DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.           Souvislosti návrhu

Evropská společnost stárne. Důchodové systémy v celé Evropské unii (EU) je třeba přizpůsobit tak, aby zajišťovaly přiměřené, spolehlivé a udržitelné důchody. To není jednoduché. K účinnému řešení těchto problémů je zapotřebí úzce koordinovaných opatření ze strany členských států. Návrh revize směrnice 2003/41/ES o činnostech institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění a dohledu nad nimi (IZPP)[1] zlepší správu a řízení těchto institucí, učiní je transparentnějšími a rozšíří jejich přeshraniční činnost, čímž posílí vnitřní trh.

V řadě ohledů měl být přezkum směrnice proveden již dávno.

Zaprvé, v návaznosti na hospodářskou a finanční krizi jsou zapotřebí vyšší normy správy a řízení odrážející osvědčené postupy na vnitrostátní úrovni, které ochrání účastníky a příjemce penzijních plánů a usnadní přeshraniční poskytování pojištění. Některé IZPP jsou velké finanční instituce, jejichž selhání by mohlo ovlivnit finanční stabilitu a mít dalekosáhlé sociální důsledky. To je obzvláště důležité, neboť zaměstnanecké penzijní pojištění získává čím dál více podobu příspěvkově definovaných systémů. Důchody účastníků těchto systémů jsou pak v případě nedostatečného řízení rizik nebo špatného hospodaření[2] ohroženy.

Zadruhé, musí být zmírněny rozdíly v regulaci, překrývající se požadavky a nadměrně zatěžující přeshraniční postupy. Konzultace vedené Komisí ukázaly, že jde o jednu z překážek bránících rozvoji přeshraničních trhů se zaměstnaneckým penzijním pojištěním a že omezení těchto překážek by pomohlo společnostem, včetně malých a středních podniků a nadnárodních společností, organizovat poskytování pojištění v evropském měřítku účinněji[3]. Přeshraniční IZPP, jako jsou celoevropský penzijní fond pro mobilní výzkumné pracovníky[4] nebo plánovaný přeshraniční penzijní plán pro rakouské zaměstnance[5], se v dnešní době vyskytují jen v omezené míře. Sílící tlak na odvětví zaměstnaneckého penzijního pojištění však vzhledem ke stále omezenějším možnostem veřejných důchodových systémů pravděpodobně ještě výrazněji vzroste, takže přeshraniční IZPP budou moci na trhu se zaměstnaneckým penzijním pojištěním zaujímat čím dál větší podíl. V řadě členských států byly zavedeny nové právní předpisy, jejichž cílem je z těchto států učinit volitelná místa pro přeshraniční IZPP[6].

Zatřetí, existují důkazy o vážných nedostatcích v úrovni informací poskytovaných účastníkům a příjemcům penzijních plánů v celé EU. Mnozí účastníci těchto plánů si neuvědomují, že jejich důchodová práva nejsou zaručena, nebo že i když těchto práv nabudou, mohou jim je IZPP na rozdíl od jiných finančních smluv zkrátit[7]. Zároveň si často neuvědomují, že významný dopad na jejich důchodová práva mají také poplatky.

Tento návrh vychází z řady iniciativ zahájených v posledních letech, např. bílé knihy o důchodech[8] a zelené knihy o dlouhodobém financování evropské ekonomiky[9]. V návaznosti na posledně zmíněnou knihu je cílem revize směrnice rovněž posílit schopnost IZPP investovat do aktiv s dlouhodobým ekonomickým profilem a podporovat financování udržitelného růstu v reálné ekonomice.

Odvětví IZPP se rozvíjí v mnoha členských státech, v nichž důchody ze zaměstnaneckého penzijního pojištění dosud hrály omezenou roli, mimo jiné v důsledku vytváření regulačních rámců. Nebude-li nyní stanoven aktuální regulační rámec na úrovni EU, hrozí, že členské státy si budou nadále vytvářet různá vlastní řešení, čímž regulační roztříštěnost ještě posílí. Navíc k tomu, aby se výkonnost zaměstnaneckého penzijního pojištění skutečně zlepšila, je zapotřebí dlouhého období. Nečinnost by vedla ke ztrátě příležitostí z hlediska úspor nákladů a návratnosti investic a ke špatnému finančnímu plánování u mnoha milionů Evropanů. Zároveň by nepřiměřeně zvýšila zatížení mladších generací a narušila mezigenerační solidaritu.

Tento návrh nezvažuje zavedení nových solventnostních pravidel, neboť ta nejsou pro příspěvkově definované systémy relevantní. Studie kvantitativních dopadů[10] vypracovaná Evropským orgánem pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění (dále jen „orgán EIOPA“) v roce 2013 navíc ukázala, že dříve než bude možné o solventnostních aspektech rozhodnout, budou k nim zapotřebí úplnější údaje.

1.1.        Cíle návrhu

Obecným cílem tohoto návrhu je usnadnit rozvoj spoření v rámci zaměstnaneckého penzijního pojištění. Spolehlivější a účinněji spravované důchody ze zaměstnaneckého penzijního pojištění přispějí k přiměřenosti a udržitelnosti důchodů tím, že posílí podíl doplňkových důchodových spoření na důchodovém příjmu. To zároveň posílí roli IZPP coby institucionálních investorů do reálné ekonomiky EU a zvýší schopnost evropského hospodářství nasměrovat dlouhodobé úspory do investic podporujících růst.

Tento návrh má čtyři specifické cíle: 1) odstranit zbývající obezřetnostní překážky bránící přeshraničnímu působení IZPP, zejména pak požadavkem, aby pravidla upravující investice a sdělování informací účastníkům a příjemcům stanovil domovský členský stát, jakož i objasněním postupů pro výkon přeshraničních činností a jasným vymezením oblasti působnosti domovského a hostitelského členského státu; 2) zajistit řádnou správu a řízení i řízení rizik; 3) poskytovat jasné a relevantní informace účastníkům a příjemcům a 4) zajistit, aby orgány dohledu měly k účinnému dohledu nad IZPP potřebné nástroje.

1.2.        Soulad s ostatními politikami a cíli Unie

Cíle tohoto návrhu jsou v souladu s politikami a cíli Unie. Smlouva o fungování Evropské unie (SFEU) stanoví opatření, jež zajišťují vytvoření a fungování vnitřního trhu s vysokou úrovní ochrany spotřebitele, jakož i svobodu poskytování služeb.

Tento návrh je v souladu s bílou knihou o důchodech. Zároveň je v souladu se strategií Evropa 2020, která požaduje, aby fiskální konsolidaci a dlouhodobou finanční stabilitu doprovázela strukturální reforma systémů důchodové péče v členských státech[11]. V neposlední řadě je tento návrh v souladu s dalšími iniciativami v oblasti finančních služeb, jako je Solventnost II[12], směrnice AIFMD[13] a směrnice MiFID II[14]. Jako taková spadá rovněž do oblasti působnosti agendy Komise zaměřené na silnější finanční sektor podporující růst[15].

Návrh podporuje dodržování lidských práv tím, že chrání penzijní pojištění. Je v souladu s článkem 25 Listiny základních práv EU, který vyžaduje uznání a respektování práva starších osob na to, aby vedly důstojný a nezávislý život. Navrhovaná opatření by měla pozitivní dopad na ochranu spotřebitele podle článku 38 a na svobodu podnikání podle článku 16, zejména tím, že by zajistila vyšší úroveň transparentnosti penzijního připojištění, umožnila uvědomělé plánování osobních finančních rezerv a odchodu do důchodu a zároveň usnadnila IZPP a jejich přispívajícím podnikům přeshraniční provozování činnosti. Obecný cíl pak odůvodňuje i určité omezení svobody podnikání (článek 16), neboť návrh se zaměřuje na zajištění integrity a stability trhu.

2.           Výsledky konzultací se zúčastněnými stranami a posouzení dopadů

Tento návrh vychází z několika veřejných konzultací týkajících se požadavků na kvantitativní hlediska, správu a řízení a sdělování informací. Vzhledem ke zvláštní povaze činností IZPP byli do těchto konzultací systematicky zahrnuti sociální partneři (zaměstnavatelé a odbory). V červenci 2010 Komise uspořádala konzultaci o své zelené knize o důchodech, ve které nastínila řadu myšlenek týkajících se tohoto přezkumu[16]. Na konzultaci zareagovalo bezmála 1 700 respondentů z celé EU, přičemž 350 odpovědí přišlo od členských států, vnitrostátních parlamentů, obchodních a odborových organizací a zástupců občanské společnosti a odvětví[17].

S ohledem na zpětnou vazbu k zelené knize o důchodech požádaly útvary Komise v dubnu 2011 orgán EIOPA o technické poradenství ohledně toho, jak směrnici změnit. S ohledem na zásadu proporcionality orgán EIOPA doporučil, aby se na IZPP vztahoval rámec správy a řízení stanovený směrnicí Solventnost II. Po zveřejnění návrhu doporučení[18] následovala rozsáhlá konzultace[19]. Orgán EIOPA vydal v únoru 2012 své závěrečné doporučení, na jehož základě Generální ředitelství pro vnitřní trh a služby zorganizovalo výměnu názorů mezi zúčastněnými stranami během veřejného slyšení dne 1. března 2012. Útvary Komise následně provedly studii kvantitativních dopadů týkající se kvantitativních požadavků, jakož i studii o administrativní zátěži z hlediska aspektů souvisejících se správou a řízením a sdělováním informací. Obě studie vycházejí z příspěvků zástupců odvětví a sociálních partnerů.

Tento návrh doprovází zpráva o posouzení dopadů, v níž se zvažuje celá řada možností a dílčích možností politiky. Tato zpráva byla poprvé předložena Výboru pro posuzování dopadů dne 4. září 2013. Výbor požádal, aby byla zpráva předložena znovu s doplňujícími informacemi týkajícími se stanovisek různých skupin zúčastněných stran, vymezení problému, hledisek subsidiarity a proporcionality, možností a očekávaných dopadů. Zpráva byla odpovídajícím způsobem revidována a mezi hlavní změny patřily tyto: i) komplexnější popis stanovisek členských států a různých skupin zúčastněných stran; ii) podrobnější vysvětlení problémů, které navrhované opatření řeší; iii) pokud jde o subsidiaritu, podrobnější popis toho, na co se zaměří opatření na úrovni EU; iv) jasné zdůraznění, že předmětem návrhu není další harmonizace podávání zpráv pro účely dohledu; v) nový oddíl o dopadu iniciativy na malé a střední podniky a vi) podrobnější popis předpokladů použitých při výpočtu očekávaných přínosů a nákladů různých možností. Posouzení dopadů bylo předloženo znovu dne 16. října 2013. Dne 6. listopadu výbor prohlásil, že nemůže vydat kladné stanovisko a vyžádal si některé další změny.

3.           Právní stránka návrhu

3.1.        Právní základ

Tímto návrhem se přepracovává směrnice 2003/41/ES. Současně se jím směrnice pozměňuje a kodifikují se její nepozměněná ustanovení. Právním základem směrnice 2003/41/ES jsou původní ustanovení čl. 47 odst. 2 a články 55 a 95 Smlouvy o ES (nyní články 53 a 62 a čl. 114 odst. 1 SFEU).

Návrh zachovává právní základy směrnice. Jeho cílem je vytvořit vnitřní trh prostřednictvím volného pohybu služeb a svobody usazování tím, že reguluje zavádění a vykonávání činností osob samostatně výdělečně činných a zajišťuje vysokou úroveň ochrany spotřebitelů.

Směrnice 2003/41/ES upravuje oblasti, jako jsou podmínky činnosti IZPP, včetně společného přístupu k jejich zápisu nebo povolování, pravidla a postupy, které IZPP musí dodržet, chtějí-li nabízet své služby v jiných členských státech, kvantitativní solventnostní pravidla, investiční pravidla založená na zásadě obezřetné osoby, požadavky na efektivní řízení, včetně požadavků způsobilosti a bezúhonnosti, využívání služeb interního auditu a pojistněmatematických služeb, požadavky na řízení rizik, využívání depozitářů, informace, které mají být sdělovány účastníkům a příjemcům, pravomoci v oblasti dohledu a ohlašovací povinnosti.

Tento návrh na těchto prvcích nadále staví. Pokud jde o informace, které mají IZPP sdělovat, návrh například zavádí celoevropský přehled důchodových dávek. Co se týče účinného řízení IZPP, stanoví podrobnější pravidla týkající se způsobilosti a bezúhonnosti a klíčových funkcí včetně řízení rizik. Cílem návrhu je rovněž usnadnit přeshraniční činnost.

Oba cíle směrnice 2003/41/ES jsou zachovány. Ani jeden z těchto cílů není vzhledem k druhému cíli druhotný nebo v nepřímém vztahu. Například profesionalizací řízení IZPP, jíž se docílí vymezením úkolů a povinností klíčových vedoucích pracovníků, a zavedením posuzování vlastních rizik zaměřeného do budoucna se posílí ochrana spotřebitele. Naproti tomu lepší informovanost, kterou zajišťuje přehled důchodových dávek, dává účastníkům a příjemcům do rukou nástroj, jak vedení IZPP přimět k zodpovědnějšímu chování. Vyšší úroveň harmonizace těchto požadavků pak usnadňuje přeshraniční činnost tím, že snižuje transakční náklady a stimuluje inovace na trhu.

3.2.        Subsidiarita a proporcionalita

Opatření na úrovni EU v této oblasti mají přidanou hodnotu, protože opatření na úrovni samotných členských států: i) neodstraní překážky bránící přeshraniční činnosti IZPP; ii) nezajistí vyšší minimální úroveň ochrany spotřebitelů v celé EU; iii) nepovedou k úsporám z rozsahu, diverzifikaci rizik a inovacím, které jsou s přeshraniční činností spojeny; iv) nezamezí regulatorní arbitráži mezi odvětvími finančních služeb; v) nezamezí regulatorní arbitráži mezi členskými státy a vi) nezohlední zájmy přeshraničních pracovníků.

V rámci navrhovaných opatření zůstává členským státům plná odpovědnost za organizaci jejich důchodových systémů. Tato revize toto výhradní právo nezpochybňuje. Revize se pak nezabývá ani otázkami vnitrostátních sociálních, pracovněprávních či daňových předpisů ani otázkami smluvního práva.

Návrh je v souladu se zásadou proporcionality zakotvenou v čl. 5 odst. 4 Smlouvy o Evropské unii (SEU). Zvolené možnosti politiky se snaží nalézt rovnováhu mezi veřejným zájmem, ochranou účastníků a příjemců a náklady, které vznikají institucím, přispívajícím podnikům a orgánům dohledu. Tyto možnosti byly pečlivě zváženy, vypracovány jako minimální normy a upraveny s ohledem na různé obchodní modely. Celkově lze tedy říci, že návrh podpoří poskytování zaměstnaneckého penzijního pojištění.

3.3.        Odkazy na jiné směrnice

Tento návrh je přepracovaným zněním, které odkazuje na směrnice 2003/41/ES, 2009/138/ES, 2010/78/EU[20], 2011/61/EU a 2013/14/EU[21]. Směrnice 2003/41/ES bude touto směrnicí zrušena.

3.4.        Podrobné vysvětlení návrhu

Jelikož se jedná o přepracování směrnice 2003/41/ES, níže podané podrobné vysvětlení se zaměřuje pouze na nová ustanovení nebo ustanovení, která mají být změněna.

Hlava I – OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 6 nyní obsahuje nové nebo objasněné definice „přispívajícího podniku“, „domovského členského státu“, „hostitelského členského státu“, „převádějící“ a „přijímající“ instituce, „regulovaného trhu“, „mnohostranného obchodního systému“, „organizovaného obchodního systému“, „trvanlivého nosiče“ a „klíčové funkce“.

Článek 9 ve spojení s článkem 10 již nepodávají samostatný výčet podmínek provozování, nýbrž činí členské státy odpovědnými za zajištění toho, aby každá instituce byla zapsána nebo povolena a měla zavedena řádně stanovená pravidla pro penzijní plán.

Článek 12 byl pozměněn trojím způsobem. Zaprvé stanoví, že instituce vykonává přeshraniční činnost, provozuje-li penzijní plán podléhající sociálním a pracovněprávním předpisům jiného členského státu, včetně situací, kdy jsou instituce a přispívající podnik usazeny v tomtéž členském státě[22]. Zadruhé, odstavec 4 požaduje odůvodněné rozhodnutí příslušného orgánu domovského členského státu, pokud tento orgán výkon přeshraniční činnosti zakáže. Jestliže navíc příslušný orgán domovského členského státu odmítne informovat příslušný orgán hostitelského členského státu, musí své odmítnutí zdůvodnit. Zatřetí, hostitelský členský stát již nesmí institucím vykonávajícím přeshraniční činnost ukládat žádné dodatečné požadavky na informace. Je tomu tak proto, že návrh zavádí standardizovaný přehled důchodových dávek (viz články 40 až 54).

Článek 13 stanoví nová pravidla pro přeshraniční převod penzijních plánů, který musí podléhat předchozímu povolení příslušného orgánu domovského členského státu přijímající instituce. Nestanoví-li vnitrostátní sociální a pracovněprávní předpisy týkající se organizace důchodových systémů jinak, podléhá tento převod i jeho podmínky předchozímu souhlasu dotčených účastníků a příjemců nebo případně jejich zástupců. Článek 13 rovněž zahrnuje pravidla pro výměnu informací o platných sociálních a pracovněprávních předpisech, podle nichž musí být penzijní plán provozován. Pokud po uskutečnění převodu přijímající instituce vykonává přeshraniční činnost, použije se čl. 12 odst. 8 a 9. Instituce bude penzijní plán provozovat v souladu se sociálními a pracovněprávními předpisy hostitelského členského státu[23], takže úroveň ochrany účastníků a příjemců dotčených převodem se tím nesníží.

Hlava II – KVANTITATIVNÍ POŽADAVKY

Článek 20 o investičních pravidlech se mění trojím způsobem. Zaprvé, hostitelský členský stát již nesmí institucím vykonávajícím přeshraniční činnost ukládat žádná dodatečná investiční pravidla. To usnadňuje organizaci správy investic, zejména pro příspěvkově definované systémy. Tím není oslabena ochrana účastníků a příjemců, protože ta je zajištěna přísnějšími pravidly správy a řízení a dohledu. Zadruhé, čl. 20 odst. 6 písm. a) byl aktualizován tak, aby odrážel terminologii použitou v nařízení (EU) č. .../... [MiFIR]. Zatřetí, nejednoznačný termín „trhy rizikového kapitálu“ (čl. 20 odst. 6 písm. c)) byl nahrazen zněním, které lépe odráží původní význam tohoto ustanovení, totiž že členské státy nesmějí institucím bránit v investicích do dlouhodobých nástrojů, které nejsou obchodovány na regulovaných trzích. Kromě toho by investiční pravidla neměla omezovat investice do nekotovaných aktiv, jimiž jsou financovány nízkouhlíkové a vůči změně klimatu odolné infrastrukturní projekty.

Další harmonizace pravidel týkajících se platební schopnosti instituce se nenavrhuje.

Hlava III – PODMÍNKY UPRAVUJÍCÍ ČINNOSTI

V případě malých IZPP návrh zachovává možnost členských států vyjmout z oblasti působnosti právních předpisů instituce spravující plány, které čítají méně než 100 účastníků. V případě jiných IZPP zajišťují přiměřenost požadavků na správu a řízení zvláštní opatření, např. opatření týkající se klíčových funkcí a hodnocení rizik.

KAPITOLA 1 – Systém správy a řízení

S výjimkou článků 31 a 32 (bývalé články 10 a 12) je tato hlava ve směrnici nová a stanoví nové podrobné požadavky v oblasti správy a řízení IZPP.

Článek 21 stanoví, aby správní či řídící orgán nebo orgán dohledu IZPP nesl podle vnitrostátního práva konečnou odpovědnost za to, že dotyčná IZPP dodržuje právní a správní předpisy přijaté podle této směrnice. Pravidly upravujícími správu a řízení IZPP není dotčena úloha sociálních partnerů při řízení těchto institucí.

Článek 22 stanoví, že instituce musí mít účinný systém správy a řízení, který umožňuje zdravé a obezřetné řízení jejich činností. Tento systém musí být přiměřený povaze, rozsahu a složitosti činností IZPP, aby požadavky na systém správy a řízení nepředstavovaly příliš velkou zátěž například pro malé instituce.

Článek 23 vyžaduje, aby všechny osoby, které IZPP skutečně řídí nebo zastávají klíčové funkce, měly odpovídající odbornou kvalifikaci, znalosti a zkušenosti, které jim umožní zajistit správné a obezřetné řízení instituce a řádné plnění jejich klíčových funkcí (způsobilost), a aby měly dobrou pověst a osobní integritu (bezúhonnost).

Článek 24 stanoví, aby instituce měly řádnou politiku odměňování a aby tuto politiku zveřejňovaly. Článek rovněž navrhuje svěřit Komisi pravomoc k přijetí aktu v přenesené pravomoci.

Článek 25 stanoví obecné zásady týkající se klíčových funkcí. IZPP může povolit, aby jedna osoba nebo organizační jednotka vykonávala více než jednu klíčovou funkci, funkci řízení rizik však musí přidělit vždy jiné osobě nebo organizační jednotce než té, která vykonává funkci interního auditu.

Článek 26 stanoví, že IZPP musí mít účinný systém řízení rizik, který je nezbytný pro neustálé zjišťování, sledování, řízení a hlášení všech rizik, včetně rizik týkajících se externě zajišťovaných nebo následně subdodavatelsky zajišťovaných činností, jimž jsou nebo by mohly být vystaveny, a jejich vzájemných závislostí. Řízení rizik by mělo být přiměřené velikosti a vnitřní organizaci institucí a povaze, rozsahu a složitosti jejich činností.

Článek 27 stanoví účinnou funkci interního auditu, která hodnotí přiměřenost a účinnost systému vnitřní kontroly a dalších prvků systému správy a řízení, včetně externě zajišťovaných nebo následně subdodavatelsky zajišťovaných činností. Funkci interního auditu zastává nejméně jedna nezávislá osoba uvnitř nebo vně instituce.

Článek 28 vyžaduje účinnou pojistněmatematickou funkci, která koordinuje výpočet technických rezerv a dohlíží na něj a posuzuje přiměřenost metodik a podkladových modelů, pokud účastníci a příjemci nenesou všechna rizika.

Článek 29 stanoví, že instituce musí pravidelně a neprodleně po jakékoli významné změně rizikového profilu instituce vypracovávat hodnocení rizik pro potřeby důchodů. Hodnocení musí prokázat slučitelnost několika prvků v souladu s vnitrostátními požadavky a mělo by zahrnovat nová či nově vznikající rizika související se změnou klimatu, využíváním zdrojů a životním prostředím. Hodnocení rizik pro potřeby důchodů by mělo být přiměřené velikosti a vnitřní organizaci institucí a povaze, rozsahu a složitosti jejich činností.

Článek 30 navrhuje svěřit Komisi pravomoc k přijetí aktu v přenesené pravomoci týkajícího se hodnocení rizik pro potřeby důchodů.

KAPITOLA 2 – Externí zajišťování činností a správa investic

Článek 33 stanoví pravidla pro zadávání zakázek třetím stranám (externí zajišťování činností), včetně subdodavatelsky zajišťovaných činností.

KAPITOLA 3 – Depozitář

Články 35 až 37 stanoví, že IZPP musí jmenovat jediného depozitáře, kterého pověří úschovou aktiv a povinnostmi dohledu, pokud účastníci a příjemci nesou plné investiční riziko.

Hlava IV – INFORMACE PŘEDÁVANÉ POTENCIÁLNÍM ÚČASTNÍKŮM, ÚČASTNÍKŮM A PŘÍJEMCŮM

KAPITOLA 1 – Obecná ustanovení

Tato kapitola stanoví podrobnosti týkající se informací, jež mají být poskytovány účastníkům, potenciálním účastníkům a po odchodu do důchodu příjemcům, přičemž vychází z původního článku 11.

Článek 38 stanoví obecné zásady pro sdělování informací.

Článek 39 stanoví druh informací, které účastníci (a příjemci) musí získat, např. informace o právech a povinnostech stran, rizicích a investičních možnostech a o tom, zda jsou tyto možnosti standardní, či nikoli. Podmínky konkrétního penzijního plánu musí být zveřejněny na internetových stránkách dotčené instituce.

Článek 40 ukládá IZPP povinnost, aby jednou za dvanáct měsíců poskytovaly jednotlivcům co nejsrozumitelnější přehled důchodových dávek, který zároveň představuje základní informace zadávané do plánované služby evidence důchodů popsané v bílé knize o důchodech[24]. Pokud členské státy již stanoví povinnost poskytovat jednotlivcům komplexní informace týkající se jednoho či více důchodových pilířů, ponechají si volnost navrhnout svůj vlastní důchodový informační systém, splňují-li požadavky tohoto návrhu.

KAPITOLA 2 – Přehled důchodových dávek

Články 40 až 44 obsahují obecná ustanovení upravující přehled důchodových dávek, který je určen pro aktivní účastníky penzijního plánu. Myšlenka přehledu důchodových dávek je založena na pokynu orgánu EIOPA Evropské komisi k přezkumu směrnice o IZPP a vychází z osvědčených vnitrostátních postupů uplatňovaných v řadě členských států a z mezinárodní činnosti vyvíjené organizací OECD[25]. Přehled zajišťuje srovnatelnost s informacemi požadovanými právními předpisy v jiných finančních odvětvích, např. s klíčovými informacemi pro investory v případě otevřených investičních fondů (SKIPCP), a zároveň zohledňuje zvláštnosti odvětví zaměstnaneckého penzijního pojištění. Přehled zároveň členským státům ponechává dostatečný prostor pro zavedení specifičtějších požadavků a integrovaných systémů, které umožňují srovnatelnost informací z různých pilířů důchodového systému.

Standardizace přehledu důchodových dávek by měla umožnit automatické vytváření pravidelných přehledů a jeho možné externí zajištění, čímž udrží náklady na nízké úrovni, zejména v případě menších institucí.

Články 46 až 53 stanoví položky přehledu důchodových dávek, které musí být vykládány ve spojení s článkem 45. Těmito položkami jsou:

· osobní údaje účastníka,

· označení instituce,

· záruky,

· zůstatek, příspěvky a náklady,

· projekce důchodů,

· investiční profil,

· dosavadní výkonnost a

· doplňující informace.

Článek 54 navrhuje svěřit Komisi pravomoc k přijetí aktu v přenesené pravomoci týkajícího se přehledu důchodových dávek.

KAPITOLA 3 – Další informace a dokumenty, které je třeba poskytnout

Tato kapitola se vztahuje na informace, které by IZPP měly poskytovat účastníkům a příjemcům v různých fázích penzijního plánu, tedy bezprostředně před přistoupením k penzijnímu plánu, bezprostředně před odchodem do důchodu nebo v období vyplácení dávek.

Článek 55 stanoví pro IZPP zvláštní pravidla týkající se povinnosti informovat potenciální účastníky před přistoupením k penzijnímu plánu některé IZPP.

Článek 56 stanoví, jaké informace mají být účastníkům poskytnuty před odchodem do důchodu. Tyto informace by měly být poskytnuty nad rámec přehledu důchodových dávek nejméně dva roky před odchodem do důchodu, ať už je tento odchod předem stanoven, či nikoli.

Článek 57 podrobně popisuje informace poskytované příjemcům v období vyplácení dávek. Tyto informace příjemcům by měly nahradit přehled důchodových dávek.

Článek 58 stanoví informace, které je nutno poskytnout účastníkům a příjemcům na požádání.

Hlava V – OBEZŘETNOSTNÍ DOHLED

KAPITOLA 1 – Obecná pravidla pro obezřetnostní dohled

Článek 59 stanoví za hlavní cíl obezřetnostního dohledu ochranu účastníků a příjemců.

Článek 60 vymezuje oblasti, jež je v souvislosti s touto směrnicí třeba chápat jako oblasti spadající pod obezřetnostní dohled. Tento článek odstraňuje právní nejistotu IZPP způsobenou rozdíly v oblasti působnosti obezřetnostní regulace členských států.

Článek 61 stanoví obecné zásady obezřetnostního dohledu. Například stanoví, že příslušný orgán domovského členského státu je výlučně odpovědný za obezřetnostní dohled nad všemi IZPP povolenými nebo zapsanými v jeho jurisdikci. Článek dále stanoví zásadu, že dohled nad IZPP musí být založen na prospektivním přístupu vycházejícím z rizik a že musí být zároveň včasný a přiměřený.

Článek 63 zavádí proces kontroly orgánem dohledu, jehož cílem je u IZPP zjistit finanční, organizační nebo jiné rysy, které by mohly vést k jejich rizikovějšímu profilu.

Článek 64 zajišťuje, aby všechny nové požadavky zavedené tímto návrhem byly zohledněny v pravomoci udělené příslušným orgánům v oblasti poskytování informací.

Článek 65 stanoví, že příslušné orgány musí své úkoly provádět transparentním a odpovědným způsobem.

KAPITOLA 2 – Služební tajemství a výměna informací

Články 66 až 71 obsahují ustanovení a stanoví podmínky pro výměnu informací mezi příslušnými orgány a orgány a subjekty, které pomáhají posilovat stabilitu finančního systému.

