52005DC0474

[pic] | KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ |

V Bruselu dne 05.10.2005

KOM(2005) 474 v konečném znění

SDĚLENÍ KOMISE

Plnění lisabonského programu Společenství:Politický rámec k posílení zpracovatelského průmyslu EU –cesta k integrovanějšímu přístupu k průmyslové politice{SEK(2005) 1215}{SEK(2005) 1216}{SEK(2005) 1217}

OBSAH

1. Průmyslová politika EU a akční program pro růst a zaměstnanost 3

2. Význam zpracovatelského průmyslu EU 4

3. Posouzení různorodosti výzev v oblasti politik v jednotlivých odvětvích 6

4. Vymezení plánu práce v oblasti průmyslové politiky 8

4.1. Průřezové politické iniciativy 8

4.2. Specifické iniciativy pro určitá odvětví 11

5. Závěr 13

Sdělení o plnění lisa BONSKÉHO PROGRAMU SPOLEčENSTVÍ: POLITICKÝ RÁMEC K POSÍLENÍ ZPRACOVATELSKÉHO PRůMYSLU EU – CESTA K INTEGROVANěJšÍMU PřÍSTUPU K PRůMYSLOVÉ POLITICE

1. PRůMYSLOVÁ POLITIKA EU A AKčNÍ PROGRAM PRO RůST A ZAMěSTNANOST

Předložením obnoveného akčního programu pro růst a zaměstnanost[1] se Komise zavázala zaměřit obnovenou lisabonskou strategii na růst a zaměstnanost. Za tímto účelem byly stanoveny priority EU, které spočívají v zajištění toho, aby:

- Evropa byla přitažlivější pro investory i pracovníky,

- motorem evropského růstu byly znalosti a inovace,

- politiky umožňovaly podnikům vytvářet více pracovních míst a lepší pracovní místa.

Toto sdělení o průmyslové politice, které bylo oznámeno v rámci lisabonského programu Společenství[2] z července 2005, je významným příspěvkem k dosažení těchto cílů. Síla zpracovatelského průmyslu má zásadní význam pro to, aby Evropa mohla růst. Jelikož v současnosti probíhají ve zpracovatelském průmyslu důležité změny a toto odvětví stojí před velkými výzvami, potřebuje příznivé podnikatelské prostředí, aby se mohlo dále vyvíjet a prosperovat.

Hlavní úlohou průmyslové politiky je vytvářet správné rámcové podmínky pro rozvoj podniků a inovace, aby byla EU atraktivní pro investice průmyslu a vytváření pracovních míst. Je zřejmé, že hospodářský růst přinášejí zejména podniky soukromého sektoru, nikoliv veřejný sektor. Úkolem podniků je vyvíjet vlastní výrobky a postupy a zlepšovat dovednosti, aby mohly získat přístup na nové trhy a nalézt nové příležitosti vyplývající z technického rozvoje a internacionalizace. Při využívání těchto příležitostí hrají klíčovou úlohu sociální odpovědnost podniků a udržitelný rozvoj.

Z hlediska průmyslové politiky spočívá úloha orgánů veřejné moci v tom, aby jednaly pouze v případě potřeby, tj. tehdy, pokud je některý druh selhání trhu důvodem pro zásah státu, nebo k podpoře strukturálních změn. V posledně jmenovaném případě může být nutné zavést na základě nepřetržitého dialogu s příslušnými zúčastněnými subjekty doprovodná opatření ke snížení sociálních nákladů na strukturální změnu. Za tímto účelem mohou orgány veřejné moci využívat nástroje politik, jakými jsou například zlepšování právní úpravy, politika jednotného trhu, politika inovací a výzkumu, politika zaměstnanosti a sociální politika atd., které jsou obecně použitelné v celém hospodářství bez rozdílu mezi odvětvími nebo podniky a které by byly doplněny doprovodnými opatřeními k usnadnění sociální a hospodářské soudržnosti.

