Help Print this page 

Document 52012DC0392

Title and reference
SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ Posílené partnerství Evropského výzkumného prostoru pro excelenci a růst

/* COM/2012/0392 final */
  • In force
Multilingual display
Text

52012DC0392

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ Posílené partnerství Evropského výzkumného prostoru pro excelenci a růst /* COM/2012/0392 final */


SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ

Posílené partnerství Evropského výzkumného prostoru pro excelenci a růst

(Text s významem pro EHP)

1.           EVP v novém hospodářském a politickém kontextu

Zlepšení výkonnosti evropského výzkumu s cílem podpořit růst a vytváření pracovních příležitostí

Měnou nové ekonomiky jsou znalosti. Pro dosažení trvalého hospodářského oživení a k zajištění postavení Evropy ve vznikajícím světovém pořádku je tudíž zásadní výzkumná a inovační kapacita na špičkové světové úrovni založená na silné veřejné vědecké základně.

Přímé zahraniční investice do výzkumu a vývoje se v EU drží na dané úrovni, oproti klesající tendenci u celkových přímých zahraničních investic v Unii[1]. Ukazatele vědecké kvality, excelence a dopadu však ukazují oslabování postavení EU v celosvětovém kontextu a pokračující odliv vědeckých talentů.

Komise navrhla pro program Horizont 2020 navýšení rozpočtu EU na výzkum a vývoj na 80 miliard EUR a členské státy se zavázaly k cíli EU do roku 2020 investovat do výzkumu průměrně 3 % HDP Unie. Aby se však maximalizovala návratnost této investice, musí Evropa zvýšit efektivitu, účinnost a excelenci svého veřejného výzkumného systému.

Proto je Evropský výzkumný prostor (EVP) jádrem strategie Evropa 2020 a její stěžejní politiky Unie inovací[2] a proto Evropská rada vyzvala k tomu, aby byl EVP dokončen do roku 2014[3]. Cílem Unie inovací je zajistit, aby nové výrobky a služby založené na znalostech výrazně přispívaly k hospodářskému růstu a vytváření pracovních příležitostí; k tomu je však nezbytně nutná vědecká základna na skutečně světové úrovni.

Jedním z hlavních cílů EVP je rovněž omezit odlivu mozků, zejména ze slabších regionů, jakož i potlačit velké regionální rozdíly ve výkonnosti výzkumu a inovací, a dosáhnout prostřednictvím inteligentní specializace excelence v celé Unii.

Stejně jako v případě návrhu Komise na program Horizont 2020 musí být toto vše dosaženo za pomoci pravidel a postupů, které jsou z hlediska uživatele co možná nejjednodušší.

Definice EVP – otevření a propojení výzkumných systémů v EU

EVP je založen na 27 vnitrostátních výzkumných systémech členských států, které jsou financovány z vnitrostátních daňových příjmů. Ty zůstanou oddělené do té míry, pokud to prospívá EU a jednotlivým členským státům a umožňuje to Evropě zúročit její vědeckou, kulturní a zeměpisnou rozmanitost. Je nezbytné, aby členské státy a regiony v souladu s inteligentní specializaci budovaly vlastní výzkumné systémy založené na svých silných stránkách. Aby však bylo možné dosáhnout globálně konkurenceschopného EVP, díky němuž by Evropa hrála vedoucí úlohu při řešení zásadních výzev a k němuž by přispívaly všechny členské státy, musejí být vnitrostátní systémy vůči sobě navzájem i vůči světu otevřenější, propojenější a více interoperabilní.

Tím vznikne jak větší míra konkurence, tak větší míra spolupráce. Konkurence zajišťuje, že finanční prostředky jsou přidělovány nejlepším výzkumným pracovníkům a týmům, zatímco spolupráce umožňuje nejlepším mozkům spolupracovat na urychlení pokroku v řešení zásadních výzev (stárnutí populace, energetická bezpečnost, mobilita, zhoršování životního prostředí atd.) a brání zbytečnému zdvojování vnitrostátních investic do výzkumu a infrastruktury.

S ohledem na otevřené inovace a povahu vědy, která dnes stále více spočívá na spolupráci, představuje dokončení EVP zároveň uskutečnění „páté svobody“[4] – volného pohybu výzkumných pracovníků a vědeckých poznatků, mimo jiné i digitální cestou[5]. Následující definice EVP je založena na Lisabonské smlouvě[6] a závěrech Evropské rady: jednotný, světu otevřený výzkumný prostor založený na vnitřním trhu, ve kterém se výzkumní pracovníci, vědecké poznatky a technologie volně pohybují a jehož prostřednictvím Unie a její členské státy posilují své vědecké a technologické základny, svou konkurenceschopnost a schopnost společně řešit zásadní výzvy.

Priority EVP

Na základě analýzy silných a slabých stránek evropských výzkumných systémů[7] a s ohledem na obecný cíl vyvolat do roku 2014 trvalé výrazné změny ve výkonnosti a účinnosti evropského výzkumu jsou priority EVP následující:

· účinnější vnitrostátní výzkumné systémy – včetně zvýšení konkurence ve vnitrostátním rámci a neklesajících či zvyšujících se investic do výzkumu,

· optimální nadnárodní spolupráce a konkurence – určování a provádění společných výzkumných programů týkajících se zásadních výzev, zvyšování kvality prostřednictvím celoevropské otevřené konkurence a vybudování a efektivní provozování klíčových výzkumných infrastruktur na celoevropském základě,

· otevřený trh práce pro výzkumné pracovníky – aby se zajistilo odstranění překážek mobility výzkumných pracovníků, jejich odborná přípravu a atraktivní kariéra,

· rovnost žen a mužů a zohlednění této zásady v oblasti výzkumu – aby přestalo plýtvání talentem, které si nemůžeme dovolit, aby se diverzifikovaly pohledy a přístupy v oblasti výzkumu a podporovala se excelence,

· optimální pohyb vědeckých poznatků, přístup k nim a jejich předávání, mimo jiné i prostřednictvím digitálního EVP – aby byl všem zaručen přístup ke znalostem a jejich využívání.

