EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 28.1.2016

COM(2016) 25 final

2016/0010(CNS)

Návrh

SMĚRNICE RADY,

kterou se mění směrnice 2011/16/EU, pokud jde o povinnou automatickou výměnu informací v oblasti daní

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.SOUVISLOSTI NÁVRHU

•Důvody a cíle návrhu

V závěrech Evropské rady ze dne 18. prosince 2014 se uvádí, že „na celosvětové úrovni i na úrovni EU je naléhavě nutné pokročit v úsilí v boji proti vyhýbání se daňovým povinnostem a agresivnímu daňovému plánování“. Komise od prosince 2014 urychleně provádí první kroky k vytvoření přístupu na úrovni EU. Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) mezitím dokončila svou práci na definování celosvětových pravidel a standardů pro tyto účely.

Tato směrnice jako součást balíčku Komise pro boj proti vyhýbání se daňovým povinnostem novelizuje směrnici Rady 2011/16/EU a zabývá se politickou prioritou boje proti vyhýbání se daňovým povinnostem a agresivnímu daňovému plánování. Reaguje rovněž na požadavky Evropského parlamentu. Je rovněž v souladu s iniciativami oznámenými v akčním plánu Komise týkajícím se spravedlivějšího systému zdaňování příjmu právnických osob (COM (2015) 302), který má řešit vyhýbání se daňovým povinnostem.

Podniky tradičně považují daňové plánování za oprávněné z toho důvodu, že ke snížení svých daňových povinností využívají právní úpravy. Daňové plánování se však v posledních letech stalo propracovanějším, rozvíjí se napříč jurisdikcemi a přesunuje zdanitelné zisky do států s příznivými daňovými režimy. Toto „agresivní“ daňové plánování může nabývat mnoha forem, například využívání technických detailů určitého daňového systému nebo nesouladu mezi dvěma či více daňovými systémy za účelem snížení daňových povinností nebo vyhnutí se jim. Mezi jeho důsledky patří dvojí odpočet (např. stejný náklad je odečten jak ve státě zdroje, tak ve státě, ve kterém je společnost usazena) a dvojí nezdanění (např. příjem není zdaněn ve státě původu ani ve státě, kde je příjemce usazen).

Na rozdíl od malých a středních podniků nebo jednotlivých daňových poplatníků jsou skupiny nadnárodních podniků v postavení, jež jim umožňuje využívat mezer ve vnitrostátních a mezinárodních daňových zákonech k přesouvání zisků z jedné země do druhé za účelem snížení daňové zátěže.

Celosvětová hospodářská a finanční krize posledních let zvýšila povědomí veřejnosti o nutnosti zajistit, aby všichni přispěvatelé přispívali k placení daní spravedlivým dílem. To by mělo vést ke zvýšení daňových příjmů, jež by přispělo ke snížení schodků veřejného sektoru ku prospěchu všech.

V této souvislosti potřebují daňové orgány komplexní a relevantní informace o struktuře, politice stanovování převodních cen a interních transakcích se spřízněnými stranami skupin nadnárodních podniků. S cílem bojovat proti vyhýbání se daňovým povinnostem a agresivnímu daňovému plánování ukládá tato směrnice skupinám nadnárodních podniků požadavky na transparentnost. Vyžaduje, aby skupiny nadnárodních podniků každý rok a pro každou daňovou jurisdikci, ve které podnikají, podávaly určité informace včetně výše výnosů, zisku před zdaněním příjmu, zaplacené a naběhlé daně z příjmu, počtu zaměstnanců, emitovaného kapitálu, nerozděleného zisku a hmotných aktiv. Tyto informace umožní správci daně reagovat na škodlivé daňové praktiky změnami právních předpisů nebo odpovídajícím posouzením rizik a daňovými audity. Stejně tak by větší transparentnost měla skupiny nadnárodních podniků motivovat k placení spravedlivého podílu daně v zemi, v níž dosahují zisků.

Tyto nové požadavky na transparentnost by měly zajistit snížení administrativní zátěže podniků na minimum. Skupiny nadnárodních podniků v EU by v zásadě neměly mít povinnost předkládat informace všem ze členských států, v nichž působí, ale pouze daňovému správci jejich sídla / místa usazení. Směrnice požaduje, aby členské státy, jakmile obdrží zprávy rozčleněné podle jednotlivých zemí, sdílely informace s členskými státy, ve kterých jsou podle informací ze zprávy společnosti ze skupiny nadnárodních podniků buď rezidentem pro daňové účely nebo jsou předmětem daně týkající se činnosti prováděné prostřednictvím stálé provozovny.

K zajištění vhodné rovnováhy mezi zpravodajskou zátěží a přínosem pro správce daně budou mít povinnost podat zprávu rozčleněnou podle jednotlivých zemí pouze skupiny nadnárodních podniků s celkovým konsolidovaným příjmem skupiny ve výši nejméně 750 000 000 EUR. Podle odhadů OECD bude z požadavku vyňato přibližně 85 až 90 % skupin nadnárodních podniků, avšak zprávy rozčleněné podle jednotlivých zemí budou podávat skupiny nadnárodních podniků kontrolující přibližně 90 % příjmů právnických osob.

Spolupráce mezi správci daně členských států má momentálně zásadní význam v boji proti vyhýbání se daňovým povinnostem a agresivnímu daňovému plánování. Právní předpisy EU stanoví správní spolupráci mezi správci daně členských států a stanoví řadu nástrojů, které jim mají pomoci spolupracovat při výběru jejich náležitých příjmů, včetně výměny informací. EU však musí nadále posilovat spolupráci s cílem zajistit řádné fungování vnitřního trhu, pokud jde o dodržování základních práv zakotvených v Listině základních práv Evropské unie.

Směrnice Rady 77/799/EHS 1 byla první reakcí na potřebu členských států posílit vzájemnou pomoc v oblasti daní. Byla nahrazena směrnicí Rady 2011/16/EU 2 (DAC), jež měla zvýšit efektivitu předchozí směrnice. V posledních letech byla Směrnice novelizována směrnicí 2014/107/EU (DAC2) a směrnicí (EU) 2015/2376 (DAC3), jež správcům daně poskytly další nástroje v boji proti daňovým podvodům, únikům a agresivnímu daňovému plánování v oblasti účetnictví, daňových výměrů a předběžných režimů převodních cen.

Cílem tohoto návrhu je zajistit, aby směrnice 2011/16/EU nadále stanovovala komplexní a efektivní správní spolupráci mezi správci daně tím, že stanoví povinnou automatickou výměnu informací o zprávách rozčleněných podle jednotlivých zemí.

Tato směrnice je v souladu s mezinárodním vývojem. Dne 5. října 2015 předložila OECD svou závěrečnou zprávu o akčním plánu v oblasti eroze základu daně a přesouvání zisku (BEPS), který představuje významnou iniciativu pro změnu stávajících mezinárodních daňových pravidel. Ve dnech 15. a 16. listopadu 2015 balíček OECD rovněž schválili vedoucí představitelé G20. Práce na opatření č. 13 akčního plánu OECD v oblasti eroze základu daně a přesouvání zisku vyústila v soubor standardů pro poskytování informací o pozicích skupin nadnárodních podniků v oblasti stanovování převodních cen, včetně hlavní složky, místní dokumentace a zprávy rozčleněné podle jednotlivých zemí. Tato směrnice přispívá k provádění zprávy rozčleněné podle jednotlivých zemí v Unii.

Většina členských států se z titulu členství v OECD zavázala k provedení řešení navržených v závěrečné zprávě o patnácti opatřeních proti erozi základu daně a přesouvání zisku. Pro správné fungování vnitřního trhu má proto zásadní význam, aby členské státy jednotně a dostatečně koordinovaným způsobem transponovaly politické závazky projektu BEPS do svých vnitrostátních systémů. To by mělo představovat další kroky s cílem maximalizovat pozitivní účinky na vnitřní trh jako celek. Pokud ne, jednostranné provádění projektu BEPS by přineslo riziko střetů mezi národními politikami a nové překážky na vnitřním trhu, který by byl nadále roztříštěn do 28 složek a trpěl nesoulady i jinými deformacemi.

Tato iniciativa si klade za cíl vytvořit určitý stupeň jednotnosti při provádění opatření č. 13 projektu BEPS v celé EU. Směrnice rovněž hodlá podpořit spravedlivou hospodářskou soutěž mezi různými podnikatelskými subjekty a v konečném důsledku chránit daňovou základnu členských států EU.

Návrh byl konkrétně koncipován tak, aby umožňoval při automatické výměně informací o podávání zpráv podle jednotlivých zemí vycházet ze stávajících pravidel ve směrnici 2011/16/EU, pokud jde o praktická opatření pro výměnu informací, včetně používání standardních formulářů.

Závazek Komise předložit takový návrh na automatickou výměnu informací o podávání zpráv podle jednotlivých zemí se odráží v pracovním programu Komise na rok 2016 3 .

