Help Print this page 

Document 52010DC0245R(01)

Title and reference
SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ Digitální agenda pro Evropu

/* COM/2010/0245 f/2 */
  • In force
Multilingual display
Text

52010DC0245(01)

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ Digitální agenda pro Evropu /* COM/2010/0245 f/2 */


[pic] | EVROPSKÁ KOMISE |

V Bruselu dne 26.8.2010

KOM(2010) 245 v konečném znění/2

CORRIGENDUM:Annule et remplace le document COM(2010) 245 final du 19.05.2010Concerne toutes les versions linguistiques

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ

Digitální agenda pro Evropu

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ

Digitální agenda pro Evropu

OBSAH

1. Úvod 3

2. Akční oblasti Digitální agendy 7

2.1. Pulsující jednotný digitální trh 7

2.2. Interoperabilita a normy 15

2.3. Důvěra a bezpečnost 16

2.4. Přístup k rychlému a superrychlému internetu 19

2.5. Výzkum a inovace 22

2.6. Posílení digitální gramotnosti, dovedností a začlenění 25

2.7. Přínos IKT pro společnost EU 28

2.8. Mezinárodní aspekty Digitální agendy 35

3. Provádění a řízení 36

1. ÚVOD

Obecným cílem Digitální agendy je zajistit udržitelný hospodářský a sociální přínos jednotného digitálního trhu, založeného na rychlém a superrychlém internetu a interoperabilních aplikacích.

Krize zcela znehodnotila léta hospodářského a sociálního pokroku a odhalila strukturální nedostatky v evropském hospodářství. Dostat Evropu zpět na správnou cestu musí být v dnešní době prvořadým evropským cílem. Pro dosažení udržitelné budoucnosti již nestačí pouze krátkodobá vize. Vzhledem k problematice stárnutí obyvatelstva a otázce celosvětové soutěže se nám nabízí tři možnosti: pracovat usilovněji, pracovat déle či pracovat chytřeji. Pravděpodobně budeme muset pracovat všemi třemi uvedenými způsoby, avšak třetí možnost je jediným způsobem, jak Evropanům zajistit rostoucí životní úroveň. Pro dosažení tohoto cíle jsou v rámci Digitální agendy navrhována opatření, která je třeba urychleně přijmout, aby se Evropa dostala na správnou cestu směřující k inteligentnímu a udržitelnému růstu podporujícímu začlenění. Tyto návrhy připraví půdu pro dlouhodobější transformace, které s sebou neustále se zvyšující digitalizace ekonomiky a společnosti přinese.

V březnu 2010 zahájila Evropská komise strategii Evropa 2020[1] s cílem překonat krizi a připravit ekonomiku EU na úkoly příštího desetiletí. Strategie Evropa 2020 stanoví vizi pro dosažení vysoké úrovně zaměstnanosti, ekonomiky s nízkou produkcí uhlíku, produktivity a sociální soudržnosti; tato vize má být prováděna prostřednictvím konkrétních opatření na úrovni EU a vnitrostátní úrovni. Tento boj za růst a zaměstnanost si vyžaduje odpovědnost na nejvyšší politické úrovni a mobilizaci všech zúčastněných stran po celé Evropě.

Digitální agenda pro Evropu je jednou ze sedmi stěžejních iniciativ strategie Evropa 2020, která byla vypracována s cílem definovat klíčovou roli, kterou bude používání informačních a komunikačních technologií (IKT) muset hrát, pokud chce Evropa uspět ve svých ambicích stanovených na rok 2020[2].

Cílem této agendy je stanovit postup pro maximální využití sociálních a hospodářských možností IKT, zejména internetu, který je zásadní pro hospodářskou a sociální činnost: pro obchodování, práci, hru, komunikaci i možnost svobodného vyjadřování. Úspěšné provedení této agendy podnítí inovace a hospodářský růst a zlepší každodenní život jak pro občany, tak i pro podniky. Širší zavedení digitálních technologií a jejich účinnější využívání tak Evropě umožní vypořádat se s klíčovými výzvami a Evropanům přinese lepší kvalitu života, například díky lepší zdravotní péči, bezpečnějším a účinnějším řešením v dopravě, čistšímu životnímu prostředí, novým příležitostem v oblasti médií a snadnějšímu přístupu k veřejným službám a kulturnímu obsahu.

Odvětví IKT se 5 % přímo podílí na evropském HDP a jeho tržní hodnota představuje 660 miliard EUR ročně, avšak mnohem více přispívá k celkovému růstu produktivity (20 % přímo díky odvětví IKT a 30 % díky investicím v oblasti IKT). Tato skutečnost je důsledkem vysoké úrovně dynamiky a inovací spojených s tímto odvětvím a jeho stěžejní role ve změně způsobu fungování ostatních odvětví. Současně se zvýšil význam sociálního dopadu IKT – například skutečnost, že více než 250 milionů obyvatel v Evropě denně používá internet a prakticky všichni Evropané mají mobilní telefon, změnila životní styl.

Vývoj vysokorychlostních sítí má dnes stejný revoluční dopad, jako měl rozvoj elektrické energie a dopravních sítí před sto lety. S pokračujícím vývojem ve spotřební elektronice hranice mezi digitálními přístroji zvolna mizí. Služby se sbližují a přesouvají se z fyzického prostředí na digitální, a jsou tak obecně přístupné na jakémkoliv přístroji, ať je to smartphone, tablet PC, osobní počítač, digitální rádio či televize s vysokým rozlišením. Předpokládá se, že do roku 2020 bude téměř veškerý digitální obsah a digitální aplikace zprostředkovávány on-line.

Vysoký potenciál IKT lze zmobilizovat prostřednictvím dobře fungujícího účinného cyklu činností. Přitažlivý obsah a služby je třeba zprostředkovat v interoperabilním a bezhraničním internetovém prostředí. To stimuluje poptávku po vyšších rychlostech a kapacitách, což naopak vytváří obchodní příležitosti pro investice do rychlejších sítí. Zavádění a šíření rychlejších sítí zase otevírá cestu k inovačním službám využívajícím vyšších rychlostí. Tento proces je znázorněn ve vnějším kruhu obrázku 1 (viz níže).

Obrázek 1 : Efektivní cyklus digitální ekonomiky

[pic]

Tento tok činností se může z velké části sám posilovat. Vyžaduje obchodní prostředí, které posiluje investice a podnikání. Ale zatímco transformační síla IKT je zjevná, je třeba čelit i závažným výzvám, aby bylo možné tuto sílu využít. Ačkoliv se mnozí občané Evropy na základě celosvětové a bezhraniční technologie přiklání k digitálnímu způsobu života, nemohou se smířit s tím, že jednotný trh vytvořený před zavedením internetu je v on-line prostředí stále do významné míry neúplný. Požitek občanů, spotřebitelů či zaměstnanců z digitálních technologií kazí obavy o soukromí a bezpečnostní obavy, nedostatečný přístup k internetu, nedostatečná využívanost, nedostatek příslušných dovedností či nedostatečný přístup pro všechny. Evropané jsou frustrovaní, když IKT nesplňují příslib lepších veřejných služeb. Obávají se, že v souvislosti s tím, jak internet urychlil hospodářskou soutěž pro investice, zaměstnanost a hospodářský vliv na celosvětové úrovni, není Evropa dostatečně připravena na to, aby v tomto rostoucím odvětví znalostní ekonomiky byla úspěšná.

Na základě konzultací se zúčastněnými stranami a na základě náhledů uvedených v Granadské deklaraci i v usnesení Evropského parlamentu určila Komise sedm nejvýznamnějších překážek. Ty jsou uvedeny ve vnitřním kruhu obrázku 1 a jsou stručně popsány níže. Samy o sobě či společně mohou tyto překážky vážně ohrozit snahy o využívání IKT a jasně poukazují na potřebu ucelené a jednotné politické reakce na evropské úrovni. Rovněž nasvědčují tomu, že Evropa zaostává za svými průmyslovými partnery. V dnešní době se v porovnání s EU stahuje v USA čtyřikrát více hudby, a to z důvodu nedostatečného právního zajištění a roztříštěných trhů; 30 % Evropanů dosud nikdy nevyužilo internet; rozšíření vysokorychlostních sítí na bázi optických vláken dosahuje v Evropě pouze 1 %, zatímco v Japonsku je to 12 % a v Jižní Koreji 15 %; a výdaje EU na výzkum a vývoj v oblasti IKT jsou v porovnání s USA pouze 40%.

- Roztříštěné digitální trhy

Evropa je stále nesourodou směsicí vnitrostátních on-line trhů, a Evropané tak v důsledku problémů, které jsou řešitelné, nemohou využívat výhod jednotného digitálního trhu. Je zapotřebí, aby obchodní a kulturní obsah a služby překračovaly hranice; toho by mělo být dosaženo odstraněním regulačních překážek a usnadněním elektronických plateb a elektronické fakturace, snadnějším řešením sporů a zvýšením důvěry spotřebitelů. V rámci stávajícího regulačního rámce lze a je třeba udělat více pro to, aby byl vytvořen jednotný trh v odvětví telekomunikací.

- Nedostatečná interoperabilita

Evropa zatím nevyužívá maximálních výhod plynoucích z interoperability. Nedostatky v normalizaci, zadávání veřejných zakázek a koordinaci veřejných orgánů brání tomu, aby digitální služby a přístroje, které Evropané používají, působily společně tak, jak by měly. Digitální agenda může být úspěšně provedena jen tehdy, pokud budou její různé části a aplikace interoperabilní a založené na normách a otevřených platformách.

- Rostoucí kyberkriminalita a riziko nízké důvěry v sítě

Evropané se nezapojí do stále sofistikovanějších činností v on-line prostředí, pokud se budou domnívat, že oni sami či jejich děti se na sítě nemohou plně spolehnout. Evropa se proto musí zabývat otázkou nárůstu nových forem trestné činnosti – „kyberkriminality“ – která sahá od zneužívání dětí až po krádež identity a kybernetické útoky, a musí vypracovat odpovídající mechanismy. Zvýšený počet databází a nových technologií, které umožňují dálkovou kontrolu jedinců, zároveň představuje nové úkoly pro ochranu evropských základních práv v oblasti osobních údajů a soukromí. Internet se stal pro jednotlivce i celkovou evropskou ekonomiku natolik důležitou informační infrastrukturou, že je třeba zajistit odolnost a bezpečnost našich systémů a sítí IT vůči všem druhům nových hrozeb.

- Nedostatečné investice do sítí

Je třeba učinit více pro zavedení a šíření stále rychlejšího širokopásmového připojení pro všechny, a to prostřednictvím jak pevných, tak bezdrátových technologií, a usnadnit investice do nových velmi rychlých otevřených a konkurenceschopných internetových sítí, které budou jádrem budoucí ekonomiky. Musíme zaměřit naše kroky na vytváření správných podnětů pro soukromé investice, které budou doplněny o pečlivě zvážené veřejné investice, aniž bychom opět monopolizovali naše sítě, a rovněž musíme zlepšit přidělování spektra.

- Nedostatečný výzkum a inovace

Evropa i nadále nedostatečně investuje, nesjednocuje své úsilí, nevyužívá kreativitu MSP a nedaří se jí přeměnit intelektuální výhody výzkumu na konkurenční výhody tržně založených inovací. Musíme využít znalostí našich výzkumných pracovníků a vytvořit inovační prostředí, v němž IKT společnosti všech velikostí usazené v Evropě mohou vytvářet produkty světové kvality, které vyvolají poptávku. Proto se musíme zabývat neuspokojivým charakterem současného výzkumu a inovačního úsilí, a to podporou vyšší úrovně soukromých investic, lepší koordinací a spojením zdrojů, „usnadněním a urychlením“ přístupu digitálních MSP k finančním prostředkům Unie určeným na výzkum, podporou společných výzkumných infrastruktur a inovačních uskupení a vývoje norem a otevřených platforem pro nové aplikace a služby.

- Nedostatky v oblasti počítačové gramotnosti a počítačových dovedností

Evropa trpí rostoucím nedostatkem odborných znalostí v oblasti IKT a počítačové gramotnosti. V důsledku těchto nedostatků jsou mnozí občané vyloučeni z digitální společnosti a ekonomiky; uvedené nedostatky rovněž snižují velký multiplikační efekt, který má zavádění IKT při růstu produktivity. To si vyžaduje koordinovaný přístup, v jehož středu jsou členské státy a jiné zúčastněné strany.

- Promarněné příležitosti při řešení společenských výzev

Aby byl lépe využit plný potenciál IKT, měla by se Evropa zabývat některými z nejpalčivějších společenských výzev: změnou klimatu a dalšími tlaky na naše životní prostředí, problematikou stárnoucího obyvatelstva a rostoucích zdravotních nákladů, vývojem účinnějších veřejných služeb a zapojením zdravotně postižených osob, digitalizací evropského kulturního dědictví a jeho zpřístupněním této i budoucím generacím atd.

Digitální agenda pro Evropu vytváří rámec pro hlavní opatření, jejichž cílem je systematicky řešit těchto sedm problémových oblastí, a jako horizontální iniciativa protíná tři dimenze růstu uvedené ve strategii Evropa 2020. Uvedené problematické oblasti jsou podrobněji rozpracovány v jednotlivých níže uvedených oddílech a poukazují na naléhavou potřebu řešení identifikovaných jako soubor pozitivních opatření, jejichž cílem je podpořit sociální a hospodářskou činnost v Evropě. Komise bude i nadále obezřetně sledovat výskyt dalších překážek a bude na ně odpovídajícím způsobem reagovat.

Digitální agenda vyžaduje udržitelné odhodlání na úrovni EU i členských států (včetně regionální úrovně). Nemůže uspět bez významného podílu ostatních zúčastněných stran, včetně mladé digitální generace, která nás může hodně naučit. Tato agenda odráží stávající i předvídatelné problémy a příležitosti a bude se nadále vyvíjet s ohledem na zkušenosti a rychlé změny v technologii a společnosti.