Komise se zavázala k horizontální průmyslové politice a je rozhodnuta zabránit návratu selektivních intervencionistických politik. Neměl by však vznikat dojem, že do oblasti působnosti nástrojů politik patří pouze velmi široká horizontální opatření. Má-li být průmyslová politika účinná, musejí být zohledňovány konkrétní souvislosti jednotlivých odvětví. Politiky musejí být individuálně sestaveny na základě konkrétních znaků jednotlivých odvětví, zvláštních příležitostí, které se jim nabízejí, a výzev, před nimiž stojí. To však nutně vede k tomu, že zatímco jsou všechny politiky důležité, některé politiky mají v dnešní EU pro určitá odvětví větší význam než jiné.

Komise si proto stojí za svými předchozími závazky podporovat a usnadňovat proces inovace a změny v průmyslu[3]. Je však potřebný nový přístup k průmyslové politice, zaměřený na lepší koncipování politik, které jsou relevantnější, integrovanější a založené na konsenzu.

Sdělení týkající se akčního programu pro růst a zaměstnanost zejména uvádí, že se průmyslová politika zakládá na partnerství mezi EU a členskými státy[4]. Některé výzvy v oblasti průmyslové politiky musejí být řešeny na celoevropské úrovni, jelikož jednotlivé členské státy jednající samostatně nejsou schopny zvládnout záležitosti, jakými jsou například velké případy v oblasti hospodářské soutěže, regulace jednotného trhu nebo sociální a hospodářská soudržnost. Mnohé prvky průmyslové politiky však spadají do oblasti působnosti členských států a tato skutečnost je zdůrazněna v hlavních směrech vnitrostátních reformních programů. Toto sdělení prohlubuje a doplňuje rámec EU pro průmyslovou politiku tak, že se zaměřuje na její praktické uplatňování na jednotlivá odvětví. Proto byly na základě systematického prověření příležitostí a výzev u 27 jednotlivých odvětví zpracovatelského průmyslu EU a stavebnictví podrobně prozkoumány rozsah a různorodost výzev v oblasti politik, které vyplývají z různých odvětví[5]. Na tomto základě byly vytvořen plán práce v oblasti průmyslové politiky pro nadcházející období.

2. VÝZNAM ZPRACOVATELSKÉHO PRůMYSLU EU

Silné a zdravé odvětví průmyslu má zásadní význam pro plné využití potenciálu růstu v EU a posílení a udržení vedoucí pozice EU na poli hospodářství a technologií.

- Zpracovatelský průmysl EU má sám o sobě značný význam – připadá na něj přibližně jedna pětina produkce EU a zaměstnává zhruba 34 milionů osob v EU. Kromě toho:

- Zpracovatelský průmysl je klíčem k využití nového znalostního hospodářství – více než 80 % výdajů soukromého sektoru na výzkum a vývoj (VaV) se vynakládá ve zpracovatelském průmyslu[6].

- Zpracovatelský průmysl vytváří nové a inovativní výrobky, které tvoří přibližně tři čtvrtiny vývozů EU.

- Převážná většina zpracovatelského průmyslu EU sestává z malých a středních podniků (MSP): na MSP připadá více než 99 % podniků a 58 % pracovních míst ve zpracovatelském průmyslu.

- Zpracovatelský průmysl zabezpečuje růst a pracovní místa v širším hospodářství EU: je úzce propojen s odvětvím služeb, neboť vytváří poptávku po službách pro podniky a dodává vstupy odvětvím služeb.

Ve zpracovatelském průmyslu EU nyní probíhá revoluce, která přináší nové příležitosti a výzvy[7]. Vznikají nové technologie, které umožňují rychlé uvádění nových výrobků na trh a větší pružnost výrobních procesů. Zároveň jsou podniky EU vystaveny rostoucí internacionalizaci světového hospodářství, kterou urychlují zlepšující se dopravní propojení, klesající náklady na komunikaci, menší překážky pro obchod a investice a intenzivnější hospodářská soutěž. EU jakožto místo pro investice, výrobu a výdaje na VaV se tak v rostoucí míře potýká s mezinárodní konkurencí.

