52014DC0440

Úvod a souvislosti

Evropská rada v březnu 2014 upozornila na to, že Evropa jako klíčovou hnací sílu pro hospodářský růst a pracovní místa potřebuje silnou a konkurenceschopnou průmyslovou základnu, a to jak z hlediska o výroby, tak tak investic. Vzhledem k tomu, že evropské výrobní podniky průměrně vynaloží 40 % svých nákladů na suroviny, přičemž v případě energií a vody tento poměr činí dokonce 50 % celkových výrobních nákladů, je jednou z hlavních podmínek konkurenceschopnosti podniků účinnost využívání zdrojů[1]. Pro srovnání: náklady na pracovní síly představuje 20 % celkových nákladů[2]. Evropská rada vyzvala rovněž k pokračování snah o snížení nákladů na energie pro koncové odběratele, a to především prostřednictvím trvalých investic do energetické účinnosti a řízení poptávky rámci celého hodnotového řetězce a ve fázi výzkumu a vývoje.

Účinnější využívání zdrojů skutečně vyžaduje kombinovat přístup hodnotového řetězce s realizací komplexních technických řešení na úrovni podniku. Odhaduje se, že pokrok v účinnosti využívání zdrojů v rámci celého hodnotového řetězce by mohl do roku 2030 snížit materiálové vstupy o 17–24 %[3]. V EU se navíc v současné době 60 % všech opadů nerecykluje, nekompostuje ani jinak znovu nevyužívá[4], z čehož vyplývá existence značných úniků hodnotných zdrojů a zároveň významných obchodních příležitostí pro malé a střední podniky[5], které mohou využívat a prodávat výrobky, řešení a služby příznivé k životnímu prostředí. Podnikatelské příležitosti lze vytvořit také větším začleněním oběhových obchodních modelů a zelených technologií do budoucích malých a středních podniků ve všech odvětvích včetně služeb.

Strategie Evropa 2020 vytyčuje prioritu EU stát se udržitelnou ekonomikou a stanovit ambiciózní cíle pro opatření v oblasti klimatu a pro energetickou účinnost. Iniciativa na podporu malých a středních podniků („Small Business Act“)[6] upozornila na to, že EU a členské státy by malým a středním podniku měly umožnit chopit se výzev oblasti životního prostředí jako příležitosti. Zelený akční plán udává malým a středním podnikům jednoznačný směr a poskytuje rámec pro to, jak EU zamýšlí těmto podnikům pomoci – v partnerství s členskými státy a regiony – využít podnikatelských příležitostí, které přechod k ekologickému hospodářství nabízí[7]. Tato iniciativa konkrétně představuje soubor nových nebo revidovaných opatření zaměřených na malé a střední podniky navrhovaných na evropské úrovni. Zelený akční plán pro malé a střední podniky má 1) zlepšit účinnost využívání zdrojů evropskými malými a středními podniky, 2) podpořit ekologické podnikání, 3) využít příležitosti, které přinášejí ekologičtější hodnotové řetězce, a 4) usnadnit ekologickým malým a středním podnikům přístup na trh[8]. Tento akční plán se doplňuje se sdělením Iniciativa ekologické zaměstnanosti – Využít potenciál ekologické ekonomiky k tvorbě pracovních míst, které navrhuje scénář pro podporu tvorby zelených pracovních míst v celé EU, a se sdělením věnovaným příležitostem k účinnému využívání zdrojů ve stavebnictví, jakož i s balíčkem dokumentů na téma oběhové hospodářství a přezkumem cíle pro nakládání s odpady.

Zelený akční plán má přispět k reindustrializaci Evropy, což uvádí sdělení o obnově evropského průmyslu (COM(2014) 14) a podporuje Evropská rada, a to zvýšením konkurenceschopnosti malých a středních podniků a podněcováním rozvoje zeleného podnikání ve všech evropských regionech, zejména s ohledem na skutečnost, že v této fázi jsou v účinnosti využívání zdrojů mezi odvětvími a členskými státy značné rozdíly.

Tento akční plán vychází z akčního plánu pro ekologické inovace (EcoAP)[9], který udává směr pro politiku v oblasti ekologických inovací a poskytuje financování v rámci strategie Evropa 2020. Řada opatření a nástrojů akčního plánu pro ekologické inovace má pro malé a střední podniky velký význam. Jde například o evropský srovnávací přehled inovací, observatoř ekologických inovací, evropské fórum pro ekologické inovace, evropské inovační partnerství a finanční nástroje pro ekologické inovace v rámci programu Horizont 2020. Opatření uvedená v zeleném akčním plánu a v akčním plánu pro ekologické inovace jsou proto komplementární a zajišťují důležitou součinnost. V průběhu celé realizační fáze bude mezi akčním plánem pro ekologické inovace a zeleným akčním plánem zajištěna náležitá koordinace.