2. Akční oblasti DIGITÁLNÍ AGENDY

2.1. PULSUJÍCÍ JEDNOTNÝ DIGITÁLNÍ TRH

Nastal čas, aby nový jednotný trh uplatnil přínosy digitálního věku.

Internet nezná hranice, avšak on-line trhy – celosvětové i v EU – jsou stále odděleny četnými překážkami, což brání přístupu nejen k celoevropským telekomunikačním službám, ale i k internetovým službám a obsahu, které by měly mít celosvětový ráz. Tato situace je neúnosná. Vytvoření atraktivního on-line obsahu a služeb a jejich volný oběh v EU i mimo ni je základem pro podnícení účinného cyklu poptávky. Neustálá roztříštěnost však brání evropské konkurenceschopnosti v digitální ekonomice. Není proto překvapením, že EU zaostává například na trzích s mediálními službami, a to s ohledem jak na dostupnost pro spotřebitele, tak na obchodní modely, které mohou v Evropě vytvořit pracovní příležitosti. Většina nedávných úspěšných internetových podniků (jako např. Google, eBay, Amazon a Facebook) byla vytvořena mimo Evropu[3]. I přes řadu klíčových právních předpisů upravujících jednotný trh v oblasti elektronického obchodu, elektronické fakturace a elektronických podpisů jsou transakce v digitálním prostředí i nadále příliš složité a předpisy jsou v členských státech prováděny nejednotně. Spotřebitelé a podniky se stále potýkají se značnou nejistotou ohledně svých práv a právní ochrany při obchodování on-line. Evropa je stále vzdálena od jednotného trhu s telekomunikačními službami. Je tudíž nutné zásadně aktualizovat jednotný trh tak, aby mohl být uveden do éry internetu.

Řešení těchto problémů si vyžaduje obsáhlé kroky v níže uvedených oblastech:

2.1.1. Zpřístu pňování obsahu

Spotřebitelé oprávněně očekávají, že budou mít přinejmenším tak účinný přístup k obsahu on-line, jako mají přístup v nedigitálním prostředí. Evropě chybí sjednocený trh v odvětví obsahu. Například ke zřízení celoevropské služby by hudební on-line obchod musel jednat s řadou subjektů pro správu práv v 27 zemích. Spotřebitelé mohou zakoupit CD v každém obchodě, avšak často nemohou koupit hudbu z on-line platforem v EU, protože licence na práva jsou udělovány na vnitrostátní úrovni. To je v rozporu s poměrně jednoduchým obchodním prostředím a distribučními kanály v jiných regionech, zejména v USA, a je odrazem jiných nejednotných trhů, jako například v Asii ( obrázek 2 ).

V zájmu zachování důvěry držitelů práv i uživatelů a v zájmu usnadnění přeshraničního udělování licencí je třeba zlepšit správu a transparentnost kolektivní správy práv a přizpůsobit je technologickému pokroku. Snadnější, jednotnější a technologicky neutrální řešení pro přeshraniční a celoevropské udělování licencí v audiovizuálním odvětví podnítí tvořivost a pomůže tvůrcům a zprostředkovatelům obsahu, což Evropanům přinese užitek. Taková řešení by měla zachovat smluvní svobodu držitelů práv. Držitelé práv by nebyli povinni udělovat licence pro všechna území v Evropě, ale mohli by svobodně omezovat své licence na určitá území a smluvně stanovit výši licenčních poplatků.

V případě potřeby budou prověřena dodatečná opatření, která zohlední zvláštnosti všech různých forem on-line obsahu. V této souvislosti Komise v této fázi nevylučuje ani neupřednostňuje žádné konkrétní řešení či právní nástroj. Těmito otázkami se rovněž zabýval profesor Monti ve své zprávě „A new strategy for the Single Market“ (Nová strategie pro jednotný trh), kterou předložil předsedovi Evropské komise dne 9. května 2010 a na kterou Komise naváže sdělením vydaným před začátkem léta 2010[4].

Díky tomu, že je digitální distribuce kulturního, novinářského a kreativního obsahu levnější a rychlejší, mohou autoři i poskytovatelé obsahu oslovit nové a větší publikum. Evropa musí pokročit ve vytváření a produkci digitálního obsahu a jeho distribuci na všech platformách. Evropa má například silné vydavatele, avšak je zapotřebí konkurenceschopnějších on-line platforem. To si vyžaduje inovační obchodní modely, které by poskytly přístup k obsahu a umožnily platbu mnoha různými způsoby, jež přináší rovnováhu mezi výnosy držitelů práv a přístupem široké veřejnosti k obsahu a znalostem. Právní předpisy nemusí být nutně zapotřebí, aby takové nové obchodní modely prosperovaly, pokud budou všechny zúčastněné strany spolupracovat na smluvním základě. Dostupnost široké a atraktivní legální nabídky on-line by rovněž byla účinnou odpovědí na pirátství.

Obrázek 2: Stahování hudby – úroveň v USA je v porovnání s EU čtyřikrát vyšší

[pic]

Zdroj: Screen Digest

Na prosazování trhů s on-line obsahem by se rovněž měly podílet orgány veřejné správy. Problematikou související se sbližováním právních předpisů by se měly zabývat všechny přezkumy veřejné politiky, včetně daňových záležitostí. Například vlády mohou stimulovat trhy s obsahem tím, že transparentně, účinně a nediskriminačně zpřístupní informace veřejného sektoru . To je důležitým zdrojem možného růstu inovačních on-line služeb. Opakované použití těchto informačních zdrojů bylo částečně harmonizováno[5], avšak vedle toho musí být veřejné subjekty povinny otevřít zdroje údajů pro přeshraniční aplikace a služby[6].

OPATřENÍ Komise přijme tato opatření: Klíčové opatření č. 1: Zjednodušit vypořádávání autorských práv, jejich řízení a přeshraniční udělování licencí, a to: posílením řízení, transparentnosti a celoevropského udělování licencí pro (on-line) správu práv na základě návrhu rámcové směrnice o kolektivní správě práv do roku 2010; vytvořením právního rámce, jehož cílem je usnadnit digitalizaci a šíření kulturních děl v Evropě na základě návrhu směrnice o osiřelých dílech do roku 2010 a vést dialog se zúčastněnými stranami za účelem přijetí dalších opatření týkajících se již nevydávaných děl, přičemž rámec bude doplněn o informační databáze práv; přezkoumáním směrnice o opakovaném použití informací veřejného sektoru do roku 2012, zejména s ohledem na oblast její působnosti a zásady o zpoplatnění přístupu a užívání. Další opatření: do roku 2012 podat po ukončení rozsáhlého dialogu se zúčastněnými stranami zprávu o potřebných dodatečných opatřeních přesahujících rámec kolektivní správy práv, která by občanům EU, poskytovatelům služeb on-line obsahu a držitelům práv umožnila využívat výhod plynoucích z plného potenciálu digitálního vnitřního trhu, včetně opatření na podporu přeshraničních a celoevropských licencí, aniž by v této fázi byla vyloučena či upřednostněna jakákoliv právní volba; do roku 2010 vydat v rámci přípravy výše uvedené zprávy zelenou knihu o příležitostech a výzvách v oblasti on-line distribuce audiovizuálních děl a jiného tvůrčího obsahu; na základě přezkumu směrnice o posílení práv duševního vlastnictví a po ukončení rozsáhlého dialogu se zúčastněnými stranami podat do roku 2012 zprávu o potřebných dodatečných opatřeních k posílení ochrany proti neustálému narušování práv duševního vlastnictví v on-line prostředí, v souladu se zárukami, které poskytují telekomunikační rámec a základní práva o ochraně údajů a soukromí. |

- 2.1.2. Zjednodušení on-line transakcí a přeshraničních transakcí

Evropští spotřebitelé stále nemohou využívat cenových výhod a výhod volby, které by měl jednotný trh nabízet, jelikož jsou transakce prováděné on-line příliš komplikované. Nejednotnost trhu rovněž omezuje poptávku po přeshraničních transakcích v elektronickém obchodu. U prováděných transakcí v elektronickém obchodu je méně než jedna z deseti přeshraniční a Evropané často považují za snadnější provést přeshraniční transakci s podnikem z USA než z jiné evropské země. Až 92 % spotřebitelů, kteří si pořizují zboží či služby přes internet, si je objednávají u domácích prodejců, a nikoli u přeshraničních. Technické či právní důvody, jako je odmítnutí zahraničních kreditních karet, jsou důvodem toho, že až 60 % přeshraničních nákupních zakázek provedených přes internet je neúspěšných. To zdůrazňuje naléhavost řešení regulačních překážek, které evropským podnikům brání v přeshraničním obchodu. Komise tyto překážky identifikovala ve sdělení o přeshraničním elektronickém obchodu mezi podniky a spotřebiteli v EU[7].

Evropa má společnou měnu, avšak trh elektronických plateb a elektronické fakturace je stále rozdělen státními hranicemi. Pouze v integrovaném platebním trhu budou podniky a spotřebitelé moci spoléhat na bezpečné a účinné platební metody[8]. Z tohoto důvodu by měl být bez prodlení dokončen jednotný prostor plateb v eurech (SEPA) . Systém SEPA rovněž poskytne zaváděcí platformu pro služby s přidanou hodnotou, které s takovými platbami souvisí, jako například pro vypracování evropského rámce elektronické fakturace.

Nová směrnice o elektronických penězích[9] by měla být rychle provedena, aby noví účastníci trhu mohli nabízet inovační řešení v oblasti elektronických peněz (například mobilní peněženky) bez ztráty ochrany finančních prostředků spotřebitelů. Tento nový trh by do roku 2012 mohl mít objem až 10 miliard EUR.

Technologie elektronické totožnosti (eID) a autentizační služby jsou pro transakce na internetu v soukromém i veřejném sektoru zásadní. V dnešní době je nejběžnějším způsobem autentizace používání hesel. U mnohých aplikací může být tato praxe postačující, ale stále více jsou zapotřebí bezpečnější řešení[10]. Jelikož se bude nabízet řada řešení, mělo by odvětví za podpory politických opatření – zejména služeb elektronické veřejné správy – zajistit interoperabilitu na základě norem a otevřených vývojových platforem.

OPATřENÍ Komise přijme tato opatření: Klíčové opatření č. 2: Zajistit dokončení jednotného prostoru plateb v eurech (SEPA), případně prostřednictvím závazných právních opatření, která stanoví konečné datum přechodu do roku 2010, a usnadnit vytvoření interoperabilního evropského rámce elektronické fakturace prostřednictvím sdělení o elektronické fakturaci a zřízením fóra zahrnujícího řadu zúčastněných stran. Klíčové opatření č. 3: Navrhnout v roce 2011 revizi směrnice o elektronických podpisech s cílem poskytnout právní rámec pro přeshraniční uznávání a interoperabilitu bezpečných systémů elektronické autentizace. Další opatření: Do konce roku 2010 zhodnotit dopad směrnice o elektronickém obchodu na on-line trhy a učinit konkrétní návrhy. Členské státy by měly: rychle a soudržně provést klíčové směrnice podporující jednotný digitální trh, včetně směrnice o službách, směrnice o nekalých obchodních praktikách a telekomunikačního rámce; do roku 2013 provést ve vnitrostátním právu směrnici o DPH[11], která zajišťuje rovnocenné nakládání s tištěnými i elektronickými fakturami. |

- 2.1.3. Vytváření digitální důvěry

Na základě práva EU požívají občané v Unii v dnešní době řadu práv relevantních v digitálním prostředí, jako je například svoboda projevu a informací, ochrana osobních údajů a soukromí, požadavky na transparentnost a všeobecné telefonní a funkční internetové služby a minimální kvalita služeb.

Tato práva jsou však rozptýlená v nejrůznějších zákonech a jejich pochopení není vždy jednoduché. Uživatelé musí být schopni nalézt jednoduchá, kodifikovaná vysvětlení svých práv a povinností, stanovených transparentním a pochopitelným způsobem, např. prostřednictvím on-line platforem, které vychází z prototypu příručky eYou Guide[12].

Nedostatek důvěry v on-line prostředí v tomto okamžiku vážně brání rozvoji evropské on-line ekonomiky. Lidé, kteří si v roce 2009 po internetu nic neobjednali, uvedli jako hlavní tyto důvody: obavy v souvislosti s bezpečností platby, soukromím a důvěrou ( obrázek 3 , viz níže). Cílem probíhajícího všeobecného přezkumu regulačního rámce upravujícího ochranu údajů je modernizovat veškeré relevantní právní nástroje tak, aby se vypořádaly s problémy globalizace a vytvořily technologicky neutrální způsoby zvýšení důvěry posílením práv občanů.

Obrázek 3: Důvody, proč nenakupovat on-line (% osob, které si v roce 2009 po internetu nic neobjednaly)

[pic]

Zdroj: Eurostat, průzkum využívání IKT v domácnostech a jednotlivci v rámci Společenství v roce 2009.

Spotřebitelé nebudou nakupovat on-line , pokud se budou domnívat, že jejich práva nejsou jasně vymezená a chráněná. Ačkoliv směrnice o elektronickém obchodu stanoví pro poskytovatele služeb informační společnosti požadavky transparentnosti a informovanosti a zavádí minimální informační požadavky na obchodní komunikace[13], je třeba situaci pečlivě sledovat a zajistit dodržování informačních požadavků.