Hlava VI – ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Články 73 až 81 stanoví povinnosti v oblasti spolupráce a podávání zpráv a podmínky pro zpracování osobních údajů. Zahrnují ustanovení o hodnocení a přezkumu směrnice, změně směrnice 2009/138/ES (Solventnost II), lhůtě pro provedení směrnice, zrušení a určení.

4.           Rozpočtové důsledky

Konkrétní rozpočtové důsledky jsou posouzeny v legislativním finančním výkazu a týkají se úkolů přidělených orgánu EIOPA.

ê 2003/41/ES

2014/0091 (COD)

Návrh

SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o činnostech institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění a dohledu nad nimi

(přepracované znění)

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unieo založení Evropského společenství, a zejména na článkyčl. 5347 odst. 2a, článek a 6255 a čl. 11495 odst. 1 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské kKomise,

ò nový

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

ê 2003/41/ES

s ohledem na stanovisko Evropského hHospodářského a sociálního výboru,

ò nový

po konzultaci s evropským inspektorem ochrany údajů,

ê 2003/41/ES

v souladu s řádným legislativním postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy (3),

vzhledem k těmto důvodům:

ò nový

(1)       Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/41/ES[26] byla několikrát podstatně změněna[27]. Vzhledem k novým změnám by uvedená směrnice měla být z důvodu srozumitelnosti a přehlednosti přepracována.

ê 2003/41/ES 1. bod odůvodnění

Skutečný vnitřní trh s finančními službami je rozhodující pro posílení hospodářského růstu a tvorbu pracovních příležitostí ve Společenství.

ê 2003/41/ES 2. bod odůvodnění (přizpůsobený)

ð nový

(2)       Při vytváření tohoto vVnitřního trhu bylo již dosaženo značného pokroku, což umožnilo ð by měl umožnit ï finančním institucím působit v jiných členských státech a zajišťovat vysokou úroveň ochrany ð účastníkům a příjemcům plánů zaměstnaneckého penzijního pojištění ï pro spotřebitele finančních služeb.

ê 2003/41/ES 3. bod odůvodnění (přizpůsobený)

Sdělení Komise „Provádění rámce pro finanční trhy: akční plán“ stanoví řadu kroků, které jsou potřebné pro dokončení vnitřního trhu finančních služeb, a Evropská rada na zasedání v Lisabonu ve dnech 23. a 24. března 2000 vyzvala k provedení tohoto akčního plánu do roku 2005.

ê 2003/41/ES 4. bod odůvodnění (přizpůsobený)

Akční plán pro finanční služby označuje za naléhavou prioritu vytvoření směrnice o obezřetnostním dohledu nad institucemi zaměstnaneckého penzijního pojištění, protože tyto instituce jsou hlavními finančními institucemi hrajícími klíčovou úlohu při zajišťování integrace, efektivity a likvidity finančních trhů, ale nejsou předmětem uceleného legislativního rámce Společenství, který by jim umožňoval plně využívat výhod vnitřního trhu.

ò nový

(3)       Směrnice 2003/41/ES představovala první legislativní krok na cestě k vytvoření vnitřního trhu s poskytováním zaměstnaneckého penzijního pojištění organizovaného v celoevropském měřítku. Skutečný vnitřní trh s poskytováním zaměstnaneckého penzijního pojištění má i nadále rozhodující význam pro hospodářský růst a tvorbu pracovních míst v Evropské unii a pro řešení problému se stárnutím evropské společnosti. Směrnice z roku 2003 nebyla dosud podstatně změněna tak, aby i pro instituce zaměstnaneckého penzijního pojištění zavedla moderní systém správy a řízení vycházející z rizik.

ê 2003/41/ES 5. bod odůvodnění (přizpůsobený)

ð nový

(4)       ðJe třeba zavést opatření, která umožní další rozvoj doplňkového soukromého důchodového spoření, např. ve formě důchodů ze zaměstnaneckého penzijního pojištění. To je důležité, neboť systémy sociálního zabezpečení se dostávají pod rostoucí tlak, což znamená, že občané budou důchody ze zaměstnaneckého penzijního pojištění do budoucna stále více vnímat jako doplněk veřejných důchodových systémů. ï Jelikož se systémy sociálního zabezpečení dostávají pod rostoucí tlak, důchody ze zaměstnaneckého penzijního pojištění se v budoucnu stanou důležitým doplňkem veřejných důchodových systémů. Důchody ze zZaměstnaneckého penzijního pojištění je proto třeba rozvíjet, aniž by se však zpochybňoval význam důchodových systémů sociálního zabezpečení pro jistou, trvalou a účinnou sociální ochranu, která by měla zajišťovat dostatečnou životní úroveň ve stáří, a proto by měla být ústředním bodem cíle spočívajícího v posílení evropského sociálního modelu.

ò nový

(5)       Tato směrnice ctí základní práva a dodržuje zásady uznávané Listinou základních práv Evropské unie, zejména právo na ochranu osobních údajů, svobodu podnikání a právo na vysokou úroveň ochrany spotřebitele, a to především tím, že zajišťuje vyšší úroveň transparentnosti důchodového připojištění, umožňuje uvědomělé plánování osobních finančních rezerv a odchodu do důchodu a zároveň usnadňuje institucím zaměstnaneckého penzijního pojištění a podnikům přeshraniční provozování činnosti. Tato směrnice musí být provedena v souladu s těmito právy a zásadami.

(6)       Přestože směrnice 2003/41/ES vstoupila v platnost, i nadále přetrvávají zásadní obezřetnostní překážky, které institucím prodražují přeshraniční provozování penzijních plánů. Kromě toho je třeba zvýšit současnou minimální úroveň ochrany účastníků a příjemců těchto plánů. Je to o to důležitější, že významně vzrostl počet Evropanů závisejících na penzijních plánech, které přenášejí rizika dlouhověkosti a trhu z instituce nebo podniku poskytujícího plán zaměstnaneckého penzijního pojištění („přispívající podnik“) na jednotlivce. Kromě toho je třeba zvýšit současnou minimální úroveň informací poskytovaných účastníkům a příjemcům. Tyto okolnosti si vyžadují změnu směrnice.

ê 2003/41/ES 7. bod odůvodnění

(7)       Obezřetnostní pPravidla dohledu stanovená v této směrnici mají zajistit vysoký stupeň jistoty pro budoucí důchodce stanovením přísných kontrolních norem dohledu a jasně určovat způsob účinného řízení plánůsystémů zaměstnaneckého penzijního pojištění.

ê 2003/41/ES 8. bod odůvodnění

(8)       Instituce, které jsou úplně odděleny od jakéhokoli přispívajícího podniku a které působí na základě tvorby fondu pro jediný účel, totiž poskytování důchodových dávek, by měly mít volnost poskytovat služby a svobodu investovat a podléhat pouze koordinovaným požadavkům obezřetnostního dohledu, a to bez ohledu na to, zda se tyto instituce považují za právnické osoby.

ê 2003/41/ES 9. bod odůvodnění

(9)       V souladu se zásadou subsidiarity si členské státy mají podržet plnou odpovědnost za organizaci svých důchodových systémů a za rozhodnutí o úloze každého ze tří „pilířů“ důchodového systému v jednotlivých členských státech. V rámci druhého pilíře si také mají podržet plnou odpovědnost za úlohy a funkce různých institucí poskytujících dávky zaměstnaneckého penzijního pojištění, jako například oborové penzijní fondy, podnikové penzijní fondy a životní pojišťovny. Tato směrnice nechce toto výhradní právo zpochybňovat.

ê 2003/41/ES 10. bod odůvodnění

(10)     Vnitrostátní pravidla o účasti samostatně výdělečných osob v institucích zaměstnaneckého penzijního pojištění se liší. V některých členských státech mohou instituce zaměstnaneckého penzijního pojištění působit na základě dohod s odvětvími nebo svazy odvětví, jejichž členové působí jako samostatně výdělečné osoby, nebo přímo se samostatně výdělečnými a zaměstnatnými osobami. V některých členských státech se samostatně výdělečná osoba také může stát účastníkem instituce, pokud tato samostatně výdělečná osoba působí jako zaměstnavatel nebo poskytuje profesionální služby některému podniku. V některých členských státech se samostatně výdělečné osoby nemohou účastnit institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění, pokud nejsou splněny některé požadavky, včetně požadavků stanovených sociálními a pracovněprávnímipracovně právními předpisy.

ê 2003/41/ES 11. bod odůvodnění

(11)     Instituce řídící systémy sociálního zabezpečení, které již jsou koordinovány na úrovni UnieSpolečenství, by měly být z oblasti působnosti této směrnice vyňaty. Je však třeba přitom přihlížet ke zvláštním rysům institucí, které v jednom členském státě řídí jak systémy sociálního zabezpečení, tak plánysystémy zaměstnaneckého penzijního pojištění.

ê 2003/41/ES 12. bod odůvodnění

(12)     Finanční instituce, které již využívají legislativní rámec UnieSpolečenství, by měly být obecně vyňaty z oblasti působnosti této směrnice. Protože však tyto instituce mohou také v některých případech nabízet služby zaměstnaneckého penzijního pojištění, je důležité zajistit, aby tato směrnice nevedla k narušování hospodářské soutěže. Těmto narušením se lze vyhnout uplatňováním požadavků obezřetnosti stanoveným touto směrnicí i na činnosti životních pojišťoven v oblasti zaměstnaneckého penzijního pojištění. Komise by také měla pozorně sledovat situaci na trhu zaměstnaneckého penzijního pojištění a posuzovat možnost rozšíření dobrovolného uplatňování této směrnice na jiné regulované finanční instituce.

ê 2003/41/ES 13. bod odůvodnění

(13)     Je-li cílem zajištění finanční bezpečnosti ve stáří, měly by být dávky vyplácené institucemi zaměstnaneckého penzijního pojištění poskytovány zpravidla jako doživotní důchod. Vyplácení dočasných důchodů nebo výplata jednorázové částky by měly být také možné.

ê 2003/41/ES 14. bod odůvodnění

(14)     Je důležité zajistit, aby starší a zdravotně postižené osoby nebyly ohrožovány chudobou a mohlyi se těšit dobré životní úrovni. Přiměřené pokrytí biometrických rizik v režimech zaměstnaneckého penzijního pojištění je důležitou součástí boje proti chudobě a nejistotě starších lidí. Při vytváření penzijního plánu by zaměstnavatelé, zaměstnanci nebo jejich zástupci měli zvážit možnost vytvoření penzijního plánu zahrnujícího rezervy pro krytí rizik dlouhověkosti a rizik pracovní neschopnosti, a také zajištění pozůstalých vyživovaných osob.

ê 2003/41/ES 15. bod odůvodnění

(15)     To, že se členským státům dává možnost vyjmout z oblasti působnosti vnitrostátních prováděcích právních předpisů instituce, které spravují penzijní plány čítajícímající celkem méně než 100 účastníků, může usnadnit dohled v některých členských státech, aniž by bylo oslabeno řádné fungování vnitřního trhu v této oblasti. Nemělo by to však omezit právo těchto institucí jmenovat ke správě svého investičního portfolia a úschově svýchpéči o svá investičních aktiva správce a uschovateledepozitáře ustanovené v jiném členském státě a mající náležité povolení.

ê 2003/41/ES 16. bod odůvodnění

(16)     Instituce jako „Unterstützungskassen“ (podpůrné pokladny) v Německu, kde účastníci nemají ze zákona nárok na dávky v určité výši a kde jsou jejich zájmy chráněny povinným zákonným pojištěním proti úpadku, by měly býtmají být vyloučeny z oblasti působnosti této směrnice vyňaty.

ê 2003/41/ES 17. bod odůvodnění

(17)     Aby bylo možno chránit účastníky a příjemce, měly by instituce zaměstnaneckého penzijního pojištění omezit své činnosti na činnosti uvedené v této směrnici a na činnosti z nich vyplývající.

ê 2003/41/ES 18. bod odůvodnění

(18)     V případě úpadku přispívajícího podniku čelí účastníci penzijního plánu riziku ztráty jak svého zaměstnání, tak svých získaných důchodových práv. Proto je nutné zajistit jasné oddělení podniku od instituce a k ochraně účastníků penzijního plánu stanovit minimální normy obezřetnosti.

ê 2003/41/ES 19. bod odůvodnění

(19)     Instituce zaměstnaneckého penzijního pojištění fungujípracují v členských státech značně rozdílným způsobem a dohled nad nimi je v těchto členských státech také značně rozdílný. V některých členských státech může být dohled vykonáván nejenom nad institucemi samotnými, ale také nad subjekty nebo společnostmi, které jsou oprávněny tyto instituce řídit. Členské státy by měly mít možnost k těmto zvláštním rysům přihlížet, pokud jsou účinně splněny všechny požadavky stanovené touto směrnicí. Členské státy by také měly mít možnost povolit řízení institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění pojišťovnám a jiným finančním podnikům, aby řídily instituce zaměstnaneckého penzijního pojištění.

ê 2003/41/ES 20. bod odůvodnění

(20)     Instituce zaměstnaneckého penzijního pojištění jsou poskytovatelé finančních služeb, kteří mají značnou odpovědnost za poskytování důchodových dávek ze zaměstnaneckého penzijního pojištění, a proto by měly splňovat některé minimální normy obezřetnosti pro své činnosti a podmínky provozu.

ê 2003/41/ES 21. bod odůvodnění

(21)     S ohledem na značný počet institucí v některých členských státech je třeba pragmatického řešení ohledně předchozího povolování institucí. Pokud však instituce zamýšlí spravovat penzijní plán v jiném členském státě, mělo by být vyžadováno předchozí povolení příslušnéhoým orgánuem domovského členského státu.

ê2003/41/ES 36. bod odůvodnění (přizpůsobený)

ð nový

(22)     Aniž jsou dotčeny vnitrostátní sociální a pracovněprávnípracovní právní předpisy o organizaci penzijních plánů včetně povinného účastenstvíi a výsledků dohod vzešlých z kolektivního vyjednávání, měly by mít instituce možnost poskytovat své služby v jiných členských státech ð poté, co získají povolení od příslušného orgánu domovského členského státu instituce ï. Institucím by mělo být povoleno přijímatzískávat finanční příspěvkyprostředky od podniků usazených v jiných ð kterémkoliv ï členskémých státěech a provozovat penzijní plány s účastníky ve více než jednom členském státě. To by mohlo u těchto institucí vést ke značným úsporám z rozsahu, zlepšit konkurenceschopnost hospodářství v Uniie Společenství a usnadnit mobilitu pracovních silpohyb pracovníků. Vyžaduje to však vzájemné uznání obezřetnostních norem. Na náležité prosazování těchto obezřetnostních norem by měly dohlížet příslušné orgány domovského členského státu, pokud není určeno jinak.

ê 2003/41/ES 37. bod odůvodnění

ð nový

(23)     Instituce jednoho členského státu by při výkonu svého práva spravovat plán zaměstnaneckého penzijního pojištění smluvně sjednaný v jiném členském státě měla plně dodržovat sociálních a pracovněprávnípracovně právní předpisy platné v hostitelském členském státě, pokud se vztahují k důchodům ze zaměstnaneckého penzijního pojištění, např. definici a vyplácení důchodových dávek a podmínky převoditelnosti důchodových práv. ðAby byla zajištěna právní jistota pro přeshraniční činnosti institucí, měla by být jasně vymezena oblast působnosti obezřetnostních pravidel. ï

ò nový

(24)     Za účelem usnadnění organizace zaměstnaneckého penzijního pojištění na úrovni Unie by měly mít instituce možnost převádět penzijní plány na jiné instituce za hranicemi jiných států Unie, a to pouze pod podmínkou, že instituce, která penzijní plán přijímá („přijímající instituce“), získá povolení od příslušného orgánu domovského členského státu. Nestanoví-li vnitrostátní sociální a pracovněprávní předpisy týkající se důchodových systémů jinak, měly by tento převod i jeho podmínky podléhat předchozímu souhlasu dotčených účastníků a příjemců nebo případně jejich zástupců.

ê 2003/41/ES 26. bod odůvodnění

(25)     Obezřetně provedený výpočet technických rezerv je základní podmínkou k zajištění toho, aby mohly být plněny povinnosti spojené s vyplácenímt důchodovýché dávekky. Technické rezervy by měly být vypočítáványje třeba počítat na základě uznávaných pojistněmatematickýchpojistně matematických metod a mají být potvrzovány kvalifikovanými osobami. Maximální úrokové sazby by měly být volenyje třeba volit obezřetně podle všech souvisejících vnitrostátních pravidel. Minimální částka technických rezerv by měla postačovat k tomu, aby se mohlo pokračovat ve vyplácení dávek již vyplácených příjemcům, a současně by měla odrážet závazky, které vzniknou z nabytýchnabíhajících důchodových práv účastníků penzijního plánu.

ê 2003/41/ES 27. bod odůvodnění

(26)     Rizika krytápokrývaná institucemi se mezi jednotlivými členskými státy značně liší. Domovské členské státy by proto měly mít možnost stanovit, že výpočet technických rezerv podléhá dalším a podrobnějším pravidlům, než jsou pravidla stanovená v této směrnici.

ê 2003/41/ES 28. bod odůvodnění

(27)     Dostačující a vhodná aktiva pokrývající technické rezervy chrání zájmy účastníků a příjemců penzijního plánu, když se přispívající podnik ocitne v úpadku. Zejména u přeshraničních činností vyžaduje vzájemné uznávání zásad dohledu uplatňovaných v členských státech, aby technické rezervy byly vždy plně finančně pokryty.

ê 2003/41/ES 29. bod odůvodnění

(28)     Jestliže instituce nepracuje na přeshraničním základě, měly by mít členské státy možnost povolit nedostatečné krytí rezerv, pokud je vytvořen náležitý plán k obnově plného krytí a aniž jsou dotčeny požadavky směrnice Rady 80/987/EHS ze dne 20. října 1980 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se ochrany zaměstnanců v případě platební neschopnosti zaměstnavatele[28].

ê 2003/41/ES bod odůvodnění 30

(29)     V mnoha případech by to mohl být přispívající podnik sám, a nikolivne samotná instituce samotná, kdo buď pokrýtyje jakékoli biometrické riziko, nebo zaručití určiténěkteré dávky činebo výnos investice. V některých případech však je to instituce samotná, kdo poskytuje toto krytí nebo záruky poskytuje samotná instituce, a povinnosti přispívajícího podniku jsou obecně vyčerpány platbou nezbytných příspěvků. Za těchto okolností se nabízené produkty podobají produktům životních pojišťoven a dotyčné instituce by měly mít alespoň stejný dodatečný vlastní kapitál jako životní pojišťovny.

ê 2003/41/ES 31. bod odůvodnění

(30)     Instituce jsou investory se zvláště dlouhodobými investicemi. Zpětný odkup aktiv držených těmito institucemi nemůže být obecně učiněn pro jakýkoli jiný účel, než je vyplácení důchodových dávek. Aby se také odpovídajícím způsobem chránila práva účastníků a příjemců, měly by mít instituce možnost zvolit si umístění aktiv, které vyhovuje přesné povaze a trvání jejich pasiv. Tyto zřetele volají po účinném dohledu a takovém přístupu k investičním pravidlům, který dává institucím dostatečnou pružnost k rozhodování o nejbezpečnější a nejúčinnější investiční politice, a také je zavazuje, aby jednaly obezřetně. Soulad s pravidlem obezřetnosti proto vyžaduje investiční politiku určenou podle struktury účastenstvíníků jednotlivé instituce zaměstnaneckého penzijního pojištění.

ê 2003/41/ES 6. bod odůvodnění (přizpůsobený)

(31)     Tato směrnice tak představuje první krok na cestě ke vnitřnímu trhu s poskytováním zaměstnaneckého penzijního pojištění organizovaného v celoevropském měřítku. Stanovením „pravidla obezřetnosti“ jako základní zásady pro kapitálové investice a umožněním, aby instituce mohly působit i v zahraničí, se podporuje přesměrování úspor do odvětvíúseku zaměstnaneckého penzijního pojištění, což přispívá k ekonomickému a sociálnímu pokroku.

ê 2003/41/ES 32. bod odůvodnění (přizpůsobený)

(32)     Metody a postupy dohledu se mezi členskými státy liší. Proto by členské státy měly získatdostat určitou volnost jednání ohledně přesných pravidel investování, kteráé chtějí stanovit pro instituce usazené na jejich území. Tato pravidla Ö by Õ však Ö neměla Õ nesmějí omezovat volný pohyb kapitálu, pokud to není vyžadováno z důvodů obezřetnosti.

ê 2003/41/ES 33. bod odůvodnění (přizpůsobený)

ð nový

(33)     Jako investoři na velmi dlouhou dobu s nízkými riziky likvidity mohou instituce zaměstnaneckého penzijního pojištění investovat do nelikvidních aktiv, jako například do akcií, a na jakož i do ð nástrojů, které mají dlouhodobý ekonomický profil, nejsou obchodovány na regulovaných trzích, v mnohostranných obchodních systémech ani v organizovaných obchodních systémech ï, v rámci omezení stanovených obezřetností. Mohou také těžit z výhod mezinárodní diverzifikace. Investice do akcií, trhů rizikového kapitálu a Ö do Õ jiných měn, než jsou měny pasiv, ð a do nástrojů, které mají dlouhodobý ekonomický profil, nejsou obchodovány na regulovaných trzích, v mnohostranných obchodních systémech ani v organizovaných obchodních systémech ï, by proto neměly být omezovány pouze, vyjma z důvodů obezřetnosti.

ò nový

(34)     Pojetí nástrojů s dlouhodobým ekonomickým profilem je široké. Těmito nástroji jsou nepřevoditelné cenné papíry, a proto nemají přístup k likviditě sekundárních trhů. Často vyžadují závazky na dobu určitou, což omezuje jejich obchodovatelnost. Tyto nástroje by měly být pojímány tak, že zahrnují účasti, dluhové nástroje v nekotovaných podnicích a jim poskytnuté půjčky. Nekotované podniky zahrnují infrastrukturní projekty nebo nekotované společnosti vyhledávající růstová aktiva, nemovitý majetek nebo jiná aktiva, jež by mohla být vhodná pro dlouhodobé investiční účely. Nekotovanými aktivy jsou často nízkouhlíkové a vůči změně klimatu odolné infrastrukturní projekty, jejichž financování závisí na dlouhodobých úvěrech.

ê 2003/41/ES 34. bod odůvodnění (přizpůsobený)

Pokud však instituce pracuje na přeshraničním základě, mohou ji příslušné orgány hostitelského členského státu požádat, aby uplatňovala omezení pro investice do akcií a jiných nástrojů nepřijatých k obchodování na regulovaném trhu, do akcií a jiných nástrojů vydávaných stejným podnikem nebo aktiv vyjádřených v neodpovídajících měnách, pokud se tato pravidla uplatňují také na instituce usazené v hostitelském členském státě.

ê 2003/41/ES 35. bod odůvodnění (přizpůsobený)

Omezení týkající se volného výběru schválených správců a depozitářů aktiv prováděného institucemi omezují hospodářskou soutěž na vnitřním trhu a měla by proto být odstraněna.

ò nový

(35)     Instituce by měly mít možnost investovat v jiných členských státech v souladu s pravidly svých domovských členských států, aby se jim snížily náklady na přeshraniční činnost. Hostitelským členským státům by proto nemělo být povoleno ukládat institucím usazeným v jiných členských státech dodatečné investiční požadavky.

(36)     Některá rizika nelze snížit prostřednictvím kvantitativních požadavků zohledněných v technických rezervách a prostřednictvím požadavků na financování, ale lze je řádně řešit pouze prostřednictvím požadavků v oblasti správy a řízení. Zajištění účinného systému správy a řízení má tudíž zásadní význam pro odpovídající řízení rizik. Tyto systémy by měly být přiměřené povaze, rozsahu a složitosti činností.

(37)     Politika odměňování, která podporuje nadměrné rizikové chování, může řádné a účinné řízení rizik institucí narušit. Na instituce by se v rámci politiky odměňování měly vztahovat zásady a požadavky na zveřejňování informací, které se vztahují i na ostatní typy finančních institucí v Unii, přičemž je však třeba mít na paměti konkrétní strukturu správy a řízení institucí v porovnání s ostatními druhy finančních institucí a zároveň je nutné zohlednit velikost institucí a povahu, rozsah a složitost jejich činností.

(38)     Klíčová funkce je vnitřní způsobilost k výkonu konkrétních úkolů v oblasti správy a řízení. Instituce by měly být dostatečně způsobilé k vytvoření funkce řízení rizik, funkce interního auditu a případně pojistněmatematické funkce. Označení konkrétní funkce jako klíčové nebrání instituci v tom, aby se svobodně rozhodla, jak si tuto klíčovou funkci v praxi uspořádá, není-li v této směrnici stanoveno jinak. Toto uspořádání by nemělo vést k nepřiměřeně zatěžujícím požadavkům, neboť je třeba zohlednit povahu, rozsah a složitost činností instituce.

(39)     Všechny osoby vykonávající klíčové funkce by měly být způsobilé a bezúhonné. Pouze držitelé klíčových funkcí by však měli podléhat požadavkům na oznamování příslušnému orgánu.

(40)     S výjimkou funkce interního auditu by dále mělo být v menších a méně složitých institucích možné, aby jedna osoba nebo organizační jednotka vykonávaly více než jednu klíčovou funkci. Osoba nebo jednotka zastávající danou klíčovou funkci by však měla být odlišná od osoby nebo jednotky vykonávající podobnou klíčovou funkci v přispívajícím podniku. Příslušnému orgánu by nicméně mělo být povoleno udělovat z tohoto pravidla výjimky s ohledem na velikost institucí a povahu, rozsah a složitost jejich činností.

(41)     Je nezbytné, aby instituce zlepšily své řízení rizik tak, aby bylo možné řádně porozumět potenciálním slabinám v oblasti udržitelnosti penzijního plánu a projednat je s příslušnými orgány. Instituce by v rámci svého systému řízení rizik měly předkládat hodnocení rizik svých činností týkajících se důchodů. Toto hodnocení rizik by mělo být rovněž zpřístupněno příslušným orgánům. V tomto hodnocení by instituce měly mimo jiné podat kvalitativní popis klíčových prvků určujících jejich pozici financování v souladu s vnitrostátními právními předpisy, účinnost jejich systému řízení rizik a schopnost dodržovat požadavky týkající se technických rezerv. Toto hodnocení rizik by mělo zahrnovat nová nebo nově vznikající rizika, jako jsou rizika související se změnou klimatu, využíváním zdrojů nebo životním prostředím.

ê 2003/41/ES 22. bod odůvodnění

(42)     Každý členský stát by měl vyžadovat, aby každá instituce usazenáé na jeho území vypracovávala roční účetní závěrky a výroční zprávy s přihlédnutím ke jednotlivýmkaždému penzijnímu plánůmu provozovanýmému institucí a případně pro jednotlivé penzijní plány vypracovávala roční účetní závěrky a výroční zprávypro každý penzijní plán. Roční účetní závěrky a výroční zprávy, které poskytují skutečný a pravdivý obraz aktiv a pasiv instituce a její finanční situace, přičemž zohledňujíse zabývají jednotlivékaždým penzijním plányem provozovanéým institucí a jsou náležitě schváleny oprávněnou osobou, jsou základním zdrojem informací pro účastníky a příjemce dávek penzijního plánu a příslušné orgány. Zejména umožňují příslušným orgánům sledovat finanční zdraví instituce a hodnotit, zda je instituce schopná splnit všechny své smluvní závazky.

ê 2003/41/ES 24. bod odůvodnění

(43)     Investiční politika instituce je rozhodujícím faktorem jak pro jistotu, tak dostupnost důchodů ze zaměstnaneckého penzijního pojištění. Instituce by proto měly vypracovat a alespoň jednou zakaždé tři roky znovu posoudit prohlášení o svých investičních zásadách. Prohlášení by mělo být k dispozici příslušným orgánům a na žádost také účastníkům a příjemcům jednotlivýchkaždého penzijníchho plánůu.

ò nový

(44)     Instituce by měly mít možnost svěřit své řízení zcela nebo zčásti jiným subjektům jednajícím jejich jménem. Instituce by měly zůstat plně odpovědné za plnění všech svých povinností podle této směrnice, i pokud si plnění klíčových funkcí nebo provádění jakýchkoli jiných činností zajišťují externě.

(45)     Povinnosti úschovy a dohledu v souvislosti s aktivy institucí by měly být posíleny tím, že se objasní úloha a povinnosti depozitáře. Jmenování depozitáře by se mělo požadovat pouze u institucí provozujících plány, v nichž všechna rizika nesou účastníci a příjemci.

ê 2003/41/ES 23. bod odůvodnění (přizpůsobený)

Poskytování řádných informací účastníkům a příjemcům penzijního plánu má podstatný význam. Je zvláště důležité u žádostí o informace o finančním zdraví instituce, smluvních pravidlech, dávkách a skutečném financování nabíhajících důchodových nároků, investiční politice a řízení rizik a nákladů.

