Help Print this page 

Document 52016DC0178

Title and reference
SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ Evropská iniciativa v oblasti cloud computingu – vybudování konkurenceschopné evropské ekonomiky založené na datech a znalostech

COM/2016/0178 final
Multilingual display
Text

V Bruselu dne 19.4.2016

COM(2016) 178 final

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ

Evropská iniciativa v oblasti cloud computingu – vybudování konkurenceschopné evropské ekonomiky založené na datech a znalostech

{SWD(2016) 106 final}
{SWD(2016) 107 final}


Úvod

V dnešním světě dramaticky roste objem produkovaných dat i jejich různorodost. Vedle dat vytvářených miliardami lidí, kteří využívají digitální zařízení a služby z osobních a profesních důvodů, a dat produkovaných stále větším množstvím propojených předmětů jsou zde rovněž data z výzkumu, z digitalizovaných knih a archivů a z veřejných služeb, jako jsou nemocnice nebo katastry nemovitostí. Tento fenomén „dat velkého objemu“ přináší nové možnosti sdílení znalostí, provádění výzkumu a vytváření a provádění veřejných politik.

Rovněž je stále snazší využívat tato data díky tzv. cloudu. Cloud můžeme chápat jako kombinaci tří nezávislých prvků: datových infrastruktur, v nichž se ukládají a spravují data, širokopásmových sítí, které zajišťují přenos dat, a stále výkonnějších počítačů, pomocí nichž lze data zpracovávat. Schopnost analyzovat a využívat tato data velkého objemu má dopad na celosvětovou ekonomiku a společnost, neboť otevírá cestu k významným inovacím v průmyslu a sociální sféře. Klíčovou součástí tohoto dopadu je změna způsobu, kterým se provádí vědecký výzkum, s jejímž přispěním se rychle blížíme k modelu otevřené vědy . 

Díky cloudu je možné data plynule přesouvat, sdílet a opětovně používat mezi jednotlivými globálními trhy, přes státní hranice, mezi institucemi a napříč obory výzkumu. Vzhledem ke stávající kapacitě, která je v Evropě dostupná, se data, která produkuje výzkum a průmysl v zemích EU, často zpracovávají jinde a evropští výzkumní pracovníci a inovátoři mají tendenci odcházet tam, kde je vysoká datová a výpočetní kapacita pohotověji k dispozici. Přitom má Evropa jako celosvětově největší producent vědeckých poznatků dobré předpoklady k tomu, aby v globálním měřítku převzala vůdčí roli v oblasti vývoje vědeckého cloudu.

Má-li Evropa plně využít potenciálu dat coby klíčové hnací síly, pokud jde o otevřenou vědu a čtvrtou průmyslovou revoluci , musí si zodpovědět několik konkrétních otázek:

Jak maximalizovat pobídky ke sdílení dat a ke zvyšování schopnosti využít jich?

Jak zajistit, aby se data využívala v nejširší možné míře, napříč vědními obory a mezi veřejným a soukromým sektorem?

Jak v Evropě lépe propojit stávající a nové datové infrastruktury?

Jak nejlépe koordinovat podporu, která je evropským datovým infrastrukturám k dispozici při přechodu k výpočetním systémům s exa-kapacitou 1 ?

Na potenciální přínosy pro vědu, techniku a inovace plynoucí z přijetí těchto výzev upozorňuje nejen vědecká obec , ale i vlády zemí OECD . Důležitost řešení těchto výzev pro celou ekonomiku i společnost potvrdily členské státy EU v roce 2015 2 . Toto sdělení navrhuje přijmout v přímé reakci na zmíněné skutečnosti evropskou iniciativu v oblasti cloud computingu, která Evropě může zajistit místo v globální ekonomice založené na datech 3 .

Evropská iniciativa v oblasti cloud computingu vychází ze strategie jednotného digitálního trhu, která usiluje mimo jiné o maximalizaci růstového potenciálu evropské digitální ekonomiky 4 . Jejím cílem je vytvořit pro vědeckou obec důvěryhodné a otevřené prostředí k ukládání, sdílení a opětovnému využívání vědeckých dat a výsledků, tzv. evropský cloud pro otevřenou vědu 5 . Prostřednictvím evropské datové infrastruktury chce realizovat superpočítačové kapacity, rychlé připojení a cloudová řešení s velmi vysokou kapacitou, což je k tomu zapotřebí 6 . Nejprve se zaměří na vědeckou obec, později se však uživatelská základna rozšíří o veřejný sektor a průmysl a budou vznikat řešení a technologie prospěšné pro všechny oblasti ekonomiky a společnosti. K dosažení těchto cílů bude nezbytná spolupráce otevřená všem, kteří budou mít zájem o využití datové revoluce v Evropě jako nezbytné součásti celosvětového růstu.

Evropská iniciativa v oblasti cloud computingu navazuje na výsledky evropské strategie v oblasti cloud computingu 7 a strategie v oblasti vysoce výkonné výpočetní techniky 8 . Bude navazovat na iniciativy, jako je například nedávno oznámený významný projekt společného evropského zájmu v oblasti vysoce výkonné výpočetní techniky a aplikací využívajících data velkého objemu 9 . Rozpracovává politiku formulovanou ve sdělení o datech velkého objemu 10 a podporuje politický program evropské otevřené vědy, který si klade za cíl zvýšit kvalitu a dopad vědy 11 a který navazuje na výsledky otevřeného přístupu 12 . Toto sdělení představuje začátek procesu, v rámci něhož bude Komise spolupracovat s členskými státy a se všemi příslušnými zúčastněnými stranami na tom, aby evropská iniciativa v oblasti cloud computingu mohla dosáhnout svých cílů. 

Evropskou iniciativu v oblasti cloud computingu doplní jednak další opatření v rámci strategie jednotného digitálního trhu, která se budou zabývat smlouvami o cloudových službách pro uživatele z řad podniků a přechody mezi poskytovateli cloudových služeb, jednak iniciativa týkající se volného toku dat 13 .

