Help Print this page 

Document 52016DC0288

Title and reference
SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ On-line platformy a jednotný digitální trh Příležitosti a výzvy pro Evropu

COM/2016/0288 final
Multilingual display
Text

V Bruselu dne 25.5.2016

COM(2016) 288 final

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ

On-line platformy a jednotný digitální trh
Příležitosti a výzvy pro Evropu

{SWD(2016) 172 final}


1. Úvod

On-line platformy za poslední dvě desetiletí dramaticky proměnily digitální ekonomiku a mají pro dnešní digitální společnost řadu přínosů. Hrají význačnou úlohu v tvorbě tzv. „digitální hodnoty“, z níž vychází budoucí hospodářský růst v EU, a mají proto zásadní význam pro účinné fungování jednotného digitálního trhu.

Ve svém sdělení, kterým se stanoví strategie pro jednotný digitální trh 1 , se Komise zavázala provést komplexní posouzení úlohy platforem, a to rovněž v rámci ekonomiky sdílení, a on-line zprostředkovatelů. Komise následně realizovala řadu pracovních setkání a studií 2 a rozsáhlou veřejnou konzultaci, v jejímž rámci byl získán vysoký počet reakcí.

Toto sdělení má dvojí cíl:

1.nastínit hlavní otázky zjištěné v rámci posouzení on-line platforem,

2.představit postoj Komise jak k inovačním příležitostem, tak k regulačním výzvám, které představují on-line platformy, a nastínit její přístup k podpoře jejich dalšího rozvoje v Evropě.

K tomuto sdělení je připojen pracovní dokument útvarů Komise a souhrnná zpráva o výsledcích veřejné konzultace, které poskytují další analýzu a důkazy na podporu níže uvedených návrhů 3 .

2. Rostoucí význam on-line platforem v digitální ekonomice

On-line platformy mají různou podobu a velikost a neustále se vyvíjejí tempem, které je v jiných hospodářských odvětvích nevídané. V současné době zahrnují širokou škálu činností včetně 4  on-line reklamních platforem, tržišť, vyhledávačů, sociálních médií a míst nabízejících kreativní obsah, platforem pro distribuci aplikací, komunikačních služeb, platebních systémů a platforem pro ekonomiku sdílení.

On-line platformy mají několik společných, důležitých a specifických vlastností. Zejména:

-mají schopnost vytvářet a utvářet nové trhy, vymezit se proti trhům tradičním a organizovat nové formy účasti či podnikání na základě shromažďování, zpracovávání a editace velkých množství dat;

-působí na vícestranných trzích, avšak s různým stupněm kontroly nad přímými interakcemi mezi skupinami uživatelů;

-těží ze „síťových efektů“, kde se, obecně řečeno, hodnota služeb zvyšuje s počtem uživatelů;

-často spoléhají na informační a komunikační technologie k okamžitému a pohodlnému kontaktu se zákazníky;

-hrají klíčovou úlohu při tvorbě digitální hodnoty, zvláště pak tím, že na sebe vážou významnou hodnotu (a to také prostřednictvím shromažďování údajů), usnadňují vznik nových podnikatelských aktivit a vytvářejí nové strategické závislosti.

Tyto prvky on-line platforem mají pro digitální ekonomiku a společnost řadu přínosů. On-line platformy umožňují zvyšování efektivity a působí jako magnet pro inovace založené na využití dat 5 . Zvyšují pro spotřebitele možnost výběru, čímž přispívají k zvýšené konkurenceschopnosti průmyslu a zlepšují spokojenost spotřebitelů.

On-line platformy také nabízejí možnost zvýšit zapojení občanů do společnosti a demokracie, jelikož usnadňují přístup k informacím, zejména pak pro mladší generace 6 a bez ohledu na hranice 7 .

Rostoucí význam digitální ekonomiky ve spojení s různorodostí a rychle se měnící povahou ekosystémů platforem však také způsobují vznik nových výzev v oblasti politiky a regulačních úprav. Toto sdělení se zabývá inovačním i růstovým rozměrem, jakož i případnými výzvami v oblasti regulačních úprav.

3. Nastavení správného prostředí pro získávání, udržení a růst nových inovátorů on-line platforem

Z Evropy pochází řada celosvětově konkurenceschopných platforem, např. Skyscanner a BlaBlaCar. Celkově však EU v současné době představuje pouze 4 % celkové tržní kapitalizace největších on-line platforem: převážná většina platforem pochází z USA a Asie 8 .

Ekonomika platforem představuje pro evropské začínající podniky i pro zavedené tržní subjekty významné inovační příležitosti k vývoji nových obchodních modelů, výrobků a služeb. Evropa má prosperující komunitu začínajících podniků s dynamickými podnikateli, kteří se zaměřují na nové příležitosti v rámci ekonomiky sdílení, energetiky, zdravotnictví, bankovnictví, kreativního obsahu a v dalších odvětvích. Kupříkladu aplikace vytvořené evropskými vývojáři představují 30 % celosvětových příjmů na předních platformách pro distribuci aplikací 9 .

Vytvoření správných rámcových podmínek a správného prostředí je pro udržení, růst a podporu vzniku nových on-line platforem v Evropě zásadní.

K tomu patří především vytvoření fungujícího jednotného digitálního trhu a odstraňování překážek s cílem umožnit hospodářským subjektům, aby vstoupily do Evropy, rychle se zde rozvíjely a neodcházely jinam. Připravovaná evropská agenda pro kooperativní ekonomiku bude v tomto ohledu vodítkem pro uplatňování příslušných právních předpisů EU a vydá doporučení členským státům s cílem podporovat vyvážený rozvoj kooperativní ekonomiky.

Nedávno přijatá strategie pro digitalizaci evropského průmyslu 10 uvádí řadu opatření, která napomáhají k dosažení těchto cílů. Patří k nim investice do špičkové datové a výpočetní infrastruktury pro vědu a inovace, přičemž odhadovaná výše investice veřejných a soukromých prostředků do modernizace evropských digitálních inovačních kapacit činí 50 miliard eur. Součástí tohoto balíčku jsou také opatření pro jednodušší přístup ke standardizaci, jejichž cílem je podpora přeshraniční a meziodvětvové interoperability.