ò nový

(46)     Instituce by měly poskytovat potenciálním účastníkům, účastníkům a příjemcům jasné a přiměřené informace, které jim pomáhají při rozhodování o jejich odchodu do důchodu a zajišťují vysokou úroveň transparentnosti v různých fázích penzijního plánu, jež zahrnují období před přistoupením k penzijnímu plánu, účastenství (včetně období před odchodem do důchodu) a období po odchodu do důchodu. Zejména by měly být uváděny informace týkající se nabytých důchodových nároků, předpokládané výše důchodových dávek, rizik a záruk a nákladů. Pokud účastníci nesou investiční riziko, jsou rovněž velmi důležité doplňující informace o investičním profilu, veškerých dostupných možnostech a dosavadní výkonnosti.

(47)     Dříve než se potenciální účastníci připojí k některému penzijnímu plánu, měly by jim být poskytnuty veškeré nezbytné informace, které jim umožní se uvědoměle rozhodnout, např. pokud jde o možnosti, jak z plánu vystoupit, nebo o příspěvky, náklady a případně investiční možnosti.

(48)     Těm svým účastníkům, kteří dosud neodešli do důchodu, by instituce měly vystavovat standardizovaný přehled důchodových dávek obsahující klíčové osobní a obecné informace o penzijním plánu. Přehled důchodových dávek by měl mít standardní formát, umožňující lépe porozumět vývoji důchodových nároků v čase a napříč různými plány a sloužící mobilitě pracovních sil.

(49)     Instituce by měly účastníky s dostatečným předstihem před jejich odchodem do důchodu informovat o tom, jaké mají z hlediska vyplácení důchodu možnosti. Není-li důchodová dávka vyplácena jako doživotní důchod, měli by účastníci, jejichž odchod do důchodu se blíží, získat informace o dostupných produktech vyplácení dávek, které jim s ohledem na odchod do důchodu umožní lepší finanční plánování.

(50)     Během fáze, v níž jsou důchodové dávky vypláceny, by příjemci měli nadále dostávat informace o svých dávkách a odpovídajících možnostech jejich vyplácení. To je zvláště důležité v případě, kdy příjemci ve výplatní fázi nesou významné investiční riziko.

(51)     Příslušný orgán by měl vykonávat své pravomoci, jejichž hlavním cílem je ochrana účastníků a příjemců.

(52)     Oblast působnosti obezřetnostního dohledu se mezi členskými státy liší. To může působit problémy v případě, kdy instituce musí vyhovět obezřetnostní regulaci svého domovského členského státu a zároveň dodržet sociální a pracovněprávní předpisy svého hostitelského členského státu. Objasněním toho, které oblasti jsou pro účely této směrnice považovány za součást obezřetnostního dohledu, se sníží právní nejistota a související transakční náklady.

(53)     Vnitřní trh pro instituce vyžaduje vzájemné uznávání obezřetnostních norem. Na dodržování těchto norem ze strany institucí by měly dohlížet příslušné orgány domovského členského státu instituce. Členské státy by měly příslušným orgánům udělit nezbytné pravomoci k využívání preventivních nebo nápravných opatření, pokud instituce některý z požadavků této směrnice poruší.

ê 2003/41/ES 25. bod odůvodnění (přizpůsobený)

Aby příslušné orgány plnily své úkoly předepsané jim právními předpisy, je jim třeba poskytnout odpovídající práva na informace a pravomoci k provádění zásahů vůči institucím a osobám, které je skutečně řídí. Tam, kde instituce zaměstnaneckého penzijního pojištění převedla důležité úkoly, jako například řízení investic, informační technologie nebo účetnictví, na jiné podniky (externí zajištění), mělo by být možno rozšířit práva na informace a pravomoci k zásahům tak, aby pokrývaly tyto převedené úkoly a bylo možno kontrolovat, zda jsou tyto činnosti vykonávány v souladu s pravidly pro dohled.

ò nový

(54)     Za účelem zajištění účinného dohledu nad externě zajištěnými činnostmi, včetně všech následně subdodavatelsky zajištěných činností, je nezbytné, aby příslušné orgány měly přístup ke všem relevantním údajům poskytovatelů služeb, jimž byly činnosti externě zadány, bez ohledu na to, zda jsou tito poskytovatelé regulovanými či neregulovanými subjekty, a aby měly právo provádět kontroly na místě. Aby se zohlednil tržní vývoj a zajistil trvalý soulad s podmínkami pro externí zajišťování činností, měly by instituce uvědomit příslušné orgány dříve, než rozhodující nebo významné činnosti nechají externě zajistit.

(55)     Je třeba přijmout ustanovení o výměně informací mezi příslušnými orgány, jinými orgány a subjekty, jejichž úkolem je posilování stability finančního systému a ukončování penzijních plánů. Je proto nutné stanovit podmínky, za kterých by byla tato výměna informací možná. Lze-li navíc informace sdělovat pouze s výslovným souhlasem příslušných orgánů, měly by mít tyto orgány možnost svůj souhlas případně podmínit splněním přísných podmínek.

(56)     Směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES[29] upravuje zpracování osobních údajů prováděné v členských státech v souvislosti s touto směrnicí a pod dohledem příslušných orgánů. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001[30] upravuje zpracování osobních údajů prováděné evropskými orgány dohledu podle této směrnice a pod dohledem evropského inspektora ochrany údajů. Veškeré zpracování osobních údajů prováděné v rámci této směrnice, jako je výměna nebo přenos osobních údajů příslušnými orgány, by mělo být v souladu s vnitrostátními pravidly pro provedení směrnice 95/46/ES a jakákoli výměna nebo přenos informací evropskými orgány dohledu by měly být v souladu s nařízením (ES) č. 45/2001.

(57)     Za účelem zajištění hladkého fungování vnitřního trhu s poskytováním zaměstnaneckého penzijního pojištění organizovaného v celoevropském měřítku by Komise měla po konzultaci s orgánem EIOPA přezkoumat uplatňování této směrnice, vypracovat o něm zprávu a tuto zprávu předložit Evropskému parlamentu a Radě čtyři roky po vstupu této směrnice v platnost. V rámci tohoto přezkumu by mělo být především posouzeno uplatňování pravidel pro výpočet technických rezerv, finanční krytí technických rezerv, regulatorní kapitál, míra solventnosti, investiční pravidla a veškeré další aspekty týkající se platební schopnosti instituce.

(58)     V zájmu zachování spravedlivé hospodářské soutěže mezi institucemi by mělo být přechodné období umožňující pojišťovnám, na které se vztahuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES[31], provozovat jejich činnost v oblasti poskytování zaměstnaneckého penzijního pojištění podle pravidel uvedených v článku 4 směrnice 2009/138/ES prodlouženo do 31. prosince 2022. Směrnice 2009/138/ES by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna.

(59)     Za účelem upřesnění požadavků uvedených v této směrnici by měla být Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o jasné vymezení politiky odměňování, hodnocení rizik pro potřeby důchodů a přehled důchodových dávek. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni. Při přípravě a vypracovávání aktů v přenesené pravomoci by Komise měla zajistit, aby byly příslušné dokumenty předány současně, včas a vhodným způsobem Evropskému parlamentu a Radě.

ê 2003/41/ES 38. bod odůvodnění (přizpůsobený)

Je-li plán spravován v odděleném účetním vykazování, ustanovení této směrnice se na uvedený plán uplatňují individuálně.

ê 2003/41/ES 39. bod odůvodnění (přizpůsobený)

Je důležité přijmout opatření k zajištění spolupráce mezi příslušnými orgány členských států za účelem dohledu, jakož i mezi uvedenými orgány a Komisí k jiným účelům. Pro účely výkonu svých povinností a přispění k důslednému a včasnému uplatňování této směrnice si příslušné orgány navzájem poskytnou informace nutné k uplatňování této směrnice. Komise oznámila svůj záměr vytvořit výbor dohlížitelů, aby podpořila spolupráci, koordinaci a výměnu názorů mezi příslušnými orgány a důsledné uplatňování této směrnice.

ê 2003/41/ES 40. bod odůvodnění

(60)     Jelikož cíle navrhovaného opatření, totiž vytvoření právního rámce UnieSpolečenství pro instituce zaměstnaneckého penzijního pojištění, nemůže být dosaženo uspokojivě pouze na úrovni členských států, a proto jich, z důvodů jeho rozsahu a účinků tohoto opatření, jich může být lépe dosaženo na úrovni UnieSpolečenství, může UnieSpolečenství přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku tato směrnice nepřekračuje rámec toho, co je nezbytné pro dosažení uvedeného cíle.

ò nový

(61)     Členské státy se v souladu se Společným politickým prohlášením členských států a Komise ze dne 28. září 2011 o informativních dokumentech[32] zavázaly, že v odůvodněných případech doplní oznámení o opatřeních přijatých k provedení směrnice ve vnitrostátním právu o jeden či více dokumentů, které objasňují vztah mezi jednotlivými ustanoveními směrnice a příslušnými částmi vnitrostátních nástrojů přijatých k provedení směrnice ve vnitrostátním právu. V případě této směrnice považuje normotvůrce předložení těchto dokumentů za odůvodněné.

(62)     Povinnost provést tuto směrnici ve vnitrostátním právu by se měla omezovat na ustanovení, která v porovnání s předchozími směrnicemi představují podstatnou změnu. Povinnost provést ve vnitrostátním právu nezměněná ustanovení totiž vyplývá z předchozích směrnic.

(63)     Touto směrnicí by neměly být dotčeny povinnosti členských států týkající se lhůt pro provedení směrnic uvedených v části B přílohy I ve vnitrostátním právu a pro jejich použití,

ê 2003/41/ES

PŘIJALY TUTO SMĚRNICI:

ò nový

Hlava I

OBECNÁ USTANOVENÍ

ê 2003/41/ES

Článek 1

Předmět

Tato směrnice stanoví pravidla pro přístup k činnostem prováděným institucemi zaměstnaneckého penzijního pojištění a pro jejich výkon.

Článek 2

Oblast působnosti

1. Tato směrnice se použijevztahuje na instituce zaměstnaneckého penzijního pojištění. PokudTam, kde v souladu s vnitrostátními právními předpisy nemajíjsou instituce zaměstnaneckého penzijního pojištění právní subjektivituprávnickou osobou, uplatňují členské státy tuto směrnici buď na uvedené instituce, nebo, – s výhradou odstavce 2, – na povolené subjekty odpovědné za jejich řízení a jednající jejich jménem.

2. Tato směrnice se nepoužijevztahuje na:

ê 2003/41/ES (přizpůsobený)

a) instituce spravující systémy sociálního zabezpečení, na něž se vztahují nařízení Ö Evropského parlamentu a Rady Õ (EHS) č. 1408/71[33] 883/2004[34] a nařízení (EHS) č. 574/72[35] 987/2009[36] ;

ê 2011/61/EU čl. 62 bod 1

              b) instituce, na něž se vztahují směrnice 73/239/EHS[37], směrnice 85/611/EHS[38], směrnice 93/22/EHS[39], směrnice 2000/12/ES[40], směrnice 2002/83/ES[41] a 2004/39/ES[42], 2009/65/ES[43] , 2009/138/ES, 2011/61/EU[44] a 2013/36/EU[45];

ê 2003/41/ES

              c) instituce, které fungují na základě systému průběžného financování;

              d) instituce, ve kterých zaměstnanci přispívajících podniků nemají žádné zákonné nároky na dávky a ve kterých přispívající podnik může kdykoliv zpětně odkoupit aktiva a nemusí nutně splnit své povinnosti při vypláceníýplatách důchodových dávek;

              e) podniky, které s ohledem na vypláceníýplatu důchodových dávek svým zaměstnancům vytvářejí důchodovou rezervu.

Článek 3

PoužitíUplatňování na instituce provozující systémy sociálního zabezpečení

Na instituce zaměstnaneckého penzijního pojištění provozující také povinné penzijní plánydůchodové systémy vztahující se k zaměstnání, které se považují za systémy sociálního zabezpečení, na něž se vztahují nařízení (EHS) č. 883/20041408/71 a nařízení (EHS) č. 987/2009574/72, se tato směrnice použijevztahuje, pokud jde opouze co se týče jejich činnosti v oblasti nepovinného zaměstnaneckého penzijního pojištění. V uvedeném případě se pasiva a odpovídající aktiva vykazují samostatně a nelze je převádět do povinných penzijních plánůdůchodových systémů, které se považují za systémy sociálního zabezpečení, nebo opačným směrem.

Článek 4

Dobrovolné použitíuplatňování na instituce, na něež se vztahuje směrnice 2009/138/ES2002/83/ES

ê 2003/41/ES (přizpůsobený)

Domovské členské státy se mohou rozhodnout, že použijíbudou uplatňovat články 9 až 16 a články 18 až 21 Ö 9 až 15, článek 20 až čl. 24 odst. 2, články 25 až 29, 31 až 53 a 55 až 71 Õ této směrnice na činnosti v oblasti zaměstnaneckého penzijního pojištění u životních pojišťoven, na něž se vztahuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES2002/83/ES ze dne 5. listopadu 2002 o životním pojištění. V tomto případě se všechna aktiva a pasiva odpovídající uvedeným činnostem vykazují, spravují a organizují odděleně od činností Ö životních Õ pojišťoven a nelze je převádět.

V tomto případě a pouze v souvislosti s jejich činnostmipři jejich činnosti v oblasti zaměstnaneckého penzijního pojištění se na Ö životní Õ pojišťovny nepoužijívztahují články 20 až 26, 31 a 36 Ö 76 až 86, 132, čl. 134 odst. 2, článek 173, čl. 185 odst. 5, 7 a 8 a článek 209 Õ směrnice 2009/138/ES2002/83/ES.

Domovský členský stát zajistí, aby buď příslušné orgány, nebo orgány příslušné pro dohleddozor nad Ö životními Õ pojišťovnami, na něž se vztahuje směrnice 2009/138/ES2002/83/ES, v rámci své dohlížecí činnosti ověřovaly přísné oddělení činností v oblasti zaměstnaneckého penzijního pojištění.

Článek 5

Malé instituce penzijního pojištění a zákonem stanovené plány

S výjimkou článku 19 Ö článků 34 až 37 Õ se členské státy mohou rozhodnout nepoužítuplatňovat celou tuto směrnici nebo její část na jakékoli instituce usazené na jejich území, které provozují penzijní plány čítající celkemmající dohromady méně než 100 účastníků. S výhradou čl. 2 odst. 2 by však tyto instituce měly mít Ö mají Õ právo uplatňovat tuto směrnici dobrovolně. Článek 1220 lze použítse použije, pouze pokudkdyž se uplatňují všechna ostatní ustanovení této směrnice.

Členské státy se mohou rozhodnout neuplatňovat použít články 9 až 17 Ö 1 až 8, 12, 20 a 34 až 37 Õ na instituce, u kterých je poskytování zaměstnaneckého penzijního pojištění stanoveno na základě právních předpisů a je zaručeno orgánem veřejné moci. Článek 1220 lze použítse použije, pouze pokudkdyž se uplatňují všechna ostatní ustanovení této směrnice.

ê 2003/41/ES

Článek 6

Definice

Pro účely této směrnice se rozumí:

              a) „institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění“ nebo jen „institucí“ instituce, která bez ohledu na svoujejí právní formu, fungujeící na základě kapitálového krytí, a je zřízenaá odděleně od jakéhokoli přispívajícího podniku nebo odvětvového svazu přispěvatelůpřispěvovatelů pro účely poskytování důchodových dávek v souvislosti se zaměstnaneckou činností na základě dohody nebo smlouvy sjednané:

– individuálně nebo kolektivně mezi zaměstnavatelem či zaměstnavateli a zaměstnancem či zaměstnanci nebo jejich zástupci, nebo

– se samostatně výdělečnými osobami v souladu s právními předpisy domovského a hostitelského členského státu,

              a kteráé vykonáváají činnosti z toho přímo vyplývající;

              b) „penzijním plánem“ smlouva, dohoda, svěřenecká listina nebo pravidla stanovící, které důchodové dávky jsou poskytovány a za jakých podmínek;

ê 2003/41/ES (přizpůsobený)

ð nový

              c) „přispívajícím podnikem“ každý podnik nebo jiný subjekt, bez ohledu na to, zda zahrnuje jednu nebo více právnických nebo fyzických osob nebo se z nich skládá, který působí jako zaměstnavatel nebo jako osoba samostatně výdělečně činná nebo jejich kombinace a který platí příspěvky instituci zaměstnaneckého penzijního pojištění ð který je v souladu s vnitrostátními právními předpisy právně vázán k poskytování penzijního plánu nebo se k tomuto poskytování zavázal dobrovolně; ï

ê 2003/41/ES

              d) „důchodovými dávkami“ dávky vyplácené při dosažení nebo očekávaném dosažení odchodu do starobního důchodu, nebo pokud jsou doplňkové k uvedeným dávkám a poskytovány jako podpůrné, formou plateb při úmrtí, invaliditě nebo ukončení zaměstnání, anebo ve formě podpory nebo služeb v případě nemoci, potřebnosti nebo úmrtí. Aby se napomohlo finančnímu zabezpečení po odchodu do starobního důchodu, vyplácejí se tyto dávky doživotně. Mohou však být také vypláceny dočasně nebo jednorázově;

              e) „účastníkem“ osoba, jejíž zaměstnanecká činnost jií opravňuje nebo bude opravňovat k pobírání důchodových dávek v souladu s ustanoveními penzijního plánu;

              f) „příjemcem“ osoba pobírající důchodové dávky;

              g) „příslušnými orgány“ vnitrostátní orgány určené k plnění povinností stanovených touto směrnicí;

              h) „biometrickými riziky“ rizika spojená s úmrtím, invaliditou a dlouhověkostí;

ê 2003/41/ES (přizpůsobený)

ð nový

              i) „domovským členským státem“ členský stát, ð ve kterém byla instituce povolena nebo zapsána a ve kterém má své správní ústředí. Správním ústředím se odkazuje na místo, v němž se uskutečňují hlavní strategická rozhodnutí rozhodovacího orgánu instituce; ï kde má instituce sídlo a správní ústředí, nebo pokud nemá sídlo, své správní ústředí;

ê 2003/41/ES (přizpůsobený)

ð nový

              j) „hostitelským členským státem“ členský stát, jehož sociální a pracovněprávnípracovně právní předpisy vztahující se kpro oblast plánům zaměstnaneckého penzijního pojištění se rovněž použijí pro vztah mezi přispívajícím podnikem a účastníky ð nebo příjemci ï;.

ò nový

k) „převádějící institucí“ instituce převádějící celý penzijní plán nebo jeho část na instituci v jiném členském státě;

l) „přijímající institucí“ instituce přijímající celý penzijní plán nebo jeho část od instituce v jiném členském státě;

m)      „regulovaným trhem“ mnohostranný systém v Unii ve smyslu čl. 2 odst. 1 bodu 5 nařízení (EU) č. …/… [MiFIR];

n)       „mnohostranným obchodním systémem“ mnohostranný systém v Unii ve smyslu čl. 2 odst. 1 bodu 6 nařízení (EU) č. …/… [MiFIR];

o) „organizovaným obchodním systémem“ systém nebo zařízení v Unii uvedené v čl. 2 odst. 1 bodě 7 nařízení (EU) č. .../... [MiFIR];

p) „trvalým nosičem“ nástroj, který umožňuje účastníkovi nebo příjemci ukládat informace určené jemu osobně tak, aby k nim měl přístup i v budoucnosti po dobu odpovídající účelu těchto informací, a který umožňuje reprodukci uložených informací v nezměněném stavu;

q) „klíčovou funkcí“ v systému správy a řízení vnitřní způsobilost k provádění praktických úkolů; systém správy a řízení zahrnuje funkci řízení rizik, funkci interního auditu, a pokud instituce přijímá finanční závazky nebo vytváří technické rezervy, rovněž pojistněmatematickou funkci.

ê 2003/41/ES (přizpůsobený)

ð nový

Článek 7

Činnosti instituceí

Každý Ččlenskéý státy vyžadujíe od institucí usazených na jejich území, aby omezily svou činnost na operace související s poskytováním důchodových dávekv oblasti zaměstnaneckého penzijního pojištění az něho vyplývajících na činnostií, které z těchto operací vyplývají.

Pokud Ö životní Õ pojišťovna v souladu s článkem 4 spravuje své činnosti v oblasti zaměstnaneckého penzijního pojištění odděleným vykazováním svých aktiv a pasiv, omezují se takto odděleně vykazovaná aktiva a pasiva na operace související s poskytováním důchodových dávek a s na činnostimi, které z těchto operací z toho přímo vyplývajícími.

Článek 8

PrávníZákonné oddělení přispívajících podniků od institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění

Každý Ččlenskéý státy zajistí, aby byl přispívající podnik právně oddělen od instituce zaměstnaneckého penzijního pojištění, aby v případě úpadku přispívajícího podniku byla aktiva instituce chráněna v zájmu účastníkůpenzijního plánu a příjemcůdůchodových dávek v případě úpadku přispívajícího podniku.

Článek 9

Podmínky pro provoz institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění ð Zápis nebo povolení ï

1. Každý Ččlenskéý státy upro každéou uvedenou institucei usazenéou na jejichjeho území zajistí, aby

ê 2010/78/EU čl. 4 bod 1 písm. a) (přizpůsobený)

              a)tato instituce byla zapsána příslušným dozorovým orgánem dove vnitrostátníhom rejstříku nebo Ö jím Õ byla povolena; v případě přeshraničních činností uvedených v článku 1220 se v rejstříku uvádějí také členské státy, ve kterých instituce působí; tyto informace se sdělujíjsou sděleny Evropskému orgánu dohledu (Evropskémuho orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění) (dále jen „orgán EIOPA“) zřízenému nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1094/2010[46], který je zveřejní na svých internetových stránkách.;

ê 2003/41/ES (přizpůsobený)

              b) instituce byla skutečně vedena osobami s dobrou pověstí, které samy musí mít vhodnou odbornou kvalifikaci a praxi, nebo zaměstnávala poradce s vhodnou odbornou kvalifikací a praxí;

ò nový

Článek 10

Pravidla penzijního plánu

ê 2003/41/ES

c) Členské státy u každé instituce usazené na jejich území zajistí, aby byla zavedena řádně stanovená pravidla týkající sepro fungování každého penzijního plánu provozovaného institucí a účastníci byli o těchto pravidlech odpovídajícím způsobem informováni;.

ê 2003/41/ES (přizpůsobený)

d) všechny technické rezervy byly počítány a potvrzovány pojistným matematikem nebo jiným odborníkem v této oblasti, např. auditorem, podle vnitrostátních právních předpisů a na základě pojistně matematických metod uznávaných příslušnými orgány domovského členského státu;

ò nový

Článek 11

Závazek k pravidelnému financování a poskytování dodatečných dávek

ê 2003/41/ES

(e)1. Členské státy u každé instituce usazené na jejich území zajistí, aby se v případě, žetam, kde přispívající podnik zaručuje vyplácenívýplaty důchodových dávek, zavázala kbylo zajištěno pravidelnému financování.;

ê 2003/41/ES (přizpůsobený)

f) účastníci byli dostatečně informováni o podmínkách penzijního plánu, zejména o

            i) právech a povinnostech stran zapojených do penzijního plánu;

            ii) finančních, technických a jiných rizicích spojených s penzijním plánem;

            iii) povaze a rozložení těchto rizik.

ê 2003/41/ES

2. V souladu se zásadou subsidiarity a spo náležitýmém přihlédnutím k rozsahu důchodových dávek nabízených režimy sociálního zabezpečení mohou členské státy stanovit, že účastníkům jsoubudou nabízeny dodatečné dávky v podobě krytí rizik dlouhověkosti a invalidity, poskytování dávek pozůstalým vyživovaným osobám a záruka vrácení příspěvků jako dodatečné dávky, pokud s tím souhlasí zaměstnavatelé a zaměstnanci nebo jejich příslušní zástupci.

ê 2003/41/ES (přizpůsobený)

3. Členský stát může stanovit, že podmínky pro provoz instituce usazené na jeho území podléhají dalším požadavkům, aby bylo zajištěno, že zájmy účastníků a příjemců jsou náležitě ochráněny.

ê 2010/78/EU čl. 4 bod 1 písm. a) (přizpůsobený)

5. V případě přeshraniční činnosti uvedené v článku 20 podléhají podmínky provozování instituce předchozímu povolení příslušnými orgány domovského členského státu. Při udělení tohoto povolení členské státy okamžitě informují Evropský orgán dohledu (Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění).

ê 2003/41/ES (přizpůsobený)

ð nový

Článek 1220

Přeshraniční činnosti ð a postupy ï

1. Aniž jsou dotčeny vnitrostátní sociální a pracovněprávnípracovně právní předpisy o organizaci důchodových systémůpenzijních plánů, včetně ustanovení o povinném účastenstvíi a výsledků dohod o kolektivním vyjednávání, dovolí členské státy podnikům usazeným na jejich územích finančně přispívat institucím ð, které mají v úmyslu vykonávat nebo vykonávají přeshraniční činnost ï zaměstnaneckého penzijního pojištění povoleným v jiných členských státech. Dovolí také institucím Ö povoleným na jejich území Õ zaměstnaneckého penzijního pojištění povoleným na svých územích ð vykonávat přeshraniční činnost ï přijímat Ö přijímáním Õ finančních příspěvkůy od podniků usazených na územích ð kteréhokoliv ï jiných členskéhoých státuů.

2. Instituce, která Ö má v úmyslu Õ chce ð vykonávat přeshraniční činnost a ï přijímatbýt financována finanční příspěvky od přispívajícího podnikuem usazeným na území jiného členského státu, podléhá předchozímu povolení vydanému příslušnými orgány jejíhosvého domovského členského státu , jak je uvedeno v čl. 9 odst. 5. Instituce oznámí svůj úmysl přijímatpřijmout finanční příspěvky od přispívajícího podniku usazeného na území jiného členského státu příslušným orgánům domovského členského státu, ve kterém jí bylo uděleno povolení k činnosti.

3. Členské státy vyžadují od institucí ð, které jsou povoleny nebo zapsány ï usazených na jejich územích, a které mají v úmysluzamýšlejí být financovány Ö přijímat finanční příspěvky Õ podnikem usazeným na území jiného členského státu, aby v oznámení podle odstavce 2 poskytly tyto informace:

a)           hostitelský členský stát nebo hostitelské členské státy;

b)           názevjméno ð a místo správního ústředí ï přispívajícího podniku;

c)           hlavní vlastnosti penzijního plánu, který má být provozován pro přispívající podnik provozován.

ê 2003/41/ES (přizpůsobený)

ð nový

4. Je-li příslušnému orgánu domovského členského státu podáno oznámení podle odstavce 2 a pokud tento orgán nemá žádný důvod k pochybnostem o tom, ð tento orgán nevydal rozhodnutí v tom smyslu, ï že správní struktura, nebo finanční situace instituce, a ani dobrá pověst, a odborná kvalifikace neboa praxe jejích vedoucích pracovníků jsou ð nejsou ï slučitelné se Ö zamýšlenými Õ činnostmi navrhovanými v hostitelském členském státě, sdělí do tří měsíců po obdržení všech informací podle odstavcečlánku 3 tyto informace příslušným orgánům hostitelského členského státu a následně náležitě o tom informuje dotyčnou instituci.

ò nový

Rozhodnutí uvedené v prvním pododstavci musí být zdůvodněno.

Pokud příslušný orgán domovského členského státu odmítne sdělit informace uvedené v prvním pododstavci příslušným orgánům hostitelského členského státu, udá dotyčné instituci důvody svého odmítnutí do tří měsíců od obdržení všech informací uvedených v odstavci 3. Toto odmítnutí nebo nečinnost lze napadnout u soudu v domovském členském státě.

ê 2003/41/ES (přizpůsobený)

ð nový

5. Než instituce začne provozovat Ö vykonávat přeshraniční činnost Õ penzijní plán pro přispívající podnik v jiném členském státě, informují příslušné orgány hostitelského členského státu do dvou ð jednoho ï měsíceů po obdržení informací uvedených v odstavci 3 příslušné orgány domovského členského státu o případných požadavcích sociálních a pracovněprávníchpracovně právních předpisůech vztahujících se k důchodům ze zaměstnaneckého penzijního pojištění, podle nichž musí být penzijní plán financovaný přispívajícím podnikem v hostitelském členském státě provozován, a o všech předpisech, které mají být uplatňovány v souladu s čl. 18 odst. 7 a s odstavcem 7 tohoto článku. Příslušné orgány domovského členského státu sdělí tuto informaci instituci.

6. Po obdržení sdělení uvedeného v odstavci 5, nebo pokud příslušné orgány domovského členského státu nezašlou žádné sdělení do uplynutí lhůty stanovené v odstavci 5, může instituce začít Ö vykonávat přeshraniční činnost Õ provozovat penzijní plán financovaný přispívajícím podnikem v hostitelském členském státě v souladu se požadavky sociálníchmi a pracovněprávníchpracovně právními předpisůy hostitelského členského státu vztahujícíchmi se k důchodům ze zaměstnaneckého penzijního pojištění a v souladu s předpisy, které mají být uplatňovány v souladu s čl. 18 odst. 7 a s odstavcem 7 tohoto článku.

