EUR-Lex Access to European Union law
This document is an excerpt from the EUR-Lex website
Document 52012PC0164
Proposal for a REGULATION OF THE EUROPEAN PARLIAMENT AND OF THE COUNCIL simplifying the transfer of motor vehicles registered in another Member State within the Single Market
Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY, kterým se v rámci jednotného trhu zjednodušuje převod motorových vozidel registrovaných v jiném členském státě
Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY, kterým se v rámci jednotného trhu zjednodušuje převod motorových vozidel registrovaných v jiném členském státě
/* COM/2012/0164 final - 2012/0082 (COD) */
Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY, kterým se v rámci jednotného trhu zjednodušuje převod motorových vozidel registrovaných v jiném členském státě /* COM/2012/0164 final - 2012/0082 (COD) */
DŮVODOVÁ ZPRÁVA 1. SOUVISLOSTI NÁVRHU I přes pokrok, kterého bylo dosaženo při
integraci vnitřního trhu, jsou přetrvávající problémy s registrací
motorových vozidel častou překážkou na vnitřním trhu jak pro
podniky, tak i pro občany. Problémy s registrací motorových vozidel byly
zařazeny do seznamu dvaceti hlavních problémů se stávajícím jednotným
trhem, který vypracovala Komise. Ve své zprávě o občanství EU za rok
2010 „Odstranit překážky pro výkon práv občanů EU“[1]
označila Komise problémy s registrací vozidel za jednu z hlavních
překážek, s nimiž se potýkají občané při výkonu svých práv podle
práva EU ve svém každodenním životě, a oznámila, že v rámci plánovaných
opatření k odstranění takových překážek zjednoduší formality a
podmínky registrace automobilů již zaregistrovaných v jiném členském
státě (opatření 6 zprávy o občanství EU). Povinnost registrovat v přijímajícím
členském státě vozidlo registrované v členském státě
původu je řadu let zdrojem stížností a soudních jednání. Občané
a podniky, kteří zakoupí motorové vozidlo v jiné zemi a přivezou si
je do země, kde žijí, se obvykle potýkají se složitými a náročnými
registračními postupy a jsou po nich vyžadovány časově
náročné administrativní úkony. Problémy s registrací motorových vozidel tak mají
negativní dopady na volný pohyb zboží, který je základní svobodou, na níž staví
Evropská unie. Tato skutečnost byla zdůrazněna ve strategii
Evropa 2020 nazvané Strategie pro inteligentní a udržitelný růst
podporující začlenění[2], která poukázala na to,
že podniky a občané se potýkají s každodenní realitou, kde sice jednotný
trh právně existuje, ale přeshraničním činnostem stále
brání překážky. Ve svém stanovisku ze dne 11. března
2011 podpořila skupina nezávislých zúčastněných stran na vysoké
úrovni pro oblast administrativní zátěže případné iniciativy Komise
zaměřené na zjednodušení podmínek a formalit registrace. Skupina
navíc vyzvala vnitrostátní orgány, aby se registrační postupy snažily
zlepšit co nejdříve, zejména pokud jde o vzájemné uznávání nezbytné dokumentace,
a aby se zdržely zatěžujících žádostí o další dokumenty. Systém registrace motorových vozidel mají všechny
členské státy. Spočívá ve správním povolení pro uvedení vozidla do
provozu na pozemních komunikacích, které zahrnuje identifikaci vozidla a vydání
registračního čísla. Údaje o registraci jsou využívány pro
zdanění motorových vozidel. Závěrečným krokem registračního
postupu je vydání osvědčení o registraci, které potvrzuje, že vozidlo
je registrováno v členském státě. Osvědčení o registraci rovněž
obsahuje jméno a adresu osoby, na jejíž jméno je vozidlo registrováno
(„držitel“ osvědčení o registraci, který nemusí být nutně
zároveň vlastníkem motorového vozidla). Pokud je vozidlo registrováno v jednom
členském státě a běžně používáno v jiném, nastávají však
často dva hlavní problémy: (1)
Občané stěhující se do jiného
členského státu, přeshraniční pracovníci, autopůjčovny
i lidé pořizující si vozidlo v jiném členském státě na
základě leasingové smlouvy jsou často nuceni své vozidlo registrovat
na území, kde žijí nebo kde je vozidlo používáno, i když se jedná o motorové
vozidlo, které je již registrováno v jiném členském státě.
Příkladem může být případ, kdy držitel osvědčení o
registraci změní bydliště a i se svým motorovým vozidlem se trvale
přestěhuje do jiného členského státu. Pro občany, že
kteří žijí po část roku v jednom členském státě a po
část roku v jiném, pro osoby dojíždějící za prací za hranice, které
ve svém vlastním členském státě používají motorové vozidlo
registrované v jiném členském státě na jejich zaměstnavatele, to
však představuje značný problém. V daném případě je
motorové vozidlo registrováno v jednom z členských států,
nicméně po držiteli osvědčení často požaduje registraci
vozidla i jiný členský stát. Problémům s registrací čelí též
leasingové společnosti, a to přinejmenším v případě, kdy
jsou tyto společnosti držitelem osvědčení o registraci a vozidlo
je používáno osobou usazenou v jiném členském státě.
V neposlední řadě se to týká též autopůjčoven, které
chtějí část svého vozového parku krátkodobě přesunout do
jiného členského státu za účelem uspokojení sezónní poptávky a jsou
obvykle povinny daná motorová vozidla v tomto členském státě
registrovat. (2)
Formality spojené s novou registrací
motorových vozidel, která jsou převáděna z jednoho členského
státu do jiného, jsou často velmi složité a zdlouhavé. Dlouhodobější
převod motorového vozidla do jiného členského státu má za následek
nové administrativní úkony v přijímajícím členském státě a obvykle
též další administrativní úkony spojené s ukončením registrace
vozidla v členském státě původu. Další zatížení je obvykle dáno
skutečností, že orgány příslušné pro registraci vozidel
v přijímajícím členském státě mají o motorovém vozidle
kromě informací uváděných v osvědčení o registraci pouze
omezené nebo žádné informace. Pokud by se jednalo o novou registraci daného
vozidla ve stejném členském státě, mohly by se orgány příslušné
pro registraci vozidel spolehnout na informace ve své vnitrostátní databázi. 2. VÝSLEDKY KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI
STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ K tomuto návrhu je připojen souhrn posouzení
dopadů a posouzení dopadů, jejichž návrh posoudil Výbor Evropské
komise pro posouzení dopadů, který své stanovisko vydal dne 16. prosince
2011. Konečné posouzení dopadů bylo odpovídajícím způsobem
pozměněno. Tento návrh by přinesl značné
administrativní zjednodušení pro podniky, občany a orgány příslušné
pro registraci vozidel. Snížením administrativního zatížení by se dosáhlo úspor
ve výši přinejmenším 1,445 milionů ročně. Veřejné konzultace se zúčastěnými
stranami proběhly od března do května 2011 formou dotazníků
přizpůsobených potřebám občanů, hospodářských
subjektů i veřejnoprávních orgánů prostřednictvím I.P.M.
(Váš hlas v Evropě). Shrnutí výsledků veřejných konzultací
lze nalézt v příloze 1 posouzení dopadů a je rovněž k dispozici
na webových stránkách portálu Europa[3]. Minimální normy Komise
byly splněny. Dne 21. června 2011 se uskutečnila konference, na
které byly představeny předběžné výsledky veřejných
konzultací a která poskytla různým zúčastněným stranám a zejména
veřejným orgánům, které jsou v členských státech za registraci
odpovědné, další prostor pro diskuse a výměny informací. 3. PRÁVNÍ STRÁNKA NÁVRHU 3.1 Cíle návrhu Obecným cílem této iniciativy je zlepšit fungování
jednotného trhu prostřednictvím odstranění správních překážek
v souvislosti s novou registrací motorových vozidel, které
v současné době brání volnému pohybu zboží. Mezi specifické cíle této iniciativy patří
harmonizace, zefektivnění a zjednodušení postupů nové registrace
motorových vozidel registrovaných v jiném členském státě pro
občany, zaměstnance, zaměstnavatele, autopůjčovny a
leasingové společnosti i orgány příslušné pro registraci vozidel.