Pomoc při vzniku inovativních ekosystémů na bázi platforem je již cílem celé řady probíhajících iniciativ v oblasti výzkumu a dalších opatření týkajících se financování. Patří k nim poskytování přístupu k vysokorychlostnímu internetu v celé EU 11 a podpora otevřených platforem služeb 12 . V této souvislosti Komise shledává potřebu začít uvažovat o způsobech utváření internetu budoucnosti jakožto výkonného, otevřeného, uživatelsky orientovaného, interoperabilního ekosystému platforem, zejména pak s podporou strategie Horizont 2020 13 .

V neposlední řadě také poradenství a financování poskytují projekty jako např. iniciativa Startup Europe 14 , čímž dávají začínajícím podnikům příležitost experimentovat a rozrůstat se.

Celkově vzato, on-line platformy podporují tvorbu digitální hodnoty, která bude vytvářet hospodářský růst na jednotném digitálním trhu. Jejich význam znamená, že usnadňování a podpora vzniku konkurenceschopných platforem se sídlem v EU je pro Evropu hospodářským i strategickým imperativem.

4. Vyvážený regulační rámec pro on-line platformy na jednotném digitálním trhu

Správný regulační rámec pro digitální ekonomiku musí vést k posilování udržitelného rozvoje a rozšiřování obchodního modelu na bázi platforem v Evropě.

Zaprvé, aby mohla Evropa dosahovat maximálních přínosů z ekonomiky platforem a stimulovat růst evropských začínajících podniků na bázi platforem, je samozřejmé, že na jednotném trhu nemůže existovat 28 různých sad předpisů pro on-line platformy. Odlišné vnitrostátní či dokonce místní předpisy pro on-line platformy vytvářejí nejistotu pro hospodářské subjekty, omezují dostupnost digitálních služeb a matou uživatele i podniky. Harmonizované předpisy na úrovni EU, jako např. nedávno přijaté obecné nařízení o ochraně údajů 15 a směrnice o bezpečnosti sítí a informací 16 jsou důležité pro usnadnění růstu a rychlé rozšiřování inovativních platforem.

Zadruhé on-line platformy podléhají stávajícím předpisům EU v oblastech, jako jsou hospodářská soutěž, ochrana spotřebitele, ochrana osobních údajů a svobody v rámci jednotného trhu. Dodržování těchto předpisů všemi subjekty, včetně platforem, je nezbytné pro zajištění toho, aby mezi sebou mohli všichni hráči soutěžit spravedlivě. Vytvoří se tak důvěra, s níž se podniky i široká veřejnost budou zapojovat do on-line platforem.

Účinné prosazování těchto předpisů je zásadní. Přeshraniční charakter platforem znamená, že prosazování předpisů vyžaduje spolupráci mezi příslušnými orgány, kterou předpokládá například nařízení o spolupráci v oblasti ochrany spotřebitele 17 a kterou stanoví obecné nařízení o ochraně údajů. Kriticky důležitá bude rovněž schopnost veřejných orgánů účinně reagovat na nový a potenciálně rušivý tržní a technologický vývoj a obchodní modely. Mohly by sem patřit investice do nových technologií, které podporují veřejné jednání, včetně analýz dat velkého objemu, pro shromažďování podrobnějších informací o ekosystémech on-line platforem 18 , jako součást širších opatření pro zajištění veřejného sektoru založeného na využití dat 19 . Komise se bude společně s členskými státy a platformami dále zabývat tím, jak těchto cílů dosáhnout nejlépe.

Zatřetí potřeba podporovat úlohu platforem v oblasti prosazování inovací vyžaduje, aby jakákoli budoucí regulační opatření navržená na úrovni EU řešila pouze jasně definované problémy související s konkrétním druhem nebo činností on-line platformy v souladu se zásadami zlepšování právní úpravy. Tento přístup založený na konkrétních problémech by měl vycházet ze zhodnocení toho, zda je stávající rámec stále vyhovující. Dobrým příkladem případu, kdy pravidla nastavená s ohledem na tradiční a často místní poskytování služeb mohou bránit obchodním modelům on-line platforem, je ekonomika sdílení. Tuto záležitost bude řešit připravované sdělení Komise o ekonomice sdílení.

V neposlední řadě pak mohou určitou úlohu hrát také opatření v rámci samoregulace nebo společné regulace vycházející ze zásad 20 , včetně nástrojů zajišťujících dodržování právních požadavků, jejichž tvůrcem je průmysl, a odpovídajících monitorovacích mechanismů. S pomocí odpovídajících monitorovacích mechanismů dokáží nalézt správnou rovnováhu mezi předvídatelností, pružností, efektivitou a potřebou vyvíjet nadčasová řešení.

Při vypracovávání reakcí na otázky související s on-line platformami bude Komise obecně přihlížet k těmto zásadám:

-rovné podmínky pro srovnatelné digitální služby,

-odpovědné chování on-line platforem pro ochranu stěžejních hodnot,

-transparentnost a spravedlivost pro zachování důvěry uživatelů a zabezpečení inovací,

-otevřené a nediskriminační trhy v ekonomice založené na využívání dat.

Další část ilustruje, jak hodlá Komise tyto zásady převést do politiky.

5. Provádění hlavních zásad pro rozvoj platforem v EU

I)Zajištění rovných podmínek pro srovnatelné digitální služby

Očekává se, že tzv. „over-the-top“ (OTT) zprávy v roce 2020 na celkovém trhu se zprávami dosáhnou tržního podílu ve výši 90 % 21 .

V reakci na veřejnou konzultaci zaměřenou na hodnocení a přezkum regulačního rámce elektronických komunikací má většina respondentů — včetně řady členských států, sdružení provozovatelů, většiny zavedených subjektů a prodejců — za to, že OTT služby poskytují spotřebitelům funkční náhradu za tradiční telekomunikační služby 22 .

Respondenti v rámci veřejné konzultace napříč různými skupinami zúčastněných stran navrhovali zaměřit pozornost na konkrétní činnosti, které on-line platformy provádějí, a zajistit rovné podmínky 23 .

Konkurence obchodních modelů na bázi on-line platforem pobízí tradiční hráče na trhu k inovacím a k zlepšování výkonů. Mnoho on-line platforem se postavilo klasickým obchodním modelům a nabízí služby, které uživatelé stále více chápou jako náhradu služeb nabízených klasickým způsobem. Předním příkladem tohoto jsou poskytovatelé OTT on-line komunikačních služeb, kteří rostoucí měrou konkurují tradičním poskytovatelům telekomunikačních služeb 24 . Tyto služby však nepodléhají stejným předpisům jako tradiční telekomunikační služby.