Dokončení EVP přinese zlepšení efektivity, kvality a dopadu a také nové příležitosti pro všechny členské státy. Je to příležitost pro členské státy, které vykazují horší výsledky, aby převzaly odpovědnost za reformu svých výzkumných systémů, pokročily v procesu inteligentní specializace a napomohly zmenšení rozdílů v oblasti inovací. Budou mít podporu programu Horizont 2020 a strukturálních fondů.

Vnější rozměr je zásadní a nedílnou součástí EVP zasahující do všech oblastí. Budeme se jím zabývat později během roku 2012 v rámci zvláštního sdělení o strategickém přístupu k posílení a zdůraznění mezinárodní spolupráce EU v oblasti výzkumu a inovací.

Současná situace

EVP nezačíná od nuly. Od roku 2000 už EU, členské státy, další zúčastněné země a zúčastněné strany dosáhly značných pokroků.

Příklady pokroku v budování EVP

K EVP postupně přispělo několik rámcových programů prostřednictvím přímých[8] i nepřímých akcí, včetně významných iniciativ Komise:

· Evropská rada pro výzkum zahrnující celoevropskou soutěž pro excelenci v oblasti pokročilého výzkumu

· sítě ERA-NET pro koordinaci evropských, vnitrostátních a regionálních výzkumných programů (např. E-Rare koordinující přibližně polovinu výzkumu vzácných onemocnění v Evropě)

· iniciativy podle článku 185, které spojují evropské, vnitrostátní a regionální úsilí do jednotných evropských programů (např. metrologická iniciativa EMRP sdružující 44 % celoevropských zdrojů v oblasti nauky o měření)

· akce Marie Curie, které umožnily mobilitu více než 60 000 výzkumných pracovníků

Iniciativy členských států:

· Aktivity směřující ke koordinované politice v oblasti výzkumných infrastruktur, např. zřízení Evropského strategického fóra pro výzkumné infrastruktury (ESFRI), které přineslo vůbec první evropský plán postupu pro výzkumné infrastruktury[9], a dvě evropské výzkumné infrastruktury[10], kterým byl udělen status konsorcia evropské výzkumné infrastruktury (ERIC[11]), přičemž mnoho dalších již bylo zahájeno či je ve stádiu příprav[12]

· společné plánování[13] s cílem řešit zásadní výzvy, které získává na síle a politické podpoře – např. dohoda členských států z roku 2010 o obecných zásadách týkajících se rámcových podmínek společného plánování ve výzkumu[14] – zvláštním případem je Evropská aliance pro energetický výzkum, která má provádět celoevropské výzkumné programy v rámci plánu SET[15]

· evropské partnerství pro výzkumné pracovníky[16], které vede ve stále větším počtu institucí ke zlepšenému řízení profesního postupu výzkumných pracovníků – to podpořilo přijetí Komisí navrhované Evropské charty pro výzkumné pracovníky a Kodexu chování pro přijímání výzkumných pracovníků[17] (dále jen „charta a kodex“), které několik členských států provedlo do svých vnitrostátních předpisů a vytvořilo podpůrné rámce[18], a to s pozoruhodnými výsledky

· společná práce na předávání znalostí[19], která pomohla zajistit, že členské státy přijaly politiky zaměřené na šíření znalostí

Znalostní a inovační komunity Evropského inovačního a technologického institutu pomáhají vytvořit celoevropská partnerství pro výzkum, inovace a vzdělávání – ta se mají stát součástí programu Horizont 2020.

Pokrok však nebyl v rámci různých dimenzí EVP a členských států rozložen rovnoměrně. Zatímco například výzkumné infrastruktury těžily z kombinace strategické orgánu, plánu postupu a regulace, zavádění společného plánování je nadále pomalé a nebylo dosaženo ani optimální úrovně konkurence. Rozdíly mezi vyspělejšími a zaostávajícími členskými státy jsou dále zvláště patrné v oblasti šíření znalostí a podmínek a perspektivy profesního postupu výzkumných pracovníků.

2.           Pragmatický přístup k dokončení EVP do roku 2014 – odpovědnost a akce

Vzhledem k časovému omezení je nejúčinnějším a nejpragmatičtějším přístupem pro dodržení termínu v roce 2014 posílené partnerství EVP – partnerství hlubší, širší a efektivnější, než je tomu dnes – mezi členskými státy, Komisí a organizacemi zúčastněných stran v oblasti výzkumu[20]. To znamená, že je třeba doplnit primární partnerství EVP mezi členskými státy a Komisí tím, že se vhodně systematicky zapojí organizace zúčastněných stran, jako je Science Europe (která spojuje organizace financující a provádějící výzkum).

Tato jasně vyjádřená úloha organizací zúčastněných stran v oblasti výzkumu je nová a důležitá. Je v souladu s jejich přáními, reakcemi na veřejnou konzultaci EVP i opakovanými výzvami ze strany Rady[21]. Navazuje na předchozí iniciativy zúčastněných stran jako např. plán postupu EVP vypracovaný Evropskou vědeckou nadací (ESF) / Evropskou asociací vedoucích pracovníků organizací zabývajících se financováním výzkumu a výzkumem (EUROHORC)[22] a řadu neformálních trojstranných sympozií[23] zahrnujících vysoké představitele členských států, organizací financujících výzkum a Komise, která organizovala EUROHORC a posléze Science Europe.

Tento přístup se zaměřuje na hlavní priority, je založen na odpovědnosti a zaměřen na akci a klade všem stranám za úkol dosáhnout v rámci jejich možností konkrétních zlepšení výzkumného systému EU.

