EUR-Lex Access to European Union law
This document is an excerpt from the EUR-Lex website
Document 52012SC0370
COMMISSION STAFF WORKING PAPER EXECUTIVE SUMMARY OF THE IMPACT ASSESSMENT Accompanying the document COMMUNICATION FROM THE COMMISSION TO THE EUROPEAN PARLIAMENT AND THE COUNCIL Action Plan for reducing incidental catches of seabirds in fishing gears
PRACOVNÍ DOKUMENT ÚTVARŮ KOMISE SOUHRN POSOUZENÍ DOPADŮ Průvodní dokument k SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ Akční plán pro snížení náhodných úlovků mořských ptáků v lovných zařízeních
PRACOVNÍ DOKUMENT ÚTVARŮ KOMISE SOUHRN POSOUZENÍ DOPADŮ Průvodní dokument k SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ Akční plán pro snížení náhodných úlovků mořských ptáků v lovných zařízeních
/* SWD/2012/0370 final */
PRACOVNÍ DOKUMENT ÚTVARŮ KOMISE SOUHRN POSOUZENÍ DOPADŮ Průvodní dokument k SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ Akční plán pro snížení náhodných úlovků mořských ptáků v lovných zařízeních /* SWD/2012/0370 final */
1. VYMEZENÍ PROBLÉMU Mezinárodní rada
pro průzkum moří (ICES) ve svých konzervativních odhadech uvádí, že
činnosti rybářského loďstva EU způsobují smrt
přibližně 200 000 mořských ptáků ročně ve vodách
EU i mimo tyto vody[1], avšak rovněž
uvádí, že existuje nedostatek přesných údajů o výši náhodných
úlovků. To představuje problém při posuzování vlivu rybolovu na
mořské ptáky a odráží nedostatek systematického monitorování a vykazování
náhodných úlovků. Doporučení ICES a zjištění studie provedené
MRAG[2] na podporu tohoto
posouzení dopadů však uvádějí, že úmrtnost mořských ptáků
způsobená vedlejšími úlovky je v řadě oblastí rybolovu v EU i
mimo EU výrazná a týká se řady druhů, z nichž některé jsou
zranitelné nebo ohrožené. Konkrétně: ·
je známo, že nejméně 60 z 346 druhů
mořských ptáků se náhodně uchytává v lovných zařízeních ve
vodách EU i mimo ně. Z nich přibližně 49 druhů (25 ve
vodách EU a 24 ve vodách mimo EU) je buď v celosvětovém
měřítku, nebo na místní úrovni populace klasifikováno jako druhy,
které je třeba chránit. ·
stav šesti druhů náhodně ulovených
při rybolovu ve vodách EU a 22 druhů ve vodách mimo EU je vážný z
hlediska ochrany a tyto druhy jsou uvedeny na seznamu Světového svazu
ochrany přírody jako zranitelné nebo ohrožené. Problémy a důvody vedoucí k vedlejším
úlovkům mořských ptáků jsou následující: ·
Častá interakce mezi rybolovem a mořskými
ptáky je nevyhnutelná a vede k vedlejším úlovkům, protože mořští
ptáci jsou z důvodu přežití a úspěšného rozmnožování stále více
závislí na rybolovu. Mimo to jsou dlouhé lovné šňůry[3] a pevné
sítě[4],
které mají velký podíl na vedlejších úlovcích mořských ptáků,
nejúčinnější metody lovu některých vysoce hodnotných druhů
ryb, a proto jsou široce využívány. ·
Stávající řídící opatření v rámci
právních předpisů EU v oblasti rybolovu (společná rybářská
politika, SRP) a životního prostředí (směrnice o ptácích,
směrnice o přírodních stanovištích a rámcová směrnice o
strategii pro mořské prostředí), která jsou zahrnuta do mezinárodních
úmluv a dohod, jsou z větší části neúčinná, neboť
opatření jsou rozložena v různých nařízeních a dohodách a nejsou
soudržná. ·
