22.9.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 316/224

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 3. března 2010 nazvané „Evropa 2020: Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“ (COM(2010)2020),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 6. února 2013 o sociální odpovědnosti podniků: řádné, transparentní a odpovědné obchodní chování a udržitelný růst (1),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 19. února 2009 o sociální ekonomice (2),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 2. července 2013 o přispění družstev k překonání krize (3),

—

s ohledem na článek 184 Smlouvy o fungování Evropské unie,

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 346/2013 ze dne 17. dubna 2013 o evropských fondech sociálního podnikání,

—

s ohledem na své usnesení ze dne 20. listopadu 2012 o iniciativě pro sociální podnikání – Vytvářet příznivé prostředí pro podporu sociálních podniků v rámci sociálního hospodářství a sociálních inovací (4),

—

s ohledem na své prohlášení ze dne 10. března 2011 (5),

—

s ohledem na závěry Rady ze dne 20. května 2014 o podpoře podnikání mladých lidí v zájmu sociálního začlenění mladých lidí (6),

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1296/2013 ze dne 11. prosince 2013 o programu Evropské unie pro zaměstnanost a sociální inovace („EaSI“), které zavádí osu mikrofinancování a sociálního podnikání,

—

s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů ze dne 25. října 2011 nazvané „Iniciativa pro sociální podnikání“ (COM(2011)0682),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 6. května 2015 nazvané „Strategie pro jednotný digitální trh v Evropě“ (COM(2015)0192),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 20. února 2013 nazvané „Za sociální investice pro růst a soudržnost – včetně provádění Evropského sociálního fondu v období 2014–2020“ (COM(2013)0083),

—

s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

—

s ohledem na zprávu Výboru pro zaměstnanost a sociální věci (A8-0247/2015),

A.

vzhledem k tomu, že sociální a solidární ekonomika zaměstnává více než 14 milionů lidí, což představuje přibližně 6,5 % pracovníků EU; vzhledem k tomu, že podniky sociální a solidární ekonomiky, kterých jsou v EU 2 miliony, představují 10 % podniků Unie;

B.

vzhledem k tomu, že v důsledku hospodářské a finanční krize se zvýšila míra chudoby a sociálního vyloučení, stejně jako dlouhodobá nezaměstnanost, nezaměstnanost mladých lidí a sociální nerovnost;

C.

vzhledem k tomu, že hospodářská a finanční krize nejvíce zasáhla skupiny lidí, které jsou na trhu práce nejvyloučenější a nejvíce znevýhodněné, jako jsou osoby se zdravotním postižením, mladí lidé, starší lidé, ženy, dlouhodobě nezaměstnaní a znevýhodnění pracovníci;

D.

vzhledem k tomu, že hospodářskou a finanční krizi je třeba vidět jako příležitost k vytváření udržitelnějšího hospodářského modelu EU, jenž bude více zohledňovat sociální a územní soudržnost a udržitelnost životního prostředí; vzhledem k tomu, že každé zlepšení hospodářské a finanční situace by měla doprovázet silná podpora udržitelného vytváření kvalitních pracovních míst podporujících začlenění; vzhledem k tomu, že sociální a solidární ekonomika může k dosažení tohoto cíle přispět a že na ni lze rovněž pohlížet jako na motor tohoto přechodu, jenž umožní vyvážit sociální, environmentální a hospodářské otázky;

E.

vzhledem k tomu, že poskytovatelé sociální pomoci a zdravotnických služeb, z nichž mnozí jsou sociálními podniky, představují jednu z klíčových oblastí růstu zaměstnanosti v EU, neboť v letech 2009 až 2013 vytvořili 1,3 milionu pracovních míst; vzhledem k tomu, že toto prokazuje dvojí schopnost tohoto odvětví vytvářet nová pracovní místa, a to i v období krize, a zároveň posilovat sociální a územní soudržnost v Evropě, zejména tím, že příjemcům služeb pomáhá získat zaměstnání;

F.

