EUR-Lex Access to European Union law
This document is an excerpt from the EUR-Lex website
Document 52013DC0279
COMMUNICATION FROM THE COMMISSION TO THE EUROPEAN PARLIAMENT, THE COUNCIL, THE EUROPEAN ECONOMIC AND SOCIAL COMMITTEE AND THE COMMITTEE OF THE REGIONS Action Plan for a Maritime Strategy in the Atlantic area Delivering smart, sustainable and inclusive growth
SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ Akční plán pro námořní strategii v oblasti Atlantiku Vytváření podmínek pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění
SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ Akční plán pro námořní strategii v oblasti Atlantiku Vytváření podmínek pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění
/* COM/2013/0279 final */
SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ Akční plán pro námořní strategii v oblasti Atlantiku Vytváření podmínek pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění /* COM/2013/0279 final */
SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU
PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A
VÝBORU REGIONŮ Akční plán pro námořní strategii v
oblasti Atlantiku Vytváření podmínek pro inteligentní
a udržitelný růst podporující začlenění (Text s významem pro EHP) 1. Úvod Mořské a námořní odvětví,
která tvoří tzv. „modrou ekonomiku“, mohou v Evropě do roku
2020 poskytnout 7 milionů pracovních míst. Tato pracovní místa se najdou
nejen v rozvíjejících se odvětvích, jako je výroba energie
z obnovitelných zdrojů na moři, ale vzniknou i revitalizací
tradičních námořních odvětví. K tomuto „modrému růstu“
může oblast Atlantského oceánu významně přispět.
Zároveň musí být pro budoucí generace zachována environmentální
a ekologická stabilita největšího a nejvýznamnějšího evropského
ekosystému. Tento akční plán proto stanoví priority pro
výzkum a investice, jejichž cílem je povzbuzení „modré ekonomiky“
v atlantickém prostoru. Z tohoto akčního plánu může
čerpat pět členských států nacházejících se u Atlantského
oceánu[1]
a jejich regiony, aby pomohly nastartovat v pobřežních oblastech
udržitelný růst podporující začlenění. Akční plán staví
na strategii Komise pro oblast Atlantského oceánu[2] a je výsledkem konzultací
uskutečněných prostřednictvím Atlantického fóra. Fórum umožnilo
členským státům, Evropskému parlamentu, regionálním a místním
orgánům, občanské společnosti a odvětví, aby
přispěly k vypracování akčního plánu a zvážily, jak
reagovat na problémy, jakými jsou zajištění růstu, snižování
uhlíkové stopy v atlantickém prostoru, zajištění udržitelného
využívání mořských přírodních zdrojů, stanovení účinných
opatření v reakci na hrozby a mimořádné události
a realizace řízení založeného na podpoře ekosystémů ve vodách
Atlantského oceánu. Fórum také využilo příspěvků
zúčastněných stran z celé řady workshopů a internetové
výzvy k předkládání návrhů a příspěvků
členských států a regionálních orgánů. Načasování akčního plánu se výborně
shoduje s vypracováním společného strategického rámce pro evropské
strukturální a investiční fondy[3].
Pro strategii v oblasti Atlantiku mají velký význam tematické cíle
společného strategického rámce, zejména: –
podpora přechodu na nízkouhlíkové
hospodářství, –
zvýšení kapacit v oblasti výzkumu
a inovací prostřednictvím vzdělávání a odborné
přípravy a přiblížení odvětví k výzkumu a –
posílení konkurenceschopnosti malých
a středních podniků (MSP), např. podniků, které jsou v
EU nejvíce zastoupeny v odvětví cestovního ruchu, rybolovu
a akvakultury. Akční plán má být silným impulsem pro regiony
a soukromý sektor. Tyto subjekty by měly začít uvažovat,
v jakých oblastech (i na přeshraniční bázi) by mohly
spolupracovat, aby realizovaly dohodnuté priority. Společné vypracování
akčního plánu s pěti členskými státy ležícími u Atlantského
oceánu motivoval zúčastněné subjekty, včetně regionů,
přístavních měst a soukromého sektoru, k úvahám, jakým
způsobem by mohly podpořit růst modré ekonomiky
a přispět k udržitelnému rozvoji v atlantickém prostoru.