Zelený akční plán se zaměřuje na opatření na evropské úrovni, která jsou koncipována tak, aby byla v souladu se stávajícími „zelenými“ iniciativami na podporu malých a středních podniků na úrovni jednotlivých států a regionů a aby je posilovala[10]. Byl vytvořen na základě konzultací se subjekty působícími v této oblasti v jednotlivých státech a ve spolupráci s nimi bude také prováděn. Ve většině členských států a řadě regionů existují specializované organizace a nástroje, které malým a středním podnikům pomáhají poskytují podporu v oblastech, jež jsou předmětem tohoto akčního plánu, mimo jiné prostřednictvím financování regionální politiky. Taková opatření zahrnují poskytování informací, budování kapacit, podporu spolupráce a vytváření sítí, přímé financování, usnadňování přístupu ke financování atd.

Zelený akční plán stanoví řadu cílů a uvádí výčet opatření, která budou provedena na evropské úrovni v rámci víceletého finančního rámce 2014–2020[11]. Všechna tato opatření jsou buď nová, nebo verzemi předcházejících opatření, která zohledňují potenciál účinnosti využívání zdrojů pro podniky a přístup na ekologické trhy[12]. Opatření zohledňují také výsledky veřejné konzultace o zeleném akčním plánu, které proběhla v prvním čtvrtletí roku 2013[13].

Konkrétní informace o opatřeních, která se zmiňují v tomto sdělení s odkazem na programy, které je podporují, jako jsou evropské strukturální a investiční fondy, programy COSME, Horizont 2020, Erasmus +, LIFE či nástroj partnerství, budou včas uvedeny na internetové stránce Evropské komise, Generálního ředitelství pro podniky a průmysl[14]:

http://wcmcom-ec-europa-eu-wip.wcm3vue.cec.eu.int:8080/enterprise/policies/sme/public- consultation-green-action-plan/index en.htm.

I. Ekologizace malých a středních podniků v zájmu konkurenceschopnosti a udržitelnosti

Zlepšení účinnosti využívání zdrojů v malých a středních podnicích představuje významný potenciál z hlediska snížení výrobních nákladů a zvýšení produktivity. Podle propočtů by mělo lepší využívání zdrojů evropskému výrobnímu odvětví ročně přinést celkové úspory ve výši 630 miliard EUR[15]. Řada malých a středních podniků Evropy si není tohoto potenciálu vědoma. Malým a středním podnikům se navíc v úsilí o realizaci úspor pomocí lepšího využívání zdrojů nedostává dostatečné podpory. To může v Evropě vést nejen k prohloubení rozdílů v produktivitě mezi podniky, které zdokonalují využívání zdrojů, a těmi, které tak nečiní, ale také k oslabení celkové konkurenceschopnosti evropských podniků, jakož i šancí řady malých a středních podniků na získání pozice v globálních hodnotových řetězcích.

Proč je to pro malé a stření podniky tak důležité?

Evropské malé a střední podniky mají obvykle informace o tom, že účinně využívat zdroje je důležité, neboť 75 % malých a středních podniků v EU v posledních pěti letech zaznamenalo zvýšení nákladů na materiál. Nejméně 93 % malých a středních podniků v EU za účelem zvýšení účinnosti využívání zdrojů provádí alespoň jedno opatření. Ve většině případů jde o opatření s nízkými náklady. Pouze 42 % malých a středních podniků, které opatření ke zlepšení účinnosti využívání zdrojů uskuteční, však zaznamená také snížení výrobních nákladů[16]. Z toho vyplývá nutnost poskytnout malým a středním podnikům vodítko ohledně nákladové efektivnosti investic do účinnosti využívání zdrojů.

V úrovni účinnosti využívání zdrojů ve výrobním odvětví navíc panují mezi jednotlivými členskými státy velké rozdíly. Výrazně se ve výrobních podnicích v různých evropských zemích liší i využívání energií a vznik odpadů v případě daného určitého druhu výroby[17].

Zlepšení účinnosti využívání zdrojů vyžaduje odborné znalosti, které malé a střední podniky obvykle nemají. K nalezení potenciálního dlouhodobého přínosu, který by inovace jejich procesů a organizace měla z hlediska zlepšení účinnosti využívání zdrojů, tedy potřebují poradenství. Malé a střední podniky, které se snaží získat finance na rozsáhlé počáteční investice do účinnosti využívání zdrojů, navíc v některých případech zjišťují, že zprostředkovatelé financování považují tuto oblast za vysoce rizikovou. Proto je důležité malé a střední podniky zaprvé nabádat k tomu, aby se snažily získat odpovídající informace ohledně účinnosti využívání zdrojů prostřednictvím obchodních kampaní zaměřených na tyto podniky, a zadruhé jim poskytovat toto poradenství v jejich regionech.

