EUR-Lex Access to European Union law

Back to EUR-Lex homepage

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 52013PC0618

Návrh SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY, kterou se mění rámcové rozhodnutí Rady 2004/757/SVV ze dne 25. října 2004, kterým se stanoví minimální ustanovení týkající se znaků skutkových podstat trestných činů a sankcí v oblasti nedovoleného obchodu s drogami, pokud jde o definici drogy

/* COM/2013/0618 final - 2013/0304 (COD) */

52013PC0618

Návrh SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY, kterou se mění rámcové rozhodnutí Rady 2004/757/SVV ze dne 25. října 2004, kterým se stanoví minimální ustanovení týkající se znaků skutkových podstat trestných činů a sankcí v oblasti nedovoleného obchodu s drogami, pokud jde o definici drogy /* COM/2013/0618 final - 2013/0304 (COD) */


CS

|| EVROPSKÁ KOMISE ||

V Bruselu dne 17.9.2013

COM(2013) 618 final

2013/0304 (COD)

 

Návrh

SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterou se mění rámcové rozhodnutí Rady 2004/757/SVV ze dne 25. října 2004, kterým se stanoví minimální ustanovení týkající se znaků skutkových podstat trestných činů a sankcí v oblasti nedovoleného obchodu s drogami, pokud jde o definici drogy

{SWD(2013) 319 final}

{SWD(2013) 320 final}

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.           SOUVISLOSTI NÁVRHU

1.1.      Obecné souvislosti

Nedovolený obchod s drogami a jejich zneužívání představují velkou hrozbu pro zdraví a bezpečnost jednotlivců a společností v EU. Nepříznivě ovlivňují společenskou a ekonomickou strukturu a narušují kvalitu života jednotlivců i bezpečnost členských států. Ačkoli se zdá, že se užívání látek, které jsou kontrolovány podle úmluv OSN o drogách[1], jako je kokain, extáze nebo marihuana („kontrolované drogy“), v posledních letech ustálilo[2], třebaže na vysokých úrovních, velkým problémem je postoj k novým látkám, které se velmi rychle objevují na trhu.

V Unii jsou v rostoucí míře dostupné nové psychoaktivní látky, které napodobují účinky kontrolovaných drog a často jsou uváděny na trh jako jejich legální alternativy, jelikož nepodléhají podobným kontrolním opatřením, a které se často používají v průmyslu. Mezi rokem 1997 a 2012 oznámily členské státy přibližně 290 látek, přičemž v roce 2012 byla každý týden nahlášena více než jedna látka. Počet oznámených látek se mezi rokem 2009 a 2012 ztrojnásobil (z 24 na 73).

Rostoucí počet osob, zejména mladých lidí, užívá nové psychoaktivní látky. Tyto látky však mohou mít škodlivé účinky na zdraví a bezpečnost osob a mohou představovat zátěž pro společnost stejně jako kontrolované drogy. Rizika, která mohou nové psychoaktivní látky představovat, vnitrostátní orgány přiměla k tomu, aby tyto látky podrobily různým omezujícím opatřením. Tato vnitrostátní omezující opatření však mají omezenou účinnost, jelikož se tyto látky mohou volně pohybovat na vnitřním trhu – přibližně 80 % oznámených látek bylo odhaleno ve více než jednom členském státě.

Sdělení Komise s názvem „Na cestě k razantnější evropské reakci vůči drogám“[3], které bylo přijato v říjnu 2011, vymezilo nové psychoaktivní látky jako jeden z problémů, které vyžadují razantní reakci na úrovni EU.

Rozhodnutí Rady 2005/387/SVV ze dne 10. května 2005[4] zřizuje mechanismus pro řešení rizik představovaných novými psychoaktivními látkami, který může vést k podrobení těchto látek kontrolním opatřením a trestům v celé Unii. Za účelem udržitelnějšího řešení častého výskytu nových psychoaktivních látek a jejich rychlého šíření v Unii navrhla Komise v [nařízení (EU) č. …/… o nových psychoaktivních látkách] přísnější pravidla.