Směrnice o nekalých obchodních praktikách[14] a směrnice o uvádění finančních služeb pro spotřebitele na trh na dálku[15] situaci do určité míry napraví. Navrhovanou směrnici o právech spotřebitelů[16] je třeba přijmout rychle, aby si spotřebitelé i obchodní subjekty vytvořili důvěru v přeshraniční nákupy on-line. Komise se však bude zabývat i tím, jak zlepšit práva spotřebitelů při nákupu digitálních produktů. Přeshraniční on-line transakce lze rovněž zjednodušit zvýšenou soudržností evropského smluvního práva na základě vysoké úrovně ochrany spotřebitelů. V rámci celé EU Komise rovněž zahájí strategii ke zlepšení systémů alternativního řešení sporů, navrhne celounijní on-line nástroj pro řešení sporů v elektronickém obchodu a zdokonalí přístup k justici on-line. Vedle toho by mohla být zlepšena možnost srovnání spotřebních cen (např. pomocí referenčního srovnávání, testování produktů či internetových stránek porovnávajících ceny), čímž by se podnítila hospodářská soutěž a posílila ochrana spotřebitele.

Existuje prostor pro vybudování důvěry vytvořením on-line značek důvěry EU pro maloobchodní internetové stránky. Komise předpokládá, že se touto myšlenkou bude zabývat v konzultaci se všemi zúčastněnými stranami.

OPATřENÍ Komise přijme tato opatření: Klíčové opatření č. 4: Do konce roku 2010 přezkoumat regulační rámec EU upravující ochranu údajů za účelem posílení důvěry jednotlivců a posílení jejich práv. Další opatření: do roku 2012 navrhnout nepovinný smluvní právní nástroj doplňující směrnici o právech spotřebitelů, jehož cílem je překonat nejednotnost smluvního práva, zejména s ohledem na on-line prostředí; do roku 2011 prozkoumat na základě zelené knihy iniciativy v oblasti alternativního řešení sporů pro spotřebitele v EU s cílem předložit do roku 2012 návrhy na celounijní on-line systém pro řešení sporů u transakcí v elektronickém obchodu; prozkoumat návrhy v oblasti kolektivního odškodnění vycházející z konzultací se zúčastněnými stranami; do roku 2012 vydat kodex EU upravující on-line práva, který by jasně a dostupně shrnul stávající digitální uživatelská práva v EU. Zároveň by se v koordinaci s evropskou sítí agentur pro ochranu spotřebitele každoročně provedla inventura případů porušování on-line práv na ochranu spotřebitele a kodex by byl doplněn o příslušná donucovací opatření; do roku 2012 vytvořit platformu zúčastněných stran pro on-line značky důvěry EU, zejména pro maloobchodní internetové stránky. |

- 2.1.4. Posílení jednotného trhu telekomunikačních služeb

Evropské trhy telekomunikací jsou dnes rozděleny na základě členských států a jejich číslování, udělování licencí a režimy přidělování spektra jsou spíše než celoevropské čistě vnitrostátní. Tato vnitrostátní uspořádání jsou stále více vystavena celosvětové hospodářské soutěži a internetu.

První prioritou Komise bude rychlé a ucelené provedení pozměněného regulačního rámce , společně s větší koordinací využívání spektra a v případě potřeby harmonizace pásem spektra za účelem vytvoření úspor z rozsahu u trhů se zařízeními a službami. Jelikož jednotný trh vyžaduje, aby podobné regulační otázky byly řešeny odpovídajícím podobným způsobem, bude prvořadým úkolem Komise poskytnutí pokynů ohledně klíčových regulačních konceptů v rámci pravidel o elektronických komunikacích, zejména v oblasti nákladových metodologií a nediskriminace. Komise bude rovněž hledat trvalá řešení pro hlasové a datové roamingové služby do roku 2012.

Komise rovněž využije poznatků nově vytvořeného Sdružení evropských regulačních orgánů v oblasti elektronických komunikací při překonávání překážek, které evropským podnikům a občanům brání v co nejlepším využití přeshraničních elektronických komunikačních služeb. Například zlepšená harmonizace vnitrostátních systémů číslování na základě stávajícího rámce by evropským výrobcům a prodejcům pomohla v tom, že by prodejní služby, služby po prodeji a zákaznické služby byly poskytovány na jednom celoevropském čísle, zatímco lepší fungování společensky užitečných čísel (např. čísel v rozsahu 116 používaných pro horké linky pro případy pohřešovaných dětí) přinese užitek občanům. Obdobným způsobem pobídne hospodářskou soutěž a posílí ochranu spotřebitele zlepšená možnost srovnání (např. pomocí referenčního srovnávání) uživatelských a spotřebitelských cen.

A na závěr zhodnotí Komise na základě mj. praktických informací od zúčastněných stran společensko-hospodářské náklady neexistence evropské dimenze na telekomunikačních trzích , zdůrazní výhody lépe integrovaného trhu a navrhne vhodné kroky ke snížení těchto nákladů.

OPATřENÍ Komise přijme tato opatření: do roku 2011 navrhne opatření k lepší harmonizaci číslovacích zdrojů pro poskytování obchodních služeb v celé Evropě; na základě evropského programu politiky rádiového spektra[17] bude koordinovat technické a regulační podmínky platné pro používání spektra a v případě nutnosti harmonizovat pásma spektra tak, aby bylo dosaženo úspor z rozsahu na trzích se zařízeními a aby spotřebitelé po celé EU mohli využívat stejná zařízení a stejné služby; do roku 2011 provede šetření nákladů neexistence evropské dimenze na telekomunikačních trzích s cílem přijmout další opatření na posílení výhod jednotného trhu. |

- 2.2. Interoperabilita a normy

Pro vytvoření skutečně digitální společnosti je zapotřebí účinné interoperability mezi produkty a službami v oblasti IT.

U internetu je nejlépe patrné, jakou moc má technická interoperabilita . Díky jeho otevřené struktuře mají miliardy lidí na celém světě přístup k interoperabilním přístrojům a aplikacím. Aby však bylo možné plně využít výhod zavádění IKT, je třeba dále posílit interoperabilitu mezi přístroji, aplikacemi, registry údajů, službami a sítěmi.

2.2.1. Zlepšení normalizace v oblasti IKT

Evropský normalizační rámec musí dohnat rychle se vyvíjející technologické trhy, protože normy jsou pro interoperabilitu zásadní. Komise bude pokračovat v přezkumu evropské politiky normalizace a ověří dopad své bílé knihy „Modernizace normalizace v oblasti informačních a komunikačních technologií v EU“[18] a souvisejících veřejných konzultací. V souvislosti se zvýšeným počtem IKT norem vypracovaných některými globálními fóry a konsorcii a jejich rostoucím významem je důležitým cílem umožnění jejich používání v právních předpisech a zadávání veřejných zakázek.

Vedle toho by mohly pokyny k transparentním pravidlům o zveřejňování informací ex-ante v případě základních práv duševního vlastnictví a v případě podmínek udělování licencí v kontextu normalizace, které je třeba poskytnout zejména v nadcházející reformě normalizační politiky EU, jakož i v aktualizovaných antimonopolních pravidlech pro dohody o horizontální spolupráci, přispět ke snížení licenčních poplatků za používání norem, a tudíž i k nižším nákladům na vstup na trh.

2.2.2. Prosazování lepšího využívání norem

Veřejné orgány by měly co nejlépe využít veškeré příslušné normy při nákupu hardwaru, softwaru a IT služeb, například volbou norem, které mohou být uplatněny všemi zúčastněnými dodavateli, což umožní větší hospodářskou soutěž a sníží riziko patové situace.

2.2.3. Posílení interoperability prostřednictvím koordinace

Klíčovým krokem k prosazování interoperability mezi veřejnými správami bude přijetí ambiciózní evropské strategie pro interoperabilitu a evropského rámce interoperability , které mají být vypracovány v rámci programu ISA (řešení interoperability pro evropské orgány veřejné správy[19]), ze strany Komise.

Jelikož ne všechny všudypřítomné technologie jsou založeny na normách, vyvstává v takových oblastech riziko, že se výhody interoperability ztratí. Komise prozkoumá proveditelnost opatření, která by mohla vést významné aktéry trhu k tomu, že budou poskytovat licence na informace o interoperabilitě . Zároveň bude Komise prosazovat inovaci a hospodářskou soutěž.

OPATřENÍ Komise přijme tato opatření: Klíčové opatření č. 5: V rámci přezkumu normalizační politiky EU navrhnout do roku 2010 právní opatření k interoperabilitě v oblasti IKT s cílem přetvořit pravidla provádění IKT norem v Evropě a umožnit používání některých norem vypracovaných IKT fóry a konsorcii. Další opatření: prosazovat příslušná pravidla pro základní práva duševního vlastnictví a udělování licencí v oblasti normalizace, včetně pravidel o zveřejňování informací ex-ante, zejména prostřednictvím pokynů do roku 2011; vydat v roce 2011 sdělení, kterým se poskytují pokyny k vazbě mezi normalizací v oblasti IKT a zadáváním veřejných zakázek, jež by měly orgánům veřejné správy pomoci využívat normy při prosazování účinnosti a snižování možnosti patové situace; prosazovat interoperabilitu přijetím evropské strategie pro interoperabilitu a evropského rámce interoperability do roku 2010; prozkoumat proveditelnost opatření, která by mohla vést významné aktéry trhu k tomu, že budou poskytovat licence na informace o interoperabilitě, a do roku 2012 v této souvislosti podat zprávu. Členské státy by měly: do roku 2013 zavést evropský rámec interoperability na vnitrostátní úrovni; splnit do roku 2013 závazky přijaté v oblasti interoperability a norem v deklaracích z Malmö a Granady. |

- 2.3. Důvěra a bezpečnost

Evropané nepřijmou technologii, které nedůvěřují – digitální věk není ani „velký bratr“, ani „kybernetický divoký západ“.

Uživatelé se musí po internetu pohybovat bezpečně a jistě. Stejně jako v reálném světě, ani v počítačovém světě nemůže být trestná činnost tolerována. Pokud by navíc nebyly nové technologie zcela spolehlivé, neexistovaly by některé z nejinovativnějších a nejpokročilejších služeb on-line, jako je elektronické bankovnictví a elektronické zdravotnictví. Internet se prozatím ukázal jako pozoruhodně bezpečný, odolný a stabilní, ale sítě informačních technologií a koncová zařízení koncových uživatelů zůstávají zranitelné vůči velkému množství nově vznikajících hrozeb: nevyžádané e-maily (spamy) se v posledních letech rozmnožily do té míry, že zahlcují e-mailový provoz na internetu – dle různých odhadů činí 80 až 98 % všech přenášených e-mailů[20] – a kromě toho šíří rozmanité viry a škodlivý software. Přibývá také případů krádeže identity a internetových podvodů. Útoky se stávají čím dál promyšlenější (trojské koně, botnety atd.) a často jsou motivovány finančními zájmy. Mohou být též motivovány politicky, jak ukázaly nedávné kybernetické útoky namířené proti Estonsku, Litvě a Gruzii.

Vypořádat se s těmito hrozbami a posilovat bezpečnost v digitální společnosti je společným úkolem jednotlivců, stejně jako soukromých a veřejných subjektů doma i na celém světě. Například k boji proti sexuálnímu zneužívání a dětské pornografii je možné vytvořit platformy varování na vnitrostátní úrovni i na úrovni EU a zároveň přijímat opatření s cílem odstranit škodlivý obsah a zabránit jeho sledování. Nezbytné jsou také vzdělávací činnosti a osvětové kampaně pro širší veřejnost. V tomto ohledu může EU a členské státy vynaložit větší úsilí a například v rámci programu Bezpečnější internet (Safer Internet) poskytovat informace a vzdělání dětem a rodinám o bezpečnosti na internetu a rovněž analyzovat, jaký dopad má používání digitálních technologií na děti. Je také třeba povzbudit průmysl k tomu, aby vyvíjel a zaváděl samoregulační systémy, zvláště co se týče ochrany nezletilých, kteří využívají jeho služeb.

Právo na soukromí a na ochranu osobních údajů jsou v EU základní práva, která musejí být – i na internetu – účinně prosazována nejrůznějšími prostředky, od širokého uplatňování zásady „ochrany soukromí již od návrhu“ (Privacy by Design)[21] v příslušných IKT po případné odrazující sankce. Revidovaný rámec EU pro elektronické komunikace objasňuje druhy odpovědnosti síťových provozovatelů a poskytovatelů služeb, mezi něž patří povinnost oznamovat porušování ochrany osobních údajů. Přezkum obecného rámce ochrany údajů, který byl nedávno zahájen, se bude zabývat možným rozšířením této povinnosti oznamovat porušování ochrany údajů. Síť spolupráce v oblasti ochrany spotřebitele (CPC) posílí provádění zákazu nevyžádaných obchodních sdělení (spamu).

Účinné a rychlé provedení akčního plánu EU na ochranu kritické informační infrastruktury[22] a Stockholmského programu[23] přinese širokou škálu opatření na ochranu sítí a informací a pro boj proti kyberkriminalitě. Například pro reakci v reálném čase by měla být v Evropě, včetně evropských institucí, vytvořena rozsáhlejší a dobře fungující síť skupin pro reakci na počítačové hrozby (CERT). Spolupráce mezi CERT a orgány pro vymáhání práva má zásadní význam, a proto by měl být posílen systém kontaktních bodů za účelem předcházení kyberkriminalitě a zlepšení reakcí v nouzových situacích, jako jsou kybernetické útoky. Evropa také potřebuje strategii správy identit[24], zvláště pro bezpečné a účinné služby elektronické veřejné správy.

V zájmu účinného boje s ohrožením bezpečnosti a ke zmírnění takových hrozeb je třeba, aby spolupráce příslušných aktérů byla organizována na celosvětové úrovni. Diskuze v tomto směru se mohou stát součástí debaty o správě internetu. V operativní rovině by se mělo přistoupit k mezinárodně koordinovaným cíleným akcím na ochranu informací a ke společné akci v boji proti počítačové kriminalitě, za podpory obnovené Evropské agentury pro bezpečnost sítí a informací (ENISA).