Chybějící smysl pro naléhavost při
řešení problému vedlejších úlovků mořských ptáků, a to jak
na úrovni EU, tak na mezinárodní úrovni, nejednotné provádění
opatření a nedostatečné pobídky pro rybáře dodržovat již
zavedená opatření nebo dobrovolně přijímat vlastní. ·
Nedostatečné znalosti o rozsahu vedlejších
úlovků mořských ptáků a údajích o populacích z důvodu
sporadického monitorování a neexistence formální povinnosti monitorovat
vedlejší úlovky mořských ptáků ve vodách EU. Ve vnějších vodách
je u většiny rybolovu monitorování nejednotné a je dobrovolné, nikoli
povinné. ·
Pro rybolov dlouhými lovnými šňůrami byla
vypracována zmírňující opatření, avšak v důsledku neexistující
regulace je zavádění ve vodách EU pomalé a ve vnějších vodách pouze
sporadické. U ostatních lovných zařízení (v zásadě jde o pevné
sítě) je kladen menší důraz na vedlejší úlovky mořských
ptáků, a proto jsou přijatelná zmírňující opatření u
těchto lovných zařízení omezená. ·
Rybáři nemají dostatečné pochopení a
porozumění pro to, že existuje problém vedlejších úlovků
mořských ptáků nebo že z přijetí zmírňujících opatření
na snížení vedlejších úlovků plynou výhody. Na jednotlivých plavidlech
jsou doporučená opatření na zmírnění vedlejších úlovků
považována za nepřiměřená vzhledem k míře dopadu na
populace mořských ptáků. ·
Výzkum se soustředil na rybolov dlouhými
lovnými šňůrami, neboť ty vedou k nejvyššímu počtu
vedlejších úlovků. Bylo podniknuto málo kroků k vypracování
opatření pro ostatní lovná zařízení (např. pevné sítě,
vlečné sítě a košelkové nevody) a zdá se, že vypracování řešení
je technicky problematické. Největší dopad to má na odvětví
rybolovu, přidružená odvětví, vnitrostátní správní orgány a orgány
EU, regionální organizace pro řízení rybolovu (ve vnějších vodách),
odvětví výzkumu, nevládní organizace a širokou veřejnost. Zavedení
opatření ovlivní především přibližně 54 000 plavidel v
EU provádějících rybolov dlouhými lovnými šňůrami a pevnými sítěmi.
2. NEZBYTNOST A SUBSIDIARITA Tento návrh se týká oblasti, která spadá do
výlučné pravomoci Unie, a zásada subsidiarity se proto neuplatní. Podle
Smlouvy má EU výlučnou pravomoc řídit rybolovnou činnost z
ochranných důvodů, k nimž patří snížení vedlejších úlovků
biologicky citlivých druhů, jako jsou mořští ptáci a kytovci. 3. CÍLE Cílem této iniciativy je minimalizovat,
a pokud možno odstranit náhodné úlovky alespoň 49 ohrožených populací
mořských ptáků plavidly EU působícími ve vodách EU a mimo
ně a snížit vedlejší úlovky ostatních druhů mořských ptáků,
jejichž populace jsou stabilní, avšak vedlejší úlovky jsou na úrovni, která je
důvodem k obavám. Konkrétní operativní cíle na podporu tohoto
obecného cíle jsou tyto: 1) Zjistit a napravit slabá místa a
případy nesoudržnosti u stávajících řídících opatření, a to jak
ve vodách EU, tak mimo ně. 2) Konsolidovat a shromažďovat
údaje, které jsou rozhodující pro stanovení rozsahu a hrozby vedlejších
úlovků mořských ptáků, zejména pokud jde o populace druhů,
které je třeba chránit. 3) Minimalizovat vedlejší úlovky
druhů mořských ptáků, které je třeba chránit, na
úrovně, které odstraní hrozbu pro populace těchto druhů