Reformy a akce, které mají být pro každou prioritu do roku 2014 provedeny, jsou uvedeny dále:

2.1.        Účinnější vnitrostátní výzkumné systémy

Aby bylo možné co nejlépe zhodnotit veřejné prostředky investované do výzkumu, je nezbytně nutná otevřená konkurence na vnitrostátní úrovni. Mezi osvědčené postupy, kterých by v tomto ohledu měly všechny členské státy dosáhnout, patří:

· přidělování finančních prostředků prostřednictvím otevřených výzev k předkládání návrhů, které hodnotí panely složené z nezávislých domácích a zahraničních odborníků (vzájemné hodnocení, peer review[24]) – to podněcuje výzkumné pracovníky, aby dosáhli úrovně výkonnosti srovnatelné s mezinárodní konkurencí,

· posuzování kvality výzkumných organizací a týmů a hodnocení jejich výsledků jako základ rozhodování o financování institucí – část takového posouzení může tvořit vzájemné hodnocení a v dlouhodobém horizontu může vést k organizačním změnám.

Těmto dvěma přístupům je možné přikládat různou váhu, měly by však být jádrem rozhodování o financování výzkumu ve všech členských státech, abychom překonali rozdíly ve výkonnosti v různých státech EU.

Členské státy se vyzývají, aby:

· zavedly nebo posílily konkurenční financování na základě výzev k předkládání návrhů a institucionálního hodnocení jakožto hlavní způsoby přidělování veřejných financí na výzkum a inovace a aby v případě potřeby zavedly legislativní reformy

· zajistily, aby všechny veřejné orgány odpovědné za přidělování prostředků na výzkum uplatňovaly hlavní zásady mezinárodního vzájemného hodnocení (peer review)

Komise bude:

· podporovat vzájemné učení a výměnu osvědčených postupů mezi členskými státy týkající se odstraňování vnitrostátních právních a jiných překážek EVP u priorit uvedených v tomto sdělení

· v souladu s cíli politiky soudržnosti prostřednictvím platformy pro inteligentní specializaci podporovat členské státy a regiony při využívání strukturálních fondů k rozvoji výzkumné kapacity a strategií inteligentní specializace, včetně podpory společných výzkumných programů

· podporovat pracovní místa EVP, jejichž cílem je podpořit strukturální změny v institucích a zvýšit tak kvalitu jejich výzkumu na mezinárodní úroveň excelence

2.2.        Optimální nadnárodní spolupráce a konkurence

Společné řešení zásadních výzev

EU musí neodkladně a soudržně jednat, aby dosáhla úrovně úsilí a dopadu, jež jsou třeba k řešení zásadních výzev s omezenými veřejnými prostředky, které má výzkum k dispozici. Ve strategických výzkumných programech vyvinutých v rámci iniciativ společného plánování jsou uvedeny závazky členských států řešit zásadní výzvy, jak k tomu vyzývalo Lundské prohlášení z roku 2009[25] a Rada[26]. Společné plánování má rovněž potenciál lépe ukotvit spolupráci s mezinárodními partnery. Provádění těchto závazků však stále zaostává. Podstatou je umožnit nadnárodní výzkum a inovace tím, že se využije součinnosti mezi vnitrostátními a mezinárodními programy, přičemž se ovšem nevyužije přeshraniční financování jako takové, ale na úrovni EU se strategicky sladí různé vnitrostátní i jiné zdroje financí. Míra souladu je v současné době příliš nízká, než aby měla pro velké a složité výzvy vážný význam[27]. To je zčásti způsobeno rozdíly ve vnitrostátních pravidlech financování a výběru, ale je to rovněž otázka politické vůle.

Je třeba vytvořit podmínky k tomu, aby mohly všechny členské státy těžit z posílené přeshraniční spolupráce a konkurence prostřednictvím:

– vymezení společných priorit a společných výzkumných programů na základě iniciativ společného plánování a vstupů ze strategických prospektivních činností,

– provádění společných výzkumných programů pokud možno pomocí společných či alespoň synchronizovaných výzev mezi členskými státy založených na společných mezinárodních vzájemných hodnoceních (peer review), která vedou u všech návrhů ke srovnatelným výsledkům. Tím by se zajistila celoevropská konkurence, jejíž přínosy již členské státy všeobecně uznávají (téměř všechny se často účastní společných výzev ERA-NET a některé se právě proto rozhodly přidělovat vnitrostátní finanční prostředky výzkumným pracovníkům na rezervním seznamu ERV). Rovněž by se tak určily silné a slabé stránky států EU v jednotlivých oblastech, což by pomohlo členských státům v rozhodování, na co se mají specializovat,

– společné provádění a/nebo financování výzev k předkládání návrhů a projektů na základě dosavadních zkušeností a ustanovení o partnerství v rámci veřejného sektoru v programu Horizont 2020. K tomu je třeba, aby byla vnitrostátní pravidla pro financování uvedena do souladu a aby se přiblížila podobě společných evropských norem.

Kde je to náležité a vhodné, měly by se společné výzkumné programy provádět ve spolupráci se třetími zeměmi.