OPATřENÍ Komise přijme tato opatření: Klíčové opatření č. 6: v roce 2010 představit opatření zaměřená na posílenou politiku bezpečnosti sítí a informací a její vysokou úroveň, včetně takových legislativních iniciativ jako modernizování Evropské agentury pro bezpečnost sítí a informací (ENISA) a opatření umožňující rychlejší reakce v případě kybernetických útoků, zahrnující CERT pro instituce EU; Klíčové opatření č. 7: do roku 2010 představit opatření, včetně legislativních iniciativ, k potírání kybernetických útoků na informační systémy a do roku 2013 odpovídající pravidla o soudní příslušnosti v kyberprostoru na evropské i mezinárodní úrovni. Další opatření: do roku 2012 vytvořit evropskou platformu pro varování před kyberkriminalitou; do roku 2011 prozkoumat možnost vytvoření evropského centra pro boj proti kyberkriminalitě; spolupracovat se zúčastněnými stranami z celého světa zvláště na posílení globálního řízení rizik v digitálním i fyzickém světě a podnikat mezinárodně koordinované cílené akce proti kyberkriminalitě a ohrožení bezpečnosti; od roku 2010 podporovat v celé Evropě cvičení připravenosti týkající se kybernetické bezpečnosti, jako součást modernizace regulačního rámce EU pro ochranu osobních údajů[25] směrem k větší soudržnosti a právní jistotě prostudovat možnost rozšířit ustanovení týkající se oznamování porušení bezpečnosti; do roku 2011 poskytnout pokyny k provádění nového telekomunikačního rámce s ohledem na ochranu soukromí a osobních údajů jednotlivců; podpořit kontaktní místa pro oznamování nedovoleného obsahu na internetu (horké linky) a osvětové kampaně o bezpečnosti na internetu pro děti na vnitrostátní úrovni a podpořit spolupráci a sdílení příkladů nejlepší praxe v této oblasti po celé Evropě; podporovat dialog se zúčastněnými stranami z různých odvětví a samoregulaci evropských i světových poskytovatelů služeb (např. platforem pro vytváření sociálních sítí, mobilních operátorů), zvláště co se týče nezletilých, kteří využívají jejich služeb. Členské státy by měly: vytvořit do roku 2012 dobře fungující síť CERT na vnitrostátní úrovni pokrývající celou Evropu; od roku 2010 ve spolupráci s Komisí provádět simulace rozsáhlých útoků a vyzkoušet strategie zmírňování dopadů; plně zrealizovat horké linky pro oznamování nevhodného nebo škodlivého obsahu na internetu, organizovat osvětové kampaně o bezpečnosti na internetu pro děti, nabídnout vyučování bezpečnosti na internetu ve školách a podpořit poskytovatele internetových služeb, aby přijali samoregulační opatření ohledně bezpečnosti dětí na internetu do roku 2013; počínajíce rokem 2010 zřídit vnitrostátní platformy varování nebo je přizpůsobit platformě pro varování před kyberkriminalitou řízené Europolem do roku 2012. |

- 2.4. Přístup k rychlému a superrychlému internetu

K tomu, aby hospodářství spolehlivě rostlo a vytvářela se pracovní místa a aby občané měli přístup k informacím a službám podle svého výběru, potřebujeme velmi rychlý internet.

Hospodářský vývoj spěje ke znalostní ekonomice založené na sítích, jejímž centrem bude internet. Evropa potřebuje široce dostupný rychlý a superrychlý internet za konkurenční ceny. Strategie Evropa 2020 zdůraznila význam zavádění širokopásmového připojení jako podporu sociálního začlenění a konkurenceschopnosti v EU. Tato strategie znovu potvrdila cíl vybavit základním širokopásmovým připojením všechny obyvatele Evropy do roku 2013 a snaží se zajistit, aby do roku 2020 i) měli všichni Evropané přístup k výrazně rychlejšímu internetu (nad 30 Mb/s) a ii) nejméně polovina evropských domácností měla internetové připojení rychlejší než 100 Mb/s.

K dosažení těchto ambiciózních cílů je nezbytné vyvinout ucelenou politiku, založenou na spojení různých technologií, se zaměřením na dva souběžné cíle: na jedné straně zaručit univerzální širokopásmové pokrytí (kombinací pevného a bezdrátového připojení) se stále se zvyšující rychlostí internetu až na 30 Mb/s a více a zasadit se o zavedení a využívání přístupových sítí příští generace na velké části území EU, které umožní superrychlé internetové připojení nad 100 Mb/s.

2.4.1. Zaručit univerzální širokopásmové pokrytí s narůstajícími rychlostmi

Bez silného veřejného zásahu hrozí, že nedosáhneme optimálních výsledků, takže širokopásmové sítě budou soustředěny jen v několika hustě zalidněných oblastech s výraznými vstupními náklady a vysokými cenami. Vedlejší výhody, jež tyto sítě přinášejí pro hospodářství a společnost, jsou důvodem pro vytváření veřejné politiky, které zaručí univerzální širokopásmové pokrytí s narůstajícími rychlostmi.

Za tímto účelem zamýšlí Komise přijmout sdělení, ve kterém nastíní společný rámec, v němž by se měly vyvíjet evropské a vnitrostátní politiky, aby bylo možné splnit cíle strategie Evropa 2020. Tyto politiky by měly obzvláště snížit náklady na širokopásmové připojení na celém území EU, zajistit důkladné plánování a koordinaci a snížit administrativní zátěž. Příslušné orgány by měly kupříkladu zajistit, aby se prostřednictvím veřejných a soukromých inženýrských prací systematicky zabezpečovaly širokopásmové sítě a vedení uvnitř budov, a postarat se o vyjasňování věcných břemen a mapování dostupných pasivních infrastruktur vhodných pro vedení kabelů.

Pro zajištění pokrytí na celém území včetně odlehlých a venkovských oblastí mohou hrát klíčovou roli bezdrátové (pozemní a satelitní) širokopásmové sítě. Hlavním problémem při zavádění bezdrátových širokopásmových sítí je v dnešní době přístup k rádiovému spektru. Uživatelé mobilního internetu jsou již svědky přetížení sítí kvůli neefektivnímu využití rádiového spektra. Vedle frustrace pro uživatele to způsobuje také zbrždění inovace na trhu nových technologií, které ovlivňuje činnosti v hodnotě 250 miliard EUR ročně[26]. Předvídavá evropská politika pro oblast rádiového spektra by měla, kromě zabezpečení vysílání, také prosazovat účinné řízení v oblasti rádiového spektra tím, že do určeného data povolí užívání frekvencí digitální dividendy pro bezdrátové široké pásmo, zajistí dodatečnou flexibilitu (včetně obchodování s rádiovým spektrem) a podpoří hospodářskou soutěž a inovaci.

Vnitrostátní nástroje financování stejně jako nástroje EU a EIB by navíc měly být používány pro dobře cílené investice do širokopásmového připojení v oblastech, které jsou v současnosti podnikatelsky málo zajímavé a investice se zde mohou stát trvale udržitelnými pouze díky takovému cílenému zásahu.

2.4.2. Podpora zavedení přístupových sítí příští generace (sítě NGA)

V Evropě je v dnešní době přístup na internet založen hlavně na první generaci širokého pásma, což znamená přístup přes stávající měděné telefonní a televizní kabelové sítě. Nicméně občané a podniky po celém světě stále více požadují mnohem rychlejší sítě NGA. V tomto směru Evropa za některými svými hlavními mezinárodními konkurenty nadále zaostává. Významným ukazatelem je míra připojení domácností pomocí optických vláken, která je v Evropě velmi nízká a zůstává hluboko pod úrovní některých vůdčích zemí G20 (viz obrázek 4 ).

Obrázek 4: Míra připojení pomocí optických vláken (FTTH) v červenci 2009

[pic]

Zdroj: Point Topic

K podpoře zavedení sítí NGA a pobízení tržních investic do otevřených a konkurenceschopných sítí přijme Komise doporučení ohledně NGA založené na těchto zásadách: i) při stanovování přístupových nákladově orientovaných cen by mělo být řádně zohledněno investiční riziko, ii) národní regulační orgány by měly být schopné prosadit nejvhodnější nápravná opatření v oblasti přístupu pro jednotlivé případy umožňující alternativním poskytovatelům rozumné tempo investic při zohlednění úrovně hospodářské soutěže v dané oblasti a iii) by měly být prosazovány mechanismy společných investic a sdílení rizik.

2.4.3. Otevřený a neutrální internet

Komise bude také pozorně sledovat provádění nových legislativních opatření o otevřené a neutrální povaze internetu, která chrání práva uživatelů na přístup a šíření informací po internetu a transparentnost ohledně řízení provozu[27]. Komise zahájí do léta 2010 veřejnou konzultaci jako součást svého obecnějšího závazku podat s ohledem na tržní a technologický vývoj do konce roku zprávu o tom, zda je potřeba dodatečných pokynů k zajištění základních cílů týkajících se svobody projevu, transparentnosti, potřeby investování do výkonných a otevřených sítí, spravedlivé hospodářské soutěže a otevřenosti vůči inovativním obchodním modelům.

OPATřENÍ Komise přijme tato opatření: Klíčové opatření č. 8: přijmout v roce 2010 sdělení o širokopásmovém připojení, které představí společný rámec pro akce na úrovni EU a členských států k dosažení cílů strategie Evropa 2020 souvisejících s širokopásmovým připojením a jehož součástí bude: v tomto rámci posílit a zefektivnit financování vysokorychlostního širokopásmového připojení z nástrojů EU (např. EFRR, EPRV, EZFRV, TEN, CIP) do roku 2014 a hledat způsoby, jak přilákat kapitál pro investice do širokopásmového připojení pomocí úvěrového posílení (zaštítěného EIB a fondy EU); předložit v roce 2010 návrh cílevědomého evropského programu politiky rádiového spektra, o kterém rozhodne Evropský parlament a Rada a který vytvoří koordinovanou a strategickou politiku rádiového spektra na úrovni EU s cílem zvýšit efektivnost správy rádiového spektra a maximalizovat výhody pro spotřebitele a průmysl; vydat v roce 2010 doporučení k podpoře investic do konkurenceschopných přístupových sítí příští generace prostřednictvím jasných a účinných regulačních opatření. Členské státy by měly: do roku 2012 vypracovat a uskutečnit národní operační plány pro širokopásmové připojení, které splňují cíle pokrytí, rychlosti přenosu a využívání sítí definované ve strategii Evropa 2020, s využitím veřejného financování v souladu s pravidly EU o hospodářské soutěži a státních podporách[28]. Jako součást správy Digitální agendy bude Komise každý rok podávat zprávy o pokroku; zavést opatření, včetně právních ustanovení, k usnadnění investic do širokopásmového připojení, kupříkladu zajistit, že inženýrské práce systematicky zohledňují možné investory, vyjasňovat věcná břemena a mapovat dostupné pasivní infrastruktury vhodné pro vedení kabelů a zlepšení vedení uvnitř budov; plně využívat strukturální fondy a fondy rozvoje venkova, které jsou již vyčleněné na investice do infrastruktur a služeb IKT; provádět evropský program politiky rádiového spektra, aby bylo zajištěno koordinované přidělování spektra nezbytné k dosažení cíle, kterým je úplné pokrytí internetem o rychlosti 30 Mb/s do roku 2020, a rovněž provádět doporučení ohledně NGA. |

- 2.5. Výzkum a inovace

Evropa musí zvýšit investice do výzkumu a inovace a zajistit, aby se nejlepší návrhy dostaly na trh.

V Evropě jsou investice do výzkumu a vývoje spojeného s IKT stále nedostatečné. Ve srovnání s velkými obchodními partnery, jako například Spojené státy, tvoří výdaje na výzkum a vývoj spojený s IKT nejen mnohem menší procento z celkových výdajů na výzkum a vývoj (17 % oproti 29 %), ale v absolutních hodnotách představují jen 40 % výdajů Spojených států ( Obrázek 5 – 37 mld. EUR oproti 88 mld. EUR v roce 2007).

Obrázek 5: Celkové výdaje na výzkum a vývoj spojený s IKT v miliardách EUR (2007)

[pic]

Zdroj: Eurostat a IPTS-SVS

Vzhledem k tomu, že IKT představují významný podíl celkové přidané hodnoty v odvětvích, kde je Evropa silná, jako je výroba automobilů (25 %) a domácích spotřebičů (41 %) nebo zdravotnictví a lékařství (33 %), nedostatek investic do výzkumu a vývoje spojeného s IKT ohrožuje celé evropské odvětví výroby a služeb.

Nedostatek investic souvisí se třemi hlavními problémy:

- Slabé a rozptýlené veřejné úsilí o výzkum a vývoj; veřejný sektor EU vynaloží na výzkum a vývoj spojený s IKT méně než 5,5 mld. EUR ročně, což je mnohem méně, než vynaloží konkurenti.

- Roztříštěnost trhu a rozptýlené finanční prostředky pro tvůrce inovací jsou faktory, které omezují růst a vývoj inovativních podniků v oblasti IKT, zvláště z řad malých a středních podniků.

- Evropa stále ještě plně nechápe význam inovací založených na IKT, a to obzvláště v oblastech veřejného zájmu. Ačkoli společenské výzvy jsou hlavními podněty k inovaci, Evropa málo využívá veřejné zakázky na inovace a výzkum a vývoj ke zlepšení kvality a výkonnosti svých veřejných služeb.

2.5.1. Zvýšit úsilí a účinnost

K naplnění strategie Evropa 2020[29] představí Komise v roce 2010 obsáhlou strategii výzkumu a inovací, kterou je stěžejní iniciativa „Unie inovací“. S využitím evropské strategie pro vůdčí postavení v IKT[30] musí Evropa zvýšit, zaměřit a sdílet své investice, aby si udržela předstih v této oblasti a nadále investovat do výzkumu spojeného s vysokým rizikem, včetně základního víceoborového výzkumu.