Pět důvodů, proč Evropa prozatím plně nevyužívá potenciálu dat

Za prvé mnoho evropských podniků, výzkumných společenství a veřejných subjektů prozatím nedokáže plně využívat potenciálu dat a jejich vlivu na tradiční odvětví a na způsob vedení výzkumu, přičemž tento vliv může přinést přelomovou změnu 14 . Data z výzkumu financovaného z veřejných prostředků nejsou vždy otevřená; obdobně data vytvořená nebo shromážděná podniky často nejsou sdílena, a to ne vždy z obchodních důvodů. Data jsou i dnes někdy vnímána jako forma majetku, který je třeba chránit, avšak zároveň v podnicích (zvlášť v malých a středních), akademické sféře i ve veřejném sektoru si mnozí neuvědomují hodnotu jejich sdílení. To je dáno mimo jiné neexistencí jasné struktury pobídek a odměn za sdílení dat (především v akademické sféře), jasného právního základu 15 (především ve veřejném sektoru), jakož i nedostatkem dovedností spojených s daty a nedostatečným uznáním jejich hodnoty (ve všech sektorech). Rámec EU pro ochranu údajů brání tomu, aby byl volný pohyb osobních údajů omezován z důvodů ochrany soukromí a osobních údajů. Další právní a technické překážky, které brání volnému pohybu dat, je stále třeba vyřešit v rámci připravované iniciativy jednotného digitálního trhu v oblasti volného toku dat.

Za druhé, řešení zásadních společenských výzev, které vyžadují efektivní sdílení dat a víceoborový přístup mnoha aktérů – např. problematiku změny klimatu nemohou řešit pouze klimatologové – znemožňuje nedostatečná interoperabilita. Interoperabilita a sdílení dat se sice již v některých oblastech řešily (např. lokalizační data ve směrnici INSPIRE 16 nebo data ve zdravotnictví ve směrnici o právech pacientů 17 ), avšak mnohé soubory dat nadále zůstávají pro vědce, průmysl, veřejnou správu a tvůrce politik nedostupné. Zatímco interoperabilita administrativních údajů vyžaduje především minimální standardy, právní jistotu z hlediska přístupu a používání a praktickou podporu 18 , sdílení dat z výzkumu je navíc komplikováno velikostí souborů dat, různorodostí jejich formátů, složitostí softwaru potřebného k jejich analýze a hluboce zažitými bariérami mezi jednotlivými obory. K tomu, aby byla data běžně dostupná a mohla se zpracovávat pomocí běžných nástrojů s otevřeným zdrojovým kódem, jsou zapotřebí prostá „metadata“ 19 , která zajistí identifikaci dat, a specifikace pro sdílení dat. Je třeba řešit i otázky dlouhodobého uchovávání a správy dat. V tomto směru již existují celosvětové iniciativy 20 vycházející z nejnižších úrovní a některé členské státy v této oblasti dosahují významného pokroku, avšak tyto iniciativy jsou značně roztříštěné a evropská účast v nich je omezená.

Za třetí, vědě založené na datech stojí v cestě roztříštěnost 21 . Datové infrastruktury jsou rozděleny podle oborů vědecké a ekonomické činnosti, podle zemí a podle modelů řízení. Různí se politiky přístupu k sítím, uchovávání dat a výpočetním systémům. Nepropojené a pomalé datové a výpočetní infrastruktury stojí v cestě vědeckým objevům, vedou k oddělování systémů a zpomalují oběh znalostí. Sdílitelná data z výzkumu, otevřené nástroje pro analýzu dat a propojené výpočetní prostředky musejí být v Evropě k dispozici převážné většině výzkumných pracovníků 22 , nejen předním vědcům v prestižních oborech na klíčových výzkumných pracovištích. Kromě toho evropské univerzity a výzkumná střediska zpravidla působí v rámci vnitrostátních struktur a v oblasti výpočetních kapacit, ukládání a analýzy dat jim chybí prostředí evropských rozměrů. To ztěžuje vědeckou spolupráci v EU, zejména víceoborovou spolupráci založenou na datech 23 . V nedávné veřejné konzultaci 24 převážná většina respondentů odpověděla, že evropský cloud pro otevřenou vědu by díky lepšímu sdílení zdrojů na vnitrostátní i mezinárodní úrovni vědu zefektivnil.

Za čtvrté v Evropě prudce roste poptávka po infrastruktuře vysoce výkonné výpočetní techniky světové úrovně ke zpracování dat 25 v oblasti vědy a techniky. Simulace celého letounu nové generace, modelování klimatu, hledání souvislostí mezi genomem a zdravím, porozumění lidskému mozku, zkoušky in silico v kosmetickém průmyslu s cílem omezit zkoušky na zvířatech – to vše vyžaduje výpočetní prostředky na úrovni „exa-kapacity“. Příslib řešení výpočetních problémů, které jsou mimo možnosti dnešních superpočítačů, v dlouhodobém horizontu přinášejí kvantové počítače 26 , avšak konkurenceschopnost EU závisí i na podpoře vysoce výkonné výpočetní techniky pro celoevropské datové infrastruktury.

V celosvětovém kontextu dosahují rychlého pokroku Spojené státy americké, Čína, Japonsko, Rusko a Indie. Vysoce výkonnou výpočetní techniku prohlásily za strategickou prioritu, financují programy vývoje národních ekosystémů vysoce výkonné výpočetní techniky (hardwaru, softwaru, aplikací, dovedností, služeb a propojení) a pracují na nasazení superpočítačů na úrovni exa-kapacity 27 . Evropa se neúčastní závodů v oblasti vysoce výkonné výpočetní techniky v míře, která by odpovídala jejímu ekonomickému a znalostnímu potenciálu; zaostává za jinými regiony, neboť neinvestuje do ekosystému vysoce výkonné výpočetní techniky a nevyužívá přínosy duševního vlastnictví v této oblasti. Na straně nabídky průmysl EU poskytuje přibližně 5 % celosvětových prostředků vysoce výkonné výpočetní techniky, avšak zároveň z nich využívá jednu třetinu. Pokud jde o kritické technologie, Evropa je stále více závislá na jiných regionech, a proto jí hrozí, že se ocitne v technologické pasti, že bude zaostávat nebo že nebude disponovat strategickým know-how. Evropa zaostává i z hlediska hrubého výpočetního výkonu: v EU se nachází jen jedna z deseti špičkových infrastruktur vysoce výkonné výpočetní techniky, a sice německé centrum Höchstleistungsrechenzentrum Stuttgart, které se řadí na 8. místo. Pět z těchto infrastruktur se nachází ve Spojených státech a od roku 2013 je nejrychlejší superpočítač světa v Číně.