Členské státy se vyzývají, aby:

· zvýšily úsilí provádět společné výzkumné programy zaměřené na zásadní výzvy, sdílely informace o činnostech v dohodnutých prioritních oblastech a zajistily, aby v těchto oblastech byly přiděleny a na evropské úrovni strategicky sladěny odpovídající vnitrostátní finanční prostředky a aby se provádělo společné hodnocení ex post

· zajistily vzájemné uznávání hodnocení, která odpovídají mezinárodním normám peer review, jako základ pro vnitrostátní rozhodování o financování

· odstranily právní a jiné překážky pro přeshraniční interoperabilitu vnitrostátních programů a umožnily tak společné financování akcí včetně případné spolupráce se třetími zeměmi

Organizace zúčastněných stran v oblasti výzkumu se vyzývají, aby:

· se dohodly na společných zásadách financování – způsobilé náklady, podávání zpráv atd., aby vnitrostátní výzkumné programy byly kompatibilní, interoperabilní (přeshraničně) a pro výzkumné pracovníky jednodušší

· dále rozvíjely a využívaly modely pro přeshraniční spolupráci jako Lead-Agency, Money-Follows-Cooperation Line, Money-Follows-Researcher a další

· prosazovaly využití synchronizovaných výzev a pokud možno také jednotného společného mezinárodního vzájemného hodnocení (peer review) návrhů jako základu pro rozhodování o financování

Komise bude:

· v souladu se sdělením o partnerství v oblasti výzkumu a inovací[28] sledovat partnerství v rámci veřejného sektoru týkající se zásadních výzev, stimulovat je a účastnit se jich s cílem podporovat příspěvky členských států a zajistit těsnou koordinaci s příslušnými činnostmi v rámci programu Horizont 2020

· na základě informací, které poskytly členské státy, sledovat činnosti v dohodnutých prioritních oblastech s cílem určit silné a slabé stránky, nedostatky a zdvojování

· podporovat členské státy a organizace financující výzkum při provádění společných mezinárodních vzájemných hodnocení (peer review) a při stanovení společných norem financování – např. prostřednictvím známky EVP, která označuje osvědčené postupy v přeshraniční výzkumné činnosti

Efektivní investice do výzkumných infrastruktur a jejich účinné využití

Špičkový výzkum závisí na zařízeních a výzkumných infrastrukturách na světové úrovni, včetně elektronických infrastruktur založených na informačních a komunikačních technologiích. Takové výzkumné infrastruktury přitahují talenty a podněcují inovace a obchodní příležitosti. Zejména elektronické infrastruktury pak umožňují stále rozšířenější spolupráci na výzkumu náročném na objem dat prováděném geograficky vzdálenými týmy – tzv. eScience. K hlavním úkolům patří zajistit vnitrostátní závazky k provádění plánu ESFRI, dosáhnout maximálního poměru mezi kvalitou a cenou u investic na všech úrovních, překonat překážky pro výstavbu a provoz a zajistit výzkumným pracovníkům v celé Evropě otevřený přístup k výzkumným infrastrukturám. Unie inovací obsahuje závazek dokončit nebo zahájit do roku 2015 budování 60 % výzkumných infrastruktur označených v plánu ESFRI jako prioritní, které jsou v celoevropském zájmu. K tomu jsou třeba investice překračující možnosti jednotlivých zemí – proto je nezbytné společné využívání regionálních, vnitrostátních a unijních finančních prostředků, zejména pro infrastruktury ERIC, včetně decentralizovaných zařízení, která vyžadují účast co největšího počtu zemí s vnitrostátními a regionální kapacitami na světové úrovni.

Mnoho nových evropských výzkumných infrastruktur také využívá výhod zahraničního partnerství či jsou evropskými pobočkami celosvětových sítí. Je zásadní zajistit kontrolu nákladů a řízení globálních projektů. Těmito otázkami se zabývá skupina dvaceti největších světových ekonomik (G20) s aktivní účastí Komise.

Členské státy se vyzývají, aby: · potvrdily finanční závazky týkající se budování a provozování výzkumných infrastruktur ESFRI i světových, vnitrostátních a regionálních infrastruktur v celoevropském zájmu, zejména v rámci vypracovávání vnitrostátních plánů postupu a budoucích programů strukturálních fondů · odstranily právní a jiné překážky přeshraničního přístupu k výzkumným infrastrukturám Komise bude: · prostřednictvím programu Horizont 2020 podporovat přístup k infrastrukturám, jakož i probíhající celkovou integraci výzkumných infrastruktur EU, a zejména těch se statutem ERIC · podporovat členské státy, aby propojovaly plány pro výzkumné infrastruktury s plánem postupu ESFRI a se strategiemi pro inteligentní specializaci v rámci výzkumných a inovačních programů spolufinancovaných ze strukturálních fondů, a tak posílily schopnost znevýhodněných regionů poskytovat zázemí infrastrukturám v celoevropském a mezinárodním zájmu a podílet se na nich · podporovat programy odborné přípravy pro řízení takových infrastruktur · vyvíjet ve spolupráci s ESFRI, e-IRG[29] a dalšími zúčastněnými stranami chartu upravující přístup, kterou se stanoví společné normy a harmonizovaná pravidla přístupu a podmínky využívání výzkumných infrastruktur · pracovat s ESFRI na stanovení priorit pro provádění plánu postupu a poskytovat členským státům poradenství a pokyny ohledně překonávání právních, finančních či technických překážek v jeho provádění · určovat společně s ESFRI, e-IRG a dalšími zúčastněnými stranami společné zásady hodnocení, kritéria posouzení dopadu a kontrolní nástroje, které lze uplatnit u regionálních, vnitrostátních i evropských programů a pomoci tak spojovat finanční prostředky z různých zdrojů · pracovat s e-IRG s cílem podpořit sladění unijních a vnitrostátních přístupů k rozvoji a využívání e-infrastruktur

2.3.        Otevřený trh práce pro výzkumné pracovníky

Mobilita výzkumných pracovníků[30] přispívá k excelenci, avšak v cestě skutečného evropského trhu práce v oblasti výzkumu stojí několik překážek[31]. K těm nejvýznamnějším patří chybějící transparentní a otevřené přijímání pracovníků založené na zásluhách[32], kvůli čemuž je kariéra v oblasti výzkumu méně atraktivní a brzdí se mobilita, rovnost žen a mužů i výkonnost výzkumu.