vzhledem k tomu, že konference s názvem „Využití potenciálu sociální ekonomiky k růstu v EU“, která se konala v Římě ve dnech 17. a 18. listopadu 2014, uznala, že sociální a solidární ekonomika hraje v evropských zemích klíčovou úlohu a přispívá k plnění řady klíčových cílů EU, jako je tvorba a zachování pracovních míst, sociální soudržnost, sociální inovace, rozvoj venkova a regionální rozvoj či ochrana životního prostředí;

G.

vzhledem k tomu, že zvýšení míry zaměstnanosti lidí ve věku 20–64 let z 69 % na alespoň 75 %, snížení počtu Evropanů žijících pod vnitrostátními hranicemi chudoby o 25 % tím, že se více než 20 milionů lidí z chudoby vymaní, patří k cílům strategie Evropa 2020, které dosud nebyly splněny;

H.

vzhledem k tomu, že ve štrasburském prohlášení z ledna 2014 se uvádí, že sociální podniky musí hrát v budoucí Evropě významnější úlohu;

I.

vzhledem k tomu, že EU je oblastí s největším podílem starší populace a nejnižším růstem obyvatel na světě; vzhledem k tomu, že podle předpovědí bude v roce 2050 průměrný věk občanů EU přesahovat 50 let; vzhledem k tomu, že stárnoucí populace a demografické změny přinášejí problémy pro systémy sociálního zabezpečení;

J.

vzhledem k tomu, že podniky sociální a solidární ekonomiky se nesnaží pouze zlepšit hospodářské a sociální podmínky, ale mohou také nabídnout pružné a inovační pracovní podmínky a mohou být lépe schopny přizpůsobit se hospodářským a sociálním okolnostem;

K.

vzhledem k tomu, že podniky sociální a solidární ekonomiky se vyznačují demokratickou správou, výrazným zapojením svých členů nebo partnerů do řízení podniku a vysokou mírou transparentnosti svých operací a že reagují na stupňující se požadavky občanů, pokud jde o etické, sociální a ekologické chování podniků;

L.

vzhledem k tomu, že podniky sociální a solidární ekonomiky zahrnují širokou škálu společností, že však právní rámec na evropské úrovni většinu těchto podniků neuznává a tyto podniky jsou uznávány pouze na vnitrostátní úrovni v některých členských státech, kde mají různou právní podobu;

M.

vzhledem k tomu, že družstva poskytují kvalitní pracovní místa, která nejsou ohrožena přemístěním, jsou otevřena všem a jsou odolná vůči krizi; vzhledem k tomu, že družstvům se díky jejich modelu družstevního podnikání podařilo během krize zvýšit obrat a růst a že musela méně často čelit úpadkům a propouštění;

N.

vzhledem k tomu, že nařízení (EU) č. 1296/2013 o programu Evropské unie pro zaměstnanost a sociální inovace („EaSI“) definuje v čl. 2 odst. 1 a 5 pojmy „sociální podnik“ a „sociální inovace“;

O.

vzhledem k tomu, že sociální inovace odkazují na rozvoj a zavádění nových myšlenek, ať už se jedná o výrobky, služby nebo modely společenského uspořádání, které mají čelit novým sociálním, územním a environmentálním požadavkům a výzvám, jako je stárnutí obyvatelstva, vylidňování, slaďování pracovního a rodinného života, řízení rozmanitosti, řešení problému nezaměstnanosti mladých lidí, začlenění nejvyloučenějších osob na trh práce a boj proti změně klimatu;

P.

vzhledem k tomu, že sociální investice jsou investice do lidí, jejichž cílem je posílit jejich dovednosti a schopnosti a podpořit je v tom, aby se plně zapojili do pracovního procesu a společenského života; vzhledem k tomu, že sociální investice se obecně vztahují na politiky v oblastech, jako je vzdělávání, péče o děti, zdravotnictví, odborná příprava, pomoc při hledání pracovního místa či rehabilitace;

Q.