S cílem účinně omezit dostupnost škodlivých nových psychoaktivních látek, které představují závažná zdravotní, společenská a bezpečnostní rizika pro jednotlivce a společnost, a odrazovat od nedovoleného obchodu s těmito látkami a rovněž od účasti zločineckých organizací na jejich výrobě nebo distribuci společně s kontrolovanými drogami je nezbytné, aby se na tyto nové psychoaktivní látky vztahovaly trestněprávní předpisy.

Rámcové rozhodnutí Rady 2004/757/SVV ze dne 25. října 2004[5] umožňuje společný přístup k boji proti nedovolenému obchodu s drogami. Toto rozhodnutí stanoví minimální společná pravidla pro vymezení trestných činů týkajících se obchodování s drogami a sankcí s cílem zamezit vzniku problémů při spolupráci mezi soudními orgány členských států a donucovacími orgány z toho důvodu, že daný trestný čin nebo trestné činy nebudou současně trestné podle práva dožadujícího a dožádaného státu. Ačkoli se tato ustanovení vztahují na látky, jichž se týkají úmluvy OSN, a na syntetické drogy podrobené kontrole na základě společné akce 97/396/SVV ze dne 16. června 1997[6], na nové psychoaktivní látky se nevztahují.

V zájmu zjednodušení a objasnění právního rámce vztahujícího se na drogy by se na nejškodlivější nové psychoaktivní látky měly vztahovat stejné trestněprávní předpisy jako na látky kontrolované podle úmluv OSN.

Je proto třeba rozšířit oblast působnosti rámcového rozhodnutí 2004/757/SVV na nové psychoaktivní látky podléhající kontrolním opatřením podle rozhodnutí Rady 2005/387/SVV a rovněž na látky, na něž se vztahují opatření k trvalému omezení trhu podle [nařízení (EU) č. …/… o nových psychoaktivních látkách].

Legislativní návrh týkající se nedovoleného obchodu s drogami byl naplánován v pracovním programu Komise na rok 2012.

1.2.      Odůvodnění a cíle návrhu

Tímto návrhem se mění rámcové rozhodnutí 2004/757/SVV s cílem zahrnout do jeho oblasti působnosti nové psychoaktivní látky, které představují závažná rizika.

K tomuto návrhu je připojen návrh [nařízení (EU) č. …/… o nových psychoaktivních látkách]. Oba návrhy spolu souvisí, takže nové psychoaktivní látky, které představují závažná zdravotní, společenská a bezpečnostní rizika, a vztahuje se na ně proto trvalé omezení trhu podle uvedeného nařízení, podléhají rovněž trestněprávním ustanovením o nedovoleném obchodu s drogami, která jsou obsažena v rámcovém rozhodnutí 2004/757/SVV.

2.           VÝSLEDKY KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

2.1.        Konzultace se zúčastněnými stranami

Při přípravě tohoto návrhu byly využity rozsáhlé konzultace se zúčastněnými stranami a odborníky a internetové veřejné konzultace.

Při hodnocení fungování rámcového rozhodnutí 2004/757/SVV a rozhodnutí Rady 2005/387/SVV konzultovala Komise všechny členské státy. V rámci externích studií týkajících se nedovoleného obchodu s drogami a nových psychoaktivních látek Komise získala a posoudila názory široké škály zúčastněných stran, lidí z praxe a odborníků, včetně agentur EU podílejících se na uplatňování těchto nástrojů.

Komise uspořádala rovněž dvě schůzky odborníků týkající se nedovoleného obchodu s drogami, a to dne 10. listopadu 2011 a 29. února 2012, a dvě schůzky odborníků týkající se nových psychoaktivních látek, dne 15. prosince 2011 a 1. března 2012. Během těchto schůzek zdůraznili akademičtí pracovníci a lidé z praxe význam trestněprávních předpisů při boji proti nedovolenému obchodu s drogami a odrazování od tohoto obchodu a při řešení problematiky šíření škodlivých nových psychoaktivních látek. Současně podotkli, že by právní předpisy týkající se nových psychoaktivních látek měly být přiměřené a přizpůsobené různým úrovním rizik, která tyto látky představují.

V roce 2011 byl u mladých lidí (ve věku 15 až 24 let) proveden průzkum Eurobarometr s názvem „Přístup mládeže k drogám“. Téměř polovina respondentů (47 %) se domnívala, že by omezeny měly být pouze ty látky, u nichž bylo prokázáno, že představují zdravotní rizika, zatímco 34 % vyjádřilo názor, že by omezeny měly být všechny látky, které napodobují účinky kontrolovaných drog.