prostřednictvím provádění vhodných zmírňujících opatření. Mimo to byly stanoveny dva zásadní podpůrné
cíle k lepšímu porozumění problému a vypracování praktických řešení: 4) Zaměřit se na
skutečnost, že rybářům chybí pochopení pro to, že vedlejší
úlovky mořských ptáků představují problém, a rovněž na
nedostatek pobídek pro rybáře přijímat zmírňující opatření. 5) Vyřešit přetrvávající
obtíže se stávajícími zmírňujícími opatřeními používanými při
rybolovu dlouhými lovnými šňůrami a zaměřit se na
neexistenci účinných zmírňujících opatření u jiných lovných zařízení,
zejména rybolovu pevnými sítěmi. Reforma SRP, o níž v současnosti
probíhají jednání, je nezbytně nutná k dosažení cílů této iniciativy,
jež je součástí přístupu k řízení rybolovu zohledňujícího
ekosystém. Bez ohledu na přijatá opatření bude dosažení těchto
cílů vyžadovat zlepšení soudržnosti mezi regulačními nástroji a
ucelenější přístup k řízení rybolovu, který zohlední regionální
zvláštnosti rybolovu. Pokud jde o otázky vedlejších úlovků,
včetně mořských ptáků, bude při tom hrát roli několik
důležitých prvků: ·
Nová regionálně orientovaná koncepce
technických opatření, která umožní přizpůsobení
zmírňujících opatření konkrétním druhům rybolovu a bude
pravděpodobně zavedena do roku 2016. ·
Nový víceletý program EU pro shromažďování
údajů (DCMAP), jehož zavedení se plánuje na rok 2014 a jehož součástí
by mohlo být monitorování vedlejších úlovků mořských ptáků. ·
Finanční podpora pro nová opatření v
rámci stávajícího Evropského rybářského fondu a nového Evropského
námořního a rybářského fondu, jejíž zavedení se plánuje na rok 2014. ·
Aktivnější role Komise v regionálních
organizacích pro řízení rybolovu, která povede k nápravě stávající
situace nedostatečného dodržování opatření regionálních organizací
pro řízení rybolovu v oblasti ochrany a řízení. 4. MOŽNOSTI POLITIKY Zvažují se tři hlavní možnosti dosažení
těchto cílů: Možnost č. 1: Zachování
současného stavu: Zachovat současný stav a
nepodniknout žádné opatření, jež by přesahovalo rámec, který již
existuje ve stávajících politikách EU v oblasti rybolovu a životního
prostředí. Možnost č. 2: Vypracování akčního
plánu EU: Dobrovolná opatření opírající se o
regulační nástroje v rámci reformované SRP, právní předpisy v oblasti
životního prostředí (směrnice o ptácích a směrnice o
přírodních stanovištích), mezinárodní legislativu v oblasti rybolovu a
úmluvy a dohody. Akční plán by poskytl zastřešující rámec, který by
obsahoval monitorovací a zmírňující opatření pro veškerý rybolov a
doprovodná opatření finanční podpory (v rámci ERF a EMFF). Časem
by došlo k začlenění zmírňujících opatření do nového rámce
technických opatření a regionálně by byla vypracována konkrétní
opatření. Monitorování vedlejších úlovků by bylo začleněno
do nového rámce pro shromažďování údajů. Akční plán by
rovněž doporučil zavedení vzdělávacích a školících programů
pro rybáře s cílem zvýšit povědomí o problému a ukázat výhody
využívání zmírňujících opatření. Rovněž by byl podpořen
výzkum zaměřený na vypracování a testování praktických
zmírňujících opatření, zejména pro rybolov pevnými sítěmi. Možnost č. 3: Samostatné
nařízení: Tato možnost vychází z
přísnější zásady předběžné opatrnosti než možnost č.
