52006DC0519

[pic] | KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ |

V Bruselu dne 20.9.2006

KOM(2006) 519 v konečném znění

SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU

Zlepšení školení pro zvýšení bezpečnosti potravin {SEK(2006) 1163}{SEK(2006) 1164}

SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU

Zlepšení školení pro zvýšení bezpečnosti potravin

(Text s významem pro EHP) |

1. SOUHRN

Současně s vývojem vnitřního trhu byl postupně vyvinut soubor evropských pravidel pokrývající právní předpisy týkající se potravin a krmiv, zdraví zvířat, dobrých životních podmínek zvířat a zdraví rostlin. Tato pravidla přispěla k hladkému fungování vnitřního trhu při udržení vysoké úrovně ochrany. Řídí se mezinárodním vývojem v těchto oblastech, zejména v rámci Světové obchodní organizace (WTO), Codex Alimentarius, Světové organizace pro zdraví zvířat (OIE) a Mezinárodní úmluvy o ochraně rostlin (IPPC).

Cílů vnitřního trhu v těchto oblastech bylo dosaženo. Komise je toho názoru, že spíše než rozvíjet nové legislativní iniciativy, je třeba zajistit správné uplatňování stávajících právních předpisů. Za tímto účelem je nezbytné školení osob ověřujících provádění právních předpisů Společenství.

Evropské právní předpisy stanoví, že Komise organizuje kurzy školení pro pracovníky příslušných orgánů v členských státech, kteří odpovídají za ověřování dodržování právních předpisů EU týkajících se potravin a krmiv, požadavků na zdraví zvířat a dobré životní podmínky zvířat a požadavků na zdraví rostlin. Toto školení je otevřené také pro účastníky z třetích zemí a zejména z rozvojových zemí.

Cílem evropského rozměru školení je zavést dobrou úroveň jednotnosti kontrol prováděných kontrolním úřadem a jeho rozhodnutí na základě těchto kontrol, a tím zajistit větší jistotu pro potravinářské podniky prostřednictvím rovného zacházení v rámci všech prováděných kontrol.

Zapojení účastníků z třetích zemí přispěje k lepšímu pochopení norem EU týkajících se potravin a postupů při dovozu a sníží překážky pro třetí země, zejména rozvojové, při uvádění zboží na trh EU. Povede též k dosažení většího souladu s normami EU týkajícími se potravin a následně ke snížení počtu a zjednodušení kontrol při dovozu.

V tomto sdělení podává Komise přehled možných variant, které lze použít pro školení organizované generálním ředitelstvím Komise pro zdraví a ochranu spotřebitele , předkládá své stanovisko ohledně dalšího postupu a navrhuje metodu, jejímž cílem je nabídnout účinné školení s využitím dostupných zdrojů nejúspornějším způsobem.

2. SOUVISLOSTI

Téměř všechny právní předpisy týkající se potravin a krmiv, pravidla o zdraví zvířat a požadavky na dobré životní podmínky zvířat a na zdraví rostlin mají základ v právu Společenství (viz přehled v příloze I). Rozvoj těchto pravidel umožnil vytvořit v rámci Společenství vnitřní trh pro potraviny, krmiva, živá zvířata a rostliny při zajištění vysoké úrovně ochrany spotřebitele a ochrany zvířat a rostlin. Na mezinárodní úrovni umožňují výše odkazované právní předpisy Společenství dodržování mezinárodních závazků stanovených v mezinárodních dohodách Světové obchodní organizace (WTO), v Codex Alimentarius, dohodách Světové organizace pro zdraví zvířat (OIE) a v Mezinárodní úmluvě o ochraně rostlin (IPPC).

Současně s přijetím nařízení (ES) č. 882/2004 Evropského parlamentu a Rady ze dne 29. dubna 2004 o úředních kontrolách za účelem ověření dodržování právních předpisů týkajících se krmiv a potravin a pravidel o zdraví zvířat a dobrých životních podmínkách zvířat[1] je ověřování dodržování těchto požadavků založeno také na právních předpisech Společenství. Uvedené nařízení zavádí integrovaný a globální přístup k ověřování dodržování výše uvedených požadavků příslušnými úřady.

Tento integrovaný a globální přístup silně orientovaný na Společenství vyžaduje vysokou úroveň způsobilosti a odborných znalostí kontrolních úřadů a ukládá vysoké normy pro kontrolní pracovníky v členských státech pro zajištění účinnosti, objektivity a přiměřenosti úředních kontrol. Pracovníci kontrolních úřadů musí mít rozsáhlé znalosti různých typů nebezpečí (chemického, biologického a fyzikálního), které se mohou vyskytnout v souvislosti s krmivovým a potravinovým řetězcem. Musí být též obeznámeni s mechanizmy trhu, na němž lze získat potraviny a jejich složky z mnoha různých zdrojů. Zároveň musí být informováni o velmi specifických problémech typických pro zvláštní metody výroby, zpracování, konzervování a distribuce. Musí být schopni zjistit nedodržování požadavků na bezpečnost krmiv a potravin, požadavků na zdraví zvířat a dobré životní podmínky zvířat a požadavků na zdraví rostlin. Musí být též schopni odhalit podvodné praktiky. Proto kontrola výroby a prodeje krmiv a potravin a živočišné a rostlinné výroby vyžaduje multidisciplinární přístup.