Mobilitu by usnadnilo poskytnutí přístupu k vnitrostátním grantům pro osoby s jinou státní příslušností nebo nerezidenty a jejich přenosnost přes hranice států[33]. V některých případech tomu brání právní a administrativní překážky. Iniciativy jako „Money Follows Researcher“[34] ukazují, jak lze tyto překážky odstranit a jak mohou členské státy a výzkumné organizace zorganizovat přístup k vnitrostátním grantům a jejich přenositelnost, přičemž jednají v zájmu všech stran.

K dalším překážkám se řadí politiky lidských zdrojů, které vedou ke špatným kariérním vyhlídkám pro mladé vědce, nedostatečné uplatňování rovnosti žen a mužů, překážky v oblasti sociálního zabezpečení a nedostatečná mobilita mezi akademickou a podnikatelskou sférou, v důsledku čehož má pouze jeden ze šesti výzkumných pracovníků z akademické obce zkušenosti v soukromém sektoru[35]. Přetrvávají také překážky ve spravedlivém uznávání akademických diplomů.

Členské státy se vyzývají, aby: · odstranily právní a jiné překážky pro uplatnění otevřeného a transparentního přijímání pracovníků založeného na zásluhách · odstranily právní a jiné překážky bránící přeshraničnímu přístupu k vnitrostátním grantům a jejich přenositelnosti · podporovaly provádění prohlášení o závazku[36] s cílem poskytovat výzkumným pracovníkům koordinované personalizované informace a služby prostřednictvím celoevropské sítě EURAXESS[37] · podporovaly zřízení a vedení strukturovaných inovativních programů pro doktorská studia s uplatněním zásad pro inovativní doktorské programy[38] · vytvořily podpůrný rámec[39] pro provádění strategie lidských zdrojů pro výzkumné pracovníky zahrnující chartu a kodex[40] Organizace zúčastněných stran v oblasti výzkumu se vyzývají, aby: · uveřejňovaly všechna volná místa na portálu pracovních příležitostí EURAXESS s využitím společných profilů stanovených v evropském rámci pro profesní dráhu výzkumných pracovníků[41] · obsazovaly volná místa ve výzkumu v souladu s otevřenými a transparentními postupy přijímání založenými na zásluhách, které by odpovídaly úrovni obsazovaného místa podle základních zásad charty a kodexu a zahrnovaly i uchazeče ze třetích zemí · rozvíjely strategie pro podporu kariérního postupu výzkumných pracovníků v souladu se strategií lidských zdrojů pro výzkumné pracovníky · určily a prováděly zásady dostupnosti a přenositelnosti vnitrostátních grantů · poskytovaly strukturované doktorské programy na základě zásad pro inovativní doktorské programy · vytvořily a prováděly strukturované programy s cílem zvýšit mobilitu mezi průmyslovou a akademickou sférou[42] · Komise bude: · posilovat spolupráci a koordinaci v rámci sítě EURAXESS, aby se stala pro výzkumné pracovníky prostředkem, jak získat individuálně přizpůsobenou pomoc · podporovat ustanovení evropského akreditačního mechanismu založeného na chartě a kodexu pro řízení lidských zdrojů na vysokých školách a ve výzkumných institucích financovaných z veřejných prostředků · podporovat práci skupiny „průkopnických“ zemí s cílem dosáhnout automatického uznávání srovnatelných titulů[43] · přijímat iniciativy k odstranění překážek v sociálním zabezpečení pro výzkumné pracovníky v EU a dále usnadňovat vstup a pobyt výzkumných pracovníků ze třetích zemí pomocí: – sdělení, které vyjasní pravidla EU týkající se koordinace systémů sociálního zabezpečení pro skupiny pracovníků s vysokou úrovní mobility v rámci EU včetně výzkumných pracovníků – obnovení práce na směrnici o přenositelnosti důchodů, která stanoví minimální normy pro nabytí a udržení doplňkových důchodových práv[44] – podpory zúčastněným stranám při vytváření celoevropského doplňkového penzijního fondu či fondů pro výzkumné pracovníky, – přezkumu směrnice 2005/71/ES o zvláštním postupu při přijímání státních příslušníků třetích zemí pro účely vědeckého výzkumu.

2.4.        Rovnost žen a mužů a zohlednění této zásady v oblasti výzkumu

Navzdory vnitrostátním i evropským strategiím v oblasti rovnosti žen a mužů evropský výzkum stále trpí důsledky značných ztrát a neúčinného využívání vysoce kvalifikovaných žen. Roční nárůst počtu výzkumných pracovnic je méně než poloviční ve srovnání s ročním počtem vysokoškolských absolventek programů Ph.D. a stále je příliš málo žen ve vedoucích funkcích nebo těch, které se podílejí na rozhodování. V roce 2005 Rada stanovila cíl, podle nějž mělo být ve vedoucích pozicích špičkového výzkumu ve veřejném sektoru 25 % žen, avšak v roce 2009 vedly ženy pouze 13 % institucí vysokoškolského vzdělávání[45]. Příliš omezené zůstává nadále i začlenění dimenze rovnosti žen a mužů do navrhování, hodnocení a provádění výzkumu.

Hlavním úkolem je zlepšení ve všech těchto bodech, abychom dosáhli zvýšení kvality a významu výzkumu. Komise se již zavázala zajistit 40% zastoupení méně zastoupeného pohlaví ve všech svých expertních skupinách, panelech a výborech a tento závazek bude uplatňovat zejména v rámci programu Horizont 2020.