To by mělo pomoci přilákat investice a zatraktivnit modrou ekonomiku pro
soukromý sektor, a tím přispět k oživení pobřežních
regionů v atlantickém prostoru. K tomu, aby mohla modrá ekonomika
v oblasti Atlantského oceánu využít svého potenciálu naplno, musí být
úspěšné provádění akčního plánu podpořeno kombinací
opatření ve třech oblastech: zacílení investic, zvýšení výzkumné
kapacity a zvýšení kvalifikace. –
Investice:
investice bude nutné zaměřit na inovace, technologické
schopnosti a strategie inteligentní specializace, kde jsou MSP
obzvláště důležité. Účinné využívání evropských strukturálních
a investičních fondů v těchto oblastech je
klíčovým prvkem pro dosažení hlavních cílů, což je růst,
konkurenceschopnost a vznik pracovních míst. Nezbytné mohou být
rovněž investice do infrastruktury. Při podpoře modré
ekonomiky hrají významnou úlohu například technologie plavidel
a námořní infrastruktura, jako jsou přístavy
a přístaviště. Na Atlantickém fóru byl uznán jejich potenciál,
pokud je o poskytování nových služeb, například na rostoucím trhu v
oblasti cestovního ruchu na výletních lodích, a nabízení montážních a
údržbových stanic novým zařízením na volném moři. EU již na
tento proces poskytla značnou finanční podporu, mimo jiné
prostřednictvím doplňkových úvěrů od Evropské
investiční banky. Evropské strukturální a investiční fondy umožní
v budoucnu větší soudržnost unijních mechanismů financování,
avšak financování infrastruktury nebo investic do cestovního ruchu bude i
nadále muset pocházet z velké části ze soukromého sektoru. –
Výzkum: ke správě oceánů, udržitelnému využívání a řízení
rybolovných zdrojů, bezpečnosti na moři a ochraně
mořského životního prostředí (včetně vyhlášení
mořských chráněných oblastí na pobřeží i na volném moři) je
zapotřebí nejen údajů a pochopení, jak ekosystémy fungují a
navzájem reagují, ale také schopnosti vypracovávat modely, předpovědi
a prognózy. Tento přístup usnadňuje posuzování a zmírňování
rizik. Podporuje investice a snižuje provozní náklady. Pozorování
oceánů, mapování a vypracování prognóz jsou tudíž rozhodující pro
udržitelný růst hospodářské činnosti v oblasti Atlantského
oceánu a pro prohloubení našeho porozumění procesům, k nimž
v Atlantském oceánu dochází a které hrají důležitou úlohu při
determinaci našeho klimatu. Rozhodující je zpřístupnit tyto informace
široké veřejnosti. Stále více se ukazuje, že lepší přístup
k informacím z veřejného sektoru může poskytnout významný impuls
pro inovace. –
Zvýšení kvalifikace:
má-li modrá ekonomika využít svého potenciálu, musí se
vypořádat s nedostatkem vhodně kvalifikovaných pracovních sil
v určitých oblastech mořského a námořního
odvětví, a to jak zlepšováním kvality dovedností stávající pracovní
síly, tak i přilákáním mladých lidí do tohoto odvětví. To platí
zejména pro nově vznikající oblasti, jako je např. energetika
z obnovitelných zdrojů, ale platí to i u tradičnějších
odvětví, jako je stavba lodí, rybolov, akvakultura a zpracování
mořských produktů, v nichž jsou k soutěži na
celosvětovém trhu zapotřebí inovace, specializace a adaptace na
nové technologie. 2. Akční plán Z rozhovorů s členskými státy
a z výsledků Atlantického fóra vznikl následující akční
plán, který by se měl realizovat do roku 2020. Okruhy činností
jsou koncipovány s cílem řešit problémy strategie pro oblast Atlantiku
a zajistit inteligentní a udržitelný růst podporující sociální
začlenění a pracovní místa. Tento akční plán nemá
představovat vyčerpávající řešení. Zahrnuje orientační
soubor okruhů činnosti, v nichž mají výzkum a investice
řešit společné problémy. Pro rozvoj mořské a námořní
ekonomiky již dotčené členské státy mnoho vykonaly, jednotlivě
i společně. Tento akční plán proto označuje oblasti,
kde je prostor pro další kolektivní práce. Řešení těchto priorit
může podpořit inovace, přispět k ochraně a zlepšování
mořského a pobřežního prostředí Atlantského oceánu, zlepšit
propojenost a vytvořit synergie pro model udržitelného
regionálního rozvoje podporujícího sociální začlenění. Tímto akčním plánem vyzýváme soukromý