Komise vytyčila několik cílů, jichž má být dosaženo těmito opatřeními:

1. Poskytovat malým a středním podnikům praktické informace, poradenství a podporu ohledně toho, jak hospodárně zlepšit účinnost využívání zdrojů:

§ Evropské středisko excelence pro účinnost využívání zdrojů, které má být zřízeno v roce 2015 na základě prokázaných zkušeností v oblasti účinnosti využívání zdrojů v členských státech, bude malým a středním podnikům, které usilují o zlepšení své účinnosti využívání zdrojů, poskytovat poradenství a pomoc, a to přímo i prostřednictvím sítě partnerů napříč evropskými regiony; stane se referenčním místem pro otázky účinnosti a nákladové efektivnosti různých způsobů zlepšení účinnosti využívání zdrojů napříč EU. Toto středisko bude malým a středním podnikům poskytovat informace ohledně programů a opatření v oblasti účinnosti využívání zdrojů a podpory pro malé a střední podniky a popřípadě podniky na tyto programy a opatření odkáže.

§ Průzkum Eurobarometr na téma „Malé a střední podniky, účinnost využívání zdrojů a zelené trhy“ posoudí trendy v účinnosti využívání zdrojů mezi malými a středními podniky v Evropě a USA, což poskytne vodítko pro další rozvoj opatření v této oblasti.

§ Síť Enterprise Europe Network (EEN)[18] bude vyzvána, aby 1) uspořádala evropskou kampaň věnovanou účinnosti využívání zdrojů a zahrnující propagační činnosti ohledně účinnosti využívání zdrojů (uvádění informací na internetových stránkách, sociálních médiích, prezentace na stávající akcích mezi podniky) a 2) malým a středním podnikům poskytovala poradenské služby .

§ Komise bude orgánům spravujícím evropské strukturální a investiční fondy nápomocna v podpoře projektů v oblasti účinnosti využívání zdrojů a v propagaci podnikatelských příležitostí, které zelené trhy skýtají, a to zejména zviditelňováním úspěšných příkladů a nástrojů z celé EU.

2. Podporovat uplatňování účinných mechanismů pro přenos technologií v případě zelených technologií:

§ Komercializace zelených technologií je z hlediska růstu malých a středních podniků v zeleném hospodářství významnou prioritou. Databáze pro přenos technologií sítě Enterprise Europe Network (EEN) s více 23 000 profily bude i nadále aktualizovat klasifikaci klíčových slov popisujících technologie související s účinností využívání zdrojů a klimatem, aby bylo možné uvést nabídku malých a středních podniků do lepšího souladu s poptávkou jejich klientů.

§ Partneři sítě Enterprise Europe Network (EEN) budou vyzváni, aby zajistili úzkou spolupráci mezi různými odvětvovými skupinami, které se zabývají účinností využívání zdrojů s cílem umožnit výměnu informací a přenos osvědčených postupů.

3. Usnadnit přístup k financování pro zlepšení související s využíváním zdrojů a pro energetickou účinnost v malých a středních podnicích:

§ Několik internetových stránek Evropské komise zaměřených na malé a střední podniky bude aktualizováno tak, aby lépe uváděly informace týkající se životního prostředí, financování EU na zlepšení účinnosti využívání zdrojů, jakož i nefinanční podpory, která je malým a středním podnikům k dispozici.

§ Evropská investiční banka bude prostřednictvím finančních zprostředkovatelů z Nástroje financování přírodního kapitálu (NCFF) poskytovat finanční prostředky na zlepšení účinnosti využívání zdrojů související s ekosystémovými službami a přizpůsobováním se změně klimatu.

§ Nástroj soukromého financování pro energetickou účinnost (PF4EE) může podporovat malé a střední podniky a dále větší společnosti se střední kapitalizací, které provednou drobné investice do energetické účinnosti a které jsou schopny prostředky vypůjčené na úhradu počátečních nákladů splatit z úspor energie.

§ Bude vytvořena síť a společenství veřejných a soukromých subjektů financování a investorů, kteří podporují ekologické inovace.

§ Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR) a Evropský námořní a rybářský fond v období 2014–2020 podpoří konkurenceschopnost malých a středních podniků, včetně zlepšení energetické účinnosti a využití obnovitelných zdrojů energie. Vzhledem k tomu, že se jedná o priority, by si je mohly členské státy zvolit k financování z Evropského fondu pro regionální rozvoj a Evropského námořního a rybářského fondu.

II. Zelené podnikání pro podniky budoucnosti

Prevence poškozování životního prostředí, jeho náprava a přechod k nízkouhlíkovému hospodářství jsou společenskou výzvou, která ale zároveň přináší nové obchodní příležitosti pro podniky. Ekologické inovace však podobně jako jakýkoliv jiný druh inovací k rozkvětu potřebuje příhodné prostředí a inovátoři jsou při vyvíjení a realizaci svých myšlenek závislí na podpoře a přístupu k financím. Blízkost vzdělávacích institucí, jakož i z dostupnost kvalifikovaných pracovních sil a průmyslové vztahy, které usnadňují spolupráci mezi odvětvími, a z podmínky příhodné pro vznik ekologicky inovativních uskupení jsou faktory podporující rozvoj zeleného podnikání.