•Soulad s platnými předpisy v dané oblasti politiky

Balíček v oblasti daňové transparentnosti (COM(2015) 136)

Tento balíček obsahuje dvě hlavní složky: i) návrh na zavedení automatické výměny informací mezi členskými státy, pokud jde o jejich daňové výměry, a ii) oznámení, že Komise posuzovala, zda by měly být zavedeny další povinnosti zveřejňování některých informací týkajících se daní z příjmů právnických osob.

Tímto návrhem se nevylučuje, aby se Komise v budoucnosti rozhodla předložit návrh na uložení povinnosti zveřejnění korporátních informací.

Akční plán Komise pro spravedlivější systém zdaňování příjmů právnických osob (COM(2015) 302)

Tento návrh je v souladu s iniciativami, které byly ohlášeny v akčním plánu, který má řešit vyhýbání se daňovým povinnostem.

2.PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA

•Právní základ

Tímto návrhem se mění směrnice 2011/16/EU ve znění směrnice 2014/107/EU 4 a směrnice Rady (EU) 2015/2376 5 zavedením konkrétního požadavku automatické výměny informací o zprávě rozčleněné podle jednotlivých zemí.

Změny jsou uvedeny v článku 1 návrhu. Konkrétně:

Mění se článek 3 (Definice).

V článku 8aa se vyžaduje, aby členské státy uložily skupinám nadnárodních podniků povinnost předkládat relevantní informace (zprávu rozčleněnou podle jednotlivých zemí) a automaticky si uvedené informace vyměňovaly s ostatními dotyčnými členskými státy.

Ustanovení čl. 20 odst. 6 se týká standardního formuláře, který bude používán pro výměnu, a v čl. 21 odst. 7 se stanoví praktická opatření.

Vkládá se nový článek 25a o sankcích.

Doplňuje se nová příloha, včetně definic použitelných pro návrh, povinností pro skupiny nadnárodních podniků a vzorů pro výměnu informací.

•Subsidiarita (v případě nevýlučné pravomoci)

Předmět těchto změn spadá věcně pod stejný právní základ jako směrnice 2011/16/EU, tj. článek 115 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU), jehož cílem je zajistit řádné fungování vnitřního trhu. V článku 115 SFEU se stanoví sbližování právních a správních předpisů členských států, které mají přímý vliv na vytváření nebo fungování vnitřního trhu a vyžadují sbližování právních předpisů.

Pro zajištění řádného fungování vnitřního trhu musí EU zajistit spravedlivou hospodářskou soutěž a rovné podmínky mezi MSP, skupinami nadnárodních podniků z EU i ze třetích zemí. V důsledku své přeshraniční činnosti mají skupiny nadnárodních podniků možnost dopouštět se praktik agresivního daňového plánování. Z tohoto důvodu by všechny skupiny nadnárodních podniků z EU i ze třetích zemí měly podléhat povinnosti podávání zpráv. Bez tohoto prvku by tato iniciativa byla méně efektivní při dosažení konečného cíle, jímž je zajistit řádné fungování vnitřního trhu.

Tento návrh je v souladu se zásadou subsidiarity podle čl. 5 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii.

Přístupu členských států k podávání zpráv rozčleněných podle jednotlivých zemí lze tedy dosáhnout pouze prostřednictvím opatření na úrovni Unie. Cíle zajistit, aby všechny členské státy obdržely zprávy rozčleněné podle jednotlivých zemí, nelze dostatečně dosáhnout prostřednictvím nekoordinovaného opatření podniknutého každým členským státem jednotlivě. Je nadto třeba společného a povinného přístupu k výměně informací, jimiž mohou být dotčeny základy daně více než jednoho členského státu. Je třeba zohlednit, že skupiny nadnárodních podniků obvykle působí v různých členských státech, přeshraniční prvek je nedílnou součástí navrhovaného opatření.

•Proporcionalita

Zvláštním problémem identifikovaným jako předmět politického řešení je nedostatek transparentnosti u korporátních struktur s přeshraniční relevancí a významnou úrovní činnosti, což má negativní dopady, zejména na řádné fungování vnitřního trhu. Politická reakce se omezuje na skupiny nadnárodních podniků působící v několika státech, ať už v rámci Evropské unie, nebo v jurisdikcích třetích zemí. Návrh tedy představuje nejpřiměřenější reakci na zjištěný problém. Je rovněž založen na automatické výměně základních informací, jež umožňuje obdržet informace každému členskému státu, v němž daná společnost působí. Navrhované změny v důsledku toho nepřekračují rámec toho, co je zapotřebí k řešení patřičných otázek a tím i k dosažení cílů Smlouvy, tj. řádného a účinného fungování vnitřního trhu.

Tento návrh je v souladu se zásadou proporcionality podle čl. 5 odst. 4 Smlouvy o Evropské unii.

•Volba nástroje

Tímto návrhem se dále rozšíří rozsah automatické výměny informací v rámci EU. Iniciativa EU je zapotřebí jak z hlediska vnitřního trhu, tak z hlediska efektivnosti a účelnosti:

–    Iniciativa EU zaručí ucelený, jednotný a komplexní přístup v rámci EU k automatické výměně informací na vnitřním trhu. Znamenala by jednotný přístup k podávání zpráv napříč členskými státy, který by vedl k úsporám nákladů pro správce daně i pro společnosti.

–    Právní nástroj EU by rovněž správcům daně i společnostem v EU poskytl právní jistotu.

–    Právní nástroj EU by přispěl k vypracování mezinárodního standardu pro automatickou výměnu informací o zprávách rozčleněných podle jednotlivých zemí, jak byl projednán a schválen na úrovni OECD.

–    Právní nástroj EU, který by vycházel ze směrnice o správní spolupráci, by obsahoval využití dohod v oblasti informačních technologií, které již existují nebo se připravují, aby se usnadnilo podávání zpráv podle směrnice o správní spolupráci. Podle této směrnice sdílejí členské státy EU informace v konkrétních formátech a využívají zvláštního komunikačního kanálu. Tyto formáty by bylo možné snadno rozšířit tak, aby byly použitelné také pro další položky, které jsou nyní navrženy k začlenění. Jelikož členské státy investovaly mnoho času a peněz do vývoje těchto formátů, došlo by k úsporám z rozsahu, pokud by si členské státy rovněž vyměňovaly informace o nových položkách s využitím těchto formátů.

3.VÝSLEDKY HODNOCENÍ EX POST, KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

•Konzultace se zúčastněnými stranami

Konzultace v rámci akčního plánu o daňových podvodech a daňových únicích a doporučení Komise (COM(2012) 722) a jiných fór    

Evropský parlament dne 21. května 2013 ve svém usnesení 6 , ve kterém přivítal akční plán Komise a její doporučení, naléhavě vyzval členské státy, aby dodržovaly své závazky a věnovaly pozornost akčnímu plánu, a zdůraznil, že EU by měla stát v čele při jednáních o boji proti daňovým podvodům, vyhýbání se daňovým povinnostem a daňovým rájům, a to zejména v souvislosti s podporou automatické výměny informací.

Hospodářský a sociální výbor přijal stanovisko dne 17. dubna 2013 7 . Výbor podpořil akční plán Komise a její úsilí nalézt praktická řešení, pokud jde o snížení daňových podvodů a daňových úniků.

V posledních letech členské státy pracovaly ve Skupině pro kodex chování na zlepšení výměny informací o rozhodnutích o přeshraničních věcech a v oblasti stanovování převodních cen. Závěry této Skupiny pro kodex chování jsou Radě pravidelně sdělovány ve formě zpráv 8 .

Většina členských států je také členem OECD a účastnila se v období let 2013–2015 dlouhých a podrobných rozprav o opatřeních pro boj proti BEPS, včetně rozpravy o vypracování technických náležitostí. Organizace OECD uspořádala o každém opatření proti BEPS rozsáhlé veřejné konzultace se zúčastněnými stranami. Komise dále některá témata BEPS projednala interně a také s odborníky OECD, zejména v případech, kdy měla pochybnosti o slučitelnosti některých idejí nebo navrhovaných řešení s právem EU.

V druhé polovině roku 2014 přišlo italské předsednictví Rady s myšlenkou „plán EU v oblasti boje proti BEPS“ a předsednictví podpořilo soudržnost s paralelními iniciativami OECD za respektování práva EU. Tento přístup byl potvrzen Pracovní skupinou na vysoké úrovni pro daňové otázky a převzala jej i následující předsednictví. Jednání o plánu EU pro projekt BEPS pokračovala i v roce 2015. Cílem bylo přispět k diskusi v rámci OECD a vytvořit podmínky pro bezproblémové provádění budoucích doporučení OECD při současném zohlednění specifických podmínek v EU.

Veřejná konzultace Komise týkající se daňové transparentnosti poskytla zúčastněným stranám možnost, aby se vyjádřily k různým aspektům transparentnosti společností zejména na základě předkládání zpráv podle jednotlivých zemí. Představené možnosti byly zaměřeny především na oblast veřejného podávání zpráv ze strany podniků, ale zahrnovaly též výměnu informací mezi správci daně podle opatření č. 13 projektu BEPS. Komise obdržela celkem 422 odpovědí, z toho většina poskytla užitečnou zpětnou vazbu týkající se opatření v oblasti daňové transparentnosti z hlediska veřejného i soukromého sektoru. Pokud jde o opatření č. 13 projektu BEPS, ačkoli podniky nebyly nadšeny z toho, že si správci daně mají tyto informace vyměňovat, většina ostatních respondentů se vyslovila ve prospěch této výměny informací.