vzhledem k nedostatečnému uznání podniků sociální a solidární ekonomiky, jež někdy nejsou ani uznávány jako hospodářské subjekty, mají tyto podniky ztížený přístup k veřejným i soukromým finančním prostředkům; vzhledem k tomu, že strukturální fondy a evropské programy by měly přispívat k modernizaci ekonomických struktur, včetně sociální a solidární ekonomiky, kterou zastupují odlišné druhy podniků různých velikostí (družstva, vzájemné organizace, nadace, sdružení či nové formy sociálních a solidárních podniků), přičemž většina z nich je malými či středními podniky nebo mikropodniky;

R.

vzhledem k tomu, že při podpoře podnikatelské kultury mladých lidí v EU je třeba věnovat prvořadou pozornost vzdělávání a odborné přípravě;

S.

vzhledem k tomu, že genderové rozdíly jsou v sociálním podnikání menší než u tradičních forem podnikání; vzhledem k tomu, že podnikatelky v sociální oblasti výrazně přispívají ke snižování sociálního vyloučení a k vytváření nových příležitostí rozvoje;

T.

vzhledem k tomu, že dlouhodobým nezaměstnaným je třeba poskytnout odbornou přípravu a rekvalifikaci v sociálním sektoru, a nabídnout jim tak nové příležitosti v inovativním prostředí, jako je sociální a solidární ekonomika;

U.

vzhledem k tomu, že podniky sociální a solidární ekonomiky, a zejména integrační podniky, nabízejí pracovní příležitosti především pro osoby, které jsou z trhu práce nejvíce vyloučeny, pro něž se nezaměstnanost často stává dlouhodobou nezaměstnaností; vzhledem k tomu, že členské státy by mohly zvážit podporu podniků sociální a solidární ekonomiky, které zaměstnávají nezaměstnané osoby nebo žadatele o podporu, mimo jiné v podobě případných úlev na daních a sociálních odvodech;

V.

vzhledem k tomu, že vedle jiných opatření na podporu zaměstnanosti je důležitý i doplňující a dodatečný dopad sociální a solidární ekonomiky; vzhledem k tomu, že je třeba se více zaměřit na řešení podporující opětovné začlenění osob, kterým chybí základní schopnosti a soutěživost, na trh práce, aby mohly mít později prospěch z výhod, které inovativnější řešení sociální a solidární ekonomiky nabízejí;

W.

vzhledem k tomu, že pro fungování sociálně tržního hospodářství EU a pro podporu hospodářské soutěže a spravedlnosti má zásadní význam sociální dialog; vzhledem k tomu, že sociální dialog a konzultace se sociálními partnery v rámci tvorby politik v EU představují významnou sociální inovaci;

X.

vzhledem k tomu, že zadávání veřejných zakázek má často podobu velkých jednorázových nabídek na služby nebo dodávky, což může vylučovat menší aktéry;

1.

konstatuje, že podniky sociální a solidární ekonomiky – jež nemusí nutně být neziskovými organizacemi – jsou podniky, jejichž posláním je naplnění sociálního cíle, jímž může být vytváření pracovních míst pro zranitelné skupiny, poskytování služeb svým členům nebo v obecné rovině dosažení pozitivního sociálního a environmentálního dopadu, a které své zisky reinvestují především za účelem dosažení uvedených cílů; upozorňuje, že podniky sociální a solidární ekonomiky charakterizuje závazek prosazovat následující hodnoty:

2.

domnívá se, že by Komise měla uznat rozmanitost sociálních podniků a zajistit, aby byla na úrovni EU přijata opatření na podporu všech typů sociálních a solidárních podniků;

3.