ê 2003/41/ES (přizpůsobený)

7. Instituce financovaná podnikem usazeným v jiném členském státě podléhá zejména vůči odpovídajícím účastníkům také veškerým požadavkům na informace stanoveným příslušnými orgány hostitelského členského státu pro instituce usazené v tomto členském státě v souladu s článkem 11.

ê 2003/41/ES

ð nový

87. Příslušné orgány hostitelského členského státu informují příslušné orgány domovského členského státu o každé významné změně požadavků sociálních a pracovněprávníchpracovně právních předpisů hostitelského členského státu vztahujícíchtýkajících se k plánům zaměstnaneckého penzijního pojištění, které mohou ovlivnit vlastnosti penzijního plánu, pokud jde o do té míry, že se to týká ð přeshraniční činnost ï provozování penzijního plánu financovaného podnikem v hostitelském členském státě, a o veškerých změnách pravidel, která se používají v souladu s čl. 18 odst. 7 a s odstavcem 7 tohoto článku.

98. Příslušné orgány hostitelského členského státu průběžně dohlížejí na soulad činností institucí se požadavky sociálníchmi a pracovněprávníchpracovně právními předpisůy hostitelského členského státu vztahujícíchtýkajícími se k plánům zaměstnaneckého penzijního pojištění uvedenými v odstavci 5 a s požadavky na informace uvedenými v odstavci 7. Pokud by tento dohled zjistil nedostatky, informují o tom příslušné orgány hostitelského členského státu o tom okamžitěneprodleně informují příslušné orgány domovského členského státu. Příslušné orgány domovského členského státu ve spolupráci s příslušnými orgány hostitelského členského státu přijmou nezbytná opatření k zajištění toho, aby zajistily, abyže instituce odstranízjištěná porušení sociálních a pracovněprávníchpracovně právních předpisů hostitelského členského státu odstranila.

ê 2003/41/ES

109. Pokud i přes opatření přijatá příslušnými orgány domovského členského státu nebo kvůli neexistenci vhodných opatření v domovském členském státě instituce pokračuje v porušování platnýchpoužitelných ustanovení požadavků sociálních a pracovněprávníchpracovně právních předpisů hostitelského členského státu vztahujícíchtýkajících se k plánům zaměstnaneckého penzijního pojištění, mohou příslušné orgány hostitelského členského státu poté, cojakmile informují příslušné orgány domovského členského státu, přijmout vhodná opatření, aby zabránily dalším nedostatkům nebo aby za ně udělily sankcepřistoupily k jejich potrestání, a pokud se to ukáže být nezbytnýmé, zakázaly instituci působit provozovat v hostitelském členské státě činnost pro daný přispívající podnik.

ò nový

10. Členské státy zajistí, aby se na instituce vykonávající přeshraniční činnost nevztahovaly žádné požadavky týkající se informací poskytovaných účastníkům a příjemcům, které příslušné orgány hostitelského členského státu uložily s ohledem na účastníky, jichž se tato přeshraniční činnost týká.

Článek 13

Přeshraniční převody penzijních plánů

1. Členské státy umožní institucím povoleným nebo zapsaným na jejich území převést celý jejich penzijní plán nebo jeho část na přijímající instituce povolené nebo zapsané v jiných členských státech.

2. Převod celého penzijního plánu nebo jeho části z převádějící instituce na přijímající instituci, z nichž je každá povolena nebo zapsána v jiném členském státě, podléhá předchozímu souhlasu příslušného orgánu domovského členského státu přijímající instituce. Žádost o povolení převodu podává přijímající instituce.

3. Nestanoví-li vnitrostátní sociální a pracovněprávní předpisy týkající se organizace důchodových systémů jinak, podléhá tento převod i jeho podmínky předchozímu souhlasu dotčených účastníků a příjemců nebo případně jejich zástupců. V každém případě jsou informace o podmínkách převodu poskytnuty dotčeným účastníkům a příjemcům nebo případně jejich zástupcům nejméně čtyři měsíce před podáním žádosti uvedené v odstavci 2.

4. Žádost uvedená v odstavci 2 obsahuje tyto informace:

a)      písemnou dohodu mezi převádějící a přijímající institucí, která stanoví podmínky převodu, včetně hlavních vlastností penzijního plánu a popisu převáděných aktiv a případně odpovídajících pasiv;

b)      název a sídlo převádějící instituce;

c)      místo správního ústředí přispívajícího podniku a název přispívajícího podniku;

d)      hostitelský členský stát nebo hostitelské členské státy, je-li jich více.

5. Pokud příslušný orgán domovského členského státu přijímající instituce obdrží žádost podle odstavce 2 a pokud nevydal rozhodnutí v tom smyslu, že správní struktura nebo finanční situace přijímající instituce a ani dobrá pověst, odborná kvalifikace nebo praxe vedoucích pracovníků přijímající instituce není slučitelná s činnostmi zamýšlenými v domovském členském státě přijímající instituce, sdělí do tří měsíců od obdržení všech informací uvedených v odstavci 4 své rozhodnutí o povolení převodu přijímající instituci a příslušnému orgánu domovského členského státu převádějící instituce. Příslušný orgán domovského členského státu převádějící instituce o uvedeném rozhodnutí informuje převádějící instituci.

Rozhodnutí uvedené v prvním pododstavci musí být zdůvodněno. Pokud příslušný orgán domovského členského státu přijímající instituce odmítne sdělit informace uvedené v prvním pododstavci příslušným orgánům domovského členského státu převádějící instituce, své odmítnutí dotyčné instituci zdůvodní do tří měsíců od obdržení všech informací uvedených v odstavci 4. Toto odmítnutí nebo nečinnost může přijímající instituce napadnout u soudu v domovském členském státě přijímající instituce.

6. Příslušný orgán domovského členského státu převádějící instituce sdělí do jednoho měsíce od obdržení informací uvedených v odstavci 5 příslušnému orgánu domovského členského státu přijímající instituce požadavky sociálních a pracovněprávních předpisů hostitelského členského státu vztahujících se k důchodům ze zaměstnaneckého penzijního pojištění, v souladu s nimiž musí být penzijní plán provozován. Příslušný orgán domovského členského státu přijímající instituce tyto informace sdělí přijímající instituci.

7. Poté, co přijímající instituce obdrží sdělení podle odstavce 6, nebo – pokud žádné sdělení od příslušného orgánu domovského členského státu přijímající instituce neobdrží – po uplynutí lhůty stanovené v odstavci 6 může dotčená přijímající instituce začít provozovat penzijní plán v souladu s požadavky sociálních a pracovněprávních předpisů hostitelského členského státu vztahujících se k důchodům ze zaměstnaneckého penzijního pojištění.

8. Pokud přijímající instituce vykonává přeshraniční činnost, použije se čl. 12 odst. 8 a 9.

Hlava II

KVANTITATIVNÍ POŽADAVKY

ê 2003/41/ES

Článek 1415

Technické rezervy

1. Domovský členský stát zajistí, aby instituce provozující plány zaměstnaneckého penzijního pojištění neustále vytvářely pro kompletní škáluvšechny svýché penzijních plánůy přiměřenýé objem pasivtechnické rezervy odpovídající finančním závazkům vyplývajícím z jejich portfolia stávajících důchodových smluv.

2. Domovský členský stát zajistí, aby instituce provozující plány zaměstnaneckého penzijního pojištění, které poskytují krytí biometrických rizik nebo zaručují buď výnos investic, nebo danou výši dávek, vytvořily dostatečné technické rezervy pro kompletní škáluvšechny těchtotyto plánůy.

3. Výpočet technických rezerv se provádí každý rok. Domovský členský stát však může povolit, aby byl výpočet prováděn jednou za tři roky, pokud instituce poskytne účastníkům nebo příslušným orgánům osvědčení nebo zprávu o úpravách v jednotlivých letech v tomto tříletém období. Osvědčení nebo zpráva odráží upravený vývoj technických rezerv a změny krytých rizik.

4. Výpočet technických rezerv provádí a potvrzuje pojistný matematik nebopřípadně jiný odborník v této oblasti, například auditor, podle vnitrostátních právních předpisů na základě pojistněmatematickýchpojistně matematických metod uznávaných příslušnými orgány domovského členského státu a podle těchto zásad:

              a) minimální částka technických rezerv se vypočítá dostatečně obezřetným pojistněmatematickýmpojistně matematickým bilancováním s přihlédnutím ke všem závazkům ohledně dávek a k příspěvkům v souladu s penzijními plány instituce. Tato částka musí být dostatečná, aby se mohlo pokračovat ve výplatách důchodů a dávek již vyplácených příjemcům a aby odrážela závazky vyplývající z nabytýchnarůstajících důchodových právnároků účastníků. Ekonomické a pojistněmatematicképojistně matematické předpoklady zvolené pro hodnocení pasiv se volí rovněž obezřetně s případným přihlédnutím k přiměřené velikosti nepříznivé odchylky;

              b) maximální použité úrokové sazby se vybírají obezřetně a určují se v souladu se všemi příslušnými pravidly domovského členského státu. Tyto obezřetné úrokové sazby se určují s přihlédnutím k:

i) výnosu odpovídajících aktiv držených institucí a budoucí návratnosti investic nebo

ii) tržním výnosům státních dluhopisů nebo dluhopisů vysoké kvality;.

              c) biometrické tabulky používané pro výpočet technických rezerv jsou založeny na zásadách obezřetnosti s ohledem na hlavní vlastnosti skupiny účastníků a penzijních plánů, a zejména na předpokládané změny příslušnýchvýznamných rizik;

              d) způsob a základ výpočtu pojistnětechnických rezerv se zpravidla z jednoho účetního období na druhé nemění. Případné odchylkynosti však mohou být odůvodněny změnou právních, demografických nebo ekonomických okolností, na kterých jsou založeny předpoklady.

5. Domovské členské státy mohou podmínit výpočet technických rezerv dalšími a podrobnějšími požadavky s cílem zajistit odpovídající ochranu zájmů účastníků a příjemců.

2010/78/EU čl. 4 bod 4

6. Za účelem další harmonizace pravidel výpočtu technických rezerv, která může být odůvodněná zejména u úrokových sazeb a dalších předpokladů ovlivňujících úroveň technických rezerv, vydá Komise po poradě s Evropským orgánem dohledu (Evropským orgánem pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění) každé dva roky nebo na žádost členského státu zprávu o situaci ohledně vývoje přeshraničních činností.

ê 2003/41/ES

Komise navrhne veškerá nezbytná opatření k zabránění možných narušení způsobených různými úrovněmi úrokových sazeb a k ochraně příjemců a účastníků každého penzijního plánu.

ê 2003/41/ES (přizpůsobený)

Článek 1516

Finanční krytí technických rezerv

1. Domovský členský stát od každé instituce vyžaduje, aby měla neustále dostatečná a vhodná aktiva ke krytí technických rezerv pro kompletní škáluvšechny provozovanýché penzijních plánůy.

2. Domovský členský stát může instituci povolit, aby po časově omezenéou obdobídobu neměla dostatečná aktiva ke krytí technických rezerv. V tomto případě příslušné orgány od instituce vyžadují, aby přijala konkrétní a proveditelný plán obnovy k zajištění opětovného splnění požadavků odstavce 1. Uvedený plán podléhá těmto podmínkám:

              a) instituce vytvoří konkrétní a proveditelný plán, aby znovu vytvořila požadované množství aktiv k plnému a včasnémuna plné krytí technických rezerv v patřičném čase. Plán mají k dispozici účastníci a případně jejich zástupci nebo podléhá schválení příslušnými orgány domovského členského státu;

              b) při vypracování plánu se přihlíží ke konkrétní situaci instituce, zejména ke struktuře aktiv a pasiv, profilu rizik, plánu likvidity, věkovému profilu účastníků s nárokem na pobírání důchodových dávek, nově vytvářeným plánům a plánům přecházejícím z plánů fungujících na základě nekapitálovéhom nebo jen částečně kapitálového krytím na plné kapitálové krytí;

              c) v případě ukončení penzijního plánu během obdobídoby uvedeného výše v Ö v první větě Õ tohototomto odstavcei informuje instituce příslušné orgány domovského členského státu. Instituce vytvoří postup k převedení aktiv a odpovídajících pasiv nado jinoué finanční institucie nebo podobnýého subjektu. Tento postup se sdělí příslušným orgánům domovského členského státu a obecný nástin postupu se v souladu se zásadouami důvěrnosti zpřístupní účastníkům nebo případně jejich zástupcům.

3. V případě přeshraniční činnosti uvedené v článku 1220 musí být technické rezervy pro kompletní škáluvšechny provozovanýché penzijních plánůy neustále plně finančně pokryty. Pokud tyto podmínky nejsou splněny, zasáhnou příslušné orgány domovského členského státu v souladu s článkem 6214. Aby bylo možno tomuto požadavku vyhovět, může domovský členský stát vyžadovat oddělené vykazování aktiv a pasiv.

Článek 1617

Regulatorní kapitál

1. Domovský členský stát zajistí, aby instituce provozující penzijní plány v případech, ve kterých instituce samotnáé, a nikolivne přispívající podnik poskytujeí záruku na pasiva ke krytí biometrických rizik nebo zaručujeí určitý výnos investic činebo výši dávek, měly trvale k dispozici dodatečná aktiva převyšující technické rezervy, která sloužímají sloužit jako vyrovnávací rezerva. Výše těchto aktiv mámusí odrážet typ rizik a stav aktiv pro kompletní škáluvšechny provozovanýché penzijních plánůy. Tato aktiva nesmějí být zatížena žádnými předvídatelnými závazky a slouží jako bezpečnostní kapitálová rezerva k odstraňování odchylek mezi očekávanými a skutečnými výdaji a zisky.

ê 2009/138/ES čl. 303 bod 1

2. Pro účely výpočtu minimální částky dodatečných aktiv se použijí pravidla stanovená v článcích 17a až 17d17, 18 a 19.

ê2003/41/ES

3. Odstavec 1 však nebrání členským státům, aby požadovat pona institucích usazených na jejich území požadovaly, aby měly regulatorní kapitál, nebo stanovilyovat podrobnější pravidla, pokud jsou odůvodněna obezřetností.

ê 2009/138/ES čl. 303 bod 2 (přizpůsobený)

Článek 1717a

Disponibilní míra solventnosti

1. KaždýČčlenskéý státy požadujíe po institucích uvedených v čl. 1617 odst. 1, které se nacházejí na jejichjeho území, aby vždy měly vždy dostatečnou disponibilní míru solventnosti pro veškerou svou činnost odpovídající alespoň požadavkům této směrnice.

2. Disponibilní míra solventnosti se skládá z aktiv instituce očištěných ode všech předvídatelných závazků po odečtení položek nehmotného majetku, a to včetně:

              a) splaceného základního kapitálu nebo v případě instituce mající formu vzájemné pojišťovny splaceného skutečného počátečního kapitálu plus všechny účty účastníkůčlenů vzájemné pojišťovny, které splňují tato kritéria:

         i) ve stanovách musí být stanoveno, že platby účastníkůmčlenům vzájemné pojišťovny lze provádět z těchto účtů jen tehdy, nezpůsobí-li to pokles disponibilní míry solventnosti pod požadovanou úroveň, nebo pokud byly po zrušení podniku vyrovnány všechny ostatní dluhy pojišťovny;,

         ii) ve stanovách musí být stanoveno, že co se týče plateb uvedených v bodě i) prováděných z jiných důvodů jiných, než je individuální ukončení účastenstvíčlenství ve vzájemné pojišťovně, musí být alespoň jeden měsíc předem informovány příslušné orgány, které mohou během této doby platbu zakázat, a

         iii) odpovídající ustanovení stanov smějí být změněna pouze poté, co příslušné orgány prohlásí, že nemají ke změně žádné námitky, aniž jsou dotčena kritéria uvedená v bodech i) a ii);

              b) rezerv (zákonné rezervní fondy a dobrovolné rezervy) nevztahujících se k přijatým závazkům;

              c) zisku nebo ztráty po odečtení splatných dividend; a

              d) v rozsahu povoleném vnitrostátními právními předpisy rezervy zisku obsaženýché v rozvaze, pokud mohou být použity ke krytí případných ztrát, které nebyly určeny k rozdělení účastníkům a příjemcůmčlenům a oprávněným osobám.

Disponibilní míra solventnosti se snižuje o částku vlastních akcií přímo držených institucí.

3. Členské státy mohou stanovit, že disponibilní míra solventnosti může zahrnovat také:

              a) kumulativní prioritní akciový kapitál a podřízený dluhový kapitál až do výše 50 % disponibilní míry solventnosti nebo požadované míry solventnosti, podle toho, která míraco je nižší, z něhož nejvýše 25 % může připadat na podřízený dluhový kapitál se stanovenou dobou splatnosti nebo na kumulativní prioritní akciový kapitál se stanovenou dobou splatnosti, pokud existují závazné dohody, podle kterých se v případě úpadku nebo likvidace instituce podřízený dluhový kapitál nebo prioritní akciový kapitál řadí za nároky všech ostatních věřitelů a nemá být zaplacen, dokud nejsou vyrovnány všechny ostatní dosud nevyrovnané dluhy;

              b) cenné papíry bez stanoveného data splatnosti a ostatní nástroje, včetně jiných kumulativních prioritních akcií jiných, než které jsou uvedeny v písmenu a), až do výše 50 % disponibilní míry solventnosti nebo požadované míry solventnosti, podle toho, která míraco je nižší, pro celkový součet těchto cenných papírů a podřízeného dluhového kapitálu uvedeného v písmenu a) za předpokladu, že jsou splněny tyto podmínky:

         i) nesmějí být splaceny na podnět držitele nebo bez předchozího souhlasu příslušného orgánu;

         ii) emisní smlouva musí instituci umožňovat odložit platbu úroků z úvěru;

         iii) pohledávky věřitele z úvěru vůči instituci se musí v plném rozsahu řadit až za pohledávky všech nepodřízených věřitelů;

         iv) doklady, jimiž se řídí emise cenných papírů, musí obsahovat ustanovení o schopnosti absorbovat ztráty z dluhů a nezaplacených úroků, přičemž instituci musí být umožněno pokračovat v činnosti,; a

         v) musí se přihlížetédne se pouze ke skutečně splaceným částkám.

              Pro účely písmene a) musí podřízený dluhový kapitál splňovat také tyto podmínky:

         i) přihlédne se pouze ke skutečně splacené částce;,

         ii) u přijatých úvěrů se stanovenou dobou splatnosti musí být původní doba splatnosti alespoň pět let. Nejpozději jeden rok přede dnem splatnosti musí instituce předložíit příslušným orgánům ke schválení plán, z něhož vyplývá, jak bude zachována disponibilní míra solventnosti nebo jak bude uvedena na požadovanou úroveň ke dni splatnosti, pokud se rozsah, v jakém je úvěr zařazen jako součást disponibilní míry solventnosti, postupně nesnižuje během nejméně posledních pěti let přede dnem splatnosti. Příslušné orgány mohou povolit předčasné splacení těchto úvěrů, pokud o to emitující instituce požádá a její disponibilní míra solventnosti nepoklesne pod požadovanou úroveň;

         iii) u přijatých úvěrů bez stanovené doby splatnosti musí být dodržena pětiletá výpovědní lhůta, ledaže tyto dluhy nadále nejsou považovány za součást disponibilní míry solventnosti nebo pokud je pro dřívější splatnost výslovně požadován předchozí souhlas příslušných orgánů. V druhém případě musí instituce informujeovat příslušné orgány nejméně šest měsíců před navrhovaným datem splacení, přičemž musí uvedeést disponibilní a požadovanou míru solventnosti před splacením a po splacení. Příslušné orgány povolí splacení pouze tehdy, neklesne-li disponibilní míra solventnosti instituce pod požadovanou úroveň;

         iv) smlouva o úvěru nesmí obsahovat ustanovení, podle kterých se za určitých okolností, kromě likvidace instituce, dluh stane splatným před dohodnutým dnem splatnosti,; a

         v) smlouvu o úvěru lze změnit pouze tehdy, prohlásí-li příslušné orgány, že nemají proti změně námitky.;

4. Na žádost instituce, doplněnou podpůrnými doklady a adresovanou příslušnému orgánu domovského členského státu, a se souhlasem tohoto příslušného orgánu, může disponibilní míra solventnosti obsahovat také:

              a) pokud se nepoužívá metoda zillmerizace, nebo pokud se používá a je nižší než akviziční přirážka obsažená v pojistném, rozdíl mezi nezillmerizovanou nebo částečně zillmerizovanou matematickou rezervou a matematickou rezervou zillmerizovanou podílem rovnajícím se akviziční přirážce obsažené v pojistném;

              b) veškeré skryté čisté rezervy vzniklé z ocenění aktiv, nemají-li tyto skryté čisté rezervy výjimečnou povahu;

              c) jednu polovinu nesplaceného základního kapitálu nebo počátečního kapitálu, jakmile splacená část dosáhne 25 % tohoto základního kapitálu nebo počátečního kapitálu, až do 50 % disponibilní míry solventnosti nebo požadované míry solventnosti, podle toho, která míraco je nižší.

Hodnota uvedená v písmenu a) nesmí převýšit 3,5 % součtu rozdílů mezi pojistnými částkami životních pojištění a zaměstnaneckého penzijního pojištění a matematickými rezervami pro všechna pojištění, pro které je metoda zillmerizace možná. Rozdíl se sníží o částku všech neodepsaných pořizovacích nákladů zahrnutých do aktiv.;

ê 2003/41/ES (přizpůsobený)

5. Komise může přijmout prováděcí opatření k odstavcům 2, 3 a 4, které zohlední vývoj, jenž vyžaduje technické úpravy položek přicházející v úvahu pro dostupnou míru solventnosti.

Tato opatření, jež mají za účel změnit jiné než podstatné prvky této směrnice, se přijímají regulativním postupem s kontrolou podle článku 21b.

ê 2009/138/ES čl. 303 bod 2

Článek 1817b

Požadovaná míra solventnosti

1. S výhradou článku 17c se Ppožadovaná míra solventnosti se určuje v souladu s odstavci 2 až 6 podle rozsahu pojistných rizik.

2. Požadovaná míra solventnosti se rovná součtu těchto položek:

              a) první výsledek:

              4 % z matematických rezerv vztahujících se k přímému pojištění a k převzatému zajištění nebo postoupenému zajištění se vynásobí poměrem, který nesmí být nižší než 85 %, celkových matematických rezerv očištěných od zajistných cesí k hrubým celkovým matematickým rezervám za předchozí účetní období;.

              b) druhý výsledek:

              u pojistek, u nichž riziková pojistná částka není záporné číslo, se 0,3 % z této pojistné částky vynásobí poměrem, který nesmí být nižší než 50 %, celkové rizikové pojistné částky za předchozí účetní období, kterou si instituce ponechala k tíži, po odečtení zajistných cesí a retrocesí k celkové rizikové pojistné částce včetně zajištění.

              Pro krátkodobá pojištění pro případ smrti s dobou trvání pojištění nejvýše tři roky činí tato část 0,1 %. Pro toto pojištění s dobou trvání delší než tři roky, ale kratší než pět let, činí uvedená část 0,15 %.

3. U doplňkových pojištění uvedených v čl. 2 odst. 3 písm. a) bodě iii) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES ze dne 25. listopadu 2009 o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejím výkonu (Solventnost II) se požadovaná míra solventnosti rovná požadované míře solventnosti pro instituce podle článku 1917d.

4. U operací umořování kapitálu uvedených v čl. 2 odst. 3 písm. b) bodě ii) směrnice 2009/138/ES se požadovaná míra solventnosti rovná 4 % matematických rezerv vypočtených v souladu s odst. 2 písm. a).

5. U operací uvedených v čl. 2 odst. 3 písm. b) bodě i) směrnice 2009/138/ES se požadovaná míra solventnosti rovná 1 % jejich aktiv.

6. U pojištění podle čl. 2 odst. 3 písm. a) bodů i) a ii) směrnice 2009/138/ES spojeného s investičními fondy a u operací uvedených v čl. 2 odst. 3 písm. bd) bodech iii), iv) a v) směrnice 2009/138/ES se požadovaná míra solventnosti rovná součtu těchto položek:

              a) pokudnakolik instituce nese investiční riziko, podílu ve výši 4 % technických rezerv vypočtených v souladu s odst. 2 písm. a);

              b) pokudnakolik instituce nenese žádné investiční riziko, ale příděl zdrojů na správní náklady je pevně stanoven na dobu delší než pět let, podílu 1 % technických rezerv vypočtených v souladu s odst. 2 písm. a);

              c) pokudnakolik instituce nenese žádné investiční riziko a příděl zdrojů na správní náklady není pevně stanoven na dobu delší než pět let, částky odpovídající 25 % čistých správních výdajů v předchozím účetním období týkajících se této činnosti;

              d) pokudnakolik instituce kryje riziko smrti, podílu 0,3 % rizikové pojistné částky vypočtené v souladu s odst. 2 písm. b).

2009/138/ES čl. 303 bod 2

Článek 17c

Garanční fond

1. Členské státy mohou stanovit, že třetina požadované míry solventnosti, jak je stanovena v článku 17b, je tvořena garančním fondem. Tento fond se skládá z položek uvedených v čl. 17a odst. 2 a 3 a se souhlasem příslušného orgánu domovského členského státu rovněž v čl. 17a odst. 4 písm. b).

2. Garanční fond nesmí být nižší než 3 miliony EUR. Každý členský stát může stanovit snížení minimální výše garančního fondu o 25 % v případě vzájemných pojišťoven a společností na bázi vzájemnosti.

ê 2009/138/ES čl. 303 bod 2

Článek 1917d

Požadovaná míra solventnosti pro účely čl. 1817b odst. 3

1. Požadovaná míra solventnosti se stanoví buď na základě celoroční výše pojistného nebo příspěvků, nebo na základě průměrné výše pojistných plnění za poslední tři účetní období.

2. Výše požadované míry solventnosti se rovná vyššímu z oboudvou výsledků uvedených v odstavcích 3 a 4.

3. K výpočtu zZákladu pojistného se použijevypočte s použitím vyšší částky z buď částka hrubého předepsaného pojistného činebo příspěvků, jak je vypočtenáo níže, neboa částka hrubého přijatého pojistného činebo příspěvků podle toho, která z těchto částek je vyšší.

Sečtou se splatné pojistné nebo příspěvky (včetně poplatků souvisejících s pojistným nebo příspěvky) v přímém pojištění v předchozím účetním období.

K tomuto součtu se připočte celková částka přijatého zajistného v předchozím účetním období.

Od tohoto součtu se pak odečte celková částka pojistného nebo příspěvků stornovaných v předchozím účetním období a celková částka daní a poplatků spojených s pojistným nebo s příspěvky zahrnutými do výše uvedeného součtu.

Takto vypočítaná částka se rozdělí na dvě části, z nichž první činí až 50 miliónů EUR a druhá tvoří zbytek; 18 % první části a 16 % druhé části se sečtou.

Takto získaný součet se vynásobí poměrem existujícím za předchozí tři účetní období mezi částkou pojistných plnění, kterou ponese instituce, po odečtení úhrad za zajištění, a celkovou výší pojistných plnění. Tento poměr nesmí být nižší než 50 %.

4. Základ pojistného plnění se vypočte takto:

Sečtou se částky vyplacených pojistných plnění z přímého pojištění (bez odečtení pojistných plnění uhrazených zajistiteli a retrocesionáři) za období uvedená v odstavci 1.

K tomuto součtu se připočte částka pojistných plnění z převzatého zajištění nebo z retrocesí za stejné období a částka rezerv na nevyplacená pojistná plnění vytvořená na konci předchozího účetního období jak pro přímé pojištění, tak pro převzaté zajištění.

Od tohoto součtu se odečte částka příjmů z regresů během období uvedených v odstavci 1.

Od zbývající částky se odečte částka rezerv na nevyřízené pojistné události vytvořená na počátku druhého účetního období předcházejícího poslednímu účetně uzavřenému účetnímu období jak z přímého pojištění, tak z převzatého zajištění.

Jedna třetina takto získané částky se rozdělí na dvě části, z nichž první činí aždo výše 35 milionů EUR a druhá tvoří zbytek; 26 % první části a 23 % druhé části se sečtou.

Takto získaný součet se vynásobí poměrem existujícím za předchozí tři účetní období mezi částkou pojistných plnění, kterou ponese instituce, po odečtení úhrad za zajištění, a celkovou výší pojistných plnění. Tento poměr nesmí být nižší než 50 %.

5. Je-li požadovaná míra solventnosti vypočítaná podle odstavců 2, 3 a 4 nižší než požadovaná míra solventnosti v předchozím roce, požadovaná míra solventnosti se rovná alespoň požadované míře solventnosti v předchozím roce vynásobené poměrem částky technických rezerv na nevyřízené pojistné události na konci předchozího účetního období a částky technických rezerv na nevyřízené pojistné události na počátku předchozího účetního období. V těchto výpočtech se technické rezervy vypočítají bez zohlednění zajištění, poměr však nesmí být vyšší než 1.