2. Jejím cílem je přijetí preskriptivních opatření v rámci
řádného legislativního postupu. Uplatnila by se v zásadě ve vodách EU
a ustanovení pro plavidla EU působící ve vnějších vodách by i nadále
byla součástí legislativních rámců, které již přijaly regionální
organizace pro řízení rybolovu. Předpokládá, že regionalizace
technických opatření bude dosaženo až v roce 2016 a nového rámce pro
shromažďování údajů nejdříve v roce 2014, a proto je na
základě stávajícího stavu ochrany nejméně 25 druhů mořských
ptáků ve vodách EU nutno rychleji zavést regulační opatření na
ochranu těchto druhů. Tato možnost obsahuje dvě dílčí
možnosti: ·
dílčí možnost č. 3a: zahrnuje
monitorovací i zmírňující opatření, ·
dílčí možnost č. 3b: zahrnuje pouze
zmírňující opatření a monitorování podle možnosti č. 2. Nebylo by implicitně třeba
provádět další opatření v oblasti výzkumu, odborné přípravy a
zvyšování povědomí. Možnost finanční podpory těchto
opatření by i nadále zůstala v rámci ERF/EMFF. 5. Shrnutí dopadů Dopady každé možnosti politiky byly posouzeny v co největší možné
míře. Avšak vzhledem k nedostatku příslušných údajů, zejména
hospodářských, nebylo možné některé z těchto dopadů
přesně kvantifikovat. Hospodářské dopady: U možnosti č. 1 by v rybolovu dlouhými
lovnými šňůrami nadále zůstávaly negativní dopady ve formě
přímých nákladů vzniklých z důvodu ztráty návnad a škod
způsobených mořskými ptáky na úlovcích ryb a na lovných
zařízeních. Dojde také ke vzniku nepřímých nákladů kvůli
ztraceným úlovkům z důvodu mořských ptáků ulovených na
háčky s návnadami, na nichž by jinak mohl být úlovek. Celosvětové
zkušenosti dokládají, že tyto náklady mohou být značné. Dopady jsou mnohem
menší u rybolovů pevnými sítěmi a ostatních rybolovů
(vlečnými sítěmi a košelkovými nevody), neboť by tyto přímé
a nepřímé náklady byly nižší. U možnosti č. 2 a dílčích možností
č. 3a a 3b by se jednalo o krátkodobé přímé náklady na přijetí
zmírňujících opatření, ačkoli je v rybolovu dlouhými lovnými
šňůrami lze vyrovnat díky pravděpodobnému snížení ztrát návnad,
škod na lovném zařízení a úlovcích a ztracených úlovků v důsledku
používání zmírňujících opatření. Dopad na rybolov pevnými sítěmi
u obou možností je obtížnější předpovědět, neboť
dostupná zmírňující opatření jsou omezena na oblasti se zákazem nebo
omezením rybolovu. Tyto zákazy by v závislosti na jejich umístění, rozsahu
a možnostech alternativních rybolovných práv mohly vést ke ztrátě
výdělků. Tak by tomu bylo zejména u dílčích možností č. 3a
a 3b, kde by opatření byla povinná. Ve vodách mimo EU se u možnosti č. 2
očekávají jen zanedbatelné dopady, neboť by se spíše než na
zavádění nových opatření zaměřila na konsolidaci a lepší
zavádění stávajících opatření. U dílčích možností č. 3a a
3b by nedošlo k dodatečnému dopadu na vnější vody, neboť by se
na tyto oblasti rybolovu i nadále vztahovaly legislativní rámce přijaté
regionálními organizacemi pro řízení rybolovu, a nikoli nové
nařízení. Možnosti č. 2 a 3 by přinesly potenciální pozitivní
výhody tím, že by rybářům pomohly splnit předběžné podmínky
ochrany v rámci režimů osvědčování. Možné pozitivní výhody
plynou z těchto možností rovněž pro subjekty v oblasti ekoturistiky,
neboť větší populace mořských ptáků nabízejí nové
příležitosti k pozorování ptáků. Dopady na životní prostředí: Pokud jde o možnost č. 1, zůstanou
vedlejší úlovky mořských ptáků pravděpodobně na stávající
neudržitelné úrovni s tím, že zřejmě ovlivní stav populací
nejméně 49 druhů mořských ptáků. Podle akčního plánu EU lze v krátkodobém
horizontu na základě celosvětových zkušeností dosáhnout postupného
snížení vedlejších úlovků v rybolovu dlouhými lovnými šňůrami o