žádá Komisi a členské státy, aby bezodkladně důsledně uplatňovaly veškerá opatření stanovená v iniciativě pro sociální podnikání z roku 2012; žádá Komisi, aby v partnerství s členskými státy a místními a regionálními orgány, organizacemi občanské společnosti a klíčovými aktéry v oblasti sociální ekonomiky co nejdříve předložila druhou fázi iniciativy, která by rozšířila a prohloubila její oblast působnosti;

4.

konstatuje, že sociální a solidární ekonomika nemůže nahradit sociální stát a veřejné služby;

5.

konstatuje, že model sociálního podnikání často oslovuje mladé lidi a poskytuje jim příležitost k nalézání inovativních řešení současných problémů v hospodářské a sociální oblasti a v oblasti životního prostředí;

6.

zdůrazňuje, že podniky sociální a solidární ekonomiky působí nejvíce na místní a regionální úrovni, což jim umožňuje lépe rozpoznat specifické potřeby a nabízet výrobky a služby, nejčastěji na úrovni komunit, které těmto potřebám odpovídají, a posilovat tak sociální a územní soudržnost; domnívá se, že je třeba podporovat spolupráci podniků sociální a solidární ekonomiky napříč státy a odvětvími, a umožnit tak výměnu poznatků a postupů s cílem především podpořit růst těchto podniků;

7.

vyzývá Komisi a členské státy, aby navrhly plány a opatření ke zlepšení územní organizace, zejména v oblastech trvale znevýhodněných přírodními nebo demografickými podmínkami, jež přispějí nejen k zakládání a rozvoji podniků sociální a solidární ekonomiky a k podpoře sociálních inovací a podnikání, ale rovněž pomohou posílit sociální a územní soudržnost v EU a řešit demografické problémy, kterým Unie čelí;

8.

vřele vítá skutečnost, že roste počet tradičních podniků, které v rámci svých obchodních programů uplatňují strategie sociální odpovědnosti podniků; zdůrazňuje však, že uplatňování těchto strategie není samo o sobě dostatečným důvodem pro to, aby byl podnik považován za podnik sociální a solidární ekonomiky;

9.

domnívá se, že je třeba zjistit původ menších genderových rozdílů v sociálním podnikání, aby tvůrci politik mohli tyto faktory při podpoře sociálního a tradičního podnikání zohlednit;

10.

domnívá se, že sociální inovace se výrazným způsobem podílejí na vytváření základů pro růst, který slouží udržitelnější společnosti, jež podporuje začlenění, a přispívá k hospodářské, sociální a územní soudržnosti; konstatuje, že cílem sociálních inovací musí být účinné zlepšování kvality služeb, a nikoli prosté snižování nákladů;

11.

vítá skutečnost, že čtyři členské státy EU (Španělsko, Francie, Portugalsko a Belgie) mají vnitrostátní právní předpisy týkající se sociální a solidární ekonomiky, Polsko zahájilo strategii k rozvoji sociální a solidární ekonomiky a v Rumunsku probíhají diskuse o přijetí právních předpisů upravujících sociální a solidární ekonomiku;

12.

domnívá se, že by Komise měla uznat a podporovat úlohu neziskových poskytovatelů sociálních služeb, a to politicky i finančně;

13.

zdůrazňuje, že je třeba podporovat výměny postupů mezi inovativními podniky sociální a solidární ekonomiky, školami, akademickou obcí a aktéry zapojenými do sociálních investic a přihlížet současně i ke společenským potřebám, s cílem posílit podnikatelské dovednosti, podmínky umožňující rozvoj a růst podniků sociální a solidární ekonomiky a vytvářet sociální inovační uskupení; považuje za důležité zohledňovat postoje zúčastněných stran včetně sociálních partnerů a spotřebitelských organizací; vyzývá členské státy, aby podporovaly model družstevních podniků;

14.

zdůrazňuje, že je třeba, aby všechny členské státy vzájemně spolupracovaly na vytvoření nezbytných rámcových podmínek pro systém sociálních inovací ve všech členských státech, neboť sociální a solidární ekonomika nemůže sama o sobě bojovat proti projevům a příčinám nejnaléhavějších sociálních problémů;

15.

uznává, že EU zůstává daleko od dosažení cílů vytyčených ve strategii Evropa 2020, zejména pokud jde o cíle týkající se kvalitních pracovních míst, inovací a snížení chudoby a sociálního vyloučení; konstatuje, že sociální a solidární ekonomika přispívá nejen k udržitelnějšímu a inteligentnějšímu hospodářskému modelu, jenž podporuje začlenění, ale i k evropskému sociálnímu modelu a že je součástí jednotného trhu, a zaslouží si proto důsledné uznání a podporu ze strany EU a členských států, jež jsou již obsaženy v ústavách některých členských států a v některých klíčových dokumentech EU; žádá proto, aby se s ohledem na významný podíl, kterým může sociální a solidární ekonomika přispět k plnění cílů strategie Evropa 2020, při revizi této strategie zvážilo větší zohlednění této ekonomiky;