Kromě toho je cílem této iniciativy snížit administrativní zátěž
všech dotčených aktérů, avšak aniž by byla ohrožena bezpečnost
silničního provozu nebo prevence trestné činnosti a podvodů. Iniciativa chce dosáhnout těchto
operačních cílů: –
určit, ve kterém členském státě by
mělo být motorové vozidlo převáděné mezi členskými státy
registrováno; –
zkrátit dobu nové registrace; –
snížit administrativní zátěž občanů
a podniků omezením počtu dokumentů, které jsou k provedení nové
registrace nezbytné, a usnadněním výměny údajů mezi
vnitrostátními orgány příslušnými pro registraci vozidel. 3.2. Právní základ – podoba
právního aktu Stávající problémy a rozdíly ve vnitrostátních
správních předpisech, pokud jde o novou registraci motorových vozidel
registrovaných v jiném členském státě, brání volnému pohybu
těchto vozidel v rámci EU. EU má tedy na základě článku 114
Smlouvy o fungování Evropské unie právo jednat, aby zajistila řádné
fungování jednotného trhu pro ojetá motorová vozidla, která byla zakoupena v
jiném členském státě. Tento návrh by kromě toho byl rovněž
přínosný pro občany, kteří převádějí motorové vozidlo
do jiného členského státu, kde mají bydliště, pro občany
využívající motorové vozidlo, které je registrováno v členském státě,
kde jsou zaměstnáni, pro autopůjčovny (a v menším rozsahu i
pro leasingové společnosti), jež se v důsledku požadavků na
registraci, které jsou kladeny jak jim samým, tak jejich zákazníkům,
potýkají s překážkami přeshraničního používání těchto
vozidel. Navrhovaný právní nástroj má podobu nařízení,
a to z níže uvedených důvodů. Nařízení je přímo použitelné
v členských státech a není je potřeba provádět do rozdílných
vnitrostátních právních předpisů. Vzhledem k tomu, že by se
legislativní nástroj vztahoval pouze na přeshraniční situace
v EU, zajistilo by nařízení právní jistotu a zjednodušilo fungování vnitřního
trhu. Kromě toho je nařízení účinnějším nástrojem pro
organizaci elektronické výměny informací mezi vnitrostátními orgány
příslušnými pro registraci vozidel. A pokud bude mít právní akt podobu
nařízení, nehrozí zde riziko, že by členské státy zaváděly další
požadavky, které z právních předpisů nevyplývají. 3.3 Obsah návrhu Článek 1
potvrzuje zásadu, že členské státy mají právo stanovit pro určité
kategorie motorových vozidel výjimky z registrace. Skutečnost, že motorové
vozidlo bylo registrováno v jiném členském státě, neznamená, že by se
na stejné motorové vozidlo měla vztahovat povinnost registrace v
členském státě, do kterého bylo převedeno. Článek 1
rovněž výslovně stanoví, že motorová vozidla registrovaná ve
třetích zemích do působnosti tohoto návrhu nespadají. Návrh dále
vylučuje registraci motorových vozidel, která byla registrována v témže
členském státě. Na nové registrace motorových vozidel v rámci téhož
členského státu se proto nadále vztahují vnitrostátní pravidla
členských států, a nebudou tímto návrhem dotčeny. Kromě
toho mají členské státy u motorových vozidel nadále možnost volně
uplatňovat své právo na zdanění v souladu s právem Unie. Článek 2 obsahuje
definice, které jsou do značné míry shodné s definicemi stanovenými v právních
předpisech Uni,e a zejména ve směrnici 1999/37/ES ze dne 29. dubna
1999 o registračních dokladech vozidel[4]. Tato
směrnice se týká motorových vozidel, na která se vztahuje rámcová
směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/46/ES ze dne 5. září 2007,
kterou se stanoví rámec pro schvalování motorových vozidel a jejich
přípojných vozidel, jakož i systémů, konstrukčních částí a
samostatných technických celků určených pro tato vozidla[5],
a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/24/ES ze dne 18. března
2002 o schvalování typu dvoukolových a tříkolových motorových vozidel,
kterou se zrušuje směrnice Rady 92/61/EHS[6], a nikoli
zemědělských a lesnických traktorů. Směrnice 1999/37/ES
však podle nedávného rozsudku Soudního dvora[7] neprovádí
harmonizaci vyčerpávajícím způsobem. Článek 3 stanoví,
že členský stát může na svém území požadovat registraci vozidla
registrovaného v jiném členském státě pouze
v případě, že má držitel osvědčení o registraci na
jeho území obvyklé bydliště. Pro určení obvyklého bydliště navrhuje
článek 3 několik kritérií. Pro fyzické osoby, které nejednají
při výkonu své podnikatelské činnosti, navrhuje kritéria stanovená v
článku 7 směrnice Rady 83/182/EHS ze dne 28. března 1983 o
osvobození od daní, které platí v rámci Společenství pro dočasný
dovoz některých dopravních prostředků[8].
V případě společností se navrhovaná kritéria odkazují na místo
usazení nebo místo podnikání, což znamená, že v případě, že je
vozidlo registrováno na společnost v členském státě v místě
jejího sídla a používáno zaměstnancem, který má obvyklé bydliště v
jiném členském státě, nemůže tento členský stát registraci
na svém území požadovat. Tímto přístupem se zabrání tomu, aby se v každém
jednotlivém případě muselo v členském státě, kde má
zaměstnance své obvyklé bydliště, posuzovat, zda je služební vozidlo
používáno především k soukromým nebo pracovním účelům a zda se
cesta mezi pracovištěm a domovem považuje za pracovní nebo soukromou
cestu. Článek 4 stanoví
jasné a jednoduché pravidlo: pokud držitel osvědčení o registraci
mění své obvyklé bydliště do jiného členského státu, měl by
požádat o registraci svého vozidla ve lhůtě šesti měsíců po
příjezdu. Během uvedeného období nesmí být použití vozidla ze strany
přijímajícího členského státu omezeno. Článek 4 rovněž
stanoví radikální zjednodušení registračních postupů pro motorová
vozidla, která byla registrována v jiném členském státě.
Uplatňuje ustálenou judikaturu Soudního dvora o volném pohybu zboží, podle
které by členské státy měly usnadnit obchod uvnitř EU uznáváním
dokladu vydaného v jiném členském státě prokazujícího například,
že vozidlo registrované na území posledně uvedeného státu prošlo
technickou prohlídkou. Soudní dvůr rovněž uvedl, že tato zásada
vzájemného uznávání registrace a technických informací by měla být
kombinována se spoluprací mezi orgány v členských státech ohledně
případně chybějících informací[9]. Podle
článku 4 by se tato spolupráce měla uskutečňovat
elektronicky a orgán příslušný pro registraci vozidel by měl vyhledat
údaje v registru vozidel členského státu, kdy vozidlo bylo registrováno,
pomocí softwarové aplikace podle článku 7 a přílohy II. Tato zásada
elektronické správní spolupráce funguje i v opačném směru: pokud
členský stát registruje vozidlo, které bylo registrováno v jiném
členské státě, ukládá článek 4 orgánu příslušnému pro
registraci vozidel v členském státě určení povinnost informovat
příslušný orgán členského státu, kde bylo vozidlo dříve
registrováno. A konečně článek 4 tohoto návrhu umožňuje v
některých zvláštních případech provádět dodatečné kontroly
motorového vozidla. Článek 5
přesně definuje, v jakých případech jsou orgány příslušné
pro registraci vozidel oprávněny registraci motorového vozidla, které bylo
registrováno v jiném členském státě, zamítnout. Hlavním cílem
článku 5 je předcházet podvodům a zajistit bezpečnost
silničního provozu, protože nové registrace motorových vozidel
registrovaných v jiném členském státě jsou někdy používány k
legalizaci odcizených vozidel nebo dokladů k vozidlům. Odcizená
vozidla jsou často prodávána s pozměněnou identitou,
např. prostřednictvím tzv. „klonování“ (praktika, kdy se u odcizeného
vozidla jeho skutečné identifikační znaky odstraní a nahradí znaky
vozidla, které je provozováno na pozemních komunikacích, takže odcizené vozidlo
získá totožnost legálně používaného vozidla a obě vozidla jsou
používána pod stejným registračním číslem) nebo tzv. „ringing“
(praktika, kdy je totožnost odcizeného vozidla vyměněna
za totožnost vážně poškozeného vozidla). Tomu lze předcházet
pouze prostřednictvím úzké spolupráce mezi orgány příslušnými pro
registraci vozidel. Tento článek by proto měl rovněž
přispět k provádění: ·
směrnice Evropského parlamentu a Rady
2000/53/ES ze dne 18. září 2000 o vozidlech
s ukončenou životností[10]. Tato směrnice členským
státům mimo jiné ukládá povinnost přijmout nezbytná opatření,
aby všechna vozidla s ukončenou životností byla předána do
autorizovaných zpracovatelských zařízení. V souladu se směrnicí
musí členské státy zavést systém, podle něhož lze vyřadit
vozidlo s ukončenou životností z registru pouze po předložení
osvědčení o likvidaci vozidla. Toto osvědčení se
uděluje držiteli nebo vlastníkovi při převozu vozidla s
ukončenou životností do zpracovatelského zařízení; ·
rozhodnutí Rady 2004/919/ES ze dne 22. prosince
2004 o boji s trestnou činností s přeshraničním dopadem týkající
se vozidel[11], jehož cílem je
dosáhnout v rámci Evropské unie lepší spolupráce za účelem prevence a
boje proti přeshraniční trestné činnosti týkající se vozidel,
přičemž zvláštní pozornost je věnována vztahu mezi krádeží
vozidla a nedovoleným obchodem s automobily. Rozhodnutí ukládá členským
státům povinnost zajistit, aby jejich příslušné orgány přijaly
nezbytná opatření pro účely prevence zneužívání a krádeže
dokladů o registraci vozidla. Rozhodnutí ukládá orgánům činným v
trestním řízení povinnost informovat vnitrostátní orgány odpovědné za
registraci vozidel o tom, zda je vozidlo nacházející se v procesu
registrace vedeno jako odcizené. Rozhodnutí se rovněž zaměřuje
na prevenci zneužívání osvědčení o registraci: každý členský
stát musí zajistit, aby jeho příslušné orgány přijaly opatření
nezbytná pro odnětí osvědčení o registraci vozidla náležející
jeho majiteli nebo držiteli, pokud bylo dané vozidlo vážně poškozeno
při nehodě (celková ztráta). Osvědčení o registraci je
rovněž třeba odejmout v případě, kdy během kontroly
orgánu činného v trestním řízení vzniklo podezření z porušení
předpisů ve vztahu k identifikačnímu označení vozidla,
například k identifikačnímu číslu vozidla. Článek 6
prostřednictvím harmonizovaných pravidel o dočasné registraci
motorových vozidel zajišťuje snazší obchodování s ojetými vozidly
v rámci EU. Taková pravidla jsou v první řadě nezbytná, aby
si osoby, které kupují motorové vozidlo v jiném členském státě, mohly
toto vozidlo dopravit do svého členského státu a nechat si je zde
registrovat. Pokud je motorové vozidlo, které již bylo registrováno v
některém členském státě, prodáváno osobě usazené v jiném
členském státě, prodávající jej zřejmě v okamžiku
prodeje odhlásí. Prodávající pravděpodobně kupujícímu nepovolí, aby
řídil motorové vozidlo s jeho registračním číslem. Systém
dočasné registrace je tedy nezbytný, aby se zlepšilo fungování trhu s
ojetými motorovými vozidly a aby se dočasně překlenulo období
mezi registrací v prvním členském státě a novou registraci
ve druhém státě. Systém dočasné registrace rovněž
umožňuje orgánům příslušným pro registraci vozidel zajistit
kvalitu údajů obsažených v registrech, aby tyto údaje mohly být snadno
sdíleny prostřednictvím softwaru stanoveného v článku 7.