2.2.        Posouzení dopadů

Komise posoudila dopady tohoto návrhu na změnu rámcového rozhodnutí 2004/757/SVV v posouzení dopadů týkajícím se nových psychoaktivních látek. Analýza dospěla k závěru, že by se stejně jako podle rozhodnutí Rady 2005/387/SVV měly na škodlivé nové psychoaktivní látky (které představují závažná zdravotní, společenská a bezpečnostní rizika) vztahovat trestněprávní předpisy. Dále byl vyvozen závěr, že by tyto látky měly proto podléhat trestněprávním předpisům týkajícím se nedovoleného obchodu s drogami. To představovalo součást upřednostňované možnosti politiky, jež předpokládá odstupňovaný soubor omezujících opatření, která jsou úměrná úrovni rizik způsobených novými psychoaktivními látkami a která nevytvářejí překážky pro legální obchod na vnitřním trhu.

3.           PRÁVNÍ STRÁNKA NÁVRHU

3.1.        Právní základ

Tento návrh vychází z ustanovení čl. 83 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva“), které Evropský parlament a Radu opravňuje k stanovení minimálních pravidel týkajících se vymezení trestných činů a sankcí v oblasti nedovoleného obchodu s drogami, a to formou směrnice přijaté řádným legislativním postupem.

3.2.        Subsidiarita, proporcionalita a respektování základních práv

EU může lépe než členské státy přijmout opatření k omezení dostupnosti škodlivých nových psychoaktivních látek pro spotřebitele na vnitřním trhu a současně zajistit, aby nebyl narušen legální obchod.

Důvodem je skutečnost, že členské státy nemohou jednotlivě řešit rychlý výskyt a šíření těchto látek účinným a udržitelným způsobem. Nekoordinovaná vnitrostátní opatření a rozšiřování rozdílných vnitrostátních režimů týkajících se nových psychoaktivních látek mohou mít řetězové účinky na ostatní členské státy (přemisťování škodlivých látek) a mohou vyvolávat problémy při spolupráci mezi vnitrostátními soudními orgány a donucovacími orgány.

Návrh je přiměřený a nepřekračuje rámec toho, co je nezbytné k dosažení těchto cílů, jelikož se prostřednictvím trestněprávních předpisů zabývá pouze těmi novými psychoaktivními látkami, které vyvolávají vážné obavy na úrovni EU.

Tento návrh má nepřímý dopad na určitá základní práva a zásady zakotvené v Listině základních práv EU, jelikož rozšiřuje oblast působnosti rámcového rozhodnutí 2004/757/SVV, jehož ustanovení mají dopad na tato základní práva a zásady: právo na svobodu a bezpečnost (článek 6), právo na vlastnictví (článek 17), právo na účinnou právní ochranu a spravedlivý proces (článek 47), presumpci neviny a právo na obhajobu (článek 48) a zásadu zákonnosti a přiměřenosti trestných činů a trestů (článek 49). Tato práva a svobody mohou podléhat omezením, avšak pouze v mezích a podle požadavků stanovených v čl. 52 odst. 1 Listiny základních práv EU.

3.3.        Volba nástroje

V souladu s čl. 83 odst. 1 Smlouvy je směrnice vhodným nástrojem k zajištění minimální harmonizace na úrovni EU v oblasti nedovoleného obchodu s drogami, přičemž členské státy mohou při uplatňování zásad, pravidel a výjimek na vnitrostátní úrovni postupovat pružně.

3.4.        Informativní dokumenty připojené k oznámení prováděcích opatření

Členské státy musí Komisi sdělit vnitrostátní opatření přijatá k dosažení souladu s touto směrnicí.

Od členských států se nevyžaduje, aby Komisi poskytly informativní dokumenty (včetně srovnávacích tabulek) připojené k oznámení vnitrostátních opatření přijatých k provedení ustanovení této směrnice. To není nutné vzhledem k omezenému rozsahu navrhované změny. Poskytnutí dodatečných informativních dokumentů by příslušným orgánům členských států způsobilo neodůvodněnou administrativní zátěž.