sektor, výzkumné pracovníky, regionální a vnitrostátní veřejné orgány
a další subjekty, aby zahájily práce na koncepci projektů, které
odpovídají daným prioritám. Priorita 1: Podpořit podnikání a
inovace Mezi zvláštní cíle této priority patří: –
Sdílení znalostí mezi vysokoškolskými
organizacemi, společnostmi a výzkumnými středisky Zvyšování kapacit atlantického prostoru pro
inovace na základě výzkumu a technologií a podporou: a) vytváření sítí
a kooperativního výzkumu mezi výzkumnými středisky, vysokými školami
a podniky v členských státech; b) přenosu znalostí, poznatků
a dovedností mezi vysokými školami, podniky a výzkumem, mimo jiné
prostřednictvím regionálních, vnitrostátních
a přeshraničních námořních seskupení a technologických
platforem. –
Zvyšování konkurenceschopnosti
a inovačních kapacit v námořním hospodářství atlantického
prostoru Zlepšení dovedností v tradičních
odvětvích atlantického regionu, jako je stavba lodí, akvakultura a
rybolov, jakož i v nově se rozvíjejících odvětvích modré
ekonomiky: a) zavedením vzdělávacích
a školicích opatření, včetně přeshraničních
programů a vzájemného uznávání vnitrostátních programů
vzdělávání a odborné přípravy; b) zvyšováním povědomí
o povoláních, která souvisejí s mořem, spolu se snahou o to
nadchnout mladé lidi pro námořní kulturu a profesní dráhu
a řešit další překážky, které odrazují mladé lidi od výkonu
námořních profesí[4];
například pomocí kurzů plachtění, kurzů o špičkových
technologiích a jiných společných iniciativ atlantického regionu. –
Podpora přizpůsobování
a diverzifikace hospodářských činností prosazováním potenciálu
atlantického prostoru Podpora reformy společné rybářské
politiky a oživení unijního odvětví akvakultury: a) tvorbou kvalitnějších modelů
pro různé živočišné druhy, výběrem lovných zařízení
a souvisejících technik a technologií, aby se minimalizovala uhlíková
stopa, škoda na mořském dně, výměty a vedlejší úlovky; b) sdílením informací o nástrojích,
které subjektům odpovědným za rybolov pomáhají pochopit
sociálně-ekonomické a ekosystémové dopady řídících
opatření; c) prováděním výzkumu
zaměřeného na zlepšení růstu, produktivity,
konkurenceschopnosti a environmentální udržitelnosti akvakultury
(včetně akvakultury v pobřežních vodách) a schopnosti
odvětví reagovat na potřeby trhu; d) zlepšením postavení produktů
rybolovu a akvakultury ze zdrojů EU na trhu tím, že se zlepší
jejich zpracování, označování, sledovatelnost a certifikace. Priorita 2: Chránit, zabezpečit
a rozvíjet potenciál námořního a pobřežního prostředí
Atlantiku Mezi zvláštní cíle této priority patří: –
Zlepšování námořní bezpečnosti
a zabezpečení proti hrozbám Posílení bezpečnosti a zabezpečení
námořníků, obyvatel pobřežních oblastí, majetku
a ekosystémů: a) hodnocením a případným
prodloužením stávajících mechanismů varování, podávání zpráv a reakce
v krizových situacích v případě invazivních a škodlivých
mořských druhů a posílením výměn osvědčených
postupů pro řešení těchto hrozeb; b) podporou iniciativ členských
států v atlantickém prostoru, včetně posuzování rizik,
koordinovaných krizových mechanismů a investic do moderního
vybavení, které vhodně přispívají k posílení koordinované
připravenosti a reakce na hrozby pro mořské prostředí,
přírodní katastrofy, námořní nehody, úniky ropy
a nebezpečného materiálu nebo obchod s nimi[5]; c) vývojem, testováním
a zaváděním nových technologií pro zlepšení kontroly plavidel
a zvýšení bezpečnosti a zabezpečení přístavů
a námořní dopravy tím, že se zajistí lepší integrace dat ze
satelitů a ze sledovacích zařízení ve vzduchu, na moři
a na pevnině, a inovativních místních nástrojů pro lepší
situační orientaci v námořní oblasti; d) pomocí při poskytování regionálních
informačních služeb o mořské oblasti v rámci společného
prostředí pro sdílení informací (CISE) na základě norem platných
v celé EU a zkušeností, které členské státy získaly
v pilotních projektech. –
Průzkum a ochrana mořských vod
a pobřežních oblastí Rozvoj evropské observační a prediktivní
schopnosti v oblasti Atlantského oceánu na
základě stávajících struktur, platforem a mechanismů