16.

zdůrazňuje, že demografické trendy přinášejí nové modely spotřeby a že stárnutí obyvatelstva v rozvinutých zemích klade zvyšující se nároky na sociální služby, ale poskytne i příležitosti k zakládání sociálně odpovědných podniků;

17.

zdůrazňuje, že sociální a solidární ekonomika vzhledem ke své sociální a inkluzivní povaze poskytuje pracovní příležitosti skupinám, které jsou z otevřeného pracovního trhu nejčastěji vyloučeny, a přispívá tak k solidárnosti, sociální soudržnosti i k hospodářskému růstu;

18.

je přesvědčen o tom, že podniky sociální a solidární ekonomiky mohou rozvíjet procesy, které umožní účinnější, odpovědnější a transparentnější řízení ubývajících zdrojů, a že mohou zlepšit provádění sociálně odpovědných opatření;

19.

žádá členské státy, aby více zahrnuly podniky sociální a solidární ekonomiky do akčních plánů týkajících se zaměstnanosti a sociálního začleňování i do národních programů reforem, s cílem pomoci odemknout a plně využít jejich potenciál pro vytváření pracovních míst a jejich příspěvek k dosažení hlavních cílů strategie Evropa 2020;

20.

vítá skutečnost, že předběžné financování z rozpočtu na evropskou iniciativu pro mládež bylo zvýšeno o 30 %; žádá členské státy, aby opatření na podporu sociálního podnikání koordinovaly se svými vnitrostátními plány provádění záruk pro mladé lidi; žádá Komisi a členské státy, aby podporovaly sociální podnikání a inovace ve vnitrostátních operačních programech Evropského sociálního fondu; naléhavě vyzývá, aby byly systémy záruk pro mladé lidi prováděny účinně a účelně;

21.

zdůrazňuje, že podniky sociální a solidární ekonomiky se potýkají s obtížemi, pokud jde o přístup k veřejným zakázkám, jako jsou překážky související s jejich velikostí a finanční způsobilostí; žádá rychlé a účinné provedení nových směrnic o veřejných zakázkách a o koncesích (2014/24/EU, 2014/25/EU a 2014/23/EU) s cílem dosáhnout většího zapojení podniků sociální a solidární ekonomiky do postupů zadávání veřejných zakázek pro veřejné smlouvy, zlepšit vyhrazování veřejných zakázek pro tyto podniky, posílit jejich úlohu a podpořit sociální začlenění a sociální inovace; žádá, aby byly provedeny kroky, které usnadní účast těchto podniků na veřejných zakázkách tím, že jim bude poskytnuto vhodné poradenství, budou zjednodušeny postupy a výběrová řízení budou zpracována tak, aby byla přístupná pro menší subjekty; žádá, aby se při zadávání veřejných zakázek upřednostňovaly nabídky s větší ekonomickou a sociální hodnotou před nejnižší cenou a aby veřejné zakázky zahrnovaly sociální a environmentální kritéria;

22.

vítá revizi směrnic o zadávání veřejných zakázek a o koncesích, jež zahrnuje sociální doložky a kritéria s cílem podpořit sociální začlenění a sociální inovace a smlouvy vyhrazené na podporu zaměstnanosti osob, které jsou na trhu práce nejvíce znevýhodněny; vyzývá členské státy, aby tyto zásady zadávání veřejných zakázek řádně uplatňovaly ve všech nabídkových a výběrových řízeních a aby široce využívaly kritéria ekonomicky nejvýhodnější nabídky, v souladu s environmentálními, sociálními a pracovněprávními povinnostmi; naléhavě vyzývá členské státy, aby do zadávání veřejných zakázek zahrnovaly sociální doložky a kritéria, jež posilují postavení znevýhodněných osob na trhu práce, omezují administrativní zátěž, zjednodušují postupy a zefektivňují protikorupční opatření;