Článek 6 navrhuje omezit platnost dočasných registrací na dobu 30
dnů, aby byl uvedený článek slučitelný s článkem 15
směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/103/ES ze dne 16. září
2009 o pojištění občanskoprávní odpovědnosti z provozu motorových
vozidel a kontrole povinnosti uzavřít pro případ takové
odpovědnosti pojištění[12]. Článek 15
směrnice 2009/103/ES stanoví, že pokud je vozidlo odesláno z jednoho
členského státu do jiného, pokládá se v takovém případě za
členský stát, kde se nachází riziko, cílový členský stát, a to
bezprostředně od převzetí vozidla kupujícím po dobu třiceti
dnů, přestože vozidlo nebylo v cílovém členském státě
řádně registrováno. Pokud se vozidlo během tohoto období stane
účastníkem nehody, přičemž nebylo pojištěné, bude subjekt
pověřený v členském státě určení náhradou škody
povinen poskytnout náhradu škody stanovenou v článku 10 směrnice
2009/103/ES. Článek 7 se týká
elektronické výměny údajů o registraci vozidla mezi členskými
státy za účelem nové registrace vozidla. Článek 7 Komisi
zmocňuje k přijetí prováděcích aktů, kterými stanoví
společné postupy a specifikace pro softwarovou aplikaci, včetně
formátu sdílených údajů, technických postupů elektronické konzultace vnitrostátních
elektronických registrů a přístupu do těchto registrů,
postupů týkajících se přístupu a bezpečnostních mechanismů.
Elektronická výměna údajů o registraci vozidel mezi členskými
státy by měla probíhat v souladu s Evropským rámcem interoperability (EIF)[13]. Článek 8 si klade
za cíl usnadnit podnikům obchodování s ojetými vozidly v rámci EU
prostřednictvím harmonizovaných pravidel o „služební registraci“
motorových vozidel. Systémy služební registrace existují v současné
době ve většině členských států, aby měli
maloobchodníci možnost řídit motorová vozidla na veřejných pozemních
komunikacích po velmi krátkou dobu a nemuseli je formálně registrovat.
Uvedené systémy jsou obvykle vyhrazeny výrobcům, montérům,
distributorům a obchodníkům ve vztahu k motorovým vozidlům,
která vlastní, nebo za účelem testování. Většina členských
států osvědčení o služební registraci v pravém slova
smyslu, tedy zahrnující identifikaci motorového vozidla, nevydávají. Často
poskytují jiný typ dokumentu, který osvědčuje vazbu mezi
registračními tabulkami a jejich držitelem, a/nebo požadují po držiteli,
aby vedl knihu jízd, ve které jsou zaznamenány jízdy uskutečněné s
danou registrační tabulkou. Praxe však ukazuje, že „služební registrace“
většinou nejsou uznávány v jiných členských státech, a to obvykle v
důsledku neexistence oficiálního osvědčení o registraci, takže
většina distributorů a obchodníků nemůže služební
registrace využívat mimo své území. Cílem článku 8 je tyto překážky,
které brání v obchodování s ojetými motorovými vozidly, odstranit
prostřednictvím společného systému, v rámci kterého by „služební
registrace“ poskytnuté výrobcům, montérům, distributorům a
obchodníkům usazeným v jednom členském státě byly uznávány v
ostatních členských státech. Článek 8 zmocňuje Komisi
přijmout prováděcí akty, kterými stanoví formát a vzor
osvědčení o služební registraci. Článek 9 ukládá
členským státům povinnost sdělit Komisi názvy a kontaktní údaje
orgánů příslušných pro registraci vozidel, které jsou na jejich území
odpovědné za správu úředních registrů vozidel a za
uplatňování tohoto nařízení. Komise seznam orgánů
příslušných pro registraci vozidel a jakoukoli aktualizaci tohoto seznamu
poté zveřejní na své internetové stránce. Článek 9 navíc ukládá
orgánům příslušným pro registraci vozidel povinnost zajistit, aby
měla veřejnost snadný přístup k informacím o registraci
vozidel v členském státě příslušného orgánu, jakož i k
názvu a kontaktním údajům daného orgánu. Články 10 a 11
Komisi zmocňují k přijímání změn příloh I a II s
ohledem na technický pokrok, zejména s cílem zohlednit příslušné
změny směrnice 1999/37/ES nebo změny jiných aktů Unie
přímo podstatné pro aktualizaci příloh I a II. Uvedené články
rovněž přenášejí na Komisi pravomoc stanovit podmínky, které musí
splňovat podniky využívající osvědčení o služební registraci, aby
vyhověly požadavkům na dobrou pověst a požadované odborné
způsobilosti, a stanovit dobu platnosti osvědčení o služební
registraci: –
Pokud jde o údaje týkající se vozidla, měla by
příloha I obsahově odpovídat harmonizovanému osvědčení o
registraci stanovenému směrnicí 1999/37/ES. Vzhledem k tomu, že
k nové registraci nejsou potřeba ani osobní údaje držitele
předchozího osvědčení o registraci, ani osobní údaje jakékoli
jiné osoby uvedené na osvědčení (např. vlastníka, uživatele
atd.), nejsou tyto údaje v příloze I obsaženy, ačkoli jsou
součástí informací, které mají být povinně v harmonizovaném
osvědčení o registraci podle směrnice 1999/37/ES uvedeny.
Případné budoucí změny, například pokud jde o obsah osvědčení
o shodě, jež je základem první registrace, nelze nicméně
vyloučit. K takovým změnám by mohlo například dojít
v důsledku změny rámcové směrnice Evropského parlamentu a
Rady 2007/46/ES ze dne 5. září 2007, kterou se stanoví rámec pro
schvalování motorových vozidel a jejich přípojných vozidel, jakož i systémů,
konstrukčních částí a samostatných technických celků
určených pro tato vozidla. Přenesení pravomocí by mělo Komisi
umožnit, aby přílohu I takovým změnám přizpůsobila. –
Příloha II se týká výhradně softwarové
aplikace, u které budou pravděpodobně nezbytné další technické
aktualizace, aby odpovídala technickému vývoji v oblasti informačních
technologií. Přenesení pravomocí by mělo Komisi umožnit, aby
přílohu II odpovídajícím způsobem upravila. –
Přenesení pravomoci by mělo Komisi
umožnit stanovit podmínky, které musí splňovat podniky využívající
osvědčení o služební registraci, aby vyhověly požadavkům na
dobrou pověst a požadované odborné způsobilosti podle čl. 8
odst. 1 písm. c). Rovněž by mělo Komisi umožnit stanovit dobu
platnosti osvědčení o služební registraci. Článek 12 stanoví
postup projednávání ve výboru pro provádění článků 7 a 8, tj.
k přijetí prováděcích aktů, kterými se stanoví
společné postupy a specifikace pro softwarovou aplikaci
podle článku 7, včetně formátu sdílených údajů,
technických postupů elektronické konzultace vnitrostátních elektronických
registrů a přístupu do těchto registrů, postupů
týkajících se přístupu a bezpečnostních mechanismů, a
prováděcích aktů, kterými se stanoví formát a vzor
osvědčení o služební registraci. Tyto prováděcí akty by
měly obecnou působnost, takže by podle čl. 2 odst. 2 písm. a)
nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne
16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu,
jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích
pravomocí[14], měl být použit
přezkumný postup. Článek 13 se týká
hodnocení tohoto nařízení, které by mělo být provedeno
prostřednictvím zprávy Evropskému parlamentu a Radě do čtyř
let po vstupu tohoto nařízení v platnost. Hodnocení by mělo odhalit případné
problémy a nedostatky nařízení a mohlo by sloužit jako základ pro další
opatření, včetně případného návrhu na změnu
nařízení, s cílem dalšího administrativního zjednodušení pro
občany a podniky a lepší integrace jednotného trhu pro ojetá motorová vozidla.
Článek 14
stanoví, že nařízení se použije po uplynutí jednoho roku od jeho vstupu v
platnost. 4. ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY Rozpočtové důsledky tohoto návrhu jsou
uvedeny ve finančním výkazu v příloze návrhu. Tento návrh
vyžaduje pouze využití správních prostředků. Provozní prostředky
nepožaduje. 2012/0082 (COD) Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A
RADY, kterým se v rámci jednotného trhu
zjednodušuje převod motorových vozidel registrovaných v jiném
členském státě (Text s významem pro EHP) EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ
UNIE, s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské
unie, a zejména na článek 114 této smlouvy, s ohledem na návrh Evropské komise, po postoupení návrhu legislativního aktu
vnitrostátním parlamentům, s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského
a sociálního výboru[15], po konzultaci s evropským inspektorem ochrany
údajů, v souladu s řádným legislativním
postupem, vzhledem k těmto důvodům: (1) Všechny členské státy
mají systém registrace motorových vozidel, který spočívá ve správním povolení
pro uvedení vozidla do provozu na pozemních komunikacích, v rámci kterého
je vozidlo identifikováno a je mu přiděleno registrační
číslo. Mnoho vnitrostátních předpisů týkajících se registrace
vozidel je však protichůdných, složitých a zatěžujících. Problémy
spojené s registrací vozidel tak vytvářejí překážky na
vnitřním trhu a brání v Unii volnému pohybu motorových vozidel, která
jsou registrována v jiném členském státě. (2) Zpráva o občanství EU za
rok 2010 „Odstranit překážky pro výkon práv občanů EU“[16]
označila problémy s registrací vozidel za jednu z hlavních překážek,
s nimiž se občané při výkonu svých práv podle práva Unie ve svém
každodenním životě potýkají. Ve zprávě Komise zdůraznila, že je
tuto překážku potřeba odstranit zjednodušením formalit a podmínek
registrace vozidel registrovaných v jiném členském státě. (3) Směrnice Rady 1999/37/ES
ze dne 29. dubna 1999 o registračních dokladech vozidel[17]
harmonizuje formu a obsah osvědčení o registraci s cílem usnadnit
jeho srozumitelnost a tím napomoci volnému pohybu vozidel registrovaných
v určitém členském státě na pozemních komunikacích na území
jiných členských států. Podle této směrnice by měl každý
členský stát uznat osvědčení o registraci vydané kterýmkoli
jiným členským státem pro identifikaci vozidla v mezinárodní dopravě
nebo pro novou registraci vozidla v jiném členském státě.