Proč je to pro malé a stření podniky tak důležité?

Malé a střední podniky potřebují příznivé prostředí pro podnikání, v němž lze ekologické myšlenky snadno rozvíjet, financovat a přinášet na trh. Pro myšlení budoucích zelených podnikatelů by bylo vhodné, aby se „zeleným podnikáním“ zabývalo i (vyšší) vzdělávání. „Zelené podnikání“ je také třeba podporovat prostřednictvím pomoci poskytované potenciálním podnikatelům pomáhat při zjišťování příležitostí k podnikání vyplývajících z přechodu na nízkouhlíkové a z hlediska využívání zdrojů účinné hospodářství, a to mimo jiné prostřednictvím nových tvořivých forem spolupráce mezi podniky a akademickou obcí. Je třeba podporovat všechny formy inovací, které napomáhají zelenému podnikání. Zelenému podnikání prospívají také nové podnikatelské nápady, které kombinují účinnost využívání zdrojů s tvořivostí, jako je například fenomén nového využívání surovin („upcycling“), kdy dochází ke kombinování recyklace s designem. Kromě toho je třeba vyvíjet další snahy o zúročení zelených technologií, které vznikají díky výzkumu a u nichž byla úspěšně prokázána proveditelnost. V této souvislosti je nezbytné poskytovat podporu malým a středním podnikům na zkoumání vědecké či technické proveditelnosti a komerčního potenciálu ekologicky inovativních podnikatelských nápadů, jelikož mnohé z těchto podniků nemají prostředky na to, aby tak činily samy.

Komise vytyčila několik cílů, jichž má být dosaženo těmito opatřeními:

1. Podporovat všechny formy ekologických inovací včetně netechnologických ekologických inovací:

§ Nástroj pro malé a střední podniky v rámci programu Horizont 2020 malým a středním podnikům pomůže zkoumat vědeckou nebo technickou proveditelnost a komerční potenciál vysoce ekologicky inovativních nápadů s cílem rozvinout konkrétní nové podniky. V případě příznivého posouzení obchodní proveditelnosti bude možné financování aktivit v oblasti demonstrace. Malé a střední podniky mohou o tuto podporu požádat v rámci zvláštních výzev k podávání žádostí zaměřených na ekologické inovace a dodávky surovin, na ekologicky inovativní výrobu a zapracování potravin a na inovace v nízkouhlíkovém a energeticky účinném systému.

§ V rámci programu Horizont 2020 se opatřeními společenskopolitické výzvy „činnosti v oblasti klimatu a životního prostředí, účinnost využívání zdrojů a suroviny“ podporují cíle zeleného akčního plánu, totiž zvyšování účinnosti využívání zdrojů prostřednictvím systematického přístupu k ekologickým inovacím a k zavádění oběhového hospodářství. Pokryty jsou všechny formy inovací. Řeší se různé druhy činností od výzkumu po demonstrace, pronikání na trh, koordinace a vytváření sítí.

§ Evropský fond pro regionální rozvoj, Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova a Evropský námořní a rybářský fond budou v období 2014–2020 u malých a středních podniků podporovat konkurenceschopnost, zaměření na energetickou účinnost a na využívání obnovitelných zdrojů energie. Tyto prvky byly stanoveny jako investiční priority, které mají členské státy a regiony sledovat prostřednictvím svých operačních programů.

2. Napomáhat partnerství mezi podniky, podporovat dovednosti a znalosti pro zelené podnikání:

§ Sdělení Iniciativa zelené zaměstnanosti – Využít potenciál zeleného hospodářství k tvorbě pracovních míst navrhuje komplexní plán rozvoje dovedností pro ekologizaci hospodářství.

§ Prostřednictvím iniciativ, jako je systém ověřování environmentálních technologií, v současné době prováděný jako pilotní program EU, bude podporováno poskytování vysoce kvalitních informací o ekologických inovacích a ekologicky inovativních malých a středních podnicích, což přispěje ke zvýšení důvěry a ke snížení investičních rizik.

§ U malých a středních podniků budou prostřednictvím programu LIFE podporovány nové modely podnikání pro účinnost využívání zdrojů a energetickou účinnost.

§ V rámci soutěže o evropské ceny za podporu podnikání budou oceněny snahy podněcující zelené podnikání. Tyto ceny budou udělovány veřejným subjektům a partnerstvím veřejného a soukromého sektoru, které napomáhají rozvoji zelených trhů a účinnosti využívání zdrojů.

3. Lépe využívat úlohy klastrů při podpoře ekologicky inovativních malých a středních podniků:

§ Účinnost využívání zdrojů se stane zvláštním tématem vzdělávání v rámci programu Cluster Excellence (excelence evropských klastrů), jehož cílem je plně informovat řídící pracovníky klastrů o možných opatřeních, která lze v jejich klastrech zahájit v zájmu podnícení ekologických inovací a účinnosti využívání zdrojů v rámci jejich malých a středních podniků a mezi nimi.