Třetí země musí při vyvážení potravin, krmiv, živých zvířat a rostlin do Společenství poskytovat záruky ohledně dodržování právních předpisů Společenství týkajících se bezpečnosti potravin, bezpečnosti krmiv, zdraví zvířat, pravidel o zdraví rostlin, případně pravidel o dobrých životních podmínkách zvířat. Dovozní režim Společenství pro živá zvířata a potraviny a krmiva živočišného původu vychází ze záruk poskytnutých příslušnými úřady vyvážejících třetích zemí, které musí potvrdit, že zásilky určené pro vývoz do EU jsou v souladu s požadavky EU, aby bylo zajištěno, že byla dodržena příslušná úroveň ochrany týkající se požadavků na zdraví zvířat a veřejné zdraví. V ostatních případech, zejména u krmiv a potravin rostlinného původu, se Společenství opírá o záruky poskytnuté dovozcem zboží, který zase musí získat záruky v místě produkce, že byly splněny požadavky EU. Proto je velmi důležité, aby všichni, kdo jsou zapojeni do dovozu živých zvířat, krmiv, potravin nebo rostlin, byli obeznámeni s požadavky týkajícími se dovozu do EU.

V souvislosti s výše uvedenými skutečnostmi budou kontrolní pracovníci příslušných úřadů a/nebo kontrolní orgány v členských státech a v třetích zemích potřebovat školení a pravidelnou aktualizaci svých znalostí v oblasti právních předpisů Společenství týkajících se potravin a krmiv a požadavků na zdraví zvířat, jejich dobré životní podmínky a požadavků na zdraví rostlin a postupů ověřování jejich dodržování. Tato potřeba byla uznána v nařízení (ES) č. 882/2004, jehož článek 6 ukládá příslušným úřadům v členských státech povinnost zajistit, aby byli všichni pracovníci provádějící úřední kontroly řádně vyškoleni, a článek 51 poskytuje právní nástroj pro organizování tohoto školení na úrovni Společenství jako doplněk školení organizovaného na vnitrostátní úrovni.

3. POTřEBA ZLEPšENÍ šKOLENÍ

3.1. Zlepšení školení pro zvýšení bezpečnosti potravin a zdravější zvířata a rostliny

V procesu zajišťování úrovně ochrany stanovené v právních předpisech týkajících se potravin a krmiv a v pravidlech o zdraví zvířat a dobrých životních podmínkách zvířat a požadavcích na zdraví rostlin má klíčový význam schopnost zjišťovat podvody a nedodržování uvedených požadavků. Proto zvyšování schopností zjišťovat podvody a nedodržování požadavků přispěje k lepší ochraně veřejného zdraví, zdraví zvířat, dobrých životních podmínek zvířat a zdraví rostlin. Školení by se tedy mělo zaměřit nejen na to, aby se účastníci seznámili s právními požadavky, ale aby rovněž získali dovednosti v oblasti kontrolních postupů, které musí umožňovat účinné odhalování podvodných praktik a nedodržování požadavků, jež mohou mít nepříznivý dopad na naši úroveň ochrany.

3.2. Dopad na konkurenceschopnost, trhy a obchod

Evropský rozměr školení hraje důležitou úlohu při šíření znalostí o právních předpisech Společenství a při zvyšování informovanosti v této oblasti a při rozvoji harmonizace a jednotnosti kontrolních činností a postupů v rámci celé EU. Z této harmonizace by měly těžit všechny potravinářské podniky, neboť přispívá k vytváření stejných podmínek pro všechny zajišťováním náležité úrovně jednotnosti kontrol prováděných kontrolním orgánem a rozhodnutí, která z nich vycházejí. To by mělo poskytnout větší jistotu pro potravinářské podniky ohledně rovnocenného zacházení v rámci všech prováděných kontrol a usnadnit poctivý obchod.

3.3. Dopad na třetí země a mezinárodní vztahy

Školení je důležité pro rozvoj jednotných postupů kontroly zvířat, potravin a krmiv dovážených z třetích zemí. Proto je nezbytné zaručit, aby byly v rámci dovozů dodržovány právní předpisy Společenství a aby byly podniky EU v obdobném konkurenčním postavení jako jejich protějšky, které nejsou členy EU.

Účast třetích zemí v programech školení Společenství bude hrát důležitou úlohu při rozvíjení standardů Společenství na mezinárodní úrovni, neboť bude posilovat mezinárodní obchod s bezpečnými potravinami a poskytovat podnikům EU snadnější přístup k bezpečným potravinám z třetích zemí.

Školení je vysoce účinný nástroj pomoci rozvojovým zemím při plnění požadavků Společenství a získávání přístupu na trh EU pro jejich výrobky. Kromě pozitivního ekonomického dopadu na obchod by mělo toto opatření i politický dopad ve formě podpory závazků EU na mezinárodní úrovni (například v rámci hygienické a rostlinolékařské dohody WTO ve formě technické pomoci) a při rozvíjení vztahů EU s dodavatelskými zeměmi.

Školení zástupců z rozvojových zemí by mohlo přispět ke zvýšení potravinářských norem v těchto zemích. Kromě lepšího konkurenčního postavení a snadnějšího přístupu na trh EU může přispět i k lepšímu zajištění a bezpečnosti potravin pro spotřebitele v těchto zemích.

3.4. Dopad na státní orgány

Ačkoliv velký díl odpovědnosti za informování a školení pracovníků provádějících úřední kontroly nesou příslušné vnitrostátní orgány (článek 6 nařízení 882/2004), je rozvoj strategie Společenství v oblasti školení zaměřen na dosažení větší jednotnosti postupů, metod a výsledků kontrol. Na základě větší jednotnosti by měly úřední kontroly získat na účinnosti i objektivnosti.