Žádný jednotlivý členský stát nemá sám finanční prostředky potřebné k rozvoji nezbytného ekosystému vysoce výkonné výpočetní techniky v časovém rámci, který by mohl konkurovat Spojeným státům, Japonsku nebo Číně 28 . Prozatím však nebyl přijat žádný společný postup s cílem zaplnit mezeru mezi vnitřní poptávkou a nabídkou v rámci EU 29 . Evropská unie vytvořila smluvní partnerství veřejného a soukromého sektoru v oblasti vysoce výkonné výpočetní techniky s cílem vyvinout technologii na úrovni exa-kapacity, neexistuje však žádný evropský rámec, který by ji integroval do velkých výpočetních systémů.

V neposlední řadě je třeba uvést, že producenti a uživatelé vědeckých dat musí být schopni data opětovně používat a využívat pokročilé analytické techniky, jako je například vytěžování textu a dat, v prostředí, které je alespoň tak spolehlivé jako jejich vlastní zařízení. Členské státy intenzivně poukazují na důležitost dat z výzkumu v EU a zajištění toho, aby věda založená na datech znamenala přínos pro evropskou společnost 30 . Při jakémkoliv použití a opětovném použití vědeckých dat je třeba zajistit, aby byly přiměřeně chráněny osobní údaje podle pravidel EU o ochraně osobních údajů 31 . Tato pravidla a připravovaná revize právních předpisů EU v oblasti autorského práva 32 vymezují v těchto souvislostech obecný rámec.

Jaká jsou řešení?

1.Evropský cloud pro otevřenou vědu

Cílem evropského cloudu pro otevřenou vědu je zajistit, aby Evropa získala v celosvětovém měřítku vůdčí postavení v oblasti infrastruktur pro vědecká data a aby evropští vědci mohli plně využívat výhod vědy založené na datech. Konkrétně nabídne 1,7 milionu evropských výzkumných pracovníků a 70 milionům odborníků v oblasti vědy a techniky virtuální prostředí se službami pro ukládání, správu, analýzu a opětovné použití dat z výzkumu, které budou bezplatné v místě použití, otevřené a plynule návazné, a to bez ohledu na hranice mezi státy či vědními obory. Za jeho vývojem bude stát vědecká obec, která je také nejpokročilejším uživatelem a celosvětově největším hybatelem vědy. Evropský cloud pro otevřenou vědu rovněž bude k dispozici pro účely vzdělávání a odborné přípravy ve sféře vysokoškolského vzdělávání; časem se pak bude podporovat širší využití vyvinutých technologií a cloud budou moci využívat i uživatelé z orgánů veřejné správy a podniků.

Evropský cloud pro otevřenou vědu bude nejprve federovat stávající infrastruktury pro vědecká data, které jsou dnes roztříštěné napříč jednotlivými obory a členskými státy. Tím se usnadní, zlevní a zefektivní přístup k vědeckým datům. Umožní to vznik nových tržních příležitostí a vytvoření nových řešení v klíčových oblastech, jako je zdravotnictví, životní prostředí nebo doprava. Evropský cloud pro otevřenou vědu poskytne bezpečné prostředí, kde ochrana soukromí a osobních údajů musí být zaručena na základě uznávaných standardů již od návrhu a kde uživatelé nemusí mít obavy ohledně zabezpečení dat a odpovědnostních rizik. Cloud využije ostatních opatření přijatých Komisí na podporu otevřené vědy v Evropě, jako je například otevřený přístup k vědeckým publikacím a datům v programu Horizont 2020, a přiměje klíčové zúčastněné strany k tomu, aby společně navrhly další opatření. O řízení evropského cloudu pro otevřenou vědu se rozhodne po dokončení řádné přípravy, která v tuto chvíli již probíhá.

Pro vytvoření evropského cloudu pro otevřenou vědu bude konkrétně třeba:

zajistit, aby všechna vědecká data vzniklá v rámci programu Horizont 2020 byla standardně otevřená. Tím se rozšíří současný pilotní projekt 33 , v jehož rámci dílčí projekty provádějí plány správy dat s cílem zajištění dohledatelnosti, přístupnosti, interoperability a opětovné použitelnosti dat z výzkumu (zásady FAIR) 34 ,

zvýšit povědomí a změnit struktury pobídek pro akademické pracovníky, průmysl a veřejné služby tak, aby sdíleli svá data, a zlepšovat odbornou přípravu, gramotnost a dovednosti v oblasti správy dat a péče o ně. Paralelně budou přezkoumány zásady a pokyny týkající se přístupu k datům z výzkumu v Evropě 35 s cílem posílit a koordinovat jejich uplatňování,

vypracovat specifikace pro interoperabilitu a sdílení dat napříč obory a infrastrukturami v návaznosti na stávající iniciativy, jako jsou například Research Data Alliance a Belmont Forum, a na právní předpisy, jako je například směrnice INSPIRE. Postupem času se budou všechny nové potřeby normalizace řešit prostřednictvím priorit jednotného digitálního trhu pro normalizaci v oblasti informačních a komunikačních technologií (IKT),

vytvořit celoevropskou řídicí strukturu odpovídající svému účelu s cílem federovat infrastruktury pro vědecká data a odstranit roztříštěnost. Institucionální uspořádání zajistí dohled nad dlouhodobým financováním, udržitelností, uchováváním dat a péčí o ně. Bude navazovat na stávající struktury s cílem zapojit uživatele z řad vědeckých pracovníků, subjekty financující výzkum a realizátory 36 ,

vyvíjet služby založené na cloudu pro otevřenou vědu. Tyto služby podporované evropskou datovou infrastrukturou umožní výzkumným pracovníkům najít sdílená data z výzkumu a získat k nim přístup, používat vyspělý analytický software a vysoce výkonnou výpočetní techniku a seznámit se s postupy v oblasti vědy založené na datech, jež se osvědčily v předních oborech,

rozšiřovat vědeckou uživatelskou základnu evropského cloudu pro otevřenou vědu o výzkumné pracovníky a inovátory ze všech oborů a členských států, jakož i z partnerských zemí a globálních iniciativ, aby přispívali k excelenci a měli z iniciativy užitek 37 .