Evropa by rovněž měla budovat svůj inovativní náskok v klíčových oblastech pomocí posílených elektronických infrastruktur[31] a pomocí cíleného rozvoje inovativních uskupení v klíčových odvětvích. Měla by vyvinout celoevropskou strategii týkající se „cloud computing“ zejména pro veřejnou správu a vědu[32].

2.5.2. Motivovat inovaci v IKT využíváním jednotného trhu

Výdaje veřejného sektoru by v Evropě měly být využity k podněcování inovace a zároveň zvyšování účinnosti a kvality veřejných služeb. Evropské veřejné orgány musí spojit síly, aby sjednotily regulaci, osvědčování, poskytování a tvorbu norem ve prospěch inovace. Je zapotřebí partnerství veřejného a soukromého sektoru a fór zúčastněných stran, která by načrtla společné technologické plány postupu od výzkumu k obchodnímu využití, aby tak inovace byla napojena na společenské potřeby. Činnosti předávání poznatků by měly být spravovány efektivně[33] a podporovány vhodnými finančními nástroji[34] a výzkum financovaný z veřejných prostředků by měl být široce zpřístupněn zveřejňováním vědeckých údajů a zpráv prostřednictvím otevřeného přístupu[35].

2.5.3. Iniciativy průmyslu pro otevřenou inovaci

IKT podněcuje vytváření hodnot a růstu v celém hospodářství. To znamená, že průmysl stále více potřebuje otevřená řešení zajišťující interoperabilitu k využívání IKT ve všech odvětvích. Iniciativy průmyslu týkající se norem a otevřených platforem pro nové produkty a služby budou podporovány programy financovanými z fondů EU. Komise posílí tyto činnosti tím, že uspořádá setkání zúčastněných stran nad společnými programy výzkumu v oblastech, jako je internet budoucnosti, zahrnující internet věcí, a v klíčových podpůrných technologiích v IKT.

OPATřENÍ Komise přijme tato opatření: Klíčové opatření č. 9: přilákat více soukromých investic pomocí strategického využití zadávání veřejných zakázek v předobchodní fázi[36] a pomocí partnerství veřejného a soukromého sektoru[37], využíváním strukturálních fondů pro výzkum a inovace a udržováním 20% ročního nárůstu rozpočtu na výzkum a vývoj spojený s IKT alespoň po dobu trvání sedmého rámcového programu. Další opatření: posílit koordinaci a sdílení zdrojů s členskými státy a průmyslem[38] a podporu EU výzkumu a inovacím spojeným s IKT více zaměřit na partnerství vedená poptávkou a uživateli; od roku 2011 začít navrhovat opatření pro „snadný a rychlý“ přístup k fondům EU určeným na výzkum v IKT, učinit je atraktivnější zejména pro malé a střední podniky a mladé výzkumné pracovníky s výhledem na širší uplatnění v rámci přezkumu rámcového programu EU pro výzkum a technologický rozvoj[39]; zajistit dostatečnou finanční podporu společným výzkumným infrastrukturám a inovačním uskupením v IKT, vyvinout další elektronické infrastruktury a vytvořit strategii EU pro cloud computing obzvláště pro veřejnou správu a vědu; spolupracovat se zúčastněnými stranami na vývoji nové generace aplikací a služeb založených na internetu, zahrnujících obsah a služby ve více jazycích, podporováním norem a otevřených platforem pomocí programů financovaných z fondů EU. Členské státy by měly: do roku 2020 zdvojnásobit celkové roční veřejné výdaje na výzkum a vývoj spojený s IKT z 5,5 mld. EUR na 11 mld. EUR (částka zahrnuje programy EU), a to takovým způsobem, který vyvolá stejný nárůst soukromých výdajů z 35 mld. EUR na 70 mld. EUR; účastnit se rozsáhlých pilotních projektů ke zkoušení a vyvíjení inovativních řešení zajišťujících interoperabilitu v oblastech veřejného zájmu, které jsou financovány z rámcového programu pro konkurenceschopnost a inovace (CIP). |

- 2.6. Posílení digitální gramotnosti, dovedností a začlenění

Digitální věk by měl být ve znamení posílení účasti a rovného postavení všech občanů – sociální podmínky nebo dovednosti by neměly být překážkou pro využití jeho potenciálu.

Internet se stal nedílnou součástí každodenního života pro mnohé Evropany, kteří vyřizují stále více obvyklých úkolů po internetu, od žádostí o práci přes placení daní až po rezervování vstupenek či jízdenek. Přesto existuje 150 milionů Evropanů, tedy zhruba 30 %, kteří internet nikdy nepoužili. Často to vysvětlují tím, že ho k ničemu nepotřebují nebo že je pro ně příliš drahý. Tuto skupinu z velké části tvoří lidé ve věku od 65 do 74 let, lidé s nízkým příjmem, nezaměstnaní a lidé s nižším vzděláním.

V mnoha případech je rozdíl ve využívání internetu důsledkem nedostatečných dovedností uživatele, například nízké digitální a mediální gramotnosti, což má dopad nejen na možnosti pracovního uplatnění, ale i na vzdělávání, tvůrčí činnost, angažovanost, sebejistotu a orientaci v používání digitálních médií. Problémy s přístupem a použitelností mají rovněž občané s postižením. Překleneme-li tuto „digitální propast“, pomůžeme znevýhodněným sociálním skupinám zapojit se do digitální společnosti za rovnějších podmínek (včetně využití služeb, jež je bezprostředně zajímají, například elektronické učení (eLearning), elektronická správa (eGovernment) nebo elektronické zdravotnictví (eHealth), a překonat své znevýhodnění díky lepším možnostem pracovního uplatnění. Schopnost práce s digitálními technologiemi tedy patří mezi osm klíčových schopností, které jsou pro jednotlivce ve společnosti založené na znalostech naprosto nezbytné[40]. Je také nutné, aby všichni věděli, jak se pohybovat po internetu bezpečně.

Odvětví IKT navíc nemůže účinně plnit roli hospodářského sektoru, který podporuje růst a přispívá ke zvyšování konkurenceschopnosti a produktivity evropského hospodářství, nemá-li kvalifikované pracovníky. Hospodářství EU trpí nedostatkem odborníků v oboru IKT: do roku 2015 by Evropě mohli chybět kvalifikovaní pracovníci IT až pro 700 000 pracovních míst[41].

2.6.1. Digitální gramotnost a dovednosti

Je nezbytné naučit evropské občany používat IKT a digitální média, a především vzbudit zájem mládeže pro vzdělávání v tomto oboru. Je potřeba zvýšit a zkvalitnit nabídku pracovních sil v oboru IKT a dovedností v oblasti elektronického podnikání (eBusiness) , tedy digitálních dovedností nezbytných pro inovaci a růst. Mimoto vzhledem k počtu 30 milionů žen ve věku 15–24 let[42] by odvětví IKT mělo být přitažlivější z hlediska profesního využití, zejména pokud jde o tvorbu a projektování v oblasti technologií. Všichni občané by měli vědět, jaký potenciál informační a komunikační technologie skýtají pro nejrůznější druhy profesí. Tyto úkoly vyžadují vytváření partnerství více různých zúčastněných stran, intenzivnější učení, uznání významu digitálních dovedností v oficiálních systémech vzdělávání a odborné přípravy, osvětu a účinnou odbornou přípravu a získávání kvalifikace v oboru IKT i mimo oficiální vzdělávací systémy, včetně používání on-line nástrojů a digitálních médií pro účely rekvalifikace a trvalého profesního rozvoje[43]. Na základě zkušeností z prvního evropského týdne elektronických dovedností (eSkills), pořádaného ve dnech 1.–5. března 2010[44], bude Komise v roce 2010 i v letech následujících podporovat vnitrostátní a celoevropské osvětové akce, jejichž cílem je propagovat vzdělávání, profesní růst a pracovní uplatnění v oboru IKT mezi mladými lidmi a podporovat digitální gramotnost občanů, proškolování zaměstnanců v práci s IKT a zavádění osvědčených postupů.

2.6.2. Digitální služby podporující začlenění

Přínosy digitální společnosti by měly být dostupné pro každého. V návaznosti na svou nedávnou veřejnou konzultaci[45] se Komise bude věnovat otázkám, jak nejlépe uspokojit poptávku po základních telekomunikačních službách na dnešních konkurenčních trzích, jakou roli by měla hrát univerzální služba při plnění cíle zajistit širokopásmové připojení pro všechny a jak by univerzální služba měla být financována. Pokud to bude nezbytné, připraví Komise do konce roku 2010 návrhy týkající se směrnice o univerzální službě[46].

Jsou také zapotřebí koordinované akce, aby bylo možné zajistit, že nový elektronický obsah bude plně dostupný osobám s postižením. Zejména by veřejné internetové stránky a on-line služby v EU, které jsou důležité pro plnou účast na veřejném životě, měly být uvedeny do souladu s mezinárodními normami o přístupnosti obsahu internetových stránek[47]. Povinnosti týkající se přístupnosti obsahuje také úmluva OSN o právech osob se zdravotním postižením[48].

OPATřENÍ Komise přijme tato opatření: Klíčové opatření č. 10: navrhnout digitální gramotnost a dovednosti jako prioritu pro nařízení o Evropském sociálním fondu (2014–2020); Klíčové opatření č. 11: do roku 2012 vyvinout v návaznosti na evropský rámec kvalifikací[49] a EUROPASS[50] nástroje pro stanovení a uznávání schopností odborníků v oboru IKT a uživatelů IKT a vyvinout evropský rámec pro odbornost v oboru IKT za účelem prohloubení schopností a zvýšení mobility odborníků v oboru IKT v Evropě. Další opatření: učinit digitální gramotnost a dovednosti prioritou stěžejní iniciativy „Nové dovednosti pro nová pracovní místa“, která má být spuštěna v roce 2010[51], včetně zřízení odvětvové rady pro dovednosti a zaměstnanost v oboru IKT, složené z více zúčastněných stran, která by se zabývala aspekty nabídky a poptávky; zvýšit mezi pracovníky v oboru IKT podíl mladých žen a žen vracejících se do zaměstnání podporou odborné přípravy prostřednictvím internetu, elektronického učení v podobě her a vytváření sociálních sítí; v roce 2011 vyvinout on-line spotřebitelský vzdělávací nástroj pro technologie nových médií (např. pro otázky spotřebitelských práv na internetu, elektronického obchodu (eCommerce), ochrany údajů, mediální gramotnosti, vytváření sociálních sítí atd.). Tento nástroj poskytne informační a vzdělávací materiály uzpůsobené pro spotřebitele, učitele a další šiřitele informací v 27 členských státech; do roku 2013 navrhnout ukazatele digitálních schopností a mediální gramotnosti platné pro celou EU; systematicky při přezkumech právních předpisů v rámci Digitální agendy, např. pro eCommerce, elektronickou identitu (eIdentity) a elektronický podpis (eSignature), hodnotit přístupnost v návaznosti na úmluvu OSN o právech osob se zdravotním postižením; na základě posouzení možností předložit do roku 2011 návrhy, kterými bude zajištěno, aby internetové stránky veřejného sektoru (a stránky poskytující občanům základní služby) byly do roku 2015 plně přístupné; ve spolupráci s členskými státy a příslušnými zúčastněnými stranami napomáhat přijetí memoranda o porozumění o přístupu k digitálním technologiím pro osoby s postižením v souladu s úmluvou OSN do roku 2012. Členské státy by měly: do roku 2011 zavést dlouhodobé politiky pro oblast elektronických dovedností a digitální gramotnosti a propagovat příslušné pobídky pro malé a střední podniky a znevýhodněné skupiny; do roku 2011 zavést ustanovení o postižení do telekomunikačního rámce a do směrnice o audiovizuálních mediálních službách; posílit úlohu elektronického učení (eLearning) ve vnitrostátních politikách pro modernizaci vzdělávání a odborné přípravy, včetně studijních plánů, posuzování výsledků vzdělávacího procesu a profesního rozvoje učitelů a školitelů. |

- 2.7. Přínos IKT pro společnost EU

Dovedné používání technologií a využívání informací nám pomůže vyřešit problémy, před nimiž stojí naše společnost, například změnu klimatu a stárnutí obyvatelstva.

Digitální společnost musí být společností, která je přínosem pro všechny. Zavádění IKT se stává nezbytností pro dosahování cílů politik, jako je podpora stárnoucí společnosti, klimatická změna, snížení spotřeby energie, zlepšení účinnosti dopravy a mobility, posílení práv pacientů a začlenění osob s postižením do společnosti.

2.7.1. IKT pro ochranu životního prostředí

EU se zavázala ke snížení emisí skleníkových plynů do roku 2020 nejméně o 20 % oproti úrovním roku 1990 a ke zlepšení energetické účinnosti o 20 %. Je to výzva, ve které hraje odvětví IKT hlavní úlohu:

- IKT skýtají potenciál ke strukturálnímu přesunu k výrobkům a službám méně náročným na zdroje, k úsporám energie v budovách a elektrických sítích, jakož i k účinnějším a méně energeticky náročným inteligentním dopravním systémům;

- odvětví IKT by mělo jít příkladem a informovat o svém environmentálním profilu tím, že přijme společný rámec pro měření jako základnu pro stanovení cílů snížení spotřeby energie a emisí skleníkových plynů u všech procesů, k nimž dochází při tvorbě, distribuci, používání a likvidaci výrobků IKT a poskytování služeb IKT[52].