Členské státy

•Posouzení dopadů

Poté, co OECD na začátku roku 2013 vydala svou zprávu Addressing Base Erosion and Profit Shifting (Řešení problému eroze základu daně a přesouvání zisku) a vedoucí představitelé skupiny G20 v září 2013 schválili akční plán pro BEPS, zahájila OECD dvouleté období intenzivní práce, která vedla v listopadu 2015 k vydání 13 zpráv. Tyto zprávy obsahují nové nebo posílené mezinárodní standardy, jakož i konkrétní opatření, která mají státům pomoci proti BEPS bojovat. Členové OECD/G20 tento komplexní balíček přijímají a zavazují se k jeho důslednému provádění.

Mnoho členských států se z titulu svého členství v OECD pustilo, v některých oblastech velmi naléhavě, do transpozice výstupu projektu BEPS do svých vnitrostátních právních předpisů. Vzhledem k této skutečnosti má zásadní význam dosáhnout rychle dohody o pravidlech pro koordinaci provádění závěrů projektu BEPS v EU. S ohledem na vysoké riziko fragmentace vnitřního trhu, k níž by mohlo dojít v důsledku nekoordinovaných jednostranných opatření členských států, předkládá Komise v tomto návrhu řešení pro dosažení souladu a určitého stupně jednotnosti při provádění opatření č. 13 po celé EU.

Komise vynaložila maximální úsilí, aby současně reagovala jednak na naléhavou potřebu jednat, jednak na naléhavou potřebu zamezit tomu, aby bylo fungování vnitřního trhu narušeno buď jednostrannými opatřeními přijatými členskými státy (ať se jedná o členy OECD, či nikoli), nebo tím, že jiné členské státy neprovedou žádná opatření. Rovněž byla zvažována možnost navrhnout nástroje „soft law“, byla však zamítnuta jako nevhodná pro zajištění koordinovaného přístupu.

S cílem poskytnout aktuální analýzu a důkazy byl vypracován samostatný pracovní dokument útvarů Komise (SWD) připojený k návrhu a podávající široký přehled existujících akademických prací a ekonomických důkazů v oblasti eroze základu daně a přesouvání zisku. Dokument vychází z nedávných studií provedených mimo jiné organizací OECD, Evropskou komisí a Evropským parlamentem. SWD popisuje hnací faktory a nejčastější identifikované mechanismy, které jsou podle zpráv OECD spojeny s agresivním daňovým plánováním. Shrnuje závěry hloubkového přezkumu klíčových mechanismů pro agresivní daňové plánování na základě analýzy podle členských států, provedeného jménem Komise v roce 2015. SWD popisuje, jak provádění opatření č. 13 projektu BEPS prostřednictvím tohoto návrhu doplňuje další iniciativy, jejichž cílem je implementovat v EU zprávy OECD na téma BEPS a přispět k dosažení společné minimální úrovně ochrany proti vyhýbání se daňovým povinnostem.

S ohledem na uvedené skutečnosti nebylo pro tento návrh provedeno posouzení dopadů, a to z těchto důvodů: existuje silná vazba na práci OECD na téma BEPS, zejména na opatření č. 13 projektu BEPS; SWD obsahuje velmi mnoho důkazů a analýz; zúčastněné strany byly již dříve široce zapojeny do konzultací ohledně technických prvků navrhovaných pravidel a především existuje naléhavá aktuální poptávka po koordinované činnosti v EU v této záležitosti, jež představuje mezinárodní politickou prioritu.

4.ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

Dopad návrhu na rozpočet EU je prezentován ve finančním výkazu připojeném k tomuto návrhu a návrh bude plněn v rámci dostupných zdrojů. Náklady na dodatečné nástroje IT, aby se usnadnilo sdělování informací mezi členskými státy, by byly financovány z programu FISCALIS 2020 podle nařízení (EU) č. 1286/2013, z něhož se poskytuje finanční podpora pro činnosti zaměřené na zlepšení správní spolupráce mezi správci daně v EU.

2016/0010 (CNS)

Návrh

SMĚRNICE RADY,

kterou se mění směrnice 2011/16/EU, pokud jde o povinnou automatickou výměnu informací v oblasti daní

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 113 a 115 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu 9 ,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru 10 ,

v souladu se zvláštním legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům: 

(1)V posledních letech výrazně narostly problémy způsobené daňovými podvody a daňovými úniky a dostaly se do středu pozornosti v Unii i ve světě. Automatická výměna informací představuje v tomto ohledu významný nástroj a Komise ve svém sdělení ze dne 6. prosince 2012 obsahujícím akční plán pro posílení boje proti daňovým podvodům a únikům zdůraznila nutnost důsledně prosazovat automatickou výměnu informací jako budoucí evropský a mezinárodní standard pro transparentnost a výměnu informací v daňové oblasti. Evropská rada ve svých závěrech ze dne 22. května 2013 požádala o rozšíření automatické výměny informací na úrovni Unie a na globální úrovni, a to s ohledem na boj proti daňovým podvodům, daňovým únikům a agresivnímu daňovému plánování.

(2)Jelikož skupiny nadnárodních podniků působí v různých zemích, mají možnost dopouštět se praktik agresivního daňového plánování, které domácím společnostem k dispozici nejsou. Pokud tak nadnárodní podniky činí, mohou být čistě domácí společnosti, obvykle malé a střední podniky (dále jen „MSP“), obzvlášť zasaženy, neboť jejich daňové zatížení je vyšší než zatížení skupin nadnárodních podniků. Na druhé straně mohou všechny členské státy utrpět výpadky příjmů a existuje riziko, že vznikne soutěž o přilákání nadnárodních skupin tím, že jim nabídnou další daňové výhody. Vzniká tudíž problém pro řádné fungování vnitřního trhu.

(3)Daňové orgány Unie potřebují komplexní a relevantní informace o skupinách nadnárodních podniků, pokud jde o jejich strukturu, politiky stanovování převodních cen a interní transakce v rámci EU i mimo ni. Tyto informace umožní daňovým orgánům reagovat na škodlivé daňové praktiky změnami právních předpisů nebo odpovídajícím posouzením rizik a daňovými audity a určit, zda se společnosti dopustily praktik, v jejichž důsledku se uměle přesouvají podstatné částky příjmů do daňově zvýhodněných prostředí.

(4)Zvýšená transparentnost vůči správcům daně by mohla mít za následek, že skupinám nadnárodních podniků se poskytne pobídka, aby zanechaly určitých praktik a platily svůj spravedlivý podíl daní v zemi, kde je dosahováno zisků. Posílení transparentnosti pro skupiny nadnárodních podniků je proto podstatnou součástí řešení problému eroze základu daně a přesouvání zisku.

(5)Usnesení Rady a zástupců vlád členských států o kodexu chování ohledně dokumentace převodních cen pro sdružené podniky v Evropské unii (EU TPD) již poskytuje skupinám nadnárodních podniků v EU metodu, jak poskytovat správcům daně informace o celosvětových obchodních operacích a politikách stanovování převodních cen (hlavní složka) a informace o konkrétních transakcích místních subjektů (místní dokumentace). Nicméně usnesení o EU TPD neobsahuje v současné době mechanismus pro podání zprávy rozčleněné podle jednotlivých zemí.

(6)Ve zprávě rozčleněné podle jednotlivých zemí by skupiny nadnárodních podniků měly poskytovat každý rok a pro každou daňovou jurisdikci, ve které podnikají, informace o výši příjmů, zisku před zdaněním příjmu a zaplacené a naběhlé dani z příjmu. Skupiny nadnárodních podniků by měly rovněž ve zprávě uvádět počet svých zaměstnanců, emitovaný kapitál, nerozdělené zisky a hmotná aktiva v každé daňové jurisdikci. Skupiny nadnárodních podniků by rovněž měly identifikovat každý subjekt v rámci skupiny, který provozuje obchodní činnost v rámci určité daňové jurisdikce, a měly by uvést obchodní činnosti vykonávané každým subjektem.

(7)V zájmu efektivnějšího využívání veřejných prostředků a snížení administrativní zátěže pro skupiny nadnárodních podniků by se povinnost podávání zpráv měla vztahovat pouze na skupiny nadnárodních podniků s ročním konsolidovaným příjmem skupiny nad určitou částku. Tato směrnice by měla zajistit, aby byly získávány a včas zpřístupňovány správcům daně po celé EU stejné informace.

(8)V zájmu zajištění řádného fungování vnitřního trhu musí EU zajistit spravedlivou hospodářskou soutěž mezi skupinami nadnárodních podniků z EU a skupinami nadnárodních podniků ze třetích zemí, jejichž jeden nebo několik subjektů se nachází v EU. Na oba typy skupin nadnárodních podniků by se tudíž měla vztahovat povinnost podávání zpráv.