Tato iniciativa posílí i další opatření pro otevřenou vědu, pro která se vyslovily Rada 38 a Evropský parlament 39 , stejně jako opatření v rámci připravovaného politického programu Komise v oblasti otevřené vědy. Podpoří osvědčené postupy v oblasti dohledatelnosti a dostupnosti dat a napomůže k tomu, aby byly uznány a oceněny schopnosti výzkumných pracovníků pracovat s daty; umožní snazší replikovatelnost výsledků a omezí plýtvání daty, např. v případě údajů z klinických hodnocení (integrita výzkumu); přispěje k vyjasnění modelu financování v oblasti vytváření a uchovávání dat, čímž se sníží orientace na výnosy a upřednostní se trh s inovativními službami v oblasti výzkumu (např. vyspělé vytěžování textu a dat). Tato iniciativa může rovněž pomoci při řešení otázek souvisejících s uvolňováním dat a ochranou osobních údajů 40 . Komise bude konzultovat se zúčastněnými stranami a spolupracovat s aktéry výzkumu a vývoje ve věci potřeby prováděcích pokynů pro oblast vědy v souvislosti s politikou a právními předpisy Unie v oblasti ochrany údajů a potřeby, aby tato iniciativa zohlednila právní zásady v nejranější možné etapě, a to již ve fázi návrhu.

Opatření

Harmonogram

Komise bude spolupracovat s partnery působícími na poli globální politiky a výzkumu s cílem posílit součinnost a vytvořit rovné podmínky při sdílení vědeckých dat a v oblasti vědy založené na datech.

od roku 2016

S cílem zajistit financování pro integraci a konsolidaci platforem e-infrastruktury, federovat stávající výzkumné infrastruktury a vědecké cloudy a podporovat rozvoj služeb založených na cloudu pro otevřenou vědu bude Komise využívat pracovní programy programu Horizont 2020.

od roku 2016

Komise zavede otevřená data z výzkumu jako standardní volbu u všech nových projektů v rámci programu Horizont 2020, avšak umožní výjimky.

od roku 2017

Komise přezkoumá doporučení Komise o přístupu k vědeckým informacím a jejich uchovávání z roku 2012 41 s cílem podpořit sdílení vědeckých dat a vytváření pobídkových režimů, systémů odměn a programů vzdělávání a odborné přípravy pro výzkumné pracovníky a podniky se zaměřením na sdílení dat, a to v úzké souvislosti s iniciativou týkající se volného toku dat v rámci jednotného digitálního trhu.

od roku 2017

Komise bude spolupracovat s členskými státy na připojení prioritních evropských výzkumných infrastruktur 42 k evropskému cloudu pro otevřenou vědu.

od roku 2017

Společně se zúčastněnými stranami a příslušnými celosvětovými iniciativami bude Komise pracovat na Akčním plánu interoperability vědeckých dat, a to včetně „metadat“, specifikací a certifikací.

do konce roku 2017

2.Evropská datová infrastruktura

Jakmile bude evropská datová infrastruktura plně zavedena, bude sloužit jako základ evropského cloudu pro otevřenou vědu. Evropa potřebuje pro své vědecké pracovníky, další hlavní uživatele z průmyslu (včetně malých a středních podniků, MSP) i pro veřejný sektor integrované kapacity vysoce výkonné výpočetní techniky na světové úrovni, vysokorychlostní připojení a špičkové datové a softwarové služby 43 . Tato infrastruktura umožní plně využít hodnotu dat velkého objemu a přístupu „digitalizace jako standard“ 44 . Evropská datová infrastruktura také pomůže Evropské unii zařadit se mezi celosvětově nejvýznamnější superpočítačové mocnosti díky tomu, že umožní kolem roku 2022 sestavit superpočítače na úrovni exa-kapacity založené na technologii EU, které se zařadí mezi tři nejvýkonnější na světě. Evropa by měla usilovat o to, aby disponovala alespoň dvěma zdroji takovéto technologie.

Stávající strategie v oblasti vysoce výkonné výpočetní techniky 45 podporuje výzkum a vývoj technologií pro vysoce výkonnou výpočetní techniku, které lze uvádět na trh, nepočítá však se sestavením superpočítače na úrovni exa-kapacity. Evropská datová infrastruktura shromáždí potřebné prostředky a kapacity tak, aby uzavřela celý řetězec od fáze výzkumu a vývoje až po dodání a provozování systémů vysoce výkonné výpočetní techniky na úrovni exa-kapacity, na jejichž návrhu se budou podílet uživatelé i dodavatelé. Součástí bude i datové připojení a ukládání dat velkého objemu, aby bylo zajištěno, že superpočítačové služby budou dostupné v celé EU bez ohledu na umístění superpočítačů. První krok nedávno učinily Lucembursko, Francie, Itálie a Španělsko v podobě významného projektu společného evropského zájmu v oblasti vysoce výkonné výpočetní techniky a aplikací využívajících data velkého objemu. 46  

V návaznosti na celoevropskou infrastrukturu a služby vysoce výkonné výpočetní techniky (PRACE), transevropskou vysokorychlostní síť (GÉANT), smluvní partnerství veřejného a soukromého sektoru pro vysoce výkonnou výpočetní techniku 47 , společný podnik ECSEL 48 a významný projekt společného evropského zájmu v oblasti vysoce výkonné výpočetní techniky a dat velkého objemu budou Komise a zúčastněné členské státy:

podporovat ekosystém vysoce výkonné výpočetní techniky, v jehož rámci bude možné vyvíjet nové evropské technologie, jako například nízkopříkonové čipy pro vysoce výkonnou výpočetní techniku 49 ,

integrovat technologie do prototypů systémů a společně navrhovat 50 řešení a pořizovat systémy vysoce výkonné výpočetní techniky; výsledná infrastruktura vysoce výkonné výpočetní techniky se bude zaměřovat na superpočítače nejvyššího výkonu připojené k vnitrostátním výpočetním střediskům EU středního rozsahu a k celoevropské datové a softwarové infrastruktuře, aby bylo možné nabízet superpočítačové prostředky jako službu, 

poskytovat vysokorychlostní, spolehlivé a bezpečné připojení bez překážek tak, aby byla vysoce výkonná výpočetní technika přístupná v celé EU; k transevropské vysokorychlostní síti (GÉANT) a k národním sítím pro výzkum a vzdělávání (NREN) je již nyní připojeno na 50 milionů výzkumných pracovníků a studentů; tyto infrastruktury budou modernizovány tak, aby se přizpůsobily nárůstu objemu dat, jež je třeba přenášet, a neustálému rozšiřování základny uživatelů.