Směrnice 1999/37/ES však neobsahuje žádná ustanovení, která by určila
stát příslušný pro registraci vozidel a příslušné formality a
postupy. Proto je v zájmu odstranění překážek volného pohybu
motorových vozidel v rámci vnitřního trhu nezbytné stanovit zvláštní
harmonizovaná pravidla pro určení členského státu, ve kterém musí být
motorová vozidla registrována, a zjednodušených postupů pro novou
registraci motorových vozidel registrovaných v jiném členském státě. (4) Vnitrostátní předpisy
členských států často od podniků a občanů
usazených na jejich území požadují, aby si zde registrovali motorové vozidlo
registrované třetí osobou usazenou v jiném členském státě, a to
i pokud vozidlo není v členském státě, který registraci
požaduje, převážně používáno na trvalém základě a podniky a
občané je nemají v úmyslu takovým způsobem používat. Proto je
nutné určit, ve kterém členském státě by motorové vozidlo
mělo být registrováno, pokud jej drží osoba usazená nebo s bydlištěm
v jiném členském státě, než je členský stát, ve kterém je usazen
nebo ve kterém má bydliště jeho vlastník. Za těchto okolností je
vhodné, aby si členské státy uznávaly registrace platné v jiném
členském státě. (5) Registraci motorových vozidel
registrovaných v jiném členském státě ztěžují obtížné
registrační formality v členských státech, zejména povinnost podrobit
tato vozidla doplňkovým zkouškám, v rámci kterých má být posouzen
jejich stav před registrací nebo provedena jejich identifikace. Tyto
formality je tedy třeba zjednodušit, a zajistit tak volný pohyb motorových
vozidel a snížit administrativní zátěž pro občany, podniky a orgány
příslušné pro registraci vozidel. Zejména v případě
občanů nebo podniků, kteří si pořizují motorové
vozidlo registrované v jiném členském státě, je vhodné stanovit
zjednodušený postup registrace, který zahrnuje uznání dokladů vydaných a
technických prohlídek provedených v jiném členském státě a který
upravuje správní spolupráci mezi příslušnými orgány
v případě výměny chybějících informací. (6) Toto nařízení by
mělo zohlednit rozhodnutí Rady 2004/919/ES ze dne 22. prosince 2004 o boji
s trestnou činností s přeshraničním dopadem týkající se vozidel[18],
jehož cílem je dosáhnout v rámci Unie lepší spolupráce za účelem prevence
a boje proti přeshraniční trestné činnosti týkající se vozidel.
V souladu s uvedeným rozhodnutím má každý členský stát zajistit,
aby jeho příslušné orgány přijaly nezbytná opatření pro
účely prevence zneužívání a krádeže dokladů o registraci vozidla.
Členské státy by proto na základě tohoto nařízení měly mít
možnost odmítnout registraci motorového vozidla registrovaného v jiném
členském státě v případě trestné činnosti týkající se
vozidel, včetně zneužívání a krádeže dokladů o registraci
vozidla. (7) Toto nařízení by
mělo usilovat o administrativní zjednodušení pro občany, podniky a
orgány příslušné pro registraci vozidel zejména prostřednictvím
elektronické výměny údajů o registraci vozidel. Za účelem
administrativního zjednodušení registračních formalit je proto nezbytné,
aby si členské státy navzájem poskytovaly právo na přístup ke svým
údajům o registraci vozidel s cílem zlepšit výměnu informací a
zrychlit registrační postupy. (8) Zpracování osobních
údajů v souvislosti s tímto nařízením spadá do
působnosti směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24.
října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním
osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů[19].
Na zpracovávání osobních údajů Komisí v rámci tohoto nařízení se
vztahuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne
18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se
zpracováním osobních údajů institucemi a orgány Společenství a o
volném pohybu těchto údajů[20]. (9) Pro účely převodu
motorového vozidla registrovaného v některém členském státě
do jiného členského státu a jeho registrace v tomto jiném
členském státě je nezbytná široce dostupná dočasná registrace, která
by zajistila bezpečnost silničního provozu a přenos spolehlivých
údajů o registraci vozidla elektronickými prostředky. Proto je
nezbytné stanovit systém, v rámci kterého by motorová vozidla mohla být
registrována dočasně. (10) Převod motorových vozidel
do jiného členského státu ze strany podniků distribuujících motorová
vozidla nebo poskytujících služby testování, oprav a údržby pro motorová
vozidla obvykle probíhá za použití vnitrostátních služebních registračních
čísel. Tato služební registrační čísla však často jiné
členské státy neuznávají, čímž brání přeshraničnímu
obchodování s ojetými motorovými vozidly, a to zejména v
příhraničních oblastech. Proto je nezbytné přijmout systém,
v rámci kterého by podniky distribuující motorová vozidla nebo poskytující
služby testování, oprav a údržby pro motorová vozidla mohly tato vozidla do
jiného členského státu převádět za použití služebního
registračního čísla. (11) Jelikož cílů tohoto
nařízení, totiž zjednodušení registračních formalit za účelem
zajištění volného pohybu motorových vozidel registrovaných v jiném členském
státě a snížení administrativní zátěže pro občany, podniky a
orgány příslušné pro registraci vozidel, nemůže být v důsledku
protichůdných vnitrostátních právních předpisů uspokojivě
dosaženo na úrovni členských států, a proto jich může být z
důvodu jejich rozsahu a účinků lépe dosaženo na úrovni Unie,
může Unie přijímat opatření v souladu se zásadou subsidiarity
stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou
proporcionality stanovenou v uvedeném článku
nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné
k dosažení těchto cílů. (12) Toto nařízení respektuje
základní práva a dodržuje zásady uznávané Listinou základních práv Evropské
unie. (13) Ve snaze dosáhnout cíle, kterým
je výměna informací mezi členskými státy interoperabilními
prostředky, by měla být na Komisi přenesena pravomoc
přijímat v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie
akty, které se týkají změn příloh I a II tohoto nařízení s
ohledem na technický pokrok, zejména s cílem zohlednit příslušné
změny směrnice 1999/37/ES nebo změny jiných aktů Unie
přímo podstatných pro aktualizaci příloh I a II tohoto nařízení,
pokud jde o podmínky, které musí splňovat podniky využívající
osvědčení o služební registraci, aby vyhověly požadavkům na
dobrou pověst a požadované odborné způsobilosti, a pokud jde o dobu
platnosti osvědčení o služební registraci. Je obzvláště
důležité, aby Komise během přípravných prací vedla náležité
konzultace, včetně konzultací na odborné úrovni. Komise by při
přípravě a vypracovávání aktů v přenesené
pravomoci měla zajistit souběžné, včasné a náležité
předávání příslušných dokumentů Evropskému parlamentu
a Radě. (14) Ve snaze zajistit jednotné
podmínky pro provádění tohoto nařízení by měly být Komisi
svěřeny prováděcí pravomoci, aby stanovila společné postupy
a specifikace pro softwarovou aplikaci, která je nezbytná pro elektronickou
výměnu údajů o registraci vozidla, včetně formátu sdílených
údajů, technických postupů elektronické konzultace vnitrostátních
elektronických registrů a přístupu do těchto registrů,
postupů týkajících se přístupu a bezpečnostních mechanismů,
a formát a vzor osvědčení o služební registraci. Tyto pravomoci by
měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského
parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011,
kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské
státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí[21],
PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ: Článek 1
Oblast působnosti 1. Toto nařízení se
vztahuje na následující vozidla: (a)
jakékoli motorové vozidlo nebo přípojné
vozidlo uvedené v článku 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady
2007/46/ES[22]; (b)
jakékoli dvoukolové nebo tříkolové motorové
vozidlo, ať se zdvojenými koly, nebo jiné, určené k používání na
pozemních komunikacích, uvedené v článku 1 směrnice Evropského
parlamentu a Rady 2002/24/ES[23]. 2. Toto nařízení se
nevztahuje na registraci motorových vozidel registrovaných ve třetí zemi. 3. Tímto nařízením není
dotčeno právo členských států stanovit v případě
registrace motorových vozidel výjimky v souladu se směrnicí
1999/37/ES. Článek 2
Definice Pro účely tohoto nařízení se rozumí: (1) „registrací“ správní povolení
pro uvedení vozidla do provozu na pozemních komunikacích, v rámci kterého
je vozidlo identifikováno a je mu přiděleno sériové číslo, tzv.