ê2003/41/ES

Článek 2018

Investiční pravidla

1. Členské státy vyžadují od institucí usazených na jejichsvém území, aby investovaly v souladu se zásadou obezřetnosti, a zejména v souladu s těmito pravidly:

              a) aktiva se investují s ohledem na co nejlepší prospěch účastníků a příjemců. V případě možného střetu zájmů zajistí instituce nebo subjekt, který řídí její portfolio, aby byly investice prováděny výhradně v zájmu účastníků a příjemců;

              b) aktiva se investují takovým způsobem, aby se zajistila bezpečnost, kvalita, likvidita a ziskovost celého portfolia;

              Aktiva držená ke krytí technických rezerv se rovněž investují způsobem přiměřeným k povaze a trvání očekávaných budoucích důchodových dávek;

              c) aktiva se investují hlavně na regulovaných trzích. Investice do aktiv, která nejsou přijata k obchodování na regulovaných finančních trzích, musí být v každém případě udržovány na obezřetné úrovni;

              d) investice do derivátových finančních nástrojů jsou možné, pokud přispívají ke snížení investičních rizik nebo usnadňují účinnou správu portfolia. Musí se obezřetně ocenithodnotit s přihlédnutím k podkladovým aktivům a musí být zahrnuty do oceněníhodnocení aktiv institucí. Instituce se také vyhne nadměrnému riziku týkajícímu se jedinéjedné protistrany a jiných operací s derivátovými finančními nástroji;

              e) aktiva jsou vhodně diverzifikována tak, aby se zabránilo nadměrné závislosti na jakémkoli konkrétním aktivu, emitentovi nebo skupině podniků nebo akumulaci rizika v celém portfoliu jako celku.

              Investice do aktiv stejného emitenta nebo emitentů patřícíchm do stejné skupiny nesmí instituci vystavovat nadměrné koncentraci rizika;

              f) investice do přispívajícího podniku nesmějí činit více než 5 % celého portfolia, a pokud je přispívající podnik součástí skupiny, nesmějí investice do podniků patřících do stejné skupiny jako přispívající podnik činit více než 10 % portfolia.

              Přispívá-li do instituce více podniků, je nutno investice do těchto přispívajících podniků se provádějít obezřetně, přičemž se přihlížía musí se přitom přihlížet k potřebě vhodné diverzifikace.

Členské státy se mohou rozhodnout neuplatňovat požadavky uvedené v písmenech e) a f) na investice do státníchstátích dluhopisů.

ê 2013/14/EU článek 1

1a2. Členské státy s přihlédnutím k povaze, rozsahu a složitosti činností institucí, nad kterými je vykonáván dohled, zajistí, aby příslušné orgány sledovaly přiměřenost postupů úvěrového hodnocení institucí, hodnotily používání odkazů na ratingy vydávané ratingovými agenturami definovanými, jak jsou definovány v čl. 3 odst. 1 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1060/2009 ze dne 16. září 2009 o ratingových agenturách[47], v jejich investičních politikách a případně tam, kde je to vhodné, podporovaly zmírňování dopadu těchto odkazů s cílem omezit výhradní a mechanické spoléhání se na tyto ratingy.

2003/41/ES (přizpůsobený)

23. Domovský členský stát zakáže institucím půjčovat si nebo působit jako ručitel jménem třetích osob. Členské státy však mohou povolit institucím půjčovat si pouze z důvodů likvidity a dočasně.

34. Členské státy nežádají instituce usazené na jejich území, aby investovaly do konkrétních kategorií aktiv.

45. Aniž je dotčen článek 3212, členské státy nepodmiňují investiční rozhodnutí instituce usazené na jejich území nebo investičního správce této instituce jakýmkoli druhem předchozího schválení nebo požadavky systematického oznamování.

ê 2003/41/ES (přizpůsobený)

ð nový

56. V souladu s odstavci 1 až 54 mohou členské státy pro instituce usazené na jejich území stanovit podrobnější pravidla, včetně množstevních omezení, pokud jsou odůvodněna obezřetností, aby odrážela kompletnícelou škálu penzijních plánů provozovaných těmito institucemi.

Zejména mohou členské státy uplatňovat ustanovení o investicích obdobná ustanovením směrnice 2002/83/ES.

Členské státy však nebrání institucím v:

              a) investování do výše až 70 % aktiv pokrývajících technické rezervy nebo celého portfolia u plánů, ve kterých účastníci nesou investiční rizika, do akcií, obchodovatelných cenných papírů, se kterými se nakládá jako s akciemi, a dluhopisů vydávaných podniky, které jsou přijaty k obchodování na regulovaných trzích ð nebo prostřednictvím vícestranných obchodních systémů nebo organizovaných obchodních systémů ï, a rozhodování o relativní závažnostiváze těchto cenných papírů v jejich investičním portfoliu. Z důvodů obezřetnosti mohou členské státy stanovit nižší horní hranici pro ty instituce, které poskytují důchodové produkty s dlouhodobou zárukou úrokové sazby, nesou investiční rizika a samy poskytují záruku;

              b) investování do výše až 30 % aktiv pokrývajících technické rezervy do aktiv vedených v jiných měnách než jsou měny, ve kterých jsou vyjádřena pasiva;

c) investování dotrzích rizikového kapitálu ð nástrojů, které mají dlouhodobý ekonomický profil a nejsou obchodovány na regulovaných trzích, ve vícestranných obchodních systémech ani v organizovaných obchodních systémech ï.

67. Odstavcemec 65 není dotčenose nedotýká právoa členských států povyžadovat, aby se napro instituce usazené ð povolené nebo zapsané ï na jejich území uplatňovalaání přísnějších investiční pravidlael pro investování také individuálně, pokud jsou odůvodněnay obezřetností, zejména s ohledem na závazky, které tyto instituce přijaly.

ê 2003/41/ES (přizpůsobený)

7. V případě přeshraniční činnosti uvedené v článku 20 mohou příslušné orgány každého hostitelského členského státu vyžadovat, aby se pravidla stanovená ve druhém pododstavci uplatňovala na instituci v domovském členském státě. V tomto případě se tato pravidla uplatňují pouze na tu část aktiv instituce, která odpovídá činnostem prováděným v dotyčném hostitelském členském státě. Uplatňují se však pouze tehdy, když se stejná nebo přísnější pravidla uplatňují také na instituce usazené v hostitelském členském státě.

Pravidla zmíněná v prvním pododstavci jsou tato:

            a) instituce investuje nejvýše 30 % těchto aktiv do akcií, jiných cenných papírů, se kterými se nakládá jako s akciemi, a do dluhových cenných papírů, které nejsou přijaty k obchodování na regulovaném trhu, nebo instituce investuje alespoň 70 % těchto aktiv do akcií, jiných cenných papírů, se kterými se nakládá jako s akciemi, a dluhových cenných papírů, které jsou přijaty k obchodování na regulovaném trhu;

            b) instituce investuje nejvýše 5 % těchto aktiv do akcií a jiných cenných papírů, se kterými se nakládá jako s akciemi, dluhopisů, dluhových cenných papírů a jiných nástrojů peněžního a kapitálového trhu vydaných stejným podnikem a nejvýše 10 % těchto aktiv do akcií a jiných cenných papírů, se kterými se nakládá jako s akciemi, dluhopisů, dluhových cenných papírů a jiných nástrojů peněžního a kapitálového trhu vydaných podniky patřícími do stejné skupiny;

            c) instituce investuje nejvýše 30 % těchto aktiv do aktiv vedených v jiných měnách než ve měnách, ve kterých jsou vyjádřena pasiva.

Aby se vyhovělo těmto požadavkům, může domovský členský stát vyžadovat, aby účty aktiv byly vedeno odděleně.

ò nový

8. Příslušné orgány hostitelského členského státu instituce vykonávající přeshraniční činnost podle článku 12 nestanoví pro tu část aktiv, která kryjí technické rezervy na přeshraniční činnost, investiční pravidla nad rámec těch, která jsou uvedena v odstavcích 1 až 6.

Hlava III

PODMÍNKY UPRAVUJÍCÍ ČINNOSTI

KAPITOLA 1

Systém správy a řízení

Oddíl 1

Obecná ustanovení

Článek 21

Odpovědnost správního či řídícího orgánu nebo orgánu dohledu

1. Členské státy zajistí, aby správní či řídící orgán nebo orgán dohledu instituce měl podle vnitrostátního práva konečnou odpovědnost za to, že dotyčná instituce dodržuje právní a správní předpisy přijaté podle této směrnice.

2. Touto směrnicí není dotčena role sociálních partnerů v řízení institucí.

Článek 22

Obecné požadavky v oblasti správy a řízení

1. Členské státy požadují, aby všechny instituce měly účinný systém správy a řízení, který umožňuje řádné a obezřetné řízení jejich činností. Uvedený systém zahrnuje přiměřenou transparentní organizační strukturu s jasným rozdělením a přiměřeným oddělením povinností a účinným systémem pro zajištění předávání informací. Systém správy a řízení je předmětem pravidelného vnitřního přezkumu.

2. Systém správy a řízení uvedený v odstavci 1 musí být přiměřený povaze, rozsahu a složitosti činností instituce.

3. Členské státy zajistí, aby správní či řídící orgán nebo orgán dohledu instituce přijal v písemné formě zásady týkající se řízení rizik, interního auditu případně pojistných matematiků a externího zajištění služeb (outsourcing) a aby tento orgán zajistil, že tyto zásady jsou uplatňovány. Zásady se každoročně přezkoumávají a jsou upraveny s ohledem na jakoukoli významnou změnu v dotyčném systému nebo oblasti.

4. Členské státy zajistí, aby instituce měly zaveden účinný systém vnitřní kontroly. Uvedený systém musí zahrnovat správní a účetní postupy, rámec vnitřní kontroly a vhodné mechanismy podávání zpráv na všech úrovních instituce.

5. Členské státy zajistí, aby instituce přijaly vhodná opatření k zajištění kontinuity a řádného výkonu svých činností, včetně vypracování pohotovostních plánů. K tomuto účelu instituce používá vhodné a přiměřené systémy, zdroje a postupy.

6. Členské státy požadují, aby instituce měly nejméně dvě osoby, které instituci skutečně řídí.

Článek 23

Požadavky na způsobilost a bezúhonnost vedoucích pracovníků

1. Členské státy vyžadují, aby instituce zajistily, že všechny osoby, které instituci skutečně řídí nebo zastávají jiné klíčové funkce, při plnění svých úkolů splňovaly následující požadavky:

a)           měly odpovídající odbornou kvalifikaci, znalosti a zkušenosti, které jim umožní zajistit správné a obezřetné řízení instituce a řádné plnění jejich klíčových funkcí (požadavek způsobilosti); a

b)           měly dobrou pověst a osobní integritu (požadavek bezúhonnosti).

2. Členské státy zajistí, aby existovaly účinné postupy a pravidelné kontroly, díky nimž mohou příslušné orgány posoudit, zda osoby, které instituci skutečně řídí nebo zastávají jiné klíčové funkce, splňují požadavky stanovené v odstavci 1.

3. Požaduje-li členský stát od svých státních příslušníků, aby předložili doklad o tom, že jsou bezúhonní, že neprodělali úpadek, nebo doklad prokazující obojí, přijme jako dostatečný doklad od státních příslušníků jiných členských států výpis z trestního rejstříku dotčeného jiného členského státu, nebo neexistuje-li v dotčeném jiném členském státě trestní rejstřík, rovnocenný doklad vydaný příslušným soudním nebo správním orgánem domovského členského státu nebo členského státu, jehož je daná osoba státním příslušníkem, z kterého vyplývá, že tyto požadavky jsou splněny.

4. Nevydává-li domovský členský stát nebo členský stát, jehož je daná osoba státním příslušníkem, rovnocenný doklad uvedený v odstavci 3, může namísto toho státní příslušník dotčeného jiného členského státu učinit místopřísežné prohlášení.

Avšak v členských státech, jejichž právo institut místopřísežného prohlášení nezná, může státní příslušník dotčeného jiného členského státu učinit čestné prohlášení před příslušným soudním nebo správním orgánem nebo před notářem svého domovského členského státu nebo členského státu, z něhož pochází.

Tento orgán nebo notář vydá potvrzení o pravosti místopřísežného prohlášení nebo čestného prohlášení.

5. Doklad o neprodělání úpadku uvedený v odstavci 3 může mít formu prohlášení, jež státní příslušník dotčeného jiného členského státu učiní před příslušným soudním, profesním nebo oborovým sdružením tohoto jiného členského státu.

6. Doklady a potvrzení uvedené v odstavcích 3, 4 a 5 nesmějí být při předložení starší tří měsíců.

7. Členské státy určí orgány a subjekty příslušné k vydávání dokladů uvedených v odstavcích 3, 4 a 5 a neprodleně o tom informují ostatní členské státy a Komisi.

Členské státy také sdělí ostatním členským státům a Komisi, kterým orgánům nebo subjektům mají být doklady uvedené v odstavcích 3 až 5 v souvislosti se žádostí o povolení výkonu činností uvedených v článku 12 na území uvedeného členského státu předkládány.

Článek 24

Politika odměňování

1. Členské státy požadují, aby instituce měly zavedenu řádnou politiku odměňování pro ty osoby, které instituci skutečně řídí, způsobem, který odpovídá jejich velikosti a vnitřní organizaci, jakož i povaze, rozsahu a složitosti jejich činností.

2. Příslušné informace týkající se politiky odměňování instituce pravidelně zveřejňuje, nestanoví-li právní a správní předpisy provádějící směrnici Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES[48] jinak.

3. Komise je zmocněna přijmout v souladu s článkem 77 akt v přenesené pravomoci, v němž upřesní:

a)           požadované prvky politik odměňování, jež mají instituce zavést na základě následujících zásad:

– politika odměňování je vytvořena, zavedena a udržována v souladu s činnostmi instituce a její strategií řízení rizik, rizikovým profilem, cíli, postupy řízení rizik a dlouhodobými zájmy a fungováním instituce jako celku,

– politika odměňování zahrnuje přiměřená opatření, jejichž cílem je vyhnout se střetu zájmů,

– politika odměňování podporuje řádné a účinné řízení rizik a nepovzbuzuje k podstupování rizik překračujícímu přípustné odchylky rizik dané instituce,

– politika odměňování se vztahuje na instituci i na strany, které v instituci plní klíčové funkce nebo jiné činnosti, včetně externě zajišťovaných a následně subdodavatelsky zajišťovaných klíčových funkcí nebo jiných činností,

– politika odměňování obsahuje ustanovení, která jsou specifická pro úkoly a fungování správního a řídícího orgánu a orgánu dohledu instituce, osob, které instituci skutečně řídí, držitelů klíčových funkcí a dalších kategorií zaměstnanců, jejichž odborné činnosti mají podstatný dopad na rizikový profil dané instituce,

– správní či řídící orgán nebo orgán dohledu instituce stanoví obecné zásady pro politiku odměňování pro ty kategorie zaměstnanců, jejichž odborné činnosti mají vliv na rizikový profil instituce, a je odpovědný za kontrolu jejího provádění;

– správní či řídící orgán nebo orgán dohledu instituce odpovídá za provádění politiky odměňování, které podporuje řádné, obezřetné a účinné řízení institucí,

– správa a řízení týkající se odměňování a dohledu nad ním musí být jasné, transparentní a účinné.

b)           vhodnou četnost, konkrétní způsoby zveřejňování a obsah sdělení týkajícího se politiky odměňování.

Oddíl 2

Funkce

Článek 25

Obecná ustanovení

1. Členské státy požadují, aby instituce zřídily funkci řízení rizik, funkci interního auditu a případně pojistněmatematickou funkci. Hierarchické vztahy spojené s každou klíčovou funkcí zajistí, že klíčová funkce je schopna vykonávat své povinnosti účinně, objektivně, spravedlivě a nezávisle.

2. Instituce může povolit, aby jedna osoba nebo organizační jednotka vykonávala více než jednu klíčovou funkci. Funkce řízení rizik však musí být přidělena jiné osobě nebo organizační jednotce než té, která vykonává funkci interního auditu.

3. Aniž je dotčena role sociálních partnerů v celkovém řízení institucí, musí být osoba nebo organizační jednotka vykonávající jistou klíčovou funkci odlišná od osoby nebo organizační jednotky, která vykonává podobnou klíčovou funkci v přispívajícím podniku. Příslušný orgán může na základě odůvodněné žádosti ze strany instituce povolit výjimku z tohoto omezení s přihlédnutím k velikosti instituce a povaze, rozsahu a složitosti jejích činností.

4. Osoba zastávající klíčovou funkci neprodleně oznámí správnímu či řídícímu orgánu nebo orgánu dohledu instituce jakýkoli významný problém ve své oblasti působnosti.

5. Veškerá zjištění a doporučení vypracovaná funkcí řízení rizik, interního auditu a případně pojistněmatematickou funkcí se oznamují správnímu či řídícímu orgánu nebo orgánu dohledu instituce, který stanoví, jaká opatření mají být přijata.

6. Funkce řízení rizik, interního auditu a případně pojistněmatematická funkce uvědomí příslušný orgán pro danou instituci, pokud správní či řídící orgán nebo orgán dohledu instituce nepřijme včas vhodná nápravná opatření:

a)           jestliže osoba nebo organizační jednotka vykonávající klíčovou funkci zjistila riziko, že instituce pravděpodobně nedodrží věcně zásadní zákonnou povinnost, a oznámila to správnímu či řídícímu orgánu nebo orgánu dohledu instituce;

b)           jestliže osoba nebo organizační jednotka vykonávající klíčovou funkci zjistila věcně zásadní porušení právních a správních předpisů vztahujících se na instituci a její činnosti v rámci klíčové funkce této osoby nebo organizační jednotky a oznámila to správnímu či řídícímu orgánu nebo orgánu dohledu instituce.

7. Členské státy zajistí právní ochranu osob, které informují příslušný orgán podle odstavce 6.

Článek 26

Systém a funkce řízení rizik

1. Členské státy vyžadují, aby instituce měly zaveden účinný systém řízení rizik zahrnující strategie, procesy a postupy hlášení nezbytné pro soustavné zjišťování, měření, sledování, řízení a hlášení rizik na jednotlivé i na souhrnné úrovni, jimž jsou nebo by mohly být vystaveny, a jejich vzájemných závislostí.

Uvedený systém řízení rizik musí být dobře začleněný do organizační struktury a do rozhodovacích procesů instituce.

2. Systém řízení rizik se v závislosti na velikosti a vnitřní organizaci institucí a povaze, rozsahu a složitosti jejich činností vztahuje na rizika, která mohou vzniknout v institucích nebo podnicích, jež vykonávají externě zajišťované úkoly nebo činnosti, alespoň v následujících oblastech:

a)           upisování pojištění a tvorba technických rezerv;

b)           řízení aktiv a pasiv;

c)           investice, zejména deriváty a podobné závazky;

d)           řízení rizika likvidity a rizika koncentrace;

e)           řízení provozních rizik;

f)            pojištění a další techniky zmírňování rizik.

3. Pokud v souladu s podmínkami penzijního plánu nesou rizika účastníci a příjemci, systém řízení rizik také zohlední tato rizika z hlediska účastníků a příjemců.

4. Instituce zavedou funkci řízení rizik, která je členěna tak, aby se usnadnilo provádění systému řízení rizik.

Článek 27

Funkce interního auditu

1. Členské státy požadují, aby instituce vytvořily účinnou funkci interního auditu. Funkce interního auditu hodnotí vhodnost a efektivnost systému vnitřní kontroly a dalších prvků systému správy a řízení stanovených v článcích 21 až 24, včetně externě zajišťovaných činností.

2. Členské státy požadují, aby instituce jmenovaly alespoň jednu nezávislou osobu uvnitř nebo vně instituce, která je za funkci interního auditu odpovědná. S výjimkou provedení a potvrzení podle čl. 14 odst. 4 nesmí tato osoba převzít odpovědnost za jiné klíčové funkce než ty, jež jsou stanoveny v tomto článku.

3. Funkce interního auditu oznamuje správnímu či řídícímu orgánu nebo orgánu dohledu instituce svá zjištění a doporučení. Správní či řídící orgán nebo orgán dohledu instituce stanoví, jaká opatření se přijmou ve vztahu ke každému z těchto zjištění a doporučení, a zajistí, aby tato opatření byla provedena.

Článek 28

Pojistněmatematická funkce

1. Členské státy požadují, aby instituce, v nichž účastníci a příjemci nenesou všechna rizika, zavedly účinnou pojistněmatematickou funkci, která:

a)           koordinuje výpočet technických rezerv a dohlíží na něj;

b)           posuzuje přiměřenost metodik a podkladových modelů používaných při výpočtu technických rezerv a předpokladů učiněných pro tyto účely;

c)           posuzuje dostatečnost a kvalitu údajů používaných při výpočtu technických rezerv;

d)           srovnává nejlepší odhady se zkušeností;

e)           informuje správní či řídící orgán nebo orgán dohledu instituce o spolehlivosti a přiměřenosti výpočtu technických rezerv;

f)            vydává stnovisko k celkové koncepci upisování, má-li instituce takovou koncepci;

g)           vydává stanovisko k přiměřenosti pojistných ujednání, má-li instituce taková ujednání, a

h)           přispívá k účinnému provádění systému řízení rizik.

2. Členské státy požadují, aby instituce jmenovaly alespoň jednu nezávislou osobu uvnitř nebo vně instituce, která je za pojistněmatematickou funkci odpovědná.

Oddíl 3

Dokumenty týkající se správy a řízení

Článek 29

Hodnocení rizika pro potřeby důchodů

1. Členské státy v závislosti na velikosti a vnitřní organizaci institucí a povaze, rozsahu a složitosti jejich činností požadují, aby instituce v rámci svého systému řízení rizik prováděly vlastní posuzování rizik a vypracovaly hodnocení rizik pro potřeby důchodů, v němž uvedené posuzování zdokumentují.

Hodnocení rizika pro potřeby důchodů se provádí pravidelně a neprodleně po jakékoli významné změně rizikového profilu instituce nebo rizikového profilu penzijního plánu.

2. Hodnocení rizik pro potřeby důchodů uvedené v odstavci 1 zahrnuje:

a)           účinnost systému řízení rizik;

b)           celkové potřeby financování instituce;

c)           schopnost dodržovat požadavky týkající se technických rezerv stanovené v článku 14;

d)           kvalitativní posouzení velikosti nepříznivé odchylky v rámci výpočtu technických rezerv v souladu s vnitrostátními právními předpisy;

e)           popis důchodových dávek nebo akumulace kapitálu;

f)            kvalitativní posouzení finančních příspěvků přispívajících podniků dostupných pro instituci;

g)           kvalitativní posouzení provozního rizika u všech penzijních plánů instituce;

h)           kvalitativní posouzení nových či nově vznikajících rizik souvisejících se změnou klimatu, využíváním zdrojů a životním prostředím.

3. Pro účely odstavce 2 mají instituce zavedeny metody pro identifikaci a hodnocení rizik, jimž jsou nebo by mohly být vystaveny v krátkodobém i v dlouhodobém horizontu. Tyto metody musí být přiměřené povaze, rozsahu a složitosti rizik spojených s jejich činností. Metody musí být popsány v hodnocení rizik.

4. Hodnocení rizik pro potřeby důchodů je nedílnou součástí provozní strategie a zohledňuje se ve strategických rozhodnutích instituce.

Článek 30

Akt v přenesené pravomoci pro hodnocení rizik pro potřeby důchodů

1. Komisi je svěřena pravomoc přijmout v souladu s článkem 77 akt v přenesené pravomoci, v němž upřesní:

a)           prvky uvedené v čl. 29 odst. 2;

b)           metody uvedené v čl. 29 odst. 3 s přihlédnutím k identifikaci a hodnocení rizik, jimž instituce jsou nebo by mohly být vystaveny v krátkodobém i v dlouhodobém horizontu, a

c)           četnost těchto hodnocení rizik pro potřeby důchodů s ohledem na požadavky čl. 29 odst. 1.

Aktem v přenesené pravomoci se neukládají dodatečné požadavky ohledně finančního krytí nad rámec požadavků, které stanoví tato směrnice.

ê 2003/41/ES

Článek 10 31

Roční účetní závěrky a výroční zprávy

Každý členský Členské státy vyžadujíe, aby každá instituce usazená na jeho jejich území vypracovávala roční účetní závěrky a výroční zprávy s přihlédnutím ke každému penzijnímu plánu provozovanému institucí, a případně roční účetní závěrky a výroční zprávy pro každý penzijní plán zvlášť. Roční účetní závěrky a výroční zprávy poskytují skutečný a pravdivý obraz aktiv, pasiv a finanční situace instituce. Roční účetní závěrky a informace ve výročních zprávách mají být odpovídající, úplné, přehledně sestavené a náležitě schválené oprávněnými osobami podle v souladu s vnitrostátnímich právnímich předpisyů.

Článek 12 32

Prohlášení o zásadách investiční politiky

Každý členský Členské státy zajistí, aby každá instituce usazená na jeho jejich území připravila a alespoň jednou za tři roky přezkoumala písemné prohlášení o zásadách investiční politiky. Toto prohlášení je třeba bez prodlení upravit po každé významnější změně investiční politiky. Členské státy stanoví, že toto prohlášení musí obsahovat alespoň informace o metodách hodnocení investičního rizika, zavedených postupech řízení rizika a strategickém umisťování aktiv s ohledem na povahu a trvání důchodových závazků.

ò nový

KAPITOLA 2

Externí zajišťování činností a správa investic

Článek 33

Externí zajišťování činností

ê 2003/41/ES čl. 9 odst. 4

1. Členskéý státy může mohou povolit institucím usazeným na jejich území nebo od nich vyžadovat, aby svěřily řízení těchto institucí zcela nebo zčásti jiným subjektům jednajícím jménem těchto institucí.

ò nový

2. Členské státy zajistí, aby instituce, které si dávají externě zajišťovat klíčové funkce nebo jakékoli jiné činnosti, nadále odpovídaly za dodržování svých povinností podle této směrnice.

3. Externí zajištění klíčových funkcí nebo jiných činností se neprovádí tak, aby vedlo:

a)           k narušení kvality systému správy a řízení dotyčné instituce;

b)           k nadměrnému zvýšení provozního rizika;

c)           ke zhoršení schopnosti příslušných orgánů sledovat, jak instituce plní své povinnosti;

d)           k narušení nepřetržité a uspokojivé služby účastníkům a příjemcům.

4. Instituce zajistí řádné fungování externě zajišťovaných činností prostřednictvím výběru poskytovatele služeb a průběžného monitorování činností.

5. Členské státy zajistí, aby instituce, jež zadávají klíčové funkce či jiné činnosti externě, uzavřely s poskytovatelem služeb alespoň písemnou dohodu. Dohoda musí být právně vymahatelná a musí jasně vymezit práva a povinnosti instituce a poskytovatele služeb.

6. Členské státy zajistí, aby instituce včas předem informovaly příslušné orgány o externím zajištění klíčových funkcí nebo jiných činností, jakož i o jakémkoli následném důležitém vývoji, pokud jde o uvedené klíčové funkce nebo jiné činnosti.

7. Členské státy zajistí, aby příslušné orgány měly nezbytné pravomoci k tomu, vyžádat si kdykoli od institucí informace o externě zajišťovaných klíčových funkcích a jiných činnostech.

ê 2003/41/ES (přizpůsobený)

Článek 19 34

Správa Ö investic Õ a úschova aktiv

ê 2011/61/EU čl. 62 odst. 2 (přizpůsobený)

1. Členské státy nesmí bránit institucím jmenovat pro účely správy investičního portfolia investiční správce usazené v jiném členském státě, kteří mají náležité povolení k této činnosti v souladu se směrnicemi 85/611/EHS 2004/39/ES, Ö a Õ 2009/65/ES, 93/22/EHS, 2000/12/ES 2009/138/ES, a 2002/83/ES 2011/61/EU a 2013/36/EU; totéž platí pro instituce uvedené v čl. 2 odst. 1 této směrnice.

nový

KAPITOLA 3

Depozitář

Článek 35

Jmenování depozitáře

1. U každého plánu zaměstnaneckého penzijního pojištění, v němž účastníci a příjemci plně nesou investiční riziko, domovský členský stát vyžaduje, aby instituce jmenovala jednoho depozitáře, kterého pověří úschovou aktiv a povinnostmi dohledu podle článků 36 a 37.

2. U každého plánu zaměstnaneckého penzijního pojištění, v němž účastníci a příjemci nenesou plně investiční riziko, může domovský členský stát vyžadovat, aby instituce jmenovala depozitáře, kterého pověří buď úschovou aktiv, nebo úschovou aktiv a povinnostmi dohledu podle článků 36 a 37.

2003/41/ES (přizpůsobený)

ð nový

23. Členské státy nebrání institucím jmenovat k úschově jejich aktiv uschovatele ð depozitáře ï se sídlem v jiném členském státě a mající náležité povolení k této činnosti v souladu se směrnicí 93/22/EHS 2004/39/ES nebo směrnicí 2000/12/ES 2013/36/EU, anebo uznaného jako depozitáře pro účely směrnice 85/611/EHS 2009/65/ES.

Tento odstavec nebrání domovskému členskému státu stanovit, že jmenování depozitáře nebo uschovatele je povinné.

43. Každý členský Členské státy přijmoue nezbytná opatření, aby podle svých vnitrostátních právních předpisů umožnily Ö příslušným orgánům Õ zakázat v souladu s článkem 14 62 volné nakládání s aktivy drženými depozitářem nebo uschovatelem usazeným na jeho jejich území na žádost domovského členského státu instituce.