III. Příležitosti pro malé a střední podniky v ekologičtějším hodnotovém řetězci

Opětovné zpracovávání, oprava, údržba, recyklace a ekologický design mají velký potenciál stát se hnací silou hospodářského růstu a tvorby pracovních míst a zároveň mít významný přínos k řešení problematických otázek v oblasti životního prostředí. Inovacemi a změnou designu výrobků a výroby a obchodních modelů mohou podniky snížit využívání drahých surovin a vytvářet méně odpadu. 60 % veškerého odpadu v EU není recyklováno, kompostováno ani znovu využito[19]. Malým a středním podnikům se zde nabízí možnost využít hodnotové řetězce přesahující jednotlivá odvětví, které umožňují využívat zdroje účinněji.

„Oběhové“[20] neboli „symbiotické“[21] hospodářství optimalizuje úspory zdrojů a nákladů tím, že maximalizuje dobu používání zdrojů, výrobků či složek. Pro lepší a účinnější využívání zdrojů snížením vzniku odpadů a přeměnou odpadů na nové zboží a služby jsou nezbytné ekologické inovace, noví zprostředkovatelé a zprostředkovatelské služby. Aby se malé a střední podniky a podnikatelé mohli zapojit do nových průmyslových vztahů, které jim umožní přechod k oběhovému hospodářství, potřebují příznivé prostředí.

Proč je to pro malé a stření podniky tak důležité?

Přestože byly prokázány přínosy inovací, které snižují odpad, a spolupráce v rámci hodnotového řetězce přesahujícího hranice odvětví, představuje kombinace regulačních, institucionálních, technických a kulturních překážek systémové bariéry, které stále ještě brání účinnějším opatřením a vytváření sítí mezi podniky, a tedy také vyšší účinnosti využívání zdrojů. V současné době například 44 % velkých podniků v EU prodává své odpadní suroviny jinému podniku; malých a středních podniků tak činí jen 24 %[22]. Pro malé a střední podniky je často obtížné rozvíjet a sdílet poznatky o omezování odpadů a nakládání s odpady a využít potenciál zamezení plýtvání a opětovného využívání výrobků, surovin a odpadů v rámci různých hodnotových řetězců, neboť to často vyžaduje specializované znalosti a sítě. Vysoké transakční náklady a vysoké počáteční investice mohou dále snižovat zájem účastnit se operací souvisejících s opětovným použitím a recyklací zdrojů, zvláště protože vzhledem k nedostatku zkušeností a nejistotě plynoucí z proměnlivé kvality, vlastností a doby dodání lze předem jen těžko určit potenciální přínos. Výměna probíhající v hodnotovém řetězci může navíc přinášet technologické problémy, jelikož je někdy nezbytné odpad ještě před jeho opětovným zavedením jako vedlejšího produktu do hodnotového řetězce provést přeměnit a upravit.

Komise vytyčila několik cílů, jichž má být dosaženo těmito opatřeními:

1. Řešit systémové překážky, které brání spolupráci v rámci hodnotového řetězce přesahujícího několik odvětví a členských států, jakož i vytváření podniků a jejich spolupráci usnadněním vytváření obchodních modelů v odvětví služeb a opětovným využíváním materiálů, výrobků a odpadů:

§ Je třeba analyzovat systémové překážky, které brání v uplatňování oběhových obchodních modelů malými a středními podniky, účinnosti využívání materiálu z toků odpadů a procesům symbiózy ve výrobním odvětví. To je rozhodující pro rozvoj co nejlepších opatření na úrovni EU k řešení těchto nedostatků a k podpoře úlohy malých a středních podniků v oběhovém hospodářství.

2. Zprostředkovat spolupráci napříč odvětvími za účelem propagace oběhového hospodářství:

§ Nadcházející opatření zaměřené na projekty pro nové průmyslové hodnotové řetězce zprostředkované klastry v rámci programu Horizont 2020 poskytne nejméně 75 % celkového rozpočtu na podporu inovací v malých a středních podnicích. Jeho cílem je podporovat napříč odvětvími a regiony spolupráci a inovační projekty iniciované malými a středními podniky tím, že zajistí jejich lepší integraci do klastrů a různých hodnotových řetězců.

§ Evropské středisko pro sledování klastrů regionům lépe zmapuje, kde jsou geograficky soustředěny kompetence v ekoprůmyslu, a určí a analyzuje trendy ve vytváření klastrů mezi odvětvími, včetně internacionalizace klastrů a tendencí v průmyslové transformaci souvisejících ekoprůmyslem.

§ Budou vybrány regiony, které představují ekologicky inovativní řešení a které budou sloužit jako demonstrační modely.

§ Program LIFE podpoří přijímání modelů oběhového podnikání a bude seznamovat s jejich přínosy pro malé a střední podniky.

