ze dne 15. dubna 1994 a dalších mnohostranných a dvoustranných nástrojů spolupráce;

VYTVOŘIT rozšířený a bezpečný trh pro své zboží a služby snížením nebo odstraněním překážek obchodu a investic;

STANOVIT jasná, transparentní, předvídatelná a vzájemně výhodná pravidla, jimiž se bude řídit jejich obchod a investice;

A

ZNOVU POTVRZUJÍCE silnou oddanost demokracii a základním právům, jak jsou stanovena ve Všeobecné deklaraci lidských práv přijaté dne 10. prosince 1948 v Paříži a sdílejíce názor, že šíření zbraní hromadného ničení představuje závažnou hrozbu pro mezinárodní bezpečnost;

UZNÁVAJÍCE význam mezinárodní bezpečnosti, demokracie, lidských práv a právního státu pro rozvoj mezinárodního obchodu a hospodářské spolupráce;

UZNÁVAJÍCE, že ustanovení této dohody chrání právo obou stran na regulaci na jejich územích a flexibilitu stran při dosahování legitimních cílů politiky, jako je například veřejné zdraví, bezpečnost, životní prostředí, veřejná mravnost a podpora a ochrana kulturní rozmanitosti;

POTVRZUJÍCE své závazky vyplývající z toho, že jsou stranami Úmluvy UNESCO o ochraně a podpoře rozmanitosti kulturních projevů, podepsané dne 20. října 2005 v Paříži, a uznávajíce, že státy mají právo zachovat, rozvíjet a provádět své politiky v oblasti kultury, podporovat svá kulturní odvětví za účelem posílení rozmanitosti kulturních projevů a zachovávat svou kulturní identitu, mimo jiné využíváním regulativních opatření a finanční podpory;

UZNÁVAJÍCE, že ustanovení této dohody chrání investice a investory, pokud jde o jejich investice, a mají za cíl stimulovat vzájemně prospěšnou obchodní činnost, aniž by tím bylo dotčeno právo obou stran na regulaci ve veřejném zájmu na jejich území;

ZNOVU POTVRZUJÍCE svůj závazek podporovat udržitelný rozvoj a rozvoj mezinárodního obchodu tak, aby přispíval k udržitelnému rozvoji v jeho hospodářském, sociálním a environmentálním rozměru;

VYBÍZEJÍCE podniky působící na jejich území nebo podléhající jejich pravomoci, aby dodržovaly mezinárodně uznávané pokyny a zásady v oblasti sociální odpovědnosti podniků, včetně pokynů OECD pro nadnárodní podniky, a prováděly osvědčené postupy odpovědného chování podniků;

PROVÁDĚJÍCE tuto dohodu způsobem slučitelným s vymáháním svých právních předpisů v oblasti práce a životního prostředí a zvyšujícím jejich úroveň ochrany práce a životního prostředí, a navazujíce na své mezinárodní závazky týkající se práce a životního prostředí;

UZNÁVAJÍCE silnou souvislost mezi inovacemi a obchodem i význam inovací pro budoucí hospodářský růst a potvrzujíce své odhodlání podporovat rozšíření spolupráce v oblasti inovací, jakož i v souvisejících oblastech výzkumu a vývoje, vědy a technologie a podporovat zapojení příslušných subjektů veřejného a soukromého sektoru;

SE DOHODLY TAKTO:

KAPITOLA JEDNA

OBECNÉ DEFINICE A ÚVODNÍ USTANOVENÍ

ODDÍL A

Obecné definice

ČLÁNEK 1.1

Obecně použitelné definice

Není-li stanoveno jinak, pro účely této dohody se rozumí:

obecně závazným správním rozhodnutím správní rozhodnutí nebo výklad, které se vztahují na všechny osoby, skutečnosti a situace, jež obecně spadají do jejich působnosti, a které stanoví pravidlo chování, s výjimkou:

a)    nálezu nebo rozhodnutí ve správním či kvazisoudním řízení, které se vztahují na konkrétní osoby, zboží nebo služby druhé strany v konkrétním případě, nebo

b)    rozhodnutí o určitému aktu či postupu;

Dohodou o zemědělství Dohoda o zemědělství, obsažená v příloze 1A Dohody o WTO;

zemědělským zbožím výrobek nebo produkt uvedený v příloze 1 Dohody o zemědělství;

Antidumpingovou dohodou Dohoda o provádění článku VI Všeobecné dohody o clech a obchodu 1994, obsažená v příloze 1A Dohody o WTO;

kontaktními místy CETA kontaktní místa zřízená podle článku 26.5 („Kontaktní místa CETA“);

Smíšeným výborem CETA Smíšený výbor CETA zřízený podle článku 26.1 („Smíšený výbor CETA“);

CPC prozatímní Centrální klasifikace produkce Statistického oddělení OSN, Statistical Papers, řada M, č. 77, CPC prov, 1991;

kulturním odvětvím osoby zabývající se těmito činnostmi:

a)    vydávání, distribuce nebo prodej knih, časopisů, periodik či novin v tištěné či strojově čitelné formě, s výjimkou případů, kdy je tisk nebo sázení písma kteréhokoli uvedeného produktu jedinou činností;

b)    výroba, distribuce, prodej nebo vysílání filmu či videozáznamů;

c)    výroba, distribuce, prodej nebo vysílání hudebních audio- či videozáznamů;

d)    vydávání, distribuce nebo prodej hudby v tištěné či strojově čitelné formě, nebo

e)    radiokomunikace, které jsou určeny k přijímání širokou veřejností, a všechny podniky pro rozhlasové, televizní a kabelové vysílání a veškeré satelitní přenosové služby a služby vysílacích sítí;

clem jakákoli cla nebo poplatky jakéhokoli druhu, včetně jakékoli formy přirážky k dani nebo příplatku, jež se ukládají při dovozu nebo ve spojení s dovozem zboží, s výjimkou:

a)    poplatků rovnocenných vnitřní dani ukládané v souladu s článkem 2.3 (Národní zacházení);

b)    opatření uplatňovaných v souladu s ustanoveními článku VI nebo XIX GATT 1994, Antidumpingovou dohodou, Dohodou o subvencích a vyrovnávacích opatřeních, Dohodou o ochranných opatřeních nebo článkem 22 DSU, nebo

c)    poplatků nebo jiných dávek ukládaných v souladu s článkem VIII GATT 1994;

Dohodou o celní hodnotě Dohoda o provádění článku VII Všeobecné dohody o clech a obchodu 1994, obsažená v příloze 1A Dohody o WTO;

dny kalendářní dny včetně víkendů a svátků;

DSU Ujednání o pravidlech a řízení při řešení sporů, které je obsaženo v příloze 2 Dohody o WTO;

podnikem subjekt založený nebo jinak organizovaný podle platného práva, za účelem zisku nebo z jiného důvodu, v soukromém či státním vlastnictví nebo pod soukromou nebo státní kontrolou, včetně korporace, trustu, partnerství, podniku jednotlivce, společného podniku nebo sdružení;

výrazem „stávající/existující“ účinný ke dni vstupu v této dohody v platnost;

GATS Všeobecná dohoda o obchodu službami, obsažená v příloze 1B Dohody o WTO;

GATT 1994 Všeobecná dohoda o clech a obchodu 1994, obsažená v příloze 1A Dohody o WTO;

zbožím strany domácí výrobky, jak jsou vymezeny v GATT 1994, nebo zboží podle rozhodnutí stran, včetně zboží pocházejícího z dané strany;

harmonizovaným systémem (HS) harmonizovaný systém popisu a číselného označování zboží, včetně všeobecných pravidel pro výklad harmonizovaného systému a poznámek k třídám, kapitolám a položkám;

číslem čtyřmístné číslo nebo první čtyři číslice čísla použitého v nomenklatuře HS;

opatřením opatření strany ve formě zákona, nařízení, pravidla, postupu, rozhodnutí, správního úkonu, požadavku, praxe nebo v jakékoli jiné formě;

státním příslušníkem fyzická osoba, která je občanem ve smyslu článku 1.2 nebo má trvalý pobyt v jedné ze stran;

výrazem „pocházející z“ splňující pravidla původu stanovená v protokolu o pravidlech původu a o postupech stanovení původu;

stranami na jedné straně Evropská unie nebo její členské státy nebo Evropská unie a její členské státy v rámci svých pravomocí podle Smlouvy o Evropské unii a Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „strana EU“) a Kanada na straně druhé;

osobou fyzická osoba nebo podnik;

osobou strany státní příslušník strany nebo podnik strany;

preferenčním sazebním zacházením použití celní sazby podle této dohody na zboží pocházející ze stran dohody podle harmonogramu odstraňování cel;

Dohodou o ochranných opatřeních Dohoda o ochranných opatřeních, obsažená v příloze 1A Dohody o WTO;

sanitárním nebo fytosanitárním opatřením opatření uvedené v příloze A bodě 1 Dohody o uplatňování sanitárních a fytosanitárních opatření;

Dohodou o subvencích a vyrovnávacích opatřeních Dohoda o subvencích a vyrovnávacích opatřeních, obsažená v příloze 1A Dohody o WTO;

poskytovatelem služeb osoba, která poskytuje službu nebo usiluje o její poskytování;

Dohodou o uplatňování sanitárních a fytosanitárních opatřeních Dohoda o uplatňování sanitárních a fytosanitárních opatření, obsažená v příloze 1A Dohody o WTO;

státním podnikem podnik, který je vlastněn nebo kontrolován jednou ze stran;

položkou šestimístné číslo nebo prvních šest číslic čísla použitého v nomenklatuře HS;

sazebním zařazením zařazení zboží nebo materiálu do kapitoly, čísla nebo položky HS;

harmonogramem odstraňování cel příloha 2-A (Odstraňování cel);

Dohodou o technických překážkách obchodu Dohoda o technických překážkách obchodu, obsažená v příloze 1A Dohody o WTO;

územím území, na něž se vztahuje tato dohoda, jak je vymezeno v článku 1.3;

třetí zemí země nebo území, na které se nevztahuje zeměpisná oblast působnosti této dohody;

Dohodou TRIPS Dohoda o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví, obsažená v příloze 1C Dohody o WTO;

Vídeňskou úmluvou o smluvním právu Vídeňská úmluva o smluvním právu, uzavřená ve Vídni dne 23. května 1969;

WTO Světová obchodní organizace a

Dohodou o WTO dohoda z Marrákeše o zřízení Světové obchodní organizace, podepsaná dne 15. dubna 1994.

ČLÁNEK 1.2

Definice specifické pro jednu stranu

Není-li stanoveno jinak, pro účely této dohody se rozumí:

občanem:

a)    v případě Kanady fyzická osoba, která je občanem Kanady podle kanadských právních předpisů;

b)    v případě strany EU fyzická osoba, která má státní příslušnost některého členského státu, a

ústředními orgány veřejné správy:

a)    v případě Kanady vláda Kanady a

b)    v případě strany EU Evropská unie nebo národní vlády jejích členských států.

ČLÁNEK 1.3

Zeměpisná oblast působnosti

Není-li uvedeno jinak, vztahuje se tato dohoda:

a)    v případě Kanady:

i)    na území, vzdušný prostor, vnitřní vody a teritoriální moře Kanady;

ii)    na výlučnou ekonomickou zónu Kanady, jak je vymezena jejím domácím právem v souladu s částí V Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu, podepsané dne 10. prosince 1982 v Montego Bay („UNCLOS“), a

iii)    na kontinentální šelf Kanady, jak je vymezen jejím domácím právem v souladu s částí VI UNCLOS;

b)    v případě Evropské unie na území, na které se vztahují Smlouva o Evropské unii a Smlouva o fungování Evropské unie za podmínek v nich stanovených. Pokud jde o ustanovení týkající se sazebního zacházení se zbožím, použije se tato dohoda i na oblasti celního území Evropské unie, na které se nevztahuje první věta tohoto písmene.

ODDÍL B

Úvodní ustanovení

ČLÁNEK 1.4

Zřízení oblasti volného obchodu

Strany zřizují oblast volného obchodu v souladu s článkem XXIV GATT 1994 a článkem V GATS.

ČLÁNEK 1.5

Vztah k Dohodě o WTO a jiným dohodám

Strany stvrzují práva a povinnosti, které vůči sobě mají podle Dohody o WTO a jiných dohod, jejichž jsou smluvní stranou.

ČLÁNEK 1.6

Odkazy na jiné dohody

Když tato dohoda odkazuje na jiné dohody či právní nástroje, ať už na celé nebo na jejich část, nebo pokud jsou do ní jiné dohody či právní nástroje začleněny formou odkazu, zahrnují tyto odkazy:

a)    související přílohy, protokoly, poznámky pod čarou, výkladové poznámky a vysvětlivky a

b)    následné dohody, jejichž smluvní stranou jsou strany této dohody, nebo změny pro strany závazné, s výjimkou případů, kdy odkaz potvrzuje stávající práva.

ČLÁNEK 1.7

Odkazy na právní předpisy

Když tato dohoda odkazuje na právní předpisy, buď obecně nebo odkazem na konkrétní zákon, předpis nebo směrnici, odkazuje se na právní předpisy v platném znění, není-li uvedeno jinak.

ČLÁNEK 1.8

Rozsah závazků

1.    Každá strana nese plnou odpovědnost za dodržování všech ustanovení této dohody.

2.    Každá strana zajistí, aby byla přijata všechna nezbytná opatření s cílem provést ustanovení této dohody, včetně jejich dodržování na všech úrovních veřejné správy.

ČLÁNEK 1.9

Práva a povinnosti týkající se vody

1.    Strany uznávají, že voda ve svém přirozeném stavu, včetně vody v jezerech, řekách, vodních nádržích, vodonosných vrstvách a povodích, není zboží ani produkt. Na tuto vodu se proto vztahují pouze kapitola dvacet dva (Obchod a udržitelný rozvoj) a kapitola dvacet čtyři (Obchod a životní prostředí).

2.    Každá strana má právo chránit a zachovávat své přírodní vodní zdroje. Nic v této dohodě nezavazuje stranu, aby povolila komerční využívání vody za jakýmkoli účelem, včetně odčerpávání, těžby nebo odklánění pro účely vývozu ve velkém objemu.

3.    Pokud strana povolí komerční využívání určitého vodního zdroje, učiní tak způsobem, který je v souladu s touto dohodou.

ČLÁNEK 1.10

Osoby pověřené výkonem veřejné moci

Není-li v této dohodě stanoveno jinak, každá strana zajistí, aby každá osoba, které strana svěřila regulační, správní či jinou pravomoc na kterékoli úrovni veřejné správy, jednala při výkonu uvedené pravomoci v souladu se závazky dané strany stanovenými v této dohodě.

KAPITOLA DVĚ

NÁRODNÍ ZACHÁZENÍ A PŘÍSTUP ZBOŽÍ NA TRH

ČLÁNEK 2.1

Cíl

Strany postupně liberalizují obchod se zbožím v souladu s ustanoveními této dohody a během přechodného období, které počíná vstupem této dohody v platnost.