ò nový

5. Depozitář je jmenován alespoň prostřednictvím písemné smlouvy. Tato smlouva stanoví mimo jiné předávání informací, které depozitář potřebuje pro plnění úkolů pro účely penzijního plánu, pro nějž byl jmenován jako depozitář, v souladu s touto směrnicí a s dalšími příslušnými právními a správními předpisy.

6. Při plnění úkolů stanovených v článcích 36 a 37 jedná instituce a depozitář čestně, spravedlivě, profesionálně, nezávisle a v zájmu účastníků a příjemců daného penzijního plánu.

7. Depozitář nesmí s ohledem na instituci vykonávat činnost, při níž může docházet ke střetu zájmů mezi institucí, účastníky a příjemci penzijního plánu a jím samotným, pokud depozitář funkčně a hierarchicky neoddělil výkon činnosti depozitáře od svých ostatních činností, u nichž může hrozit střet zájmů, a pokud nejsou potenciální střety zájmů řádně rozpoznány, řešeny, sledovány a oznamovány účastníkům a příjemcům penzijního plánu.

8. Pokud není jmenován žádný depozitář, zavedou instituce ujednání pro prevenci a řešení jakýchkoli střetů zájmů při plnění úkolů, které jinak provádí depozitář a správce aktiv.

Článek 36

Úschova aktiv a odpovědnost depozitáře

1. Pokud jsou aktiva penzijního plánu sestávající z finančních nástrojů, které lze dát do úschovy, svěřena do úschovy depozitáři, přijme depozitář do úschovy veškeré finanční nástroje, které lze zapsat na účet finančních nástrojů vedený v evidenci depozitáře, a veškeré finanční nástroje, které lze depozitáři fyzicky předat.

Pro tyto účely depozitář zajistí, aby všechny finanční nástroje, které lze zapsat na účet finančních nástrojů vedený v evidenci depozitáře, byly v jeho evidenci zapsány na oddělených účtech v souladu s pravidly stanovenými směrnicí 2004/39/ES, které jsou vedeny na jméno instituce, aby bylo vždy zřejmé, že patří dané instituci nebo účastníkům a příjemcům daného penzijního plánu.

2. Pokud aktiva penzijního plánu sestávají z jiných aktiv než aktiv uvedených v odstavci 1, depozitář ověří, zda instituce nebo účastníci a příjemci jsou vlastníky aktiv, a vede jejich aktiva v evidenci. Ověření se provede na základě informací či dokumentů předložených institucí a na základě dostupných vnějších podkladů. Depozitář musí svou evidenci průběžně aktualizovat.

3. Členské státy zajistí, aby depozitář odpovídal instituci nebo účastníkům a příjemcům za veškeré ztráty utrpěné v důsledku toho, že neodůvodnitelně neplnil své povinnosti nebo je neplnil správně.

4. Členské státy zajistí, aby odpovědnost depozitáře podle odstavce 3 nebyla ovlivněna skutečností, že depozitář svěřil všechna nebo některá aktiva, jež má v úschově, třetí straně.

5. Není-li pro účely úschovy aktiv jmenován žádný depozitář, od institucí se alespoň vyžaduje, aby:

a)           zajistily, aby finanční nástroje podléhaly náležité péči a ochraně;

b)           vedly záznamy, které instituci umožňují kdykoli a bez prodlení identifikovat všechna aktiva;

c)           přijaly nezbytná opatření, aby se předešlo střetům zájmů nebo neslučitelnosti;

d)           informovaly na požádání příslušný orgán, jakým způsobem jsou aktiva uschována.

Článek 37

Povinnosti dohledu

1. Depozitář jmenovaný pro povinnosti dohledu plní úkoly uvedené v čl. 36 odst. 1 a 2 a kromě toho:

a)           plní pokyny instituce, pokud nejsou v rozporu s vnitrostátními právními předpisy nebo s pravidly instituce;

b)           zajišťuje, aby u operací s aktivy instituce nebo penzijního plánu byla protiplnění instituci poskytována v obvyklých lhůtách;

c)           zajišťuje, aby příjmy vytvořené aktivy byly použity v souladu s pravidly instituce.

2. Aniž je dotčen odstavec 1, může domovský členský stát instituce stanovit jiné povinnosti dohledu, které má depozitář plnit.

3. Není-li povinnostmi dohledu pověřen žádný depozitář, instituce musí zavést postupy, které zajistí, aby úkoly, které jinak podléhají dohledu ze strany depozitáře, byly v rámci instituce náležitě prováděny.

Hlava IV

INFORMACE PŘEDÁVANÉ POTENCIÁLNÍM ÚČASTNÍKŮM, ÚČASTNÍKŮM A PŘÍJEMCŮM

KAPITOLA 1

Obecná ustanovení

ê 2003/41/ES (přizpůsobený)

Článek 11

Informace předávané účastníkům a příjemcům

ò nový

Článek 38

Zásady

ê 2003/41/ES (přizpůsobený)

1. Podle povahy vytvořeného penzijního plánu každý členskéý státy zajistí, aby každá instituce usazená na jeho jejich území poskytovala Ö potenciálním účastníkům, účastníkům a příjemcům Õ alespoň informace stanovené v tomto článku Ö článcích 39 až 53 a 55 až 58 Õ .

ò nový

2. Informace musí splňovat všechny tyto požadavky:

a)           být pravidelně aktualizovány;

b)           být napsány jasně, tj. jasným, stručným a srozumitelným jazykem a neobsahovat žargon ani technické termíny, je-li místo nich možné použít běžná slova;

c)           nesmí být zavádějící a musí být zajištěna jednotnost slovní zásoby i obsahu;

d)           být prezentovány snadno čitelnou formou a být napsány písmem čitelné velikosti.

Barvy se nesmějí používat, pokud by znesnadnily srozumitelnost informací, jakmile je přehled důchodových dávek vytištěn nebo okopírován černobíle.

Článek 39

Podmínky penzijního plánu

ê 2003/41/ES čl. 9 odst. 1 písm. f) (přizpůsobený)

1. Každý členský Členské státy pro každou uvedenou instituci usazenou na jeho jejich území zajistí, aby: f) účastníci byli dostatečně informováni o podmínkách penzijního plánu, zejména o:

i) a) právech a povinnostech stran zapojených do penzijního plánu;

ii) b) finančních, technických a jiných rizicích spojených s penzijním plánem;

iii) c) povaze a rozložení těchto rizik.

ò nový

2. U penzijních plánů, v nichž účastníci nesou investiční riziko a které poskytují více než jednu možnost s různými investičními profily, jsou účastníci kromě informací uvedených v odst. 1 písm. a), b) a c) informováni o podmínkách týkajících se škály dostupných investičních možností, o standardní investiční možnosti a o pravidle penzijního plánu pro přiřazení určitého účastníka k jedné z investičních možností, pokud takové pravidlo existuje.

ê 2003/41/ES čl. 11 odst. 2 (přizpůsobený)

3. Účastníci a příjemci nebo podle potřeby případně jejich zástupci obdrží

            a) na žádost roční účetní závěrky a výroční zprávy uvedené v článku 10; pokud je instituce zodpovědná za více než jeden penzijní plán, obdrží roční účetní závěrky a výroční zprávy vztahující se k jejich příslušnému penzijnímu plánu;

            b) v přiměřené lhůtě všechny důležité informace o změnách pravidel penzijního plánu.

ò nový

4. Instituce zveřejní podmínky penzijního plánu na internetových stránkách, které si zvolí.

KAPITOLA 2

Přehled důchodových dávek

Článek 40

Četnost a změny

1.           Členské státy vyžadují, aby instituce vypracovaly dokument obsahující klíčové informace pro každého účastníka („přehled důchodových dávek“).

2.           Členské státy zajistí, aby informace obsažené v přehledu důchodových dávek byly aktualizovány a zasílány každému účastníkovi bezplatně alespoň jednou za dvanáct měsíců.

3.           Každá podstatná změna informací obsažených v přehledu důchodových dávek oproti předchozímu roku musí být jasně vysvětlena v průvodním dopise.

Článek 41

Srozumitelnost a jazyky

4.           Informace poskytnuté v přehledu důchodových dávek musí být srozumitelné bez nahlížení do jiných dokumentů.

5.           Členské státy zajistí, aby byl přehled důchodových dávek k dispozici v úředním jazyce členského státu, jehož sociální a pracovněprávní předpisy pro oblast plánů zaměstnaneckého penzijního pojištění se použijí na vztah mezi přispívajícím podnikem nebo institucí na jedné straně a účastníky nebo příjemci na straně druhé.

Článek 42

Délka

V přehledu důchodových dávek se použije písmo snadno čitelné velikosti a vytištěný přehled nesmí být delší než dvě strany formátu A4.

Článek 43

Nosič

Členské státy mohou povolit, aby instituce poskytovaly přehled důchodových dávek na trvalém nosiči nebo prostřednictvím internetových stránek. Vedle elektronických prostředků musí být účastníkům a příjemcům na požádání bezplatně doručena papírová verze.

Článek 44

Odpovědnost

1. Členské státy zajistí, že institucím nevznikne občanskoprávní odpovědnost pouze na základě přehledu důchodových dávek nebo jeho překladu, pokud není přehled zavádějící, nepřesný nebo neodpovídá příslušné části penzijního plánu.

2. Přehled důchodových dávek musí obsahovat v tomto ohledu jasné upozornění.

Článek 45

Název

1.           Název přehledu důchodových dávek musí obsahovat slova „Přehled důchodových dávek“.

2.           Těsně pod názvem je umístěno krátké vysvětlení toho, jaký má přehled důchodových dávek účel.

3.           Zvýrazněně musí být uvedeno přesné datum, k němuž se informace uvedené přehledu důchodových dávek vztahují.

Článek 46

Osobní údaje

Přehled důchodových dávek uvádí osobní údaje účastníka, případně včetně zákonného věku odchodu do důchodu.

Článek 47

Označení instituce

V přehledu důchodových dávek je uvedena dotčená instituce a jsou poskytnuty tyto informace:

1)           název instituce a její adresa;

2)           členské státy, ve kterých je instituce povolena nebo zapsána, a název příslušného orgánu;

3)           název přispívajícího podniku.

Článek 48

Záruky

1. Přehled důchodových dávek obsahuje jeden z následujících údajů týkajících se záruk v rámci penzijního plánu:

a) plná záruka, pokud instituce nebo přispívající podnik zaručuje danou výši dávek;

b) žádná záruka, pokud riziko plně nese účastník;

c) částečná záruka ve všech ostatních případech.

2. Je-li poskytována záruka, je nutno stručně vysvětlit:

a) povahu záruky;

b) současnou úroveň financování účastníkových nabytých individuálních nároků;

c) mechanismy na ochranu nabytých individuálních nároků;

d) mechanismy snížení dávek, jsou-li takové mechanismy stanoveny ve vnitrostátních právních předpisech.

Článek 49

Zůstatek, příspěvky a náklady

1. Co se týče zůstatku, příspěvků a nákladů, uvádí přehled důchodových dávek následující částky vyjádřené v příslušné měně penzijního plánu:

a)         součet nákladů odečtených z hrubých příspěvků případně zaplacených přispívajícím podnikem nebo zaplacených účastníkem za posledních dvanáct měsíců, nebo pokud účastník k penzijnímu plánu přistoupil před méně než dvanácti měsíci, součet nákladů odečtený od jeho příspěvků od přistoupení;

b)         součet příspěvků zaplacených účastníkem za posledních dvanáct měsíců, nebo pokud účastník k penzijnímu plánu přistoupil před méně než dvanácti měsíci, součet jeho příspěvků od přistoupení;

c)         součet příspěvků zaplacených přispívajícím podnikem za posledních dvanáct měsíců, nebo pokud účastník k penzijnímu plánu přistoupil před méně než dvanácti měsíci, součet příspěvků zaplacených přispívajícím podnikem od přistoupení účastníka;

d)         zůstatek k datu přehledu důchodových dávek vypočítaný jedním z následujících dvou způsobů v závislosti na povaze penzijního plánu:

i)       u penzijních plánů, které nezajišťují cílovou úroveň dávky, celková částka kapitálu nahromaděného účastníkem, vyjádřená také jako anuita za měsíc,

ii)      u penzijních plánů, které zajišťují cílovou úroveň dávky, nabyté individuální nároky za měsíc;

e)         ostatní příspěvky nebo náklady týkající se účastníka, například převod vzniklého kapitálu;

f)          náklady uvedené v písmenu a) rozdělené na následující samostatné částky vyjádřené v příslušné měně penzijního plánu:

i)       administrativní náklady instituce;

ii)      náklady na úschovu aktiv;

iii)     náklady související s portfoliovými obchody;

iv)     ostatní náklady.

2. „Ostatní náklady“ uvedené v odst. 1 písm. f) bodě iv) je třeba stručně vysvětlit, pokud tvoří 20 či více % celkových poplatků.

Článek 50

Projekce důchodů

1. Zajišťuje-li penzijní plán cílovou úroveň dávek, uvádí přehled důchodových dávek následující tři částky týkající se projekce důchodů vyjádřené v příslušné měně penzijního plánu:

a)           cílovou úroveň měsíčních dávek v důchodovém věku podle předpokladů vycházejících z nejlepšího odhadu;

b)           cílovou úroveň měsíčních dávek dva roky před dosažením důchodového věku podle předpokladů vycházejících z nejlepšího odhadu;

c)           cílovou úroveň měsíčních dávek dva roky po dosažení důchodového věku podle předpokladů vycházejících z nejlepšího odhadu.

2. Předpoklady uvedené v odstavci 1 musí zohlednit budoucí mzdy.

3. Nezajišťuje-li penzijní plán cílovou úroveň dávek, uvádí přehled důchodových dávek následující částky týkající se projekce důchodů vyjádřené v příslušné měně penzijního plánu:

a)           očekávané množství kapitálu nahromaděného až do dvou let před dosažením důchodového věku podle předpokladů vycházejících z nejlepšího odhadu pro daný plán;

b)           očekávané množství kapitálu nahromaděného až do dosažení důchodového věku podle předpokladů vycházejících z nejlepšího odhadu pro daný plán;

c)           očekávané množství kapitálu nahromaděného až do dvou let po dosažení důchodového věku podle předpokladů vycházejících z nejlepšího odhadu pro daný plán;

d)           částky uvedené v písmenech a) až c) vyjádřené jako měsíční dávky.

4. Předpoklady uvedené v odstavci 3 musí zohlednit následující faktory:

a) roční míru nominální výnosnosti investic;

b) roční míru inflace;

c) budoucí mzdy.

5. Pro účely výpočtu projekcí uvedených v odstavcích 1 a 3 se předpokládá, že sazby příspěvku zůstávají konstantní.

Článek 51

Investiční profil

1. U penzijních plánů, v nichž účastníci plně nesou investiční riziko a v nichž mají na výběr mezi různými investičními možnostmi, uvádí přehled důchodových dávek investiční profily a poskytne seznam dostupných investičních možností a stručný popis každé možnosti. Účastníkova současná investiční možnost musí být zřetelně vyznačena.

Jestliže je počet různých investičních možností s různými investičními cíli vyšší než pět, instituce omezí krátký popis jednotlivých možností na pět reprezentativních možností, přičemž zahrne nejrizikovější a nejméně rizikovou možnost.

2. U penzijních plánů, v nichž účastníci nesou investiční riziko a v nichž je jistá investiční možnost účastníkovi přiřazena podle zvláštního pravidla uvedeného v penzijním plánu, musí být poskytnuty následující dodatečné informace:

a) pravidla založená na skutečném věku;

b) pravidla založená na cílovém věku odchodu účastníka do důchodu;

c) jiná pravidla.

3. U penzijních plánů, v nichž účastníci nesou investiční riziko, musí přehled důchodových dávek obsahovat informace o poměru rizika a výnosů s vyobrazením syntetického grafického ukazatele poměru rizika a výnosů daného penzijního plánu nebo případně každé investiční možnosti a toto vyobrazení je doprovázeno:

a) vysvětlením ukazatele a jeho hlavních omezení;

b) vysvětlením rizik, která mají podstatný význam a která nejsou syntetickým grafickým ukazatelem náležitě zachycena;

Výpočet syntetického ukazatele je náležitě zdokumentován a instituce tuto dokumentaci účastníkům na vyžádání zpřístupní.

4. Vysvětlení uvedené v odst. 3 písm. a) musí zahrnovat:

a) stručné vysvětlení toho, proč je penzijní plán nebo investiční možnost zařazena do konkrétní kategorie;

b) upozornění, že historické údaje, například údaje použité při výpočtu syntetického grafického ukazatele, nepodávají spolehlivé informace o budoucím rizikovém profilu daného penzijního plánu nebo investiční možnosti;

c) upozornění, že není zaručeno, že uvedená kategorie podle rizika a výnosů se nezmění, a že zařazení penzijního plánu nebo investiční možnosti do příslušné kategorie se může s postupem času změnit;

d) upozornění, že nejnižší kategorie neznamená investici bez rizika.

5. Syntetický grafický ukazatel a vysvětlení uvedené v odstavci 3 se vytvoří a zformuluje v souladu s vnitřním postupem pro zjišťování, měření a sledování rizik přijatým institucí, jak stanoví tato směrnice, jakož i s investičními cíli a investiční politikou popsanou v prohlášení o investičních zásadách.

Článek 52

Dosavadní výkonnost

1. Přehled důchodových dávek musí obsahovat následující informace o dosavadní výkonnosti:

a) informace o dosavadní výkonnosti penzijního plánu jako celku, nebo případně účastníkovy investiční možnosti v podobě grafu znázorňujícího tuto výkonnost za všechny dostupné roky a nejvýše za posledních deset let;

b) graf doplněný o zvýrazněná prohlášení, která:

i) upozorňují na omezenou použitelnost grafu jako ukazatele budoucí výkonnosti;

ii) uvádí, jaké náklady byly zahrnuty do výpočtu dosavadní výkonnosti nebo z tohoto výpočtu vyloučeny;

iii) uvádějí měnu, v níž byla dosavadní výkonnost vypočítána.

2. Jestliže během období zachyceného grafem podle odstavce 1 došlo k podstatné změně cílů a investiční politiky penzijního plánu, výkonnost penzijního plánu před touto podstatnou změnou se nadále zobrazuje. Období před podstatnou změnou je v grafu označeno a doplněno jasným upozorněním, že dané výkonnosti bylo dosaženo za okolností, které již neplatí.

3. Pokud účastník změní investiční možnost, uvede se dosavadní výkonnost nové investiční možnosti.

Článek 53

Doplňující informace

Přehled důchodových dávek musí uvádět následující doplňkové informace:

a)           kde a jakým způsobem lze získat další informace o dané instituci nebo penzijním plánu, včetně internetových stránek a příslušných právních aktů obecné povahy;

b)           kde a jakým způsobem lze získat další informace o úpravách převodu důchodových práv na jinou instituci zaměstnaneckého penzijního pojištění v případě ukončení pracovního poměru;

c)           informace o předpokladech použitých pro částky vyjádřené jako anuita, zejména pokud jde o sazbu anuity, druh poskytovatele a trvání anuity, pokud účastník tyto informace požaduje;

d)           kde a jakým způsobem lze získat přístup k dalším informacím o účastníkově individuální situaci případně včetně cílové výše důchodových dávek a včetně výše dávek v případě ukončení pracovního poměru.

Článek 54

Akt v přenesené pravomoci pro přehled důchodových dávek

1. Komisi je svěřena pravomoc přijmout v souladu s článkem 77 akt v přenesené pravomoci, v němž upřesní:

a)           obsah přehledu důchodových dávek, jenž sestává z(e):

i)       způsobu, jakým jsou vysvětleny podstatné změny uvedené v čl. 40 odst. 3;

ii)      velikosti písma uvedené v článku 42;

iii)     formulace upozornění týkajícího se odpovědnosti uvedené v článku 44;

iv)     formulace vysvětlení uvedeného v čl. 45 odst. 2;

v)      osobních údajů, které je třeba uvést, podle článku 46;

vi)     metody, jak vysvětlit prvky obsažené v čl. 48 odst. 2 písm. a), b), c) a d);

vii)    metody výpočtu částek uvedených v čl. 49 odst. 1 písm. a), b), c), d), e) a f);

viii)   metody výpočtu částek uvedených v čl. 50 odst. 1 a 3 s ohledem na podmínku stanovenou v čl. 50 odst. 5;

ix)     předpokladů, jež se mají použít, uvedených v čl. 50 odst. 2 a 4;

x)      počtu investičních možností, jež mají být zobrazneny, metody, jak tyto možnosti zvolit, pokud je počet možností vyšší než pět, metody popisu zobrazených možností a způsobu označení účastníkovy současné investiční možnosti, jak uvádí čl. 51 odst. 1;

xi)     metody popisu dodatečných informací uvedených v čl. 51 odst. 2;

xii)    metody vytvoření a zobrazení syntetických grafických ukazatelů a formulace vysvětlení uvedených v čl. 51 odst. 3 s ohledem na podmínky stanovené v čl. 51 odst. 4;

xiii)   metody vytvoření informací o dosavadní výkonnosti uvedených v čl. 52 odst. 1 písm. a) a metod vypracování upozornění a formátu grafu uvedených v čl. 52 odst. 1 písm. b);

xiv)   metody porovnání různých investičních možností v penzijních plánech, jak uvádí čl. 52 odst. 1 písm. a);

xv)    metody zobrazení podstatné změny uvedené v čl. 52 odst. 2;

xvi)   metody upřesnění dodatečných informací uvedených v článku 53;

b)           formát, rozvržení, strukturu a sled informací v přehledu důchodových dávek, včetně informací uvedených v čl. 44 odst. 2 až článku 53 se zohledněním podmínek stanovených v čl. 41 odst. 1 a článku 42.

KAPITOLA 3

Další informace a dokumenty, které je třeba poskytnout

Článek 55

Informace, které je nutno poskytnout potenciálním účastníkům

Instituce zajistí, aby potenciální účastníci byli informováni o všech prvcích penzijního plánu a všech investičních možnostech, včetně informace o tom, jak daný investiční přístup zohledňuje záležitosti životního prostředí, klimatu, sociální otázky a záležitosti správy a řízení společnosti.

Článek 56

Informace, které je nutno poskytnout účastníkům v období před odchodem do důchodu

Kromě přehledu důchodových dávek poskytnou instituce každému účastníkovi nejméně dva roky před dosažením věku pro odchod do důchodu stanoveného v daném penzijním plánu nebo na jeho žádost následující informace:

a)           informace o tom, jaké mají účastníci možnosti vybírat si svůj důchodový příjem, včetně informací o výhodách a nevýhodách těchto možností, a to takovým způsobem, který jim pomůže vybrat si nejvhodnější možnost vzhledem k okolnostem, v nichž se nacházejí;

b)           není-li penzijní plán vyplácen jako doživotní důchod, informace o dostupných produktech výplaty dávek, včetně jejich výhod a nevýhod, a o klíčových hlediscích, která by účastníci měli vzít v úvahu při rozhodování, zda některý produkt výplaty dávek koupit.

Článek 57

Informace, které je nutno poskytnout účastníkům v období vyplácení dávek

1. Instituce poskytují příjemcům informace o splatných dávkách a odpovídajících možnostech jejich vyplácení.

2. Jestliže příjemci v období vyplácení nesou značné investiční riziko, členské státy zajistí, aby příjemci dostávali náležité informace.

Článek 58

Dodatečné informace, které je nutno účastníkům a příjemcům poskytnout na jejich žádost

1. Na žádost účastníka, příjemce či jejich zástupců poskytne instituce následující dodatečné informace:

a) roční účetní závěrky a výroční zprávy uvedené v článku 31, nebo pokud je instituce zodpovědná za více než jeden penzijní plán, roční účetní závěrky a výroční zprávy vztahující se k jejich příslušnému penzijnímu plánu;

ê 2003/41/ES (přizpůsobený)

3.b) Pprohlášení o zásadách investiční politiky uvedené v článku 12 32; se na žádost sdělí účastníkům a příjemcům nebo případně jejich zástupcům.

ò nový

c) informace o předpokladech, jež byly použity k vytvoření projekcí uvedených v článku 50;

d) informace týkající se předpokládané sazby anuity, druhu poskytovatele a trvání anuity uvedené v čl. 53 písm. c).

ê 2003/41/ES

ð nový

4 2. ð Na žádost ï Každý účastníka ð poskytne instituce ï také na vlastní žádost obdrží podrobné a podstatné informace:

              a) o cílové částce případných důchodových dávek;

              b) o částce dávek v případě sukončení zaměstnání pracovního poměru;.

            c) pokud účastník nese investiční riziko, informace o výběru případných investičních možností a o skutečném investičním portfoliu s popisem rizik a nákladů spojených s těmito investicemi;

              d) o úpravách převodu důchodových práv na jinou instituci zaměstnaneckého penzijního pojištění v případě ukončení pracovního poměru.

              Účastníci dostávají každý rok stručné údaje o instituci a také o aktuální finanční úrovni svých nabytých nároků.

5. Každý příjemce obdrží při odchodu do starobního důchodu, nebo když se jiné dávky stanou splatnými, potřebné informace o dávkách, které jsou splatné, a odpovídajících možnostech jejich vyplácení.

ò nový

Hlava V

OBEZŘETNOSTNÍ DOHLED

Kapitola 1

Obecná pravidla pro obezřetnostní dohled

Článek 59

Hlavní cíl obezřetnostního dohledu

1. Hlavním cílem obezřetnostního dohledu je ochrana účastníků a příjemců penzijního plánu.

2. Aniž je dotčen hlavní cíl obezřetnostního dohledu uvedený v odstavci 1, členské státy zajistí, aby při výkonu svých obecných povinností vzaly příslušné orgány řádně v úvahu možný dopad svých rozhodnutí na stabilitu dotčených finančních systémů v Unii, zejména v naléhavých situacích, s ohledem na informace, jež jsou v té době dostupné.

Článek 60

Rozsah obezřetnostního dohledu

Členské státy zajistí, aby instituce zaměstnaneckého penzijního pojištění podléhaly obezřetnostnímu dohledu, včetně dohledu nad:

a)           podmínkami provozu;

b)           technickými rezervami;

c)           finančním krytím technických rezerv;

d)           regulatorním kapitálem;

e)           disponibilní mírou solventnosti;

f)            požadovanou mírou solventnosti;

g)           investičními pravidly;

h)           správou investic;

i)            podmínkami upravujícími činnosti a

j)            informacemi, jež mají být poskytovány příslušným orgánům.

Článek 61

Obecné zásady obezřetnostního dohledu

1. Za obezřetnostní dohled nad institucemi zaměstnaneckého penzijního pojištění jsou odpovědné příslušné orgány domovského členského státu.

2. Členské státy zajistí, aby dohled byl založen na prospektivním přístupu vycházejícím z rizik.

3. Dohled nad institucemi zahrnuje vhodnou kombinaci kontrolních činností na dálku a inspekcí na místě.

4. Pravomoci orgánů dohledu se uplatňují včas a přiměřeně.

5. Členské státy zajistí, aby příslušné orgány řádně zvážily potenciální dopad svých opatření na stabilitu finančních systémů v Evropské unii, zejména v naléhavých situacích.

ê 2003/41/ES

Článek 14 62

Pravomoci k zásahům a povinnosti příslušných orgánů

1. Příslušné orgány požadují od každé instituce usazené na jejich území, aby měla řádné správní a účetní postupy a odpovídající vnitřní kontrolní mechanismy.

2. Příslušné orgány mohou vůči kterékoli instituci usazené na jejich území i vůči osobám ji provozujícím přijímat veškerá opatření, včetně případných opatření správní a finanční povahy, a to jak, která jsou vhodná a nezbytná k zabránění nebo odstranění jakýchkoli nesrovnalostí, poškozujících zájmy účastníků nebo příjemců.

ê 2010/78/EU čl. 4 bod 3

ð nový

3. Každé rozhodnutí zakázat ð nebo omezit ï činnost instituce musí obsahovat přesné odůvodnění a být oznámeno dané instituci. Musí být také oznámeno Evropskému orgánu EIOPA dohledu (Evropskému orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění).

ê 2003/41/ES (přizpůsobený)

Ö 4. Õ Příslušné orgány mohou také omezit nebo zakázat volné nakládání s aktivy instituce, zejména když instituce:

a)           nevytvořila dostatečné technické rezervy pro veškeré své činnosti nebo má nedostatečná aktiva k pokrytí technických rezerv;

b)           instituce nemá regulatorní kapitál.

35. Aby byly ochráněny zájmy účastníků a příjemců, mohou příslušné orgány převést pravomoci svěřené osobám provozujícím instituci usazenou na jejich území v souladu s právními předpisy domovského členského státu zčásti nebo zcela na pro tyto účely vhodného zvláštního zmocněnce, který je způsobilý tyto pravomoci vykonávat.

64. Příslušné orgány mohou zakázat nebo omezit činnosti instituce usazené na jejich území, zejména pokud:

a)           instituce dostatečně nechrání zájmy účastníků a příjemců Ö penzijního plánu Õ ;

b)           instituce již neplní podmínky pro svůj provoz;

c)           instituce závažným způsobem neplní své povinnosti podle pravidel, která se na ni vztahují;

d)           v případě přeshraniční činnosti instituce nedodržuje požadavky sociálních a pracovněprávních předpisů hostitelského členského státu platné pro vztahujících se k důchodům ze zaměstnaneckého penzijního pojištění.