s cílem podporovat provádění politik EU, snižovat náklady pro
odvětví, orgány veřejné správy a výzkumné instituce,
podněcovat inovace a snižovat nejistotu pramenící z projevů
Atlantského oceánu a dopadů změn klimatu: a) využíváním stávajících systémů
a mechanismů ke koncepci a správě udržitelného integrovaného
programu pro průzkum a sledování pobřeží, mořského dna
a vodního sloupce, který se vztahuje na vody členských států EU,
nejvzdálenějších regionů a zámořských zemí a území
od pobřeží až po hlubiny oceánu; b) vývojem nových nástrojů
a platforem pro pozorování oceánu a monitorování ekosystémů
(včetně mapování mořského dna), jimiž se zvýší počet
parametrů, které lze měřit automaticky, sníží náklady
na pozorování a urychlí šíření údajů uživatelům; c) přispěním
k efektivnější správě, katalogizaci a šíření
interoperabilních údajů o mořích a mapě mořského dna
s různým rozlišením prostřednictvím příspěvků
do Evropské námořní sítě pro pozorování a sběr dat; d) vytvořením sítě pobřežních
oceánografických prognostických systémů (včetně posuzování
rizik), která navazuje na námořní služby Kopernikus. Přispívání k vývoji nástrojů
a strategií pro řešení otázek celosvětové změny
klimatu, včetně strategií pro jejich zmírňování
a adaptaci na ně: a) podporou posuzování uhlíkové stopy
v modré ekonomice v oblasti Atlantiku; b) vytvořením platformy pro výměnu
osvědčených postupů v oblasti snížení emisí
a energetické účinnosti; c) rozvojem partnerství pro spolupráci
při určování a sledování dopadů celosvětové změny
klimatu na námořní činnosti, ekosystémy a pobřežní
komunity v oblasti Atlantského oceánu, včetně práce na
zlepšování schopnosti předvídat a posuzovat rizika. Podporování ochrany mořského životního
prostředí a snahy o dosažení „dobrého stavu prostředí“
vod Atlantského oceánu do roku 2020[6]:
a) dalším navazováním na vnitrostátní
plány, procesy na základě úmluvy OSPAR a lokality sítě Natura
2000 s cílem přispět k vytvoření soudržné sítě
chráněných mořských oblastí pro evropské pobřeží Atlantského
oceánu prostřednictvím dohody na osvědčených postupech
a společných hodnotících postupech, které mohou být užitečné
také pro Makaronésii a nejvzdálenější regiony v Karibiku; b) povzbuzováním další spolupráce mezi
členskými státy, mimo jiné prostřednictvím úmluvy OSPAR,
například na koordinovaných a integrovaných monitorovacích programech
a společných akcích na obnovu ekosystémů. Hodnocení sociálního a hospodářského
významu a fungování ekosystémů a biologické rozmanitosti
v atlantickém prostoru na podporu rozhodovacího procesu. Přispívání k procesu územního
plánování námořních prostor a integrované správy pobřeží
v členských státech, například prostřednictvím sdílení
osvědčených postupů a usnadňováním
přeshraniční koordinace. –
Udržitelné řízení mořských zdrojů
Rozvíjení lepšího porozumění technické
proveditelnosti, hospodářské životaschopnosti a environmentálního
dopadu těžby nerostů v Atlantském oceánu a vývoj
a testování inovativních důlních technologií. Položení základů udržitelného evropského
odvětví mořské biotechnologie s vysokou přidanou
hodnotou: a) průzkumem mořského dna
a posouzením jeho genetické stavby, biologické rozmanitosti a potenciálu
k poskytování materiálu pro biotechnologické odvětví při
zohlednění platného mezinárodního práva a potřeby chránit
mořské prostředí; b) posílením vazeb mezi výzkumem
a průmyslem v atlantickém prostoru s cílem vytvořit
biobanky a nalézt trhy pro inovativní mořské bioprodukty
(biomedicína, tkáňové inženýrství, léčiva, průmyslové enzymy)
a zaměřením výzkumu na průmyslové postupy jejich
výroby. –
Využívání potenciálu zdrojů obnovitelné
energie v mořském a pobřežním prostředí atlantického
prostoru Zvážení způsobů, jak urychlit
rozšířené využívání udržitelné energie z obnovitelných zdrojů
na moři: a) podporou posuzování a mapování
potenciálu evropské části Atlantského oceánu jako zdroje energie
a určením způsobů, jak zmírnit dopady výstavby a provozu
zařízení i jejich vyřazení z provozu na životní
prostředí a námořní navigaci v rámci regionálních strategií
inteligentní specializace v oblasti energie z obnovitelných zdrojů