registrační číslo; (2) „vozidlem registrovaným v
jiném členském státě“ vozidlo s platným osvědčením o
registraci, které vydal jiný členský stát; (3) „držitelem
osvědčení o registraci“ osoba, na jejíž jméno je vozidlo v
členském státě registrováno; (4) „služební registrací vozidla“
správní povolení pro uvedení vozidel do provozu na pozemních komunikacích,
v rámci kterého jsou vozidla identifikována a je jim přiděleno
sériové číslo, tzv. služební registrační číslo, které mohou
využívat různá vozidla. Článek 3
Místo registrace vozidel registrovaných v jiném členském státě 1. Členský stát může
na svém území požadovat registraci vozidla registrovaného v jiném
členském státě pouze v případě, že má držitel
osvědčení o registraci na jeho území obvyklé bydliště. 2. Členským státem, ve
kterém má držitel osvědčení o registraci obvyklé bydliště, je: (a)
v případě společností nebo jiných
zapsaných nebo nezapsaných právnických osob členský stát, ve kterém je
umístěna ústřední správa; (b)
v případě pobočky, zastoupení nebo
jiné provozovny společnosti nebo jiného subjektu členský stát, ve
kterém se pobočka, zastoupení nebo jiná provozovna nachází; (c)
v případě fyzické osoby, která jedná
při výkonu své podnikatelské činnosti, členský stát, ve kterém
má fyzická osoba hlavní místo podnikání; (d)
v případě jakékoli jiné fyzické osoby: i) místo, kde se daná osoba obvykle
zdržuje, tj. nejméně 185 dní v kalendářním roce z důvodu osobních
a profesních vazeb nebo v případě osob bez profesních vazeb z
důvodu osobních vazeb vyplývajících z úzkých vztahů mezi touto osobou
a místem, kde bydlí; ii) v případě osoby, jejíž
profesní vazby jsou jinde než osobní vazby a která tedy střídavě pobývá
na různých místech ve dvou nebo více členských státech, místo jejích
osobních vazeb, pokud se tam pravidelně vrací. Podmínka uvedená v bodě ii) se
nepoužije, pokud osoba pobývá v některém členském státě, aby zde
vykonávala časově omezený úkol. Docházka na vysokou školu nebo do školy
neznamená přesun obvyklého bydliště. Článek 4
Postup registrace pro vozidla registrovaná v jiném členském státě 1. Pokud držitel
osvědčení o registraci mění své obvyklé bydliště do jiného
členského státu, musí o registraci vozidla registrovaného v jiném
členském státě požádat ve lhůtě šesti měsíců po
příjezdu. Během období uvedeného v prvním pododstavci
nesmí být použití vozidla omezeno. 2. Žádost o registraci vozidla
registrovaného v jiném členském státě se předkládá orgánu
příslušnému pro registraci vozidel a musí obsahovat příslušné
části osvědčení o registraci v souladu s čl. 5 odst. 2
směrnice 1999/37/ES nebo jakýkoli jiný doklad o předchozí registraci
v jiném členském státě. 3. Poté, co orgán příslušný
pro registraci vozidel obdrží žádost o registraci vozidla registrovaného v
jiném členském státě, musí neprodleně v souladu
s článkem 7 přímo od příslušného orgánu členského
státu, v němž je vozidlo registrováno, získat informace o údajích
stanovených v příloze I a údaje zanese do svého vlastního registru. 4. Fyzické kontroly vozidla
registrovaného v jiném členském státě mohou orgány příslušné pro
registraci vozidel provádět pouze před registrací vozidla a
nastane-li některá z níže uvedených situací: (a)
informace poskytnuté žadatelem v průběhu
registrace nelze nalézt v registru vozidel členského státu, ve kterém by
mělo být registrováno; (b)
informace poskytnuté žadatelem v průběhu
registrace se liší od informací v registru vozidel členského státu, v
němž je vozidlo registrováno; (c)
orgány příslušné pro registraci vozidel se
odůvodněně domnívají, že technické požadavky, podle nichž bylo
vozidlo v souladu s článkem 23 nebo 24 směrnice 2007/46/ES nebo
v souladu s článkem 15 směrnice 2002/24/ES schváleno,
neodpovídají jejich požadavkům; (d)
je-li požadována technická prohlídka v
případě jakékoli změny vlastnictví vozidla nebo v
případě vážně poškozených vozidel. 5. Pokud je vozidlo registrované
v jiném členském státě nově registrováno, orgán příslušný
pro registraci vozidel v souladu s článkem 7 informuje o této
skutečnosti neprodleně příslušný orgán členského státu, kde
bylo vozidlo naposledy registrováno. Článek 5
Zamítnutí registrace vozidla registrovaného v jiném členském státě 1. Orgány příslušné pro
registraci vozidel mohou registraci vozidla registrovaného v jiném
členském státě zamítnout pouze v těchto případech: (a)
nejsou splněny podmínky stanovené v čl. 4
odst. 2; (b)
nebyly uhrazeny případné poplatky, kterými
členský stát registraci podle článku 4 zpoplatňuje; (c)
fyzické kontroly podle čl. 4 odst. 4
neproběhly uspokojivě; (d)
z informací získaných podle článku 7 vyplývá,
že: i) vozidlo je vážně poškozené,
odcizené nebo zlikvidované; ii) doklady o registraci vozidla byly
odcizeny, ledaže držitel může jasně prokázat, že je vlastníkem
vozidla; iii) uplynulo datum, kdy končí platnost
osvědčení o způsobilosti. 2. Rozhodnutí orgánu
příslušného pro registraci vozidel, kterým tento orgán zamítá registraci
vozidla registrovaného v jiném členském státě, musí být
řádně odůvodněno. Dotčená osoba může ve
lhůtě jednoho měsíce od přijetí zamítavého rozhodnutí orgán
příslušný pro registraci vozidel požádat, aby rozhodnutí přezkoumal.
Součástí žádosti o přezkum musí být odůvodnění. Orgán
příslušný pro registraci vozidel musí své rozhodnutí potvrdit nebo zrušit
do jednoho měsíce od přijetí uvedené žádosti. Článek 6
Dočasná registrace v případě převodu do jiného
členského státu 1. O vydání osvědčení
o dočasné registraci za účelem převodu vozidla do jiného
členského státu může orgán příslušný pro registraci vozidel požádat
jakákoli osoba, která si vozidlo zakoupila v jiném členském státě, a
jestliže toto vozidlo nemá osvědčení o registraci.
Osvědčení o dočasné registraci je platné po dobu 30 dnů. 2. Poté, co orgán příslušný
pro registraci vozidel obdrží žádost o osvědčení o dočasné
registraci podle odstavce 1, musí neprodleně v souladu s článkem 7
přímo od příslušného orgánu členského státu, v němž je
vozidlo registrováno, získat informace o údajích stanovených v příloze I a
údaje zanese do svého vlastního registru. 3. Orgány příslušné pro
registraci vozidel mohou vydání osvědčení o dočasné registraci
vozidla podle odstavce 1 zamítnout v těchto případech: (a)
nebyly uhrazeny případné poplatky, kterými
členský stát dočasnou registraci zpoplatňuje; (b)
z informací získaných podle článku 7 nebo
z informací ve vnitrostátním úředním registru vyplývá, že: i) vozidlo je vážně poškozené,
odcizené nebo zlikvidované; ii) doklady o registraci vozidla byly
odcizeny, ledaže držitel může jasně prokázat, že je vlastníkem
vozidla; iii) uplynulo datum, kdy končí platnost
osvědčení o způsobilosti. Článek 7
Výměna informací týkajících se údajů o registraci vozidla 1. Pro účely registrace
vozidla registrovaného v jiném členském státě musí orgány
příslušné pro registraci vozidel poskytnout orgánům příslušným
pro registraci vozidel v jiných členských státech přístup k
údajům v úředním registru vozidel stanoveným v příloze I. 2. Pro účely odstavce 1
používají orgány příslušné pro registraci vozidel softwarovou aplikaci
podle přílohy II. Přímý přístup k údajům obsaženým a
dostupným prostřednictvím softwarové aplikace mají pouze orgány
příslušné pro registraci vozidel. Orgány příslušné pro registraci
vozidel přijmou nezbytná opatření, aby se předešlo: (a)
přístupu nepovolaných osob k zařízením
pro zpracování údajů; (b)
čtení, kopírování, změnám nebo mazání
informací ze strany nepovolaných osob; (c)
neoprávněným dotazům nebo
přenosům informací; (d)
neoprávněnému čtení nebo kopírování
informací v průběhu přenosu. 3. Zpracování osobních
údajů orgány příslušnými pro registraci vozidel v členských
státech se provádí v souladu se směrnicí 95/46/ES a pod dohledem
nezávislého veřejného orgánu členského státu stanoveného v
článku 28 uvedené směrnice. Orgány příslušné pro registraci vozidel
používají informace předávané v souladu s tímto nařízením pouze pro
účely registrace vozidla registrovaného v jiném členském státě. Pokud si orgány příslušné pro registraci
vyměňují informace v souladu s tímto nařízením, musí
být orgán příslušný pro registraci vozidel poskytující informace, pokud o
to požádá, vyrozuměn o tom, jak budou poskytované informace použity a jaká
budou učiněna opatření. Orgán příslušný pro registraci vozidel
poskytující informace dohlédne na správnost informací, které mají být
poskytnuty, a ujistí se, zda jsou nezbytné a přiměřené k
účelu, pro nějž jsou určeny. Dodržuje příslušné
předpisy o ochraně osobních údajů. Ukáže-li se, že byly poskytnuty nesprávné
informace nebo informace, které neměly být poskytnuty, neprodleně se
o této skutečnosti uvědomí orgán příslušný pro registraci
vozidel, který je jejich příjemcem. Orgán příslušný pro registraci
vozidel, který takové informace obdržel, je následně vymaže nebo opraví. 4. Komise přijme
prováděcí akty, kterými stanoví společné postupy a specifikace pro
softwarovou aplikaci podle odstavce 2, včetně formátu sdílených
údajů, technických postupů elektronické konzultace vnitrostátních
elektronických registrů a přístupu do těchto registrů,
postupů týkajících se přístupu a bezpečnostních mechanismů.