3.5.        Hlavní ustanovení

Článek 1 – toto ustanovení mění rámcové rozhodnutí 2004/757/SVV, pokud jde o definici pojmu „droga“, o ustanovení o vztažení trestněprávních předpisů na nové psychoaktivní látky, které představují závažná zdravotní, společenská a bezpečnostní rizika, a posouzení uplatňování a dopadů rámcového rozhodnutí ze strany Komise.

Článek 2 – toto ustanovení stanoví lhůtu pro provedení směrnice do vnitrostátních právních předpisů.

Články 3 a 4 – tato ustanovení se týkají vstupu v platnost a určení směrnice.

4.           ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

Návrh nemá žádné důsledky pro rozpočet Unie.

2013/0304 (COD)

Návrh

SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterou se mění rámcové rozhodnutí Rady 2004/757/SVV ze dne 25. října 2004, kterým se stanoví minimální ustanovení týkající se znaků skutkových podstat trestných činů a sankcí v oblasti nedovoleného obchodu s drogami, pokud jde o definici drogy

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 83 odst. 1 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)       Rámcové rozhodnutí Rady 2004/757/SVV ze dne 25. října 2004, kterým se stanoví minimální ustanovení týkající se znaků skutkových podstat trestných činů a sankcí v oblasti nedovoleného obchodu s drogami,[7] umožňuje společný přístup k boji proti nedovolenému obchodu s drogami, který ohrožuje zdraví, bezpečnost a kvalitu života občanů Unie a legální hospodářskou činnost, stabilitu a bezpečnost členských států. Toto rozhodnutí stanoví minimální společná pravidla pro vymezení trestných činů týkajících se nedovoleného obchodu s drogami a sankcí s cílem zamezit problémům, které by se mohly objevit při spolupráci mezi soudními orgány členských států a orgány činnými v trestním řízení z toho důvodu, že daný trestný čin nebo trestné činy nebudou současně trestné podle práva dožadujícího a dožádaného státu.

(2)       Rámcové rozhodnutí 2004/757/SVV se vztahuje na látky, jichž se týká Jednotná úmluva Organizace spojených národů o omamných látkách z roku 1961 ve znění protokolu z roku 1972 a Úmluva Organizace spojených národů o psychotropních látkách z roku 1971 (dále jen „úmluvy OSN“), a rovněž na syntetické drogy podrobené v celé Unii kontrole na základě společné akce 97/396/SVV ze dne 16. června 1997 o výměně informací, hodnocení rizika a kontrole nových syntetických drog[8], které představují rizika pro veřejné zdraví, jež jsou srovnatelná s riziky látek uvedených v úmluvách OSN.

(3)       Rámcové rozhodnutí 2004/757/SVV by se mělo vztahovat rovněž na látky podrobené kontrolním opatřením a trestům podle rozhodnutí Rady 2005/387/SVV ze dne 10. května 2005 o výměně informací, hodnocení rizika a kontrole nových psychoaktivních látek[9], které představují rizika pro veřejné zdraví, jež jsou srovnatelná s riziky látek uvedených v úmluvách OSN.

(4)       V Unii se objevuje čím dál více nových psychoaktivních látek, které napodobují účinky látek uvedených v úmluvách OSN, a tyto látky se rychle šíří. Některé nové psychoaktivní látky představují závažná zdravotní, společenská a bezpečnostní rizika, jak uvádí [nařízení (EU) č. …/… o nových psychoaktivních látkách]. Podle uvedeného nařízení lze přijmout opatření s cílem zakázat produkci nových psychoaktivních látek, které představují závažná zdravotní, společenská a bezpečnostní rizika, jejich výrobu, uvádění na trh včetně dovozu do Unie, přepravy a vývozu z Unie. S cílem účinně snížit dostupnost nových psychoaktivních látek, které představují závažná rizika pro jednotlivce a společnost, a odrazovat od nedovoleného obchodu s těmito látkami v Unii a rovněž od účasti zločineckých organizací by opatření k trvalému omezení trhu, která byla přijata podle uvedeného nařízení, měla být podpořena trestněprávními předpisy.