Služby považované za srovnatelné se mohou v kontextu veřejné politiky odlišovat. Pro některé účely (jako např. bezpečnost či důvěrnost komunikací) může být nezbytné zabývat se všemi službami, které usnadňují interaktivní komunikaci mezi jejich uživateli; pro jiné účely mohou koncoví uživatelé záruky jako např. zajištění kvality služeb nebo bezproblémové propojení mezi různými poskytovateli služeb spojovat s využitím veřejných zdrojů, např. číselných údajů.

Obecnou zásadou na jednotném digitálním trhu by mělo být vytvoření rovných podmínek. Pro jejich zajištění může být zapotřebí zjednodušit, modernizovat a zmírnit stávající regulaci. Cílem těchto modernizačních snah by mělo být, aby nedocházelo k neúměrnému zatěžování nových ani tradičních obchodních modelů.

Obecnou zásadou by mělo být, že srovnatelné digitální služby by měly podléhat stejným nebo podobným předpisům, přičemž budou náležitě zváženy možnosti omezení oblasti působnosti a rozsahu stávající regulace. V rámci svého přezkumu předpisů EU pro telekomunikace, který má být dokončen ještě v roce 2016, Komise posuzuje možnost předložit cílenou kombinaci návrhů, jejichž součástí má být jistý stupeň deregulace (s přihlédnutím k určitým předpisům, které v současnosti platí pouze pro tradiční služby elektronických komunikací, jako např. povinnosti univerzální služby), v nezbytných případech pak společně s uplatňováním omezenějšího souboru specifických předpisů pro komunikaci na všechny příslušné a srovnatelné služby, včetně jejich poskytování subjekty na bázi OTT.

V rámci přezkumu směrnice o soukromí a elektronických komunikacích v roce 2016 Komise zváží zjednodušení a úpravu její působnosti a potenciální použití některých jejích předpisů, například předpisů týkajících se důvěrnosti, také na služby OTT on-line komunikací.

II)Zajištění odpovědného jednání on-line platforem

Každý třetí uživatel internetu je dítě 25 . Ve srovnání s rokem 2010 nyní u dětí ve věku 11–16 let existuje až o 20 % vyšší pravděpodobnost, že budou vystaveny nenávistným zprávám. Děti také v internetovém prostředí snadněji přicházejí do styku s materiálem pro dospělé, často bez omezení přístupu (23 z prvních 25 stránek pro dospělé, které nejčastěji navštěvují uživatelé internetu ve Spojeném království, poskytuje okamžitý, bezplatný a neomezený přístup k videozáznamům s tvrdou pornografií) 26 .

Jen v roce 2015 zjistila nadace UK Internet Watch 68 092 unikátních URL adres umístěných kdekoli na světě s obsahem sexuálního zneužívání dětí 27 .

Přibližně tři čtvrtiny všech respondentů na veřejnou konzultaci, včetně většiny spotřebitelů, občanů i podniků, vyzývaly k vyšší transparentnosti politiky upravující obsah platforem. Více než dvě třetiny se domnívaly, že různé kategorie nezákonného obsahu vyžadují různé postupy v oblasti oznamování protiprávního obsahu a přijímání opatření.

K červenci 2015 bylo na YouTube každou minutu nahráváno více než 400 hodin video obsahu 28 . Ve svých odpovědích na veřejnou konzultaci držitelé práv napříč různými odvětvími z hlediska obsahu (hudba, obrazový materiál, tisk a vysílání) tvrdili, že jejich obsah je používán nějakou on-line platformou bez povolení nebo na základě licenčních dohod, které dle jejich názoru obsahují nespravedlivé podmínky.

Z hlediska přístupu k informacím a obsahu zaujímají platformy v mnoha částech společnosti ve stále větší míře ústřední postavení. Tato úloha s sebou samozřejmě přináší širší odpovědnost.

Stávající režim odpovědnosti pro poskytovatele zprostředkovatelských služeb, jak je stanoven směrnicí o elektronickém obchodu, byl navržen v době, kdy on-line platformy neměly vlastnosti a rozsah, které mají dnes. Vytvořil však technologicky neutrální regulační prostředí, které značně usnadnilo jejich rozšíření. To je částečně způsobeno harmonizací vynětí některých druhů on-line platforem z odpovědnosti za nezákonný obsah a činnosti, které nekontrolují ani neznají 29 . Byly sice vzneseny určité obavy týkající se otázek odpovědnosti, ale konzultace ukázala na širokou podporu stávajících zásad směrnice o elektronickém obchodu 30 .

Vzhledem k těmto východiskům bude Komise udržovat vyvážený a předvídatelný režim odpovědnosti pro on-line platformy. To je zásadní pro další rozvoj digitální ekonomiky v EU a pro usnadnění investic do ekosystémů platforem. Zároveň byla identifikována řada konkrétních otázek souvisejících s nezákonným a škodlivým obsahem a aktivitami v on-line prostředí, které je třeba řešit, má-li být tento přístup udržitelný.

První otázka se týká silného nárůstu obsahu škodlivého pro nezletilé a nenávistných projevů na platformách pro sdílení videí. Děti jsou stále více vystaveny škodlivému obsahu prostřednictvím platforem pro sdílení videí 31 , přičemž zvláště akutním problémem je podněcování násilí či nenávisti prostřednictvím on-line audiovizuálního materiálu. Komise toto řeší odvětvovou právní úpravou v rámci novelizace směrnice o audiovizuálních mediálních službách.

Druhá otázka se týká rozdělení příjmů z využívání obsahu chráněného autorskými právy. Objevily se nové formy on-line distribuce obsahu, které mohou široce zpřístupnit obsah chráněný autorskými právy nahraný koncovými uživateli. Tyto služby sice přitahují rostoucí publikum a získávají z distribuce tohoto obsahu ekonomický prospěch, vzrůstají však obavy, zda se hodnota, kterou některé z těchto nových forem on-line distribuce obsahu vytvářejí, spravedlivě dělí mezi distributory a držitele práv. Komise toto hodlá řešit prostřednictvím odvětvové regulace v oblasti autorských práv. Cílem Komise bude také řešit otázku spravedlivého odměňování tvůrců v rámci jejich vztahů s dalšími stranami, které používají jejich obsah, a to včetně on-line platforem 32 . V souvislosti s hodnocením a modernizací prosazování práv duševního vlastnictví Komise posoudí úlohu, kterou mohou zprostředkovatelé hrát při ochraně práv duševního vlastnictví, a to i s ohledem na padělané zboží, a zváží změnu konkrétního právního rámce pro prosazování práv duševního vlastnictví. Komise bude rovněž nadále pobízet platformy ke zřizování a uplatňování dobrovolných mechanismů spolupráce, jejichž účelem by bylo podle pravidla „sledování peněžních toků“ zastavit toky příjmů plynoucích z nezákonné činnosti těm, kteří se podílejí na komerčním porušování práv duševního vlastnictví.