K urychlení rozvoje a plošného nasazení systémů založených na IKT v rámci inteligentních sítí a měřicích systémů, v nízkoenergetických budovách a inteligentních dopravních systémech je nutná spolupráce odvětví IKT, dalších sektorů a orgánů veřejné správy. Jednotlivcům a organizacím musí být poskytnuty informace, které jim pomohou snížit vlastní uhlíkovou stopu[53]. Odvětví IKT by mělo poskytnout nástroje k modelování, analýzám, sledování a vizualizaci pro hodnocení energetického a emisního profilu budov, dopravních prostředků, podniků, měst a regionů. Inteligentní sítě jsou nezbytné pro přechod k nízkouhlíkovému hospodářství. Umožní aktivní řízení přenosu a distribuce prostřednictvím moderních komunikačních a řídících platforem infrastruktury IKT. Aby různé sítě mohly vzájemně účinně a bezpečně fungovat, budou zapotřebí otevřená rozhraní mezi přenosovými a distribučními instalacemi.

Například 20 % elektrické energie na celém světě se spotřebovává ke svícení. Kombinací pokročilé technologie osvětlení na bázi elektroluminiscenčních diod (Solid-State Lighting, SSL) s inteligentními systémy řízení osvětlení by se mohlo ušetřit zhruba 70 % spotřeby energie. Uvedená technologie osvětlení je založena na produktech odvětví polovodičů, v němž má Evropa silnou pozici. Snížení emisí může být dosaženo osvětou spolu se vzděláváním a spoluprací mnoha různých zúčastněných stran.

OPATřENÍ Komise přijme tato opatření: Klíčové opatření č. 12: do roku 2011 posoudit, zda odvětví IKT splnilo lhůtu pro přijetí společné metodiky měření vlastního energetického profilu a emisí skleníkových plynů, a navrhnout případná právní opatření. Další opatření: podporovat partnerství mezi odvětvím IKT a odvětvími produkujícími největší emise (např. stavebnictvím, dopravou a logistikou, distribucí energie) za účelem zlepšení energetické účinnosti a snížení emisí skleníkových plynů z těchto odvětví do roku 2013; do roku 2011 posoudit, do jaké míry by inteligentní sítě mohly přispět k dekarbonizaci energetických dodávek v Evropě, a do konce roku 2010 stanovit soubor minimálních funkčních vlastností inteligentních sítí s cílem podpořit jejich interoperabilitu na evropské úrovni; v roce 2011 vydat zelenou knihu o osvětlení na bázi elektroluminiscenčních diod (SSL), v níž budou zhodnoceny překážky a předloženy strategické návrhy; současně podporovat demonstrační projekty na základě programu pro konkurenceschopnost a inovace. Členské státy by měly: do konce roku 2011 schválit společné dodatečné funkční vlastnosti inteligentních měřicích systémů; do roku 2012 zahrnout do všech veřejných zakázek na instalace osvětlení specifikaci celkových nákladů během životnosti (nikoli počáteční pořizovací náklady). |

- 2.7.2. Udržitelná zdravotní péče a podpora důstojného a nezávislého žití s využitím IKT[54]

Zavádění elektronických techno logií ve zdravotnictví v Evropě může zlepšit kvalitu péče, snížit náklady na léčbu a podpořit nezávislé žití, a to i ve vzdálených lokalitách. Základním předpokladem úspěchu je, aby tyto technologie zaručovaly právo jednotlivce na bezpečné uložení osobních informací o zdravotním stavu ve zdravotnickém systému, který je přístupný on-line. Aby bylo možné plně využít potenciál nových služeb elektronického zdravotnictví, musí EU odstranit právní a organizační překážky, především překážky pro celoevropskou interoperabilitu, a posílit spolupráci mezi členskými státy.

Iniciativa rozhodujících trhů v oblasti eHealth[55] podpoří standardizaci, testování interoperability a certifikaci elektronických zdravotních záznamů a vybavení. Svobodu pohybu, kterou pacienti dosud postrádali, by mohly zajistit nové služby telemedicíny, například on-line konzultace s lékařem, lepší služby první pomoci a přenosná zařízení umožňující sledování zdravotního stavu osob trpících chronickými chorobami a osob s postižením.

Díky technologiím asistovaného žití v domácím prostředí (AAL) jsou IKT dostupné každému. Bude posílen společný program EU a členských států zaměřený na asistované žití, jakož i související pokročilý výzkum a aplikace jako „telepéče“ (tísňové volání z domova) a on-line podpora sociálních služeb, aby byla zahrnuta certifikace pečovatelů (tj. aby pečovatelé mohli poskytnout přístup k informačním službám osobám, které by jinak měly ztížené možnosti využití internetu) a aby byly zavedeny nové způsoby, jak využít IKT ve prospěch nejzranitelnějších členů společnosti. Díky tomuto programu umožní digitální společnost nezávislejší a důstojnější život osobám slabým nebo trpícím chronickými obtížemi a osobám s postižením. Asistované žití podpoří inovaci a řešení na bázi IKT ve stěžejních oblastech, jako je předcházení pádu (které se týká více než jedné třetiny osob nad 65 let) a podpora osob s demencí (týká se více než 7 milionů osob v EU), přičemž cílem je do roku 2015 zdvojnásobit počet realizovaných projektů nezávislého žití pro starší osoby.

OPATřENÍ Komise bude spolupracovat s příslušnými orgány členských států a všemi zúčastněnými stranami na těchto opatřeních: Klíčové opatření č. 13: uskutečnit pilotní projekty na zajištění bezpečného přístupu on-line pro evropské občany k jejich lékařským a zdravotním údajům do roku 2015 a dosáhnout plošného zavedení služeb telemedicíny do roku 2020; Klíčové opatření č. 14: navrhnout doporučení, kterým se stanoví společný minimální soubor údajů o pacientovi za účelem zajištění interoperability při elektronickém přístupu k záznamům o pacientech nebo při jejich elektronické výměně mezi členskými státy do roku 2012[56]. Další opatření: podporovat normy[57], zkoušky interoperability a certifikaci systémů eHealth na úrovni EU do roku 2015 prostřednictvím dialogu zúčastněných stran; podpořit společný program v oblasti asistovaného žití v domácím prostředí (AAL), který umožňuje starším osobám a osobám s postižením žít nezávisle a aktivně se zapojit do společnosti. |

- 2.7.3. Podpora kulturní rozmanitosti a kreativního obsahu

Úmluva UNESCO o kulturní rozmanitosti z roku 2005 (ratifikovaná na úrovni EU v roce 2006) stanoví za cíl podporu a ochranu kulturní rozmanitosti v celosvětovém měřítku a týká se rovněž nového digitálního prostředí. Díky novým digitálním médiím je možná širší distribuce kulturního a kreativního obsahu, neboť reprodukce je levnější a rychlejší a skýtá autorům a poskytovatelům obsahu více možností oslovit nové a větší, ba i celosvětové publikum. Internet též přispívá k větší pluralitě v médiích, neboť poskytuje přístup k širší škále zdrojů informací a názorů a současně je pro některé jedince, kteří by jinak tuto příležitost neměli, prostředkem k úplnému a otevřenému sebevyjádření.

Šíření digitální kinematografie je v Evropě pomalejší, než se předpokládalo, a to z důvodů technických (normy) a ekonomických (obchodní model). Některým typům kin dokonce v důsledku vysokých nákladů na digitální techniku hrozí zánik. V zájmu ochrany kulturní rozmanitosti je tedy nutné digitalizaci kin podpořit.

Digitalizaci velké části evropského kulturního dědictví z nedávné doby také brání rozdrobenost a složitost současného systému udělování povolení. Je třeba zlepšit proces vypořádávání práv a posílit postavení veřejné digitální knihovny EU Europeana . Digitalizace velkého rozsahu vyžaduje větší podíl financování z veřejných prostředků, což platí i pro projekty s účastí soukromých subjektů za předpokladu, že umožní široký přístup ke společnému evropskému kulturnímu dědictví on-line[58]. Lepší přístup k evropskému kulturnímu dědictví by také měl všem Evropanům umožnit rozvoj a využívání moderních technologií pro překlad.

Koordinace vnitrostátních právních předpisů pro všechna audiovizuální média, tradiční televizní vysílání i služby na vyžádání, se v rámci EU řídí směrnicí o audiovizuálních mediálních službách. Ta obsahuje ustanovení o propagaci evropských děl jak v televizním vysílání, tak při poskytování služeb na vyžádání.

OPATřENÍ Komise přijme tato opatření: Klíčové opatření č. 15: do roku 2012 navrhnout udržitelný model financování veřejné digitální knihovny EU Europeana a digitalizace obsahu. Další opatření: do roku 2012 navrhnout opatření v návaznosti na výsledky konzultace k zelené knize „Uvolnění potenciálu kulturních a tvůrčích odvětví“; do roku 2011 vydat doporučení na podporu digitalizace evropských kin; zajistit provádění ustanovení směrnice o audiovizuálních mediálních službách týkajících se kulturní rozmanitosti, a to případně společnou regulací nebo samoregulací, a požádat členské státy do konce roku 2011 o informace o uplatňování uvedených ustanovení. |

- 2.7.4. Elektronická veřejná správa (eGovernment)

Služby elektronické veřejné správy jsou nákladově efektivní cestou k poskytování lepších služeb všem občanům a podnikům a k zajištění participativní, otevřené a průhledné veřejné správy. Díky elektronické veřejné správě mohou správní orgány, občané a podniky ušetřit náklady a čas. Sdílením údajů o životním prostředí a souvisejících informací lze přispět ke zmírnění rizik, která s sebou nese změna klimatu, a nebezpečí způsobených přírodními živly či člověkem. Přes vysoký stupeň dostupnosti služeb elektronické veřejné správy v Evropě však v dnešní době stále existují rozdíly mezi členskými státy a míra využívání těchto služeb občany je nízká. Pro přístup k těmto službám využívalo internet v roce 2009 72 % podniků, avšak pouze 38 % občanů EU. Obecné rozšíření internetu se zvýší, pokud se zvýší využívání, kvalita a přístupnost veřejných služeb on-line.

Evropské vlády se zavázaly, že do roku 2015 budou služby elektronické veřejné správy orientované na uživatele, personalizované a založené na více platformách[59] běžnou realitou. Měly by proto učinit kroky, které zabrání kladení zbytečných technických požadavků, například instalaci aplikací, jež fungují pouze za zvláštních technických podmínek nebo s použitím zvláštních zařízení. Komise půjde příkladem a zavede tzv. inteligentní elektronickou veřejnou správu. Tyto služby podpoří racionalizaci správních postupů, usnadní výměnu informací a zjednoduší komunikaci s Komisí; rozšíří se tak možnosti uživatelů a zlepší účinnost, efektivnost a průhlednost práce Komise.

Většina veřejných služeb on-line nefunguje přes hranice , což je na újmu mobility podniků a občanů. Orgány veřejné správy se zatím soustředily na potřeby na svém území a v oblasti elektronické správy dostatečně nepřihlížely k podmínkám jednotného trhu. Několik iniciativ v oblasti jednotného trhu a právních nástrojů (například směrnice o službách a akční plán pro elektronické zadávání veřejných zakázek (eProcurement) je však založeno na tom, že podniky budou moci komunikovat a navazovat obchodní vztahy s veřejnými orgány elektronickou cestou a přes hranice[60].

Evropa proto potřebuje zlepšit správní spolupráci, aby bylo možné vyvinout a provozovat veřejné služby on-line bez ohledu na hranice. To zahrnuje spuštění funkčního elektronického zadávání veřejných zakázek, jakož i služeb pro praktickou elektronickou identifikaci a autentizaci přes hranice (včetně vzájemného uznávání stupňů zabezpečení pro autentizaci)[61].

Elektronické služby v oblasti životního prostředí ( eEnvironment ) jako kategorie služeb elektronické veřejné správy jsou stále nedostatečně rozvinuty nebo se rozvíjejí jen v rámci jednotlivých členských států. Právo Společenství v této oblasti by mělo být přezkoumáno a přizpůsobeno požadavkům moderní doby. Za druhé, inovativní řešení, jako jsou pokročilé sítě senzorů, mohou pomoci vyplnit mezery v požadovaných údajích.

OPATřENÍ Komise přijme tato opatření: Klíčové opatření č. 16: do roku 2012 předložit návrh rozhodnutí Rady a Parlamentu s cílem zajistit vzájemné uznávání elektronické identifikace a elektronické autentizace na území EU na základě autentizačních služeb on-line, které mají být k dispozici ve všech členských státech (a mohou využívat nejvhodnější úřední doklady občanů, vydávané veřejnými orgány nebo soukromými subjekty). Další opatření: podporovat plně funkční přeshraniční služby elektronické veřejné správy na jednotném trhu v rámci programu pro konkurenceschopnost a inovace a programu řešení interoperability pro evropské orgány veřejné správy (ISA); do roku 2011 provést přezkum směrnice o přístupu veřejnosti k informacím o životním prostředí[62]; spolupracovat s členskými státy a zúčastněnými stranami na zavedení přeshraničních elektronických služeb v oblasti životního prostředí, především pokročilých sítí senzorů; do roku 2011 prostřednictvím bílé knihy určit konkrétní kroky k propojení kapacit pro elektronické zadávání veřejných zakázek v rámci jednotného trhu; jít příkladem v otázce otevřené a průhledné elektronické veřejné správy a v roce 2010 vypracovat a zavést ambiciózní akční plán e-Komise na období 2011–2015, jehož součástí bude mimo jiné plně elektronické zadávání veřejných zakázek. Členské státy by měly: zajistit plnou interoperabilitu služeb elektronické veřejné správy překonáním organizačních, technických nebo sémantických překážek a podporou IPv6; zajistit, aby jednotná kontaktní místa fungovala jako plně funkční centra elektronické veřejné správy nad rámec požadavků a oblastí, na které se vztahuje směrnice o službách; do roku 2011 schválit společný seznam hlavních přeshraničních veřejných služeb, které budou odpovídat jasně definovaným potřebám a umožňovat podnikatelům zřídit a provozovat podnik kdekoli v Evropě nezávisle na původním umístění a občanům studovat, pracovat, bydlet a pobírat důchod kdekoli na území Evropské unie. Tyto hlavní služby by měly být dostupné on-line do roku 2015. |

- 2.7.5 Inteligentní dopravní systémy pro efektivní dopravu a lepší mobilitu

Díky inteligentním dopravním systémům je doprava efektivnější, rychlejší, snazší a spolehlivější. Tyto systémy se zaměřují na inteligentní řešení integrace toků přepravovaných osob a nákladu v různých druzích dopravy a poskytují udržitelná řešení problémových míst v infrastruktuře silniční, železniční, letecké, námořní a vodní dopravy.