(5)       Nové psychoaktivní látky, na něž se vztahuje trvalé omezení trhu podle [nařízení (EU) č. …/… o nových psychoaktivních látkách], by proto měly podléhat trestněprávním předpisům Unie o nedovoleném obchodu s drogami. To by rovněž pomohlo zjednodušit a vyjasnit právní rámec Unie, jelikož by se na látky uvedené v úmluvách OSN a na nejškodlivější nové psychoaktivní látky vztahovaly stejné trestněprávní předpisy. Definice „drogy“ v rámcovém rozhodnutí 2004/757/SVV by proto měla být změněna.

(6)       V zájmu rychlého řešení výskytu a šíření škodlivých nových psychoaktivních látek v Unii by členské státy měly ustanovení rámcového rozhodnutí 2004/757/SVV uplatňovat na nové psychoaktivní látky, které představují závažná zdravotní, společenská a bezpečnostní rizika, do dvanácti měsíců ode dne, kdy byly podrobeny trvalému omezení trhu podle [nařízení (EU) č. …/… o nových psychoaktivních látkách].

(7)       Jelikož cíle této směrnice, totiž rozšíření oblasti působnosti trestněprávních předpisů Unie, které se vztahují na nedovolený obchod s drogami, na nové psychoaktivní látky, jež představují závažná zdravotní, společenská a bezpečnostní rizika, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, a proto jej může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je nezbytné pro dosažení jejího cíle.

(8)       Tato směrnice respektuje základní práva a ctí zásady uznávané v Listině základních práv Evropské unie, a zejména právo na účinnou právní ochranu a spravedlivý proces, presumpci neviny a právo na obhajobu, právo nebýt dvakrát trestně stíhán nebo trestán za stejný trestný čin a zásady zákonnosti a přiměřenosti trestných činů a trestů.

(9)       [V souladu s článkem 3 Protokolu (č. 21) o postavení Spojeného království a Irska s ohledem na prostor svobody, bezpečnosti a práva, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o fungování Evropské unie, Spojené království a Irsko oznámily své přání účastnit se přijímání a používání této směrnice.]

A/NEBO

(10)     [V souladu s články 1 a 2 Protokolu (č. 21) o postavení Spojeného království a Irska s ohledem na prostor svobody, bezpečnosti a práva, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o fungování Evropské unie, a aniž je dotčen článek 4 uvedeného protokolu, se Spojené království a Irsko neúčastní přijímání této směrnice a tato směrnice pro ně není závazná ani použitelná.]

(11)     V souladu s články 1 a 2 Protokolu (č. 22) o postavení Dánska, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o fungování Evropské unie, se Dánsko neúčastní přijímání této směrnice a tato směrnice pro ně není závazná ani použitelná.

(12)     Rámcové rozhodnutí 2004/757/SVV by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno,

PŘIJALY TUTO SMĚRNICI:

Článek 1

Rámcové rozhodnutí 2004/757/SVV se mění takto:

1)           V článku 1 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„„drogami“:

(a) látky uvedené v Jednotné úmluvě Organizace spojených národů o omamných látkách z roku 1961 (ve znění protokolu z roku 1972) a v Úmluvě Organizace spojených národů o psychotropních látkách z roku 1971;

(b) látky uvedené v příloze;

(c) nové psychoaktivní látky, které představují závažná zdravotní, společenská a bezpečnostní rizika a které podléhají trvalému omezení trhu podle [čl. 13 odst. 1 nařízení (EU) č. …/… o nových psychoaktivních látkách];“.

2)           V článku 9 se doplňují nové odstavce 3 a 4, které znějí:

„3.     S ohledem na nové psychoaktivní látky, které podléhají trvalému omezení trhu na základě [čl. 13 odst. 1 nařízení (EU) č. …/… o nových psychoaktivních látkách], uvedou členské státy v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro uplatňování ustanovení tohoto rámcového rozhodnutí na tyto nové psychoaktivní látky do dvanácti měsíců ode dne vstupu trvalého omezení trhu v platnost. Neprodleně sdělí Komisi jejich znění.

Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.

4.       Do [pěti let po vstupu této směrnice v platnost a poté vždy po pěti letech] Komise posoudí, nakolik členské státy přijaly opatření nezbytná pro dosažení souladu s tímto rámcovým rozhodnutím, a zveřejní o tom zprávu.“

3)           Znění přílohy této směrnice se vkládá jako příloha.