ČLÁNEK 2.2

Oblast působnosti

Tato kapitola se vztahuje na obchod se zbožím strany, jak je definováno v kapitole jedna (Obecné definice a úvodní ustanovení), není-li v této dohodě stanoveno jinak.

ČLÁNEK 2.3

Národní zacházení

1.    Každá strana poskytne zboží druhé strany národní zacházení podle článku III GATT 1994. Za tímto účelem se článek III GATT 1994 začleňuje do této dohody a stává se její nedílnou součástí.

2.    Odstavcem 1 se rozumí, pokud jde o vládu v Kanadě na nižší než federální úrovni, nebo o vládu členského státu Evropské unie nebo v tomto státě, zacházení, které není méně příznivé než zacházení poskytnuté touto vládou přímo konkurujícímu nebo nahraditelnému zboží z Kanady nebo z členského státu.

3.    Tento článek se nepoužije na opatření, včetně pokračování, rychlého obnovení nebo změny opatření, týkající se kanadské spotřební daně na čistý alkohol, jak je uvedeno v položce sazebníku 2207 10 90 v kanadské listině koncesí a závazků (listina V), připojené k Marrákešskému protokolu k Všeobecné dohodě o clech a obchodu 1994 podepsanému dne 15. dubna 1994 (dále jen „Marrákešský protokol“), který se používá k výrobě podle ustanovení zákona o spotřební dani (Excise Act, 2001, S.C. 2002, c. 22).

ČLÁNEK 2.4

Snížení a odstranění cel ukládaných na dovoz

1.    Každá strana sníží nebo odstraní cla na zboží pocházející z druhé strany podle harmonogramů odstraňování cel uvedených v příloze 2-A. Pro účely této kapitoly se výrazem „pocházející z“ rozumí pocházející z jedné ze stran v souladu s pravidly původu stanovenými v protokolu o pravidlech původu a o postupech stanovení původu.

2.    Základní celní sazba pro jednotlivé druhy zboží, na niž se mají uplatňovat postupná snížení podle odstavce 1, je stanovena v příloze 2-A.

3.    V případě zboží, na které se vztahují celní preference uvedené v harmonogramu strany pro odstraňování cel v příloze 2-A, použije strana na zboží pocházející z druhé strany nižší clo, které vyplyne ze srovnání mezi sazbou vypočtenou podle sazebníku této strany a celní sazbou podle doložky nejvyšších výhod („DNV“).

4.    Na žádost jedné ze stran mohou strany uskutečnit konzultace o urychlení a rozšíření odstraňování cel uplatňovaných mezi stranami na dovoz. Rozhodnutí Smíšeného výboru CETA urychlit odstraňování nebo odstranit cla na zboží nahrazuje jakoukoli celní sazbu nebo fázovou kategorii, která je pro toto zboží stanovena podle sazebníků stran v příloze 2-A, a to po schválení každou stranou v souladu s jejími platnými právními postupy.

ČLÁNEK 2.5

Omezení týkající se režimů navracení cla, odkladu cla a pozastavení cla

1.    S výhradou odstavců 2 a 3 strana nevrátí nebo neodloží clo zaplacené nebo splatné za zboží nepocházející z této strany, které bylo dovezeno na její území, ani nepozastaví jeho placení, je-li výslovně splněna podmínka, že zboží či jeho totožná, rovnocenná či podobná náhrada se používá jako materiál k výrobě jiného zboží, které se následně vyváží na území druhé strany v rámci preferenčního sazebního zacházení podle této dohody.

2.    Odstavec 1 se nevztahuje na trvalý ani dočasný režim strany pro snížení, pozastavení či prominutí cla, není-li takové snížení, pozastavení nebo prominutí výslovně podmíněno vývozem zboží.

3.    Odstavec 1 se použije až za tři roky po vstupu této dohody v platnost.

ČLÁNEK 2.6

Cla, daně nebo další poplatky a odvody vztahující se na vývoz

Strana nesmí zavést ani zachovat žádná cla, daně nebo další poplatky a odvody uložené na vývoz nebo v souvislosti s vývozem zboží do druhé strany ani žádné vnitřní daně nebo poplatky a odvody uložené na zboží vyvážené do druhé strany, jež převyšují cla, daně nebo jiné poplatky a odvody, které by byly uloženy na toto zboží v případě, že by bylo určeno k prodeji na vnitřním trhu.

ČLÁNEK 2.7

Zachování současného stavu

1.    Strana nesmí po vstupu této dohody v platnost zvýšit clo existující ke dni vstupu dohody v platnost a uložené na zboží pocházející z území stran, ani zavést na takové zboží clo nové.

2.    Bez ohledu na odstavec 3 může strana:

a)    změnit celní sazbu na zboží mimo působnost této dohody, na které se podle této dohody nevztahuje žádná celní preference;

b)    po jednostranném snížení zvýšit clo na úroveň stanovenou v jejím sazebníku v příloze 2-A nebo

c)    zachovat nebo zvýšit clo, jak povoluje tato dohoda nebo jiná dohoda, která je součástí Dohody o WTO.

3.    Bez ohledu na odstavce 1 a 2 může pouze Kanada uplatnit zvláštní ochranná ustanovení podle článku 5 Dohody o zemědělství. Zvláštní ochranné ustanovení lze uplatnit pouze na zboží zařazené v sazebníku Kanady obsaženém v příloze 2-A do položek s poznámkou „SGG“. Toto zvláštní ochranné ustanovení lze použít pouze na dovoz, na který se nevztahuje celní preference, a v případě dovozu, na který se vztahuje celní kvóta, na dovozy nad rámec závazků týkajících se přístupu na trhy.

ČLÁNEK 2.8

Dočasné pozastavení preferenčního sazebního zacházení

1.    Strana může dočasně pozastavit v souladu s odstavci 2 až 5 preferenční sazební zacházení podle této dohody v případě zboží vyváženého či vyráběného osobou z druhé strany, jestliže strana:

a)    na základě šetření založeného na objektivních, pádných a ověřitelných informacích učiní zjištění, že se osoba z druhé strany dopustila systematického porušování celních předpisů, aby získala preferenční sazební zacházení podle této dohody, nebo

b)    učiní zjištění, že druhá strana systematicky a bezdůvodně odmítá spolupracovat podle čl. 6.13 (Spolupráce) odst. 4 na šetření týkajícím se porušování celních předpisů, přičemž strana žádající o spolupráci má na základě objektivních, pádných a ověřitelných informacích oprávněný důvod se domnívat, že se osoba z druhé strany dopustila systematického porušování celních předpisů, aby získala preferenční sazební zacházení podle této dohody.

2.    Strana, která učinila zjištění podle odstavce 1:

a)    oznámí tuto skutečnost celnímu orgánu druhé strany a poskytne informace a důkazy, na nichž se zjištění zakládá;

b)    zahájí konzultace s orgány druhé strany za účelem dosažení vzájemně přijatelného vyřešení problémů, které vedly k danému zjištění, a

c)    dotyčné osobě z druhé strany zašle písemné oznámení obsahující informace, jež tvoří základ zjištění.

3.    Pokud příslušné orgány nenaleznou vzájemně přijatelné řešení do 30 dní, může strana, která zjištění učinila, postoupit záležitost Smíšenému výboru pro celní spolupráci.

4.    Pokud Smíšený výbor pro celní spolupráci nevyřeší záležitost do 60 dní, může strana, která zjištění učinila, v souvislosti se zbožím dotčené osoby druhé strany dočasně pozastavit preferenční sazební zacházení podle této dohody. Dočasné pozastavení se nevztahuje na zboží, které se již nachází v tranzitu mezi stranami ke dni, kdy pozastavení nabylo účinku.

5.    Strana uplatní dočasné pozastavení podle odstavce 1 pouze po dobu úměrnou dopadu na její finanční zájmy způsobenému situací, která vedla ke zjištění podle odstavce 1, a to nejvýše po dobu 90 dní. Má-li strana oprávněný důvod se na základě objektivních, pádných a ověřitelných informací domnívat, že se situace, v jejímž důsledku bylo dočasné pozastavení uloženo, po uplynutí 90 dní nezměnila, může tato strana preferenční sazební zacházení znovu pozastavit po další období v délce nejvýše 90 dní. Původní pozastavení a každé obnovené pozastavení jsou předmětem pravidelných konzultací ve Smíšeném výboru pro celní spolupráci.

ČLÁNEK 2.9

Poplatky a jiné dávky

1.    V souladu s článkem VIII GATT 1994 nepřijme žádná strana ani nezachová poplatek či platbu ukládané při dovozu nebo vývozu nebo v souvislosti se zbožím strany, které nejsou přiměřené nákladům na poskytnuté služby nebo které představují nepřímou ochranu domácího zboží nebo zdanění dovozu nebo vývozu k fiskálním účelům.

2.    Pro upřesnění je třeba uvést, že odstavec 1 nebrání straně v uložení cla nebo dávky stanovených v článku 1.1 (Obecně použitelné definice) v písmenech a) až c) definice cla.

ČLÁNEK 2.10

Zboží zpětně dovezené po opravě nebo úpravě

1.    Pro účely tohoto článku se opravou nebo úpravou rozumí jakákoli zpracovatelská operace provedená se zbožím, jejímž cílem je odstranit funkční závadu nebo materiálové poškození a která zahrnuje obnovení původní funkce zboží, nebo zajistit soulad zboží s technickými požadavky na jeho používání, bez jejichž splnění by nemohlo být nadále obvyklým způsobem používáno k účelům, k nimž bylo určeno. Oprava nebo úprava zboží zahrnuje uvedení do původního stavu a údržbu, s výjimkou operace či postupu, který:

a)    ničí základní charakteristiku zboží nebo vytváří nové či z obchodního hlediska odlišné zboží;

b)    transformuje nedokončené zboží na hotové zboží nebo

c)    se používá k tomu, aby podstatně změnil funkci zboží.

2.    S výjimkou uvedenou v poznámce pod čarou 1 strana neuplatní clo na zboží, bez ohledu na jeho původ, které se zpětně dováží na její území po dočasném vývozu z území této strany na území druhé strany za účelem opravy nebo úpravy, bez ohledu na to, zda by taková oprava či úprava mohla být provedena na území té strany, z jejíhož území bylo zboží za účelem opravy či úpravy vyvezeno 1 , 2 .

3.    Odstavec 2 se nevztahuje na zboží dovážené do celního skladu, do oblastí volného obchodu nebo v podobném režimu, které je následně vyvezeno k opravě a není zpětně dovezeno do celního skladu, do oblastí volného obchodu nebo v podobném režimu.

4.    Strana neuplatní clo na zboží, bez ohledu na jeho původ, dočasně dovezené z území druhé strany za účelem opravy nebo úpravy 3 .

ČLÁNEK 2.11

Dovozní a vývozní omezení

1.    Není-li v této dohodě stanoveno jinak, nesmí strana na dovoz jakéhokoli zboží druhé strany nebo na vývoz či prodej na vývoz jakéhokoli zboží určeného pro území druhé strany zavést ani zachovat zákazy nebo omezení, ledaže by byly v souladu s článkem XI GATT 1994. Za tímto účelem se článek XI GATT 1994 začleňuje do této dohody a stává se její součástí.

2.    Pokud strana zavede nebo zachová zákaz nebo omezení na dovoz zboží z třetí země nebo na vývoz zboží do třetí země, tato strana může:

a)    omezit nebo zakázat dovoz zboží třetí země z území druhé strany nebo

b)    omezit nebo zakázat vývoz zboží do této třetí země přes území druhé strany.

3.    Pokud strana zavede nebo zachová zákaz nebo omezení na dovoz zboží z třetí země, zahájí strany na žádost druhé strany jednání s cílem zamezit nepřiměřenému zásahu do tvorby cen, do ujednání v oblasti prodejních vztahů nebo do distribučních ujednání na území druhé strany či jejich narušení.

4.    Tento článek se nepoužije na opatření, včetně pokračování, rychlého obnovení nebo změny opatření, týkající se:

a)    vývozu kulatiny všech druhů. Pokud strana přestane požadovat vývozní povolení pro kulatinu určenou na vývoz do třetí země, přestane rovněž natrvalo požadovat vývozní povolení pro kulatinu určenou na vývoz do druhé strany;

b)    vývozu nezpracovaných ryb podle použitelných právních předpisů Newfoundlandu a Labradoru, a to po dobu tří let po vstupu této dohody v platnost;

c)    kanadské spotřební daně na čistý alkohol, jak je uvedeno v položce sazebníku 2207 10 90 v kanadské listině koncesí a závazků připojené k Marrákešskému protokolu (listina V), který se používá k výrobě podle ustanovení zákona o spotřební dani (Excise Act, 2001, S.C. 2002, c. 22), a

d)    dovozu ojetých vozidel, která nevyhovují kanadským bezpečnostním a environmentálním požadavkům, do Kanady.

ČLÁNEK 2.12

Další ustanovení týkající se obchodu se zbožím

Každá strana se vynasnaží zajistit, aby zboží druhé strany, které bylo dovezeno kamkoli na území dovážející strany, kde je zákonným způsobem prodáváno nebo nabízeno k prodeji, mohlo být prodáváno a nabízeno k prodeji rovněž na celém území dovážející strany.

ČLÁNEK 2.13

Výbor pro obchod se zbožím

1.    Mezi funkce Výboru pro obchod se zbožím zřízeného podle čl. 26.2 (Specializované výbory) odst. 1 písm. a) patří:

a)    podporovat obchod se zbožím mezi stranami, a to i prostřednictvím konzultací o urychlení odstraňování cel podle této dohody a podle potřeby o jiných záležitostech;

b)    doporučovat Smíšenému výboru CETA změnu nebo doplnění ustanovení této dohody týkajících se harmonizovaného systému a

c)    okamžitě řešit otázky související s pohybem zboží přes vstupní přístavy stran.

2.    Výbor pro obchod se zbožím může předkládat Smíšenému výboru CETA návrhy na rozhodnutí o urychlení nebo odstranění cla na zboží.

3.    Výbor pro zemědělství zřízený podle čl. 26.2 (Specializované výbory) odst. 1 písm. a):

a)    se setká do 90 dní od podání žádosti některou ze stran;

b)    poskytuje stranám fórum pro projednávání otázek souvisejících se zemědělským zbožím, na které se vztahuje tato dohoda, a

c)    postupuje Výboru pro obchod se zbožím veškeré nevyřešené otázky podle písmene b).

4.    Strany berou na vědomí spolupráci a výměnu informací v zemědělských otázkách probíhající v rámci každoročního dialogu mezi Kanadou a Evropskou unií o zemědělství, ustaveného na základě výměny dopisů ze dne 14. července 2008. Dialog o zemědělství může být podle potřeby využit pro účely odstavce 3.