Provádění strategie Společenství v oblasti školení by mělo být účinným nástrojem optimalizace zdrojů a stanovení úspor z rozsahu ve prospěch Společenství i vnitrostátních orgánů.

3.5. Dopad na právní předpisy

Lepší školení pomůže kontrolním pracovníkům seznámit se podrobněji s právními předpisy EU a přispěje k lepšímu pochopení východisek a cílů těchto předpisů a důvodů, proč byly zavedeny. Předpokládá se tedy, že školení sníží potřebu nových legislativních iniciativ buď ve formě právně závazných textů nebo vysvětlivek a interpretačních dokumentů. Školení tedy musí přispívat k dosažení obecného cíle Komise - mít méně právních předpisů vyšší kvality.

4. ŠKOLENÍ V čLENSKÝCH STÁTECH

Ve většině členských států má organizování školících kurzů pro kontrolní pracovníky již tradici. S přijetím nařízení (ES) č. 882/2004 se toto školení stalo povinným pro všechny členské státy.

Programy školení obvykle vyvíjejí a organizují příslušné orgány, často s pomocí vysokoškolských odborníků. Školení je zajišťováno různým způsobem, a to především přímo příslušnými orgány (buď na centrální a/nebo regionální / místní úrovni), různými poskytovateli školení, například vysokoškolskými institucemi, laboratořemi, odbornými orgány, soukromými subjekty, vnitrostátní agenturou nebo v rámci spolupráce výše uvedených institucí.

Školení probíhá ve formě výuky ve třídě, školení v terénu a distančního vzdělávání. Vyučovací materiály zahrnují nosiče dat CD-ROM, DVD, video atd.

Lektoři mohou zapojit odborníky z útvarů příslušného orgánu i vysokoškolské odborníky a odborníky z laboratoří, profesionálních organizací, mezinárodních organizací, soukromých institucí atd.

Některé členské státy mají jedno nebo více školicích středisek s vysoce kvalifikovanými lektory. Tato střediska se často specializují na konkrétní oblast (například na dobré životní podmínky zvířat, veterinární kontroly), mají k dispozici odborné lektory, přístup k plně vybaveným infrastrukturám a učební materiály vyvinuté pro účely školení.

Kapacita členských států v oblasti poskytování školení musí splňovat vysoké požadavky. Odhaduje se, že celkový počet kontrolních pracovníků v EU činí téměř 50 000 osob. Školení pokrývá v některých případech pro určitý předmět ročně 100 % těchto pracovníků. Průměrná doba školení jednoho pracovníka se pohybuje mezi 30 až 80 hodinami ročně. Počet lektorů zapojených do školení se pohybuje od jednoho lektora na čtyři účastníky školení po jednoho lektora na dvacet účastníků[2]. Z dostupných informací se zdá, že stupeň rozvoje školení se v rámci EU významně liší. S ohledem na obrovský úkol, který má být realizován, vyjádřily členské státy uspokojení nad tím, že Komise pokryje řadu potřeb v oblasti školení, což jim umožní přezkoumat vnitrostátní priority v této oblasti.

5. Školení a třetí země / rozvojové země

Komise a členské státy mají rostoucí odpovědnost za zajištění toho, aby byly splněny požadavky Společenství vzhledem ke všem dovozům potravin, krmiv, zvířat, rostlin a výrobků z nich z třetích zemí. EU nyní dováží toto zboží z více než 200 zemí celého světa, od vysoce rozvinutých po nejchudší.

Zkušenosti ukázaly, že zásilky potravin z třetích zemí nejsou vždy v souladu s potravinovým právem EU. Systém včasné výměny informací o potravinách a krmivech zavedený na základě článku 50 nařízení (ES) č. 178/2002[3] ukazuje, že v roce 2005 vyplynulo 46 % všech oznámení z kontrol dovážených potravin na stanovištích hraniční kontroly. V důsledku toho byl odmítnut dovoz 1 453 zásilek. Kromě toho bylo předmětem oznámení dalších 5 % zásilek z třetích zemí, které již byly uvolněny.

Plnění norem EU je podmínkou dovozu potravin, krmiv, zvířat a rostlin z třetích zemí. Dodržování těchto norem je nezbytné pro zabránění zavlečení nemocí zvířat a rostlin do ES, zaručení vysoké úrovně bezpečnosti potravin a dodávek bezpečných krmiv pro zvířata. Je nezbytné, aby třetí země byly o těchto normách informovány, aby je mohly lépe dodržovat, čímž se následně sníží počet zásilek odmítnutých na hranicích EU.

Rozvojové země se mohou setkat s obtížemi při organizování vývozních kontrol výrobků a v důsledku toho se zajištěním jednotnosti / rovnocennosti svých vyvážených výrobků s normami stanovenými EU. Obchod s potravinami je mimořádné důležitý pro většinu těchto zemí, kde je životní minimum a sociálně ekonomický vývoj bezprostředně vázán na možnost uvedení jejich zboží na světový trh.

EU je na tyto aspekty velmi citlivá a, aniž by zamýšlela slevovat z úrovně ochrany zdraví a bezpečnosti potravin, věnuje zvláštní pozornost tomu, aby výrobky z třetích zemí, zejména z rozvojových zemí, nebyly vylučovány z trhu EU. Proto EU vyvinula řadu nástrojů zaměřených na pomoc třetím zemím, aby se mohly přizpůsobit stávajícím evropským normám a požadavkům týkajícím se bezpečnosti potravin a krmiv, zdraví zvířat, dobrých životních podmínek zvířat a zdraví rostlin. Nařízení (ES) č. 882/2004 obsahuje ustanovení o technické podpoře, společných projektech, vypracování pokynů a vývoji programů na pomoc třetím zemím při plnění norem a požadavků EU a při organizování úředních kontrol výrobků vyvážených do EU.