Tyto prováděcí akty se přijmou v souladu s přezkumným
postupem uvedeným v čl. 12 odst. 2. Článek 8
Služební registrace vozidel 1. Orgán příslušný pro
registraci vozidel může vydat jedno nebo několik osvědčení
o služební registraci vozidel každému podniku, který splňuje následující
kritéria: (a)
je usazen na jeho území; (b)
distribuuje vozidla nebo poskytuje služby oprav a
údržby nebo testování pro motorová vozidla; (c)
má dobrou pověst a požadovanou odbornou
způsobilost. 2. Orgány příslušné pro
registraci vozidel zajistí, aby údaje o vozidle uvedené v příloze I byly
v jeho registru zaznamenány pro každou služební registraci vozidla. 3. Vozidla, pro která bylo
vydáno osvědčení o služební registraci, lze používat jen v
případě, že nepředstavují přímé a bezprostřední riziko
pro bezpečnost silničního provozu. Tato vozidla nelze využívat pro
obchodní přepravu osob nebo zboží. 4. Členské státy
nesmějí z důvodů týkajících se registrace vozidla bránit volnému
pohybu vozidel, pro něž bylo vydáno osvědčení o služební
registraci. 5. Komise přijme
prováděcí akty, kterými stanoví formát a vzor osvědčení o
služební registraci. Tyto prováděcí akty se přijmou
v souladu s přezkumným postupem uvedeným v čl. 12
odst. 2. Článek 9
Orgány příslušné pro registraci vozidel 1. Členské státy sdělí
Komisi názvy a kontaktní údaje orgánů příslušných pro registraci
vozidel, které jsou na jejich území odpovědné za správu úředních
registrů vozidel a za uplatňování tohoto nařízení. Komise seznam orgánů příslušných pro
registraci vozidel a jakoukoli aktualizaci tohoto seznamu zveřejní na své
internetové stránce. 2. Orgány příslušné pro
registraci vozidel zajistí, aby měla veřejnost snadný přístup
k následujícím informacím: (a)
informace o registraci vozidel v členském
státě příslušného orgánu; (b)
název a kontaktní údaje orgánu, aby jej bylo možné
přímo kontaktovat. Článek 10
Akty v přenesené pravomoci Komise je v souladu s článkem 11
zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci, které
se týkají: 1) změn příloh I a II
tohoto nařízení s ohledem na technický pokrok, zejména s cílem zohlednit příslušné
změny směrnice 1999/37/ES nebo změny jiných aktů Unie
přímo podstatné pro aktualizaci příloh I a II tohoto nařízení; 2) podmínek, které musí
splňovat podniky, aby vyhověly požadavkům uvedeným
v čl. 8 odst. 1 písm. c); 3) doby platnosti
osvědčení o služební registraci uvedeného v čl. 8 odst. 1. Článek 11
Výkon přenesené pravomoci 1. Pravomoc přijímat akty v
přenesené pravomoci svěřená Komisi podléhá podmínkám stanoveným
v tomto článku. 2. Přenesení pravomoci
uvedené v článku 10 na Komisi platí na dobu neurčitou od
data vstupu tohoto nařízení v platnost. 3. Evropský parlament nebo Rada
mohou přenesení pravomoci uvedené v článku 10 kdykoli zrušit.
Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomocí
v něm blíže určených. Nabývá účinku dnem následujícím po
zveřejnění rozhodnutí v Úředním věstníku Evropské
unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm
upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v
přenesené pravomoci. 4. Přijetí aktu v
přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně
Evropskému parlamentu a Radě. 5. Akt v přenesené
pravomoci přijatý podle článku 10 vstoupí v platnost, pouze pokud
proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve
lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen,
nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty
informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského
parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce. Článek 12
Postup projednávání ve výborech 1. Komisi je nápomocen výbor.
Tento výbor plní funkci výboru ve smyslu nařízení (EU)
č. 182/2011. 2. Odkazuje-li se na tento
odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU)
č. 182/2011. 3. Má-li být stanovisko výboru
získáno písemným postupem, je tento postup ukončen bez výsledku, pokud tak
o tom ve lhůtě stanovené pro vydání stanoviska rozhodne předseda
výboru nebo pokud o to požádá prostá většina členů výboru. Článek 13
Hodnocení Komise předloží zprávu o hodnocení tohoto
nařízení Evropskému parlamentu a Radě nejpozději do
[čtyř let po vstupu tohoto nařízení v platnost]. Komise v
případě potřeby předloží příslušné návrhy na
změnu tohoto nařízení a úpravu jiných právních aktů Unie,
zejména s přihlédnutím k možnosti dalšího administrativního zjednodušení
pro občany a podniky. Článek 14
Vstup v platnost a použitelnost Toto nařízení vstupuje v platnost
dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie. Použije se ode dne xxxx [vložit
datum: jeden rok po vstupu tohoto nařízení v platnost]. Toto nařízení je závazné v celém
rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech. V Bruselu dne 4.4.2012. Za Evropský parlament Za
Radu předseda předseda PŘÍLOHA I Soubor údajů pro
automatizované vyhledávání údajů o registraci vozidel podle čl. 7
odst. 1 Položka || Harmonizované kódy podle směrnice 1999/37/ES 1. Země registrace || -- 2. Registrační číslo || (A) 3. Datum první registrace vozidla || (B) 4. Identifikační číslo (čísla) osvědčení o registraci || -- 5. Název orgánu, který osvědčení o registraci vydal || -- 6. Vozidlo: značka || (D.1) 7. Vozidlo: typ - varianta (je-li k dispozici), - verze (je-li k dispozici) || (D.2) 8. Vozidlo: obchodní označení || (D.3) 9. Identifikační číslo vozidla (VIN) || (E) 10. Hmotnost: maximální technicky přípustná hmotnost naloženého vozidla, netýká se motocyklů || (F.1) 11. Hmotnost: maximální technicky přípustná hmotnost naloženého vozidla v provozu v členském státě, ve kterém je vozidlo registrováno || (F.2) 12. Provozní hmotnost vozidla s karoserií, v případě tažného vozidla jiného než kategorie M1 včetně spojovacího zařízení || (G) 13. Doba platnosti, pokud není neomezená || (H) 14. Den registrace, ke kterému se osvědčení vztahuje || (I) 15. Číslo schválení typu (existuje-li) || (K) 16. Počet náprav || (L) 17. Rozvor kol (mm) || (M) 18. Pro vozidla celkově převyšující 3 500 kg: rozložení maximální technicky přípustné hmotnosti naloženého vozidla mezi nápravy: 1. náprava (kg) || (N.1) 19. Pro vozidla celkově převyšující 3 500 kg: rozložení maximální technicky přípustné hmotnosti naloženého vozidla mezi nápravy: popřípadě 2. náprava (kg) || (N.2) 20. Pro vozidla celkově převyšující 3 500 kg: rozložení maximální technicky přípustné hmotnosti naloženého vozidla mezi nápravy: popřípadě 3. náprava (kg) || (N.3) 21. Pro vozidla celkově převyšující 3 500 kg: rozložení maximální technicky přípustné hmotnosti naloženého vozidla mezi nápravy: popřípadě 4. náprava (kg) || (N.4) 22. Pro vozidla celkově převyšující 3 500 kg: rozložení maximální technicky přípustné hmotnosti naloženého vozidla mezi nápravy: popřípadě 5. náprava (kg) || (N.5) 23. Maximální technicky přípustná přípojná hmotnost přípojného vozidla: bržděného (kg) || (O.1) 24. Maximální technicky přípustná přípojná hmotnost přípojného vozidla: nebržděného (kg) || (O.2) 25. Motor: objem (cm3) || (P.1) 26. Motor: nejvyšší užitečný výkon (kW) (je-li k dispozici) || (P.2) 27. Motor: druh pohonné hmoty nebo zdroj energie || (P.3) 28. Motor: jmenovité otáčky (min-1) || (P.4) 29. Identifikační číslo motoru || (P.5) 30. Poměr výkonu a hmotnosti (kW/kg) (pouze pro motocykly) || (Q) 31. Barva vozidla || (R) 32. Počet míst: počet sedadel včetně sedadla řidiče || (S.1) 33. Počet míst: (popřípadě) počet míst k stání || (S.2) 34. Nejvyšší rychlost (km/h) || (T) 35. Hladina akustického tlaku: stojícího vozidla (dB(A)) || (U.1) 36. Hladina akustického tlaku: otáček motoru (min-1) || (U.2) 37. Hladina akustického tlaku: za jízdy (dB(A)) || (U.3) 38. Výfukové emise: CO (g/km nebo g/kWh) || (V.1) 39. Výfukové emise: HC (g/km nebo g/kWh) || (V.2) 40. Výfukové emise: NOx (g/km nebo g/kWh) || (V.3) 41. Výfukové emise: HC + NOx (g/km) || (V.4) 42. Výfukové emise: částic u vznětových motorů (g/km nebo g/kWh) || (V.5) 43. Výfukové emise: korigovaný koeficient absorbce u vznětových motorů (min-1) || (V.6) 44. Výfukové emise: CO2 (g/km) || (V.7) 45. Výfukové emise: kombinovaná spotřeba paliva (litry/100 km) || (V.8) 46. Výfukové emise: údaj o ekologické kategorii ES schválení typu; odkaz na verzi použitelnou podle směrnice 70/220/EHS nebo směrnice 88/77/EHS || (V.9) 47. Objem palivové nádrže (palivových nádrží) (v litrech) || (W) 48. Datum poslední technické prohlídky || -- 49. Datum příští technické prohlídky || -- 50. Počet najetých kilometrů (je-li k dispozici) || -- 51. Vozidlo zlikvidováno (ano/ne) || -- 52. Datum vydání osvědčení o likvidaci vozidla[24] || -- 53. Zařízení nebo podnik, který udělil osvědčení o likvidaci vozidla || -- 54. Důvod likvidace || -- 55. Vozidlo odcizeno (ano/ne) || -- 56. Osvědčení o registraci a/nebo značky odcizeny (ano/ne) || -- 57. Neaktivní registrace || -- 58. Pozastavená registrace || -- 59. Změna registračního čísla || -- 60. Technická prohlídka požadována po havárii s vážnou škodou || -- 61. Další zkoušky požadovány po úpravách nebo změně jakékoli položky 9 až 47 || PŘÍLOHA II Používání softwarové aplikace podle
článku 7 1. Výměna informací je
prováděna interoperabilními elektronickými prostředky bez výměny
údajů s dalšími databázemi. Výměna informací musí být prováděna
nákladově efektivním a bezpečným způsobem a zajišťovat
bezpečnost a ochranu přenášených údajů, pokud možno za použití
již existujících softwarových aplikací. 2. Pro účely tohoto
nařízení umožní softwarová aplikace režim výměny informací v reálném
čase a dávkový režim výměny informací. Dávkový režim výměny
informací umožňuje výměnu většího počtu žádostí či
odpovědí v rámci jedné zprávy. 3. Každý členský stát nese
své náklady, které vyplývají ze správy, používání a údržby softwarové aplikace
uvedené v odstavci 1. 4. Orgány příslušné pro
registraci vozidel používají automatizované postupy uvedené v bodech 1 a 2 k
získávání informací o údajích uvedených v příloze I z elektronických
registrů vozidel v jednom či více jiných členských státech. 5. Softwarová aplikace
předává zabezpečené sdělení ostatním členským státům a
komunikuje se záložními předřazenými systémy členských
států za pomoci XML. Členské státy si vyměňují
zprávy tak, že je přímo zasílají příjemci. 7. Zprávy XML posílané přes
tuto síť jsou kódovány. LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ 1. RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU 1.1. Název návrhu/podnětu 1.2. Příslušné
oblasti politik podle členění ABM/ABB 1.3. Povaha
návrhu/podnětu 1.4. Cíle
1.5. Odůvodnění
návrhu/podnětu 1.6. Doba
trvání a finanční dopad 1.7. Předpokládaný
způsob řízení 2. SPRÁVNÍ OPATŘENÍ 2.1. Pravidla
pro sledování a podávání zpráv 2.2. Systém
řízení a kontroly 2.3. Opatření
k zamezení podvodů a nesrovnalostí 3. ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD
NÁVRHU/PODNĚTU 3.1. Okruhy
víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové linie 3.2. Odhadovaný
dopad na výdaje 3.2.1. Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje 3.2.2. Odhadovaný
dopad na operační prostředky 3.2.3. Odhadovaný
dopad na prostředky správní povahy 3.2.4. Soulad
se stávajícím víceletým finančním rámcem 3.2.5. Příspěvky
třetích stran 3.3. Odhadovaný dopad na
příjmy LEGISLATIVNÍ
FINANČNÍ VÝKAZ 1. RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU 1.1. Název návrhu/podnětu Návrh
nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se v rámci jednotného trhu
zjednodušuje převod motorových vozidel registrovaných v jiném
členském státě 1.2. Příslušné oblasti
politik podle členění ABM/ABB[25] Hlava 2
– Podnikání – Kapitola 02 03: Vnitřní trh zboží
a odvětvové politiky 1.3. Povaha návrhu/podnětu Návrh/podnět se týká
nové akce 1.4. Cíle 1.4.1. Víceleté strategické cíle
Komise sledované návrhem/podnětem 1a.