KAPITOLA TŘI

NÁPRAVNÁ OPATŘENÍ V OBLASTI OBCHODU

ODDÍL A

Antidumpingová a vyrovnávací opatření

ČLÁNEK 3.1

Obecná ustanovení týkající se antidumpingových a vyrovnávacích opatření

1.    Strany znovu potvrzují svá práva a povinnosti podle článku VI GATT 1994, Antidumpingové dohody a Dohody o subvencích a vyrovnávacích opatřeních.

2.    Protokol o pravidlech původu a o postupech stanovení původu se na antidumpingová a vyrovnávací opatření nevztahuje.

ČLÁNEK 3.2

Transparentnost

1.    Každá strana použije antidumpingová a vyrovnávací opatření v souladu s příslušnými požadavky WTO a postupem, který je spravedlivý a transparentní.

2.    Po uložení prozatímních opatření a v každém případě před přijetím konečného rozhodnutí zajistí každá strana úplné a smysluplné zveřejnění všech zásadních posuzovaných skutečností, na jejichž základě se má rozhodnout, zda uplatnit konečná opatření. Tím není dotčen čl. 6. odst. 5 Antidumpingové dohody ani čl. 12. odst. 4 Dohody o subvencích a vyrovnávacích opatřeních.

3.    Nezdrží-li to zbytečně šetření, dostane každý účastník antidumpingového nebo vyrovnávacího šetření 4 plnou možnost hájit své zájmy.

ČLÁNEK 3.3

Zohlednění veřejného zájmu a nižšího cla

1.    Orgány každé strany posoudí informace poskytnuté v souladu s právními předpisy dané strany o tom, zda by uložení antidumpingového nebo vyrovnávacího cla bylo ve veřejném zájmu.

2.    Po posouzení informací uvedených v odstavci 1 mohou orgány dané strany v souladu s jejími právními předpisy zvážit, zda výše antidumpingového nebo vyrovnávacího cla, které má být uloženo, má odpovídat celému dumpingovému rozpětí nebo celé výši subvence nebo má být na nižší úrovni.

ODDÍL B

Souhrnná ochranná opatření

ČLÁNEK 3.4

Obecná ustanovení týkající se souhrnných ochranných opatření

1.    Strany opětovně potvrzují svá práva a povinnosti týkající se souhrnných ochranných opatření podle článku XIX GATT 1994 a podle Dohody o ochranných opatřeních.

2.    Protokol o pravidlech původu a o postupech stanovení původu se na souhrnná ochranná opatření nevztahuje.

ČLÁNEK 3.5

Transparentnost

1.    Strana, která zahajuje ochranné šetření nebo která hodlá přijmout předběžná či konečná souhrnná ochranná opatření, poskytne neprodleně na žádost vyvážející strany:

a)    informace uvedené v čl. 12. odst. 2 Dohody o ochranných opatřeních v podobě předepsané Výborem WTO pro ochranná opatření;

b)    případnou veřejnou verzi podnětu podaného domácím výrobním odvětvím a

c)    veřejnou zprávu se zjištěními a odůvodněnými závěry týkajícími se všech podstatných věcných a právních otázek posuzovaných v rámci ochranného šetření. Veřejná zpráva obsahuje analýzu toho, které faktory způsobily újmu, a stanoví metodu použitou pro stanovení souhrnných ochranných opatření.

2.    Po poskytnutí informací podle tohoto článku nabídne dovážející strana konání konzultací s vyvážející stranou za účelem posouzení poskytnutých informací.

ČLÁNEK 3.6

Uložení konečných opatření

1.    Strana, která přijímá souhrnná ochranná opatření, se snaží je uložit způsobem, který co nejméně ovlivní dvoustranné obchodní vztahy.

2.    Dovážející strana nabídne konání konzultací s vyvážející stranou za účelem přezkoumání záležitosti uvedené v odstavci 1. Dovážející strana nesmí přijmout opatření před uplynutím 30 dní ode dne, kdy byla učiněna nabídka ke konání konzultací.

ODDÍL C

Obecná ustanovení

ČLÁNEK 3.7

Věci vyloučené z řešení sporů

Tato kapitola nepodléhá kapitole dvacet devět (Řešení sporů).

KAPITOLA ČTYŘI

TECHNICKÉ PŘEKÁŽKY OBCHODU

ČLÁNEK 4.1

Oblast působnosti a definice

1.    Tato kapitola se týká přípravy, přijímání a používání technických předpisů, norem a postupů posuzování shody, které mohou ovlivnit obchod se zbožím mezi stranami.

2.    Tato kapitola se nevztahuje na:

a)    technické specifikace vypracované některým vládním orgánem pro účely požadavků vládních orgánem na výrobu nebo spotřebu nebo

b)    sanitární nebo fytosanitární opatření definované v příloze A Dohody o uplatňování sanitárních a fytosanitárních opatření.

3.    Až na případy, kdy tato dohoda, včetně začleněných ustanovení Dohody o technických překážkách obchodu podle článku 4.2, definuje některý termín nebo mu dává určitý význam, mají obecné termíny pro normalizaci a postupy posuzování shody obvykle takový význam jako v definici přijaté v rámci systému Organizace spojených národů a mezinárodních normalizačních orgánů při zohlednění kontextu těchto termínů a s ohledem na předmět a účel této kapitoly.

4.    Odkazy v této kapitole na technické předpisy, normy a postupy posuzování shody zahrnují jejich změny a doplňky pravidel nebo seznamu výrobků, pro které platí, kromě změn a dodatků nevýznamné povahy.

5.    Ustanovení čl. 1.8 (Rozsah závazků) odst. 2 se nevztahuje na články 3, 4, 7, 8 a 9 Dohody o technických překážkách obchodu začleněné do této dohody.

ČLÁNEK 4.2

Začlenění Dohody o technických překážkách obchodu

1.    Následující ustanovení Dohody o technických překážkách obchodu jsou začleněna do této dohody a tvoří její součást:

a)    Článek 2 (Příprava, přijímání a uplatňování technických předpisů orgány ústřední vlády);

b)    Článek 3 (Příprava, přijímání a uplatňování technických norem místními vládními a nevládními orgány);

c)    Článek 4 (Příprava, přijímání a uplatňování norem);

d)    Článek 5 (Postupy pro posuzování shody s technickými předpisy nebo normami, prováděné orgány ústřední vlády);

e)    Článek 6 (Uznávání shody orgány ústřední vlády), aniž by došlo k omezení práv a povinností některé strany podle protokolu o vzájemném přijímání výsledků posuzování shody a protokolu o vzájemném uznávání programu dodržování a prosazování správné výrobní praxe pro farmaceutické výrobky;

f)    Článek 7 (Postupy pro posuzování shody, uplatňované místními vládními orgány);

g)    Článek 8 (Postupy pro posuzování shody, uplatňované nevládními orgány);

h)    Článek 9 (Mezinárodní a regionální systémy);

i)    Příloha 1 (Pojmy a jejich definice pro účely této dohody) a

j)    Příloha 3 (Kodex správné praxe pro přípravu, přijímání a uplatňování norem).

2.    Termín „členové“ v začleněných ustanoveních má v této dohodě stejný význam jako v Dohodě o technických překážkách obchodu.

3.    Co se týče článků 3, 4, 7, 8 a 9 Dohody o technických překážkách obchodu, kapitoly dvacet devět (Řešení sporů) se lze dovolávat v případech, kdy se některá strana domnívá, že druhá strana nedosáhla uspokojivých výsledků podle těchto článků a že jsou tím významně dotčeny její obchodní zájmy. V tomto ohledu jsou tyto výsledky rovnocenné těm výsledkům, jako kdyby dotyčný subjekt byl stranou této dohody.

ČLÁNEK 4.3

Spolupráce

Strany posílí spolupráci v oblasti technických předpisů, norem, metrologie, postupů posuzování shody, dozoru nad trhem nebo sledování a vymáhání s cílem usnadňovat obchod mezi stranami, jak je stanoveno v kapitole dvacet jedna (Spolupráce v oblasti regulace). Může to znamenat prosazování a podporu spolupráce mezi příslušnými veřejnými nebo soukromými organizacemi stran, které odpovídají za metrologii, normalizaci, zkoušení, certifikaci a akreditaci, dozor nad trhem a sledování trhu a vymáhání předpisů, a zejména podněcování jejich akreditačních orgánů a orgánů pro posuzování shody, aby se zapojily do spolupráce, v jejímž rámci se podporuje přijímání výsledků posuzování shody.

ČLÁNEK 4.4

Technické předpisy

1.    Strany se zavazují, že budou v nejvyšší možné míře spolupracovat na zajištění toho, aby jejich technické předpisy byly navzájem slučitelné. Za tímto účelem, pokud strana vyjádří zájem o vytvoření technického předpisu svým předmětem rovnocenného nebo obdobného tomu, který už má nebo který připravuje druhá strana, poskytne druhá strana na žádost první strany, pokud to bude možné, příslušné informace, studie a údaje, z nichž vycházela při přípravě daného technického předpisu bez ohledu na to, zda už byl přijat či se stále ještě připravuje. Strany uznávají, že bude zřejmě nezbytné vyjasnit si a dohodnout se na rozsahu konkrétní žádosti a že důvěrné informace mohou být odepřeny.

2.    Strana, která sestavila technický předpis, který považuje za rovnocenný technickému předpisu druhé strany se slučitelným cílem a slučitelnou definicí výrobku, může požádat druhou stranu, aby uznala její technický předpis za rovnocenný. Strana předloží žádost písemně a uvede podrobné důvody, proč by měl být technický předpis považován za rovnocenný, například důvody týkající se definice výrobku. Strana, která nesouhlasí s tím, že daný technický předpis je rovnocenný, poskytne na požádání druhé straně důvody svého rozhodnutí.

ČLÁNEK 4.5

Posuzování shody

Strany budou dodržovat protokol o vzájemném přijímání výsledků posuzování shody a protokol o vzájemném uznávání programu dodržování a prosazování správné výrobní praxe pro farmaceutické výrobky.

ČLÁNEK 4.6

Transparentnost

1.    Každá strana zajistí, aby postupy pro vypracování technických předpisů a postupy posuzování shody umožnily zúčastněným osobám z obou stran zapojit se již ve vhodné rané fázi, dokud je ještě možné provést změny a vzít v úvahu připomínky, kromě případů, kdy se objeví nebo hrozí objevit naléhavé problémy spojené s bezpečností, zdravím, ochranou životního prostředí nebo národní bezpečností. Pokud jsou konzultace o vývoji technických předpisů nebo postupů posuzování shody přístupné veřejnosti, povolí každá strana osobám druhé strany, aby se konzultací zúčastnily za podmínek, které nejsou méně příznivé než podmínky, které mají její vlastní osoby.

2.    Strany podporují užší spolupráci mezi normalizačními orgány, které se nacházejí na jejich příslušných územích, s cílem usnadnit mimo jiné výměnu informací o činnosti těchto orgánů, jakož i harmonizaci norem na základě společného zájmu a reciprocity a způsobem, na němž se dotčené normalizační orgány dohodnou.

3.    Poté, co předala ústřednímu rejstříku oznámení WTO návrh technických předpisů a postupů posuzování shody, se každá strana vynasnaží poskytnout druhé straně nejméně 60 dní na podání písemných připomínek, kromě případů, kdy se objeví nebo hrozí objevit naléhavé problémy spojené s bezpečností, zdravím, ochranou životního prostředí nebo národní bezpečností. Strana kladně posoudí odůvodněnou žádost o prodloužení lhůty pro podání připomínek.

4.    Jestliže strana obdrží připomínky druhé strany ohledně navrhovaného technického předpisu nebo postupu posuzování shody, odpoví na ně písemně před přijetím technického předpisu nebo postupu posuzování shody.

5.    Každá strana zveřejní nebo jinak v tištěné nebo elektronické podobě veřejně zpřístupní své odpovědi nebo shrnutí odpovědí na obdržené významné připomínky, a to nejpozději v den, kdy zveřejní přijatý technický předpis nebo postup pro posuzování shody.

6.    Každá strana na žádost druhé strany poskytne informace týkající se cílů, právního základu a odůvodnění technického předpisu nebo postupu posuzování shody, který strana přijala nebo navrhuje přijmout.

7.    Strana kladně posoudí odůvodněnou žádost druhé strany, kterou obdrží před uplynutím lhůty pro podávání připomínek po předání návrhu technického předpisu, o stanovení nebo prodloužení doby mezi přijetím technického předpisu a dnem jeho použitelnosti, s výjimkou případů, kdy by odklad nebyl prospěšný s ohledem na plnění sledovaného legitimního cíle.

8.    Každá strana zajistí, aby jí přijaté technické předpisy a postupy posuzování shody byly veřejně dostupné na oficiálních internetových stránkách.

9.    Pokud některá strana zadrží při vstupu zboží dovezené z území druhé strany z důvodu, že dané zboží nevyhovuje některému technickému předpisu, oznámí bez zbytečného prodlení dovozci důvody zadržení zboží.

ČLÁNEK 4.7

Správa této kapitoly

1.    Strany spolupracují v záležitostech, na něž se vztahuje tato kapitola. Strany se dohodly na tom, že Výbor pro obchod se zbožím zřízený podle čl. 26.2 odst. 1 písm. a):

a)    řídí provádění této kapitoly;

b)    neprodleně se zabývá otázkou, kterou nadnese jedna ze stran a která se týká vypracování, přijetí nebo použití norem, technických předpisů či postupů posuzování shody;

c)    na žádost některé strany usnadňuje diskusi o hodnocení rizika nebo nebezpečnosti, které provádí druhá strana;

d)    podněcuje spolupráci mezi normalizačními orgány stran a jejich subjekty pro posuzování shody;

e)    pomáhá stranám vyměňovat si informace o normách, technických předpisech nebo postupech posuzování shody, včetně informací od třetích stran nebo mezinárodních subjektů, bude-li o to společný zájem;

f)    přezkoumává tuto kapitolu na základě vývoje probíhajícího ve Výboru WTO pro technické překážky obchodu nebo s ohledem na Dohodu o technických překážkách obchodu a v případě potřeby zpracovává doporučení na změnu této kapitoly a předkládá je ke zvážení Smíšenému výboru CETA;

g)    činí další kroky, o kterých se strany domnívají, že jim pomohou při provádění této kapitoly a Dohody o technických překážkách obchodu a při usnadňování obchodu mezi stranami, a

h)    podle potřeby podává zprávy Smíšenému výboru CETA o provádění této kapitoly.

2.    Pokud strany nejsou schopny vyřešit záležitost, na niž se vztahuje tato kapitola, prostřednictvím Výboru pro obchod se zbožím, může Smíšený výbor CETA na žádost jedné ze stran zřídit ad hoc technickou pracovní skupinu k nalezení řešení v zájmu usnadnění obchodu. Pokud některá strana nesouhlasí se žádostí druhé strany o zřízení technické pracovní skupiny, na požádání vysvětlí důvody svého rozhodnutí. Technickou pracovní skupinu vedou strany společně.