§ V rámci programu Horizont 2020 bude zřízena odborná skupina, která se zaměří na systematický přístup k ekologickým inovacím.

IV. Zpřístupnění trhu pro ekologické malé a střední podniky

EU má strategický zájem adekvátně řešit významné globální problémy v oblasti životního prostředí, jako je změna klimatu. V důsledku vysokého hospodářského růstu a jinde zase v důsledku raných fází industrializace je v řadě zemí světa životní prostředí vyčerpáváno a znečišťováno. Bude nezbytně nutné pomoci těmto zemím v přechodu k ekologickému hospodářství. EU zároveň náleží vedoucí pozice, pokud jde o zelené a nízkouhlíkové technologie. Zde se nabízí velký potenciál kombinovat cíle týkající se změny klimatu a další cíle v oblasti životního prostředí s rozvojem obchodu, investic a podnikání pro evropského podniky, a zvláště malé a střední podniky.

Proč je to pro malé a stření podniky tak důležité?

Díky mezinárodním závazkům EU v oblastech, jako je spolupráce v oblasti změny klimatu nebo politika sousedství, mohou evropské malé a střední podniky s odpovídající odborností získat přístup na nové trhy pro technologie, výrobky a služby zaměřené na účinné omezování uhlíkových emisí, které nabízejí. EU tvoří zhruba třetinu světového trhu s ekoprůmyslem a je čistým vývozcem. Roční růst tohoto světového trhu činí 5 % a očekává se, že se do roku 2030 ztrojnásobí[23]; malým a středním podnikům tak nabídne značné příležitosti. Jen málo malých a středních podniků v EU však nabízí své zelené technologie, výrobky či služby v zemích mimo EU. 87 % malých a středních podniků v EU prodává pouze na domácích trzích[24]. To, že malé a střední podniky nejsou internacionalizovány, se obvykle vysvětluje absencí podpůrného rámce, který by jim v přístupu na zahraniční trhy pomohl.

Malé a střední podniky mají větší šanci vstoupit do globálních hodnotových řetězců, pokud spolupracují s jinými podniky a nejednají samostatně. Zlepšení účinnosti využívání zdrojů v Evropě a pomoc malým a středním podnikům v úspěšné integraci do globálních hodnotových řetězců vyžaduje větší mezinárodní spolupráci. Aby byly malé a střední podniky působící v oblasti účinnosti využívání zdrojů úspěšné v mezinárodní konkurenci, musí hledat mezinárodní partnery, a to nejen k prodeji, ale také jako zdroj surovin, a mít přístup k výzkumu, znalostem a kvalifikaci v rámci celého hodnotového řetězce. Této spolupráci často napomáhají klastry, které jsou pro malé a střední podniky skutečnými vlastně „odrazovými můstky“ jak v přístupu na mezinárodní trhy, tak k zahájení obchodní spolupráce a k vytvoření dlouhodobého strategického partnerství v rámci celých hodnotových řetězců. Malé a střední podniky navíc mohou využívat také mezinárodní kontakty a sítě, které díky mezinárodním subjektům, univerzitám a jiným institucím v jejich klastru vznikly již dříve.

Komise vytyčila několik cílů, jichž má být dosaženo těmito opatřeními:

1. Podporovat ekologičtější evropský vnitřní trh:

§ Evropské normalizační organizace budou vyzvány, aby při tvorbě norem přihlížely k cílům týkajícím se oběhového hospodářství a pokračovaly tak v předchozích snahách Komise o začlenění hledisek životního prostředí do evropské normalizační činnosti[25].

2. Zpřístupnit ekologické trhy pro ekologické podnikatele:

§ Vytvoření evropských strategických klastrových partnerství podněcujících spojenectví mezi klastry z různých odvětví za účelem rozvoje společné strategie pro internacionalizaci. Budou podporována spojení v oblasti zelených technologií a ekologických inovací.

§ Mezinárodní mise za účelem navazování kontaktů podnítí spolupráci v oblasti účinnosti využívání zdrojů a ekologických inovací a individuálně, s přihlédnutím ke zvláštnostem cílové země a obchodního potenciálu, se jim dostane přednostního zájmu.

§ Finanční nástroje v rámci programu COSME budou malé a střední podniky podporovat k internacionalizaci tím, že budou stimulovat jejich přeshraniční rozvoj.

3. Umožňovat přijímání technologií pro účinnost využívání zdrojů v partnerských zemích prostřednictvím spolupráce s evropskými malými a středními podniky:

§ Opatření zaměřené na nízkouhlíkové podnikání poskytne technickou pomoc pro vznik partnerské spolupráce mezi podniky v EU a klastry, podniky a jinými partnery v zemích se středními příjmy, jakož i pro vypracování společných financovatelných návrhů[26], které odrážejí zájmy obou stran a zároveň zajišťují soudržnost politik pro rozvoj.