20–30 %. V dlouhodobějším horizontu je možné úplné odstranění
vedlejších úlovků. Vzhledem k tomu, že dostupná zmírňující
opatření jsou omezena na oblasti se zákazem nebo omezením rybolovu, lze
snížení vedlejších úlovků v rybolovu pevnými sítěmi obtížněji
předpovědět. Existuje několik příkladů výrazného
snížení vedlejších úlovků v rybolovu pevnými sítěmi díky sezónním
zákazům. Začlenění monitorování vedlejších
úlovků mořských ptáků do nového rámce pro shromažďování
údajů poskytne úplnější přehled o dotyčných druzích
rybolovu a rovněž zahrne rybolov vlečnými sítěmi a košelkovými
nevody v oblastech s podezřením na vedlejší úlovky. Ve vnějších vodách by akční plán
poskytl mechanismus na podporu dodržování stávajících opatření. Zvyšování
povědomí, odborná příprava a výzkum předpokládané podle této
možnosti by odvětví rybolovu pomohly lépe porozumět problému a možným
řešením, která jsou k dispozici. Dopady dílčích možností č. 3a a 3b
jsou podobné dopadům popsaným u možnosti č. 2, ačkoli vzhledem k
tomu, že opatření budou povinná, mohlo by u rybolovu, kde jsou zavedena
opatření, dojít k rychlejšímu snížení vedlejších úlovků mořských
ptáků. Monitorování podle dílčí možnosti č. 3a by zlepšilo
znalosti o náhodných vedlejších úlovcích mořských ptáků, avšak pouze
u rybolovu, kde by bylo monitorování vyžadováno. Monitorování podle dílčí
možnosti č. 3b by bylo stejné jako u možnosti č. 2. Jelikož u této možnosti nejsou ve
vnějších vodách předpokládána žádná zvláštní opatření, budou
dopady tohoto rybolovu na životní prostředí pravděpodobně stejné
jako u možnosti č. 1. Sociální dopady: Možnost č. 1 by byla nevládními
organizacemi a širokou veřejností přijata negativně a vnímána
jako neschopnost Komise dodržet závazky mezinárodních dohod a úmluv. Na
možnosti č. 2 a 3 by nevládní organizace a široká veřejnost reagovaly
pozitivně. Možnost č. 2 by rovněž byla preferována odvětvím
rybolovu a vnitrostátními správními orgány, neboť se jedná o přístup
zdola nahoru a opatření jsou zaměřena regionálně. Možnosti č.
3a a 3b by byly odvětvím rybolovu a vnitrostátními správními orgány
vnímány negativně jako nepřiměřené rozsahu problému.
Zavedení oblastí se zákazem nebo omezením rybolovu v rámci těchto
dílčích možností může mít vliv na zaměstnanost, pokud bude
příliš restriktivní. Dopady na malé a střední podniky: Možnost č. 1 by neměla žádné dopady
na malé a střední podniky. Možnosti č. 2 a 3 by měly dopady,
avšak u možnosti č. 2 by mohly být minimalizovány, neboť by
opatření byla z větší části dobrovolná, přizpůsobená
konkrétním druhům rybolovu, začleněná do jiných nařízení a
plynuly by z ní výhody s kompenzací souvisejících nákladů. U dílčích
možností č. 3a a 3b by dopady byly podobné jako u možnosti č. 2,
avšak opatření budou povinná, což znamená menší příležitost pro
přizpůsobení opatření zvláštnostem různých druhů rybolovu.
U možností č. 2 a 3 by vynětí mikropodniků a malých a
středních podniků z přijatých opatření narušilo cíle této
iniciativy v oblasti ochrany, neboť by bylo ve skutečnosti
definitivně vyloučeno více než 90 % malých plavidel, a tudíž to z
důvodu přiměřenosti nepřipadá v úvahu. Zjednodušení a administrativní zátěž: U možnosti č. 1 se předpokládá, že
správní náklady budou neutrální. U možnosti č. 2 se správní náklady a
náklady na monitorování odhadují ve výši 5,2 milionu EUR
ročně. Po roce 2014 by se tyto náklady po začlenění
monitorování vedlejších úlovků do rámce pro shromažďování údajů
snížily. U možnosti č. 3a byly správní náklady odhadnuty na
přibližně 14,4 milionu EUR ročně. Toto zvýšení
nákladů je výsledkem dodatečného monitorování a kontroly. U dílčí
možnosti č. 3b by náklady byly podobné jako u možnosti č. 2, tj.