Školení pro třetí země je také plně v souladu s politikou evropského sousedství. Tato politika je v současné době klíčovým prvkem vnější politiky EU a tuto prioritu lze zohlednit v iniciativách v oblasti školení.

Při vývoji programu Společenství v oblasti školení je třeba klást důraz na mezinárodní rozměr norem pro bezpečnost potravin a krmiv a na obchod s živými zvířaty a rostlinami . Z tohoto hlediska bude školení pro účastníky z třetích zemí organizováno s ohledem na podporu bezpečného obchodu se zvířaty, rostlinami, potravinami a krmivy, což umožní Komisi, aby plnila politické závazky přijaté na mezinárodní úrovni, zejména vůči rozvojovým zemím, s ohledem na další přípravu kandidátských zemí a případných kandidátských zemí a na jiné politiky, například politiku evropského sousedství.

6. INICIATIVY SPOLEčENSTVÍ V OBLASTI šKOLENÍ V MINULOSTI A DNES

Komise organizovala či stále organizuje řadu činností v oblasti školení v příslušných oblastech, které zahrnují:

6.1. Školení na základě rozhodnutí Rady 90/424/EHS

Výměna pracovníků kontrolních orgánů v členských státech je metoda školení, která byla používána v minulosti na základě článku 19 rozhodnutí 90/424/EHS o některých výdajích ve veterinární oblasti[4]. Mnoho z těchto výměn spočívalo v dlouhodobých stážích kontrolních pracovníků jednoho členského státu na stanovišti hraniční kontroly jiného členského státu. Zkušenosti z organizování výměn byly pozitivní. Mnoho kontrolních úředníků z členských států dostalo možnost seznámit se lépe s organizací kontrol dovozu produktů živočišného původu.

Přestože není vyloučeno, že školení v budoucnu může výměnu pracovníků zahrnovat, je třeba poznamenat, že tato metoda má evropskou přidanou hodnotu pouze tehdy, je-li začleněna do modulu školení, který je založen na výukovém materiálu sloužícímu společnému cíli a zpracovanému zvláště pro účely školení o konkrétním předmětu, například o postupech při dovozu.

Na základě rozhodnutí 90/424/EHS byly také organizovány jednotýdenní kurzy školení různého zaměření (například hygiena masa, produkty rybolovu atd.) v institutech různých členských států (například v Lyonu, Berlíně, Londýně, Brémách), za účasti odborníků z různých členských států. Tyto kurzy se zaměřily hlavně na různé aspekty veterinárních právních předpisů a umožnily účastníkům lépe pochopit právní předpisy Společenství v dotyčné oblasti.

6.2. Projekty školení ad hoc

Školení ad hoc je zajišťováno v rámci projektů školení organizovaných v roce 2006. Za tímto účelem Komise vypsala nabídková řízení (viz příloha II).

Tyto projekty jsou zaměřeny na úzce specifikované otázky a školení zajišťují vysoce kvalifikované orgány. Některé z těchto činností jsou výslovně určeny pro rozvojové země po celém světě.

V době přijetí tohoto sdělení je ještě příliš brzy na podrobnou zprávu o kvalitě projektů provedených v této oblasti. Reakce účastníků byla vesměs velmi kladná a ukazuje na důležitost školení v této oblasti.

6.3. Školení organizované referenčními laboratořemi Společenství

Podle právních předpisů EU týkajících se potravin, krmiv, zdraví zvířat a dobrých životních podmínek zvířat bylo zřízeno 39 referenčních laboratoří Společenství, z nichž každá je součástí sítě národních referenčních laboratoří v členských státech. Referenční laboratoře Společenství poskytují národním referenčním laboratořím informace a pokyny o analytických a diagnostických metodách, přijímají praktická opatření pro použití nových metod, pomáhají při diagnostice ohnisek nákaz atd. Jejich úkolem je také vést kurzy základního školení a doškolování pro pracovníky národních referenčních laboratoří a odborníky z rozvojových zemí. V této souvislosti organizují referenční laboratoře Společenství každoročně nejméně jeden pracovní seminář. Cílem těchto seminářů je zajistit, aby byly analytické a diagnostické metody prováděny na potřebné odborné úrovni a jednotně, a tak zaručovaly spolehlivé výsledky.

Je užitečné stavět na vynikajících zkušenostech na tomto poli a hledat možnosti budoucí spolupráce referenčních laboratoří Společenství s uvedenými novými iniciativami v oblasti školení, se zvláštním důrazem na účast pracovníků laboratoří z rozvojových zemí.

6.4. Školení organizované ostatními útvary Komise

Další generální ředitelství Komise organizují školení zaměřené na přípravu kandidátských zemí ke vstupu do EU (generální ředitelství pro rozšíření), pomoc rozvojovým zemím při používání hygienických a rostlinolékařských opatření EU (generální ředitelství pro obchod) nebo ve formě programů vnější pomoci ES (úřad pro spolupráci EuropeAid). Společné výzkumné středisko (JRC) organizuje školení na téma bezpečnosti a kvality potravin a krmiv, konkrétně na téma specifických aspektů při provádění normy kvality ISO/IEC 17025, jež je požadována u úředních laboratoří pro kontrolu potravin a krmiv. Tato školení mají rovněž praktickou část a zahrnují ukázku analytických metod v laboratořích Společného výzkumného střediska. Zvláštní důraz je kladen na školení odborníků z nových členských států, z přistupujících a kandidátských zemí a ze zemí západního Balkánu. Tyto projekty se obecně nepřekrývají s iniciativami generálního ředitelství pro zdraví a ochranu spotřebitele, ani jim nekonkurují. V případě že vznikne riziko střetu zájmů, projednají se příslušné záležitosti v řídící skupině Komise pro vztahy mezi službami vytvořené pro tento účel.