Zpracovatelský průmysl EU na tyto výzvy reaguje. Mezi růstem produktivity v EU a v jiných industrializovaných hospodářstvích, zejména USA, sice existuje rozdíl, ten však částečně vyplývá ze strukturního účinku spočívajícího v nižším podílu odvětví produkujících IKT ve zpracovatelském průmyslu EU. Většina jednotlivých odvětví zpracovatelského průmyslu EU totiž vykazuje ve srovnání s ostatními industrializovanými hospodářstvími dobré výsledky. Průmyslová struktura hospodářství EU jako celku však nevytváří právě ideální podmínky pro zvládnutí probíhajícího procesu globalizace. Významná odvětví zpracovatelského průmyslu EU, jakými jsou například strojírenství nebo výroba chemických látek a motorových vozidel, mají sice výraznou zjevnou konkurenční výhodu (RCA) a vykazují obchodní přebytky ve srovnání se zbytkem světa, avšak obchod EU se stále soustřeďuje v odvětvích se středně vysokou úrovní technologií a nízkou až střední úrovní kvalifikace pracovních sil[8]. V důsledku toho je EU vystavena konkurenci ze strany výrobců v nově rostoucích ekonomikách, kteří zvyšují kvalifikační náročnost svých vývozů a stále lépe si vedou z hlediska necenových faktorů, na nichž se často zakládá konkurenční výhoda EU na světových trzích. Chce-li EU co nejvíce využít výhod plynoucích z integrace Číny, Indie a dalších rychle rostoucích ekonomik do světového hospodářství, je proto nutně potřebná přizpůsobivost a strukturální změny, které umožní přechod k výraznějším komparativním výhodám.

Toky přímých zahraničních investic EU do nově rostoucích asijských ekonomik sice v posledních letech rostly, jejich podíl na celkových tocích je však nadále omezený[9]. Rovněž ke globálnímu přemísťování pracovních míst z EU do míst s nízkými pracovními náklady docházelo ve většině odvětví zpracovatelského průmyslu pouze v omezené míře, ačkoliv toto přemístění může mít na místní nebo individuální odvětvové úrovni bolestivé dopady, zejména na méně kvalifikované pracovníky, kterým by se mělo dostat pomoci, aby se mohli vyrovnat s důsledky restrukturalizace průmyslu.

Roste také mezinárodní konkurence v oblasti výdajů na VaV. Posuny na globálních trzích hrají vedle faktorů, jakými jsou například lidské zdroje, kvalita místních systémů výzkumu a inovací a existence klastrů nebo pólů excelence, stále významnější úlohu při rozhodování o tom, kde budou výdaje na VaV vynaloženy. Existují důkazy o tom, že EU jako místo pro výzkum není dostatečně konkurenceschopná. USA a Japonsko přitahují více výdajů na VaV než EU a je stále patrnější, že se země jako Čína a Indie stávají důležitými místy pro nové investice v oblasti VaV. Spojené státy byly rovněž úspěšnější než EU při získávání výzkumných pracovníků a vysoce kvalifikovaných pracovních sil. Tyto trendy představují značný problém, neboť v jejich důsledku přichází EU o investice v oblasti VaV a o výzkumné pracovníky.

Celkově je tudíž nutné se vypořádat s důležitými výzvami, a to i přes to, že si jednotlivá odvětví zpracovatelského průmyslu vedla v poslední době dobře. K zajištění konkurenceschopnosti zpracovatelského průmyslu EU, především s ohledem na stále silnější konkurenci ze strany Číny a nově rostoucích asijských ekonomik, je zejména nezbytné vytvořit podmínky pro větší přizpůsobivost a strukturální změnu.

Výzvou pro zpracovatelský průmysl EU a jednotlivá odvětví je do budoucna udržet a dále zlepšovat výkonnost v kontextu dalšího technologického pokroku a pokračující internacionalizace. Úlohou tvůrců politik je jasně a koherentně reagovat výrazným zlepšením rámcových podmínek a obecného prostředí pro evropský průmysl.