Členské státy se vyzývají, aby: · vytvořily právní a politické prostředí a poskytovaly pobídky pro: – odstranění právních a jiných překážek pro přijímání, udržení a kariérní postup výzkumných pracovnic v plném souladu s právními předpisy EU o rovnosti žen a mužů[46], – řešení nerovnováhy mezi muži a ženami v rozhodovacích procesech, – posílení dimenze rovnosti žen a mužů v rámci výzkumných programů · vstupovaly do partnerství s agenturami pro financování, výzkumnými organizacemi a vysokými školami s cílem posílit kulturní a institucionální změny týkající se rovnosti žen a mužů – charty, dohody o plánovaném výkonu, ocenění · zajistily alespoň 40% zastoupení méně zastoupeného pohlaví ve výborech, které hrají roli v přijímání pracovníků / kariérním postupu a ve vytváření a hodnocení výzkumných programů Organizace zúčastněných stran v oblasti výzkumu se vyzývají, aby: · prováděly institucionální změny týkající se řízení lidských zdrojů, financování, rozhodování a výzkumných programů prostřednictvím plánů pro rovnost žen a mužů, jejichž cílem je: – provádět posouzení dopadů / audity postupů a zvyklostí, které by odhalily předsudky založené na pohlaví, – provádět inovační strategie s cílem případné předsudky napravit, – stanovit cíle a sledovat pokrok prostřednictvím ukazatelů Komise bude: · podporovat rovnost žen a mužů a začlenění této dimenze do programů a projektů Horizont 2020 od jejich počátku přes průběh až po hodnocení, a to mimo jiné využíváním pobídek · v roce 2013 předkládat doporučení členským státům obsahující společné pokyny o institucionálních změnách na podporu rovnosti žen a mužů na vysokých školách a ve výzkumných institucích

2.5.        Optimální pohyb vědeckých poznatků, přístup k nim a jejich předávání

Výzkum a inovace těží z toho, když vědci, výzkumné instituce, podniky a občané mají přístup k stávajícím vědeckým poznatkům, sdílejí a využívají je a mohou včas vyjádřit svá očekávání nebo obavy ohledně těchto činností. Vzhledem k nerovnoměrnému pokroku politik členských států v této oblasti je jedním z hlavních úkolů všeobecně zavést otevřený přístup – tj. bezplatný internetový přístup k vědeckým publikacím a údajům financovaným z veřejných prostředků a jejich volné využívání. Obecněji je pro zvýšení hospodářského dopadu výzkumu třeba podporovat otevřené inovace, propojení výzkumu, podnikání a vzdělávání („trojúhelník znalostí“) jako prostřednictvím Evropského technologického institutu (ETI), a zejména pak předávání poznatků mezi veřejnými výzkumnými institucemi a soukromým sektorem při respektování práv duševního vlastnictví. Jelikož se k vytváření a předávání znalostí většinou využívají digitální prostředky, je rovněž třeba odstranit veškeré překážky zabraňující bezproblémovému internetového přístupu k digitálním výzkumným službám pro spolupráci, využívání výpočetní techniky a získávání vědeckých informací (e-Science) a k elektronickým infrastrukturám, a to prostřednictvím podpory digitálního EVP. Různé typy předávání a šíření znalostí a přístupu k nim by měly být uvážlivě začleněny rovněž do výzkumné spolupráce s třetími zeměmi.

Členské státy se vyzývají, aby: · definovaly a koordinovaly své politiky v oblasti přístupu k vědeckým informacím a jejich uchování[47] · zajistily, aby veřejný výzkum přispíval k otevřeným inovacím, a podporovaly předávání znalostí mezi veřejným a soukromým sektorem prostřednictvím vnitrostátních strategií pro předávání znalostí · sladily politiky přístupu a využívání týkající se výzkumných a vzdělávacích elektronických infrastruktur a souvisejících digitálních služeb pro výzkum a umožnily různé typy sdružování partnerů z veřejného a soukromého sektoru · přijaly a prováděly vnitrostátní strategie elektronické identity pro výzkumné pracovníky, které jim poskytnou nadnárodní přístup k digitálním výzkumným službám Organizace zúčastněných stran v oblasti výzkumu se vyzývají, aby: · přijímaly a prováděly opatření týkající se otevřeného přístupu k publikacím a údajům, které vznikly v rámci výzkumu financovaného z veřejných prostředků · zavedly a podporovaly používání elektronické identity a digitálních výzkumných služeb · zajistily optimální součinnost a propojení a strategická partnerství mezi akademickou sférou a průmyslem a vymezily společné kooperativní výzkumné programy pro co největší využití výsledků výzkumu · zlepšily uznávání a profesionalizaci činností souvisejících s předáváním znalostí a posílily roli středisek pro předávání znalostí Komise bude: · vytvářet otevřený přístup k vědeckým publikacím jakožto všeobecné pravidlo pro všechny projekty financované EU v programu Horizont 2020. V oblasti výzkumných údajů pracovat na pružném přístupu, který by zohlednil různé vědecké oblasti a zájmy podnikatelského sektoru · nadále financovat projekty týkající se otevřeného přístupu · přijímat sdělení a doporučení pro členské státy o přístupu k vědeckým informacím a jejich uchovávání v digitálním věku · navrhovat plán pro rozvoj elektronické infrastruktury s cílem podpořit e-Science prostřednictvím otevřeného přístupu k výzkumným nástrojům a zdrojům · podporovat činnosti, které zvyšují povědomí zúčastněných stran o otevřeném přístupu a e-Science · pomocí hodnocení stávajících iniciativ vytvářet komplexní politiku přístupu k otevřeným inovacím a předávání znalostí a konzultovat ji se zúčastněnými stranami · spolupracovat se zúčastněnými stranami na vývoji souboru vzorových dohod o konsorciích, které by zlepšily předávání znalostí · podporovat fórum členských států pro pravidelné informování a podávání zpráv o vnitrostátním vývoji v oblasti poskytování, zavádění a používání digitálních výzkumných služeb

3.           Podmínky úspěchu – politická vůle, odpovědnost, způsoby realizace a transparentnost

Členské státy – hlavní aktéři

Členské státy musí především provést nezbytné vnitrostátní reformy a vytvořit podmínky nutné pro dokončení EVP. Musí také podporovat provádění těchto reforem tím, že usnadní činnosti, za něž jsou odpovědné organizace financující a provádějící výzkum. Optimální provádění bude vyžadovat pracovní struktury a procesy jak trvalého charakteru, tak vytvořené ad hoc, a na nejvyšší úrovni také řízení Radou[48]. Toho lze zčásti dosáhnout přizpůsobením stávajících výborů a skupin EVP, jako je Výbor pro EVP, hlavní poradní orgán Rady a Komise pro politickou strategii EVP, jehož mandát má být revidován do konce roku 2012[49]. Členské státy musí rovněž hrát roli při sledování a hodnocení pokroku a při podpoře politického vedení v rámci každoročního cyklu evropského semestru.