23.

vyjadřuje politování nad skutečností, že strategie jednotného digitálního trhu pro Evropu, kterou předložila Komise, nezmiňuje podniky sociální a solidární ekonomiky a jejich potenciální přínos k dosahování cílů Unie; lituje, že tato strategie nezohledňuje potřebu zajistit úplný, rovný a neomezený přístup k novým digitálním technologiím, trhům a telekomunikacím pro všechny, zejména pokud jde o osoby se zdravotním postižením; zdůrazňuje, že podniky sociální a solidární ekonomiky založené na technologiích mohou hrát klíčovou úlohu, pokud jde o řešení společenských výzev přímočarým a nákladově efektivním způsobem;

24.

vyjadřuje politování nad skutečností, že ve srovnání s tradičními podniky se podniky sociální a solidární ekonomiky setkávají s ještě většími problémy při získávání finančních prostředků, a to veřejných i soukromých, a proto žádá veřejné orgány a poskytovatele finančních služeb, aby vytvořili širokou škálu vhodných finančních nástrojů, které budou sociální podniky účinně podporovat na všech úrovních jejich podnikatelského rozvoje, zejména při jejich zakládání, a aby vytvořili rámec s cílem sdružit potenciální investory a specializované fondy;

25.

upozorňuje, že přístup k finančním prostředkům komplikuje skutečnost, že finanční zprostředkovatelé neznají dostatečně reálnou situaci podniků sociální a solidární ekonomiky; zdůrazňuje, že je třeba v souvislosti s těmito podniky zlepšit odbornou přípravu těchto zprostředkovatelů a usnadnit tak přístup těchto podniků k finančním prostředkům; vyzývá proto k zavedení evropské značky důvěry pro „sociální podnikání“, která investorům umožní rozpoznat fondy s portfoliem, které zahrnuje sociální podniky, se zvláštním poukazem na evropský fond sociálního podnikání;

26.

zdůrazňuje, že je nezbytné poskytovat větší pobídky k vytváření a podpoře sítí sociálních podniků v zájmu prosazování součinností v organizaci, výměně a šíření technologií a rozvoje služeb mezi producenty v různých regionech;

27.

zdůrazňuje, že je nezbytné prosazovat strukturovanější dialog mezi malými a středními podniky, podniky sociální a solidární ekonomiky a finančními institucemi prostřednictvím specializovaných internetových platforem;

28.

vítá přijetí nařízení o evropském fondu sociálního podnikání;

29.

vítá skutečnost, že část finančních prostředků na program EaSI je vyhrazena na pomoc při poskytování finančních prostředků podnikům sociální a solidární ekonomiky; zdůrazňuje úlohu, kterou musí hrát osa sociálního podnikání programu EaSI, Evropského sociálního fondu a všech příslušných programů EU pro zlepšení fungování těchto podniků; zdůrazňuje, že je nezbytné zvyšovat informovanost o možnostech financování; vyzývá členské státy, aby zřídily národní kontaktní místa či jednotná kontaktní místa, která by pomáhala subjektům sociální a solidární ekonomiky dosáhnout na režimy financování EU;

30.

žádá Komisi, aby přezkoumala strop programu EaSI pro půjčky sociálním podnikům a určila, zda tato hodnota odráží tržní podmínky;

31.

zdůrazňuje, že je nezbytné poskytovat podnikům sociální a solidární ekonomiky dostatečné finanční prostředky na místní, regionální, státní i evropské úrovni a vytvářet mezi různými druhy podniků součinnost; žádá členské státy a EU, aby uznaly, že potřebné finanční prostředky musí být zpřístupněny; považuje proto za nezbytné zlepšit přístup sociální a solidární ekonomiky k finančním prostředkům prostřednictvím různých způsobů financování, jako jsou evropské fondy, fondy rizikového kapitálu, mikroúvěry a skupinové financování (crowdfunding);