Konkurenceschopnost pro růst a zaměstnanost 1.4.2. Specifické cíle a
příslušné aktivity ABM/ABB Specifický
cíl č. 1: Průběžně
přezkoumávat stávající acquis vnitřního trhu a navrhnout nové
legislativní nebo nelegislativní opatření, kdykoli je to vhodné. 1.4.3. Očekávané výsledky a
dopady Upřesněte
účinky, které by návrh/podnět měl mít na příjemce / cílové
skupiny. Očekávaným
výsledkem této iniciativy je zlepšit fungování jednotného trhu
prostřednictvím odstranění správních překážek v souvislosti
s novou registrací motorových vozidel, které v současné
době brání volnému pohybu motorových vozidel. Tento návrh by měl
harmonizovat, zefektivnit a zjednodušit postupy nové registrace motorových
vozidel registrovaných v jiném členském státě pro občany,
zaměstnance, zaměstnavatele, autopůjčovny a leasingové
společnosti i orgány příslušné pro registraci vozidel. Tento návrh by
měl rovněž snížit administrativní zátěž všech dotčených
aktérů, avšak aniž by byla dotčena bezpečnost silničního
provozu nebo prevence trestné činnosti a podvodů. Tento
návrh bude mít dopad na občany, kteří se stěhují z jedné
země do druhé, na osoby vlastnící rekreační nemovitost v jiném
členském státě a na osoby, které žijí v jednom členském
státě a používají motorové vozidlo registrované v jiném členském
státě na jejich zaměstnavatele. Občané jsou rovněž hlavními
zákazníky obchodníků s ojetými motorovými vozidly uvnitř EU.
Tento návrh má rovněž přímý dopad pro obchodníky s ojetými
vozidly a na leasingové společnosti a autopůjčovny. A
rovněž bude mít dopad na orgány příslušné pro registraci vozidel.
Specifické dopady jsou podrobněji uvedeny v připojeném posouzení
dopadů. 1.4.4. Ukazatele výsledků a
dopadů Upřesněte
ukazatele, podle kterých je možno sledovat uskutečňování
návrhu/podnětu. - počet stížností; - počet případů řešených v rámci
sítě SOLVIT; - počet případů řešených před
soudem; - počet žádostí adresovaných Evropským spotřebitelským
střediskům; - počet nových registrací a ukončených registrací; - veřejné konzultace týkající se zejména
administrativní zátěže; - průzkum týkající se výhradně tohoto
odvětví; - průzkum týkající se výhradně vnitrostátních
orgánů příslušných pro registraci vozidel; - statistiky EUCARIS. 1.5. Odůvodnění
návrhu/podnětu 1.5.1. Požadavky, které mají být
uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu Obecným
cílem této iniciativy je zlepšit fungování jednotného trhu prostřednictvím
odstranění správních překážek v souvislosti s novou
registrací motorových vozidel, které v současné době brání
volnému pohybu motorových vozidel. 1.5.2. Přidaná hodnota ze
zapojení EU Přeshraniční
aspekty registrace vozidel působí v rámci vnitřního trhu
neustálé problémy. Od roku 2000 vynesl Soudní dvůr 17 rozsudků a
usnesení ve věci překážek volného pohybu zboží, služeb a osob
v souvislosti s otázkami týkajícími se registrace vozidel. Rozdíly ve
vnitrostátních správních předpisech, pokud jde o novou registraci
motorových vozidel registrovaných v jiném členském státě, brání
volnému pohybu těchto vozidel v rámci EU. EU má tedy na základě
článku 114 Smlouvy o fungování Evropské unie právo jednat, a zajistit tak
řádné fungování jednotného trhu pro ojetá motorová vozidla, která byla
zakoupena v jiném členském státě, pro občany, kteří
převádějí motorové vozidlo do jiného členského státu, kde mají
bydliště, pro občany využívající motorové vozidlo, které je
registrováno v členském státě, kde jsou zaměstnáni, pro
autopůjčovny (a v menším rozsahu i pro leasingové
společnosti), jež se v důsledku požadavků na registraci, které
jsou kladeny jak jim samým, tak jejich zákazníkům, potýkají s
překážkami přeshraničního používání těchto vozidel. Nicméně
v souladu se zásadou subsidiarity se tento návrh nevztahuje na nové
registrace v rámci téhož členského státu, ani na převody
motorových vozidel v rámci téhož členského státu. 1.5.3. Závěry vyvozené
z podobných zkušeností v minulosti Kromě
toho, že Komise zahájila řízení pro porušení práva, zveřejnila též
interpretační sdělení shrnující předpisy EU týkající se tohoto
tématu. Právní předpisy EU a judikatura Soudního dvora v této oblasti
se však nadále vyvíjí, takže většina interpretačních sdělení o
registraci vozidel poměrně rychle zastará, a to včetně
sdělení, které bylo zveřejněno v roce 2007. Interpretační
sdělení navíc není závazné, takže dosud členským státům
neposkytlo žádné efektivní vodítko, ani je neomezovalo. A ačkoli již
Komise tato různá interpretační sdělení vydala, nelze tvrdit, že
by výrazně snížila počet problémů. Vnitrostátní orgány
příslušné pro registraci vozidel o existenci posledního
interpretačního sdělení vědí, nebo by aspoň měly
vědět, avšak v případě rozporu mezi vnitrostátními
předpisy a interpretačním sdělením obvykle uplatňují
vnitrostátní právo. Nic nenasvědčuje tomu, že by o existenci
sdělení, které nastiňuje hlavní prvky práva EU a judikatury Soudního
dvora, věděli občané a podniky, a není realistické
očekávat, že by pro ně v případě konfliktu bylo takové
sdělení užitečné. 1.5.4. Provázanost a možná
synergie s dalšími relevantními nástroji Tato
iniciativa je zcela v souladu s dalšími příslušnými nástroji,
zejména se směrnicí 1999/37/ES ze dne 29. dubna 1999 o registračních
dokladech vozidel, směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2000/53/ES ze dne
18. září 2000 o vozidlech s ukončenou životností, směrnicí
Evropského parlamentu a Rady 2009/103/ES ze dne 16. září 2009 o
pojištění občanskoprávní odpovědnosti z provozu motorových
vozidel a kontrole povinnosti uzavřít pro případ takové
odpovědnosti pojištění, rozhodnutím Rady 2004/919/ES ze dne 22.