Zúčastněné strany v oblasti výzkumu – rychlejší provádění

Organizace zúčastněných stran v oblasti výzkumu by měly v mezích svých možností a oblastí působnosti, které jim stanoví vnitrostátní orgány, převzít odpovědnost za činnosti EVP, které se jich dotýkají. Příslušné organizace zúčastněných stran v oblasti výzkumu budou vyzvány, aby s komisařkou podepsaly společné prohlášení vyjadřující v obecné rovině jejich ochotu spolupracovat na dokončení EVP. Měly by rovněž v memorandu o porozumění podepsaném společně s Komisí nebo v jednostranném prohlášení stanovit konkrétní činnosti EVP, jež budou provádět, jejich termíny, výstupy, veřejné zprávy o pokroku atd. a informovat své příslušné vnitrostátní orgány a jiné partnery.

Komise – posílená podpora

Komise provede výše uvedené činnosti, za které má odpovědnost, a v ostatních činnostech bude podporovat členské státy a organizace zúčastněných stran. Zajistí, aby program Horizont 2020 napomohl dotvoření a fungování EVP od roku 2014, a bude podporovat činnosti týkající se kariérního postupu a mobility výzkumných pracovníků, rovnosti žen a mužů, přeshraniční spolupráce, otevřeného přístupu, předávání znalostí a infrastruktur, které jsou v souladu s EVP. Zajistí inkluzivní rozvoj politiky EVP podporou strukturovaného dialogu s organizacemi zúčastněných stran v oblasti výzkumu a příslušnými subjekty občanské společnosti – např. v podobě specializované platformy zúčastněných stran.

Transparentní sledování

Přístup posíleného partnerství popsaný v tomto sdělení nenahrazuje právní předpisy ani jím není dotčeno právo Komise předkládat legislativní návrhy na základě nových ustanovení Smlouvy o fungování EU týkajících se EVP. Komise proto vytvoří spolehlivý kontrolní mechanismus EVP založený na ukazatelích[50] týkajících se všech činností, který bude sledovat reformy politik EVP a jejich provádění, s cílem poskytovat Radě, Evropskému parlamentu i vědecké obci transparentní údaje a rovněž jako základ pro svá příští rozhodnutí. Komise stanoví výchozí situaci roku 2012 s použitím oficiálních statistik a výsledků studií/průzkumů. První výroční zpráva o pokroku EVP v roce 2013, která bude předložena Radě a Evropskému parlamentu, bude tuto výchozí situaci porovnávat s činnostmi ohlášenými členskými státy v návaznosti na toto sdělení. Od roku 2014 bude Radě a Evropskému parlamentu předáváno úplné hodnocení pokroku. Pokud bude pokrok nedostatečný, budou zváženy různé možnosti včetně legislativních, které budou založeny na nových ustanoveních Smlouvy o fungování Evropské unie uvedených v připojeném posouzení dopadů. Sledování bude probíhat v úzkém sepjetí s evropským semestrem a v souladu s jinými relevantními kontrolními činnostmi – např. pro Unii inovací a Horizont 2020.

[1]               „Internationalisation of business investments in R&D and analysis of their economic impact“ (Internacionalizace podnikatelských investic do výzkumu a vývoje a analýza jejich hospodářského dopadu), připravovaná studie pro GŘ pro výzkum a inovace Komise.

[2]               KOM(2010) 546.

[3]               „Evropa potřebuje jednotný výzkumný prostor, aby přilákala talenty a investice. Zbývající nedostatky proto musí být rychle vyřešeny a Evropský výzkumný prostor dokončen do roku 2014, abychom vytvořili skutečný jednotný trh znalostí, výzkumu a inovací“ – závěry Evropské rady z února 2011 a z března 2012.

[4]               Závěry předsednictví Evropské rady 7652/1/08 z března 2008.

[5]               Tj. bezproblémově fungující internetový prostor pro pohyb znalostí a technologií – „digitální EVP“

[6]               Viz článek 179 Smlouvy o fungování Evropské unie.

[7]               Viz hodnocení dopadu ex ante, výsledky veřejné konzultace EVP na http://ec.europa.eu/research/era/ a stanovisko výboru pro Evropský výzkumný prostor 1215/11 z prosince 2011.

[8]               Vědecká podpora Společného výzkumného střediska (JRC) pro politiku EU.

[9]               http://ec.europa.eu/research/infrastructures/pdf/esfri-strategy_report_and_roadmap.pdf.

[10]             Průzkum o zdraví, stárnutí a odchodu do důchodu v Evropě na http://www.share-project.org/ a Společná infrastruktura jazykových zdrojů a technologií na http://www.clarin.eu/external/ (v březnu 2012 požádal o status ERIC také Evropský průzkum společenských věd).

[11]             http://ec.europa.eu/research/infrastructures/index_en.cfm?pg=eric.

[12]             V současné době se provádí deset ze 48 projektů plánu postupu ESFRI, např. v loňském roce byly zahájeny tři výzkumné infrastruktury v oblasti biologických věd – Analysis and Experimentation on Ecosystems (ANAEE), Systems Biology-Europe (ISBE) a EU Microbial Resource Research Infrastructure (MIRRI) (http://europa.eu/rapid/pressReleasesAction.do?reference=IP/11/522), zatímco dalších 16 by mohlo začít do konce roku 2012 (http://ec.europa.eu/research/infrastructures/index_en.cfm?pg=preparatory_phase_projects).