(9)Členské státy by měly stanovit pravidla pro sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě této směrnice a měly by zajistit, aby tyto sankce byly účinné, přiměřené a odrazující a aby byly zavedeny.

(10)Pro zajištění řádného fungování vnitřního trhu je nezbytné zajistit, aby členské státy přijaly koordinovaná pravidla týkající se povinností transparentnosti skupin nadnárodních podniků.

(11)Pokud jde o výměnu informací mezi členskými státy, směrnice Rady 2011/16/EU ze dne 15. února 2011 o správní spolupráci v oblasti daní a o zrušení směrnice 77/799/EHS již stanoví povinnou automatickou výměnu informací v mnoha oblastech. Rozsah její působnosti by měl být rozšířen tak, aby se stanovila povinná automatická výměna zpráv rozčleněných podle jednotlivých zemí mezi členskými státy.

(12)Povinná automatická výměna zpráv rozčleněných podle jednotlivých zemí mezi členskými státy by měla v každém případě zahrnovat sdělení vymezeného souboru základních informací, které by byly dostupné těm členským státům, v nichž na základě informací ze zprávy rozčleněné podle jednotlivých zemí jsou jeden nebo více subjektů ze skupiny nadnárodních podniků buď rezidentem pro daňové účely, nebo jsou předmětem daně týkající se činnosti prováděné prostřednictvím stálé provozovny skupiny nadnárodních podniků.

(13)V zájmu minimalizace nákladů a administrativní zátěže pro správce daně i pro skupiny nadnárodních podniků je nezbytné stanovit pravidla, která jsou v souladu s mezinárodním vývojem, a pozitivně přispívat k jejich provádění. Dne 19. července 2013 zveřejnila Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) akční plán v oblasti eroze základu daně a přesouvání zisku (akční plán BEPS), který představuje významnou iniciativu pro změnu stávajících mezinárodních daňových pravidel. Dne 5. října 2015 OECD předložila svou závěrečnou zprávu, kterou schválili ministři financí skupiny G20. Během zasedání ve dnech 15. a 16. listopadu 2015 schválili balíček OECD rovněž vedoucí představitelé G20.

(14)Práce na opatření č. 13 akčního plánu BEPS vyústila v soubor standardů pro poskytování informací u skupin nadnárodních podniků, včetně hlavní složky, místní dokumentace a zprávy rozčleněné podle jednotlivých zemí. Při stanovování pravidel o zprávách rozčleněných podle jednotlivých zemí je tedy třeba zohlednit standardy OECD.

(15)Činnost Unie v oblasti podávání zpráv podle jednotlivých zemí by i nadále měla zvláště zohledňovat budoucí vývoj na úrovni OECD. Při provádění této směrnice by členské státy měly používat závěrečnou zprávu o opatření č. 13 OECD/G20 v oblasti eroze základu daně a přesouvání zisku, vypracovanou OECD, jako zdroj objasnění nebo výkladu této směrnice a s cílem zajistit konzistentní uplatňování napříč členskými státy.

(16)Je třeba specifikovat jazykové požadavky týkající se výměny informací mezi členskými státy ohledně zprávy rozčleněné podle jednotlivých zemí. Je rovněž nutné přijmout praktické mechanismy nezbytné pro modernizaci sítě CCN. V zájmu zajištění jednotných podmínek k provedení ustanovení čl. 20 odst. 6 a čl. 21 odst. 7 by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011.

(17)V zájmu posílení efektivního využívání prostředků, usnadnění výměny informací a aby nemusel každý členský stát učinit podobná přizpůsobení svých systémů, měla by výměna informací být prováděna prostřednictvím společné komunikační sítě (CCN), kterou vyvinula Unie. Praktická opatření nezbytná pro zdokonalení tohoto systému by měla stanovit Komise postupem podle čl. 26 odst. 2 směrnice 2011/16/EU.

(18)Rozsah povinné výměny informací by proto měl být rozšířen tak, aby zahrnoval automatickou výměnu informací ze zprávy rozčleněné podle jednotlivých zemí.

(19)Tato směrnice dodržuje základní lidská práva a ctí zásady uznávané zejména Listinou základních práv Evropské unie. 

(20)Jelikož cíle této směrnice, totiž efektivní správní spolupráce mezi členskými státy za podmínek slučitelných s řádným fungováním vnitřního trhu, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, a tudíž jej může být z důvodu požadované jednotnosti a účinnosti lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle.

(21) Směrnice 2011/16/EU by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna,

PŘIJALA TUTO SMĚRNICI:

Článek 1

Směrnice 2011/16/EU se mění takto:

1)    Článek 3 se mění takto:

a)bod 9 se nahrazuje tímto:

„9. „automatickou výměnou“

a) pro účely čl. 8 odst. 1 a článku 8a a článku 8aa systematické sdělování předem určených informací jinému členskému státu bez předchozí žádosti a v předem stanovených pravidelných intervalech. Pro účely čl. 8 odst. 1 se dostupnými informacemi rozumějí informace v daňových záznamech sdělujícího členského státu, jež lze získat postupy pro shromažďování a zpracovávání informací v daném členském státě;

b) pro účely čl. 8 odst. 3a systematické sdělování předem určených informací o rezidentech jiných členských států příslušnému členskému státu, jehož jsou rezidenty, bez předchozí žádosti a v předem stanovených pravidelných intervalech;

c) pro účely jiných ustanovení této směrnice než čl. 8 odst. 1, čl. 8 odst. 3a, článku 8a a článku 8aa systematické sdělování předem určených informací podle písmen a) a b) tohoto bodu;“;

b)doplňuje se nový druhý pododstavec, který zní:

„V rámci čl. 8 odst. 3a, čl. 8 odst. 7a, čl. 21 odst. 2 a čl. 25 odst. 2 a 3 má každý výraz začínající velkým písmenem význam, který má podle odpovídající definice uvedené v příloze I. V rámci článku 8aa a přílohy III má každý výraz začínající velkým písmenem význam, který má podle odpovídající definice uvedené v příloze III.“

2)    v oddílu II kapitoly II se vkládá nový článek 8aa, který zní:

„Článek 8aa

Rozsah a podmínky povinné automatické výměny informací o zprávě rozčleněné podle jednotlivých zemí

1.    Každý členský stát přijme nezbytná opatření, aby uložil nejvyššímu mateřskému subjektu skupiny nadnárodních podniků, který je pro daňové účely rezidentem na jeho území, nebo jakémukoli jinému subjektu vykazujícímu údaje v souladu s oddílem II přílohy III podat zprávu rozčleněnou podle jednotlivých zemí za vykazované účetní období do 12 měsíců po posledním dni vykazovaného účetního období skupiny nadnárodních podniků v souladu s oddílem II přílohy III.

2.    Příslušný orgán členského státu, v němž byla doručena zpráva rozčleněná podle jednotlivých zemí podle odstavce 1, prostřednictvím automatické výměny ve lhůtě stanovené v odstavci 4 sdělí zprávu každému dalšímu členskému státu, v němž na základě informací ze zprávy rozčleněné podle jednotlivých zemí jeden nebo více členských subjektů skupiny nadnárodních podniků vykazujícího subjektu jsou buď rezidentem pro daňové účely, nebo jsou podrobeny dani týkající se činnosti prováděné prostřednictvím stálé provozovny.

3.    Zpráva rozčleněná podle jednotlivých zemí musí obsahovat následující informace o skupině nadnárodních podniků:

   a)    souhrnné informace týkající se výše příjmů, zisku (ztráty) před zdaněním příjmu, zaplacené daně z příjmu, naběhlé daně z příjmu, emitovaného kapitálu, kumulovaných zisků, počtu zaměstnanců a jiných hmotných aktiv než hotovost nebo peněžní ekvivalenty ve vztahu ke každé jurisdikci, v níž skupina nadnárodních podniků působí;

b)    identifikaci každého členského subjektu skupiny nadnárodních podniků, včetně stanovení jurisdikce rezidence tohoto členského subjektu pro daňové účely, a pokud je odlišná od této jurisdikce pro daňové účely, též jurisdikce, podle jejichž právních předpisů je tento členský subjekt založen, a povahu hlavní podnikatelské činnosti nebo činností tohoto členského subjektu.

4.    Toto sdělení se uskuteční do 15 měsíců po posledním dni účetního období skupiny nadnárodních podniků, k němuž se zpráva rozčleněná podle jednotlivých zemí vztahuje. První zpráva rozčleněná podle jednotlivých zemí bude oznámena za účetní období skupiny nadnárodních podniků začínající dne 1. ledna 2016 nebo později.