3.    Pokud některá strana požádala o informace, druhá strana poskytne tyto informace podle ustanovení této kapitoly v tištěné podobě nebo elektronicky a v přiměřené lhůtě. Strany se snaží reagovat na každou žádost o informace do 60 dní.

KAPITOLA PĚT

SANITÁRNÍ A FYTOSANITÁRNÍ OPATŘENÍ

ČLÁNEK 5.1

Definice

1.    Pro účely této kapitoly se použijí tyto definice:

a)    definice v příloze A Dohody o uplatňování sanitárních a fytosanitárních opatření;

b)    definice přijaté pod záštitou Komise pro Codex Alimentarius;

c)    definice přijaté pod záštitou Světové organizace pro zdraví zvířat (OIE);

d)    definice přijaté pod záštitou Mezinárodní úmluvy na ochranu nových odrůd rostlin (IPPC);

e)    chráněnou zónou pro určitý regulovaný škodlivý organismus se rozumí úředně vymezená zeměpisná oblast v Evropské unii, v které se tento organismus nevyskytuje i přes příznivé podmínky a jeho výskyt v jiných částech Evropské unie, a

f)    příslušným orgánem strany se rozumí orgán uvedený v příloze 5-A.

2.    V návaznosti na odstavec 1, v případě nesouladu mezi definicemi přijatými pod záštitou Komise pro Codex Alimentarius, OIE nebo IPPC a definicemi podle Dohody o uplatňování sanitárních a fytosanitárních opatření mají přednost definice podle Dohody o uplatňování sanitárních a fytosanitárních opatření.

ČLÁNEK 5.2

Cíle

Cílem této kapitoly je:

a)    ochraňovat život nebo zdraví lidí, zvířat nebo rostlin a zároveň usnadňovat obchod;

b)    zajistit, aby sanitární a fytosanitární opatření stran nevytvářela neopodstatněné překážky obchodu, a

c)    prosazovat provádění Dohody o uplatňování sanitárních a fytosanitárních opatření.

ČLÁNEK 5.3

Oblast působnosti

Tato kapitola se vztahuje na sanitární a fytosanitární opatření, která mohou přímo nebo nepřímo ovlivňovat obchod mezi stranami.

ČLÁNEK 5.4

Práva a povinnosti

Strany potvrzují svá práva a povinnosti, jež vyplývají z Dohody o sanitárních a fytosanitárních opatřeních.

ČLÁNEK 5.5

Přizpůsobení se regionálním podmínkám

1.    Pokud jde o zvířata, produkty živočišného původu a vedlejší produkty živočišného původu:

a)    strany uznávají koncepci vymezování zón a rozhodly se používat tuto koncepci na nákazy uvedené v příloze 5-B;

b)    jestliže strany rozhodnou o zásadách a pokynech pro uznávání regionálních podmínek, zahrnou je do přílohy 5-C;

c)    pro účely písmene a) dovážející strana stanoví své sanitární opatření použitelné na vyvážející stranu, jejíž území je postiženo nákazou uvedenou v příloze 5-B, podle rozhodnutí vyvážející strany o vymezení zóny za předpokladu, že se dovážející strana ujistí, že toto rozhodnutí vyvážející strany je v souladu se zásadami a pokyny, které strany uvedly v příloze 5-C, a vychází z příslušných mezinárodních norem, pokynů a doporučení. Dovážející strana může k dosažení přiměřené úrovně sanitární ochrany použít jakákoli další opatření;

d)    pokud jedna strana považuje svůj status za zvláštní ve vztahu k určité nákaze, jež není uvedena v příloze 5-B, může požádat o uznání tohoto statusu. Dovážející strana může požádat o dodatečné záruky na dovoz živých zvířat, produktů živočišného původu a vedlejších živočišných produktů, které odpovídají dohodnutému statusu uznanému dovážející stranou, včetně zvláštních podmínek uvedených v příloze 5-E, a

e)    strany uznávají koncepci kompartmentalizace a dohodly se na spolupráci v této věci.

2.    Co se týče rostlin a rostlinných produktů:

a)    pokud dovážející strana stanoví nebo zachová své fytosanitární opatření, vezme v úvahu mimo jiné ohled na status škůdců v oblasti, který stanovila vyvážející strana, např. oblast prostá určitého škodlivého organismu, místo produkce prosté škodlivého organismu, stanoviště produkce prosté škodlivého organismu, oblast s nízkým výskytem škodlivého organismu a chráněná zóna, a

b)    jestliže strany rozhodnou o zásadách a pokynech pro uznávání regionálních podmínek, zahrnou je do přílohy 5-C;

ČLÁNEK 5.6

Rovnocennost

1.    Dovážející strana přijme sanitární a fytosanitární opatření vyvážející strany jako rovnocenná svým vlastním, pokud vyvážející strana dovážející straně objektivně prokáže, že její opatření dosahuje odpovídající úrovně sanitární a fytosanitární ochrany dovážející strany.

2.    Příloha 5-D stanoví zásady a pokyny pro určení, uznání a zachování rovnocennosti.

3.    Příloha 5-E stanoví:

a)    oblast, u níž dovážející strana uznává, že sanitární a fytosanitární opatření vyvážející strany je rovnocenné jejím vlastním opatřením, a

b)    oblast, u níž dovážející strana uznává, že splněním přesně uvedené zvláštní podmínky společně se sanitárním a fytosanitárním opatřením vyvážející strany byla dosažena odpovídající úroveň sanitární a fytosanitární ochrany dovážející strany.

4.    Pro účely této kapitoly se s výhradou tohoto článku, přílohy 5-D a obecných poznámek v příloze 5-E použije článek 1.7 (Odkazy na právní předpisy).

ČLÁNEK 5.7

Obchodní podmínky

1.    Dovážející strana zpřístupní své obecné sanitární a fytosanitární dovozní požadavky pro všechny komodity. Pokud strany společně určí nějakou komoditu za prioritní, dovážející strana stanoví zvláštní sanitární a fytosanitární požadavky pro dovoz této komodity, pokud strany nerozhodnou jinak. Při určování prioritních komodit strany spolupracují s cílem zajistit účinné hospodaření s jejich dostupnými zdroji. Zvláštní dovozní požadavky by měly být použitelné na celém území vyvážející strany.

2.    Podle odstavce 1 dovážející strana bez zbytečného prodlení absolvuje nezbytný postup ke stanovení zvláštních sanitárních a fytosanitárních požadavků na dovoz prioritní komodity. Jakmile jsou tyto zvláštní dovozní požadavky stanoveny, přijme dovážející strana bez zbytečného prodlení nezbytná opatření, aby umožnila obchod na základě těchto dovozních požadavků.

3.    Pro účely stanovení zvláštních sanitárních a fytosanitárních dovozních požadavků vyvážející strana na žádost dovážející strany:

a)    poskytne všechny relevantní informace požadované dovážející stranou a

b)    poskytne dovážející straně přiměřený přístup ke kontrole, zkoušení, auditu a provádění dalších relevantních postupů.

4.    Pokud dovážející strana vede seznam oprávněných provozoven nebo zařízení pro dovoz některé komodity, schválí provozovnu nebo zařízení, které se nachází na území vyvážející strany, bez jejich předchozí kontroly, pokud:

a)    vyvážející strana požádala o takové schválení pro provozovnu nebo zařízení a k žádosti přiložila vhodné záruky a

b)    jsou splněny podmínky a postupy stanovené v příloze 5-F.

5.    V návaznosti na odstavec 4 dovážející strana veřejně zpřístupní své seznamy oprávněných provozoven nebo zařízení.

6.    Strana obvykle přijme zásilku regulované komodity bez předběžné kontroly každé zásilky před proclením, pokud strany nerozhodnou jinak.

7.    Dovážející strana může požadovat, aby příslušný orgán vyvážející strany objektivně a ke spokojenosti dovážející strany prokázal, že dovozní požadavky mohou být splněny nebo jsou splněny.

8.    Strany by se měly řídit postupem stanoveným v příloze 5-G o zvláštních dovozních požadavcích pro zdraví rostlin.

ČLÁNEK 5.8

Audit a ověřování

1.    Za účelem zachování důvěry v provádění této kapitoly může strana provést audit či ověření, nebo obojí, celého nebo části kontrolního programu příslušného orgánu druhé strany. Strana nese vlastní náklady spojené s auditem nebo ověřováním.

2.    Pokud strany rozhodnou o zásadách a pokynech pro provádění auditu nebo ověřování, začlení je do přílohy 5-H. Pokud strana provádí audit nebo ověřování, učiní tak v souladu se zásadami a pokyny v příloze 5-H.

ČLÁNEK 5.9

Osvědčení pro vývoz

1.    V případě, že se pro dovoz zásilky živých zvířat nebo produktů živočišného původu vyžaduje úřední veterinární osvědčení, a pokud dovážející strana přijala sanitární a fytosanitární opatření vyvážející strany ohledně daných zvířat nebo produktů živočišného původu jako rovnocenné svému vlastnímu, strany použijí vzor osvědčení o zdravotní nezávadnosti stanovený v příloze 5-I, pokud strany nerozhodnou jinak. Strany mohou používat vzor osvědčení také pro další produkty, pokud se tak rozhodnou.

2.    Příloha 5-I stanoví zásady a pokyny pro osvědčení pro vývoz, včetně osvědčování elektronickou cestou, zrušení nebo nahrazování osvědčení, jazykových režimů a vzorových osvědčení.

ČLÁNEK 5.10

Dovozní kontroly a poplatky

1.    Příloha 5-J stanoví zásady a pokyny pro dovozní kontroly a poplatky, včetně četnosti dovozních kontrol.

2.    Pokud dovozní kontroly odhalí nesoulad s příslušnými dovozními požadavky, musí opatření, které přijme dovážející strana, vycházet z posouzení rizik, a nesmí omezovat obchod více, než je nutné k dosažení odpovídající úrovně sanitární nebo fytosanitární ochrany dané strany.

3.    Kdykoli je to možné, dovážející strana informuje dovozce nevyhovující zásilky nebo jeho zástupce o důvodu nesplnění požadavků a poskytne jim příležitost pro přezkum rozhodnutí. Dovážející strana zváží veškeré relevantní informace poskytnuté za účelem pomoci při přezkumu.

4.    Strana může vybírat poplatky za náklady vynaložené na provádění hraničních kontrol, které nepřesáhnou návratnost nákladů.

ČLÁNEK 5.11

Oznamování a výměna informací

1.    Každá strana oznámí druhé straně bez zbytečného odkladu:

a)    významnou změnu v nákazovém statusu nebo statusu škůdců, jako je např. výskyt a vývoj nákazy uvedené v příloze 5-B;

b)    zjištění epidemiologického významu nákazy zvířat, která není uvedena v příloze 5-B nebo která je novou nákazou, a

c)    významný problém s bezpečností potravin týkající se produktu, který je předmětem obchodu mezi stranami.

2.    Strany usilují o výměnu informací o dalších významných otázkách, včetně:

a)    změny sanitárního a fytosanitárního opatření některé strany;

b)    jakékoli významné změny ve struktuře nebo organizaci příslušného orgánu strany;

c)    na požádání výsledků úřední kontroly, kterou provedla strana, a zprávy o výsledcích provedené kontroly;

d)    výsledků dovozní kontroly stanovené v článku 5.10 v případě odmítnuté nebo nevyhovující zásilky a

e)    na požádání analýzy rizik nebo vědeckého stanoviska, které vypracovala některá strana a které je relevantní pro tuto kapitolu.

3.    Pokud Smíšený řídicí výbor nerozhodne jinak, když jsou informace uvedené v odstavci 1 nebo 2 zpřístupněny prostřednictvím oznámení adresovaného ústřednímu rejstříku oznámení WTO nebo příslušnému mezinárodnímu normalizačnímu orgánu v souladu s jejich příslušnými pravidly, jsou požadavky v odstavcích 1 a 2, které se týkají daných informací, splněny.

ČLÁNEK 5.12

Technické konzultace

Pokud má jedna strana značné obavy ohledně bezpečnosti potravin, zdraví rostlin, zdraví zvířat nebo sanitárního a fytosanitárního opatření, které druhá strana navrhla nebo provedla, může tato strana požádat o technické konzultace s druhou stranou. Strana, které je žádost adresována, by měla na žádost odpovědět bez zbytečného prodlení. Každá strana se snaží poskytovat informace nezbytné k zamezení narušení obchodu, případně k dosažení oboustranně přijatelného řešení.

ČLÁNEK 5.13

Mimořádná sanitární a fytosanitární opatření

1.    Každá strana oznámí druhé straně mimořádné sanitární a fytosanitární opatření do 24 hodin od svého rozhodnutí provést dané opatření. Pokud strana žádá o technické konzultace o mimořádném sanitárním a fytosanitárním opatření, musí se tyto technické konzultace konat do 10 dní ode dne oznámení mimořádného sanitárního a fytosanitárního opatření. Strany vezmou v úvahu veškeré informace poskytnuté prostřednictvím technických konzultací.

2.    Při rozhodování o zásilce, která se v době přijímání mimořádného sanitárního a fytosanitárního opatření přepravuje mezi stranami, bere dovážející strana v úvahu informace, které vyvážející strana poskytla včas.

ČLÁNEK 5.14

Smíšený řídicí výbor pro sanitární a fytosanitární opatření

1.    Členy Smíšeného řídicího výboru pro sanitární a fytosanitární opatření (dále jen „smíšený řídicí výbor“) zřízeného podle čl. 26.2 odst. 1 písm. d) jsou zástupci regulačních a obchodních orgánů každé strany odpovědných za sanitární a fytosanitární opatření.

2.    Smíšení řídicí výbor plní mimo jiné tyto funkce:

a)    sleduje provádění této kapitoly, posuzuje každou záležitost, jíž se tato kapitola týká, a přezkoumává všechny záležitosti, které mohou vyvstat v souvislosti s jejím prováděním;

b)    usměrňuje odhalování, stanovení pořadí důležitosti, zvládání a řešení problémů;

c)    vyřizuje žádost strany o změnu dovozní kontroly;

d)    nejméně jednou ročně přezkoumává přílohy této kapitoly, zejména s ohledem na pokrok učiněný v rámci konzultací stanovených touto dohodou. Na základě tohoto přezkumu může smíšený řídicí výbor rozhodnout o změně příloh této kapitoly. Strany mohou schválit rozhodnutí smíšeného řídicího výboru v souladu se svými postupy, které se vyžadují pro vstup takové změny v platnost. Toto rozhodnutí vstoupí v platnost v den dohodnutý oběma stranami dohody;

e)    sleduje provádění rozhodnutí podle písmene d), jakož i fungování opatření uvedených v písmeni d);

f)    zajišťuje pravidelné fórum pro výměnu informací, které se týkají regulačního systému každé strany, včetně vědeckého základu a posouzení rizik spojených se sanitárním a fytosanitárním opatřením, a

g)    vypracovává a vede dokument, který podrobně popisuje stav jednání mezi stranami o jejich práci na uznávání rovnocennosti konkrétních sanitárních a fytosanitárních opatření.