3. POSOUZENÍ RůZNORODOSTI VÝZEV V OBLASTI POLITIK V JEDNOTLIVÝCH ODVěTVÍCH

S cílem navázat na stávající silné stránky průmyslu EU útvary Komise za přispění zainteresovaných stran a členských států podrobně prověřily konkurenceschopnost 27 jednotlivých odvětví zpracovatelského průmyslu a stavebnictví[10]. Cílem prověření bylo určit, do jaké míry je nebo by mohla být výkonnost uvedených odvětví ovlivňována nástroji průmyslové politiky. K prověření byly zvoleny oblasti politik, které mají zvláštní význam pro růst odvětvové produktivity a mezinárodní konkurenceschopnosti:

• zajištění otevřeného a konkurenceschopného jednotného trhu, včetně hospodářské soutěže,

• znalosti, například výzkum, inovace a dovednosti,

• zlepšování právní úpravy,

• vytváření součinnosti mezi politikami konkurenceschopnosti, energetiky a životního prostředí,

• zabezpečení plné a spravedlivé účasti na světových trzích,

• napomáhání sociální a hospodářské soudržnosti.

Proces prověřování vedl k systematickému kvantitativnímu a kvalitativnímu stanovení nejdůležitějších výzev každého odvětví v oblasti konkurenceschopnosti a politik, které jsou shrnuty v příloze 1[11].

Na základě prověření byla jednotlivá odvětví seskupena do čtyř širokých kategorií: potravinářský průmysl a vědy o živé přírodě, strojírenský a systémový průmysl, módní a návrhářský průmysl, jakož i surovinový průmysl a průmysl meziproduktů[12]. Každá z těchto širokých kategorií odvětví se vyznačuje vlastním jedinečným souborem specifických výzev.

Potravinářský průmysl a vědy o živé přírodě

Potravinářský průmysl a vědy o živé přírodě (např. potraviny a nápoje, léčiva, biotechnologie) se na vytvořené přidané hodnotě zpracovatelského průmyslu EU podílejí jednou pětinou a vyznačují se středním až vysokým tempem růstu. Hlavní soubor výzev u této skupiny souvisí se znalostmi a zlepšováním právní úpravy. U těchto vysoce inovativních odvětví jsou hlavními výzvami v oblasti znalostí VaV, ochrana práv duševního vlastnictví (PDV) a financování inovací u vysoce inovativních MSP. Pro tato odvětví má také zásadní význam průběžné přizpůsobování a aktualizace právních předpisů k zohlednění nejnovějšího technického pokroku a zajištění zdraví a bezpečnosti. Mezinárodní harmonizace právních předpisů rovněž významná pro mnoho odvětví. Klíčovými výzvami pro jednotlivá odvětví jsou mimo jiné potřeba dosáhnout většího pokroku na cestě k plně konkurenceschopnému jednotnému trhu léčiv, jakož i otázky životního prostředí a přístupu na trhy v oblasti potravinářského a nápojového průmyslu, léčiv a kosmetických prostředků.

Strojírenský a systémový průmysl

Strojírenský a systémový průmysl (např. IKT, strojírenství atd.) se na vytvořené přidané hodnotě zpracovatelského průmyslu EU podílejí přibližně jednou třetinou a vyznačují se středním až vysokým tempem růstu a vysokými podíly výdajů na VaV. Tato odvětví čelí výzvám zejména na poli inovací, ochrany duševního vlastnictví a zajišťování dostupnosti vysoce kvalifikovaných pracovních sil. Jednotný trh mnoha těchto odvětví závisí na technických normách, které musejí být průběžně aktualizovány. Pro některá odvětví, zejména IKT, elektrotechniku, strojírenství a výrobu motorových vozidel, je rovněž zásadní lepší přístup na mezinárodní trhy. Průmysl dopravních prostředků se také potýká s celou řadou výzev v oblasti životního prostředí, zejména s potřebou neustále zlepšovat vliv vozidel, letadel a lodí na životní prostředí.

Módní a návrhářský průmysl

Módní a návrhářský průmysl (např. textilní výrobky a obuv) se na vytvořené přidané hodnotě zpracovatelského průmyslu EU podílejí pouze 8 % a v posledních letech vykazovaly nízký nebo záporný růst produkce a relativně nízké výdaje na VaV. Klíčovou výzvou pro tato odvětví jsou úspěšné strukturální změny. Zlepšení na poli inovací, ochrany PDV a dovednosti jsou nezbytným předpokladem pro to, aby tato odvětví byla schopna dále zvyšovat jakost a různorodost své produkce. Hlavním požadavkem v oblasti politik je pro tato odvětví také získání lepšího přístupu na světové trhy, které jsou v současnosti výrazně chráněny.