Zatřetí existují důležité oblasti, jako je například podněcování terorismu, pohlavní zneužívání dětí a projevy nenávisti, u nichž musí být všechny druhy on-line platforem podporovány v přijímání účinnějších dobrovolných opatření s cílem omezit expozici nezákonnému či škodlivému obsahu. V této oblasti existuje řada chvályhodných iniciativ ze strany dotčeného průmyslového odvětví. K důležitým příkladům procesů, které zapojují více zúčastněných stran s cílem nalézt společná řešení pro dobrovolné odhalování nezákonného či škodlivého obsahu v on-line prostředí a jejich potírání patří dialog se společnostmi působícími v oblasti IT směřující ke kodexu chování zaměřenému na projevy nenávisti on-line, Internetové fórum EU o teroristickém obsahu a koalice generálních ředitelů pro lepší internet pro děti. S tím, jak se on-line platformy neustále rozšiřují a expandují do dalších odvětví, musí být tyto snahy v celé EU udržovány a rozvíjeny s cílem posílit jejich pozitivní úlohu ve společnosti.

Začtvrté řada on-line platforem v rámci veřejné konzultace vyjádřila obavu, že zavedení dobrovolných opatření by znamenalo, že již nebudou moci těžit z toho, že jsou podle směrnice o elektronickém obchodu vyňaty z odpovědnosti zprostředkovatele. K tomu, aby bylo on-line platformám umožněno přijímat účinnější samoregulační opatření, by bylo důležité poskytnout jim vzhledem k takovýmto případným dobrovolným opatřením, která přijímají, další objasnění, pokud jde o jejich vynětí z odpovědnosti pro zprostředkovatele podle uvedené směrnice.

V neposlední řadě existuje potřeba sledovat stávající postupy pro oznamování protiprávního obsahu a přijímání opatření s cílem zajistit soudržnost a efektivitu režimu odpovědnosti prostředníka. Dříve, než bude Komise uvažovat o zahájení iniciativy, nejprve posoudí výsledky probíhajících reforem, jako je např. přezkoumání směrnice o audiovizuálních mediálních službách, přezkoumání v oblasti autorských práv a dobrovolné iniciativy jako např. internetové fórum EU.

Komise zachová stávající režim odpovědnosti zprostředkovatelů, přičemž bude uplatňovat odvětvový, z problémů vycházející přístup k regulaci:

- svým návrhem aktualizované směrnice o audiovizuálních mediálních službách, který bude předložen společně s tímto sdělením, Komise navrhne, aby platformy pro sdílení videa zavedly opatření na ochranu nezletilých před škodlivým obsahem a na ochranu všech osob před podněcováním nenávisti.

- v dalším balíčku zaměřeném na autorská práva, který má být přijat na podzimu roku 2016, bude cílem Komise dosáhnout spravedlivějšího rozdělení hodnoty vytvářené on-line distribucí obsahu chráněného autorskými právy ze strany on-line platforem, které poskytují přístup k tomuto obsahu.

Komise bude ještě od roku 2016 dále v celé EU podporovat koordinované samoregulační úsilí on-line platforem. Bude pravidelně přezkoumávat účinnost a komplexnost tohoto dobrovolného úsilí s cílem určit případnou potřebu dalších opatření a zajistit, aby nebyl omezován výkon základních práv uživatelů.

Komise se bude ve druhé polovině roku 2016 zabývat potřebností pokynů týkajících se odpovědnosti on-line platforem při zavádění dobrovolných opatření přijímaných v dobré víře s cílem potírat nezákonný obsah v on-line prostředí.

Komise přezkoumá potřebnost formálních postupů pro oznamování protiprávního obsahu a přijímání opatření, a to mimo jiné vzhledem k výsledkům aktualizovaných rámců v oblasti audiovizuálních médií a autorských práv a probíhajících iniciativ v oblasti samoregulace nebo společné regulace.

III)Podpora důvěry, transparentnosti a zajišťování spravedlnosti

-Informování a posilování postavení občanů a spotřebitelů

Z průzkumu Eurobarometr v oblasti on-line platforem, který byl proveden v roce 2016 33 , vyplynulo, že 72 % odpovídajících spotřebitelů má obavy, pokud jde o údaje, které jsou o nich a jejich aktivitách shromažďovány. 72 % se také domnívalo, že on-line platformy by měly být regulovány s cílem omezit rozsah, v němž uživatelům zobrazují různé výsledky na základě údajů shromážděných o jejich aktivitách. Zároveň 56 % odpovídajících spotřebitelů uvedlo, že podmínky používání on-line platforem nečtou.

Přes 75 % respondentů z řad široké veřejnosti 34 se domnívá, že je zapotřebí větší transparentnost, zvláště pak v oblasti způsobu, jak odměňování platforem ovlivňuje seznam výsledků ve vyhledávačích, v oblasti identifikace skutečného dodavatele služeb či výrobků a v oblasti možných klamavých praktik včetně falešných recenzí.

Přístup k údajům podněcuje efektivitu a inovace na trhu, avšak může také pomoci při záchraně života, zvyšování vzdělanosti, jakož i ke zlepšování služeb veřejné správy a vytváření politik. Internet budoucnosti nemůže uspět, aniž by uživatelé důvěřovali on-line platformám a aniž by on-line platformy dodržovaly všechny použitelné právní předpisy a respektovaly oprávněné zájmy spotřebitelů a dalších uživatelů 35 . Nedávno schválená revize předpisů EU v oblasti přístupu k osobním údajům a jejich zpracování již zahrnuje důležitá ustanovení pro lepší informovanost a ochranu uživatelů s ohledem na shromažďování osobních údajů, zvláště pak prostřednictvím povinnosti výslovného souhlasu a zavedením nových zásad, jako jsou např. „standardní nastavení ochrany údajů“ a „ochrana údajů již od návrhu“.