3.    Smíšený řídicí výbor může mimo jiné:

a)    nacházet možnosti větší dvoustranné aktivity, včetně posílených vztahů, které mohou zahrnovat výměnu úředníků;

b)    diskutovat v rané fázi o změně nebo navrhované změně zvažovaného sanitárního a fytosanitárního opatření;

c)    usnadňovat lepší porozumění mezi stranami při provádění Dohody o uplatňování sanitárních a fytosanitárních opatření a podporovat spolupráci mezi stranami v oblasti sanitárních a fytosanitárních otázek projednávaných v rámci mnohostranných fór, včetně, podle potřeby, výboru WTO pro sanitární a fytosanitární opatření a v rámci mezinárodních normalizačních orgánů, nebo

d)    identifikovat a projednávat v rané fázi se sanitárním a fytosanitárním prvkem iniciativy, u nichž by spolupráce byla prospěšná.

4.    Smíšený řídicí výbor může zřizovat pracovní skupiny složené z odborníků stran za účelem řešení konkrétních sanitárních a fytosanitárních otázek.

5.    Strana může postoupit jakoukoliv sanitární a fytosanitární záležitost smíšenému řídicímu výboru. Smíšený řídicí výbor by měl posoudit tuto záležitost co nejrychleji.

6.    Pokud smíšený řídicí výbor není schopen vyřešit některou záležitost rychle, na žádost jedné ze stran podá neprodleně zprávu Smíšenému výboru CETA.

7.    Nerozhodnou-li strany jinak, smíšený řídicí výbor se sejde a stanoví svůj pracovní program nejpozději 180 dní po vstupu této dohody v platnost a svůj jednací řád schválí nejpozději rok po vstupu této dohody v platnost.

8.    Po prvním zasedání se Smíšený řídicí výbor schází podle potřeby, obvykle jednou ročně. Smíšený řídicí výbor může rozhodnout o konání zasedání prostřednictvím videokonference nebo telekonference a může řešit záležitosti rovněž mimo zasedání korespondenčně.

9.    Smíšený řídicí výbor podává každoročně zprávu o své činnosti a pracovním programu Smíšenému výboru CETA.

10.    Po vstupu této dohody v platnost každá strana určí a oznámí druhé straně písemně kontaktní místo, jehož úkolem je koordinovat agendu Smíšeného řídicího výboru a usnadňovat komunikaci v sanitárních a fytosanitárních záležitostech.

KAPITOLA ŠEST

CLA A USNADNĚNÍ OBCHODU

ČLÁNEK 6.1

Cíle a zásady

1.    Strany uznávají důležitost problematiky cel a usnadnění obchodu v rozvíjejícím se prostředí celosvětového obchodu.

2.    Strany v co největší míře spolupracují a vyměňují si informace, včetně informací o osvědčených postupech, s cílem podporovat uplatňování a dodržování opatření k usnadnění obchodu stanovených v této dohodě.

3.    Opatření k usnadnění obchodu nejsou na překážku mechanismům na ochranu osob prostřednictvím účinného vymáhání a dodržování právních předpisů některé strany.

4.    Požadavky a postupy při dovozu, vývozu a tranzitu zboží nesmí být administrativně náročné nebo omezovat obchod více, než je třeba k dosažení některého legitimního cíle.

5.    Základem pro požadavky a postupy při dovozu, vývozu a tranzitu jsou stávající mezinárodní nástroje a normy obchodu a cel, kromě případů, kdy by byly nevhodným nebo neúčinným prostředkem k dosažení stanovených legitimních cílů.

ČLÁNEK 6.2

Transparentnost

1.    Každá strana zveřejní nebo jinak zpřístupní, a to i elektronickou cestou, své právní předpisy, regulační předpisy, soudní rozhodnutí a správní politiky týkající se požadavků na dovoz nebo vývoz zboží.

2.    Každá strana se vynasnaží zveřejnit, a to i na internetu, navrhované předpisy a správní politiky týkající se celních záležitostí a poskytnout zúčastněným osobám příležitost vyjádřit se k nim před jejich přijetím.

3.    Každá strana určí nebo zachová jedno nebo více kontaktních míst pro vyřizování dotazů zúčastněných osob ohledně celních záležitostí a zpřístupní na internetu informace o postupech pro kladení takových dotazů.

ČLÁNEK 6.3

Propuštění zboží

1.    Každá strana přijme nebo zachová zjednodušené celní postupy pro účinné propuštění zboží s cílem usnadnit obchod mezi stranami a snížit náklady pro dovozce a vývozce.

2.    Každá strana zajistí, aby tyto zjednodušené postupy:

a)    umožňovaly propuštění zboží ve lhůtě ne delší, než je nezbytné pro zajištění souladu s jejími právními předpisy;

b)    umožňovaly propuštění zboží a pokud možno i kontrolovaného nebo regulovaného zboží, v místě prvního vstupu;

c)    umožňovaly rychlé propuštění zboží, které naléhavě potřebuje celní odbavení;

d)    umožňovaly dovozci nebo jeho zástupci vyjmout zboží zpod celní kontroly ještě před konečným vyměřením a platbou cel, daní a poplatků. Před propuštěním zboží může strana vyžadovat, aby dovozce poskytl dostatečnou záruku ve formě kauce, vkladu na účet nebo jiného vhodného nástroje, a

e)    zajistily v souladu se svými právními předpisy zjednodušené požadavky na dokumentaci pro vstup zboží s nízkou hodnotou, podle rozhodnutí každé strany.

3.    Každá strana může ve svých zjednodušených postupech vyžadovat předložení podrobnějších informací prostřednictvím zúčtování po dovozu a případně ověření.

4.    Každá strana umožní rychlé propuštění zboží a v maximálně možné míře, pokud je to možné:

a)    zajistí předběžné elektronické podávání a zpracování informací, ještě než zboží fyzicky dorazí, aby bylo možné jeho propuštění po příjezdu, pokud nebylo zjištěno žádné riziko nebo nemá být provedena namátková kontrola, a

b)    umožní odbavení určitého zboží s minimální dokumentací.

5.    Každá strana v co největší míře zajistí, aby její orgány a agentury činné v hraničních a jiných dovozních a vývozních kontrolách spolupracovaly a koordinovaly činnost za účelem usnadnění obchodu mimo jiné sbližováním požadavků na údaje a dokumentaci o dovozu a vývozu a zřízením jednotného místa pro jednorázové kontroly dokumentů a fyzické kontroly zásilek.

6.    Každá strana v co největší míře zajistí, aby její požadavky pro dovoz a vývoz zboží byly koordinovány s cílem usnadnit obchod, bez ohledu na to, zda jsou tyto požadavky spravované agenturou nebo pro tuto agenturu celní správou.

ČLÁNEK 6.4

Určení celní hodnoty

1.    Určení celní hodnoty v rámci obchodu mezi stranami se řídí Dohodou o celní hodnotě.

2.    Strany spolupracují za účelem dosažení společného přístupu k otázkám týkajícím se určení celní hodnoty.

ČLÁNEK 6.5

Zařazení zboží

V rámci obchodu mezi stranami podle této dohody se zboží třídí tak, jak je stanoveno v příslušné celní nomenklatuře každé strany v souladu s harmonizovaným systémem.

ČLÁNEK 6.6

Poplatky a odvody

Každá strana zveřejní nebo jinak zpřístupní, a to i elektronickou cestou, dostupné informace o poplatcích a odvodech ukládaných celní správou dané strany. Tyto informace zahrnují použitelné poplatky a odvody, konkrétní důvod pro poplatek či odvod, odpovědný orgán a kdy a jak mají být uhrazeny. Strana neuloží nové ani pozměněné poplatky a odvody do doby, než tyto informace zveřejní nebo jinak zpřístupní.

ČLÁNEK 6.7

Řízení rizika

1.    Při prověřování, propouštění a kontrole po vstupu vychází každá strana ze zásad hodnocení rizik a nevyžaduje kompletní prověrku každé příchozí zásilky, zda splňuje dovozní požadavky.

2.    Každá strana přijme a uplatňuje své požadavky a postupy při dovozu, vývozu a tranzitu zboží na základě zásad řízení rizik a v opatřeních na jejich dodržování se zaměřuje na transakce, které si zasluhují pozornost.

3.    Odstavce 1 a 2 nebrání kterékoli straně v kontrole jakosti a prověrkách souladu, které mohou vyžadovat podrobnější prohlídky.

ČLÁNEK 6.8

Automatizace

1.    Každá strana využívá informačních technologií, které urychlují její postupy pro propuštění zboží za účelem usnadnění obchodu, včetně obchodu mezi stranami.

2.    Každá strana:

a)    se snaží zpřístupnit elektronickými prostředky celní formuláře, které jsou požadovány pro dovoz nebo vývoz zboží;

b)    umožní v souladu se svými právními předpisy předkládat celní formuláře v elektronické podobě a

c)    zajistí, pokud je to možné, prostřednictvím své celní správy, elektronickou výměnu informací se svými obchodníky.

3.    Každá strana se snaží:

a)    vytvořit nebo zachovat plně propojený jednotný portál k usnadnění jednotného elektronického předkládání informací požadovaných celními a jinými předpisy pro přeshraniční pohyb zboží a

b)    vypracovat soubor datových prvků a postupů v souladu s datovým modelem Světové celní organizace (WCO) a souvisejícími doporučeními a pokyny WCO.

4.    Strany usilují o spolupráci v oblasti rozvoje interoperabilních elektronických systémů, a to i s přihlédnutím k práci v rámci WCO, s cílem usnadnit obchod mezi stranami.

ČLÁNEK 6.9

Předběžná rozhodnutí

1.    Každá strana vydává na písemnou žádost předběžná rozhodnutí o sazebním zařazení zboží v souladu se svými právními předpisy.

2.    S výhradou požadavků důvěrnosti každá strana zveřejní, například na internetu, informace o předběžných rozhodnutích týkajících se sazebního zařazení, jež jsou důležitá pro pochopení a uplatňování pravidel sazebního zařazení.

3.    V zájmu usnadnění obchodu zařadí strany do svého dvoustranného dialogu pravidelné aktualizace změn ve svých příslušných právních předpisech a provádění opatření týkajících se záležitostí uvedených v odstavcích 1 a 2.

ČLÁNEK 6.10

Přezkum a odvolání

1.    Každá strana zajistí, aby správní opatření nebo úřední rozhodnutí přijatá v souvislosti s dovozem zboží mohla být okamžitě napadnutelná u soudu, rozhodčího soudu nebo správního soudu nebo prostřednictvím správních postupů.

2.    Soud nebo úředník jednající podle zmíněných správních postupů je nezávislý na úředníkovi nebo úřadu, který vydal rozhodnutí, a má pravomoc potvrdit, změnit nebo zvrátit rozhodnutí podle právních předpisů dané strany.

3.    Dříve, než bude od osoby požadovat, aby se domáhala nápravy na formálnější nebo soudní úrovni, každá strana zavede správní odvolání nebo přezkum, který je nezávislý na úředníkovi nebo úřadě zodpovědném za původní opatření nebo rozhodnutí.

4.    Každá strana přizná osobě, jež obdržela předběžné rozhodnutí podle článku 6.9, v podstatě stejné právo na přezkum předběžného rozhodnutí své celní správy a odvolání proti němu, jaké přiznává dovozcům se sídlem na svém území.

ČLÁNEK 6.11

Sankce

Každá strana zajistí, aby sankce stanovené v jejích celních předpisech za porušení těchto předpisů byly přiměřené a nediskriminační a aby jejich uplatňování nevedlo k neodůvodněným prodlevám.

ČLÁNEK 6.12

Důvěrnost

1.    Každá strana v souladu se svými právními předpisy nakládá se všemi informacemi získanými podle této kapitoly, které jsou svou povahou důvěrné nebo jsou poskytovány důvěrně, jako s přísně důvěrnými a chrání tyto informace před vyzrazením, které by mohlo poškodit konkurenční postavení osoby, která informace poskytla.

2.    Pokud zákon vyžaduje od strany, jež obdrží nebo získá informace uvedené v odstavci 1, aby tyto informace odhalila, dotyčná strana vyrozumí stranu nebo osobu, která tyto informace poskytla.

3.    Každá strana zajistí, aby důvěrné informace shromážděné podle této kapitoly nebyly použity pro jiné účely než pro správu a vymáhání cel, kromě případů, kdy to povolí strana nebo osoba, která důvěrné informace poskytla.

4.    Strana může povolit použití informací shromážděných podle této kapitoly ve správním, soudním nebo kvazisoudním řízení zahájeném pro nedodržení celních předpisů provádějících tuto kapitolu. Strana o takovém použití předem informuje stranu nebo osobu, která informace poskytla.

ČLÁNEK 6.13

Spolupráce

1.    Strany budou nadále spolupracovat na mezinárodních fórech, jako je Světová celní organizace (WCO), s cílem dosáhnout vzájemně uznávaných cílů včetně těch, které stanoví rámec norem WCO pro zabezpečení a zjednodušení celosvětového obchodu.

2.    Strany pravidelně přezkoumají relevantní mezinárodní iniciativy ohledně usnadnění obchodu včetně Přehledu doporučení k usnadnění obchodu vypracovaného konferencí Organizace spojených národů o obchodu a rozvoji a Evropskou hospodářskou komisí Organizace spojených národů, aby tak zjistily, v jakých oblastech by další společné snahy usnadnily obchod mezi stranami a podpořily společné vícestranné cíle.

3.    Strany spolupracují v souladu s Dohodou mezi Kanadou a Evropským společenstvím o celní spolupráci a vzájemné pomoci v celních otázkách, podepsanou dne 4. prosince 1997 v Ottawě (dále jen „dohoda o celní spolupráci mezi Kanadou a EU“).

4.    Strany si vzájemně poskytují pomoc v celních záležitostech v souladu s ustanoveními dohody o celní spolupráci mezi Kanadou a EU, včetně otázek týkajících se možného porušení celních předpisů některé strany, jak jsou definovány v uvedené dohodě, a otázek provádění této dohody.

ČLÁNEK 6.14

Smíšený výbor pro celní spolupráci

1.    Smíšený výbor pro celní spolupráci, jemuž je udělena pravomoc jednat pod záštitou Smíšeného výboru CETA coby zvláštní výbor podle čl. 26.2 (Specializované výbory) odst. 1 písm. c), zajišťuje řádné fungování této kapitoly a protokolu o pravidlech původu a o postupech stanovení původu, jakož i článku 20.43 (Rozsah opatření na hranicích) a článku 2.8 (Dočasné pozastavení preferenčního sazebního zacházení). Smíšený výbor pro celní spolupráci posoudí otázky plynoucí z jejich používání v souladu s cíli této dohody.