Pokud jde o silniční dopravu a její napojení na další druhy dopravy, akční plán zavádění inteligentních dopravních systémů a související směrnice podporují zavádění služeb dopravních a cestovních informací v reálném čase (RTTI) a systémů pro dynamické řízení silničního provozu, které přispívají k plynulosti provozu a motivují k ekologičtějším formám dopravy a současně zlepšují bezpečnost a zajištění silničního provozu. Systém pro uspořádání letového provozu jednotného evropského nebe (SESAR) propojí služby letecké navigace a podpůrné systémy. Říční informační služby (RIS) a elektronické služby v námořnictví (eMaritime) umožňují lepší, bezpečnější a efektivnější říční a námořní dopravu. Cílem evropského systému řízení železničního provozu (ERTMS) je zavedení celoevropského automatického systému kontroly rychlosti, zatímco telematické aplikace pro železniční nákladní[63] i osobní dopravu podpoří přeshraniční služby, neboť poskytnou cestujícím nástroje k plánování cesty (včetně spojů na jiné vlaky a dopravní prostředky, funkce rezervace, plateb a sledování pohybu zavazadel) a aktualizace údajů v reálném čase.

OPATřENÍ Komise přijme tato opatření: zvýšit rychlost zavádění inteligentních dopravních systémů, zejména pro silniční a městskou dopravu, na základě navržené směrnice o inteligentních dopravních systémech a podporou interoperability a rychlé normalizace; do roku 2010 přijmout strategii zavádění systému pro uspořádání letového provozu jednotného evropského nebe (SESAR); do roku 2011 navrhnout směrnici o zavádění služeb eMaritime; do roku 2011 navrhnout směrnici stanovící technické specifikace telematických aplikací pro služby železniční osobní přepravy. Členské státy by měly: splnit své povinnosti podle plánu zavádění evropského systému řízení železničního provozu (ERTMS), zejména pokud jde o vybavení tratí do roku 2015. |

- 2.8. Mezinárodní aspekty Digitální agendy

Cílem Evropské digitální agendy je učinit z Evropy světovou velmoc v oblasti inteligentního a udržitelného růstu podporujícího sociální začlenění. Všech sedm pilířů Digitální agendy má mezinárodní rozměr. Pro jednotný digitální trh je jednotnost navenek zejména důležitá, protože v některých politických otázkách lze dosáhnout pokroku jen na mezinárodní úrovni. Interoperabilita a normy uznávané v celosvětovém měřítku mohou pomoci podpořit rychlejší inovace díky snižování rizik a nákladů na nové technologie. I řešení nových hrozeb pro kyberbezpečnost musí probíhat v mezinárodním kontextu. Evropská regulační řešení, která jsou založena na rovných příležitostech a transparentní správě a řízení, a stejně tak trhy otevřené konkurenci jsou rovněž inspirací pro zbytek světa. V neposlední řadě je důležité porovnávat pokrok Evropské digitální agendy s nejlepšími mezinárodními výsledky.

Mezinárodní rozměr Digitální agendy je tak pro dokončení výše uvedených činností rozhodující, zejména vzhledem ke strategickému významu internetu. V souladu s Tuniskou agendou musí hrát Evropa i nadále vůdčí úlohu v podpoře co nejotevřenější a nejinkluzivnější správy internetu. Již dnes zahrnuje internet širokou škálu zařízení a aplikací pronikajících do všech oblastí našeho života bez ohledu na zeměpisnou polohu, a v budoucnu jejich počet ještě poroste. Je vynikajícím nástrojem celosvětové svobody projevu.

V zájmu mezinárodní podpory inovací bude Komise rovněž usilovat o vytvoření příznivých podmínek zahraničního obchodu s digitálním zbožím a službami, např. rozvíjet pevnější partnerství, která umožní přístup na trhy a vytvoří investiční příležitosti, snižovat na celosvětové úrovni celní i necelní překážky, zlepšovat ochranu práv k duševnímu vlastnictví a bránit narušení trhu.

Dohoda o informačních technologiích (ITA) z roku 1997 přinesla hmatatelné výsledky v podobě podpory zavádění informačních technologií v Evropě i jinde ve světě. Nyní je však třeba tuto dohodu aktualizovat a vzít v úvahu nový vývoj, zejména sbližování technologií i produktů.

I v oblasti digitálních služeb a duševního vlastnictví se musí technologický pokrok hlouběji promítat do mezinárodních obchodních dohod.

OPATřENÍ Komise přijme tato opatření: podpoří mezinárodní charakter správy internetu a celosvětové spolupráce za účelem udržení jeho stability, a to na základě modelu zahrnujícího různé zúčastněné strany; podpoří pokračování Fóra pro správu internetu i po roce 2010; bude spolupracovat s třetími zeměmi na zlepšení podmínek zahraničního obchodu s digitálním zbožím a službami, a to včetně práv k duševnímu vlastnictví; bude usilovat o získání mandátu k aktualizaci mezinárodních dohod v souladu s technologickým pokrokem, případně navrhne nové nástroje. |

- 3. Provádění a řízení

Nejtěžším úkolem je zajistit rychlé přijetí a provedení těchto opatření, která jsou k naplnění našich cílů nezbytná. K dosažení této skokové změny v Evropě potřebujeme společné odhodlání a společnou vizi.

Úspěch Digitální agendy závisí na pečlivém provedení uceleného souboru jejích opatření v souladu se strukturou řízení strategie Evropa 2020. Jak ukazuje níže uvedený obrázek 6 , bude Komise postupovat takto:

1. Vytvoří mechanismus pro vnitřní koordinaci – základem bude skupina komisařů, jejichž cílem bude zajišťovat účinnou politickou koordinaci napříč různými oblastmi politiky, zejména s ohledem na soubor legislativních iniciativ navržených v rámci Digitální agendy (příloha 1).

Obrázek 6: Cyklus řízení Evropské digitální agendy

[pic]

2. Bude úzce spolupracovat s členskými státy, Evropským parlamentem a všemi zúčastněnými stranami, zejména:

- vytvoří skupinu na vysoké úrovni pro spolupráci s členskými státy;

- povede pravidelný dialog se zástupci Evropského parlamentu;

- vytvoří platformy zaměřené na provádění opatření pro sedm akčních oblastí a zapojí do nich nejrůznější zúčastněné strany.

3. Bude mapovat pokrok Digitální agendy ve srovnávacím přehledu zveřejňovaném vždy v květnu, který bude obsahovat[64]:

- socioekonomický vývoj podle klíčových ukazatelů výkonu vybraných podle jejich důležitosti pro hlavní politické úkoly (příloha 2)[65];

- aktuální pokrok provádění celého souboru politických opatření určených v rámci Digitální agendy.

4. Vždy v červnu uspořádá rozsáhlou diskusi zúčastněných stran o pokroku zaznamenaném v digitálním srovnávacím přehledu formou výročních digitálních shromáždění , na kterých se členské státy, orgány EU, zástupci občanů a průmyslu sejdou, aby posoudili pokrok a nové úkoly. První digitální shromáždění se bude konat v první polovině roku 2011.

5. O výsledcích těchto činností bude Komise podávat informace Evropské radě formou výroční zprávy o pokroku v souladu se strukturou řízení strategie Evropa 2020.

Příloha 1: Tabulka legislativních opatření

Legislativní opatření/návrhy Komise | Plánované datum předložení |

Pulsující jednotný digitální trh |

Klíčové opatření č. 1: Navrhnout rámcovou směrnici pro kolektivní správu práv, kterou se stanoví (on-line) správa práv celoevropského udělování licencí | 2010 |

Klíčové opatření č. 1: Navrhnout směrnici týkající se osiřelých děl v zájmu usnadnění digitalizace a šíření kulturních děl v Evropě | 2010 |

Klíčové opatření č. 4: Přezkum regulačního rámce EU pro ochranu údajů s cílem zvýšit důvěru jednotlivců a posílit jejich práva | 2010 |

Navrhnout aktualizaci směrnice o elektronickém obchodu (eCommerce) pro internetové trhy | 2010 |

Klíčové opatření č. 2: Navrhnout opatření, kterým se do určeného budoucího data stanoví povinný přechod na jednotný prostor plateb v eurech (SEPA) | 2010 |

Klíčové opatření č. 3: Přezkum směrnice o elektronických podpisech s cílem poskytnout právní rámec pro přeshraniční uznávání a interoperabilitu bezpečných systémů elektronické autentizace | 2011 |

Navrhnout smluvní právní nástroj doplňující směrnici o právech spotřebitelů | 2011 |

Navrhnout opatření k lepší harmonizaci číslovacích zdrojů pro poskytování obchodních služeb v celé Evropě | 2011 |

Vydat zprávu z přezkumu směrnice o vymáhání práv duševního vlastnictví | 2012 |

Podat zprávu o dalších opatřeních nezbytných na podporu přeshraničních a celoevropských licencí | 2012 |

Klíčové opatření č. 1: Přezkum směrnice o opakovaném použití informací veřejného sektoru, zejména s ohledem na oblast její působnosti a zásady zpoplatnění přístupu a užívání | 2012 |

Navrhnout celounijní on-line systém řešení sporů u transakcí elektronického obchodu | 2012 |

Interoperabilita a normy |

Klíčové opatření č. 5: Předložit návrhy na reformu pravidel provádění IKT norem v Evropě a umožnit používání některých norem vypracovaných IKT fóry a konsorcii | 2010 |

Vydat pokyny pro základní práva duševního vlastnictví a udělování licencí v oblasti normalizace, včetně pravidel o zveřejňování informací ex-ante | 2011 |

Vydat zprávu o proveditelnosti opatření, která by mohla vést významné aktéry trhu k tomu, že budou poskytovat licence na informace o interoperabilitě | 2012 |

Důvěra a bezpečnost |

Klíčové opatření č. 6: Navrhnout nařízení s cílem modernizovat Evropskou agenturu pro bezpečnost sítí a informací (ENISA), předložit návrhy na vytvoření CERT pro instituce EU | 2010 |

Klíčové opatření č. 4: Prověřit možnosti rozšíření opatření o oznamování porušení v oblasti bezpečnosti jako součást modernizace regulačního rámce EU pro ochranu osobních údajů | 2010 |

Klíčové opatření č. 7: Navrhnout legislativní opatření k potírání kybernetických útoků | 2010 |

Klíčové opatření č. 7: Navrhnout pravidla soudní příslušnosti v kybernetickém prostoru na evropské i mezinárodní úrovni | 2013 |

Přístup k rychlému a superrychlému internetu |

Klíčové opatření č. 8: Navrhnout rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o evropském programu politiky rádiového spektra s cílem zajistit účinnější správu rádiového spektra | 2010 |

Klíčové opatření č. 8: Vydat doporučení na podporu investic do konkurenceschopných sítí nové generace | 2010 |

Posílení digitální gramotnosti, dovedností a sociálního začlenění |

Předložit návrhy k zajištění plné přístupnosti internetových stránek veřejného sektoru (a stránky poskytující občanům základní služby) do roku 2015 | 2011 |

Klíčové opatření č. 10: Navrhnout digitální gramotnost a schopnosti jako prioritu pro nařízení o Evropském sociálním fondu (2014–2020) | 2013 |

Přínosy pro společnost EU plynoucí z IKT |

Navrhnout soubor minimálních funkčních vlastností s cílem podpořit interoperabilitu inteligentních sítí na evropské úrovni | 2010 |

Případně navrhnout společné metodiky měření energetického profilu a emisí skleníkových plynů odvětví IKT | 2011 |

Vydat doporučení o digitalizaci evropských kin | 2011 |

Přezkum směrnice o přístupu veřejnosti k informacím o životním prostředí | 2011 |

Navrhnout směrnici o zavádění služeb eMaritime | 2011 |

Navrhnout směrnici stanovící technické specifikace telematických aplikací pro služby železniční osobní přepravy | 2011 |

Klíčové opatření č. 14: Vydat doporučení, kterým se stanoví společný minimální soubor údajů pacienta s cílem zajistit interoperabilitu záznamů o pacientech, elektronický přístup k těmto záznamům nebo jejich elektronickou výměnu mezi členskými státy | 2012 |

Klíčové opatření č. 16: Předložit návrh rozhodnutí Rady a Parlamentu, kterým se po členských státech bude požadovat, aby zajistily vzájemné uznávání elektronické identifikace a autentizace na území EU na základě autentizačních služeb on-line | 2012 |

Příloha 2: Klíčové výkonnostní cíle

Tyto ukazatele jsou odvozeny především ze srovnávacího rámce 2011–2015 (Benchmarking framework 2011-2015)[66] schváleného členskými státy EU v listopadu 2009.

1. Cíle v oblasti širokopásmové infrastruktury:

- Základní širokopásmové připojení pro všechny do roku 2013: 100% pokrytí širokopásmového připojení pro všechny občany EU. (Výchozí údaje: celkové pokrytí DSL (v % celkového počtu obyvatel EU) dosáhlo v prosinci 2008 93 %.)

- Rychlé širokopásmové připojení do roku 2020: 100% pokrytí širokopásmového připojení o rychlostech 30 Mbps nebo vyšších pro všechny občany EU. (Výchozí údaje: 23 % širokopásmových připojení dosahovalo v lednu 2010 rychlosti alespoň 10 Mbps.)