Velká část veřejnosti však zůstává vůči shromažďování osobních údajů opatrná a domnívá se, že je zapotřebí vyšší transparentnost. On-line platformy musí na tyto obavy reagovat účinnějším informováním uživatelů o tom, jaké osobní údaje se shromažďují a jak jsou sdíleny a využívány, v souladu s rámcem EU pro právní ochranu osobních údajů 36 . Obecněji pak tato otázka zahrnuje způsoby, jak se uživatelé identifikují s cílem získat přístup k on-line platformám a službám. Má se za to, že vysoký počet kombinací uživatelských jmen a hesel je nevyhovující a představuje i bezpečnostní riziko. Častá praxe, v jejímž rámci se profil jedné platformy používá pro přístup k celé škále internetových stránek a služeb, však většinou zahrnuje netransparentní výměny a propojení osobních údajů mezi různými on-line platformami a internetovými stránkami. Tuto situaci lze pro zachování jednoduché a bezpečné identifikace napravit tím, že by spotřebitelé měli možnost si zvolit, jakými ověřovacími údaji chtějí prokazovat či potvrzovat svou totožnost. On-line platformy by měly zejména přijímat ověřovací údaje vystavené nebo uznávané vnitrostátními veřejnými orgány, jako jsou například elektronická či mobilní identifikace, vnitrostátní průkazy totožnosti nebo bankovní karty.

Vyšší transparentnost je zapotřebí také k tomu, aby uživatelé chápali, jak se informace, které jsou jim předkládány, filtrují, utvářejí či personalizují, zejména pak pokud tyto informace tvoří základ pro uživatelská rozhodnutí o koupi nebo mají vliv na jejich účast na občanském či demokratickém životě. Jsou-li spotřebitelé řádně informováni o povaze výrobků, které si prohlížejí nebo konzumují on-line, napomáhá to k efektivnímu fungování trhů a ke spokojenosti spotřebitelů.

On-line hodnocení a recenze zboží a služeb jsou pro spotřebitele užitečné a posilují jejich postavení, musí však být důvěryhodné, nestranné a nezmanipulované. Významným příkladem jsou falešné recenze, v jejichž případě může ztráta důvěry nejen narušit samotný obchodní model této platformy, ale může vést i k širší ztrátě důvěry, jak vyjadřuje mnoho odpovědí na veřejnou konzultaci 37 .

V neposlední řadě také stávající právní předpisy EU týkající se spotřebitele a marketingu již požadují, aby on-line platformy byly transparentní a neuváděly spotřebitele v omyl, například co se týká sponzorovaných výsledků vyhledávání a systémů pro on-line hodnocení a recenze. Zlepšené prosazování těchto právních předpisů a vyšší míra jejich dodržování bude mít za následek větší důvěru, transparentnost a spravedlivost.

Komise spolu s tímto sdělením předkládá legislativní návrh, kterým se reviduje nařízení o spolupráci v oblasti ochrany spotřebitele s cílem umožnit u přeshraničních situací účinnější prosazování právních předpisů EU týkajících spotřebitele.

Komise přezkoumala pokyny, které souvisejí se směrnicí o nekalých obchodních praktikách, které mají být spolu s tímto sdělením přijaty. Komise dále v rámci kontroly účelnosti právních předpisů EU v oblasti spotřebitele a marketingu v roce 2017 vyhodnotí případnou další potřebu aktualizace stávajících předpisů na ochranu spotřebitele v souvislosti s platformami. Bude také sledovat provádění zásad pro srovnávací nástroje, které byly navrženy při mnohostranném dialogu o srovnávacích nástrojích, který Komise zahájila 38 .

Pro posílení postavení spotřebitelů a zajištění zásad hospodářské soutěže, ochrany spotřebitele a ochrany údajů bude Komise dále prosazovat opatření vedoucí k interoperabilitě, a to i prostřednictvím vydání zásad a pokynů týkajících se interoperability elektronické identifikace (eID) nejpozději do roku 2107. Cílem bude podporovat on-line platformy v přijímání dalších prostředků eID — zejména pak prostředků oznámených podle nařízení eIDAS 39 — které poskytují stejnou míru jistoty jako jejich vlastní prostředky.

V souvislosti s průběžným dialogem se všemi zúčastněnými stranami Komise vyzývá průmysl, aby zvýšil dobrovolné úsilí, jež se Komise zaváže podporovat odpovídajícím rámcem, zaměřené na předcházení praktikám snižujícím důvěru, zejména, ale nejen, na boj s falešnými či klamavými recenzemi on-line.

-Zajištění spravedlivého podnikatelského prostředí vstřícného k inovacím

Devět z deseti respondentů v rámci veřejné konzultace se domnívalo, že existuje prostor pro zlepšování mezipodnikových (B2B) vztahů mezi platformami a dodavateli. Poukazovali na údajně problematické příklady smluvních ujednání a praktik v celé řadě odvětví 40 .

Přes 80 % respondentů, kteří vyjádřili nespokojenost s těmito vztahy na bázi B2B, se domnívá, že tento problém nevyřeší dynamika trhu a že je zapotřebí kombinace regulačních a neregulačních opatření.

Řada respondentů se domnívala, že vnitřní mechanismy, které jsou platformami nastaveny pro vyřizování stížností, nejsou účinné a nákladově efektivní, pokud jde o řešení problémů, které vznikají mezi on-line platformami a jejich dodavateli.

Vzhledem k tomu, že on-line platformy hrají v ekonomice rostoucí úlohu, mohou být pro on-line i off-line společnosti důležitým faktorem podmínky přístupu k on-line platformám. Pro malé a střední podniky (MSP) a mikropodniky představují on-line platformy důležité, a někdy hlavní místo pro přístup na určité trhy a k určitým údajům. On-line platformy mají klíčový zájem na udržitelném a pozitivním vztahu se svými uživateli z řad podniků, na které se spoléhají při vytváření hodnoty.