2.    Co se týče záležitostí, jichž se týká tato dohoda, se Smíšený výbor pro celní spolupráci skládá ze zástupců celních, obchodních nebo jiných příslušných orgánů podle toho, jak každá strana uzná za vhodné.

3.    Každá strana zajistí, aby její zástupci ve Smíšeném výboru pro celní spolupráci disponovali odbornými znalostmi, které odpovídají záležitostem, jež jsou na pořadu jednání. Smíšený výbor pro celní spolupráci se může scházet ve zvláštním složení osob s odbornými znalostmi potřebnými pro řešení otázek spojených s pravidly původu nebo postupy stanovení původu („Smíšený výbor pro celní spolupráci-pravidla původu“ nebo „Smíšený výbor pro celní spolupráci-postupy stanovení původu“).

4.    Smíšený výbor pro celní spolupráci může vydávat usnesení, doporučení nebo stanoviska a předkládat Smíšenému výboru CETA návrhy rozhodnutí, jež považuje za nezbytné pro dosažení společných cílů a řádné fungování mechanismů stanovených v této kapitole a v protokolu o pravidlech původu a o postupech stanovení původu, stejně jako v článku 20.43 (Rozsah opatření na hranicích) a článku 2.8 (Dočasné pozastavení preferenčního sazebního zacházení).

KAPITOLA SEDM

SUBVENCE

ČLÁNEK 7.1

Definice subvence

1.    Pro účely této dohody se subvencí rozumí opatření týkající se obchodu se zbožím, které splňuje podmínky stanovené v čl. 1 odst. 1 Dohody o subvencích a vyrovnávacích opatřeních.

2.    Subvence podléhá ustanovením této kapitoly, pouze pokud je specifická ve smyslu článku 2 Dohody o subvencích a vyrovnávacích opatřeních.

ČLÁNEK 7.2

Transparentnost

1.    Jednou za dva roky každá strana vyrozumí druhou stranu, pokud jde o subvence poskytnuté nebo zachovávané na jejím území, o:

a)    právním základu subvence;

b)    formě subvence a

c)    výši subvence nebo částce subvence zahrnuté do rozpočtu.

2.    Oznámení adresovaná WTO podle čl. 25. odst. 1 Dohody o subvencích a vyrovnávacích opatřeních jsou považována za oznámení splňující požadavek uvedený v odstavci 1.

3.    Na žádost druhé strany poskytne strana bezodkladně informace a odpoví na otázky o konkrétních případech státní podpory týkajících se obchodu se službami poskytovanými na jejím území.

ČLÁNEK 7.3

Konzultace o subvencích a státní podpoře
v jiných odvětvích, než je zemědělství a rybolov

1.    Pokud se jedna strana domnívá, že určitá subvence nebo konkrétní případ státní podpory týkající se obchodu se službami a poskytnuté druhou stranou nepříznivě ovlivňuje nebo by mohla nepříznivě ovlivnit její zájmy, může vyjádřit druhé straně své obavy a požádat v této záležitosti o konzultace. Strana, jíž je žádost adresována, ji posoudí pečlivě a s porozuměním.

2.    Během konzultací může strana požádat o doplňující informace o subvenci nebo konkrétním případě státní podpory týkající se obchodu se službami a poskytnuté druhou stranou, včetně jejího politického cíle a její výše, a o opatřeních přijatých s cílem omezit potenciální rušivý účinek na obchod.

3.    Na základě konzultací se strana, jíž je žádost adresována, vynasnaží odstranit nebo minimalizovat veškeré nepříznivé účinky subvence nebo konkrétního případu vládní podpory obchodu se službami na zájmy žádající strany.

4.    Tento článek se nevztahuje na subvence pro zemědělské zboží a produkty rybolovu a nejsou jím dotčeny články 7.4 a 7.5.

ČLÁNEK 7.4

Konzultace o subvencích pro zemědělské
zboží a produkty rybolovu

1.    Společným cílem stran je usilovat o dosažení dohody:

a)    ohledně dalšího zkvalitňování mnohostranných zásad a pravidel v oblasti obchodu se zemědělskými produkty v rámci WTO a

b)    ohledně pomoci při hledání globálního, mnohostranného vyřešení subvencí v odvětví rybolovu.

2.    Pokud se jedna strana domnívá, že subvence nebo poskytnutí státní podpory druhou stranou nepříznivě ovlivňuje nebo by mohlo nepříznivě ovlivnit její zájmy, pokud jde o zemědělské zboží nebo produkty rybolovu, může vyjádřit druhé straně své obavy a požádat o konzultace v této záležitosti.

3.    Odpovídající strana žádost pečlivě a příznivě zváží a vynaloží veškeré úsilí, aby odstranila nebo minimalizovala nepříznivé účinky subvence nebo poskytnutí vládní podpory na zájmy žádající strany, pokud jde o zemědělské zboží a produkty rybolovu.

ČLÁNEK 7.5

Subvence na vývoz zemědělských produktů

1.    Pro účely tohoto článku se rozumí:

a)    vývozní subvencí vývozní subvence ve smyslu čl. 1 písm. e) Dohody o zemědělství a

b)    úplným zrušením cla, pokud existují celní kvóty, zrušení cla do úrovně celní kvóty nebo nad rámec celní kvóty.

2.    Strana nesmí přijmout ani zachovat vývozní subvence pro zemědělské zboží, které se vyváží, nebo které je obsaženo ve výrobku vyváženém na území druhé strany poté, co druhá strana okamžitě nebo po přechodném období úplně zrušila clo na dané zemědělské zboží v souladu s přílohou 2-A (Odstraňování cel), včetně jejích celních sazebníků.

ČLÁNEK 7.6

Důvěrnost

Při poskytování informací podle této kapitoly nemusí strana odhalovat důvěrné informace.

ČLÁNEK 7.7

Vyloučení subvencí a státní podpory
pro audiovizuální služby a kulturní odvětví

Žádné ustanovení této dohody se nevztahuje na subvence či státní podporu týkající se audiovizuálních služeb Evropské unie nebo kulturního odvětví Kanady.

ČLÁNEK 7.8

Vztah k Dohodě o WTO

Strany znovu potvrzují svá práva a povinnosti podle článku VI GATT 1994, Dohody o subvencích a vyrovnávacích opatřeních a Dohody o zemědělství.

ČLÁNEK 7.9

Řešení sporů

Článek 7.3 a článek 7.4 této kapitoly nepodléhají ustanovením této dohody o řešení sporů.

KAPITOLA OSM

INVESTICE

ODDÍL A

Definice a oblast působnosti

ČLÁNEK 8.1

Definice

Pro účely této kapitoly se rozumí:

činnostmi prováděnými při výkonu veřejné moci činnosti, které se neprovádí ani na obchodním základě, ani v soutěži s jedním či více hospodářskými subjekty;

službami v oblasti oprav a údržby letadel činnosti, které jsou prováděny na letadle nebo části letadla v době, kdy je staženo z provozu, a nezahrnují tzv. běžnou údržbu;

službami souvisejícími s provozem letiště provoz či řízení letištní infrastruktury za poplatek nebo na smluvním základě, včetně terminálů, drah, pojezdových drah a odbavovacích ploch, parkovacích zařízení a systémů dopravy uvnitř letiště. Pro upřesnění je třeba uvést, že služby související s provozem letiště nezahrnují vlastnictví letiště nebo letištních pozemků ani investice do nich, ani žádné další úkoly vykonávané správní radou. Služby související s provozem letiště nezahrnují letové navigační služby;

zajištěním zajištění majetku strany sporu s cílem zajistit nebo zabezpečit výkon nálezu;

službami počítačového rezervačního systému poskytování služeb prostřednictvím počítačových systémů, které obsahují informace o letových řádech leteckých dopravců, dostupnosti, tarifech a pravidlech tarifů, jejichž pomocí lze provést rezervaci nebo vystavit letenky;

důvěrnými nebo chráněnými informacemi:

a)    důvěrné obchodní informace nebo

b)    informace chráněné před jejich zpřístupněním veřejnosti:

i)    v případě informací žalované strany podle práva žalované strany;

ii)    v případě jiných informací podle práva nebo pravidel, o kterých tribunál rozhodne, že se na zpřístupnění takových informací vztahují;

zahrnutou investicí, ve vztahu k určité straně, investice:

a)    na území této strany;

b)    provedená v souladu s právními předpisy platnými v době, kdy se investice provádí;

c)    zcela nebo zčásti ve vlastnictví investora druhé strany, nebo jím přímo či nepřímo ovládaná a

d)    existující ke dni vstupu této dohody v platnost, nebo provedená či získaná následně;

stranou sporu investor, který zahájí řízení podle oddílu F, nebo žalovaná strana. Pro účely oddílu F a bez ohledu na článek 8.14 investor nezahrnuje stranu dohody;

stranami sporu investor a žalovaná strana;

příkazem příkaz, kterým se zakazuje nebo omezuje jednání;

podnikem podnik, jak je definován v článku 1.1 (Obecně použitelné definice) a pobočka nebo zastoupení podniku;

pozemním odbavováním poskytování služby za poplatek nebo na smluvním základě za následující činnosti: pozemní správa a dozor, včetně kontroly nákladu a komunikací; odbavování cestujících; odbavování zavazadel; manipulace s nákladem a poštou; manipulace na odbavovací ploše a obsluha letadel; manipulace s pohonnými hmotami a oleji; traťová údržba letadel, správa letového provozu a posádek; povrchová doprava; zásobovací služby. Pozemní odbavování nezahrnuje bezpečnostní služby ani provoz či řízení centralizované letištní infrastruktury, jako jsou systémy odbavování zavazadel, odmrazovací zařízení, systémy pro distribuci pohonných hmot nebo systémy dopravy uvnitř letiště;

ICSID Mezinárodní středisko pro řešení investičních sporů;

pravidly doplňkových opatření ICSID Pravidla doplňkových opatření pro správu řízení sekretariátem Mezinárodního střediska pro řešení investičních sporů;

Úmluvou ICSID Úmluva o řešení sporů z investic mezi státy a občany jiných států, podepsaná dne 18. března 1965 ve Washingtonu;

právy duševního vlastnictví autorské právo a práva s ním související, práva k ochranným známkám, práva na zeměpisná označení, práva na průmyslové vzory, patentová práva, práva na topografie integrovaných obvodů, práva týkající se ochrany nezveřejněných informací a práva šlechtitelů rostlin a práva k užitným vzorům, jsou-li stanovena podle práva strany. Smíšený výbor CETA může na základě rozhodnutí tuto definici doplnit o další kategorie duševního vlastnictví;

investicí každý druh aktiv, který je zcela či zčásti ve vlastnictví investora nebo je jím přímo či nepřímo kontrolován a který vykazuje vlastnosti investice, jako je určitá doba trvání a další vlastnosti, jako je závazek kapitálu nebo jiných zdrojů, očekávání výdělku nebo převzetí rizika. Formy investice mohou zahrnovat:

a)    podnik;

b)    akcie, kapitálové podíly a další formy kapitálové účasti v podniku;

c)    dluhopisy, dluhové cenné papíry a další dluhové nástroje podniku;

d)    úvěr poskytnutý podniku;

e)    jakýkoli jiný druh podílu v podniku;

f)    úrok:

i)    z koncese udělené podle práva strany nebo podle smlouvy, která se týká i vyhledávání, pěstování, těžby a využívání přírodních zdrojů;

ii)    ze zakázky na klíč, výstavbu, produkci nebo rozdělení příjmů nebo

iii)    z další podobné zakázky;

g)    práva duševního vlastnictví;

h)    jiný movitý majetek, hmotný či nehmotný, či nemovitý majetek a související práva;

i)    finanční pohledávky nebo nároky na smluvní plnění;

Pro upřesnění je třeba uvést, že finanční pohledávky nezahrnují:

i)    finanční pohledávky, které plynou pouze z obchodních smluv na prodej zboží nebo služeb fyzickou osobou nebo podnikem na území jedné strany fyzické osobě nebo podniku na území druhé strany;

ii)    domácí financování takových smluv nebo

iii)    jakýkoli příkaz, rozsudek či rozhodčí nález týkající se bodu i) nebo ii).

Výnosy, které jsou investovány, se považují za investice. Žádná změna formy, ve které jsou aktiva investována či znovu investována, nemá vliv na jejich kvalifikaci jakožto investice;

investorem strana, fyzická osoba nebo podnik kterékoli strany, kromě pobočky nebo zastoupení, který chce investovat, investuje nebo investoval na území druhé strany;

Pro účely této definice se podnikem strany rozumí:

a)    podnik, který je založen či uspořádán podle právních předpisů dané strany a vykazuje na území této strany podnikatelskou činnost významného rozsahu, nebo

b)    podnik, který je založen či uspořádán podle právních předpisů dané strany a je zcela nebo zčásti ve vlastnictví fyzické osoby z této strany nebo podnikem uvedeným v písmeni a), nebo je jimi přímo či nepřímo ovládán;

místně usazeným podnikem právnická osoba, která je založena či uspořádána podle právních předpisů žalované strany a jež je zcela či zčásti ve vlastnictví investora druhé strany nebo je jím přímo či nepřímo kontrolována;

fyzickou osobou:

a)    v případě Kanady fyzická osoba, která je občanem Kanady nebo má v Kanadě trvalý pobyt, a

b)    v případě strany EU fyzická osoba, která je státním příslušníkem jednoho z členských států Evropské unie podle jeho právních předpisů, a v případě Lotyšska také fyzická osoba s trvalým pobytem v Lotyšské republice, jež není občanem Lotyšské republiky ani jiného státu, ale která má podle právních předpisů Lotyšské republiky nárok na získání pasu osoby bez občanství.

Fyzická osoba, která je občanem Kanady a má státní příslušnost jednoho z členských států Evropské unie, se považuje výhradně za fyzickou osobu té strany, jejíž státní příslušnost je dominantní či nejpřesněji odpovídá skutečnosti.