5.    Na informace vyměňované podle odstavců 1 až 4 tohoto článku se nevztahuje ustanovení čl. 17 odst. 4.“;

3)    V článku 20 se doplňuje nový odstavec 6, který zní:

   „6. Automatická výměna informací o zprávě rozčleněné podle jednotlivých zemí podle článku 8aa se provádí za použití standardního formuláře uvedeného v tabulkách 1, 2 a 3 oddílu III přílohy III. Komise přijme do 31. prosince 2016 prováděcími akty jazykový režim pro tuto výměnu. To nebrání členským státům v tom, aby sdělovaly informace uvedené v článku 8aa v kterémkoli z úředních a pracovních jazyků Unie. Uvedený jazykový režim však může stanovit, že klíčové prvky těchto informací se zasílají rovněž v jiném úředním jazyce Unie. Tyto prováděcí akty se přijmou přezkumným postupem podle čl. 26 odst. 2.“;

4)    V článku 21 se doplňuje nový odstavec 6, který zní:

   „6. Informace sdělované podle čl. 8aa odst. 2 jsou poskytovány elektronicky pomocí sítě CCN. Komise přijme prováděcími akty nezbytná praktická opatření pro modernizaci sítě CCN. Tyto prováděcí akty se přijmou přezkumným postupem podle čl. 26 odst. 2.“;

5)    V článku 23 se odstavec 3 nahrazuje tímto:

   „3. Členské státy předávají Komisi roční hodnocení účinnosti automatické výměny informací podle článku 8, článku 8a a článku 8aa a sdělují jí dosažené praktické výsledky. Komise prováděcími akty přijme formu a podmínky předávání uvedeného každoročního hodnocení. Tyto prováděcí akty se přijmou přezkumným postupem podle čl. 26 odst. 2.“;

6)    Vkládá se nový článek 25a, který zní:

„Článek 25a

Sankce

   Členské státy stanoví sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě této směrnice a týkajících se článku 8aa a přijmou veškerá opatření nezbytná k jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující. Členské státy do 31. prosince 2016 uvědomí o takových pravidlech a takových opatřeních Komisi a neprodleně ji informují o jakýchkoli pozdějších změnách těchto pravidel nebo opatření.“;

7)    Článek 26 se nahrazuje tímto:

„Článek 26

Postup projednávání ve výboru

1.    Komisi je nápomocen Výbor pro správní spolupráci při zdanění. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011(*).

2.    Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

(*)     Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).“;    

8)    Doplňuje se nová příloha III, jejíž znění je obsaženo v příloze I této směrnice.

Článek 2

1.Členské státy přijmou a zveřejní právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí do 31. prosince 2016. Neprodleně sdělí Komisi jejich znění.

Použijí tyto předpisy ode dne 1. ledna 2017.

Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.

2.Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.

Článek 3

Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 4

Tato směrnice je určena členským státům.

V Bruselu dne

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

1.1.Název návrhu/podnětu

1.2.Příslušné oblasti politik podle členění ABM/ABB

1.3.Povaha návrhu/podnětu

1.4.Cíle

1.5.Odůvodnění návrhu/podnětu

1.6.Doba trvání akce a finanční dopad

1.7.Předpokládaný způsob řízení

2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

2.1.Pravidla pro sledování a podávání zpráv

2.2.Systém řízení a kontroly

2.3.Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

3.1.Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky

3.2.Odhadovaný dopad na výdaje 

3.2.1.Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje

3.2.2.Odhadovaný dopad na operační prostředky

3.2.3.Odhadovaný dopad na prostředky správní povahy

3.2.4.Soulad se stávajícím víceletým finančním rámcem

3.2.5.Příspěvky třetích stran

3.3.Odhadovaný dopad na příjmy

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

1.1.Název návrhu/podnětu

1.2.Příslušné oblasti politik podle členění ABM/ABB 11  

1.3.Povaha návrhu/podnětu

☒ Návrh/podnět se týká nové akce 

◻ Návrh/podnět se týká nové akce následující po pilotním projektu / přípravné akci 12  

◻ Návrh/podnět se týká prodloužení stávající akce 

◻ Návrh/podnět se týká akce přesměrované na jinou akci 

1.4.Cíle

1.4.1.Víceleté strategické cíle Komise sledované návrhem/podnětem

1.4.2.Specifické cíle a příslušné aktivity ABM/ABB

1.4.3.Očekávané výsledky a dopady

Upřesněte účinky, které by návrh/podnět měl mít na příjemce / cílové skupiny.

1.4.4.Ukazatele výsledků a dopadů

Upřesněte ukazatele, podle kterých je možno uskutečňování návrhu/podnětu sledovat.

1.5.Odůvodnění návrhu/podnětu

1.5.1.Požadavky, které mají být splněny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu

1.5.2.Přidaná hodnota ze zapojení EU

Právní nástroj EU by rovněž zajistil právní jistotu pro správce daně a podniky v rámci EU, přispěl by k rozvoji mezinárodního standardu pro automatickou výměnu informací o zprávách rozčleněných podle jednotlivých zemí, jak bylo projednáno a schváleno na úrovni OECD, a zahrnoval by využití dohod v oblasti informačních technologií, které již existují nebo se připravují, aby se usnadnilo podávání zpráv podle směrnice o správní spolupráci. Podle této směrnice sdílejí členské státy EU informace v konkrétních formátech a využívají zvláštního komunikačního kanálu. Tyto formáty by bylo možné snadno rozšířit tak, aby byly použitelné také pro další položky, které jsou nyní navrženy k začlenění. Jelikož členské státy investovaly mnoho času a peněz do vývoje těchto formátů, došlo by k úsporám z rozsahu, pokud by si členské státy rovněž vyměňovaly informace o nových položkách s využitím těchto formátů.

1.5.3.Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti

1.5.4.Soulad a možná synergie s dalšími vhodnými nástroji

1.6.Doba trvání akce a finanční dopad

◻ Návrh/podnět časově omezený

–◻    Návrh/podnět s platností od [DD/MM]RRRR do [DD/MM]RRRR

–◻    Finanční dopad od RRRR do RRRR

☒ Návrh/podnět časově neomezený

–Provádění s obdobím rozběhu od RRRR do RRRR,

–návrh nabude účinku od 1. ledna 2017,

–poté plné fungování.

1.7.Předpokládaný způsob řízení 13  

☒ Přímé řízení Komisí

–☒ prostřednictvím jejích útvarů, včetně jejích zaměstnanců v delegacích Unie; program Fiscalis 2020 je řízen přímým způsobem.

–◻    prostřednictvím výkonných agentur;

◻ Sdílené řízení s členskými státy

◻ Nepřímé řízení, při kterém jsou úkoly souvisejícími s plněním rozpočtu pověřeny:

–◻ třetí země nebo subjekty určené těmito zeměmi;

–◻ mezinárodní organizace a jejich agentury (upřesněte);

–◻ EIB a Evropský investiční fond;

–◻ subjekty uvedené v článcích 208 a 209 finančního nařízení;

–◻ veřejnoprávní subjekty;

–◻ soukromoprávní subjekty pověřené výkonem veřejné služby v rozsahu, v jakém poskytují dostatečné finanční záruky;

–◻ soukromoprávní subjekty členského státu pověřené uskutečňováním partnerství soukromého a veřejného sektoru a poskytující dostatečné finanční záruky;

–◻ osoby pověřené prováděním zvláštních činností v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky podle hlavy V Smlouvy o EU a určené v příslušném základním právním aktu.

–Pokud vyberete více způsobů řízení, upřesněte je v části „Poznámky“.

Poznámky

2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

2.1.Pravidla pro sledování a podávání zpráv

Upřesněte četnost a podmínky.

2.2.Systém řízení a kontroly

2.2.1.Zjištěná rizika

2.2.2.Informace o zavedeném systému vnitřní kontroly

2.2.3.Odhad nákladů a přínosů kontrol a posouzení očekávané míry rizika výskytu chyb

2.3.Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

Upřesněte stávající či předpokládaná preventivní a ochranná opatření.

3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

3.1.Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky

Stávající rozpočtové položky

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových položek.

Nové rozpočtové položky, jejichž vytvoření se požaduje

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových položek.

3.2.Odhadovaný dopad na výdaje

[Tento oddíl se vyplní pomocí tabulky rozpočtových údajů správní povahy (druhý dokument v příloze tohoto finančního výkazu) a pro účely konzultace mezi útvary se vloží do aplikace CISNET.]

3.2.1.Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Má-li návrh/podnět dopad na více okruhů:

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

3.2.2.Odhadovaný dopad na operační prostředky

–◻    Návrh/podnět nevyžaduje využití operačních prostředků.

–☒    Návrh/podnět vyžaduje využití operačních prostředků, jak je vysvětleno dále:

Prostředky na závazky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

POZNÁMKA

Očekávaný pozitivní výstup tohoto návrhu je, že i) členské státy budou dostávat informace o subjektech související s daněmi, na základě čehož budou s to informovaně zacílit daňové audity; ii) široká veřejnost může toto opatření vnímat jako aktivní krok k zajištění toho, aby všichni daňoví poplatníci platili svůj spravedlivý podíl na daních; iii) společnosti by mohly omezit své struktury agresivního daňového plánování. Ačkoli členské státy budou mít větší administrativní zátěž přímo související s poskytováním informací o zprávách rozčleněných podle jednotlivých zemí, očekává se, že tyto náklady budou omezené, neboť tyto zprávy budou vypracovávat dotyčné subjekty.

3.2.3.Odhadovaný dopad na prostředky správní povahy

3.2.3.1.Shrnutí

–◻    Návrh/podnět nevyžaduje využití prostředků správní povahy.