Veřejná konzultace upozornila na řadu obav některých zúčastněných stran, pokud jde o nekalé obchodní praktiky ze strany on-line platforem. K nejčastěji uváděným problémům patří:

1.platformy, které stanoví nespravedlivé obchodní podmínky, zejména pak pro přístup k důležitým uživatelským základnám či databázím,

2.platformy, které odmítají přístup na trh nebo jednostranně upravují podmínky přístupu na trh, včetně přístupu k obchodním údajům zásadního významu,

3.dvojí úloha, kterou platformy hrají tím, že usnadňují přístup na trh, ale zároveň konkurují dodavatelům, což může vést k tomu, že platformy nekalým způsobem propagují vlastní služby v neprospěch těchto dodavatelů,

4.nespravedlivá „paritní“ ustanovení s účinky poškozujícími spotřebitele a

5.nedostatek transparentnosti, zejména pak u tarifů, využívání údajů a výsledků vyhledávání v rámci platforem, což by mohlo vést k poškozování podnikatelské činnosti dodavatelů.

Významný počet respondentů veřejné konzultace z řad podnikatelských subjektů upozorňoval na potenciálně negativní důsledky těchto nekalých obchodních praktik a uváděl, že jsou zapotřebí další opatření – kombinace regulačních a neregulačních opatření 41 .

V neposlední řadě také konzultace poukázala na potenciální potřebu zabývat se problematikou vlastnictví údajů, jejich využívání a přístupu k nim. To je nezbytné pro zajištění vhodnějšího a vyváženějšího smluvního vztahu mezi poskytovateli služeb a uživateli z řad podniků, který je důležitý pro podporu investic.

Hospodářská soutěž a politika vnitřního trhu by se měly považovat za vzájemně se doplňující politiky, které mají hrát významnou úlohu v účinném fungování jednotného digitálního trhu s ohledem na on-line platformy.

Právo hospodářské soutěže se zabývá otázkami hospodářské soutěže mezi účastníky trhu, čímž pro spotřebitele vytváří širší možnost volby za nižší ceny a maximalizují příležitosti pro inovace. Politika EU v oblasti hospodářské soutěže vychází ze stálých zásad, avšak její nástroje jsou pružné a mohou být účinně použity na specifika různých trhů, včetně on-line platforem.

Vyvstává otázka, zda kromě použití politiky hospodářské soutěže je opatření na úrovni EU k řešení spravedlivosti B2B vztahů třeba. V této fázi je zapotřebí více informací týkajících se vztahů mezi platformami a jejich dodavateli či partnery s cílem posoudit a zmapovat charakter a rozsah problémů, které by mohly vést k poškozování obchodní činnosti dodavatelů, zejména v případě, že by mohly mít negativní dopad na inovace. V případech, kdy na přístupu k malému počtu on-line platforem závisí obchodní modely celých ekosystémů MSP nebo kdy platformy mají přístup k souborům údajů o nebývalém objemu, může docházet k vytváření nových asymetrií. V těchto situacích mohou být někteří dodavatelé platforem neúměrně vystaveni potenciálně nekalým obchodním praktikám, a to i v případě, kdy žádná platforma nemá dominantní postavení.

Komise provede cílené zjišťování stavu 42 zaměřené na praxi v oblasti B2B v prostředí on-line platforem. Bude se podrobněji zabývat problémy vyplývajícími z veřejné konzultace a dále potenciálními prostředky nápravy nad rámec použití práva hospodářské soutěže, např. (dobrovolnými) mechanismy řešení sporů, transparentností a lepšími informačními opatřeními nebo pokyny. Komise bude zejména těsně spolupracovat se zúčastněnými stranami a veřejnými orgány. Do jara roku 2017 Komise určí, zda jsou zapotřebí další opatření na úrovni EU.

IV)Zachování otevřeného a nediskriminačního charakteru trhů na podporu ekonomiky založené na využívání dat

Většina všech respondentů v rámci veřejné konzultace shledala, že je potřeba posílit schopnost on-line platforem při řešení přechodu na jinou platformu 43 . Řada podniků i fyzických osob uvedla jako problém podobu rozhraní pro programování aplikací (API) on-line platforem nebo měnící se podmínky pro přístup k nim.

Na funkčním jednotném digitálním trhu je prospěšné, aby uživatelé mohli co nejsnadněji přecházet z jedné platformy na druhou. Rozhodnutí uživatelů zůstat u určité on-line platformy a sdílet své údaje by mělo být svobodnou volbou, která souvisí s kvalitou poskytovaných služeb, a nemělo by být odůvodněno překážkami při přechodu na jinou platformu, včetně přenosu jejich údajů. Tato skutečnost byla jasně vyjádřena Evropskou radou v jejích závěrech z října 2013 44 a byla důrazně podpořena v rámci veřejné konzultace. Respondenti veřejné konzultace mimo jiné navrhovali vypracování společných standardů pro přenos údajů a vyjádřili se ve prospěch obecné přenositelnosti nebo převoditelnosti nezpracovaných osobních i neosobních údajů. Uživatelé z řad podniků toto považují za důležité, protože ukládají a zpracovávají osobní údaje klientů a zaměstnanců, avšak nakládají také s velkými objemy neosobních údajů, které jsou nezbytné pro zachování provozu.

Z pohledu veřejných orgánů je důležité usnadnit a snížit náklady spojené s přechodem. Hlavními faktory umožňujícími volný pohyb údajů na jednotném digitálním trhu, jsou přenositelnost údajů, vývoj standardů a interoperabilita – včetně interoperability prostřednictvím ekosystémů na bázi otevřeného API. Obecněji řečeno, API mohou menším firmám umožnit využití nebo opětovné využití obchodních údajů. V této souvislosti přispívá dobře fungující přístup k obchodním údajům prostřednictvím uživatelsky vstřícných a dobře navržených API k vytváření a rozšiřování ekosystémů o nové a inovativní produkty, které používají již shromážděné, ne vždy využívané údaje 45 .

Hlavní on-line platformy a zprostředkovací služby, jako např. obchody s aplikacemi a elektronická tržiště, mohou nabývat podoby uzavřených ekosystémů. Děje se tak z řady důvodů včetně kontroly kvality, otázek odpovědnosti a bezpečnosti. Uzavřené ekosystémy platforem mohou dále vést k vyšší efektivitě včetně intenzivnější hospodářské soutěže mezi platformami, mohou však mít také nepříznivé účinky 46 . Při použití veřejných prostředků na podporu inovace platforem by obecně měly být upřednostňovány otevřené modely platforem. K těmto prostředkům patří investice EU do inovací v nových oblastech, jako jsou virtuální realita, inteligentní města a internet věcí, obecněji pak pro vytvoření základny pro udržitelný internet budoucnosti. Otevřené ekosystémy platforem mohou nabízet klíčové výhody z hlediska úspor nákladů na přechod a tržní efektivity. Podpora Komise při zajišťování toho, aby budoucí rozvoj digitálních technologií zůstal otevřený, je tedy zvláště důležitá.