Surovinový průmysl a průmysl meziproduktů

Podíl surovinového průmyslu a průmyslu meziproduktů (např. chemické látky, ocel a celulózopapírenství) na vytvořené přidané hodnotě zpracovatelského průmyslu EU činí přibližně 40 %. Tato odvětví dodávají klíčové produkty pro ostatní odvětví průmyslu EU, a jako taková mohou být významným zdrojem inovací pro další odvětví. Tempo růstu bylo v těchto odvětvích střední až nízké, pouze s výjimkou chemického a gumárenského průmyslu, které vykazují výborné výsledky. Tato odvětví jsou energeticky velmi náročná, a proto se hlavní soubor výzev týká energie a životního prostředí. K významným výzvám pro jednotlivá odvětví patří nařízení REACH, které se týká chemického průmyslu, a otázky zjednodušování právních předpisů, jež jsou důležité pro stavebnictví. Strukturální přizpůsobení je významné v keramickém, polygrafickém a ocelářském průmyslu.

4. VYMEZENÍ PLÁNU PRÁCE V OBLASTI PRůMYSLOVÉ POLITIKY

Základem plánu práce stanoveného v tomto oddíle je nový přístup k průmyslové politice, zaměřený na lepší koncipování politik, které jsou relevantnější, integrovanější a založené na konsenzu. Tento přístup, vycházející z prověření horizontálních politik z hlediska jejich konkrétních vlivů na specifická průmyslová odvětví, umožňuje určit politiky, které jsou pro každé odvětví nejdůležitější. Díky tomu, že v rámci jedné iniciativy spojuje mnoho různých rozměrů politik, které mají klíčový význam pro průmysl, zajistí větší soudržnost a integraci politik a rovněž silnější účinek na konkurenceschopnost. Cílem tohoto přístupu je rovněž dosáhnout většího konsenzu o politikách, a to zapojením klíčových zainteresovaných subjektů a členských států do tvorby politik již v rané fázi. Evropští sociální partneři se vyzývají k tomu, aby k této práci přispěli jak na horizontální úrovni, tak na úrovni jednotlivých odvětví.

Plán práce představený v tomto oddíle se soustředí na řadu nových iniciativ zaměřených na podporu konkurenceschopnosti různých odvětví. Není proto vyčerpávající. V rámci nového lisabonského programu Společenství již byla v mnoha oblastech politik zahájena celá škála dalších akcí a politických iniciativ, které mají vliv na celý průmysl a na jednotlivá odvětví.

4.1. Průřezové politické iniciativy

V tomto sdělení je představeno sedm hlavních průřezových politických iniciativ , které mají pomoci řešit společné výzvy týkající se skupin různých odvětví a posílit součinnost mezi různými oblastmi politik z hlediska konkurenceschopnosti.

Iniciativa zaměřená na práva duševního vlastnictví a na padělání (2006)