na moři; b) podílem na vytvoření evropské
přenosové soustavy elektřiny, která umožňuje vyvážit zátěž
mezi vnitrostátními soustavami a zajišťuje lepší propojení mezi
energií na moři a na pevnině; c) podporou výzkumu, vývoje
a demonstrací technologií pro výstavbu a údržbu zařízení
na výrobu energie z obnovitelných zdrojů, jako je větrná
energie na moři, energie vln, přílivová energie a energie
z biomasy, včetně integrace s odsolovacími stanicemi
a víceúčelovými těžebními plošinami; d) stimulací k využívání zvláštních
geologických, oceánografických a meteorologických podmínek
nejvzdálenějších regionů Atlantského oceánu s cílem pomoci jim
dosáhnout energetické soběstačnosti a splnění cílů v oblasti
snižování emisí oxidu uhličitého. Priorita 3: Zlepšit přístupnost
a propojení Mezi zvláštní cíle této priority patří: –
Podpora spolupráce mezi přístavy Usnadnění rozvoje přístavů
jako center modré ekonomiky: a) usnadněním modernizace
infrastruktury, aby se zlepšilo propojení s vnitrozemím, posílila
intermodalita a podpořila rychlá revitalizace lodí
prostřednictvím opatření, jako je dodávání pobřežní
elektřiny, vybavení přístavů stanicemi pro zásobování
zkapalněným zemním plynem a řešení administrativních
překážek; b) umožněním diverzifikace přístavů,
které zahájí nové obchodní činnosti, jako je údržba zařízení
na výrobu energie z obnovitelných zdrojů na moři nebo
cestovní ruch; c) analýzou a podporou
přístavních sítí a tras námořní přepravy na kratší
vzdálenosti mezi evropskými přístavy, v rámci souostroví
a k africkému pobřeží prostřednictvím iniciativ, jako jsou
námořní dálnice, aby se zvýšil objem námořní dopravy. Priorita 4: Vytvořit udržitelný model
regionálního rozvoje podporující sociální začlenění Mezi zvláštní cíle této priority patří: –
Podpora lepších znalostí sociálních
problémů v atlantickém prostoru Vyměňování osvědčených
postupů v oblasti zlepšování zdraví, sociálního začlenění
a kvality života obyvatel v pobřežních oblastech
a stanovení vhodných a použitelných sociálně-ekonomických
ukazatelů pro daný mořský region k měření, srovnávání
a sledování trendů v rozvoji „modré ekonomiky“; –
Zachování a podpora kulturního
dědictví atlantického prostoru Boj proti sezónnosti a zlepšování vyhlídek
pro malé a střední podniky prostřednictvím diverzifikace
produktů námořního a pobřežního cestovního ruchu
a rozvoje specifických trhů investováním do: a) sportů na moři, soukromých
přístavů a námořních rekreačních činností; b) přístavních služeb, včetně
služeb pro cestující, kteří se účastní výletní plavby; c) zprostředkování a podpory
kulturních a přírodních zajímavostí na atlantickém pobřeží,
jako je tradiční rybolov, místní gastronomie a námořní
dědictví; d) ochrany a obnovy turistických
atrakcí, včetně pobřežních a podvodních kulturních
zajímavostí a památek námořního kulturního dědictví
s archeologickou, ekologickou či historickou hodnotou[7]. 3. PROVÁDĚNÍ 3.1. Zdroje financování Díky načasování tohoto akčního plánu
mohou členské státy zohlednit priority stanovené ve svých dohodách
o partnerství s Komisí, které se mají sjednat do konce roku
2013. –
Dohody o partnerství na období 2014–2020
týkající se evropských strukturálních a investičních fondů jsou
důležitým zdrojem financování, který mohou členské státy
případně využít k provádění priorit akčního plánu. Dohody
o partnerství by měly při určování prioritních oblastí
spolupráce zohlednit strategie pro příslušné mořské oblasti, jako
např. strategii pro oblast Atlantského oceánu. Poskytují příležitost
vymezit hlavní rozvojové potřeby a možnosti modré ekonomiky
v členských státech ležících u Atlantského oceánu a v jejich
pobřežních oblastech. Umožňují rovněž, aby členské státy
zavedly opatření, která zajistí koordinaci mezi evropskými strukturálními
a investičními fondy a dalšími zdroji financování. V procesu
provádění akčního plánu v nadcházejících měsících proto
důležitou úlohu sehrávají vnitrostátní orgány v členských
státech, které jsou odpovědné za sjednání dohod o partnerství,
a orgány odpovědné za vypracování operačních programů.