7. šKOLENÍ ORGANIZOVANÉ SPOLEčENSTVÍM V BUDOUCNU

7.1. Právní základ

Článek 51 nařízení (ES) č. 882/2004 umožňuje Komisi organizovat kurzy školení pro pracovníky příslušných orgánů členských států a pro účastníky z třetích zemí. Důraz se klade na účastníky z rozvojových zemí. Toto školení pokrývá právní předpisy týkající se potravin a krmiv, požadavků na zdraví zvířat a dobré životní podmínky zvířat.

Zdraví rostlin je pouze částečně pokryto právním základem v nařízení (ES) č. 882/2004. Avšak čl. 2 odst. 1 písm. i) směrnice 2000/29/ES[5] nabízí právní základ pro školení v odvětví zdraví rostlin, takže Komise může při organizování školení toto odvětví plně zohlednit.

7.2. Zapojení nevládních účastníků

Z obecného hlediska lze očekávat, že školení provozovatelů podniků povede k vyšší výkonnosti kvalifikovaných pracovníků, jejich lepšímu výkonu prostřednictvím programů zaměřených na zvýšení schopností, k lepšímu provádění norem EU, a tím k vyšší úrovni ochrany.

Toto zapojení by umožnilo potravinářským podnikům přizpůsobit jejich postupy řízení tak, aby byl účinně zajištěn soulad s výše uvedenými požadavky. Může přinést výhody v tom smyslu, že by mohlo dojít ke snížení rizika stahování výrobků z trhu. Lepší soulad s uvedenými požadavky by mohl též snížit potřebu úředních kontrol a případně náklady s těmito kontrolami spojené.

Právní základ však pouze stanoví, že školení má být organizováno a financováno z rozpočtu Společenství pro pracovníky příslušných orgánů a tím vylučuje zapojení účastníků z potravinářských podniků. Zapojením těchto účastníků nesmí rozpočtu EU vzniknout žádné výdaje, avšak členské státy mohou v každém případě podporovat prostřednictvím svých národních školicích agentur vznik odpovídajících školení pro takové účastníky.

7.3. Objem školení organizovaného Společenstvím

Školení organizované v roce 2006 se týká téměř 1 500 účastníků. Vzhledem k tomu, že činnosti v roce 2006 se považují za zahajovací fázi, mělo by být možno zvyšovat postupně jejich počet až na průměrný počet 6 000 účastníků.

Komise se domnívá, že je důležité, aby byli v první řadě školeni pracovníci odpovědní za školení v jednotlivých členských státech, aby mohli náležitě předávat informace účastníkům ve svých zemích. Školení těchto osob by mělo probíhat současně s tím, jak se vyvíjí právo Společenství. Kromě toho by se školení Společenství mělo zaměřit na kontrolní pracovníky podle výběru daného členského státu, kteří denně pracují s některými aspekty práva Společenství, a na účastníky z třetích zemí.

Délka kurzů školení se pohybuje mezi 2 a 10 dny. Z hlediska plánovaného počtu účastníků to představuje značný objem školení v rozsahu přibližně 960 dní za rok, což vyžaduje významné zdroje.

7.4. Řízení školení Společenství

Při výběru jakéhokoli systému školení musí být zajištěno průběžné řízení umožňující stanovit priority a identifikovat příslušné projekty, zavést program školení (roční nebo víceletý), ověřit kvalitu školení , ověřit kvalitu učebních materiálů a zavést postupy potřebné pro plynulé fungování celého systému.

Tyto činnosti patří k základním činnostem Komise. Pro každodenní řízení systému školení organizovaného Společenstvím je třeba, aby službám Komise při plnění výše uvedených úkolů pomáhali ostatní aktéři, v první řadě členské státy a případně také nevládní organizace. Komise má v úmyslu konzultovat tyto strany v různých záležitostech školení.

7.5. Kritéria pro budoucí systém školení organizovaného Společenstvím

Existují různé varianty organizace evropských programů školení. Výběr určité varianty by se měl provádět zejména s ohledem na tyto parametry:

( Školení zajišťované EU by mělo být doplňkové : školení organizované na úrovni Společenství by nemělo konkurovat školení organizovanému členskými státy, ale mělo by být doplňkové a mělo by přidávat školení evropský rozměr.

( Školení by mělo vycházet z priorit : s ohledem na široký rozsah, který má školení mít, je třeba stanovit jasné priority. Není možné ani nutné poskytovat školení ve všech oblastech, které pokrývají právní předpisy Společenství týkající se krmiv a potravin, požadavky na zdraví zvířat a dobré životní podmínky zvířat a pravidla o zdraví rostlin. Evropský program školení by měl zdůrazňovat evropský rozměr úředních kontrol, zatímco členské státy mohou lépe organizovat školení o otázkách kontroly, které spadají do jejich vnitrostátního právního rámce.

( Pružnost : školení musí být schopno reagovat rychle na mimořádné události, aby bylo zajištěno, že je případná hrozba řešena stejným způsobem ve všech dotyčných státech. To vyžaduje možnost rychlého přizpůsobení systému a zajištění snadného přístupu k dostupným odborným znalostem.