Práva duševního vlastnictví (PDV) mají zásadní význam pro konkurenceschopnost mnoha průmyslových odvětví. Hlavní oblasti již sice byly harmonizovány, je však možné podniknout další kroky k zajištění toho, aby právní rámec v době rychlého technologického vývoje a společenských změn splňoval potřeby průmyslu. Podniky a jejich zákazníci potřebují PDV, která motivují k inovacím, zajišťují stabilní rámec pro investiční rozhodování a podporují rozvoj nových účinných obchodních modelů. Diskuze, kterou vyvolala navrhovaná směrnice o patentovatelnosti vynálezů realizovaných počítačem, ukázala, že koncipování pravidel v oblasti PDV, které vyvažují potřeby všech zúčastněných subjektů, není vůbec lehké. Komise proto zahájí v roce 2006 dialog s průmyslem a dalšími zainteresovanými stranami, aby zjistila, jaké smysluplné kroky by bylo ještě možné podniknout k vytvoření kvalitního rámce v oblasti PDV pro evropský průmysl. Kromě toho má v boji proti padělání a pirátství, k nimž dochází v mnoha odvětvích, zásadní význam řádné vymáhání PDV na vnitřním trhu a ve třetích zemích. Porušování PDV může ohrožovat zákonné podnikání, může být nebezpečím pro inovace a někdy i rizikem pro veřejné zdraví a bezpečnost. Padělání je i nadále zásadním problémem v mnoha oblastech obchodu a mnohé podniky, zejména MSP, si stále ještě nejsou vědomy svých práv na přiměřenou ochranu duševního vlastnictví. Komise přezkoumá pokrok dosažený v celé oblasti PDV s důrazem na otázky konkurenceschopnosti, přičemž vezme v potaz platné a plánované nástroje a opatření k boji proti padělání a pirátství, včetně nástrojů a opatření v oblasti vymáhání[13] a cel, a v roce 2006 předloží návrhy, jak situaci zlepšit.

Skupina na vysoké úrovni pro konkurenceschopnost, energetiku a životní prostředí (konec roku 2005)

Politiky konkurenceschopnosti, energetiky a životního prostředí jsou vzájemně úzce propojeny a jejich dopad má zásadní význam zejména pro mnohá odvětví surovinového průmyslu a průmyslu meziproduktů. Vzhledem k potřebě konzistence politických a legislativních iniciativ v těchto oblastech a v zájmu plného využití jejich součinnosti je nezbytně nutná užší koordinace a vypracování integrovaného přístupu. Za tímto účelem bude ustavena skupina na vysoké úrovni pro konkurenceschopnost, energetiku a životní prostředí. Bude působit jako poradní platforma zahrnující zástupce Komise z útvarů pro podnikání a průmysl, pro hospodářskou soutěž a pro životní prostředí, jakož i všechny příslušné zainteresované subjekty. Její úlohou je přezkoumat vazby mezi právními předpisy v oblasti průmyslu, energetiky a životního prostředí a zajistit soudržnost jednotlivých iniciativ a rovněž zlepšit udržitelnost a konkurenceschopnost. Toho bude dosaženo vyváženým zapojením všech zainteresovaných subjektů s cílem vytvořit stabilní a předvídatelný právní rámec, v němž jdou konkurenceschopnost, energetika a životní prostředí ruku v ruce. Mezi pravděpodobná témata patří: i) konkrétní uplatnění zásad zlepšování právní úpravy; ii) změna klimatu, zejména systém pro obchodování s emisemi, energetická účinnost a obnovitelné zdroje energie; iii) fungování trhů energií, zejména trhu elektrické energie; iv) provádění tematické strategie předcházení vzniku odpadů a jejich materiálového využití a souvisejících právních předpisů; v) zlepšování účinnosti využívání zdrojů a zavádění environmentálních a dalších inovačních technologií.

Vnější aspekty konkurenceschopnosti a přístupu na trhy (jaro roku 2006)

Přístup na mezinárodní trhy je pro většinu odvětví prvořadým tématem. Komise v současnosti pracuje na možném sdělení o revizi strategie pro přístup na trh, v jehož rámci by byly stávající strategie a nástroje přezkoumány s cílem zaměřit se na odvětví a trhy s největším potenciálním přínosem pro konkurenceschopnost. Cílům týkajícím se přístupu na trhy spolu s účinnějším využíváním nařízení o překážkách obchodu bude pravidelně přiřazována prvořadá důležitost. Ve spolupráci se zainteresovanými subjekty bude vypracována a provedena podrobná strategie k vyřešení překážek ve vybraných odvětvích a zemích. U textilních výrobků již byl zaveden specifický akční plán pro přístup na trhy, který byl rozšířen i na kožené a obuvní výrobky. Komise má rovněž v úmyslu zahájit rozsáhlý proces úvah a diskusí o vnějších aspektech konkurenceschopnosti EU, a to prostřednictvím dalšího sdělení, které se bude zabývat mimo jiné otázkami obchodu souvisejícími s právy duševního vlastnictví, otázkami regulace, investicemi a veřejnými zakázkami, zejména možností „nástroje pro vnější veřejné zakázky“ k vytváření pobídek pro třetí země s cílem vyjednat vzájemné otevření trhů veřejných zakázek.