–☒    Návrh/podnět vyžaduje využití prostředků správní povahy, jak je vysvětleno dále:

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Potřebné prostředky na oblast lidských zdrojů a na ostatní výdaje správní povahy budou pokryty z prostředků GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přerozděleny v rámci GŘ, a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

3.2.3.2.Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů

–◻    Návrh/podnět nevyžaduje využití lidských zdrojů.

–☒    Návrh/podnět vyžaduje využití lidských zdrojů, jak je vysvětleno dále:

Odhad vyjádřete v přepočtu na plné pracovní úvazky

XX je dotyčná oblast politiky nebo hlava rozpočtu.

Potřeby v oblasti lidských zdrojů budou pokryty ze zdrojů GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přeobsazeny v rámci GŘ, a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

Popis úkolů:

3.2.4.Soulad se stávajícím víceletým finančním rámcem

–☒    Návrh/podnět je v souladu se stávajícím víceletým finančním rámcem.

–◻    Návrh/podnět si vyžádá úpravu příslušného okruhu víceletého finančního rámce.

–◻    Návrh/podnět vyžaduje použití nástroje pružnosti nebo změnu víceletého finančního rámce.

3.2.5.Příspěvky třetích stran 

–Návrh/podnět nepočítá se spolufinancováním od třetích stran.

–Návrh/podnět počítá se spolufinancováním podle následujícího odhadu:

Prostředky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

3.3.Odhadovaný dopad na příjmy

–☒    Návrh/podnět nemá žádný finanční dopad na příjmy.

–◻    Návrh/podnět má tento finanční dopad:

–◻    na vlastní zdroje

–◻    na různé příjmy

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

U účelově vázaných různých příjmů upřesněte dotčené výdajové rozpočtové položky.

Upřesněte způsob výpočtu dopadu na příjmy.

(1) Úř. věst. L 336, 27.12.1977, s. 15.

(2) Směrnice Rady 2011/16/EU ze dne 15. února 2011 o správní spolupráci v oblasti daní a o zrušení směrnice 77/799/EHS (Úř. věst. L 64, 11.3.2011, s. 1).

(3) http://ec.europa.eu/priorities/work-programme/index_cs.htm  

(4) Úř. věst. L 359 ze dne 16. prosince 2014.

(5) Úř. věst. L 332 ze dne 18. prosince 2015.

(6)

   Usnesení Evropského parlamentu ze dne 21. května 2013 o boji proti daňovým podvodům, daňovým únikům a daňovým rájům (zpráva paní Klevové) — 2013/2060 (INI).

(7)

   Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 17. dubna 2013 ke sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě — Akční plán na posílení boje proti daňovým podvodům a daňovým únikům COM(2012) 722 final (zpráva pana Dandea) — CESE 101/2013.

(8) Veřejné zprávy Skupiny pro kodex chování (zdanění podniků) naleznete  zde .

(9) Úř. věst. C […], […], s. […].

(10) Úř. věst. C […], […], s. […].

(11) ABM: řízení podle činností (activity-based management); ABB: sestavování rozpočtu podle činností (activity-based budgeting).

(12) Uvedené v čl. 54 odst. 2 písm. a) nebo b) finančního nařízení.

(13) Vysvětlení způsobů řízení spolu s odkazem na finanční nařízení jsou k dispozici na stránkách BudgWeb: http://www.cc.cec/budg/man/budgmanag/budgmanag_en.html.

(14) RP = rozlišené prostředky / NRP = nerozlišené prostředky.

(15) ESVO: Evropské sdružení volného obchodu.

(16) Kandidátské země a případně potenciální kandidátské země západního Balkánu.

(17) Rok 2016 je rokem, kdy se návrh/podnět začíná provádět.

(18) Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé položky „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.

(19) Rok 2016 je rokem, kdy se návrh/podnět začíná provádět.

(20) Výstupy se rozumí produkty a služby, které mají být dodány (např. počet financovaných studentských výměn, počet vybudovaných kilometrů silnic atd.).

(21) Popsaný v bodě 1.4.2. „Specifické cíle…“.

(22) Rokem N se rozumí rok, kdy se návrh/podnět začíná provádět.

(23) Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé položky „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.

(24) SZ = smluvní zaměstnanec; MZ = místní zaměstnanec; VNO = vyslaný národní odborník; ZAP = zaměstnanec agentury práce; MOD = mladý odborník při delegaci.

(25) Dílčí strop na externí zaměstnance financované z operačních prostředků (bývalé položky „BA“).

(26) Pokud jde o tradiční vlastní zdroje (cla, dávky z cukru), je třeba uvést čisté částky, tj. hrubé částky po odečtení 25 % nákladů na výběr.

EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 28.1.2016

COM(2016) 25 final

PŘÍLOHA

návrhu směrnice Rady,

kterou se mění směrnice 2011/16/EU, pokud jde o povinnou automatickou výměnu informací v oblasti daní

PŘÍLOHA

návrhu směrnice Rady,

kterou se mění směrnice 2011/16/EU, pokud jde o povinnou automatickou výměnu informací v oblasti daní

„PŘÍLOHA III

Pravidla pro předkládání zpráv pro skupiny nadnárodních podniků

ODDÍL I

DEFINICE POJMŮ

1. „Skupinou“ se rozumí soubor podniků, které jsou spřízněny strukturou vlastnictví nebo kontroly tak, že musejí sestavovat konsolidovanou účetní závěrku pro účely finančního výkaznictví podle platných účetních zásad, nebo by ji musely sestavovat, pakliže by kapitálové podíly v některém z těchto podniků byly obchodovány na veřejné burze cenných papírů.

2. „Podnikem“ se rozumí jakákoli forma provádění podnikatelské činnosti osobou uvedenou v čl. 3 bodu 11 písm. b), c) a d).

3. „Skupinou nadnárodních podniků“ se rozumí skupina zahrnující dva nebo více podniků, které jsou rezidenty pro daňové účely v různých jurisdikcích, nebo zahrnující podnik, který je rezidentem pro daňové účely v jedné jurisdikci a je podroben dani ve vztahu k činnosti prováděné prostřednictvím stálé provozovny v jiné jurisdikci, a není skupinou nadnárodních podniků vyloučenou z působnosti této směrnice.

4. „Skupinou nadnárodních podniků vyloučenou z působnosti této směrnice“ se rozumí, ve vztahu k určitému účetnímu roku skupiny, skupina, jejíž celkový konsolidovaný příjem je nižší než 750 000 000 EUR nebo částka v místní měně odpovídající 750 000 000 EUR k lednu 2015 v průběhu účetního období bezprostředně předcházejícího vykazovanému účetnímu období, což se odráží v její konsolidované účetní závěrce za toto předchozí účetní období.

5. „Členským subjektem“ se rozumí jeden z těchto subjektů:

a) každá samostatná podnikatelská jednotka skupiny nadnárodních podniků, která je zahrnuta do konsolidované účetní závěrky skupiny nadnárodních podniků pro účely účetního výkaznictví, nebo by takto zahrnuta byla, kdyby kapitálové podíly v takové podnikatelské jednotce skupiny nadnárodních podniků byly obchodovány na veřejné burze cenných papírů;

b) každá samostatná podnikatelská jednotka, která je toliko z důvodu své velikosti nebo významnosti z konsolidované účetní závěrky skupiny nadnárodních podniků vyloučena;

c) každá stálá provozovna každé samostatné podnikatelské jednotky skupiny nadnárodních podniků patřící do kategorie a) nebo b) za předpokladu, že tato obchodní jednotka sestavuje pro takovou stálou provozovnu samostatný finanční výkaz pro účely účetního výkaznictví, regulační účely, účely daňového výkaznictví nebo pro účely vnitřního řízení a kontroly.

6. „Vykazujícím subjektem“ se rozumí členský subjekt, který je povinen podat zprávu rozčleněnou podle jednotlivých zemí v souladu s požadavky v čl. 8aa odst. 3 ve své jurisdikci daňové rezidence jménem skupiny nadnárodních podniků. Vykazujícím subjektem může být nejvyšší mateřský subjekt, zastupující mateřský subjekt nebo subjekty popsané v bodě 1 oddílu II.

7. „Nejvyšším mateřským subjektem“ se rozumí členský subjekt skupiny nadnárodních podniků, který splňuje tato kritéria:

a) přímo nebo nepřímo vlastní podíl v jednom či více jiných členských subjektech dané skupiny nadnárodních podniků dostačující k tomu, že je povinen sestavit konsolidovanou účetní závěrku podle účetních zásad obecně uplatňovaných v jeho jurisdikci daňové rezidence, nebo by ji musel sestavit, pokud by jeho kapitálové podíly byly v jeho jurisdikci daňové rezidence obchodovány na veřejné burze cenných papírů;

b) žádný další členský subjekt této skupiny nadnárodních podniků přímo nebo nepřímo nevlastní podíl popsaný v písmenu a) v prvně uvedeném členském subjektu.