Fyzická osoba, která má státní příslušnost jednoho z členských států Evropské unie nebo je občanem Kanady a má také trvalý pobyt v druhé straně, se považuje výhradně za fyzickou osobu té strany, jejíž státní příslušnost či občanství má;

Newyorskou úmluvou Úmluva Organizace spojených národů o uznání a výkonu cizích rozhodčích nálezů, podepsaná dne 10. června 1958 v New Yorku;

stranou dohody, která není účastníkem sporu, Kanada, je-li žalovanou stranou Evropská unie nebo členský stát Evropské unie, nebo Evropská unie, je-li žalovanou stranou Kanada;

žalovanou stranou Kanada, nebo v případě Evropské unie členský stát Evropské unie či Evropská unie podle článku 8.21;

výnosy všechny částky plynoucí z investice nebo reinvestice, včetně zisku, licenčních poplatků a úroků nebo jiných poplatků a věcných plnění;

prodejem a marketingem leteckých přepravních služeb možnost, aby letecký dopravce bez omezení prodával své letecké přepravní služby a obchodoval s nimi, včetně všech aspektů obchodování, jako je průzkum trhu, inzerce a distribuce; tyto činnosti nezahrnují tvorbu cen leteckých přepravních služeb ani příslušných podmínek;

financováním třetí stranou jakékoli finanční prostředky poskytnuté fyzickou či právnickou osobou, která není stranou sporu, ale jež uzavře se stranou sporu dohodu za účelem uhrazení části nákladů řízení nebo celých nákladů řízení buď prostřednictvím daru či podpory, nebo za úplatu v závislosti na výsledku sporu;

tribunálem tribunál zřízený podle článku 8.27;

pravidly rozhodčího řízení UNCITRAL pravidla rozhodčího řízení přijatá Komisí OSN pro mezinárodní obchodní právo (UNCITRAL) a

pravidly transparentnosti UNCITRAL pravidla transparentnosti pro rozhodčí řízení mezi investory a státem na základě smlouvy přijatá Komisí OSN pro mezinárodní obchodní právo (UNCITRAL).

ČLÁNEK 8.2

Oblast působnosti

1.    Tato kapitola se vztahuje na opatření přijaté nebo zachovávané některou stranou na jejím území 5 , které se týká:

a)    investora druhé strany;

b)    zahrnuté investice a

c)    pokud jde o článek 8.5, jakékoli investice na jejím území.

2.    Pokud jde o zřízení nebo nabytí zahrnuté investice 6 , oddíly B a C se nevztahují na opatření týkající se:

a)    leteckých služeb nebo souvisejících podpůrných služeb a jiných služeb dodávaných prostřednictvím letecké dopravy 7 , s výjimkou:

i)    služeb v oblasti oprav a údržby letadel;

ii)    prodeje a marketingu leteckých přepravních služeb;

iii)    služeb v oblasti počítačového rezervačního systému (CRS);

iv)    pozemního odbavování;

v)    služeb souvisejících s provozem letiště nebo

b)    činností prováděných při výkonu veřejné moci.

3.    V případě strany EU se oddíly B a C nevztahují na opatření týkající se audiovizuálních služeb. V případě Kanady se oddíly B a C nevztahují na opatření týkající se kulturního odvětví.

4.    Investor může podávat žaloby podle této kapitoly výlučně podle článku 8.18 a v souladu s postupy stanovenými v oddílu F. Žaloby týkající se povinnosti uvedené v oddíle B jsou vyloučeny z oblasti působnosti oddílu F. Žaloby podle oddílu C týkající se zřízení nebo nabytí zahrnuté investice jsou vyloučeny z oblasti působnosti oddílu F. Oddíl D se vztahuje pouze na zahrnuté investice a na investory v souvislosti s jejich zahrnutou investicí.

5.    Tato kapitola se nedotýká práv a povinností stran podle Dohody o letecké dopravě mezi Kanadou a Evropským společenstvím a jeho členskými státy, podepsané dne 17. prosince 2009 v Bruselu a dne 18. prosince 2009 v Ottawě.

ČLÁNEK 8.3

Vztah k jiným kapitolám

1.    Tato kapitola se nepoužije na opatření přijatá či zachovávaná stranou, pokud se tato opatření vztahují na investory nebo jejich investice v působnosti kapitoly třináct (Finanční služby).

2.    Požadavek strany, aby poskytovatel služeb z druhé strany složil kauci či jinou formu finanční jistoty jako podmínku pro poskytování služby na jejím území, sám o sobě neznamená, že se tato kapitola uplatní na opatření přijatá nebo zachovávaná stranou v souvislosti s poskytováním této přeshraniční služby. Tato kapitola se vztahuje na opatření přijatá nebo zachovávaná stranou v souvislosti se složenou kaucí nebo finanční jistotou v míře, v jaké je tato záruka nebo finanční jistota zahrnutou investicí.

ODDÍL B

Zřizování investic

ČLÁNEK 8.4

Přístup na trh

1.    Strana nesmí ve vztahu k přístupu investora druhé strany na trh prostřednictvím usazování přijmout ani zachovat na celém svém území nebo na celostátní, provinční, územní, regionální nebo místní úrovni veřejné správy žádné opatření, které:

a)    ukládá omezení:

i)    počtu podniků, které mohou vykonávat určitou hospodářskou činnost, ať už formou číselných kvót, monopolů, výhradních poskytovatelů služeb nebo požadavku na test ekonomické potřebnosti;

ii)    celkové hodnoty transakcí nebo aktiv formou číselných kvót nebo požadavku na test ekonomické potřebnosti;

iii)    celkového počtu operací nebo celkového množství produkce vyjádřeného určenými číselnými jednotkami formou kvót nebo požadavku na test ekonomické potřebnosti 8 ;

iv)    účasti zahraničního kapitálu ve formě maximálního omezení držby akcií cizinci nebo celkové hodnoty výše jednotlivých nebo úhrnných zahraničních investic, které je vyjádřeno v procentech, nebo

v)    celkového počtu fyzických osob, jež mohou být zaměstnány v určitém odvětví nebo jež může zaměstnat určitý podnik a které jsou nezbytné pro výkon hospodářské činnosti a jsou s ní přímo spojeny, formou číselných kvót nebo požadavku na test ekonomické potřebnosti, nebo

b)    omezuje nebo vyžaduje specifické typy právní subjektivity nebo společného podnikání, jejichž prostřednictvím podnik může vykonávat hospodářskou činnost.

2.    Pro upřesnění je třeba uvést, že s odstavcem 1 je slučitelné:

a)    opatření týkající se předpisů v oblasti územního zónování a plánování, které má vliv na výstavbu nebo využívání půdy, nebo jiné obdobné opatření;

b)    opatření vyžadující oddělení vlastnictví infrastruktury od vlastnictví zboží nebo služeb poskytovaných prostřednictvím této infrastruktury v zájmu spravedlivé hospodářské soutěže, například v oblasti energetiky, dopravy a telekomunikací;

c)    opatření omezující koncentraci vlastnictví v zájmu spravedlivé hospodářské soutěže;

d)    opatření usilující o ochranu a zachování přírodních zdrojů a životního prostředí, včetně omezení dostupnosti, počtu a rozsahu udělovaných koncesí a uložení moratoria či zákazu;

e)    opatření omezující počet udělených povolení z důvodu technických či fyzikálních překážek, například telekomunikačního spektra a frekvencí, nebo

f)    opatření vyžadující, aby určité procento akcionářů, vlastníků, partnerů nebo vedoucích pracovníků podniku mělo kvalifikaci pro výkon určité profese, jako je právník nebo účetní, nebo tuto profesi vykonávali.

ČLÁNEK 8.5

Výkonnostní požadavky

1.    Strana nesmí v souvislosti se zřízením, nabytím, rozšířením, vedením, provozováním či řízením jakékoli investice na svém území uložit požadavek či vymáhat závazek:

a)    vyvážet stanovenou míru nebo procentní podíl zboží či služby;

b)    dosáhnout stanovené míry nebo procentního podílu domácího obsahu;

c)    nakupovat, používat nebo upřednostňovat zboží vyrobené či službu poskytovanou na jejím území, nebo nakupovat zboží či službu od fyzických osob či podniků na jejím území;

d)    vázat objem či hodnotu dovozu na objem či hodnotu vývozu nebo na výši přílivu deviz v souvislosti s danou investicí;

e)    omezit na jejím území prodej zboží či služby vyrobených či poskytovaných díky investici navázáním takového prodeje na objem či hodnotu jejího vývozu nebo devizové příjmy;

f)    převádět technologie, výrobní proces nebo jiné duševní vlastnictví fyzické osobě nebo podniku na jejím území nebo

g)    dodávat zboží vyrobené na základě investice nebo službu poskytovanou na základě investice na určitý regionální trh na či světový trh.

2.    Strana nepodmíní poskytování výhody nebo pokračování v poskytování výhody v souvislosti se zřízením, nabytím, rozšířením, řízením, vedením nebo provozováním investice na svém území dodržováním jakéhokoli následujícího požadavku:

a)    dosáhnout stanovené míry nebo procentního podílu domácího obsahu;

b)    nakupovat, používat nebo upřednostňovat zboží vyrobené na jejím území, nebo nakupovat zboží od výrobce či producenta na jejím území;

c)    vázat objem či hodnotu dovozu na objem či hodnotu vývozu nebo na výši přílivu deviz v souvislosti s danou investicí nebo

d)    omezit na jejím území prodej zboží vyrobeného či služby poskytované díky investici navázáním takového prodeje na objem či hodnotu jejího vývozu nebo devizové příjmy.

3.    Odstavec 2 nebrání straně v tom, aby podmínila poskytování výhody nebo pokračování v poskytování výhody v souvislosti s investicí na svém území dodržováním požadavku umístit na své území výrobu nebo na svém území poskytovat službu, vzdělávat nebo zaměstnávat pracovníky, postavit nebo rozšířit určité zařízení nebo uskutečňovat výzkum a vývoj.

4.    Ustanovení odst. 1 písm. f) se nepoužije, pokud tento požadavek uložil či závazek vymáhá soud, správní soud nebo orgán pro hospodářkou soutěž s cílem napravit porušení pravidel hospodářské soutěže.

5.    Ustanovení:

a)    odst. 1 písm. a), b) a c) a odst. 2 písm. a) a b) se nevztahují na kvalifikační požadavky pro zboží nebo službu, pokud jde o účast v programech na podporu vývozu a programech zahraniční pomoci;

b)    tohoto článku se nepoužijí na zadávání zakázek stranou na zboží nebo službu nakupované pro vládní účely, a nikoli s cílem jejich dalšího komerčního prodeje nebo s cílem jejich použití při dodávání zboží či poskytování služby pro komerční prodej, bez ohledu na to, zda tato zakázka představuje „zahrnutou zakázku“ ve smyslu článku 19.2 (Oblast působnosti a rozsah).

6.    Pro upřesnění je třeba uvést, že odst. 2 písm. a) a b) se nepoužijí na požadavky uložené dovážející stranou na obsah zboží nutný k tomu, aby se na zboží mohlo vztahovat preferenční sazební zacházení nebo preferenční kvóty.

7.    Tímto článkem nejsou dotčeny závazky strany v rámci Světové obchodní organizace.

ODDÍL C

Nediskriminační zacházení

ČLÁNEK 8.6

Národní zacházení

1.    Každá strana poskytne investorovi druhé strany a zahrnuté investici zacházení neméně příznivé, než jaké poskytuje v obdobných situacích svým vlastním investorům a jejich investicím v souvislosti se zřízením, nabytím, rozšířením, vedením, provozováním, řízením, udržováním, užíváním, požíváním a prodejem nebo jinou formou zcizení jejich investice na svém území.

2.    Zacházením poskytnutým stranou podle odstavce 1 se rozumí, pokud jde o vládu v Kanadě na nižší než federální úrovni nebo o vládu členského státu Evropské unie nebo v tomto státě, zacházení, které není méně příznivé než nejpříznivější zacházení poskytnuté v obdobných situacích danou vládou investorům dané strany nacházejícím se na jejím území, jakož i investicím těchto investorů.

ČLÁNEK 8.7

Zacházení podle doložky nejvyšších výhod

1.    Každá strana poskytne investorovi druhé strany a zahrnuté investici zacházení, které není méně příznivé než zacházení, které poskytuje v obdobných situacích investorům z třetí země a jejich investicím v souvislosti se zřízením, nabytím, rozšířením, vedením, provozováním, řízením, udržováním, užíváním, požíváním a prodejem nebo jinou formou zcizení jejich zahrnuté investice na svém území.

2.    Pro upřesnění je třeba uvést, že zacházením poskytnutým stranou podle odstavce 1 se rozumí, pokud jde o vládu v Kanadě na nižší než federální úrovni nebo o vládu členského státu Evropské unie nebo v tomto státě, zacházení poskytnuté v obdobných situacích danou vládou investorům třetí země nacházejícím se na jejím území, jakož i investicím těchto investorů.

3.    Odstavec 1 se nevztahuje na zacházení poskytnuté stranou, kterým strana zajišťuje uznávání, a to i na základě dohody nebo ujednání s třetí zemí, jež uznávají akreditaci služeb v oblasti zkoušek a analýz a akreditaci poskytovatelů těchto služeb, akreditaci služeb v oblasti oprav a údržby a akreditaci poskytovatelů těchto služeb, nebo kterým zajišťuje osvědčení kvalifikace nebo výsledků práce těchto akreditovaných služeb a poskytovatelů služeb.

4.    Pro upřesnění je třeba uvést, že „zacházení“ podle odstavců 1 a 2 nezahrnuje postupy pro řešení investičních sporů mezi investorem a státem, které jsou upraveny jinými mezinárodními dohodami o investicích nebo jinými obchodními dohodami. Hmotněprávní závazky podle jiných mezinárodních dohod o investicích a jiných obchodních dohod samy o sobě nepřestavují „zacházení“, a nemohou tedy vést k porušení tohoto článku v případě neexistence opatření přijatých nebo zachovávaných stranou na základě těchto závazků.

ČLÁNEK 8.8

Vrcholné vedení a správní rady

Strana nebude vyžadovat, aby podnik této strany, který je rovněž zahrnutou investicí, jmenoval do vrcholného vedení či správní rady fyzické osoby určité národnosti.

ODDÍL D

Ochrana investic

ČLÁNEK 8.9

Investice a regulační opatření

1.    Pro účely této kapitoly strany opětovně potvrzují své právo na regulaci na svých územích při dosahování legitimních cílů politiky, jako je například ochrana veřejného zdraví, bezpečnost, životní prostředí nebo veřejná mravnost, sociální ochrana a ochrana spotřebitele a podpora a ochrana kulturní rozmanitosti.

2.    Pro upřesnění je třeba uvést, že samotná skutečnost, že strana provádí regulaci, a to i prostřednictvím změny svých právních předpisů, způsobem, který negativně ovlivňuje investice, nebo zasahuje do očekávání investora, i pokud se týče jeho očekávání zisku, nepředstavuje porušení povinnosti podle tohoto oddílu.

3.    Pro upřesnění je třeba uvést, že rozhodnutí strany neposkytnout, neobnovit nebo nezachovat subvenci:

a)    při neexistenci jakéhokoli konkrétního závazku podle práva nebo smlouvy o poskytnutí, obnovení nebo zachování uvedené subvence nebo

b)    v souladu s podmínkami pro poskytnutí, obnovení nebo zachování subvence

nepředstavuje porušení ustanovení tohoto oddílu.

4.    Pro upřesnění je třeba uvést, že žádné ustanovení tohoto oddílu nelze vykládat tak, že brání straně ukončit poskytování subvence 9 nebo požadovat její navrácení, je-li takové opatření nutné ke splnění mezinárodních závazků mezi stranami, nebo pokud bylo nařízeno příslušným soudem, správním soudem nebo jiným příslušným orgánem 10 , nebo že této straně ukládá povinnost poskytnout za to investorovi náhradu.