■   V zemích jižního Středomoří budou skrze spolupráci s evropskými malými a středními podniky zahajovány nové podnikatelské činnosti založené na zelených technologiích.

V. Řízení

Koncepci a struktuře zeleného akčního plánu pro malé a střední podniky, představených v rámci veřejných konzultací o budoucí politice v oblasti malých a střední podniků, a konkrétně v rámci veřejné konzultace o zeleném akčním plánu, která proběhla ve čtvrtém čtvrtletí roku 2013, se dostalo ze strany správ těch členských států a subjektů zainteresovaných v oblasti malých a středních podniků, které na konzultaci reagovaly[27], široké podpory. Také síť malých a středních podniků Envoys[28] reagovala na plán příznivě a ocenila jeho jasné zaměření na problematiku podnikání, která plyne z úkolů v oblasti životního prostředí. Je proto nezbytné tento akční plán důkladně provést. Vyžaduje to jednoznačný politický závazek jak od Komise, tak i od členských států.

Proč je to pro malé a stření podniky tak důležité?

Pouze účinné a efektivní plnění cílů a provádění navazujících opatření tohoto akčního plánu zajistí dopad ve prospěch malých a středních podniků v celé Evropě.

Komise vytyčila několik cílů, jichž má být dosaženo těmito opatřeními:

1. Zajistit monitorování a aktualizaci opatření vytyčených Komisí na podporu malých a středních podniků v této oblasti:

§ Provádění opatření spojených s tímto akčním plánem pro malé a střední podniky bude pravidelně monitorováno, včetně vyčleněných finančních prostředků, v rámci dialogu subjektů zainteresovaných v souvislosti s malými a středními podniky; hodnocena bude rovněž efektivita programů. Aktualizované informace o opatřeních budou k dispozici na internetových stránkách Komise.

§ V rámci přehledu výkonnosti malých a středních podniků[29] se každoročně sleduje a posuzuje pokrok, jehož země dosáhly v provádění iniciativy na podporu malých a středních podniků, včetně jejich výkonnosti ve vztahu k jeho zásadě 9 („malé a střední podniky jsou schopny proměnit výzvy v oblasti životního prostředí na příležitosti k podnikání“), čímž doplňuje monitorování zeleného akčního plánu.

2. Podporovat koordinaci, spolupráci a výměnu osvědčených postupů na evropské, vnitrostátní a regionální úrovni:

§ Mechanismus řízení iniciativy na podporu malých a středních podniků, který zahrnuje přehled výkonnosti malých a středních podniků a síť malých a středních podniků Envoys, slouží členským státům jako platforma k výměně osvědčených postupů, jak pomáhat malým a středním podnikům při přetváření úkolů v oblasti životního prostředí na příležitosti k podnikání. Konkrétně bude síť malých a středních podniků Envoys využívána k diskusi o provádění těchto postupů a o souvisejících výsledcích a překážkách.

§ Bude nastolena spolupráce s pracovní skupinou na vysoké úrovni pro akční plán pro ekologické inovace, aby byl zajištěn neustálý tok informací, soudržnost a lepší zúročení součinnosti mezi jednotlivými iniciativami. Ve vhodných případech bude rovněž vyvíjeno úsilí o koordinaci se skupinami na evropské úrovni působícími v jiných oblastech politiky, jako je životní prostředí, zaměstnanost, vzdělávání, rozvojová spolupráce atd.

[1] Účinné využívání zdrojů znamená čerpat omezené zdroje Země udržitelným způsobem a současně minimalizovat dopady na životní prostředí a umožňovat hospodářský růst (prostřednictvím oddělení využití materiálu a ekonomického zisku).

[2]  „Pokyny k účinnému využívání zdrojů ve výrobě: zkušenosti se zlepšováním účinnosti využívání zdrojů ve výrobních podnicích“, Europe INNOVA (2012).

[3]  Meyer, B. et al (2011) „Studie o makroekonomickém modelování udržitelného vývoje a vazbách mezi ekonomikou a životním prostředím“, Studie vypracovaná pro Evropskou komisi (GŘ pro životní prostředí), k dispozici na adresehttp://ec.europa.eu/environment/enveco/studies_modelling/pdf/report_macroeconomic.pdf.

[4] Statistika Eurostatu o odpadech (2011).

[5] Viz definice malých a středních podniků na adrese http://ec.europa.eu/enterprise/policies/sme/facts-figures-analysis/sme- definition/index_cs.htm.

[6] Podrobnější informace: http://ec.europa.eu/enterprise/policies/sme/small-business-act/index_en.htm.

[7] „Zelená ekonomika “ je model, „který zajišťuje růst a rozvoj, chrání zdraví a dobré životní podmínky člověka, nabízí důstojná pracovní místa, omezuje nerovnosti, zachovává biologickou rozmanitost včetně poskytovaných ekosystémových služeb (přírodní bohatství) a investuje do nich vzhledem k jejich vnitřní hodnotě a k zásadnímu podílu na dobrých životních podmínkách lidí a hospodářské prosperitě“. (Definice z rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1386/2013/EU ze dne 20. listopadu 2013 o všeobecném akčním programu Unie pro životní prostředí na období do roku 2020 „Spokojený život v mezích naší planety“).