32.

vyzývá členské státy, aby prostřednictvím místních orgánů posílily veřejné služby (např. zdravotnictví a vzdělávání) a využily je jako hnací sílu pro zlepšení kvality služeb s cílem poskytovat pracovní příležitosti a zvyšovat úroveň služeb poskytovaných v zájmu snižování chudoby a sociálního vyloučení;

33.

zdůrazňuje, že pravidla státní podpory by neměla být pro veřejné financování podniků sociální a solidární ekonomiky a sociálních služeb překážkou; v tomto smyslu žádá Komisi, aby byla při uplatňování pravidel státní podpory týkajících se těchto podniků a služeb flexibilní a aby místním a regionálním orgánům usnadňovala pochopení a správné uplatňování státních podpor, které jsou na ně zacílené;

34.

lituje, že nařízení, kterým se zřizuje Evropský fond pro strategické investice, se o sociální a solidární ekonomice zmiňuje pouze v bodech odůvodnění; žádá Komisi, aby dále podporovala přístup sociálních investic zahrnutý v balíčku sociálních investic a aby se při hodnocení projektů v rámci Evropského fondu pro strategické investice zohledňovaly investice související se sociální a solidární ekonomikou;

35.

kritizuje skutečnost, že integrační podniky, založené na partnerství mezi podniky sociální a solidární ekonomiky, obvykle nemají přístup k fondům určeným pro malé a střední podniky; vyzývá Komisi, aby navrhla novou výjimku v právní definici malých a středních podniků, obdobnou výjimkám, které se vztahují na veřejné investiční společnosti, firmy s rizikovým kapitálem a neziskové univerzity a výzkumná centra, aby mohl být integrační podnik klasifikován jako nezávislý podnik i v případě, že jiný podnik vlastní více než 25 % jeho kapitálu či hlasovacích práv v jeho správní radě, a to samostatně nebo spolu s dalšími podniky;

36.

žádá členské státy, aby podporovaly kulturu podnikání a model družstevních podniků a aby do osnov vzdělávání a odborné přípravy zahrnuly sociální podnikání a zásady sociální a solidární ekonomiky; dále je vybízí, aby podporovaly vytvoření podnikatelských inkubátorů pro podniky sociální a solidární ekonomiky na univerzitách;

37.

upozorňuje, že sociální a solidární ekonomika by mohla pomoci značně snížit v EU nezaměstnanost mladých lidí; vyzývá členské státy, aby prosazovaly větší účast podniků sociální a solidární ekonomiky ve vzdělávacích a školících programech členských států, zejména prostřednictvím duálních systémů odborné přípravy;

38.

vyzývá členské státy, aby vybavily střediska pro zaměstnanost tak, aby mohly zájemcům o práci v odvětví sociální a solidární ekonomiky poskytovat účinné informace;

39.

konstatuje, že některé podniky sociální a solidární ekonomiky jsou konkurenceschopné a zaujímají ve svém odvětví vedoucí pozici, zatímco jiné potřebují k tomu, aby mohly začít podnikat, rozvíjet a řídit své podnikání, specifické znalosti; žádá členské státy, aby vypracovaly vzdělávací programy, které by byly určeny a uzpůsobeny právě podnikatelům v sociálním odvětví, se zvláštním odkazem na skupiny s nižší mírou zaměstnanosti, jako jsou ženy a mladí lidé nebo znevýhodnění pracovníci, s cílem rozvíjet základní schopnosti a znalosti v oblasti řízení podniků;

40.