( Vysoká úroveň : každý systém by měl mít nejvyšší možnou úroveň. To bude vyžadovat používání vysoce kvalitních učebních materiálů a zapojení vysoce kvalifikovaných lektorů.

( Transparentnost : všechny zúčastněné strany v rámci Společenství a třetí země by měly dostávat otevřené a jasné informace o organizaci kurzů školení a možnostech účasti v nich.

( Globální a komplexní přístup : daná iniciativa musí pokrývat velmi široké oblasti právních předpisů týkajících se potravin a krmiv, pravidel o zdraví zvířat, dobrých životních podmínkách zvířat a požadavků na zdraví rostlin. To vyžaduje globální přístup za účasti odborníků z těchto oblastí.

( Kontinuita : školení by mělo být organizováno po delší dobu zavedeným týmem, který je obeznámen s politikou EU v příslušných oblastech, aby byla zajištěna jednotná vysoká kvalita školení.

( Komise se nesmí vzdát kontroly školení: Komise musí být zejména schopna řídit program školení, ověřovat kvalitu činností v rámci školení a učebních materiálů a musí být schopna nařídit v případě potřeby nápravná opatření.

7.6. Spolupráce s vnitrostátními školicími orgány

K dobrému řízení patří nepřehlížet často vynikající organizaci školení, školicí zařízení a nástroje školení zavedené v některých členských státech. Bylo by tedy vhodné využít jejich zkušeností a existence pro účely Společenství.

Vnitrostátní orgány by mohly hrát vedoucí úlohu v EU při šíření evropské politiky v otázkách bezpečnosti potravin a krmiv, zdraví zvířat, dobrých životních podmínek zvířat a zdraví rostlin. Mohly by se stát referenčním střediskem pro pomoc s činnostmi v oblasti školení v ostatních členských státech v prvé řadě prostřednictvím „školení školitelů“, ale také organizováním pravidelných schůzek pro pracovníky kontrolních orgánů v členských státech a třetích zemích.

Komise se domnívá, že systém spolupráce s vnitrostátními orgány představuje řadu výhod a je hodnotným systémem pro řízení činností v oblasti školení, neboť:

( by byl pružný. Umožnil by zadávání zvláštních úkolů konkrétní agentuře v relativně krátké době a pracovní program příslušných orgánů by mohl být přizpůsobován prioritám stanoveným Komisí,

( zajistil by optimální využití zdrojů dostupných v Komisi a v členských státech,

( těžil by ze zkušeností a infrastruktur, které jsou již k dispozici v členských státech,

( posílil by viditelnost zásadní úlohy Evropy v oblasti této politiky, která má pro občany velký význam.

Komise dále prozkoumá, jak lze tuto spolupráci organizovat v praxi.

8. MOžNÉ VARIANTY ORGANIZACE šKOLENÍ GENERÁLNÍM řEDITELSTVÍM PRO ZDRAVÍ A OCHRANU SPOTřEBITELE

8.1. Smlouvy na organizaci školení

Jako hodnotnou variantu školení organizovaného Společenstvím lze zvážit možnost, že Komise uzavře jednu nebo více smluv stanovujících pravomoci při organizaci jednotlivých součástí školení (například zajištění školení, určení učebních materiálů, správa programu, logistické zajištění, vývoj programu elektronického studia). Tato metoda je pružná, neboť umožňuje popsat charakteristiky potřeb školení v souladu s prioritami stanovenými Komisí. Kromě toho mohou smlouvy pokrývat určité období, v němž lze předpokládat, že bude daný projekt dokončen. V závislosti na typu smlouvy je též možné řešit naléhavější potřeby zajištění určitého projektu v oblasti školení.

Vzhledem k tomu, že smlouvy mohou být rozloženy na dobu několika let, lze riziko nedostatku kontinuity na konci smlouvy snížit, nikoli však zcela vyloučit. Zkušenosti shromažďované po řadu let mohou být na konci smlouvy ztraceny.

8.2. Specializovaná služba Komise

Jako specializovaná služba Komise by mohla být zvážena možnost vytvoření školicího střediska se stálými zařízeními, infrastrukturami a pracovníky, což by mělo významné praktické výhody pro Komisi: plně vybavené infrastruktury, zajištění dostatečného počtu pracovníků, kteří by byli stále k dispozici, včetně lektorů, pracovníků pro běžnou administrativu, správu programu školení, vývoj učebních materiálů, rozesílání pozvánek účastníkům školení, logistická opatření atd. I když lze některé z těchto úkolů zajistit externě, vyžadoval by takovýto systém velmi významné lidské i finanční zdroje a je nepravděpodobné, že by tyto zdroje mohly být zajištěny. Výhodou je to, že lze evropskou koncepci šířit prostřednictvím systému blízkého vývoji politiky.

8.3. Výkonná agentura

Nařízení (ES) č. 58/2003 ze dne 19. prosince 2002, kterým se stanoví statut výkonných agentur pověřených některými úkoly správy programů Společenství[6], zmocňuje Komisi ke zřízení výkonné agentury a pověření ji určitými správními úkoly týkajícími se programu Společenství. To by umožnilo Komisi zaměřit se na své základní činnosti a funkce, které nelze zajišťovat externě, aniž by ztratila kontrolu nebo konečnou odpovědnost týkající se činností řízených takovouto výkonnou agenturou.