[13]             KOM(2008) 468; viz též portál společného plánování: http://ec.europa.eu/research/era/areas/programming/joint_programming_en.htm.

[14]             http://ec.europa.eu/research/ERA/docs/en/voluntary_guidelines.pdf, což bylo přivítáno závěry Rady 17166/10 z listopadu 2010.

[15]             www.eera-set.eu; KOM(2007) 723.

[16]             KOM(2008) 317 a závěry Rady 13671/08 ze září 2008.

[17]             Doporučení Evropské komise členským státům K(2005) 576 – charta stanoví rámec pro řízení profesního postupu výzkumných pracovníků; kodex podporuje otevřené a transparentní přijímání a hodnocení pracovníků.

[18]             Např. přezkum provádění strategie po třech letech u konkordátu ve Spojeném království (http://www.vitae.ac.uk/), březen 2012.

[19]             Založeno na doporučení Komise o řízení duševního vlastnictví při činnostech předávání znalostí a o kodexu správné praxe pro univerzity a veřejné výzkumné organizace, K(2008) 1329.

[20]             Federativní a zastupující orgány veřejných i soukromých účastníků výzkumu (zahrnující výzkumné pracovníky, vysoké školy, organizace zajišťující jejich financování a provoz) a jejich členové.

[21]             Závěry Rady 10231/08 z května 2008, 16767/08 z prosince 2008, 9956/09 z května 2009; usnesení Rady 17159/09 z prosince 2009, 10255/10 z května 2010.

[22]             2009 ESF/EUROHORC „Vision on a Globally Competitive ERA and their Road Map for Actions“ (Vize globálně konkurenceschopného EVP a plán postupu akce).

[23]             Lisabon 2009, Curych 2010, Tartu 2011, Bled 2012.

[24]             Základní zásady stanovené v „dobrovolných pokynech pro rámcové podmínky společného plánování ve výzkumu“, Výbor pro EVP (ERAC) – Skupina na vysoké úrovni pro společné plánování (GPC), 2010.

[25]             http://www.se2009.eu/polopoly_fs/1.8460!menu/standard/file/lund_declaration_final_version_9_july.pdf, k němuž se na konferenci švédského předsednictví Nový svět, nová řešení v červenci 2009 přihlásilo 350 výzkumných pracovníků, investorů, zástupci podnikatelského sektoru a politiků a který Rada vzala na vědomí – http://ue.eu.int/ueDocs/cms_Data/docs/pressData/en/intm/110310.pdf.

[26]             Závěry Rady 16127/09 z prosince 2009.

[27]             Nadnárodní finanční prostředky činily v roce 2010 pouze 0,8 % státních rozpočtových výdajů a dotací na výzkum a vývoj (GBAORD).

[28]             KOM(2011) 572.

[29]             e-Infrastructure Reflection Group (reflexní skupina pro elektronické infrastruktury), www.e-irg.eu.

[30]             V uplynulých třech letech pracovalo v zahraničí alespoň po dobu tří měsíců zhruba 30 % výzkumných pracovníků EU (EK, 2010).

[31]             Viz též evropský plán modernizace vysokoškolského vzdělávání KOM(2011) 567.

[32]             Odborná skupina Komise pro povolání výzkumného pracovníka 2012.

[33]             Zpráva Řídící skupiny pro lidské zdroje a mobilitu (SGHRM) EVP o přístupu ke grantům a jejich přenositelnosti 2012.

[34]             2009 ESF/EUROHORC „Vision on a Globally Competitive ERA and their Road Map for Actions“ (Vize globálně konkurenceschopného EVP a plán postupu akce).

[35]             Zpráva SGHRM EVP o profesním rozvoji výzkumných pracovníků 2012.

[36]             Tímto prohlášením členové sítě EURAXESS potvrzují cíle EURAXESS.

[37]             Ta propojuje čtyři činnosti (zaměstnanost, služby, práva a spojení) zaměřené na kariérní postup a mobilitu výzkumných pracovníků, http://ec.europa.eu/euraxess.

[38]             KOM(2011) 567; závěry Rady 126375 z listopadu 2011.

[39]             Zpráva SGHRM EVP o otázkách lidských zdrojů 2012.

[40]             http://ec.europa.eu/euraxess/index.cfm/rights/strategy4Researcher.

[41]             http://ec.europa.eu/euraxess/pdf/research_policies/Towards_a_European_Framework_for_Research_Careers_final.pdf.

[42]             Podobného druhu jako program Marie Curie „Industry-Academic Pathways and Partnerships“ a jeho budoucí nástupce v rámci programu Horizont 2020.

[43]             http://www.ehea.info/Uploads/(1)/Bucharest%20Communique%202012.pdf.

[44]             KOM(2012) 55.

[45]             SHE Figures 2009.

[46]             Viz směrnice 2006/54/ES.

[47]             Komise plánuje v této věci v brzké době přijmout sdělení a doporučení.

[48]             Rada se může rovněž opírat o každoroční ministerské konference EVP, které zahrnují přidružené země a podněty od Výboru pro EVP a Komise.

[49]             Usnesení Rady 10255/10 z května 2010.

[50]             Viz předběžný seznam v příloze připojeného pracovního dokumentu útvarů Komise o posouzení dopadů – např. podíl vnitrostátního veřejného rozpočtu na výzkum a vývoj přidělený na konkurenční financování projektů jako ukazatel účinnosti vnitrostátního výzkumného systému nebo podíl volných pracovních míst ve výzkumu pro celou EU na portálu EURAXESS jako ukazatel otevřeného přijímání pracovníků.

Top