Nový program zjednodušování právních předpisů (říjen 2005)

Zlepšování právní úpravy na různých úrovních bylo určeno jako klíčová výzva pro celou řadu odvětví, včetně stavebnictví, výroby motorových vozidel, odvětví IKT, jakož i potravinářského průmyslu a věd o živé přírodě. Také předpisy v oblasti odpadů byly identifikovány jako důležité pro širokou škálu různých odvětví, a zejména pro MSP. Komise již oznámila[14], že má v úmyslu obnovit práci na zjednodušování platných právních předpisů. V návaznosti na konzultace se zúčastněnými subjekty bude v říjnu zveřejněno sdělení, jež stanoví pracovní program zjednodušování zahrnující tři priority, které již byly pro tento přístup určeny: automobilový průmysl, stavebnictví a právní předpisy v oblasti odpadů. Skupina na vysoké úrovni CARS21 již zahájila prověřování platných právních předpisů s cílem završit tento proces do konce roku 2005.

Zlepšování kvalifikací pro jednotlivá odvětví (2006)

Kvalifikační deficity byly identifikovány jako klíčová výzva pro celou škálu různých odvětví, včetně odvětví IKT a strojírenství, textilního a kožedělného průmyslu a rovněž řady odvětví surovinového průmyslu a průmyslu meziproduktů. Navíc lze pozorovat náznaky toho, že přemísťování průmyslové činnosti je v některých případech motivováno kvalifikačními deficity, a nikoliv nákladovými faktory. Komise již začala otázky kvalifikačních deficitů řešit, a to prostřednictvím řady politik, jakými jsou například pracovní program „Vzdělávání a odborná příprava 2010“ zahrnující evropský rámec kvalifikací (ERK), který bude sloužit jako společný referenční rámec pro evropské systémy vzdělávání a odborné přípravy a bude usnadňovat průhlednost, přenositelnost a uznávání kvalifikací se zvláštním důrazem na úroveň jednotlivých odvětví[15]. K doplnění těchto iniciativ se navrhuje, aby byla posouzena povaha kvalifikačních problémů v konkrétních odvětvích. Tato posouzení by zahrnovala určení stávajících požadavků jednotlivých odvětví na kvalifikace a mezer v kvalifikacích a zabývala by se pravděpodobným vývojem v oblasti odvětvově specifických dovedností, včetně možných účinků na MSP, bude-li to možné. Tato informační základna, která by vycházela z probíhajících prací střediska Cedefop, by umožnila formulování budoucích specifických politických iniciativ s ohledem na požadavky konkurenceschopnosti jednotlivých odvětví.

Řízení strukturálních změn ve zpracovatelském průmyslu (konec roku 2005)

Provedení strukturálních změn je především úlohou soukromého sektoru. Evropská unie vlastní užitečné nástroje pro předvídání změn a zajišťování doprovodných opatření, jak bylo uvedeno v nedávném sdělení o účincích restrukturalizace na zaměstnanost[16]. Je nezbytné, aby průmyslové iniciativy na úrovni EU byly plně integrovány za využití strukturálních fondů a nástrojů politik jednotlivých členských států. V procesu prověřování byla určena následující odvětví, v nichž jsou potenciální strukturální změny významné: průmysl textilní, kožedělný, nábytkářský, obuvní a keramický, dále průmysl polygrafický, výroba motorových vozidel, stavba lodí, ocelářství a části potravinářského průmyslu. Komise má v úmyslu zajistit, aby bylo lepší předvídání a pozitivní řízení hospodářské restrukturalizace zahrnuto do nových programů v rámci strukturálních fondů. V souladu se strategickými obecnými zásadami Společenství v oblasti soudržnosti, 2007–2013, musí být do nových programů strukturálních fondů začleněna podpora programů, které se soustředí na modernizaci trhů práce a předvídání postupných změn v Unii v odvětvích, v nichž byly strukturální změny určeny jako problém, společně s přijetím aktivních opatření pro posílení hospodářského blahobytu regionů[17]. Komise se bude rovněž dále zabývat otázkou posílení spolupráce v rámci regionů, které se potýkají se stejnými problémy a výzvami.