U iniciativy zaměřené na „volný pohyb údajů“, která je plánována na konec roku 2016, Komise zváží možnosti pro účinné přístupy, a to včetně technických norem, pro usnadnění přechodu a přenositelnosti údajů mezi různými on-line platformami a službami cloud computingu pro podniky i soukromé uživatele.

V této souvislosti Komise bude také zkoumat případné překážky jednotného datového trhu EU, které mohou vznikat z právní nejistoty týkající se vlastnictví a použitelnosti údajů nebo přístupu k nim, včetně otázek souvisejících s rozhraními pro programování aplikací.

6. Závěr

Komise v tomto sdělení uvedla své celkové posouzení on-line platforem jakožto součást své strategie pro jednotný digitální trh.

On-line platformy hrají na jednotném digitálním trhu klíčovou úlohu v inovacích a růstu. Lepším propojením kupujících a prodejců služeb a zboží způsobily revoluci v přístupu k informacím a zefektivnily mnoho trhů. Existují sice on-line platformy, které na celém světě dosahují historických počtů uživatelů a které soustavně expandují do dalších oblastí ekonomiky, avšak stále zde existuje mnoho příležitostí pro vznik nových, konkurenceschopných evropských platforem. Účinná stimulace inovací v těchto oblastech a přiměřená ochrana oprávněných zájmů spotřebitelů a dalších uživatelů jsou patrně nejdůležitějšími výzvami, které dnes před EU stojí z hlediska zajištění její budoucí konkurenceschopnosti ve světě.

Toto posouzení také definuje řadu oblastí, v nichž je třeba pečlivě posuzovat veřejné či soukromé zájmy a v nichž by mělo být zajištěno lepší dodržování regulačních norem EU.

V tomto ohledu toto sdělení zdůrazňuje potřebu přijímat politická a regulační opatření, která přímo reagují na uvedené výzvy a jsou zároveň pružná a nadčasová.

V příslušných případech lze samoregulací a společnou regulací často dosahovat lepších výsledků s cílem umožnit vývoj silných ekosystémů platforem v Evropě a doplňovat či posilovat stávající právní předpisy, kterými se již určité činnosti on-line platforem řídí.

Při řešení problémů zjištěných v rámci tohoto posouzení bude stěžejní dodržování příslušných právních předpisů EU ze strany dotčeného průmyslového odvětví a účinnost dobrovolných opatření přijímaných za účelem zachování důvěry uživatelské základny platforem.

V neposlední řadě pak Komise s cílem splnit slib digitální ekonomiky pro všechny vyzývá všechny veřejné orgány a zainteresované strany, zejména pak členské státy a Evropský parlament, aby tento přístup podpořily, a EU tak plně přijala digitální budoucnost za svou a zároveň si uchovala své společné hodnoty.