Evropská datová infrastruktura přispěje k digitalizaci průmyslu, vývoji evropských platforem pro nové strategické aplikace (např. v oboru lékařského výzkumu, letectví a kosmonautiky či energetiky) a k podpoře inovací v průmyslu. Rozšíří uživatelskou základnu vysoce výkonné výpočetní techniky a poskytne snazší přístup prostřednictvím cloudu jak výzkumným pracovníkům působícím v klíčových vědních oborech, tak i méně exponovaným vědním oborům. Průmysl, zvláště pak MSP bez vlastních interních kapacit, a orgány veřejné moci (např. inteligentní města a doprava) budou moci těžit z cloudových a snadno využitelných prostředků vysoce výkonné výpočetní techniky, aplikací a analytických nástrojů 51 . V této souvislosti bude Komise podporovat nasazení kapacit pro zpracovávání a využívání dat z družic Sentinel, informací ze služeb programu Copernicus a jiných dat z pozorování Země, aby tak umožnila vzájemné obohacování různých souborů dat, podpořila vývoj inovativních produktů a služeb a maximalizovala socioekonomické přínosy dat z pozorování Země v Evropě.

Evropská datová infrastruktura bude fungovat v kombinaci s národními a regionálními vědeckými a veřejnými datovými centry. Bude rozvíjet a uplatňovat osvědčené postupy založené na certifikačních programech, společných evropských a celosvětových normách a specifikacích 52 s cílem vypořádat se se stávající nedostatečnou interoperabilitou mezi národními a oborovými datovými centry 53 .

Součástí evropské datové infrastruktury bude řídicí struktura pro správu a rozvoj datové infrastruktury a služeb 54 , pro rozhodování o financování a pro zajištění dlouhodobé udržitelnosti a bezpečnosti. Na řízení by se měli podílet uživatelé (evropský cloud pro otevřenou vědu a další dlouhodobí uživatelé, například orgány veřejné moci), realizátoři (PRACE, GÉANT) a poskytovatelé financování, přičemž toto řízení by mělo vycházet ze stávajících řídicích struktur.

Opatření

Harmonogram

Komise a zúčastněné členské státy by měly vyvinout a zavést rozsáhlou evropskou infrastrukturu zahrnující vysoce výkonnou výpočetní techniku, data a sítě, a to včetně:

pořízení dvou společně navržených prototypů superpočítačů na úrovni exa-kapacity a dvou operačních systémů, které se budou řadit mezi tři nejlepší na světě,

zřízení evropského střediska pro data velkého objemu 55 ,

modernizace páteřní sítě pro výzkum a inovace (GÉANT) a integrace evropských sítí veřejných služeb.

2016–2020

od roku 2018

od roku 2016

od roku 2016

Využití potenciálu kvantových technologií

Je možné, že příští zlomový bod vývoje v oblasti superpočítačů a bezpečných sítí bude založen na kvantových technologiích. Přední společnosti v Evropě, Asii a Tichomoří a Severní Americe začínají do kvantových technologií investovat, ale má-li se dospět k produktům, které by bylo možné uvést na trh, je třeba ještě větší objem investic. Evropa musí být v popředí těchto budoucích objevů 56 . Je třeba, aby evropskou datovou infrastrukturu doplnila ambiciózní, dlouhodobá a rozsáhlá stěžejní iniciativa, která by dovolila využít celý potenciál kvantových technologií, urychlila jejich vývoj a přinesla uživatelům ve veřejném i soukromém sektoru příslušné komerční produkty. Evropská komise zahájí přípravné kroky pro takovou stěžejní iniciativu včetně konzultací se zúčastněnými stranami a posouzení dopadů, přičemž se zohlední výsledky průběžného hodnocení programu Horizont 2020 do konce roku 2017 57 .

Opatření

Harmonogram

Evropská komise zahájí přípravné kroky pro takovou stěžejní iniciativu včetně konzultací se zúčastněnými stranami a posouzení dopadů 58 , přičemž se zohlední výsledky průběžného hodnocení programu Horizont 2020 do konce roku 2017 59 s cílem spustit úvodní fázi v roce 2018 60 .

2016–2019

3.Rozšiřování přístupu a budování důvěry

Zavádění cloudových služeb ve veřejném sektoru je nerovnoměrné a pomalé 61 . Příčinou je nedostatek důvěry a omezená součinnost mezi veřejným sektorem a akademickou obcí. Překážkou dosažení kritické míry činností a společných řešení pro různé skupiny uživatelů je roztříštěnost datových infrastruktur. Uživatelská základna evropského cloudu pro otevřenou vědu a evropské datové infrastruktury se rozšíří o veřejný sektor, například prostřednictvím rozsáhlých pilotních projektů zahrnujících eGovernment 62 a zúčastněné strany z veřejného sektoru, a také prostřednictvím postupného otvírání evropské datové infrastruktury uživatelům z průmyslu a veřejného sektoru, aby se dosáhlo skutečně evropského rozměru. Evropský cloud pro otevřenou vědu časem zajistí vědcům, tvůrcům politik a podnikům možnost úplné dohledatelnosti dat, úplného přístupu k nim a jejich plného využití. Získané poznatky poslouží jako konkrétní vodítka k využívání služeb založených na cloudu ze strany subjektů veřejné správy v celé Evropě.

Vzhledem k tomu, že veřejný sektor vytváří obrovské objemy dat (např. pozorování Země v programu Copernicus, lokalizační data z infrastruktury INSPIRE) a potřebuje větší výpočetní kapacity (např. pro informační systémy v oblasti dopravy a cestovních informací pracující v reálném čase, pro aplikace pro inteligentní města nebo pro modelování politik), bude těžit z úspor z rozsahu, flexibility a kontinuity. Veřejnost tak bude požívat výhod plynoucích z levnějších, rychlejších, kvalitnějších a vzájemně propojených veřejných služeb a z lepší tvorby politik na základě cenově dostupných a bezpečných služeb využívajících velkou výpočetní a datovou kapacitu.

Z evropského cloudu pro otevřenou vědu a evropské datové infrastruktury budou mít obdobně prospěch i podniky včetně MSP, jež postrádají nákladově efektivní a snadný přístup k ukládání dat, službám a vyspělé výpočetní technice. Budou přijata opatření, aby se postupně rozšiřovala uživatelská základna o inovativní MSP a průmyslové subjekty prostřednictvím datových a softwarových středisek excelence a středisek inovací datových služeb pro MSP. Tato opatření budou vyžadovat úzkou spolupráci se soukromým sektorem: s MSP, s uživateli vysoce výkonné výpočetní techniky z řad velkých vědeckých a průmyslových subjektů a s odvětvím cloudových služeb, kteří se musejí zapojit hned od začátku.