žádá členské státy, aby podporovaly celoživotní vzdělávání starších pracovníků, dlouhodobě nezaměstnaných a osob se zdravotním postižením prostřednictvím podniků sociální a solidární ekonomiky a tak jim pomohly vstoupit na trh práce;

41.

zdůrazňuje, že pro dosažení sociálních cílů podniků sociální a solidární ekonomiky je zásadně důležité náležité chápání lidských práv; vyzývá proto členské státy, aby vypracovaly programy odborné přípravy, které odborníky v sociální sféře seznámí s řádným uplatňováním zásad lidských práv v Evropě;

42.

vyzývá Komisi a členské státy, aby plně využívaly potenciál programů, jako je Erasmus+, a podporovaly tak výměnné programy studentů a učitelů, ale i dalších inovativních podnikatelů;

43.

zdůrazňuje, že odvětví s širokou rezervou pro růst a vytváření pracovních míst, jako jsou bílý sektor nebo zelený sektor, jsou odvětvími, v nichž je sociální a solidární ekonomika velmi silně zastoupená; naléhavě tudíž vyzývá členské státy, aby v těchto odvětvích podporovaly vzdělávání a odbornou přípravu;

44.

vyjadřuje hluboké politování nad nízkou mírou uznání sociální a solidární ekonomiky na evropské úrovni; domnívá se, že lepší shromažďování údajů rozdělených podle pohlaví, výměna informací a osvědčených postupů na evropské úrovni a lepší zviditelnění sociální a solidární ekonomiky a jejích úspěchů ve sdělovacích prostředcích by přispěly k většímu zapojení společnosti do sociální a solidární ekonomiky a zlepšily povědomí o tomto odvětví, jeho uznání a propagaci;

45.

podporuje vytvoření mnohojazyčné digitální platformy k výměně informací zaměřené na podniky, podnikatelské inkubátory a klastry a na investory v odvětví sociálního podnikání a podporuje usnadnění sdílení informací a přístupu k podpoře z programů EU; je přesvědčen o tom, že před vytvořením takové platformy musí předcházet konzultace se zúčastněnými stranami;

46.

žádá Komisi, aby vypracovala srovnávací studii o vnitrostátních systémech certifikace a zvláštních označení týkajících se sociální a solidární ekonomiky a aby v úzké spolupráci s podniky sociální a solidární ekonomiky usnadňovala výměnu osvědčených postupů;

47.

žádá Komisi a členské státy, aby podporovaly vytváření podnikatelských inkubátorů pro podniky sociální a solidární ekonomiky a aby vytvořily a účinně propagovaly internetovou platformu pro výměnu údajů mezi sociálními investory a sociálními podnikateli (platforma Evropa sociálních inovací), přičemž podrobnosti týkající se této platformy již byly dohodnuty;

48.

žádá členské státy, aby posílily výměnu osvědčených postupů týkajících se možných způsobů podpory podniků sociální a solidární ekonomiky a sociálních investic, např. případných daňových úlev nebo pobídek pro podniky, které pracují se zranitelnými skupinami, jako jsou osoby se zdravotním postižením;

49.

vyzývá Komisi, aby důsledně dohlížela na praktická opatření členských států s cílem zajistit, aby lidé, kteří se rozhodli pro sociální podnikání a podnikání založené na solidaritě, měli v oblasti sociálního zabezpečení, ochrany zdraví a bezpečnosti práce stejná práva jako ostatní pracovníci;

50.

vyzývá Komisi, aby zajistila, aby žádná opatření členských států nebránila volnému pohybu pracovníků, neboť je třeba, aby lidé, kteří se rozhodli pro sociální podnikání a podnikání založené na solidaritě, mohli vykonávat svou činnost kdekoli na území Unie;

51.

podporuje myšlenku, podle níž by podniky sociální a solidární ekonomiky mohly tvořit zvláštní kategorii podniků s vlastním právním statusem, pro nějž by byly konstitutivní jiné cíle, než pouhý zisk pro akcionáře; vyzývá Komisi, aby v souladu s Římskou strategií, přijatou evropskými zástupci sociální a solidární ekonomiky, předložila právní rámec pro tyto podniky v podobě evropského statusu pro družstevní společnosti, sdružení, nadace a vzájemné společnosti;

52.

vyzývá Komisi, aby posílila sociální dialog v oblasti sociální a solidární ekonomiky s cílem usnadnit sociální inovace a zlepšování pracovních podmínek a zajistit plné uznání potenciálu tohoto odvětví pro vytváření pracovních míst;

53.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.