(1)  COM(2015) 192 final.
(2)  K nim patří ekonomická studie on-line platforem, provedená Společným výzkumným střediskem Komise, dvě studie Eurobarometr o dopadu on-line platforem, slyšení, které se zaměřením na on-line platformy uspořádalo Evropské centrum politické strategie, a závěry různých interakcí s akademiky a zúčastněnými stranami, které se staly podkladem pro pracovní dokument útvarů Komise, který doprovází toto sdělení. Další studie budou následovat v druhé polovině roku 2016.
(3)  SWD(2016) 172 final.
(4)  Demonstrativní výčet příkladů: AdSense a DoubleClick společnosti Google, tržiště eBay a Amazon, vyhledávače Google a Bing Search, Facebook a YouTube, Google Play a App Store, Facebook Messenger, PayPal, tržiště Zalando a Uber.
(5)  K příležitostem, které nabízejí inovace založené na využití dat, viz také sdělení Evropské komise „Na cestě k prosperující ekonomice založené na využití dat“, KOM(2014) 442 v konečném znění.
(6)  Viz podrobné informace ve zprávě o veřejné konzultaci z r. 2015 na téma „Občanství EU: Podělte se o svůj názor na naše společné hodnoty, práva a demokratickou účast“ (k dispozici na adrese http://ec.europa.eu/justice/citizen/document/files/2015_public_consultation_booklet_en.pdf), s. 10. Mladí lidé ve věku 18–30 let tvořili mezi 2 170 respondenty zdaleka největší skupinu (29 %). Viz také: Průzkum Eurobarometr zaměřený na využití médií v EU – podzim 2014.
(7)  Devět z deseti respondentů (91 %) veřejné konzultace zaměřené na občanství EU se domnívalo, že přístup k politickým informacím bez ohledu na hranice by občanům EU umožnil vytvořit si jasnější názory na otázky týkající se demokracie v Evropě. http://ec.europa.eu/justice/citizen/document/files/2015_public_consultation_booklet_en.pdf), s 10.
(8)  Viz SWD(2016) 172 final.
(9)  Plum (2016), A policy toolkit for the app economy — where online meets offline.
(10)  Viz: sdělení Evropské komise „Digitalizace evropského průmyslu – Dosažení maximálních přínosů jednotného digitálního trhu“, KOM(2016) 180 v konečném znění.
(11)  Digitální infrastruktura je svým významem jedním z klíčových odvětví, na něž se zaměřuje Evropský fond pro strategické investice, viz: http://www.eib.org/efsi/what-is-efsi/index.htm . Inovace a výzkum společně s digitální agendou také představují dvě ze čtyř prioritních oblastí pro investice (včetně investic do infrastruktury) v rámci Evropského fondu pro regionální rozvoj, viz: http://ec.europa.eu/regional_policy/cs/funding/erdf/ .
(12)  Jedním z příkladů je projekt softwarového ekosystému s otevřeným zdrojovým kódem FIWARE, který je podporován v rámci projektu EU Budoucí internet. Jeho posláním je „vybudovat otevřený udržitelný ekosystém kolem standardů softwarové platformy, které jsou veřejné, bez licenčních poplatků a vycházejí z implementace a které usnadní vývoj nových inteligentních aplikací v nejrůznějších odvětvích“. https://www.fiware.org/ .
(13)  Komise dá podnět k práci na prvcích iniciativy pro výzkum internetu další generace, včetně veřejné konzultace.
(14)  Viz: https://ec.europa.eu/digital-single-market/en/startup-europe.
(15)  Nařízení (EU) 2016/679.
(16)  Odsouhlasena Evropským parlamentem a Radou dne 7. prosince 2015 na základě návrhu Komise z roku 2013:COM/2013/048 final - 2013/0027 (COD).
(17)  Nařízení (EU) č. 2006/2004.
(18)  Viz pracovní dokument SVS/IPTS pro digitální hospodářství s názvem An economic policy perspective on online platforms („On-line platformy z hlediska hospodářské politiky“), 2016.
(19)  Prohlášení konference ministrů zemí OECD konané v Helsinkách v roce 2015: „Těšíme se na strategické využití nových digitálních nástrojů a dat velkého objemu k tomu, aby byl umožněn veřejný sektor založený na využití dat“, viz: http://www.oecd.org/governance/ministerial/chair-summary-2015.pdf.
(20)  Komise zveřejnila zásady dobré praxe na adrese https://ec.europa.eu/digital-single-market/en/news/principles-better-self-and-co-regulation-and-establishment-community-practice .
(21)   http://www.europarl.europa.eu/RegData/etudes/STUD/2015/569979/IPOL_STU(2015)569979_EN.pdf .
(22)  Viz souhrnná zpráva: http://ec.europa.eu/newsroom/dae/document.cfm?doc_id=15294 .
(23)  Viz souhrnná zpráva o veřejné konzultaci k on-line platformám.
(24)  Některé z těchto on-line komunikačních služeb (např. služby, jejichž obchodní model je založen na příjmech z reklamy nebo shromažďování údajů) vykazují typické rysy platforem, tj. provozují činnost na mnohostranných trzích a těží ze „síťových efektů“.
(25)  One in Three: Internet Governance and Children’s Rights, Sonia Livingstone, John Carr and Jasmina Byrne, listopad 2015.
(26)  Průzkum EU Kids Online [ www.eukidsonline.net/ ]. Ve Spojeném království bylo Úřadem pro televizní vysílání na vyžádání zjištěno, že za jediný měsíc přistoupilo na stránku pro dospělé nejméně 44 000 dětí ze základních škol. Zpráva z roku 2014 „For adults only? Underage access to online porn“.
(27)  Výroční zpráva IWF za rok 2015 https://www.iwf.org.uk/about-iwf/news/post/444-iwf-announce-record-reports-of-child-sexual-abuse-online . Bylo usouzeno, že 69 % obětí je ve věku do deseti let včetně a 1 788 obětí ve věku do dvou let včetně.
(28)  Viz: http://www.statista.com/statistics/259477/hours-of-video-uploaded-to-youtube-every-minute/ .
(29)  Směrnice 2000/31/ES.
(30)  Valná většina individuálních uživatelů, subjektů vkládajících obsah a zprostředkovatelů obsahu považuje režim odpovědnosti za vyhovující daným účelům, zatímco přispivatelé, kteří jsou se současným režimem nespokojeni (držitelé práv, jejich sdružení a oznamovatelé), se domnívají, že je nedostatečně jasný či není správně proveden, viz: Souhrnná zpráva o veřejné konzultaci k on-line platformám.
(31) http://www.lse.ac.uk/media@lse/research/EUKidsOnline/EU%20Kids%20III/Reports/Intheirownwords020213.pdf EU Kids Online: .
(32)  Součást průběžného posuzování potřeby zvýšit právní jistotu, transparentnost a vyváženost systému, kterým se řídí odměňování autorů a výkonných umělců v EU – COM(2015) 626 final.
(33)  Zvláštní průzkum Eurobarometr 447 o on-line platformách (2016).
(34)  Viz souhrnná zpráva o veřejné konzultaci k on-line platformám.
(35)  Pouze 22 % Evropanů plně důvěřuje společnostem, jako jsou vyhledávače nebo sociální sítě, viz: zvláštní průzkum Eurobarometr 359 – Postoje k ochraně údajů a elektronické totožnosti v Evropské unii. Vysoká míra důvěry je zároveň nezbytná pro ekonomiku založenou na využití dat, viz: sdělení Evropské komise „Na cestě k prosperující ekonomice založené na využití dat“, COM(2014) 442 final.
(36)  V současné době směrnice 95/46/ES a 2002/58/ES a, jakmile bude použitelné, obecné nařízení o ochraně údajů. Obecné nařízení o ochraně údajů bylo Radou a Parlamentem přijato v dubnu 2016 spolu se směrnicí o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováváním osobních údajů příslušnými orgány za účelem prevence, vyšetřování, odhalování či stíhání trestných činů.
(37)  Viz souhrnná zpráva o veřejné konzultaci k on-line platformám.
(38)  Viz KOM(2011) 942 v konečném znění.
(39)

     Nařízení (EU) č. 910/2014 ze dne 23. července 2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu.

(40)  Viz souhrnná zpráva o veřejné konzultaci k on-line platformám.
(41)  Viz souhrnná zpráva o veřejné konzultaci k on-line platformám.
(42)  Včetně pracovních setkání zúčastněných stran, setkání odborných skupin, průzkumů a studií.
(43)  Viz souhrnná zpráva o veřejné konzultaci k on-line platformám.
(44)  Je také třeba řešit úzká místa v rámci přístupu k „digitálnímu životu“ jedince z různých platforem, která přetrvávají vzhledem k neexistující interoperabilitě či přenosnosti obsahu a údajů. To brání využívání digitálních služeb a hospodářské soutěži. Proto musí být zaveden otevřený a nediskriminační rámec, kterým bude zajištěna tato interoperabilita a přenosnost, aniž by byly kladeny překážky překotnému vývoji digitální sféry a aniž by docházelo k vzniku zbytečné administrativní zátěže, a to zejména pro MSP.“
(45)  Toto platí zejména pro platformy v oblasti internetu věcí, jak vysvětluje pracovní dokument útvarů Komise s názvem „Rozvoj internetu věcí v Evropě“, SWD(2016) 110/2.
(46)  Jak uvedla například německá Monopolkommission ve své zprávě s názvem „Politika hospodářské soutěže: Výzva digitálních trhů“ z roku 2015, odstavec 243.
Top