8. „Zastupujícím mateřským subjektem“ se rozumí jeden členský subjekt skupiny nadnárodních podniků, který byl jmenován touto skupinou nadnárodních podniků, aby jako jediný zástupce nejvyššího mateřského subjektu jménem skupiny podával zprávy rozčleněné podle jednotlivých zemí v jurisdikci daňové rezidence uvedeného členského subjektu, pokud se použije jedna nebo více podmínek uvedených v písmenu b) bodu 1 oddílu II.

9. „Účetním obdobím“ se rozumí roční účetní období, za které nejvyšší mateřský subjekt skupiny nadnárodních podniků sestavuje svou účetní závěrku.

10. „Vykazovaným účetním obdobím“ se rozumí účetní období, jehož finanční a provozní výsledky jsou uvedeny ve zprávě rozčleněné podle jednotlivých zemí uvedené v čl. 8aa odst. 3.

11. „Kvalifikační dohodou mezi příslušnými orgány“ se rozumí dohoda uzavřená mezi zmocněnými zástupci členského státu EU a jurisdikce třetí země, které jsou smluvními stranami mezinárodní dohody, která ukládá automatickou výměnu zpráv rozčleněných podle jednotlivých zemí mezi jurisdikcemi smluvních stran.

12. „Mezinárodní dohodou“ se rozumí mnohostranná úmluva o vzájemné správní pomoci v daňových záležitostech, jakákoli dvoustranná nebo mnohostranná daňová úmluva nebo dohoda o výměně daňových informací, v níž je smluvní stranou daný členský stát a která svými podmínkami poskytuje právní základ pro výměnu daňových informací mezi jurisdikcemi, včetně automatické výměny těchto informací.

13. „Konsolidovanou účetní závěrkou“ se rozumí účetní závěrka skupiny nadnárodních podniků, v níž jsou aktiva, závazky, výnosy, náklady a peněžní toky nejvyššího mateřského subjektu a členských subjektů prezentovány jako aktiva, závazky, výnosy, náklady a peněžní toky jediného hospodářského subjektu.

14.    „Systémovým selháním“, kterýžto termín se použije pouze ve vztahu k jurisdikcí mimo Unii, se rozumí, že nějaká jurisdikce, která uzavřela kvalifikační dohodu mezi příslušnými orgány s členským státem, pozastavila automatickou výměnu (z jiných důvodů, než které jsou v souladu s podmínkami uvedené dohody) nebo jinak trvale neplnila závazek automaticky poskytovat členskému státu zprávy rozčleněné podle jednotlivých zemí, které má ve svém držení a které se týkají skupin nadnárodních podniků majících členské subjekty v uvedeném členském státě.

ODDÍL II

OBECNÉ POŽADAVKY NA OZNAMOVÁNÍ

1. Členský subjekt, který je rezidentem v členském státě a který není nejvyšším mateřským subjektem skupiny nadnárodních podniků, předloží zprávu rozčleněnou podle jednotlivých zemí ve vztahu k vykazovanému účetnímu období skupiny nadnárodních podniků, jejímž je členským subjektem, pokud jsou splněna následující kritéria:

a)daný subjekt je rezidentem pro daňové účely v členském státě;

b)platí jedna z následujících podmínek:

i.    nejvyšší mateřský subjekt skupiny nadnárodních podniků není povinen ve své jurisdikci daňové rezidence podat zprávu rozčleněnou podle jednotlivých zemí;

ii.    jurisdikce, v níž je nejvyšší mateřský subjekt rezidentem pro daňové účely, má uzavřenou platnou mezinárodní dohodu, jíž je členský stát smluvní stranou, ale nemá v účinnosti kvalifikační dohodu mezi příslušnými orgány, jíž je členský stát smluvní stranou, k datu uvedenému v čl. 8aa odst. 1 pro podání zprávy rozčleněné podle jednotlivých zemí za vykazované účetní období;

iii.    došlo k systémovému selhání jurisdikce daňové rezidence nejvyššího mateřského subjektu, které daný členský stát oznámil členskému subjektu, který je rezidentem pro daňové účely v daném členském státě.

Pokud existuje více než jeden členský subjekt téže skupiny nadnárodních podniků, který je rezidentem pro daňové účely v Unii, a platí jedna nebo více podmínek stanovených v písmenu b), může skupina nadnárodních podniků určit jeden z těchto členských subjektů, aby předložil zprávu rozčleněnou podle jednotlivých zemí v souladu s požadavky čl. 8aa odst. 1 ve vztahu k vykazovanému účetnímu období ve lhůtě stanovené v čl. 8aa odst. 1 a aby informoval členský stát, že předložením zprávy se má splnit požadavek za veškeré členské subjekty této skupiny nadnárodních podniků, jež jsou pro daňové účely rezidenty v Unii. Uvedený členský stát podle čl. 8aa odst. 2 sdělí obdrženou zprávu rozčleněnou podle jednotlivých zemí každému dalšímu členskému státu, v němž na základě informací ze zprávy rozčleněné podle jednotlivých zemí jeden nebo více členských subjektů skupiny nadnárodních podniků vykazujícího subjektu jsou buď rezidentem pro daňové účely, nebo jsou podrobeny dani týkající se činnosti prováděné prostřednictvím stálé provozovny.

2. Odchylně od odstavce 1 platí, že pokud se uplatní jedna nebo více podmínek stanovených v odst. 1 písm. b), není subjekt popsaný v odstavci 1 povinen předložit zprávu rozčleněnou podle jednotlivých zemí za vykazované účetní období, pokud skupina nadnárodních podniků, k níž subjekt patří, dala k dispozici zprávu rozčleněnou podle jednotlivých zemí v souladu s čl. 8aa odst. 3 za toto účetní období prostřednictvím zastupujícího mateřského subjektu, který předloží zprávu rozčleněnou podle jednotlivých zemí u správce daně své jurisdikce daňové rezidence ve lhůtě uvedené v čl. 8aa odst. 1 a který v případě, že je rezidentem pro daňové účely v jurisdikci mimo Unii, splňuje tyto podmínky:

a)    jurisdikce daňové rezidence zastupujícího mateřského subjektu vyžaduje předkládání zpráv rozčleněných podle jednotlivých zemí v souladu s požadavky čl. 8aa odst. 3;

b)    jurisdikce daňové rezidence zastupujícího mateřského subjektu má uzavřenou účinnou kvalifikační dohodu mezi příslušnými orgány, jejíž je daný členský stát smluvní stranou v době uvedené v čl. 8aa odst. 1 pro předložení zprávy rozčleněné podle jednotlivých zemí za vykazované účetní období;

c)    jurisdikce daňové rezidence zastupujícího mateřského subjektu neoznámila členskému státu systémové selhání;

d)    jurisdikci daňové rezidence zastupujícího mateřského subjektu oznámil v souladu s odstavcem 3 členský subjekt, který je rezidentem pro daňové účely ve této jurisdikci, že je zastupujícím mateřským subjektem;

e)    členskému státu bylo doručeno oznámení podle odstavce 4.

3. Členské státy vyžadují, aby členský subjekt skupiny nadnárodních podniků, který je rezidentem pro daňové účely v uvedeném členském státě, nejpozději v poslední den vykazovaného účetního období této skupiny nadnárodních podniků oznámil danému členskému státu, zda je nejvyšším mateřským subjektem nebo zastupujícím mateřským subjektem nebo členským subjektem ve smyslu odstavce 1.

4. Členské státy vyžadují, aby v případě, kdy členský subjekt skupiny nadnárodních podniků, který je rezidentem pro daňové účely v daném členském státě, není nejvyšším mateřským subjektem, zastupujícím mateřským subjektem ani členským subjektem ve smyslu odstavce 1, tento subjekt oznámil členskému státu totožnost a rezidenci vykazujícího subjektu, a to nejpozději v poslední den vykazovaného účetního období této skupiny nadnárodních podniků.

5. Ve zprávě rozčleněné podle jednotlivých zemí musí být u částek specifikována měna.

ODDÍL III

Zpráva rozčleněná podle jednotlivých zemí

Α. Šablona pro zprávu rozčleněnou podle jednotlivých zemí

Tabulka č. 1. Přehled rozdělení příjmů, daní a obchodních činností podle daňových jurisdikcí

Tabulka č. 2 Seznam všech členských subjektů skupiny nadnárodních podniků zahrnutých do každé agregace podle daňové jurisdikce

Tabulka č. 3: Doplňující informace

B. Obecné pokyny pro vyplňování zprávy rozčleněné podle jednotlivých zemí

1. Účel

Šablona bude používána k podávání zpráv o rozdělení příjmů, daní nebo podnikatelských činností skupin nadnárodních podniků na základě podle jednotlivých daňových jurisdikcí.

2. Zacházení s pobočkami a stálými provozovnami

Údaje o stálých provozovnách se vykazují na základě daňové jurisdikce, v níž se nacházejí, a nikoliv na základě daňové jurisdikce rezidence daného obchodní jednotky, ke které stálá provozovna patří. Vykazované informace za obchodní jednotku, ke které stálá provozovna patří, podle daňové jurisdikce rezidence této obchodní jednotky nezahrnují finanční údaje týkající se stálé provozovny.