5.7. Členské státy zajistí, aby rozhodnutí přijímaná vůči institucím podle právních a správních předpisů přijatých v souladu s touto směrnicí bylo možné předložit soudu.

ò nový

Článek 63

Přezkum orgánem dohledu

1. Členské státy zajistí, aby příslušné orgány přezkoumávaly strategie, procesy a postupy hlášení, které instituce zavedly za účelem splnění právních a správních předpisů přijatých podle této směrnice.

Tento přezkum zohlední okolnosti, za nichž tyto instituce působí a případně strany, které pro ně vykonávají externě zajišťované klíčové funkce či jiné činnosti. Přezkum sestává z těchto prvků:

a) posouzení kvalitativních požadavků týkajících se systému správy a řízení;

b) posouzení rizik, kterým je instituce vystavena;

c) posouzení schopnosti instituce tato rizika posoudit.

2. Členské státy zajistí, aby příslušné orgány měly nástroje sledování, včetně zátěžových testů, které jim umožňují zjistit zhoršující se finanční situaci v instituci a sledovat, jak je toto zhoršení napraveno.

3. Příslušné orgány mají pravomoci nezbytné k tomu, aby mohly od institucí požadovat odstranění slabých stránek nebo nedostatků zjištěných v rámci přezkumu orgánem dohledu.

4. Příslušné orgány stanoví minimální četnost a rozsah přezkumu stanoveného v odstavci 1 s ohledem na povahu, rozsah a složitost činností dané instituce.

ê 2003/41/ES

Článek 13 64

Informace poskytované příslušným orgánům

1. Každý členský Členské státy zajistí, aby měly příslušné orgány vůči každé instituci usazené na jeho jejich území nutné pravomoci a prostředky nezbytné:

a) k tomu, aby mohly instituci, členy jejího představenstva a jiné členy vedení nebo osoby řídící instituci požádat o poskytnutí informací ke všem záležitostem týkajícím se její činnosti nebo o předání všech dokumentů týkajících se její činnosti;

ê 2003/41/ES (přizpůsobený)

ð nový

              b) k dohledu nad vztahy mezi institucí a jinými podniky nebo mezi institucemi, pokud instituce přenesou své úkoly Ö klíčové Õ funkce Ö nebo jiné činnosti Õ na uvedené jiné podniky nebo instituce (externí zajištění ð a všechny následné úrovně subdodavatelského zajištění ï) a pokud tyto vztahy ovlivňují finanční situaci instituce nebo jsou důležitým způsobem významné mají podstatný význam pro účinný dohled;

              c) k pravidelnému získávání ð následujících dokumentů: hodnocení rizik pro potřeby důchodů ï, prohlášení o zásadách investiční politiky, ð dokumentů týkajících se systému správy a řízení ï , ročních účetních závěrek a výročních zpráv, ð informačních dokumentů poskytovaných účastníkům a příjemcům ï a všech Ö ostatních Õ dokumentů nezbytných k účelům dohledu. Mezi tyto dokumenty mohou patřit

ò nový

d) ke stanovení, které dokumenty jsou nezbytné pro účely dohledu, včetně:

ê 2003/41/ES (přizpůsobený)

ð nový

         i) vnitřní předběžné zprávy;

         ii) pojistněmatematická hodnocení a podrobné předpoklady;

         iii) studie o aktivech a pasivech;

         iv) důkazy o souladu se zásadami investiční politiky;

         v) důkazy o pravidelném hrazení příspěvků;

         vi) zprávy osob zodpovědných za audit ročních účetních závěrek uvedených v článku 1031;

              d)e) k provádění inspekcí na místě v provozovnách instituce a v případě případně inspekcí přenesených (externě zajištěných) ð a všech následně subdodavatelsky zajištěných činností ï úkolů ke kontrole, zda jsou činnosti prováděny v souladu s pravidly dohledu;.

ò nový

f) k tomu, aby si kdykoli od institucí mohly vyžádat informace o externě zajišťovaných a všech následně subdodavatelsky zajišťovaných činnostech.

ê 2010/78/EU čl. 4 odst. 2 písm. b)

2. Evropský orgán dohledu (Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění) Orgán EIOPA může vypracovat návrhy prováděcích technických norem pro formy a formáty dokumentů uvedených v odst. 1 písm. c)d) bodech i) až vi).

Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článku 15 nařízení (EU) č. 1094/2010.

ò nový

Článek 65

Transparentnost a odpovědnost

1. Členské státy zajistí, aby příslušné orgány prováděly úkoly stanovené v článcích 60, 61, 62, 63 a 64 transparentním a odpovědným způsobem s patřičným ohledem na ochranu důvěrných informací.

2. Členské státy zajistí, aby byly zveřejňovány tyto informace:

a) znění právních a správních předpisů a obecných pokynů v oblasti regulace důchodů ze zaměstnaneckého penzijního pojištění a informace o tom, zda se členský stát rozhodne uplatnit tuto směrnici v souladu s články 4 a 5;

b) informace týkající se přezkumu orgánem dohledu, který je stanoven v článku 63;

c) souhrnné statistické údaje o hlavních aspektech uplatňování obezřetnostního rámce;

d) prohlášení, že hlavním cílem obezřetnostního dohledu je ochrana účastníků a příjemců, a informace o hlavních funkcích a činnostech dohledu;

e) pravidla týkající se správních sankcí za porušování vnitrostátních předpisů přijatých podle této směrnice.

3. Členské státy zajistí, aby měly zavedeny a používaly transparentní postupy týkající se jmenování a odvolání členů řídících a správních subjektů svých příslušných orgánů.

Kapitola 2

Služební tajemství a výměna informací

Článek 66

Služební tajemství

1. Členské státy stanoví pravidla, jimiž se zajistí, aby všechny osoby, které pracují nebo pracovaly pro příslušné orgány, jakož i auditoři nebo odborníci jednající jménem uvedených orgánů byli povinni zachovávat služební tajemství.

Aniž jsou dotčeny případy, na něž se vztahuje trestní právo, nesmí tyto osoby sdělit žádné důvěrné informace, které získají při výkonu svých povinností, jiné osobě nebo orgánu jinak než v souhrnné nebo obecné podobě, z níž nelze určit totožnost jednotlivých institucí.

2. Odchylně od odstavce 1 platí, že je-li penzijní plán převeden na jinou instituci nebo jiný subjekt, mohou být v občanskoprávním nebo obchodním řízení sdělovány důvěrné informace, které se netýkají třetích osob zapojených do pokusů podnik zachránit.

Článek 67

Použití důvěrných informací

Členské státy zajistí, aby příslušné orgány, které obdrží důvěrné informace podle této směrnice, je používaly pouze při výkonu svých povinností a pro následující účely:

a)           k ověření, zda instituce splňují podmínky pro poskytování zaměstnaneckého penzijního pojištění před zahájením své činnosti;

b)           k usnadnění sledování činnosti institucí, včetně sledování technických rezerv, solventnosti, systému správy a řízení a informací poskytovaných účastníkům a příjemcům;

c)           k ukládání nápravných opatření, včetně sankcí;

d)           při odvolání proti rozhodnutím příslušných orgánů přijatých v souladu s ustanoveními, kterými se provádí tato směrnice;

e)           v soudních řízeních týkajících se ustanovení, kterými se provádí tato směrnice.

Článek 68

Výměna informací mezi orgány

1. Článek 66 nebrání:

a)           výměně informací mezi příslušnými orgány ve stejném členském státě při plnění jejich funkcí dohledu;

b)           výměně informací mezi příslušnými orgány v různých členských státech při plnění jejich funkcí dohledu;

c)           výměně informací mezi příslušnými orgány a kterýmkoli z následujících orgánů, subjektů a osob, které se nacházejí ve stejném členském státě, při plnění jejich funkcí dohledu:

i)       orgány příslušnými pro dohled nad subjekty finančního sektoru a jinými finančními organizacemi a orgány příslušnými pro dohled nad finančními trhy;

ii)      orgány nebo subjekty odpovědnými za udržování stability finančního systému v členských státech prostřednictvím makroobezřetnostních pravidel;

iii)     subjekty zapojenými do ukončení penzijního plánu a jiných podobných řízení;

iv)     subjekty zabývajícími se reorganizací nebo orgány usilujícími o ochranu stability finančního systému;

v)      osobami příslušnými k provádění povinných auditů účetnictví institucí, pojišťoven a jiných finančních institucí;

d)           sdělení informací subjektům, které řídí ukončení penzijního plánu, nutných k plnění jejich úkolů.

2. Na informace, které orgány, subjekty a osoby uvedené v odstavci 1 obdrží, se vztahují pravidla služebního tajemství stanovená v článku 66.

3. Článek 66 nebrání členským státům v tom, aby povolily výměnu informací mezi příslušnými orgány a kterýmkoli z těchto orgánů a osob:

a)           orgány odpovědnými za dohled nad subjekty, jež jsou zapojené do ukončení penzijního plánu a dalších podobných postupů;

b)           orgány odpovědnými za dohled nad osobami pověřenými výkonem povinného auditu účetnictví institucí, úvěrových institucí, investičních podniků, pojišťoven a jiných finančních institucí;

c)           nezávislými pojistnými matematiky institucí provádějícími zákonný dozor nad uvedenými institucemi a orgány příslušnými pro dohled nad těmito pojistnými matematiky.

Článek 69

Předávání informací centrálním bankám, měnovým orgánům, Evropským orgánům dohledu a Evropské radě pro systémová rizika

1. Článek 66 nebrání příslušnému orgánu v tom, aby sděloval následujícím subjektům informace určené k plnění jejich příslušných úkolů:

a) centrálním bankám a jiným subjektům s obdobnou funkcí, které jednají jako měnové orgány;

b) případně jiným orgánům veřejné moci odpovědným za dohled nad platebními systémy;

c) Evropské radě pro systémová rizika, orgánu EIOPA, Evropskému orgánu pro bankovnictví a Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy.

2. Články 68 až 71 nebrání orgánům nebo subjektům uvedeným v odst. 1 písm. a), b) a c) sdělovat příslušným orgánům informace, které jsou pro příslušné orgány nezbytné pro účely článku 67.

3. Informace obdržené v souladu s odstavci 1 a 2 podléhají požadavkům služebního tajemství rovnocenným alespoň těm, které jsou stanovené v této směrnici.

Článek 70

Sdělování informací orgánům ústřední státní správy odpovědným za právní předpisy v oblasti financí

1. Ustanovení čl. 66 odst. 1, článku 66 a čl. 71 odst. 1 nebrání členským státům v tom, aby povolily sdělování důvěrných informací jiným orgánům své ústřední státní správy, které odpovídají za prosazování právních předpisů týkajících se dohledu nad institucemi, úvěrovými institucemi, finančními institucemi, investičními službami a pojišťovnami, a inspektorům působícím jménem uvedených orgánů.

Tyto informace je možné sdělit pouze tehdy, je-li to nutné z důvodu obezřetnostního dohledu, prevence a řešení úpadků institucí. Aniž je dotčen odstavec 2 tohoto článku, osoby mající přístup k těmto informacím podléhají požadavkům služebního tajemství rovnocenným alespoň těm, které jsou stanoveny v této směrnici. Členské státy však zajistí, aby se informace obdržené podle článku 68 a informace obdržené prostřednictvím ověřování na místě směly sdělovat pouze s výslovným souhlasem příslušného orgánu, od něhož informace pocházejí, nebo příslušného orgánu členského státu, ve kterém se ověřování na místě provádělo.

2. Členské státy mohou povolit sdělování důvěrných informací týkajících se obezřetnostního dohledu nad institucemi svým parlamentním vyšetřovacím výborům, účetním dvorům a jiným svým subjektům zodpovědným za vyšetřování, jsou-li splněny všechny tyto podmínky:

a) subjekty mají pravomoc podle vnitrostátního práva k vyšetřování a zkoumání činností orgánů příslušných pro dohled nad institucemi nebo pro přípravu právních předpisů týkajících se takového dohledu;

b) dané informace jsou zcela nezbytné pro výkon pravomoci uvedené v písmenu a);

c) osoby mající přístup k těmto informacím podléhají požadavkům služebního tajemství podle vnitrostátních právních předpisů rovnocenným alespoň těm, které jsou stanoveny v této směrnici;

d) pocházejí-li informace z jiného členského státu, jsou sdělovány s výslovným souhlasem příslušných orgánů, od nichž pocházejí, a jsou sdělovány výhradně pro účely, pro které uvedené orgány svůj souhlas udělily.

Článek 71

Podmínky pro výměnu informací

1. Pro výměnu informací podle článku 68, předávání informací podle článku 69 a sdělování informací podle článku 70 členské státy vyžadují, aby byly splněny alespoň následující podmínky:

a) informace musí být vyměňovány, předávány a sdělovány za účelem vykonávání dohledu nebo zákonného dozoru;

b) obdržené informace musí podléhat povinnosti služebního tajemství stanovené v článku 66;

c) pokud informace pocházejí z jiného členského státu, nesmějí být sdělovány bez výslovného souhlasu příslušného orgánu, od něhož pocházejí, a případně výhradně pro účely, pro které uvedený orgán svůj souhlas udělil.

2. Článek 67 nebrání členským státům v tom, aby za účelem posílení stability a integrity finančního systému povolily výměnu informací mezi příslušnými orgány a orgány nebo subjekty odpovědnými za odhalování a vyšetřování porušování práva společností použitelného na přispívající podniky.

Členské státy, které použijí první pododstavec, vyžadují, aby byly splněny alespoň tyto podmínky:

a) informace musí být určeny k odhalování a vyšetřování podle čl. 70 odst. 2 písm. a);

b) obdržené informace musí podléhat povinnosti služebního tajemství stanovené v článku 66;

c) pokud informace pocházejí z jiného členského státu, nesmějí být sdělovány bez výslovného souhlasu příslušného orgánu, od něhož pocházejí, a případně výhradně pro účely, pro které uvedený orgán svůj souhlas udělil.

3. Pokud v členském státě orgány nebo subjekty uvedené v odst. 2 prvním pododstavci plní své úkoly odhalování nebo vyšetřování s pomocí osob, které jsou s ohledem na svou zvláštní odbornou způsobilost k tomuto účelu jmenovány a nejsou zaměstnány ve veřejném sektoru, použije se možnost výměny informací uvedená v čl. 70 odst. 2.

Článek 72

Vnitrostátní předpisy týkající se obezřetnostních požadavků

ê 2010/78/EU čl. 4 bod 5 (přizpůsobený)

11. 1. Členské státy podají orgánu EIOPA zprávu Evropskému orgánu dohledu (Evropskému orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění) o svých vnitrostátních předpisech týkajících se obezřetnostních požadavků v oblasti plánů zaměstnaneckého penzijního pojištění, na něž se nevztahuje odkaz v odstavci 1 na vnitrostátní sociální a pracovněprávní předpisy  v čl. 12 odst. 1.

2. Členské státy aktualizují tyto informace pravidelně a nejméně jednou za dva roky a Evropský orgán dohledu (Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění) EIOPA zpřístupní tyto informace na svých internetových stránkách.

Za účelem zajištění jednotných podmínek uplatňování tohoto odstavce vypracuje Evropský orgán dohledu (Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění) návrhy prováděcích technických norem pro postupy, formáty a šablony, jež mají být používány příslušnými orgány při předávání a aktualizaci příslušných informací pro Evropský orgán dohledu (Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění). Evropský orgán dohledu (Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění) uvedené návrhy prováděcích technických norem předloží Komisi do 1. ledna 2014.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcích technické normy uvedené ve třetím pododstavci postupem podle článku 15 nařízení (EU) č. 1094/2010.

ê 2003/41/ES (přizpůsobený)

Článek 21b

Postup projednávání ve výboru

1. Komisi je nápomocen Evropský výbor pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění, zřízený rozhodnutím Komise 2004/9/ES[49].

ò nový

Hlava VI

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

ê 2003/41/ES

Článek 2173

ê 2010/78/EU čl. 4 bod 6 písm. a)

Spolupráce mezi členskými státy, Evropským orgánem dohledu (Evropským orgánem pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění) EIOPA a Komisí

ê 2003/41/ES

1. Členské státy vhodným způsobem zajistí jednotné uplatňování této směrnice pravidelnými výměnami a informací a zkušeností s cílem rozvíjet v této oblasti osvědčené postupy a užší spolupráci, aby se předcházelo narušování hospodářské soutěže a vytvářely se podmínky potřebné pro bezproblémové hladké přeshraniční účastenství.

2. Komise a příslušné orgány členských států navzájem úzce spolupracují, aby se usnadnil dohled nad všemi činnostmi institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění.

ê 2010/78/EU čl. 4 bod 6 písm. b)

2a3. Příslušné orgány pro účely této směrnice spolupracují s Evropským orgánem dohledu (Evropským orgánem pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění) EIOPA v souladu s nařízením (EU) č. 1094/2010.

Příslušné orgány neprodleně poskytnou Evropskému orgánu dohledu (Evropskému orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění) EIOPA veškeré informace nezbytné k tomu, aby mohl tento orgán plnit své povinnosti podle této směrnice a podle nařízení (EU) č. 1094/2010, v souladu s článkem 35 uvedeného nařízení.

ê 2010/78/EU čl. 4 bod 6 písm. c)

34. Každý členský stát informuje Komisi a Evropský orgán dohledu (Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění) EIOPA o hlavních problémech, které se vyskytnou při uplatňování této směrnice.

Komise, Evropský orgán dohledu (Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění) EIOPA a příslušné orgány členských států prošetří tyto problémy co nejdříve, aby nalezly vhodné řešení.

ò nový

Článek 74

Zpracování osobních údajů

Pokud jde o zpracování osobních údajů v rámci této směrnice, vykonávají instituce a příslušné orgány své úkoly pro účely této směrnice v souladu s vnitrostátními právními předpisy, kterými se provádí směrnice 95/46/ES. Pokud jde o zpracování osobních údajů orgánem EIOPA v rámci této směrnice, řídí se orgán EIOPA ustanoveními nařízení (ES) č. 45/2001.

Článek 75

Hodnocení a přezkum

ê 2003/41/ES (přizpůsobený)

ð nový

4. Čtyři roky po vstupu této směrnice v platnost vydá Komise ð tuto směrnici přezkoumá a podá Evropskému parlamentu a Radě ï zprávu o ð jejím provádění a účinnosti. ï

            a) uplatňování článku 18 a pokroku dosaženém při úpravě vnitrostátních systémů dohledu a

            b) uplatňování čl. 19 odst. 2 druhého pododstavce, zejména o stavu panujícím v členských státech ohledně ustanovení depozitářů a případně jejich úlohy.

5. Příslušné orgány hostitelského členského státu mohou požádat příslušné orgány domovského členského státu, aby rozhodly o odděleném účetním vykazování aktiv a pasiv instituce, jak je stanoveno v čl. 16 odst. 3 a čl. 18 odst. 7.

ê 2009/138/ES čl. 303 bod 3 (přizpůsobený)

Článek 21a

Přezkum výše garančního fondu

1. Částka v eurech stanovená v čl. 17c odst. 2 se každoročně přezkoumává počínaje dnem 31. října 2012, aby se vzaly v úvahu změny v harmonizovaném indexu spotřebitelských cen zahrnujícím všechny členské státy, který zveřejňuje Eurostat.

Tato částka se automaticky upravuje zvýšením základní částky v eurech o procentní změnu uvedeného indexu během období mezi 31. prosincem 2009 a dnem přezkumu a zaokrouhluje se směrem nahoru na celé statisíce eur.

Pokud je změna od poslední úpravy menší než 5 %, úprava se neprovede.

2. Komise informuje Evropský parlament a Radu každoročně o přezkumu a upravené částce uvedené v odstavci 1.

ê 2003/41/ES (přizpůsobený)

Článek 22

Provádění

1. Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí do 23. září 2005. Neprodleně o nich uvědomí Komisi.

Tato opatření přijatá členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.

2. Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.

3. Členské státy mohou až do 23. září 2010 odložit uplatňování čl. 17 odst. 1 a 2 na instituce usazené na jejich území, které v den uvedený v odstavci 1 tohoto článku nemají minimální úroveň regulatorního kapitálu požadovanou podle čl. 17 odst. 1 a 2. Instituce, které zamýšlejí provozovat penzijní plány přeshraničně ve smyslu článku 20, však smějí tyto penzijní plány provozovat až poté, co dosáhnou souladu s touto směrnicí.

4. Členské státy mohou až do 23. září 2010 odložit uplatňování čl. 18 odst. 1 písm. f) na instituce usazené na jejich území. Instituce, které zamýšlejí provozovat penzijní plány přeshraničně ve smyslu článku 20, však smějí tyto penzijní plány provozovat až poté, co dosáhnou souladu s touto směrnicí.

Článek 23

Vstup v platnost

Tato směrnice vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

ò nový

Článek 76

Změna směrnice 2009/138/ES

Ve směrnici 2009/138/ES se vkládá nový článek 306a, který zní:

„Článek 306a

Pokud ke dni vstupu této směrnice v platnost domovské členské státy uplatňovaly ustanovení uvedená v článku 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady…/../EU[50], mohou tyto domovské členské státy nadále používat právní a správní předpisy, které přijaly k dosažení souladu s články 1 až 19, 27 až 30, 32 až 35 a 37 až 67 směrnice 2002/83/ES ve znění platném k 31. prosinci 2015 po přechodné období, které končí 31. prosince 2022.

Jestliže domovské členské státy tyto právní a správní předpisy nadále používají, vypočítají pojišťovny v daném domovském členském státě svůj solventnostní kapitálový požadavek jako součet:

a)         fiktivního solventnostního kapitálového požadavku ve vztahu k jejich pojišťovací činnosti, do něhož nezapočítají činnost v oblasti zaměstnaneckého penzijního pojištění podle článku 4 směrnice …/../EU;

b)         míry solventnosti ve vztahu k činnosti v oblasti zaměstnaneckého penzijního pojištění, vypočítané podle právních a správních předpisů, které byly přijaty za účelem dosažení souladu s článkem 28 směrnice 2002/83/ES.

Do 31. prosince 2017 předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o tom, zda by období uvedené v prvním pododstavci mělo být prodlouženo.“

Článek 77

Výkon přenesené pravomoci

1. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2. Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 24 odst. 3 a článcích 30 a 54 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

3. Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

4. Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 24 odst. 3 a článků 30 a 54 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě tří měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o tři měsíce.

Článek 78

Provedení

1. Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s čl. 6 písm. c), i) až p), čl. 12 odst. 4 druhým a třetím pododstavcem a odst. 10, článkem 13, čl. 20 odst. 6 a 8, články 21 až 30, článkem 33, čl. 35 odst. 1, 2 a 4 až 7, články 36 až 38, čl. 39 odst. 1 a 3, články 40 až 53, články 55 až 57, čl. 58 odst. 1, články 59 až 61 a 63, čl. 64 odst. 1 písm. b) až d) a f) a články 65 až 71 této směrnice do 31. prosince 2016. Neprodleně sdělí Komisi jejich znění.

Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Musí rovněž obsahovat prohlášení, že odkazy ve stávajících právních a správních předpisech na směrnice zrušené touto směrnicí se považují za odkazy na tuto směrnici. Způsob odkazu a znění prohlášení si stanoví členské státy.

2. Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.

Článek 79 Zrušení

Směrnice 2003/41/ES, ve znění směrnic uvedených v příloze I části A, se zrušuje s účinkem ode dne 1. ledna 2017, aniž jsou dotčeny povinnosti členských států týkající se lhůt pro provedení směrnic uvedených v příloze I části B ve vnitrostátním právu.

Odkazy na zrušenou směrnici 2003/41/ES se považují za odkazy na tuto směrnici v souladu se srovnávací tabulkou obsaženou v příloze II.

Článek 80

Vstup v platnost

Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Články 1 až 5, čl. 6 písm. a), b), d) až h) a j), články 7 až 11, č. 12 odst. 1 až 9, články 14 až 19, čl. 20 odst. 1 až 5 a 7, články 31, 32 a 34, čl. 35 odst. 2 a 3, čl. 39 odst. 1 a 3, čl. 58 odst. 2, článek 62, čl. 64 odst. 1 písm. a) a e) a čl. 64 odst. 2 se použijí ode dne 1. ledna 2017.

ê 2003/41/ES

Článek 2481

Určení

Tato směrnice je určena členským státům.

V Bruselu dne

Za Evropský parlament                                  Za Radu

předseda                                                        předseda

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

5.           RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

5.1.        Název návrhu/podnětu

Směrnice Evropského parlamentu a Rady o činnostech institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění a dohledu nad nimi (přepracované znění)

5.2.        Příslušné oblasti politik podle členění ABM/ABB[51]

Finanční služby a kapitálové trhy

5.3.        Povaha návrhu/podnětu

Návrh/podnět se týká prodloužení stávající akce (revize směrnice 2003/41/ES).

5.4.        Cíle

5.4.1.     Víceleté strategické cíle Komise sledované návrhem/podnětem

Zvýšit bezpečnost a účinnost finančních trhů; podpořit vnitřní trh finančních služeb.

5.4.2.     Specifické cíle a příslušné aktivity ABM/ABB

Specifický cíl č.

Příslušné aktivity ABM/ABB

Finanční služby a kapitálové trhy

Zlepšit správu, řízení a transparentnost institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění (IZPP); usnadnit přeshraniční činnost IZPP.

5.4.3.     Očekávané výsledky a dopady

Tento návrh, kterým se mění směrnice o IZPP z roku 2003, má za cíl: stanovit podrobná pravidla pro správu a řízení IZPP, pro pravomoci dohledu nad IZPP, informace poskytované IZPP orgánům dohledu, informace, jež mají IZPP poskytnout účastníkům a příjemcům, investování IZPP, depozitáře IZPP, přeshraniční převod IZPP a přeshraniční činnost IZPP.

5.4.4.     Ukazatele výsledků a dopadů

Ukazatele popsané v oddíle 6 zprávy o posouzení dopadů zahrnují snížení nákladů pro zaměstnavatele, větší zeměpisné pokrytí IZPP, rozsáhlejší přeshraniční činnost IZPP a menší počet selhání v řadách IZPP.

5.5.        Odůvodnění návrhu/podnětu

5.5.1.     Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu

5.5.2.     Přidaná hodnota ze zapojení EU:

1) Spleť právních předpisů může vést k vyšším správním nákladům a regulatorní arbitráži.

2) Nebudou-li přijata opatření na úrovni EU, přeshraniční činnost IZPP pravděpodobně zůstane na současné nízké úrovni.

3) Spolehlivý regulační rámec pro IZPP na úrovni EU může podpořit rozvoj IZPP v členských státech, kde v současnosti téměř neexistují, a zlepšit tak penzijní připojištění a poskytnout zdroj úspor pro dlouhodobé investice.

4) Předpokládá se, že lepší ustanovení o správě, řízení a depozitářích přispěje ke snížení míry selhání IZPP.

5) Vylepšená a harmonizovaná ustanovení o transparentnosti by byla prospěšná pro účastníky a příjemce penzijního plánu a umožnila by lepší srovnatelnost IZPP přes hranice.

5.5.3.     Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti

Směrnice o IZPP z roku 2003, která je v platnosti již deset let, vykazuje závažné nedostatky, jež umožnily, aby se v členských státech vytvořily odlišné postupy pro dohled, co se týče správy, řízení a transparentnosti IZPP. Tyto rozdíly odrazují pracovníky od přeshraniční mobility, omezují srovnatelnost IZPP a brání přeshraničním převodům a přeshraničnímu poskytování služeb IZPP.

5.5.4.     Soulad a možná synergie s dalšími vhodnými nástroji

Přezkum směrnice o IZPP z roku 2003 byl oznámen v bílé knize ze dne 16. února 2012 nazvané „Agenda pro přiměřené, udržitelné a spolehlivé důchody“ a je součástí uceleného balíčku iniciativ a akcí nastíněných v uvedené bílé knize, jejichž cílem je lepší penzijní pojištění v EU.

5.6.        Doba trvání akce a finanční dopad

Časově neomezený návrh/podnět

5.7.        Předpokládaný způsob řízení[52]

U rozpočtů na rok 2014 a na další roky

¨ Přímé řízení Komisí

¨ prostřednictvím jejích útvarů, včetně jejích zaměstnanců v delegacích Unie;

¨ prostřednictvím výkonných agentur;

¨ Sdílené řízení s členskými státy

¨ Nepřímé řízení, při kterém jsou úkoly souvisejícími s plněním rozpočtu pověřeny:

¨ třetí země nebo subjekty určené těmito zeměmi,

¨ mezinárodní organizace a jejich agentury (upřesněte),

¨ EIB a Evropský investiční fond,

ü subjekty uvedené v článcích 208 a 209 finančního nařízení,

¨ veřejnoprávní subjekty;

¨ soukromoprávní subjekty pověřené výkonem veřejné služby v rozsahu, v jakém poskytují dostatečné finanční záruky;

¨ soukromoprávní subjekty členského státu pověřené uskutečňováním partnerství soukromého a veřejného sektoru a poskytující dostatečné finanční záruky;

¨ osoby pověřené prováděním zvláštních činností v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky podle hlavy V Smlouvy o EU a určené v příslušném základním právním aktu.