Akční plán může být při zohlednění potřeb oblasti, na
kterou se program vztahuje, rovněž zdrojem inspirace pro subjekty, které
vytvářejí operační programy na vnitrostátní a regionální
úrovni. –
Kromě toho poslouží akční plán jako
vodítko pro samotnou Komisi při realizaci přímé správy
finančních prostředků, včetně programu Horizont 2020,
programu LIFE+, programu COSME a přímo řízených částí
Evropského námořního a rybářského fondu. Při realizaci
akčního plánu bude program Horizont 2020 skutečně
představovat klíčovou podporu. „Modrý růst“ již považuje za
jednu z hlavních oblastí pro výzkum v příštích letech. Program
může podpořit agendu modrého růstu, pokud jde o prozkoumání
a maximalizaci potenciálu rozmanitosti mořského života, využívání hlubinných
zdrojů udržitelným způsobem a vývoj nových technologií pro
pozorování oceánu. To pomůže stimulovat mořskou a námořní
ekonomiku a mořské prostředí a zároveň urychlit přenos
výsledků výzkumu a inovací do hospodářství. –
Dobře cílené veřejné investice mohou
a měly by nastartovat soukromé investiční a podnikatelské
iniciativy. Členské státy mohou také zvažovat, že osloví soukromý sektor,
aby zjistily, jaké jsou možnosti spoluúčasti a doplňkového
financování. –
Skupina Evropské investiční banky (skupina EIB[8]) je kromě toho
připravena mobilizovat své finanční nástroje a odborné znalosti,
jimiž podpoří vhodné projekty za účelem prosazení priorit
akčního plánu. EIB může podporu ve formě úvěrů,
kombinovaného financování[9]
a technického poradenství rozšířit na činnosti veřejného
i soukromého sektoru. V zájmu podpory činností různého
rozsahu nabízí celou řadu různých finančních nástrojů
od investičního úvěru na přímé i nepřímé
financování až po kapitálové fondy prostřednictvím EIF. V souvislosti s rozpočtovými omezeními
a skutečností, že orgány v atlantickém prostoru musí zvažovat
řadu priorit v oblasti rozvoje, je třeba zdůraznit,
že proces provádění akčního plánu je nadále dobrovolný, ale
měl by být v souladu s prioritami provádění stanovenými
v dohodách o partnerství pěti dotčených členských
států. Všechny projekty předkládané příslušným orgánům na
základě akčního plánu budou muset splňovat kritéria stanovená
v příslušných předpisech upravujících financování. V rámci
sdílené správy finančních prostředků EU bude rozhodnutí pro
nebo proti přijetí konkrétního projektu na příslušném správním
orgánu. 3.2. Inteligentní spolupráce Akční plán vymezuje oblasti, v nichž je
spolupráce mezi členskými státy, regionálními a místními orgány
a orgány EU nezbytná, aby se podařilo zvládnout problematiku
udržitelného růstu. Avšak tato společná práce samozřejmě
není jediným způsobem, jak lze tento akční plán realizovat. Při
jeho realizaci mohou významnou úlohu hrát konkrétní akce a projekty
na vnitrostátní, regionální a místní úrovni. Ve vhodných
případech by měla být podporována spolupráce mezi různými
programy specifickými pro jednotlivé země. Zacílená spolupráce může přinést
řadu dalších výhod, zejména sdílení informací, nákladů, výsledků
a osvědčených postupů, ale může také sloužit
jako zdroj podnětů pro další oblasti spolupráce.