3. Období, na které se roční šablona vztahuje

Šablona se vztahuje na účetní období vykazujícího nadnárodního podniku. U členských subjektů šablona, dle uvážení vykazujícího nadnárodního podniku, obsahuje konzistentně:

a) informace za účetní období relevantních členských subjektů končící k témuž datu jako účetní období vykazujícího nadnárodního podniku, nebo během 12 měsíců před tímto datem; nebo

b) informace o všech relevantních členských subjektech vykazované za účetní období vykazujícího nadnárodního podniku.

4. Zdroj údajů

Při vyplňování šablony využívá vykazující nadnárodní podnik každoročně konzistentně stejné zdroje údajů. Vykazující nadnárodní podnik se může rozhodnout použít údaje ze svých konsolidovaných výkazů, ze zákonných účetních závěrek samostatných subjektů, z účetních závěrek podle správních předpisů nebo z interního účetnictví managementu. Není nutné sesouhlasit výnosy, zisk a daně vykazované v šabloně s konsolidovanou účetní závěrkou. Pokud se jako základ pro vykazování použije zákonná účetní závěrka, veškeré částky se převedou do deklarované funkční měny vykazujícího nadnárodního podniku podle průměrného směnného kurzu pro rok uvedený v oddíle doplňujících informací šablony. Není však nutno provádět úpravy u rozdílů mezi účetními zásadami používanými v jednotlivých daňových jurisdikcích.

V oddíle doplňujících informací šablony podá vykazující nadnárodní podnik stručný popis zdrojů údajů použitých při vyplňování šablony. Pokud se z roku na rok použitý zdroj údajů změní, vysvětlí vykazující nadnárodní podnik důvody změny a její důsledky v oddíle doplňujících informací šablony.

C. Zvláštní pokyny pro vyplňování zprávy rozčleněné podle jednotlivých zemí

1. Přehled rozdělení příjmů, daní a podnikatelských činností podle daňových jurisdikcí (Tabulka č. 1)

1.1. Daňová jurisdikce

V prvním sloupci šablony uvede vykazující nadnárodní podnik všechny daňové jurisdikce, v nichž jsou členské subjekty rezidenty pro daňové účely. Daňovou jurisdikcí se rozumí jurisdikce s fiskální autonomií, ať už státní, nebo jiná než státní. Samostatný řádek se připojí pro všechny členské subjekty skupiny nadnárodních podniků, u nichž má vykazující nadnárodní podnik za to, že nejsou rezidenty pro daňové účely v žádné daňové jurisdikci. Pokud je členský subjekt rezidentem ve více než jedné daňové jurisdikci, použije se pro určení daňové jurisdikce rezidence hraniční ukazatel z příslušné daňové smlouvy. Pokud žádná použitelná daňová smlouva není, bude tento členský subjekt uveden v daňové jurisdikci místa jeho skutečného vedení. Místo skutečného vedení subjektu se určí na základě mezinárodně dohodnutých standardů.

1.2. Výnosy

Ve třech sloupcích šablony v položce „příjmy“ vykáže vykazující nadnárodní podnik:

a) součet výnosů všech členských subjektů skupiny nadnárodních podniků v příslušné daňové jurisdikci vzniklých z transakcí s přidruženými podniky;

b) součet výnosů všech členských subjektů skupiny nadnárodních podniků v příslušné daňové jurisdikci vzniklých z transakcí s nezávislými stranami;

c) celkový součet částek uvedených v písmenech a) a b).

Výnosy zahrnují výnosy z prodeje zásob a nemovitostí, služeb, honorářů, úroků, pojistného a veškeré další příslušné částky. Výnosy nezahrnují platby obdržené od jiných členských subjektů, které se v daňové jurisdikci plátce pojímají jako dividendy.

1.3. Zisk (ztráta) před zdaněním příjmu

V pátém sloupci šablony vykáže vykazující nadnárodní podnik zisk (ztrátu) před zdaněním příjmu u všech členských subjektů, které jsou rezidentem pro daňové účely v příslušné daňové jurisdikci. Zisk (ztráta) před zdaněním příjmu zahrnuje veškeré mimořádné položky výnosů a nákladů.

1.4. Zaplacená daň z příjmů (na hotovostním základě)

V šestém sloupci šablony vykáže vykazující nadnárodní podnik celkovou částku daně z příjmů skutečně zaplacenou během příslušného účetního období ze strany všech členských subjektů, které jsou rezidentem pro daňové účely v příslušné daňové jurisdikci. Zaplacené daně zahrnují daně v penězích, které zaplatil členský subjekt jurisdikci daňové rezidence i všem dalším daňovým jurisdikcím. Zaplacené daně zahrnují srážkové daně zaplacené jinými subjekty (přidruženými podniky a nezávislými podniky) ve vztahu k platbám členskému subjektu. Pokud tedy společnost A, která je rezidentem v daňové jurisdikci A, získává úroky v daňové jurisdikci B, vykáže společnost A daň sraženou v daňové jurisdikci B.

1.5. Naběhlá daň z příjmů (Běžný rok)

V sedmém sloupci šablony vykáže vykazující nadnárodní podnik částku naběhlých stávajících daňových nákladů zaznamenaných u zdanitelných zisků nebo ztrát ve vykazovaném účetním období u všech členských subjektů, které jsou rezidentem pro daňové účely v příslušné daňové jurisdikci. Stávající daňové náklady odrážejí pouze operace v běžném roce a nesmějí zahrnovat odložené daňové povinnosti nebo rezervy na nejisté daňové závazky.

1.6. Emitovaný kapitál

V osmém sloupci šablony vykáže vykazující nadnárodní podnik částku emitovaného kapitálu u všech členských subjektů, které jsou rezidentem pro daňové účely v příslušné daňové jurisdikci. Co se týče stálých provozoven, emitovaný kapitál vykáže právnická osoba, které stálá provozovna náleží, ledaže má stálá provozovna ve své daňové jurisdikci definovaný kapitálový požadavek pro regulační účely.

1.7. Kumulované zisky

V devátém sloupci šablony vykáže vykazující nadnárodní podnik částku celkových kumulovaných zisků všech členských subjektů, které jsou rezidentem pro daňové účely v příslušné daňové jurisdikci, ke konci účetního období. Co se týče stálých provozoven, kumulované zisky vykáže právnická osoba, které stálá provozovna náleží.

1.8. Počet zaměstnanců

V desátém sloupci šablony vykáže vykazující nadnárodní podnik celkový počet zaměstnanců v ekvivalentu plného pracovního úvazku u všech členských subjektů, které jsou rezidentem pro daňové účely v příslušné daňové jurisdikci. Počet zaměstnanců může být vykazován ke konci roku, na základě průměrné úrovně zaměstnanosti za rok nebo na jakémkoliv jiném základě soustavně používaném ve všech daňových jurisdikcích každý rok. Za tímto účelem lze nezávislé dodavatele, kteří se podílejí na běžných provozních činnostech členského subjektu, vykázat jako zaměstnance. Přiměřené zaokrouhlení či přibližné uvedení počtu zaměstnanců je přípustné, pokud takové zaokrouhlení či přibližné uvedení podstatně nenaruší relativní rozdělení zaměstnanců mezi různými daňovými jurisdikcemi. Musí se uplatňovat konzistentní metody, a to každoročně a u všech subjektů.

1.9. Hmotná aktiva jiná než peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty

V jedenáctém sloupci šablony vykáže vykazující nadnárodní podnik součet čistých účetních hodnot hmotných aktiv všech členských subjektů, které jsou rezidentem pro daňové účely v příslušné daňové jurisdikci. Co se týče stálých provozoven, aktiva se vykazují v daňové jurisdikci, v níž se nachází stálá provozovna. Hmotná aktiva za tímto účelem nezahrnují peněžní prostředky ani peněžní ekvivalenty, nehmotná aktiva ani finanční aktiva.

2. Seznam všech členských subjektů skupiny nadnárodních podniků zahrnutých do každé agregace podle daňové jurisdikce (Tabulka č. 2)

2.1. Členský subjekt, který je rezidentem v daňové jurisdikci

Vykazující nadnárodní podnik uvede v rozčlenění podle daňových jurisdikcí a jména právnické osoby všechny členské subjekty skupiny nadnárodních podniků, které jsou pro daňové účely rezidenty v příslušné daňové jurisdikci. Jak je uvedeno v bodě 2 obecných pokynů ohledně stálých provozoven, musí být ale stálá provozovna uvedena v daňové jurisdikci, v níž se nachází. Přitom je třeba uvést právnickou osobu, k níž stálá provozovna patří.

2.2. Daňová jurisdikce založení nebo zapsání do rejstříku, pokud se liší od daňové jurisdikce rezidence

Vykazující nadnárodní podnik oznámí název daňové jurisdikce, podle jejíhož práva je členský subjekt nadnárodního podniku založen nebo zapsán do rejstříku, pokud je odlišná od daňové jurisdikce rezidence.

2.3. Hlavní podnikatelské činnosti

Vykazující nadnárodní podnik určí povahu hlavních podnikatelských činností vykonávaných členským subjektem v příslušné daňové jurisdikci, a to zaškrtnutím jednoho nebo více vhodných políček.“