[8] Zelený akční plán pro malé a střední podniky se zaměřuje na účinnost využívání zdrojů obecně, aniž by se zvláště zabýval energetickou účinností nebo výrobou elektřiny z obnovitelných zdrojů, jimiž se již věnovala konkrétní sdělení Komise a legislativní návrhy.

[9] http://ec.europa.eu/environment/ecoap/index_en.htm.

[10] EU bude například podporovat opatření související se zeleným akčním plánem prostřednictvím politiky soudržnosti. Členské státy se dohodly na tom, že z Evropského regionálního a rozvojového fondu vyčlení na investice do malých a středních podniků, nízkouhlíkového hospodářství a na výzkum a inovace vyčlení více než 100 miliard EUR.

[11] Opatření uvedená ve sdělení nemají žádný dopad na rozpočet EU nad rámec prostředků, které již byly naplánovány ve schváleném finančním plánování Komise.

[12] Seznam opatření, případně s uvedením časového rozpětí pro jejich realizaci v období 2014–2020 je obsažen v připojeném pracovním dokumentu útvarů Komise.

[13] Odkaz na zprávu o výsledcích veřejných konzultací je k dispozici zde: http://ec.europa.eu/enterprise/policies/sme/public-consultation-green-action-plan/index_en.htm.

[14] Tyto informace budou obsahovat odkazy na příslušné finanční prostředky na opatření stanovená v rámci správy zeleného akčního plánu a na jejich účinnost.

[15] „Pokyny k účinnému využívání zdrojů ve výrobě: zkušenosti se zlepšováním účinnosti využívání zdrojů ve výrobních podnicích“, Europe INNOVA (2012).

[16] Všechny údaje v tomto odstavci pocházejí z bleskového průzkumu Eurobarometr z roku 2013 na téma „Malé a střední podniky, účinnost využívání zdrojů a zelené trhy“:

 ec.europa.eu/public_opinion/flash/fl_381_eapdf.

[17]  Calogirou C., S. Y. Sørensen, P. B. Larsen, S. Alexopoulou et al. (2010), Malé a střední podniky a životní prostředí v Evropské unii, PLANET SA a Danish Technological Institute, vydala Evropská komise, GŘ pro podniky a průmysl. http://ec.europa.eu/enterprise/newsroom/cf/itemdetail.cfm?item_id=4711.

[18] Podrobnější informace: http://een.ec.europa.eu/.

[19] Statistika Eurostatu o odpadech (2011).

[20] Oběhové hospodářství zachovává přidanou hodnotu výrobků co nejdéle a eliminuje odpad. Zdroje, jež jsou do výrobku vloženy, jsou dále produktivně využity i po skončení životního cyklu výrobku, a představují další hodnotu.

[21] V symbiotickém hospodářství je praxí, že se vedlejší produkty jednoho podniku či odvětví (včetně energií, vody, logistiky a materiálů) využívají v jiném podniku či odvětví.

[22] Bleskový průzkum Eurobarometr z roku 2013 na téma „Malé a střední podniky, účinnost využívání zdrojů a zelené trhy“: ec.europa.eu/public_opinion/flash/fl_381_eapdf.

[23] IDEA Consult, ECORYS, 2009. Studie o konkurenceschopnosti ekoprůmyslu EU, Spolkové ministerstvo pro životní prostředí, Ochrana přírody a jaderná bezpečnost, 2009, „Greentech – Made in Germany 2.0“.

[24] Bleskový průzkum Eurobarometr z roku 2013 na téma „Malé a střední podniky, účinnost využívání zdrojů a zelené trhy“: ec.europa.eu/public_opinion/flash/fl_381_eapdf.

[25] Mezi dřívější snahy Komise patří sdělení o začlenění environmentálních aspektů do normalizace (KOM(2004) 130 v konečném znění) a sdělení nazvané „Strategická vize pro evropské normy – další pokroky v posílení a urychlení udržitelného růstu evropského hospodářství do roku 2020 (KOM(2011) 311 v konečném znění).

[26]Financovatelný návrh je projekt či návrh, který je dostatečně podložen jak z finančního, tak koncepčního hlediska k tomu, aby mohl být úspěšný při žádosti o financování od institucionálních poskytovatelů úvěrů.

[27] Zpráva o výsledcích veřejné konzultace je k dispozici zde: http://ec.europa.eu/enterprise/policies/sme/public-consultation-green-action-plan/index_en.htm.

[28] Podrobnější informace: http://ec.europa.eu/enterprise/policies/sme/small-business-act/sme-envoy/index_en.htm.

[29] Podrobnější informace: http://ec.europa.eu/enterprise/policies/sme/facts-figures-analysis/performance-review/index_en.htm.