Přesněji řečeno, členské státy a regiony mohou s
cílem rozvíjet společné projekty nebo jiné přístupy pracovat
s podporou finančních prostředků z různých
zdrojů. Program Horizont 2020
a další programy a nástroje financování EU mohou podporovat spolupráci
v oblasti výzkumu tím, že usnadní realizaci projektů
navrhovaných konsorcii veřejných a soukromých institucí. V rámci
projektů mohou být například testována různá řešení
společných problémů nebo srovnávána výkonnost různých
technologií. Francie, Irsko, Portugalsko, Španělsko a Spojené
království již působí v několika výzkumných sítích a účastní se
několika společných projektů, technologických platforem
a iniciativy společného plánování věnované zdravým mořím
a oceánům. Tyto mechanismy nabízejí členským státům možnost
spolupráce, kterou lze posílit v rámci programu Horizont 2020. Zavedení
koordinace a spolupráce v rámci Evropy by také mohlo položit základy
posílené transatlantické spolupráce v oblasti výzkumu. Společné projekty a akce se neomezují jen
na výzkum. Evropská územní spolupráce (například prostřednictvím
programu pro oblast Atlantiku), která bude financována z Evropského fondu
pro regionální rozvoj (EFRR), poskytuje sousedícím regionům
a městům z různých členských států EU
mechanismus pro spolupráci a vzájemnou výměnu zkušeností v rámci
projektů, které zkoumají možnosti spolupráce při řešení
společných problémů. Program „Erasmus pro všechny“ nabídne
příležitosti pro partnerství v oblasti vzdělávání a odborné
přípravy. Spolupráce může rovněž zahrnovat
společné akce, jejichž cílem je výměna informací
a osvědčených postupů. Rámec pro tyto účely mohou
nabídnout iniciativy, jako je „Kopernikus“[10]
nebo „Znalosti v námořní oblasti 2020“[11]. Například pochopení
způsobů, jakým sousední země nebo regiony s podobnými
oceánografickými a meteorologickými podmínkami bojují s pobřežní
erozí, může přispět ke zvýšení operativní účinnosti.
Poznatky o tom, co jinde fungovalo a co nikoliv, mohou zamezit tomu, aby
se opakovaly stejné chyby. Osvědčené postupy si lze vyměňovat
na specializovaných seminářích, výměnou pracovníků nebo na
internetových fórech. 3.3. Podpora Aby se akční plán realizoval
úspěšně na celostátní a regionální úrovni, měl by
vhodný mechanismus provádění posílit zapojení ústředních,
regionálních a místních subjektů a umožnit sledování pokroku.
Atlantické fórum přineslo užitečná ponaučení pro organizování
dialogu a koordinaci. Pro pokrok v provádění bude důležité,
aby se nadále vedl dialog s členskými státy a regiony, i se
soukromým sektorem. Provádění akčního plánu bude záviset nejen
na veřejném sektoru, ale i na tom, do jaké míry se zapojí
právě soukromý sektor. Každý prováděcí mechanismus by měl být
jednoduchý a úzce zaměřený. Měl by čerpat
z osvědčených postupů, které byly úspěšné v jiných
strategiích pro mořské oblasti, a: –
zajistit politický závazek a dohled, –
zvyšovat povědomí o akčním plánu
a jeho cílech, –
podporovat zapojení soukromého sektoru, –
zahrnovat hodnocení a posuzování pokroku. Mohl by rovněž: –
poskytovat pokyny zúčastněným stranám
a potenciálním realizátorům projektů, –
umožňovat spolupráci v celém atlantickém
prostoru, –
navázat vztahy s řídícími orgány
programů financování z prostředků EU, –
spojit možné partnery projektů s
cílem rozvíjet činnosti, které by odpovídaly prioritám stanoveným
v akčním plánu, –
nalézat možné zdroje financování pro projekty
na úrovni EU i na vnitrostátní úrovni. Prováděcí mechanismus akčního plánu by
měl být stanoven v rámci konzultací s členskými státy
a zúčastněnými stranami do konce roku 2013. S cílem
podpořit vytváření dalších sítí a výměnu
osvědčených postupů pro přípravu a provádění
projektů může Komise organizovat konference zúčastněných
stran atlantického prostoru. 4. Vyhodnocení pokroku Pro udržení dynamiky v období 2014–2020
bude důležité porozumět tomu, jak provádění akčního plánu
přispěje k dosažení širších cílů EU v oblasti pracovních
míst, růstu a udržitelnosti. Budeme chtít například zjistit, zda
se nám podařilo vytvořit skutečný nástroj pro prognózu hlavních
rizik a změn ovlivňujících dynamiku cirkulačního systému
severního Atlantiku, v jakém rozsahu byly zmapovány kritické oblasti dna
Atlantského oceánu, zda akční plán podpořil vývoj řady nových
a inovativních výrobků a služeb a zlepšil provozní prostředí
a řízení rizik pro námořní odvětví. Kromě toho budeme chtít
vědět, do jaké míry bylo dosaženo růstu podporujícího sociální
začlenění, řešeny potřebné dovednosti a zda se
v oblasti Atlantiku realizoval koncept řízení založený
na podpoře ekosystémů. Naším cílem bude také získat zkušenosti,
které lze použít v dalších mořských oblastech. Sledování pokroku by nemělo vést k novým
požadavkům na podávání zpráv. Stávající základní informace by naopak
měly sloužit k tomu, abychom si udělali představu, jak se
atlantický prostor v důsledku provádění akčního plánu
a dalších faktorů mění. Komise začne s pěti
členskými státy nacházejícími se v atlantickém prostoru rychle
pracovat na definování a schválení metodiky pro přípravu tohoto
hodnocení. V závislosti na inovačním
a technologickém pokroku může být nezbytné akční plán
upravovat a dále rozvíjet. Komise bude provádění akčního plánu
pečlivě sledovat, vyvozovat z jeho realizace ponaučení
a hodnotit dosažený pokrok. Komise připraví střednědobý
přezkum provádění akčního plánu do konce roku 2017.