Dále bude třeba, aby evropská iniciativa v oblasti cloud computingu splňovala vysoké standardy kvality, spolehlivosti a ochrany důvěrnosti s cílem zajistit ochranu osobních údajů a duševního vlastnictví, jakož i bezpečnosti, pokud jde o odolnost a ochranu proti neoprávněným průnikům. Za účelem úspor, snadného přístupu a celkové soudržnosti může vědecká obec opětovně použít a rozvinout stávající nástroje veřejného sektoru, zejména stavební prvky infrastruktury digitálních služeb v rámci Nástroje pro propojení Evropy týkající se důvěry a bezpečnosti. Obecný rámec pak poskytnou všeobecná pravidla pro ochranu údajů, směrnice o bezpečnosti sítí a informací 63 a revize právních předpisů EU v oblasti autorského práva. Vzhledem ke globální povaze cloud computingu je nezbytné, aby evropská ekonomika založená na datech zůstala propojena se zbytkem světa a aby celosvětové normy v oblasti ochrany dat byly pozvednuty na vysokou úroveň, v zásadě rovnocennou úrovni evropské.

Práce na příslušných normách je součástí priorit pro jednotný digitální trh v rámci plánu pro normalizaci IKT 64 ; na úrovni EU bude vytvořen vhodný systém certifikace, aby byla zaručena bezpečnost, přenositelnost dat a interoperabilita v souladu s právními požadavky 65 , včetně stávajícího systému certifikace pro zabezpečení osobních údajů, který je již stanoven v obecném nařízení o ochraně údajů. Existuje celá řada systémů certifikace 66 , které se však značně liší co do rozsahu a použitelnosti, a neexistuje žádný společný přístup ve věci minimálních požadavků při pořizování nebo správě cloudových zdrojů ve veřejném sektoru. Spolupráce s průmyslovými subjekty a orgány veřejné moci v tomto směru uvede do souladu možnosti průmyslu a požadavky ze strany vědy a veřejného sektoru.

Rozšiřování přístupu k evropskému cloudu pro otevřenou vědu a evropské datové infrastruktuře bude probíhat v souladu s příslušnými právními předpisy, zejména pokud se jedná o opětovné použití dat pro jiné účely.

Opatření

Harmonogram

Komise se zavazuje, že ve spolupráci s průmyslem a se subjekty veřejného sektoru:

-uzpůsobí řešení pro vysoce výkonnou výpočetní techniku a data velkého objemu cloudovému prostředí s cílem umožnit široký přístup, zvláště pro MSP,

-vytvoří ekosystém k posílení cloudového odvětví v Evropě, a to za využití evropského cloudu pro otevřenou vědu coby zkušební platformy pro inovativní řešení v oblasti cloudových technologií,

-vytvoří platformu, pomocí níž orgány veřejné moci budou moci zpřístupnit svá data a své služby, čímž se v EU vytvoří základ pro „veřejnou správu jako službu“ (Government as a Service, GaaS).

2016–20

S cílem usnadnit zavádění technologií v oblasti dat velkého objemu Komise poskytne příslušné testovací prostředí (pilotní programy velkého rozsahu) pro veřejnou správu, též v rámci navrhovaného významného projektu společného evropského zájmu.

od roku 2016

Komise bude ve spolupráci s průmyslem a členskými státy podporovat využívání stávajících relevantních certifikací a norem a v příslušných případech vytvoření certifikace a označování na evropské úrovni, zejména s cílem podpořit zadávání veřejných zakázek na cloudové služby.

od roku 2016

Finanční dopady

Je třeba, aby digitální transformace v Evropě byla realizována v patřičném rozsahu. V případě evropské iniciativy v oblasti cloud computingu lze využít různé zdroje financování z EU:

Horizont 2020 – rámcový program pro výzkum a inovace (program Horizont 2020),

Nástroj pro propojení Evropy,

evropské strukturální a investiční fondy (ESI fondy),

Evropský fond pro strategické investice (EFSI).

Financování z různých zdrojů je nezbytné k tomu, aby se dostalo podpory celému investičnímu cyklu. Velké infrastrukturní projekty se zpočátku podporují z veřejných grantů, v pozdějších fázích realizace pak prostřednictvím nástrojů pro sdílení rizik a tržních nástrojů. Takové iniciativy nicméně vyžadují soustavné a koordinované úsilí a roztříštěnost dostupných rozpočtových zdrojů je zjevnou nevýhodou.

Stávající financování v rámci programu Horizont 2020 umožní podpořit evropský cloud pro otevřenou vědu a nastartovat evropskou datovou infrastrukturu. Počáteční odhad potřebných dodatečných investic ze strany veřejného a soukromého sektoru byl vyčíslen na 4,7 miliardy EUR během pěti let. V této částce je započítáno 3,5 miliardy EUR na datovou infrastrukturu 67 , 1 miliarda EUR na rozsáhlý celounijní stěžejní projekt v oblasti kvantových technologií a 0,2 miliardy EUR na opatření k rozšíření přístupu a budování důvěry. O dalších opatřeních na zvýšení podpory evropskému cloudu pro otevřenou vědu nad rámec programu Horizont 2020 se povedou diskuse s členskými státy. Iniciativa bude časem sama vytvářet výnosy, a to jakmile ji začne využívat vědecká obec, inovativní začínající podniky a subjekty veřejného sektoru.

Komise hodlá navrhnout možný způsob kombinování různých zdrojů financování na úrovni EU i na úrovni vnitrostátní s cílem plně dosáhnout cílů tohoto sdělení; po příslušném hodnocení, posouzení dopadů a konzultacích o tom bude jednat s členskými státy. Takto ambiciózní struktura bude vyžadovat výraznou účast členských států, zejména s využitím strukturálních fondů a záruk fondu EFSI 68 , ale i významné investice ze strany soukromého sektoru a příslušné koordinační mechanismy. V tomto ohledu navrhovaný významný projekt společného evropského zájmu týkající se vysoce výkonné výpočetní techniky a dat velkého objemu ukazuje možnosti a kladné dopady účasti členských států.

Opatření

Harmonogram

Ve spolupráci s členskými státy a zúčastněnými stranami Komise prozkoumá příslušné mechanismy řízení a financování pro cloud pro otevřenou vědu a evropskou datovou infrastrukturu a sestaví prováděcí plán.

od roku 2016

Komise navrhne způsoby, jak zkombinovat různé zdroje financování, které projedná s členskými státy a zúčastněnými stranami za účelem naplnění cílů tohoto sdělení.