prosince 2004 o boji s trestnou činností s přeshraničním dopadem
týkající se vozidel, rozhodnutím Rady 2008/615/SVV ze dne 23. června 2008
o posílení přeshraniční spolupráce, zejména v boji proti terorismu a
přeshraniční trestné činnosti a rozhodnutím Rady 2008/616/SVV ze
dne 23. června 2008 o provádění rozhodnutí 2008/615/SVV o posílení
přeshraniční spolupráce, zejména v boji proti terorismu a přeshraniční
trestné činnosti. 1.6. Doba trvání
a finanční dopad Časově neomezený návrh/podnět 1.7. Předpokládaný
způsob řízení Přímé centralizované řízení Komisí 2. SPRÁVNÍ OPATŘENÍ 2.1. Pravidla pro sledování a
podávání zpráv Upřesněte
četnost a podmínky. Článek
13 tohoto návrhu se týká hodnocení tohoto nařízení, které by mělo být
provedeno prostřednictvím zprávy Evropskému parlamentu a Radě do
čtyř let po vstupu tohoto nařízení v platnost. Hodnocení by
mělo odhalit možné problémy a nedostatky nařízení a mohlo by sloužit
jako základ pro další opatření, včetně možného návrhu na
změnu nařízení, s cílem dalšího administrativního zjednodušení
pro občany a podniky a lepší integrace jednotného trhu pro ojetá motorová
vozidla. 2.2. Systém řízení a kontroly
2.2.1. Zjištěná rizika Nebyla
zjištěna žádná finanční rizika. 2.2.2. Předpokládané metody
kontroly Předpokládané
metody kontroly jsou stanoveny ve finančním nařízení a
v nařízení (ES, Euratom) č. 2342/2002. 2.3. Opatření k zamezení
podvodů a nesrovnalostí Upřesněte
stávající či předpokládaná preventivní a ochranná opatření. Komise
musí zajistit, aby finanční zájmy Unie byly chráněny
uplatňováním preventivních opatření proti podvodům, korupci
a jinému protiprávnímu jednání, dále pomocí efektivních kontrol
a zpětným získáváním neoprávněně vyplacených částek a
v případě, že jsou zjištěny nesrovnalosti, také
prostřednictvím efektivních, přiměřených
a odrazujících sankcí v souladu s nařízeními (ES, Euratom)
č. 2988/95, (Euratom, ES) č. 2185/96 a (ES)
č. 1073/1999. 3. ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU
3.1. Okruhy víceletého
finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové linie · Stávající výdajové rozpočtové linie V pořadí
okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových linií. Okruh víceletého finančního rámce || Rozpočtová linie || Druh výdaje || Příspěvek číslo [název….......................................….] || RP/NRP ([26]) || ze zemí ESVO[27] || z kandidátských zemí[28] || ze třetích zemí || ve smyslu čl. 18 odst. 1 písm. aa) finančního nařízení 1a. Konkurenceschopnost pro růst a zaměstnanost || [XX.YY.YY.YY.] || RP/NRP || ANO || NE || NE || NE 3.2. Odhadovaný dopad na výdaje 3.2.1. Odhadovaný souhrnný dopad na
výdaje v milionech EUR (zaokrouhleno na 3 desetinná místa) Okruh víceletého finančního rámce: || Číslo || 1a. Konkurenceschopnost pro růst a zaměstnanost || || GŘ: ENTR || || || 2014 || 2015 || 2016 || 2017 || 2018 || CELKEM || Operační prostředky || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 || CELKEM prostředky pro GŘ ENTR || Závazky || 1A = 1 + + 3 || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 || Platby || = 2 + 2a +3 || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 || Okruh víceletého finančního rámce: || 5 || „Správní výdaje“ || || GŘ ENTR || || || 2014 || 2015 || 2016 || 2017 || 2018 || CELKEM || Lidské zdroje || 0,2 || 0,2 || 0,2 || 0,2 || 0,2 || 1,0 || Ostatní správní výdaje || 0,1 || 0,1 || 0,1 || 0,1 || 0,1 || 0,5 || GŘ ENTR CELKEM || Prostředky || 0,3 || 0,3 || 0,3 || 0,3 || 0,3 || 1,5 || CELKEM prostředky z OKRUHU 5 víceletého finančního rámce || (Závazky celkem = platby celkem) || 0,3 || 0,3 || 0,3 || 0,3 || 0,3 || 1,5 || CELKEM prostředky z OKRUHU 1 až 5 víceletého finančního rámce || Závazky || 0,3 || 0,3 || 0,3 || 0,3 || 0,3 || 1,5 || Platby || 0,3 || 0,3 || 0,3 || 0,3 || 0,3 || 1,5 3.2.2. Odhadovaný dopad na
operační prostředky Návrh/podnět nevyžaduje využití
operačních prostředků 3.2.3. Odhadovaný dopad na
prostředky správní povahy 3.2.3.1. Shrnutí Návrh/podnět vyžaduje využití správních
prostředků, jak je vysvětleno dále: v milionech EUR
(zaokrouhleno na 3 desetinná místa) || 2014 || 2015 || 2016 || 2017 || 2018 || CELKEM OKRUH 5 víceletého finančního rámce || || || || || || Lidské zdroje || 0,2 || 0,2 || 0,2 || 0,2 || 0,2 || 1,0 Ostatní správní výdaje || 0,1 || 0,1 || 0,1 || 0,1 || 0,1 || 0,5 Mezisoučet za OKRUH 5 víceletého finančního rámce || 0,3 || 0,3 || 0,3 || 0,3 || 0,3 || 1,5 Mimo OKRUH 5[29] víceletého finančního rámce || || || || || || Lidské zdroje || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 Ostatní výdaje správní povahy || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 Mezisoučet mimo OKRUH 5 víceletého finančního rámce || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 CELKEM || 0,3 || 0,3 || 0,3 || 0,3 || 0,3 || 1,5 3.2.3.2. Odhadované potřeby v
oblasti lidských zdrojů Návrh/podnět vyžaduje využití lidských
zdrojů, jak je vysvětleno dále: Odhad vyjádřete v celých číslech
(nebo zaokrouhlete nejvýše na 1 desetinné místo) || || 2014 || 2015 || 2016 || 2017 || 2018 Pracovní místa podle plánu pracovních míst (místa úředníků a dočasných zaměstnanců) || || 02 01 01 01 (v ústředí a v zastoupeních Komise) || 0,2 || 0,2 || 0,2 || 0,2 || 0,2 || FTE = 1,5 || FTE = 1,5 || FTE = 1,5 || FTE = 1,5 || FTE = 1,5 || XX 01 01 02 (při delegacích) || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 || XX 01 05 01 (v nepřímém výzkumu) || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 || 10 01 05 01 (v přímém výzkumu) || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 || Externí zaměstnanci (v přepočtu na plné pracovní úvazky: FTE)[30] || || XX 01 02 01 (SZ, ZAP, VNO z celkového rámce) || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 || XX 01 02 02 (SZ, ZAP, MOD, MZ a VNO při delegacích) || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 || XX 01 04 yy [31] || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 || || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 || || XX 01 05 02 (SZ, ZAP, VNO v nepřímém výzkumu) || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 || 10 01 05 02 (SZ, ZAP, VNO v přímém výzkumu) || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 || Jiné rozpočtové linie (upřesněte) || 0 || 0 || 0 || 0 || 0 || CELKEM || 0,2 || 0,2 || 0,2 || 0,2 || 0,2 || FTE = 1,5 || FTE = 1,5 || FTE = 1,5 || FTE = 1,5 || FTE = 1,5 Potřeby v oblasti
lidských zdrojů budou pokryty ze zdrojů GŘ, které jsou již
vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně
přeobsazeny v rámci GŘ, a případně doplněny z
dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout
v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová
omezení. Popis úkolů: Úředníci a dočasní zaměstnanci || Řídit provádění nařízení, mimo jiné prostřednictvím přípravy prováděcích aktů a aktů v přenesené pravomoci a zahájením vlastního hodnocení 3.2.4. Soulad se stávajícím víceletým
finančním rámcem Návrh/podnět je v souladu se stávajícím
víceletým finančním rámcem. 3.2.5. Příspěvky třetích
stran Návrh nepočítá se spolufinancováním od
třetích stran. 3.3. Odhadovaný dopad na
příjmy Návrh nemá žádné finanční dopady na
příjmy. [1] KOM(2010) 603, 27.10.2010. [2] KOM(2010) 2020, 3.3.2010. [3] http://ec.europa.eu/enterprise/policies/single-market-goods/free-movement-non-harmonised-sectors/car-registration/view_contributions_en.htm [4] Úř. věst. L 138,
1.6.1999, s. 57. [5] Úř. věst. L 263,
9.10.2007, s. 1. [6] Úř. věst. L 124,
9.5.2002, s. 1. [7] Rozsudek Soudního dvora ze dne 6. října 2011,
Philippe Bonnarde proti Agence de Services et de Paiement, Věc C-443/10. [8] Úř. věst. L 105,
23.4.1983, s. 59. [9] Rozsudek ze dne 20. září 2007, Komise Evropských
společenství proti Nizozemskému království, věc C-297/05. [10] Úř. věst. L 269,
21.10.2000, s. 34. [11] Úř. věst. L 389,
30.12.2004, s. 28. [12] Úř. věst. L 263,
7.10.2009, s. 11. [13] KOM(2010) 744, 16.12.2010. [14] Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13. [15] Úř. věst. C, , s. . [16] KOM(2010) 603, 27.10.2010. [17] Úř. věst. L 138, 1.6.1999, s. 57. [18] Úř. věst. L 389,
30.12.2004, s. 28. [19] Úř. věst. L 281,
23.11.1995, s. 31. [20] Úř. věst. L 8, 12.1.2001,
s. 1. [21] Úř. věst. 55, 28.2.2011,
s. 13. [22] Úř. věst. L 263, 9.10.2007,
s. 1. [23] Úř. věst. L 124, 9.5.2002,
s. 1. [24] V souladu se směrnicí Evropského parlamentu a
Rady 2000/53/ES ze dne 18. září 2000 o vozidlech s ukončenou
životností (Úř. věst. L 269, 21.10.2000, s. 34), ve znění
pozdějších změn. [25] ABM: řízení podle činností (Activity-Based
Management) – ABB: sestavování rozpočtu podle činností
(Acitivity-Based Budgeting). [26] RP = rozlišené prostředky / NRP = nerozlišené
prostředky. [27] ESVO: Evropské sdružení volného obchodu. [28] Kandidátské země a případně potenciální
kandidátské země západního Balkánu. [29] Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu
plnění programů EU a/nebo akcí (dřívější linie „BA“),
nepřímý výzkum, přímý výzkum. [30] SZ = smluvní zaměstnanec; ZAP = zaměstnanec
agentury práce; MOD = mladý odborník při delegaci; MZ = místní
zaměstnanec; VNO = vyslaný národní odborník. [31] Dílčí strop na externí pracovníky z operačních
prostředků (bývalé linie „BA“).