Poznámky

EIOPA je regulační agentura působící pod dohledem Komise.

6.           SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

6.1.        Pravidla pro sledování a podávání zpráv

V souladu s již existujícími ujednáními připravuje orgán EIOPA pravidelně zprávy o své činnosti (včetně interních zpráv vrcholovému vedení, zpráv správní radě, zpráv dozorčí radě o činnosti za šest měsíců a vypracování výroční zprávy) a Účetní dvůr a Útvar interního auditu pravidelně provádějí audity orgánu EIOPA ohledně využívání jeho zdrojů. Sledování zde navrhovaných opatření a podávání souvisejících zpráv bude podléhat týmž stávajícím požadavkům.

6.2.        Systém řízení a kontroly

6.2.1.     Zjištěná rizika

Nebyla zjištěna žádná rizika.

6.2.2.     Informace o zavedeném systému vnitřní kontroly

Systémy řízení a kontroly stanovené v nařízení o orgánu EIOPA jsou již zavedeny. Orgán EIOPA úzce spolupracuje s Útvarem interního auditu Komise, aby bylo zajištěno, že ve všech oblastech vnitřní kontroly jsou splněny odpovídající standardy. Tato ujednání se použijí též na úlohu orgánu EIOPA vyplývající z tohoto návrhu. Výroční zprávy o interním auditu se zasílají Komisi, Parlamentu a Radě.

6.2.3.     Odhad nákladů a přínosů kontrol a posouzení očekávané míry rizika výskytu chyb

Nejsou plánovány žádné dodatečné náklady. Očekávaná míra rizika výskytu chyb je nízká.

6.3.        Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

Pro účely boje proti podvodům, úplatkářství a jakékoli jiné nedovolené činnosti se na orgán EIOPA bez omezení vztahuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 ze dne 25. května 1999 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF).

Orgán EIOPA přistoupil k interinstitucionální dohodě ze dne 25. května 1999 mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Komisí Evropských společenství o vnitřním vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a přijal vhodná opatření vztahující se na všechny zaměstnance orgánu EIOPA.

Orgán EIOPA v současné době pracuje na specializované strategii boje proti podvodům a následně vypracuje příslušný akční plán. Strategie a akční plán budou zavedeny v roce 2014. Posílená opatření orgánu EIOPA v oblasti boje proti podvodům budou v souladu s pravidly a pokyny stanovenými ve finančním nařízení (opatření proti podvodům jako součást řádného finančního řízení), v politice úřadu OLAF v oblasti předcházení podvodům, v ustanoveních strategie Komise proti podvodům (COM(2011)376), jakož i s pravidly a pokyny stanovenými ve společném přístupu k decentralizovaným agenturám EU (červenec 2012) a souvisejícím plánu.

7.           ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

7.1.        Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky

Stávající rozpočtové položky

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových položek.

Okruh víceletého finančního rámce || Rozpočtová položka || Druh výdaje || Příspěvek

číslo […] Okruh 1a Inteligentní růst podporující začlenění – hospodářská, sociální a územní soudržnost………………………………………...……….] || RP/NRP ([53]) || zemí ESVO[54] || kandidátských zemí[55] || třetích zemí || ve smyslu čl. 21 odst. 2 písm. b) finančního nařízení

|| 12.0303 (rozpočtový okruh 1a) Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění [EIOPA – Dotace v rámci hlavy 1 a 2 (Zaměstnanci a správní výdaje)] || NRP || ANO || NE || NE || NE

Nové rozpočtové položky, jejichž vytvoření se požaduje

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových položek.

7.2.        Odhadovaný dopad na výdaje

Nebudou zapotřebí žádné nové zdroje. Operační prostředky nezbytné pro provedení této iniciativy budou pokryty přerozdělením příspěvku, který je přidělen orgánu EIOPA během ročního rozpočtového procesu, v souladu s finančním plánem stanoveným ve sdělení Komise „Programování lidských a finančních zdrojů pro decentralizované agentury na období 2014–2020“ (COM (2013)519 final).

7.2.1.     Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Okruh víceletého finančního rámce || Číslo || […] [název...........................................................................................]

GŘ: MARKT || || || Rok 2015[56] || Rok 2016 || Rok 2017 || Rok 2018 || Rok 2019 || Rok 2020 || CELKEM

Operační prostředky

12.0303 || Závazky || (1) || 0,185 || 0,370 || 0,370 || 0,370 || 0,370 || 0,370 || 2,035

Platby || (2) || 0,185 || 0,370 || 0,370 || 0,370 || 0,370 || 0,370 || 2,035

Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy

Číslo rozpočtové položky || || (3) || || || || || || ||

CELKEM prostředky pro GŘ MARKT || Závazky || =1+1a +3 || 0,185 || 0,370 || 0,370 || 0,370 || 0,370 || 0,370 || 2,035

Platby || =2+2a+3 || 0,185 || 0,370 || 0,370 || 0,370 || 0,370 || 0,370 || 2,035

Ÿ Operační prostředky CELKEM || Závazky || (4) || || || || || || ||

Platby || (5) || || || || || || ||

Ÿ Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy CELKEM || (6) || || || || || || ||

CELKEM prostředky na OKRUH <….> víceletého finančního rámce || Závazky || =4+6 || 0,185 || 0,370 || 0,370 || 0,370 || 0,370 || 0,370 || 2,035

Platby || =4+6 || 0,185 || 0,370 || 0,370 || 0,370 || 0,370 || 0,370 || 2,035

Má-li návrh/podnět dopad na více okruhů:

Ÿ Operační prostředky CELKEM || Závazky || (4) || || || || || || ||

Platby || (5) || || || || || || ||

Ÿ Prostředky správní povahy financované z rámce na zvláštní programy CELKEM || (a) (6) || || || || || || ||

CELKEM prostředky z OKRUHU 1 až 4 víceletého finančního rámce (referenční částka) || Závazky || =4+6 || 0,185 || 0,370 || 0,370 || 0,370 || 0,370 || 0,370 || 2,035

Platby || =4+6 || 0,185 || 0,370 || 0,370 || 0,370 || 0,370 || 0,370 || 2,035

Okruh víceletého finančního rámce || 5 || Správní výdaje

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

|| || || Rok N || Rok N+1 || Rok N+2 || Rok N+3 || Vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6) || CELKEM

GŘ: <…….> ||

Ÿ Lidské zdroje || || || || || || || ||

Ÿ Ostatní správní výdaje || || || || || || || ||

GŘ <….> CELKEM || Prostředky || || || || || || || ||

CELKEM prostředky na OKRUH 5 víceletého finančního rámce || (Závazky celkem = platby celkem) || || || || || || || ||

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

|| || || Rok N[57] || Rok N+1 || Rok N+2 || Rok N+3 || Vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6) || CELKEM

CELKEM prostředky z OKRUHU 1 až 5 víceletého finančního rámce || Závazky || || || || || || || ||

Platby || || || || || || || ||

7.2.2.     Odhadovaný dopad na operační prostředky

Návrh/podnět vyžaduje využití operačních prostředků, jak je vysvětleno dále:

Úkoly, které na základě tohoto návrhu přímo připadají na orgán EIOPA, jsou následující: poradenství Komisi při přípravě aktů v přenesené pravomoci a při hodnocení uplatňování této směrnice v rámci přípravy hodnotící zprávy Komise. Orgán EIOPA bude kromě toho muset sledovat uplatňování směrnice a přijmout opatření, aby zajistil její správné provádění v souladu s článkem 17 zřizovacího nařízení (nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1094/2010), a řešit rozdíly mezi vnitrostátními orgány dohledu v otázkách uplatňování (článek 19 nařízení o orgánu EIOPA). Orgán EIOPA by mohl zejména řešit neshody mezi domovskými a hostitelskými orgány dohledu o přeshraničním převodu penzijních plánů mezi IZPP. V souladu s článkem 16 nařízení o orgánu EIOPA může také vypracovávat pokyny a doporučení. Jelikož se tento návrh zaměřuje na záležitosti ohledně správy a řízení a podávání zpráv, předpokládá se, že bude třeba vytvořit skupinu odborníků na správu, řízení a podávání zpráv zastupujících vnitrostátní orgány dohledu, kterou bude orgán EIOPA koordinovat a spravovat.

Odhaduje se, že na všechny tyto úkoly bude třeba sedm zaměstnanců na plný úvazek. Čtyři z nich budou mít za úkol přípravu výše uvedeného poradenství Komisi, jeden zaměstnanec bude pověřen správou a koordinací nové pracovní skupiny pro správu, řízení a transparentnost a dva zaměstnanci budou monitorovat provádění směrnice a řešení rozdílů mezi vnitrostátními orgány. Všechna tato místa by měla být podle plánu pracovních míst, vzhledem k tomu, že nábor smluvních zaměstnanců pro tak specializované funkce je obtížný a že vnitrostátní orgány mají stále větší problémy s vysíláním národních odborníků.

7.2.3.     Odhadovaný dopad na prostředky správní povahy

7.2.3.1.  Shrnutí

ü  Návrh/podnět nevyžaduje využití prostředků správní povahy.

7.2.3.2.  Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů

ü  Návrh/podnět nevyžaduje využití lidských zdrojů.

Poznámka:

V důsledku tohoto návrhu nebude GŘ MARKT potřebovat další lidské či správní zdroje. Nadále budou postačovat zdroje používané v současnosti v souvislosti se směrnicí 2003/41/ES.

7.2.4.     Soulad se stávajícím víceletým finančním rámcem

ü  Návrh/podnět je v souladu se stávajícím víceletým finančním rámcem.

¨ Návrh/podnět si vyžádá úpravu příslušného okruhu víceletého finančního rámce.

Upřesněte požadovanou úpravu, příslušné rozpočtové položky a odpovídající částky.

¨ Návrh/podnět vyžaduje použití nástroje pružnosti nebo změnu víceletého finančního rámce[58].

Upřesněte potřebu, příslušné okruhy a rozpočtové položky a odpovídající částky.

Poznámka:

Sdělení Komise COM(2013) 519 ze dne 10. července 2013 „Programování finančních a lidských zdrojů pro decentralizované agentury na období 2014–2020“ stanoví plány zdrojů Komise pro decentralizované agentury, včetně orgánu EIOPA, na období příštího víceletého finančního rámce. Do roku 2014 je v uvedeném sdělení orgán EIOPA zařazen do kategorie „agentur v počáteční fázi“. V bodě 5.1.2 sdělení se uvádí, že celkový počet pracovních míst orgánu EIOPA vzroste podle předpokladu z 80 v roce 2013 na 112 v roce 2020. Vypořádání rozpočtového orgánu pro orgán EIOPA v roce 2014 umožňuje 87 míst podle plánu pracovních míst. Očekává se, že předkládaný legislativní návrh vstoupí v platnost v roce 2015 a že dotčených sedm míst podle plánu pracovních míst uvedených v tomto legislativním finančním výkazu bude obsazeno postupně během roku 2015. Tato místa budou zahrnuta mezi dodatečná pracovní místa, se kterými se na období 2014–2017 již počítalo.

7.2.5.     Příspěvky třetích stran

Návrh/podnět počítá se spolufinancováním podle následujícího odhadu:

prostředky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

|| 2015 || 2016 || 2017 || 2018 || 2019 || 2020 || Celkem

Příslušné vnitrostátní orgány v členských státech || 0,277 || 0,554 || 0,554 || 0,554 || 0,554 || 0,554 || 3,049

Spolufinancované prostředky CELKEM || 0,277 || 0,554 || 0,554 || 0,554 || 0,554 || 0,554 || 3,049

* Tyto odhady jsou založeny na průměrných nákladech na úředníka funkční skupiny AD, které činí 132 000 EUR za rok. Odhaduje se, že potřebných sedm pracovních míst bude v průběhu roku 2015 obsazováno postupně, takže celkové náklady činí polovinu plných ročních nákladů na sedm zaměstnanců na plný úvazek. Částky jsou založeny na stávajícím mechanismu financování v nařízení o orgánu EIOPA (členské státy 60 %, Společenství 40 %).

7.3.        Odhadovaný dopad na příjmy

ü  Návrh/podnět nemá žádný finanční dopad na příjmy.

¨ Návrh/podnět má tento finanční dopad:

¨         dopad na vlastní zdroje

¨         dopad na různé příjmy

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Příjmová rozpočtová položka: || Prostředky dostupné v běžném rozpočtovém roce || Dopad návrhu/podnětu[59]

(b) Rok N || (c) Rok N+1 || Rok N+2 || Rok N+3 || Vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6)

Článek....................... || || || || || || || ||

U účelově vázaných různých příjmů upřesněte dotčené výdajové rozpočtové položky.

Upřesněte způsob výpočtu dopadu na příjmy.

Navrhovaný plán pracovních míst

Funkční skupina a platová třída || Dočasné pozice

AD 16 ||

AD 15 ||

AD 14 ||

AD 13 ||

AD 12 ||

AD 11 ||

AD 10 || 1

AD 9 || 1

AD 8 || 1

AD 7 || 2

AD 6 || 1

AD 5 || 1

||

Celkem AD || 7

[1]               Úř. věst. L 235, 23.9.2003, s. 10.

[2]               Systémy, v nichž je předem stanovena výše příspěvků, nikoliv výše výsledné dávky. Jednotliví účastníci nesou investiční riziko a riziko dlouhověkosti a často se rozhodují, jak toto riziko zmírnit.

[3]               Viz např. odpovědi na otázku č. 5 v rámci zelené knihy Komise o důchodech (http://ec.europa.eu/social/main.jsp?catId=700&langId=en&consultId=3&visib=0&furtherConsult=yes); Hewitt Associates (2010), „Feasibility Study for Creating an EU Pension Fund for Researchers Prepared for the European Commission Research Directorate-General“ („Studie proveditelnosti k vytvoření penzijního fondu EU pro výzkumné pracovníky vypracovaná pro Generální ředitelství Evropské Komise pro výzkum a inovace“); Centrum evropského hospodářského výzkumu, „Expert Survey on the future of DC pension plans in Europe“ („Odborná studie o budoucnosti příspěvkově definovaných penzijních plánů v Evropě“), 2009, s. 128.

[4]               Od roku 2010 Komise pracuje společně se zástupci zaměstnavatelů výzkumných pracovníků na vytvoření IZPP určené pro více zemí a zaměstnavatelů. Účelem celoevropského penzijního fondu pro výzkumné pracovníky je zajistit přiměřené a udržitelné důchody ze zaměstnaneckého penzijního pojištění pro mobilní i nemobilní výzkumné pracovníky v rámci EHP.

[5]               Viz například otázku od Evropského parlamentu Komisi (E-002485-13) ze dne 4. března 2013 týkající se projektu zřízení přeshraniční IZPP v Nizozemsku pro účastníky a příjemce v Rakousku.

[6]               Jako příklady lze uvést lucemburské společnosti SEPCAV (Société d’épargne-pension à capital variable) a ASSEP (Association d’épargne-pension), belgickou společnost OFP (Organization for Financing Pensions) a nizozemskou společnost PPI (Premium Pension Institutions).

[7]               Například Nizozemská centrální banka uvedla, že od vypuknutí krize bylo v dubnu 2013 nuceno důchodová práva zkrátit 68 IZPP, což zasáhlo 300 000 jednotlivců (Nizozemská centrální banka, 2013, „Five years in the pensions sector: curtailment and indexation in perspective“ – „Pět let v odvětví důchodů: výhled krácení a indexace“). Ve Spojeném království může být IZPP, která selže, převzata Penzijním ochranným fondem, ale v takovém případě jsou důchodová práva zkrácena o 10 %.

[8]               COM(2012) 55 final ze dne 16. února 2012.

[9]               COM(2013) 150 final ze dne 25. března 2013.

[10]             EIOPA, „Report on QIS on IZPP“ („Zpráva o studii kvantitativních dopadů na IZPP“) ze dne 4. července 2013.

[11]             KOM(2010) 2020 v konečném znění ze dne 3. března 2010.

[12]             Úř. věst. L 335, 17.12.2009, s. 1.

[13]             Směrnice o správcích alternativních investičních fondů (Úř. věst. L 174, 1.7.2011, s. 1).

[14]             Směrnice o trzích finančních nástrojů.

[15]             KOM(2010) 301 v konečném znění ze dne 2. června 2010.

[16]             KOM(2010) 365 v konečném znění ze dne 7. července 2010.

[17]             Shrnutí konzultace lze nalézt na této internetové stránce: http://ec.europa.eu/social/main.jsp?catId=333&langId=en.

[18]             EIOPA-CP-11/001 ze dne 8. července 2011.

[19]             Odpovědi na konzultace k doporučení orgánu EIOPA lze nalézt na této internetové stránce: https://eiopa.europa.eu/consultations/consultation-papers/2011-closed-consultations .

[20]             Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 120.

[21]             Úř. věst. L 145, 31.5.2013, s. 1.

[22]             Například instituce a přispívající podnik jsou usazeny v členském státě A, zatímco sociální a pracovněprávní předpisy upravující penzijní plán jsou předpisy členského státu B.

[23]             Domovský členský stát před převodem se stává hostitelským členským státem po převodu.

[24]             V iniciativě č. 17 je uvedeno, že „Komise bude podporovat rozvoj služeb evidence důchodů, které umožňují osobám přístup k informacím o svých individuálních důchodových nárocích získaných v jednotlivých zaměstnáních. V souvislosti s přezkumem směrnice o IZPP a návrhem směrnice o přenositelnosti posoudí, jak lze zajistit poskytování požadovaných informací za účelem evidence důchodů, a podpoří pilotní projekt přeshraniční evidence důchodů.“

[25]             „OECD Roadmap for the good design of defined contribution pension plans“ („Plán OECD pro řádnou podobu příspěvkově definovaných penzijních plánů“), červen 2012.

[26]             Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/41/ES ze dne 3. června 2003 o činnostech institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění a dohledu nad nimi (Úř. věst. L 235, 23.9.2003, s. 10).

[27]             Viz část A přílohy I.

[28]             Úř. věst. L 283, 28.10.1980, s. 23.

[29]             Směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů (Úř. věst. L 281, 23.11.1995, s. 31).

[30]             Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů (Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1).

[31]             Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES ze dne 25. listopadu 2009 o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejím výkonu (Solventnost II) (Úř. věst. L 335, 17.12.2009, s. 1).

[32]             Úř. věst. C 369, 17.12.2011, s. 14.

[33]             Nařízení (EHS) č. 1408/71 ze dne 14. června 1971 o uplatňování systémů sociálního zabezpečení na zaměstnané osoby, na osoby samostatně výdělečně činné a na jejich rodinné příslušníky pohybující se v rámci Společenství (Úř. věst. L 149, 5.7.1971, s. 2). Nařízení naposledy pozměněné nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1386/2001 (Úř. věst. L 187, 10.7.2001, s. 1).

[34]             Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 ze dne 29. dubna 2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení (Úř. věst. L 166, 30.4.2004, s. 1).

[35]             Nařízení Komise (EHS) č. 574/72 ze dne 21. března 1972, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení (EHS) č. 1408/71 o uplatňování systémů sociálního zabezpečení na zaměstnané osoby, na osoby samostatně výdělečně činné a na jejich rodinné příslušníky pohybující se v rámci Společenství (Úř. věst. L 74, 27.3.1972, s. 1). Nařízení naposledy pozměněné nařízením Komise (ES) č. 410/2002 (Úř. věst. L 62, 5.3.2002, s. 17).

[36]             Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 987/2009 ze dne 16. září 2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení (Úř. věst. L 284, 30.10.2009, s. 1).

[37]             Směrnice Rady 73/239/EHS ze dne 24. července 1973 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se přístupu k činnosti v přímém pojištění jiném než životním a jejího výkonu (Úř. věst. L 228, 16.8.1973, s. 3). Směrnice naposledy pozměněná směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2002/13/ES (Úř. věst. L 77, 20.3.2002, s. 17).

[38]             Směrnice Rady 85/611/EHS ze dne 20. prosince 1985 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP) (Úř. věst. L 375, 31.12.1985, s. 3). Směrnice naposledy pozměněná směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2001/108/ES (Úř. věst. L 41, 13.2.2002, s. 35).

[39]             Směrnice Rady 93/22/EHS ze dne 10. května 1993 o investičních službách v oblasti cenných papírů (Úř. věst. L 141, 11.6.1993, s. 27). Směrnice naposledy pozměněná směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2000/64/ES (Úř. věst. L 290, 17.11.2000, s. 27).

[40]             Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/12/ES ze dne 20. března 2000 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o jejím výkonu (Úř. věst. L 126, 26.5.2000, s. 1). Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 2000/28/ES (Úř. věst. L 275, 27.10.2000, s. 37).

[41]             Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/83/ES ze dne 5. listopadu 2002 o životním pojištění (Úř. věst. L 345, 19.12.2002, s. 1).

[42]             Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/39/ES ze dne 21. dubna 2004 o trzích finančních nástrojů, o změně směrnice Rady 85/611/EHS a 93/6/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/12/ES a o zrušení směrnice Rady 93/22/EHS (Úř. věst. L 145, 30.4.2004, s. 1).

[43]             Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES ze dne 13. července 2009 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP) (Úř. věst. L 302, 17.11.2009, s. 32).

[44]             Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/61/EU ze dne 8. června 2011 o správcích alternativních investičních fondů a o změně směrnic 2003/41/ES a 2009/65/ES a nařízení (ES) č. 1060/2009 a (EU) č. 1095/2010 (Úř. věst. L 174, 1.7.2011, s. 1).

[45]             Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU ze dne 26. června 2013 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a investičními podniky, o změně směrnice 2002/87/ES a zrušení směrnic 2006/48/ES a 2006/49/ES (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 338).

[46]             Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 48.

[47]             Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1060/2009 ze dne 16. září 2009 o ratingových agenturách (Úř. věst. L 302, 17.11.2009, s. 1).

[48]             Směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů (Úř. věst. L 281, 23.11.1995, s. 31).

[49]             Úř. věst. L 3, 7.1.2004, s. 34.

[50]             Úř. věst.

[51]             ABM: řízení podle činností (activity-based management) – ABB: sestavování rozpočtu podle činností (activity-based budgeting).

[52]             Vysvětlení způsobů řízení spolu s odkazem na finanční nařízení jsou k dispozici na stránkách BudgWeb: http://www.cc.cec/budg/man/budgmanag/budgmanag_en.html.

[53]             RP = rozlišené prostředky / NRP = nerozlišené prostředky.

[54]             ESVO: Evropské sdružení volného obchodu.

[55]             Kandidátské země a případně potenciální kandidátské země západního Balkánu.

[56]             Tyto odhady jsou založeny na průměrných nákladech na úředníka funkční skupiny AD, které činí 132 000 EUR za rok. Odhaduje se, že potřebných sedm pracovních míst bude v průběhu roku 2015 obsazováno postupně, takže celkové náklady činí polovinu plných ročních nákladů na sedm zaměstnanců na plný úvazek. Částky jsou založeny na stávajícím mechanismu financování v nařízení o orgánu EIOPA (členské státy 60 %, Společenství 40 %).

[57]             Rokem N se rozumí rok, kdy se návrh/podnět začíná provádět.

[58]             Viz body 19 a 24 interinstitucionální dohody (na období 2007–2013).

[59]             Pokud jde o tradiční vlastní zdroje (cla, dávky z cukru), je třeba uvést čisté částky, tj. hrubé částky po odečtení 25% nákladů na výběr.

PŘÍLOHA I

Část A

Zrušená směrnice a její následné změny (uvedená v článku 79)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/41/ES (Úř. věst. L 235, 23.9.2003, s. 10) || ||

|| Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES (Úř. věst. L 335, 17.12.2009, s. 1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/78/EU (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 120) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/61/EU (Úř. věst. L 174, 1.7.2011, s. 1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/14/EU (Úř. věst. L 145, 31.5.2013, s. 1) || pouze článek 303 pouze článek 4 pouze článek 62 pouze článek 1

Část B

Lhůty pro provedení ve vnitrostátním právu a použitelnost (uvedené v článku 79)

Směrnice || Lhůta pro provedení ve vnitrostátním právu || Datum použitelnosti

2003/41/ES 2009/138/ES 2010/78/EU 2011/61/EU 2013/14/EU || 23. 9. 2005 31. 3. 2015 31. 12. 2011 22. 7. 2013 21. 12. 2014 || 23. 9. 2005 1. 1. 2016 31. 12. 2011 22. 7. 2013 21. 12. 2014

_____________

PŘÍLOHA II

Srovnávací tabulka

Směrnice 2003/41/ES || Tato směrnice

článek 1 článek 2 článek 3 článek 4 článek 5 čl. 6 písm. a) a b) čl. 6 písm. c) čl. 6 písm. d) až h) čl. 6 písm. i) čl. 6 písm. j) článek 7 článek 8 čl. 9 odst. 1 písm. a) čl. 9 odst. 1 písm. b) a c) čl. 9 odst. 1 písm. d) čl. 9 odst. 1 písm. e) čl. 9 odst. 2 čl. 9 odst. 3 čl. 9 odst. 5 čl. 20 odst. 1 až 9 čl. 20 odst. 10 čl. 15 odst. 1 až 5 čl. 15 odst. 6 článek 16 článek 17 čl. 17a odst. 1 až 4 čl. 17a odst. 5 článek 17b článek 17c článek 17d čl. 18 odst. 1 čl. 18 odst. 1a čl. 18 odst. 2 až 4 čl. 18 odst. 5 první pododstavec čl. 18 odst. 5 druhý a třetí pododstavec čl. 18 odst. 6 čl. 18 odst. 7 článek 10 článek 12 čl. 9 odst. 4 čl. 19 odst. 1 čl. 19 odst. 2 první pododstavec čl. 19 odst. 2 druhý pododstavec čl. 19 odst. 3 čl. 11 odst. 1 čl. 9 odst. 1 písm. f) čl. 11 odst. 2 písm. a) čl. 11 odst. 2 písm. b) čl. 11 odst. 3 čl. 11 odst. 4 písm. a) a b) čl. 11 odst. 4 písm. c) a d) čl. 14 odst. 1 čl. 14 odst. 2 první pododstavec čl. 14 odst. 4 druhý pododstavec čl. 14 odst. 2 druhý pododstavec čl. 14 odst. 3 čl. 14 odst. 4 první pododstavec čl. 14 odst. 5 čl. 13 odst. 1 písm. a) čl. 13 odst. 1 písm. b) až d) čl. 13 odst. 2 čl. 20 odst. 11 první pododstavec čl. 20 odst. 11 druhý pododstavec čl. 20 odst. 11 třetí a čtvrtý pododstavec čl. 21 odst. 1 a 2 čl. 21 odst. 2a čl. 21 odst. 3 článek 21a článek 21b článek 22 článek 23 článek 24 || článek 1 článek 2 článek 3 článek 4 článek 5 čl. 6 písm. a) a b) čl. 6 písm. c) čl. 6 písm. d) až h) čl. 6 písm. i) čl. 6 písm. j) až p) článek 7 článek 8 článek 9 článek 10 čl. 11 odst. 1 čl. 11 odst. 2 čl. 12 odst. 1 až 8 čl. 12 odst. 9 čl. 12 odst. 10 článek 13 čl. 14 odst. 1 až 5 článek 15 článek 16 čl. 17 odst. 1 až 4 článek 18 článek 19 čl. 20 odst. 1 čl. 20 odst. 2 čl. 20 odst. 3 až 5 čl. 20 odst. 6 první pododstavec čl. 20 odst. 6 druhý pododstavec čl. 20 odst. 7 čl. 20 odst. 8 článek 21 článek 22 článek 23 článek 24 článek 25 článek 26 článek 27 článek 28 článek 29 článek 30 článek 31 článek 32 čl. 33 odst. 1 čl. 33 odst. 2 až 7 článek 34 čl. 35 odst. 1 až 2 čl. 35 odst. 3 čl. 35 odst. 4 čl. 35 odst. 5 až 8 článek 36 článek 37 čl. 38 odst. 1 čl. 38 odst. 2 čl. 39 odst. 1 čl. 39 odst. 2 čl. 39 odst. 3 čl. 39 odst. 4 článek 40 článek 41 článek 42 článek 43 článek 44 článek 45 článek 46 článek 47 článek 48 článek 49 článek 50 článek 51 článek 52 článek 53 článek 54 článek 55 článek 56 článek 57 čl. 58 odst. 1 čl. 58 odst. 2 písm. a) a b) článek 59 článek 60 článek 61 čl. 62 odst. 1 čl. 62 odst. 2 čl. 62 odst. 3 čl. 62 odst. 4 čl. 62 odst. 5 čl. 62 odst. 6 čl. 62 odst. 7 článek 63 čl. 64 odst. 1 písm. a) čl. 64 odst. 1 písm. b) až f) čl. 64 odst. 2 článek 65 článek 66 článek 67 článek 68 článek 69 článek 70 článek 71 čl. 72 odst. 1 čl. 72 odst. 2 čl. 73 odst. 1 a 2 čl. 73 odst. 3 čl. 73 odst. 4 článek 74 článek 75 článek 76 článek 77 článek 78 článek 79 článek 80 článek 81

_____________