ČLÁNEK 8.10

Zacházení s investory a se zahrnutými investicemi

1.    Každá strana poskytne na svém území zahrnutým investicím druhé strany a investorům ve vztahu k jejich zahrnutým investicím spravedlivé a rovné zacházení a zajistí jejich plnou ochranu a bezpečnost v souladu s odstavci 2 až 7.

2.    Strana porušila povinnost spravedlivého a rovného zacházení podle odstavce 1, jestliže opatření nebo soubor opatření představuje:

a)    odepření spravedlnosti v trestněprávním, občanskoprávním či správním řízení;

b)    podstatné porušení zásad spravedlivého řízení, včetně podstatného porušení transparentnosti, v soudním a správním řízení;

c)    zjevně svévolné jednání;

d)    cílenou diskriminaci ze zjevně protiprávních důvodů, jako je pohlaví, rasa nebo náboženské vyznání;

e)    nekorektní zacházení s investory, včetně nátlaku, výhrůžek a pronásledování nebo

f)    porušení jakýchkoli jiných prvků povinnosti spravedlivého a rovného zacházení schválené stranami podle odstavce 3 tohoto článku.

3.    Strany pravidelně nebo na žádost jedné ze stran přezkoumávají obsah povinnosti poskytovat spravedlivé a rovné zacházení. Výbor pro služby a investice, zřízený podle čl. 26.2 (Specializované výbory) odst. 1 písm. b), může v tomto smyslu vypracovávat doporučení a předkládat je Smíšenému výboru CETA k rozhodnutí.

4.    Při uplatňování povinnosti poskytovat spravedlivé a rovné zacházení může tribunál zohlednit, zda strana s cílem přimět investora k provedení zahrnuté investice vydala vůči investorovi zvláštní prohlášení, které vyvolalo oprávněné očekávání, na něž se investor spoléhal při rozhodování, zda učinit či zachovat zahrnutou investici, ale které strana následně zmařila.

5.    Pro upřesnění je třeba uvést, že výraz „plná ochrana a bezpečnost“ odkazuje na závazky strany v souvislosti s fyzickou bezpečností investorů a zahrnutých investic.

6.    Pro upřesnění je třeba uvést, že porušení jiného ustanovení této dohody nebo zvláštní mezinárodní dohody nepředstavuje porušení tohoto článku.

7.    Pro upřesnění je třeba uvést, že skutečnost, že opatření porušuje domácí právní předpisy, sama o sobě nezakládá porušení tohoto článku. Za účelem stanovení, zda opatření porušuje tento článek, musí tribunál zvážit, zda strana jednala v rozporu s povinnostmi uvedenými v odstavci 1.

ČLÁNEK 8.11

Náhrada škod

Bez ohledu na čl. 8.15 odst. 5 písm. b) poskytne každá strana investorům druhé strany, jejichž zahrnuté investice utrpí ztráty v důsledku ozbrojeného konfliktu, občanských nepokojů, stavu nouze nebo přírodní katastrofy na jejím území, zacházení, které není méně příznivé než zacházení, než jaké poskytne svým vlastním investorům nebo investorům třetí země, podle toho, co je pro dotčeného investora příznivější, pokud jde o navrácení, odškodnění, vyrovnání nebo jiné vypořádání.

ČLÁNEK 8.12

Vyvlastnění

1.    Strana nesmí přímo znárodnit nebo vyvlastnit zahrnutou investici ani tak učinit nepřímo prostřednictvím opatření majících podobný účinek jako znárodnění nebo vyvlastnění (dále jen „vyvlastnění“), s výjimkou případů, kdy se jedná o vyvlastnění:

a)    ve veřejném zájmu;

b)    v rámci spravedlivého řízení;

c)    nediskriminačním způsobem a

d)    po zaplacení rychlé, odpovídající a účinné náhrady.

Pro upřesnění je třeba uvést, že se tento odstavec vykládá v souladu s přílohou 8-A.

2.    Náhrada uvedená v odstavci 1 se rovná spravedlivé tržní ceně investice bezprostředně před vyvlastněním, nebo než se nadcházející vyvlastnění stalo známým, podle toho, co nastalo dříve. Kritéria pro ocenění zahrnují hodnotu za předpokladu trvání podniku, hodnotu aktiv včetně hodnoty hmotného majetku pro daňové účely a případně i další kritéria, která umožňují stanovit spravedlivou tržní hodnotu.

3.    Náhrada zahrnuje také úrok ve výši obvyklé obchodní sazby používané ode dne vyvlastnění do dne platby a v zájmu toho, aby byla pro investora účinná, se neprodleně vyplatí a převede do země určené investorem v měně země, jejímž státním příslušníkem je investor, nebo v jiné volně směnitelné měně přijímané investorem.

4.    Dotčený investor má podle právních předpisů vyvlastňující strany právo na rychlý přezkum svého nároku a na ocenění své investice soudním či jiným nezávislým orgánem této strany v souladu se zásadami stanovenými v tomto článku.

5.    Tento článek se nepoužije u vydávání povinných licencí udělovaných v souvislosti s právy duševního vlastnictví v rozsahu, v jakém je takové vydávání v souladu s Dohodou TRIPS.

6.    Pro upřesnění je třeba uvést, že zrušení, omezení či vznik práv duševního vlastnictví v rozsahu, v jakém jsou tato opatření v souladu s Dohodou TRIPS a kapitolou dvacet (Duševní vlastnictví), nepředstavuje vyvlastnění. Dále platí, že rozhodnutí, že tato opatření nejsou v souladu s Dohodou TRIPS nebo s kapitolou dvacet (Duševní vlastnictví), nezakládá vyvlastnění.

ČLÁNEK 8.13

Převody

1.    Každá strana povolí, aby se veškeré převody v souvislosti se zahrnutou investicí mohly provádět bez omezení a bezodkladně ve volně směnitelné měně a směnným kurzem platným ke dni převodu. Takové převody zahrnují:

a)    příspěvky ke kapitálu, jako jsou základní a dodatečné prostředky k zachování, rozvoji či zvýšení investice;

b)    zisky, dividendy, úroky, kapitálové zisky, licenční poplatky, poplatky za správu, poplatky za technickou pomoc a jiné poplatky, nebo jiné formy výnosů nebo částek plynoucích ze zahrnuté investice;

c)    výnosy z prodeje nebo likvidace celé zahrnuté investice nebo její části;

d)    platby provedené v rámci smlouvy, kterou uzavřel investor, nebo zahrnuté investice, včetně plateb provedených podle úvěrové smlouvy;

e)    platby provedené podle článků 8.11 a 8.12;

f)    výdělky a jiné odměny zahraničních pracovníků pracujících v souvislosti se zahrnutou investicí a

g)    platby odškodnění přiznaného nálezem vydaným podle oddílu F.

2.    Strana nesmí od svých investorů požadovat, aby převáděli příjmy, výnosy, zisky nebo jiné částky, které plynou z investic na území druhé strany nebo které lze takovým investicím přičíst, ani je postihovat, pokud tak neučiní.

3.    Nic v tomto článku nelze vykládat tak, že to brání straně spravedlivě a nediskriminačním způsobem, a nikoli způsobem, který by představoval skryté omezování převodů, uplatňovat své právní předpisy týkající se:

a)    úpadku, platební neschopnosti nebo ochrany práv věřitelů;

b)    vydávání cenných papírů a obchodování a podnikání s nimi;

c)    trestných činů;

d)    účetního výkaznictví nebo vedení záznamů o převodech v zájmu pomoci orgánům činným v trestním řízení nebo finančním regulačním orgánům v případě potřeby a

e)    výkon rozsudků ve správním soudním řízení.

ČLÁNEK 8.14

Subrogace

Pokud strana nebo agentura strany provede platbu na základě odškodnění, záruky nebo pojistné smlouvy, kterou uzavřela v souvislosti s investicí provedenou jedním z jejích investorů na území druhé strany, druhá strana uzná, že tato strana nebo její agentura mají v souvislosti s investicí za všech okolností stejná práva jako investor. Tato práva může vykonávat strana či agentura strany, nebo investor, dá-li mu strana či agentura povolení.

ODDÍL E

Výhrady a výjimky

ČLÁNEK 8.15

Výhrady a výjimky

1.    Články 8.4 až 8.8 se nevztahují na:

a)    stávající nesouladné opatření, které je zachováváno stranou na úrovni:

i)    Evropské unie, jak je stanoveno v její listině závazků v příloze I;

ii)    ústředních orgánů veřejné správy s celostátní působností, jak stanoví daná strana ve své listině závazků v příloze I;

iii)    orgánů provinční, územní nebo regionální vlády, jak stanoví daná strana ve své listině závazků v příloze I, nebo

iv)    místní samosprávy;

b)    udržování v platnosti nebo rychlé obnovení nesouladného opatření uvedeného v písmeni a) nebo

c)    změnu nesouladného opatření podle písmene a), pokud tato změna nesnižuje soulad opatření, který existoval bezprostředně před změnou, s články 8.4 až 8.8.

2.    Články 8.4 až 8.8 se nevztahují na opatření, které strana přijme nebo zachová ve vztahu k určitému odvětví, pododvětví nebo činnosti, jak je uvedeno v její listině závazků v příloze II.

3.    Bez ohledu na články 8.10 a 8.12 strana nepřijme po dni vstupu této dohody v platnost opatření nebo soubor opatření zahrnuté do její listiny závazků v příloze II, které by od investora druhé strany přímo či nepřímo vyžadovaly z důvodu jeho státní příslušnosti, aby prodal nebo jinak zcizil investici existující v okamžiku, kdy opatření nebo soubor opatření nabudou účinku.

4.    Pokud jde o práva duševního vlastnictví, může se strana odchýlit od čl. 8.5 odst. 1 písm. f) a článků 8.6 a 8.7, jestliže to umožňuje Dohoda TRIPS, včetně veškerých jejích změn platných pro obě strany a výjimek z Dohody TRIPS přijatých podle článku IX Dohody o WTO.

5.    Články 8.4, 8.6, 8.7 a 8.8 se nevztahují:

a)    na zadávání zakázek stranou na zboží nebo službu nakupované pro vládní účely a nikoli s cílem jejich dalšího komerčního prodeje nebo s cílem jejich použití při dodávání zboží či poskytování služby pro komerční prodej, bez ohledu na to, zda tato zakázka představuje „zahrnutou zakázku“ ve smyslu článku 19.2 (Oblast působnosti a rozsah), nebo

b)    na subvence nebo vládní podporu týkající se obchodu se službami, poskytované stranou.

ČLÁNEK 8.16

Odepření výhod

Strana může odepřít výhody stanovené v této kapitole investorovi druhé strany, který je podnikem této strany, a investicím tohoto investora, pokud:

a)    podnik vlastní nebo kontroluje investor třetí země a

b)    strana, která odepřela výhody, přijme nebo zachová ve vztahu k této třetí zemi opatření, které:

i)    je v zájmu zachování mezinárodního míru a bezpečnosti a

ii)    zakazuje transakce s tímto podnikem, nebo k jehož porušení nebo obcházení by došlo, pokud by tomuto podniku nebo jeho investicím byly poskytnuty výhody stanovené v této kapitole.

ČLÁNEK 8.17

Formální požadavky

Bez ohledu na články 8.6 a 8.7 může strana od investora druhé strany nebo v souvislosti s jeho zahrnutou investicí požadovat, aby jí byly výhradně pro informační nebo statistické účely poskytovány pravidelné informace týkající se této investice, pakliže je taková žádost přiměřená a není-li nepřiměřeně zatěžující. Strana ochraňuje důvěrné nebo chráněné informace před zveřejněním, které by mohlo poškodit konkurenční postavení investora nebo zahrnuté investice. Tento odstavec jinak nebrání straně v tom, aby získávala nebo zveřejňovala informace v souvislosti se spravedlivým uplatňováním jejích právních předpisů v dobré víře.

ODDÍL F

Řešení investičních sporů mezi investorem a státem

ČLÁNEK 8.18

Oblast působnosti

1.    Aniž jsou dotčena práva a povinnosti stran podle kapitoly dvacet devět (Řešení sporů), může investor strany podat podle tohoto oddílu žalobu k tribunálu zřízenému podle tohoto oddílu na to, že druhá strana porušila povinnost podle:

a)    oddílu C, pokud jde o rozšíření, provádění, řízení, správu, užívání, požívání a prodej nebo jinou formu zcizení jeho zahrnuté investice, nebo

b)    oddílu D,

pokud investor prohlašuje, že v důsledku takového údajného porušení povinnosti utrpěl ztrátu nebo škodu.

2.    Žaloby podle odst. 1 písm. a) týkající se rozšíření zahrnuté investice mohou být podávány pouze do té míry, v jaké se dané opatření vztahuje na stávající podnikatelskou činnost v rámci zahrnuté investice a v jaké investor v důsledku toho utrpěl na zahrnuté investici ztrátu či škodu.

3.    Pro upřesnění je třeba uvést, že investor nesmí podat žalobu podle tohoto oddílu, pokud se investice uskutečnila prostřednictvím podvodného jednání, zatajení, korupce či jednání, které představuje zneužití řízení.

4.    Žalobu týkající se restrukturalizace dluhu emitovaného některou stranou lze podat pouze podle tohoto oddílu a v souladu s přílohou 8-B.

5.     Tribunál ustavený podle tohoto oddílu nerozhoduje o žalobách, které nespadají do oblasti působnosti tohoto článku.

ČLÁNEK 8.19

Konzultace

1.    Spor by se pokud možno měl vyřešit smírně. Na tomto řešení se lze dohodnout kdykoli, a to i po podání žaloby podle článku 8.23. Nedohodnou-li se strany sporu na období delším, uskuteční se konzultace do 60 dní od podání žádosti o konzultace podle odstavce 4.

2.    Nedohodnou-li se strany sporu jinak, uskuteční se konzultace:

a)    v Ottavě, pokud jsou napadená opatření opatřeními Kanady;

b)    v Bruselu, pokud napadená opatření zahrnují opatření Evropské unie, nebo

c)    v hlavním městě členského státu Evropské unie, pokud jsou napadená opatření výhradně opatřeními tohoto členského státu.

3.    Strany sporu mohou vést konzultace prostřednictvím videokonference či jiného prostředku, jestliže je to vhodné, například v případě, že investorem je malý nebo střední podnik.

4.    Investor předloží druhé straně žádost o konzultaci, v níž uvede:

a)    jméno a adresu investora, a je-li taková žádost podána jménem místně usazeného podniku, název, adresu a místo, kde byl místně usazený podnik zapsán do obchodního rejstříku;

b)    pokud je investorů více, jméno a adresu každého investora, a pokud je více místně usazených podniků, název, adresu a místo, kde byl každý místně usazený podnik zapsán do obchodního rejstříku;

c)    ustanovení této dohody, jež byla údajně porušena;