Správa takového programu obsahuje technické úkoly, které nezahrnují politické rozhodování, a vyžaduje vysokou úroveň technických a finančních odborných znalostí. V oblasti školení by mohly tyto úkoly zahrnovat řízení postupů týkajících se plnění programu školení. Svěření těchto úkolů výkonné agentuře by mohlo představovat způsob, jak zajistit účinnost školení. Agentura by také zajistila vysoký profil a zviditelnění školicího projektu.

Avšak před závěrečným zvážením této možnosti je třeba provést řadu procesních kroků. Jedním z nich je provedení analýzy nákladů a přínosů při zohlednění faktorů uvedených v článku 3 nařízení Rady (ES) č. 58/2003. Kromě toho, dříve než může Komise zřídit novou výkonnou agenturu nebo rozšířit pověření již existující agentury, je třeba získat kladné stanovisko regulačního výboru výkonných agentur a zapojit Evropský parlament na základě pracovních postupů dohodnutých mezi Komisí a rozpočtovým orgánem.

Zajímavou myšlenkou vyžadující podrobnější zvážení je sloučení činností v oblasti školení s činnostmi „výkonné agentury pro program veřejného zdraví“ zřízené rozhodnutím Komise 2004/858/ES[7]“. Úkoly této agentury by byly tímto rozšířeny o nové odpovědnosti. Poté by se spojila s různými programy spravovanými generálním ředitelstvím pro zdraví a ochranu spotřebitele do jediné struktury. Výhoda tohoto přístupu spočívá v tom, že administrativní struktury potřebné pro řízení agentury jsou již zavedeny, což umožňuje provádění programu školení bez potřeby vytváření nové organizační struktury (řídící výbor a ředitel). Sloučení různých programů by také zvýšilo účinnost stávající agentury.

Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) nepřichází v úvahu jako možnost organizování těchto školení. EFSA je pověřen konkrétním úkolem, jímž je posuzování rizik. Organizování školení, které je spíše spojeno s řízením rizik, by tak odporovalo jeho současnému pověření. Navíc je EFSA regulační agentura, na niž se vztahují úvahy uvedené v bodě 8.4.

8.4. Regulační agentura

Evropský orgán pro oblast školení přebírající všechny nebo část úkolů týkajících se organizace a zajištění školení by mohl být také považován za organizaci nezávislou na Komisi, působící v souladu s nařízením, jímž byl zřízen, přijatém Radou a Evropským parlamentem, ve formě regulační agentury. Úkolem této agentury by bylo zajištění školení, školení lektorů a jejich nábor, vývoj učebních materiálů, zajištění propagace a publicity tak, aby školení vyvolalo co největší zájem cílových skupin v členských státech a třetích zemích, a vytváření sítí s vnitrostátními agenturami.

Co se týká výkonné agentury, mohla by regulační agentura dodat vysoký profil školení organizovanému Společenstvím tím, že by školení s ní ztotožnila. Tato agentura by snížila administrativní zátěž pro Komisi, neboť by měla své vlastní pracovníky a svůj rozpočet.

Avšak regulační agentura je svojí podstatou orgán odlišný od institucí Společenství, který má svou právní subjektivitu a působí nezávisle na Komisi. Proto by mohlo vzniknout riziko nedostatku koordinace se službami Komise. Z tohoto hlediska by varianta vytvoření nové agentury nebo rozšíření pověření některé ze stávajících agentur nebyla nejvhodnějším formátem poskytování školení ze strany EU.

9. DALšÍ KROKY, KTERÉ BY MěLA KOMISE PODNIKNOUT

Komise bude dále zvažovat možnost provádění programu v oblasti školení výkonnou agenturou (varianta 8.3). K tomu, aby bylo možno použít finanční zdroje z rozpočtu Společenství, se před přijetím rozhodnutí pečlivě zhodnotí právní proveditelnost podle ustanovení právního rámce a praktická opatření. Komise se domnívá se, že toto řešení nabízí nezbytné záruky, že bude cílů Komise dosaženo a zejména že si Komise podrží hlavní činnosti (viz nařízení č. 58/2003). Proto Komise co nejdříve smluvně zadá provedení výše uvedené analýzy nákladů a přínosů.

10. POSOUZENÍ DOPADů

Dopad organizace programů školení na různé aspekty sociálně ekonomického života byl posouzen a zveřejněn zároveň s tímto sdělením. Obsahuje analýzu nákladů provedenou na základě zkušeností získaných ze zahajovací fáze činností prováděných v oblasti školení v roce 2006.

Na tomto základě lze odhadnout celkové náklady na roční program školení s přihlédnutím k určitým parametrům, například počet účastníků za rok, průměrná délka kurzu, počet účastníků v kurzu a výběr varianty organizace kurzu, v rozsahu 13,2 mil. EUR až 19,8 mil. EUR v období 2007-2011 a je plánováno, že tato činnost bude financována v rámci rozpočtu Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu (EAGGF).

V počáteční fázi školení se očekávají náklady vyšší, což je dáno počtem žádostí o účast, který bude pravděpodobně v tomto období vysoký, zejména v rozvojových zemích, přičemž počet účastníků se může pohybovat mezi 6 000 a 9 000. Po počátečních dvou letech se předpokládá, že dojde ke snížení počtu žádostí.

11. ZÁVěRY

Komise se bude snažit zavést stálou strukturu, která musí umožnit účinnou organizaci školení týkajícího se právních předpisů v oblasti potravin, krmiv, zdraví zvířat a dobrých životních podmínek zvířat.