Článek 2

Provedení

Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí do [dvanácti měsíců ode dne vstupu v platnost]. Neprodleně sdělí Komisi jejich znění.

Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.

Článek 3

Vstup v platnost

Tato směrnice vstupuje v platnost [týž den jako nařízení (EU) č. …/… o nových psychoaktivních látkách].

Článek 4

Určení

Tato směrnice je určena členským státům v souladu se Smlouvami.

V Bruselu dne

Za Evropský parlament                                 Za Radu

předseda                                                        předseda

PŘÍLOHA

Seznam látek uvedených v čl. 1 odst. 1 písm. b)

a)           P-metylthioamfetamin neboli 4-metylthioamfetamin, podle rozhodnutí Rady 1999/615/SVV ze dne 13. září 1999, kterým se definuje 4-MTA jako nová syntetická droga, která musí být podrobena kontrolním opatřením a trestům[10].

b)           Paramethoxymethylamfetamin neboli N-methyl-1-(4-methoxyfenyl)-2-aminopropan, podle rozhodnutí Rady 2002/188/SVV ze dne 28. února 2002 o kontrolních opatřeních a trestních sankcích v souvislosti s novou syntetickou drogou PMMA[11].

c)           2,5-dimetoxy-4-jódofenetylamin, 2,5-dimetoxy-4-etylthiofenetylamin, 2,5-dimetoxy-4-(n)-propylthiofenetylamin a 2,4,5-trimetoxyamfetamin, podle rozhodnutí Rady 2003/847/SVV ze dne 27. listopadu 2003 o kontrolních opatřeních a trestních sankcích ve vztahu k novým syntetickým drogám 2C-I, 2C-T-2, 2C-T-7 a TMA-2[12].

d)           1-benzylpiperazin neboli 1-benzyl-1,4-diazacyklohexan neboli N-benzylpiperazin neboli benzylpiperazin, podle rozhodnutí Rady 2008/206/SVV ze dne 3. března 2008 o vymezení 1-benzylpiperazinu (BZP) jako nové psychoaktivní látky, která má podléhat kontrolním opatřením a trestněprávním ustanovením[13].

e)           4-methylmethkatinon, podle rozhodnutí Rady 2010/759/EU ze dne 2. prosince 2010 o podrobení 4-methylmethkatinonu (mefedronu) kontrolním opatřením[14].

f)            4-metamfetamin, podle rozhodnutí Rady 2013/129/EU ze dne 7. března 2013 o podrobení 4-metamfetaminu kontrolním opatřením[15].

g)           5-(2-aminopropyl)indol (5-IT), podle [rozhodnutí Rady 2013/…/SVV ze dne … o podrobení 5-(2-aminopropyl)indolu (5-IT) kontrolním opatřením][16].

[1]               Jednotná úmluva Organizace spojených národů o omamných látkách z roku 1961 (ve znění protokolu z roku 1972) a Úmluva Organizace spojených národů o psychotropních látkách z roku 1971.

[2]               Evropské monitorovací centrum pro drogy a drogovou závislost, Výroční zpráva za rok 2012 o stavu drogové problematiky v Evropě, http://www.emcdda.europa.eu/publications/annual-report/2012.

[3]               KOM(2011) 689 v konečném znění.

[4]               Úř. věst. L 127, 20.5.2005, s. 32.

[5]               Úř. věst. L 335, 11.11.2004, s. 8.

[6]               Úř. věst. L 167, 25.6.1997, s. 1.

[7]               Úř. věst. L 335, 11.11.2004, s. 8.

[8]               Úř. věst. L 167, 25.6.1997, s. 1.

[9]               Úř. věst. L 127, 10.5.2005, s. 32.

[10]             Úř. věst. L 244, 16.9.1999, s.1.

[11]             Úř. věst. L 63, 6.3.2002, s. 14.

[12]             Úř. věst. L 321, 6.12.2003, s. 64.

[13]             Úř. věst. L 63, 7.3.2008, s. 45.

[14]             Úř. věst. L 322, 8.12.2010, s. 44.

[15]             Úř. věst. L 72, 15.3.2013, s. 11.

[16]             Úř. věst. L […], […], s. […].

Top