2016

ZÁVĚRY

Cílem evropské iniciativy v oblasti cloud computingu je pomoci evropské vědě, průmyslu a veřejné správě získat přístup ke špičkovým datovým infrastrukturám a službám založeným na cloudu, neboť ty se stávají rozhodujícími faktory úspěchu v prostředí digitální ekonomiky. 

Evropská iniciativa v oblasti cloud computingu by měla všem výzkumným střediskům, všem výzkumným projektům a všem výzkumným pracovníkům v Evropě zpřístupnit kapacity na světové úrovni v oblasti superpočítačů a ukládání a analýzy dat, což jsou prostředky, které potřebují k úspěchu v celosvětovém systému inovací založených na datech.

Tato iniciativa umožní rozšířit uživatelskou základnu příslušných infrastruktur a služeb o subjekty veřejného sektoru a průmysl, včetně malých a středních podniků, přičemž zaručí odpovídající úroveň bezpečnosti, přenositelnosti dat a interoperability, jakož i soulad s právními požadavky EU. 

O úspěchu této iniciativy rozhodne to, do jaké míry členské státy a subjekty soukromého sektoru přijmou za své přínosy, kterých lze dosáhnout přijetím této výzvy, a do jaké míry se v tomto směru zavážou ke vzájemné spolupráci.

(1)

 Pojem „exa-kapacita“ označuje výpočetní systémy s výkonností nejméně jednoho exaFLOPS, tj. 1018 výpočetních operací za sekundu, což je rychlost zhruba tisíckrát vyšší než u dnešních zařízení.

(2)

Viz Závěry Rady ve složení pro konkurenceschopnost, 2015.

(3)

Projev předsedy Komise Junckera z října 2015, http://bit.ly/1Y52pGi.

(4)

COM(2015) 192 final.

(5)

Přípravné práce zahájila skupina odborníků na vysoké úrovni Evropské komise, jež má za úkol poskytovat poradenství ohledně jeho zřízení: http://bit.ly/1RK7lhh

(6)

Přípravné práce již provedly poradní skupiny, např. reflexní skupina pro e-infrastruktury.

(7)

COM(2012) 529 final a výsledky pracovních skupin: http://bit.ly/1QVrvIb

(8)

COM(2012) 45 final.

(9)

Cílem je podpořit rozvoj nových průmyslových způsobů využití vysoce výkonné výpočetní techniky a zaručit veřejnému a soukromému výzkumu přístup k vysoce výkonné výpočetní technice: http://bit.ly/1RMFq0i

(10)

COM(2014) 442 final.

(11)

Politická rozprava Rady (9385/15); závěry Rady (8970/15).

(12)

COM(2012) 401 final.    

(13)

Případné legislativní návrhy budou podléhat požadavkům Komise na zlepšování právní úpravy v souladu s pokyny Komise pro zlepšování právní úpravy, SWD(2015) 111.

(14)

Tak tomu je např. v oblasti zdravotnictví, viz http://bit.ly/1XEeaTN (a projekty Evropské rady pro výzkum BIOTENSORS, DIOCLES, SMAC), astronomie (např. SparseAstro), změny klimatu, migrace či internetu (např. DIADEM, MIGRANT, RAPID, THINKBIG).

(15)

Směrnice 2007/2/ES o zřízení Infrastruktury pro prostorové informace v Evropském společenství (INSPIRE) zakotvila v acquis zásady sdílení evropských lokalizačních dat. Oblast použitelnosti těchto předpisů se však omezuje na specifická data a služby pro politiky v oblasti životního prostředí, přírodních katastrof a zdravotnictví a prozatím nebyly účinně odstraněny všechny překážky související s politikami v oblasti dat.

(16)

Nařízení č. 1089/2010, kterým se provádí směrnice 2007/2/ES.

(17)

Práce v rámci sítě pro elektronické zdravotnictví zřízené podle směrnice 2011/24 o právech pacientů, pokud jde o infrastrukturu digitálních služeb pro elektronické zdravotnictví, elektronické lékařské předpisy a služby pro výměnu lékařských záznamů o pacientech, jakož i nedávná společná akce na podporu zprávy o síti pro elektronické zdravotnictví na téma „Použití cloud computingu ve zdravotnictví“, která podporuje využití dat i pro jiné účely, než je přímá péče o jednotlivého pacienta.

(18)

Na tyto otázky se soustředil program ISA Evropské komise: http://bit.ly/24DxWUs

(19)

Sem mohou patřit i případná kvalitní statistická metadata z oficiálních statistik pro zvýšení snadnosti prohlížení, interoperability a integrace dat.

(20)

Touto otázkou se zabývá několik celosvětových iniciativ: zásady pro dohledatelná, přístupná, interoperabilní a opakovaně použitelná data (FAIR), zásady skupiny G8 pro otevřená data pro vědecký výzkum, pokyny RDA, doporučení skupiny Belmont Forum, zásady a pokyny OECD pro jednotlivé obory.

(21)

Konzultace k tématu Science 2.0 poukázala na to, že nedostatečná integrace stávajících infrastruktur je překážkou pro práci vědeckých pracovníků.

(22)

Výzkumní pracovníci buď nevědí (54 %), zda mají k dispozici prostředky pro ukládání a uchovávání svých dat, nebo takové prostředky nemají (37 %) (bit.ly/206u6hm).

(23)

http://bit.ly/1SkL9wm

(24)

http://bit.ly/1JEymCY

(25)

Žádosti o výpočetní cykly představují zhruba dvojnásobek dostupné kapacity partnerství pro vyspělou výpočetní techniku v Evropě (PRACE): http://bit.ly/1So2sgc

(26)

SWD(2016) 107.

(27)

SWD(2016) 106.

(28)

Ministerstvo obrany Spojených států bude v letech 2017–2018 investovat 525 milionů USD do pořízení tří systémů třídy „pre-exa-kapacita“ („CORAL“). Japonsko hodlá v roce 2019 investovat 1,38 mld. USD do instalování systému blížícího se kategorii exa-kapacity.

(29)

Partnerství pro vyspělou výpočetní techniku v Evropě (PRACE) umožňuje sdílení výpočetních prostředků některých členských států, avšak o zadávání zakázek na systémy vysoce výkonné výpočetní techniky se rozhoduje na vnitrostátní úrovni bez koordinace či financování na úrovni EU.