Při organizaci těchto činností bude Komise dále zkoumat různé varianty správy jednotlivých programů školení. Bez ohledu na výsledek tohoto zvažování je třeba podniknout řadu procesních kroků. Tyto kroky zahrnují objednání analýzy nákladů a přínosů v případě výkonné agentury a přijetí prováděcích předpisů pro organizaci kurzů školení, jak požaduje čl. 51 odst. 3 nařízení (ES) č. 882/2004. Tyto předpisy mohou zahrnovat otázky řízení, například postupy, které mají být dodržovány při zavádění ročního programu školení, konzultace se zúčastněnými stranami a případně styk se školícím orgánem.

Je třeba vzít v úvahu, že některé varianty, například varianta regulační agentury nebo specializované služby Komise, nejsou považovány za nejlepší řešení účinného školení. V případě regulační agentury by Komise riskovala, že ztratí kontrolu nad svým programem školení, a obě varianty by pravděpodobně vyžadovaly značné zdroje.

ANNEX I: Overview of Community measures

The requirements of food law, feed law, animal health rules, animal welfare requirements and plant health have been established gradually over a period covering almost 40 years. The situation at present can be summarised as follows:

Food and feed law

( The general food law

( Labelling and nutrition

( Biotechnology

( Chemical safety of food

( Biological safety of food

( Animal nutrition

( Food and feed controls

See http://europa.eu.int/comm/food/food/index_en.htm

Animal health rules

( Preventive health measures on intra-community trade and imports of:

( live animals

( semen, ova and embryos

( animal products

( Community legislation on animal diseases:

( new Animal Health Strategy to improve the prevention and control of animal disease in the EU

( control measures, to be taken as soon as the presence of a disease is suspected

( eradication and monitoring programmes, for the diseases that are already within the Community

( EU financial contribution

( Other activities : identification measures to guarantee the traceability of the animals

See http://europa.eu.int/comm/food/animal/index_en.htm

Animal welfare rules

( The protection of animals on the farm and in particular laying hens, calves and pigs

( The protection of animals during transport

( The protection of animals at time of slaughter or killing

See http://europa.eu.int/comm/food/animal/index_en.htm

Plant health rules

( Plant protection

( Harmful organisms

( Property rights

( Genetic resources

( Seeds and plant propagating material

( GM plants and seeds

See http://europa.eu.int/comm/food/plant/index_en.htm

ANNEX II: Training for developing countries in 2006

Following courses were developed in 2006:

( HACCP implementation and assessment,

( Highly Pathogenic Avian Influenza,

( European Standards for the importation of fruit and vegetables, and fishery products,

( Import control procedures at border inspection posts,

( Standards for animal by-products, and

( Animal welfare at the time of slaughter of meat producing animals.

Of those, the following were addressed to developing countries selected on the basis of their trade records or their potential trade with the EU:

( Imports of fruit and vegetables: El Salvador, 30 May-1 June 2006, Malaysia, scheduled for September 2006, Tanzania, scheduled for October 2006, and

( Fishery products: Indonesia, 25-27 April 2006, Colombia 20-22 June 2006, Senegal, scheduled for October 2006,

With representatives from:

( Africa (including among other countries: Tanzania, Kenya, Uganda, Malawi, Ethiopia, Eritrea, Botswana, Namibia, Zimbabwe Zambia, Lesotho, Swaziland, Southafrica, Senegal, Mauritania, Guinea Conakry, Ivory Coast, Cameroon, Benin, Togo, Gambia, Ghana).

( Asia (including among other countries: Malaysia, Philippines, Indonesia, Laos, Thailand, Vietnam, Cambodia, Myanmar, China, Taiwan, Singapore, South Korea, Papua New Guinea, Maldives, Bangladesh).

( Latin America (including among other countries: El Salvador, Belize, Bolivia, Dominican Republic, Guatemala, Colombia, Honduras, Nicaragua, Costa Rica, Panama, Cuba, Venezuela, Ecuador, Chile, Argentina, Brazil, Paraguay, Uruguay, Mexico) were invited.

A further course on Avian Influenza covered Laos, Vietnam, Cambodia and Indonesia and took place from February to May 2006. In view of the epidemiological situation of the disease, it is the intention to extend this activity to African countries as soon as possible. At all the other courses, also representatives from developing countries were invited

[1] Úř. věst L 165, 30.4.2004 (viz opravy v Úř. věst. L 191, 28.5.2004, s. 1).

[2] Údaje vycházející z čísel, které získala Komise od členských států.

[3] Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin (Úř. věst. L 31, 1.2.2002, s. 1) pozměněné nařízením (ES) č. 1642/2003 (Úř. věst. L 245, 29.9.2003, s. 4).

[4] Rozhodnutí Rady 90/424/EHS ze dne 26. června 1990 o některých výdajích ve veterinární oblasti (Úř. věst. L 224, 18.8.1990, s. 19) naposledy pozměněné rozhodnutím 2006/53/ES ze dne 23. ledna 2006 (Úř. věst. L 29, 2.2.2006, s. 37).

[5] Směrnice Rady o ochranných opatřeních proti zavlékání organismů škodlivých rostlinám nebo rostlinným produktům do Společenství a proti jejich rozšiřování na území Společenství. Úř. věst. L 169, 10.7.2000, s. 1.

[6] Úř. věst. L 11, 16.1.2003, s. 1.

[7] Rozhodnutí Komise 2004/858/ES ze dne 15. prosince 2004 o zřízení výkonné agentury pro řízení akce Společenství v oblasti veřejného zdraví podle nařízení Rady (ES) č. 58/2003, nazvané „Výkonná agentura pro program veřejného zdraví“ (Úř. věst. L 369 ze dne 16.12.2004, s. 73).