Podkladem pro přezkum bude nezávislé hodnocení vzorku dokončených
projektů, které bude projednáno s členskými státy a jinými
zúčastněnými stranami. 5. Internacionalizace strategie pro oblast
Atlantiku Hranice Atlantského oceánu
nekončí Evropou. Je to společný zdroj a jednotný systém,
který spojuje Evropu, Afriku a Ameriku. Všechny pobřežní státy
mají společný zájem na zajištění dobré správy oceánů
a odpovědnost za ni, mimo jiné v rámci UNCLOS[12], IMO[13] a Mezinárodního
úřadu pro mořské dno. Hospodářská hodnota Atlantského oceánu je pro
země nacházející se na jeho pobřeží obrovská. Komise se domnívá,
že tento akční plán by časem mohl vytvořit pevný základ pro
spolupráci s dalšími národy v oblasti Atlantiku. Potenciál pro spolupráci,
například v oceánografickém výzkumu a pozorování, je zjevný.
Profiluje se již možnost skutečného zapojení USA a Kanady,
pokud jde o zřízení transatlantické aliance pro výzkum, jejímž cílem
bude prohloubit naše společné pochopení atlantického ekosystému
a jeho potenciálu podpořit modrou ekonomiku. Tato transatlantická
aliance pro výzkum se bude rozvíjet postupně po vyhodnocení stávající
situace a dohodě na nejslibnějších oblastech spolupráce. Je
možné, že další národy v atlantickém prostoru budou rovněž
ochotny jednat o svém zapojení do výzkumu nebo o dalších otázkách. Komise
a členské státy by měly společně zvážit, jaké kroky by
bylo možné podniknout, aby se do postupného rozvoje strategie pro
Atlantik zapojili i další mezinárodní partneři. 6. Závěr Komise vyzývá Evropský parlament a Radu, aby
schválily tento akční plán a směřování, které toto
sdělení vytyčilo. [1] Francie, Irsko, Portugalsko, Španělsko
a Spojené království. [2] KOM(2011) 782 ze dne 21. listopadu 2011. [3] Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR), Evropský
sociální fond (ESF), Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova
(EZFRV) a Evropský námořní a rybářský fond (EMFF). [4] Řadu doporučení k této otázce Komisi
dodala dne 9. června 2011 pracovní skupina pro námořní
zaměstnanost a konkurenceschopnost. [5] Mezi stávající iniciativy patří Centrum pro námořní
analýzu a operace — narkotika (MAOC-N) a Evropský systém ostrahy
hranic (EUROSUR) koordinovaný Evropskou agenturou pro řízení operativní
spolupráce na vnějších hranicích členských států Evropské
unie (Frontex). [6] Jak je stanoveno v rámcové směrnici
o strategii pro mořské prostředí (2008/56/ES). [7] Při dodržení případných zásad vyplývajících z
Úmluvy UNESCO o ochraně podvodního kulturního dědictví
z roku 2001. [8] Evropská investiční banka (EIB) nebo Evropský
investiční fond (EIF). [9] Kombinované financování: úvěr EIB k doplnění
grantové podpory z EU nebo z jiných veřejných zdrojů. [10] Kopernikus, dříve Globální
monitoring životního prostředí a bezpečnosti (GMES), je evropský
satelitní systém pro sledování Země (http://copernicus.eu). [11] Znalosti v námořní oblasti 2020
je projekt EU, který shromažďuje údaje o námořní oblasti z
různých zdrojů s cílem pomoci průmyslu, veřejným
orgánům a výzkumným pracovníkům při vyhledávání těchto
údajů a jejich efektivnějším využití k vývoji nových produktů a
služeb a zlepšení našich znalostí o tom, jak se moře projevuje (http://ec.europa.eu/maritimeaffairs/policy/marine_knowledge_2020/index_en.htm). [12] Úmluva Organizace spojených národů o mořském
právu. [13] Mezinárodní námořní organizace.