(30)

Závěry Rady (8970/15).

(31)

COM(2012) 9 final.

(32)

COM(2015) 626 final.

(33)

Pilotní projekt otevřených dat z výzkumu v rámci programu Horizont 2020 v současné době zahrnuje: budoucí a vznikající technologie, výzkumné infrastruktury, informační a komunikační technologie, otázky „nanobezpečnosti“ a „modelování“ v rámci pracovního programu „nanotechnologie, vyspělé materiály, vyspělá výroba a zpracování a biotechnologie“, vybraná témata v rámci společenských výzev: „zajišťování potravin, udržitelné zemědělství a lesní hospodářství, mořský a námořní výzkum a výzkum vnitrozemských vod a biohospodářství“, „činnosti v oblasti klimatu a životního prostředí, účinné využívání zdrojů a suroviny“ – kromě surovin, „Evropa v měnícím se světě – inovativní a přemýšlivé společnosti podporující začlenění“, „věda se společností a pro společnost“, jakož i průřezovou činnost a prioritní oblast „inteligentní a udržitelná města“. Je třeba poznamenat, že dobrovolně se mohou zapojit i projekty, které nespadají do uvedených „klíčových oblastí“.

(34)

Budou zachovány stávající výjimky pro případy, kdy by otevřený přístup k datům byl v rozporu s budoucím komerčním použitím, s pravidly ochrany soukromí a osobních údajů nebo s bezpečností a ochranou utajovaných informací EU. Z analýzy pilotního projektu vyplynulo, že ačkoliv většina projektů používá otevřená data, důležité jsou i výjimky.

(35)

C(2012) 4890 final.

(36)

Jako např. ESFRI, INSPIRE, eIRG, GÉANT, PRACE, ELIXIR, Belmont Forum a podobné iniciativy týkající se federování.

(37)

Budou-li členské státy souhlasit s financováním a s příslušnou úpravou svých operačních programů, mohou být nové iniciativy Komise financovány v rámci ESI fondů.

(38)

Závěry Rady (8970/15).

(39)

Zpráva Evropského parlamentu 2015/2147(INI).

(40)

Při plném souladu s články 7 a 8 Listiny základních práv Evropské unie a se stávajícími a budoucími ustanoveními o využívání dat pro výzkumné účely může tato iniciativa rozvíjet například služby pro vytěžování textů a dat zohledňující práva duševního vlastnictví, kontroly přístupu pro různé způsoby použití, nevratnou anonymizaci citlivých údajů před sloučením dat, „prostory pro osobní údaje“ s cílem chránit soukromí a podpořit zavádění inovativních využití, případně využívat strojově čitelná metadata s licenčními informacemi a informacemi o režimu ochrany údajů připojená k souborům dat dostupným prostřednictvím cloudu a poskytovat pokyny a osvědčené postupy pro organizační procesy, které tuto iniciativu podporují a jsou v souladu s uvedenými zásadami. Jedná se sice o technické nástroje a postupy, které se uplatní standardně a již od návrhu, mohou však napomoci k omezení výskytu nezákonných postupů a neplnění právních předpisů.

(41)

C(2012) 4890 final.

(42)

Určených Evropským strategickým fórem pro výzkumné infrastruktury (ESFRI): http://bit.ly/1pfqOe7

(43)

Včetně stávajících služeb OpenAIRE, EUDAT, EGI, IndigoDataCloud, HelixNebula, PRACE, GÉANT.

(44)

Pojem „digitalizace jako standard“ označuje služby a postupy, jež jsou standardně zpřístupněny online nebo v digitální podobě.

(45)

COM(2012) 45 final.

(46)

47 http://bit.ly/1QxERan

(47)

http://bit.ly/1WZH8wF

(48)

http://www.ecsel-ju.eu

(49)

Energeticky účinná zařízení na úrovni exa-kapacity by měla vliv na celé spektrum výpočetní techniky a přinesla by Evropě technické, hospodářské a sociální výhody. V současné době by jediné zařízení na úrovni exa-kapacity ke svému provozu potřebovalo celou elektrárnu o výkonu 700 MW, což jinak postačí k napájení 140 000 domácností po dobu jednoho roku. Z toho vyplývá potřeba nízkopříkonových čipů.

(50)

Společný návrh je přístup, jehož cílem je aktivně zapojit zákazníky a uživatele do procesu návrhu s cílem napomoci tomu, aby výsledek odrážel jejich potřeby a byl upotřebitelný.

(51)

http://bit.ly/1pqny20

(52)

Aliance výzkumných údajů v Evropě (RDA-Europe) navázala součinnost s mnohostrannou skupinou zúčastněných subjektů v oblasti normalizace IKT s cílem předložit zavedené osvědčené postupy vytvořené v alianci RDA, pokud jde o interoperabilitu v datové infrastruktuře.

(53)

Například specifikace interoperabilních prostorových dat a služeb založených na prostorových datech v rámci infrastruktury INSPIRE.

(54)

Na základě stávajících služeb OpenAIRE, EUDAT, EGI, IndigoDataCloud, HelixNebula, PRACE, GÉANT.

(55)

Např. provozované Společným výzkumným střediskem pro multidisciplinární data, ale se zaměřením na prostorová data projektů INSPIRE/GEOSS/Copernicus.

(56)

https://goo.gl/zBVi8N

(57)

SWD(2016) 107.

(58)

Posouzení dopadů bude součástí postupu přípravy příslušných programů financování v rámci finančního výhledu na období po roce 2020. Případná další prováděcí opatření, která by pravděpodobně měla významný dopad, si mohou vyžádat samostatná posouzení dopadů.

(59)

SWD(2016) 107.

(60)

Stěžejní iniciativy v oblasti budoucích a vznikajících technologií, jak jsou popsány v referenčních dokumentech programu Horizont 2020.

(61)

Zpráva SMART 2013/0043: Subjekty veřejného sektoru zaostávaly v roce 2013 za soukromým sektorem ve využívání cloudových počítačových služeb o 10 %.

(62)

Akční plán EU pro „eGovernment“ na období let 2016–2020: Urychlování digitální transformace veřejné správy.

(63)

COM(2013) 48.

(64)

COM(2016) 176.

(65)

Nařízení č. 765/2008.

(66)

https://resilience.enisa.europa.eu/cloud-computing-certification

(67)

SWD(2016) 106.

(68)

Budou zahrnuty i poradenské služby EIB v rámci Evropského centra pro investiční poradenství.

Top