- Superrychlé širokopásmové připojení do roku 2020: 50 % evropských domácností by mělo mít připojení o rychlosti přesahující 100 Mbps. (Bez výchozích údajů.)

2. Jednotný digitální trh:

- Podpora elektronického obchodování (eCommerce): 50 % obyvatel by mělo do roku 2015 nakupovat on-line. (Výchozí údaje: V roce 2009 uvedlo 37 % jednotlivců ve věku 16–74 let, že během uplynulých dvanácti měsíců objednali zboží nebo služby pro osobní potřebu).

- Přeshraniční elektronický obchod: 20 % obyvatel by mělo do roku 2015 nakupovat on-line v zahraničí. (Výchozí údaje: V roce 2009 uvedlo 8 % jednotlivců ve věku 16–74 let, že během uplynulých dvanácti měsíců objednali zboží nebo služby prodejců z jiných zemí EU.)

- Elektronický obchod pro podniky: 33 % malých a středních podniků by mělo do roku 2015 provádět nákup/prodej on-line. (Výchozí údaje: Během roku 2008 24 % podniků nakupovalo a 12 % prodávalo elektronickou cestou zboží a služby v hodnotě rovné 1 % obratu či celkového objemu nákupu nebo vyšší.)

- Jednotný trh telekomunikačních služeb: rozdíly v roamingu a vnitrostátních tarifech by se do roku 2015 měly přiblížit nule. (Výchozí údaje: V roce 2009 byla průměrná cena roamingu 0,38 EUR za minutu (odchozí hovor) a průměrná cena všech volání v EU 0,13 EUR za minutu (včetně roamingu).

3. Digitální začlenění:

- Zvýšení pravidelného používání internetu ze 60 na 75 % do roku 2015, v případě znevýhodněných osob pak ze 41 na 60 %. (Výchozí údaje jsou z roku 2009.)

- Do roku 2015 snížit na polovinu podíl obyvatel, kteří internet nikdy nepoužili (na 15 %). (Výchozí údaje: V roce 2009 činil podíl jednotlivců ve věku 16–74 let, kteří nikdy nepoužili internet, 30 %.)

4. Veřejné služby:

- Elektronická veřejná správa (eGovernment) do roku 2015: 50 % občanů používajících elektronickou veřejnou správu, z toho více než polovina zasílá vyplněné formuláře. (Výchozí údaje: V roce 2009 uvedlo 38 % jednotlivců ve věku 16–74 let, že během uplynulých dvanácti měsíců použili služby elektronické veřejné zprávy, z toho 47 % je použilo k zaslání vyplněných formulářů.)

- Přeshraniční veřejné služby: zpřístupnit do roku 2015 on-line všechny klíčové přeshraniční služby uvedené na seznamu, který členské státy odsouhlasí do roku 2011. (Bez výchozích údajů.)

5. Výzkum a inovace:

- Posílení výzkumu a vývoje IKT: zdvojnásobit veřejné investice na 11 miliard EUR. (Výchozí údaje: vládní rozpočtové výdaje a dotace na výzkum a vývoj IKT (IKT GBAORD) dosáhly v roce 2007 nominální výše 5,7 miliardy EUR.)

6. Nízkouhlíkové hospodářství:

- Podpora osvětlení s nízkou spotřebou energie: celkové snížení energie spotřebované na osvětlení alespoň o 20 % do roku 2020. (Bez výchozích údajů.)

[1] EVROPA 2020 - Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění, KOM(2010) 2020.

[2] Digitální agenda je založena na obsáhlých konzultacích, zejména na informacích uvedených ve zprávě o digitální konkurenceschopnosti za rok 2009 - KOM (2009)390; na veřejných konzultacích vedených Komisí v roce 2009 ohledně budoucích priorit IKT; závěrech Rady ve složení pro dopravu, telekomunikace a energetiku z prosince 2009; konzultaci vedené v souvislosti se strategií Evropa 2020 i samotné strategii a dokumentu Příspěvek partnerství IKT ke strategii digitální Evropy vypracované španělským předsednictvím (ICT Industry Partnership Contribution to the Spanish Presidency Digital Europe Strategy) ; zprávě o iniciativě 2015.eu , kterou z vlastního podnětu vypracoval Evropský parlament, a deklaraci odsouhlasené na neformálním zasedání ministrů v Granadě v dubnu 2010. Všechny tyto dokumenty jsou k dispozici na internetové adrese:http://ec.europa.eu/information_society/eeurope/i2010/index_en.htm

[3] Pouze jedna z devíti společností působících v oblasti IKT, které jsou zahrnuty do seznamu Financial Times Global 500 , pochází z Evropy; pouze čtyři z předních 54 internetových stránek navštívených v Evropě jsou evropského původu.

[4] Viz http://ec.europa.eu/commission_2010-2014/president/news/press-releases/pdf/20100510_1_en.pdf, kapitola 2.3.

[5] Směrnice 2003/98/ES o opakovaném použití informací veřejného sektoru.

[6] Revize rovněž zohlední nedávné doporučení Rady pro posílený přístup a účinnější využívání informací veřejného sektoru vydané organizací OECD.

[7] Přeshraniční elektronický obchod mezi podniky a spotřebiteli v EU – KOM(2009) 557.

[8] Elektronické platby a elektronická fakturace jsou nezbytnými předpoklady elektronické justice, jako jsou například řízení o drobných nárocích či placení procesních nákladů on-line.

[9] Směrnice 2009/110/ES o přístupu k činnosti institucí elektronických peněz, o jejím výkonu a o obezřetnostním dohledu nad touto činností.

[10] Z tohoto důvodu navrhla Komise Evropskou strategii správy identit v rámci Stockholmského programu - KOM(2010) 171.

[11] Kterou se mění směrnice 2006/112/ES podle návrhu předloženého Komisí v roce 2009.

[12] http://www.ec.europa.eu/eyouguide

[13] Směrnice 2000/31/ES. Vedle toho může být zapotřebí aktualizovat ustanovení, například ustanovení o omezené odpovědnosti služeb informační společnosti v souladu s technickým pokrokem.

[14] Směrnice 2005/29/ES.

[15] Směrnice 2002/65/ES.

[16] Viz http://ec.europa.eu/consumers/rights/cons_acquis_en.htm.

[17] Viz klíčové opatření č. 8.

[18] Modernizace normalizace v oblasti informačních a komunikačních technologií v EU – kroky kupředu, KOM(2009) 324.

[19] Řešení interoperability pro evropské orgány veřejné správy (ISA) (Úř. věst. L 260, 3.10.2009, s. 20). ISA nahrazuje program IDABC (Interoperabilní poskytování celoevropských služeb elektronické správy (eGovernment) orgánům veřejné správy, podnikům a občanům) ( Úř. věst. L 181, 18.5.2004, s. 25).

[20] Viz například European Network and Information Society Agency spam survey 2009 (leden 2010).

[21] Tato zásada znamená, že ochrana soukromí a údajů je zohledněna během celého životního cyklu technologií, od raného stádia návrhu k jeho uskutečnění, používání a odstranění.

[22] KOM(2009) 149.

[23] KOM(2010) 171.

[24] Tato strategie byla navržena v rámci Stockholmského programu.

[25] Viz klíčové opatření č. 4.

[26] Srovnej Conditions and options in introducing secondary trading of radio spectrum in the European Community , Evropská komise 2004.

[27] Čl. 8 odst. 4 písm. g) směrnice 2002/21/ES o společném předpisovém rámci pro sítě a služby elektronických komunikací; čl. 20 odst. 1 písm. b) a čl. 21 odst. 3 písm. c) a d) směrnice o univerzální službě.

[28] Pokyny Společenství k použití pravidel státní podpory ve vztahu k rychlému zavádění širokopásmových sítí (Úř. věst. C 235, 30.9.2009, s. 7).

[29] Srovnej The 2009 Report on R&D in ICT in the European Union.

[30] Strategie pro výzkum, vývoj a inovace v oblasti IKT v Evropě: Zvyšujeme laťku – KOM(2009) 116.

[31] GÉANT vysokokapacitní elektronická komunikační síť a evropská infrastruktura sítě EGI.

[32] Tato strategie by měla zohlednit ekonomické, právní a institucionální aspekty.

[33] Viz Doporučení Komise o řízení duševního vlastnictví při činnostech předávání znalostí a o kodexu správné praxe pro univerzity a jiné veřejné výzkumné organizace, K(2008) 1329.

[34] Např. investiční záruky od Evropského investičního fondu a další nástroje EIB.

[35] K tomuto účelu Komise rozšíří příslušným způsobem požadavky na zveřejňování prostřednictvím otevřeného přístupu, jak je uvedeno v rozhodnutí Komise K(2008) 4408 (více informací o tomto pilotním projektu lze získat na http://ec.europa.eu/research/science-society/index.cfm?fuseaction=public.topic&id=1680.

[36] V letech 2011–2013 se bude Komise podílet na financování pěti nových akcí v oblasti veřejných zakázek v předobchodní fázi s účastí členských států.

[37] Např. v letech 2011–2013 bude Komise podporovat šest partnerství veřejného a soukromého sektoru zabývajících se IKT v rámci sedmého rámcového programu a vynaloží celkově 1 miliardu EUR a zároveň přitáhne 2 miliardy EUR ze soukromých investic.

[38] Na základě zkušenosti ze společně koordinovaného programu „asistované žití“ a výzev ERANET+ v oboru fotoniky budou na roky 2011–2012 navrženy nové akce v oblastech eHealth a inteligentního osvětlení.

[39] Jedním z důležitých stavebních kamenů je nedávné sdělení Komise „Zjednodušení provádění rámcových programů pro výzkum“ – KOM(2010) 187.

[40] Viz doporučení Evropského parlamentu a Rady ze dne 18. prosince 2006 o klíčových schopnostech pro celoživotní učení.

[41] Studie eSkills Monitor: Monitoring e-skills supply and demand in Europe , Evropská komise 2009, viz http://www.eskills-monitor.eu/. V závislosti na různých scénářích hospodářského vývoje by se nedostatek pracovníků s elektronickými dovednostmi mohl pohybovat v rozmezí 384 000 a 700 000 pracovních míst.

[42] Údaje Eurostatu z roku 2008.

[43] V tomto směru budou předloženy další návrhy v nadcházející stěžejní iniciativě „Unie inovací“ v rámci strategie Evropa 2020.

[44] Viz http://eskills-week.ec.europa.eu.

[45] Viz http://ec.europa.eu/information_society/policy/ecomm/library/public_consult/index_en.htm.

[46] Směrnice 2002/22/ES o univerzální službě a právech uživatelů týkajících se sítí a služeb elektronických komunikací.

[47] Zejména s pokyny Web Content Accessibility Guidelines (WCAG) 2.0.

[48] Viz http://www.un.org/disabilities/convention/conventionfull.shtml.

[49] Viz doporučení Evropského parlamentu a Rady o zavedení evropského rámce kvalifikací pro celoživotní učení.

[50] Viz rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 2241/2004/ES ze dne 15. prosince 2004 o jednotném rámci Společenství pro průhlednost v oblasti kvalifikací a schopností (Europass).

[51] Viz Nové dovednosti pro nová pracovní místa – KOM(2008)868, Elektronické dovednosti pro 21. století – KOM(2007)496 a nadcházející stěžejní iniciativa strategie Evropa 2020.

[52] Sdělení KOM(2009) 111 a doporučení Komise C(2009) 7604 o mobilizaci informačních a komunikačních technologií pro usnadnění přechodu k energeticky účinnému nízkouhlíkovému hospodářství.

[53] Pokud jde o otázky týkající se společnosti, průzkum Eurobarometru v roce 2008 v 27 zemích EU zjistil, že pro většinu občanů je z hlediska kvality života zdravé životní prostředí stejně důležité jako stav hospodářství. Většina (64 % občanů) se domnívá, že ochrana životního prostředí má mít přednost před konkurenceschopností hospodářství. 42 % občanů se však stále cítí nedostatečně informováno – zejména o vlivu znečištění na zdraví. 63 % zároveň souhlasí, že politiky zaměřené na ochranu životního prostředí motivují k inovacím.

[54] Tyto aktivity přispějí k evropskému partnerství pro inovace, zahrnutému do strategie Evropa 2020.

[55] Viz KOM(2007) 860 a SEK(2009) 1198.

[56] V souladu s požadavky na ochranu údajů.

[57] Na základě mandátu č. 403 (CEN).

[58] Komise požádala „reflexní skupinu“ o doporučení k uvedeným otázkám do konce roku 2010, viz tisková zpráva IP/10/456.

[59] Komise spolupracuje s členskými státy na akčním plánu s cílem splnit závazky v roce 2009. Viz Prohlášení k eGovernment na ministerském zasedání v Malmö.

[60] Veřejné služby on-line budou stavět na výše popsaných efektivních a interoperabilních rámcích a nástrojích pro správu identit a autentizaci.

[61] Rozvoj plně elektronického celního prostoru v EU do roku 2013 přinese obchodníkům kvalitní služby elektronické veřejné správy, interoperabilitu vnitrostátních systémů IT a administraci celního řízení na úrovni Společenství.

[62] Směrnice 2003/4/ES o přístupu veřejnosti k informacím o životním prostředí.

[63] Úř. věst. L 13, 18.1.2006, s. 1.

[64] Tyto srovnávací přehledy představují základ pro rámec hodnocení Digitální agendy.

[65] Ukazatele jsou odvozeny především ze srovnávacího rámce 2011–2015 (Benchmarking framework 2011-2015) schváleného členskými státy EU v listopadu 2009. Představuje koncepční rámec sběru dat pro statistiku o informační společnosti a seznam základních srovnávacích ukazatelů.

[66] Více informací na stránce Benchmarking framework 2011-2015; Představuje koncepční rámec sběru dat pro statistiku o informační společnosti a seznam základních srovnávacích ukazatelů.

Top