činily by přibližně 5,2 milionu EUR ročně. Ve
všech případech souvisí více než 90 % vzniklých nákladů s
monitorováním a inspekcemi. Největší dopad to má na vnitrostátní správní
orgány. 6. SROVNÁNÍ MOŽNOSTÍ Na základě provedené analýzy je
preferována možnost č. 2 (akční plán EU), neboť by měla
vést ke snížení vedlejších úlovků mořských ptáků v celé
řadě druhů rybolovu a měla by tohoto snížení dosáhnout s
nižšími náklady pro odvětví rybolovu a vnitrostátní správní orgány než
ostatní možnosti. Druhou preferovanou možností je dílčí
možnost č. 3b (povinná zmírňující opatření), jejíž výhodou je
rychlejší řešení problému vedlejších úlovků ohrožených druhů
mořských ptáků než u možnosti č. 2 vzhledem k
pravděpodobnému harmonogramu zavádění nového rámce technických
opatření. Jejím rizikem však je zavedení nevhodných nebo
nedostatečně vyzkoušených zmírňujících opatření a tato
možnost rovněž není dostatečně flexibilní, aby bylo možné
časem tato opatření na základě nových informací
přizpůsobit oblastem nebo rybolovu. Třetí preferovanou možností je dílčí
možnost č. 3a (povinná monitorovací a zmírňující opatření),
jejímž rizikem jsou rovněž stejné slabiny, pokud jde o požadavek používat
zmírňující opatření v konkrétních druzích rybolovu.
Začlenění konkrétních požadavků na monitorování tyto problémy
prohlubuje a existuje nebezpečí, že monitorování se zaměří na
nesprávné oblasti nebo na nesprávné druhy lovných zařízení. Dílčí možnosti č. 3a nebo 3b neobsahují
žádná opatření týkající se zvyšování povědomí nebo výzkumu. Možnost č. 1 (zachování současného
stavu) je nejméně preferovanou možností. Má sice v krátkodobém horizontu
hospodářské výhody, avšak nedosáhne konkrétních stanovených cílů.
Stávající výše vedlejších úlovků mořských ptáků bude i nadále
nepřijatelně vysoká a úroveň znalostí o rozsahu vedlejších
úlovků ve vztahu k populacím a ohrožení druhů, které rybolov pro
mořské ptáky představuje, zůstane nízká. 7. MONITOROVÁNÍ
A HODNOCENÍ V rámci preferované možnosti, kterou je
přijetí akčního plánu EU, by členské státy každé dva roky
informovaly Komisi o úrovni pozorovaných vedlejších úlovků mořských
ptáků podle druhu rybolovu a typu lovného zařízení, o provádění případných
zmírňujících opatření a jejich účinnosti. Komise by ve
spolupráci s ICES a VTHVR pro členské státy vypracovala standardní
formulář pro podávání zpráv Komisi, který by rovněž mohl být použit k
usnadnění přístupu širší veřejnosti k údajům. Po předložení druhé z těchto zpráv
by Komise na základě informací z těchto zpráv provedla
průběžné hodnocení akčního plánu a následně na základě
těchto informací vypracovala sdělení pro Parlament a Radu o
provádění akčního plánu. O příspěvky k tomuto přezkumu
by byly požádány ICES a VTHVR a případně další odborné organizace.
Zejména rada ICES by byla požádána o poskytnutí odhadů populací a
vedlejších úlovků pro dotčené druhy, aby mohl být určen rozsah
problému. Komise by po předložení čtvrté
zprávy (tj. po osmi letech) provedla úplný přezkum a hodnocení
provádění akčního plánu a tento plán by odpovídajícím způsobem
aktualizovala. Tento přezkum by byl načasován tak, aby se shodoval se
závazkem v rámcové směrnici o strategii pro mořské prostředí
dosáhnout do roku 2020 dobrého environmentálního stavu mořských
ekosystémů. Souběžně s tím musí členské
státy podle článku 12 směrnice o ptácích každé tři roky
předkládat zprávu o provádění vnitrostátních předpisů
vydaných na základě této směrnice, což může poskytnout další
informace. [1] Doporučení
ICES 2008, svazek 1, 1.5.1.3 Interakce mezi rybolovem a mořskými ptáky ve
vodách EU. [2] MRAG,
2011. Contribution to the preparation of a Plan of Action for Seabirds
(Příspěvek k přípravě akčního plánu pro mořské
ptáky) http://ec.europa.eu/fisheries/documentation/studies/index_en.htm. [3] Dlouhými
lovnými šňůrami se rozumí řada spojených šňůr buď
položených na dně nebo unášených a opatřených velkým počtem
háčků s návnadami. [4] Pevnými
sítěmi se rozumí sítě, u kterých odlov nevyžaduje aktivní pohyb sítí.
Sítě se skládají z jedné nebo několika oddělených sítí, které
jsou opatřeny horními, spodními a spojovacími lany a mohou být vybaveny
kotevním, plovacím a navigačním zařízením.