Integrovaný evropský přístup k průmyslovému výzkumu a inovacím (2005)

Připravované sdělení o výzkumu a inovacích[18] představí nový, integrovaný přístup k politikám a opatřením podporujícím výzkum a inovace, včetně řady iniciativ, které mají velký význam pro průmyslová odvětví. Nedávno předložené sdělení o veřejné podpoře pro inovace dále navrhuje, aby bylo usnadněno poskytování veřejných podpor, které řeší selhání trhu, jež jsou překážkou pro inovace. V rámci následných opatření ke sdělení o výzkumu a inovacích bude v roce 2006 ustaven systém pro sledování průmyslového výzkumu a inovací s cílem zajistit konsolidovaný přehled a analýzu vývoje důležitého pro průmyslový výzkum a inovace a vytvořit fórum, v němž budou moci zainteresované subjekty vyjádřit své názory. Díky tomu budou k dispozici údaje a informace týkající se průmyslu a politik, které napomohou předvídání překážek a příležitostí na poli zlepšování investic do výzkumu a inovací a rovněž uvádění nových technologií na evropský trh. Bude ustavena skupina zainteresovaných subjektů na vysoké úrovni zahrnující zástupce tvůrců politik, jejímž úkolem bude vypracovat pokyny a zpětnou vazbu k zaměření a významu této činnosti pro konkurenceschopnost.

Evropské technologické platformy[19], které se již prostřednictvím „strategických plánů výzkumu“ osvědčily jako důležitý dobrovolný proces „zdola nahoru“ ke koncipování průmyslových a politických strategií v přesně vymezených klíčových oblastech technologií, přispějí ke zvyšování investic průmyslu do výzkumu a inovací a k posilování schopnosti Evropy uvádět na trh nové technologie.

4.2. Specifické iniciativy pro určitá odvětví

Vedle průřezových iniciativ byla také určena řada nových politických iniciativ, které jsou specifické pro určitá odvětví, a to na základě jejich povahy nebo zvláštního významu. Tyto iniciativy mají různé podoby. Některé z nich sestávají ze skupin na vysoké úrovni nebo politických fór podle úspěšného vzoru G10 Medicines, LeaderSHIP 2015 a CARS21, které budou i v budoucnosti hrát významnou úlohu. Při navrhování každé nové iniciativy pro určité odvětví bude maximální pozornost věnována zajištění její soudržnosti s ostatními iniciativami, zejména s nedávno navrženými technologickými platformami, odvětvovými skupinami pro inovace a iniciativami pro vytváření sítí v rámci evropské iniciativy INNOVA a iniciativy i2010 – evropská informační společnost pro růst a zaměstnanost. Vyčerpávající seznam nových a stávajících průřezových a odvětvových iniciativ pro všechna jednotlivá odvětví je uveden v příloze 2. V závislosti na problematice zahrnují politická, regulační či technická opatření.

Komise představí tyto nové iniciativy:

- Fórum pro léčiva (první zasedání v roce 2006)

Nad strategií v oblasti léčiv bude dohlížet každoročně zasedající fórum pro léčiva, které bude složeno ze zástupců členských států (na úrovni ministrů), významných představitelů průmyslu a dalších klíčových zainteresovaných subjektů, jakými jsou například pacienti a odborníci v oblasti zdravotnictví. Při své činnosti se fórum bude zabývat roztříštěností evropského trhu léčiv a zaměří se na otázky VaV a problémy regulace na úrovni členských států, například na zásadní záležitosti související s tvorbou cen a relativní účinností.

- Přezkum strategie pro vědy o živé přírodě a biotechnologiích v polovině období (2006–2007)

V letech 2006–2007 proběhne přezkum strategie pro vědy o živé přírodě vědy a biotechnologie v polovině období. Tento přezkum si vyžádá užší spolupráci s průmyslem prostřednictvím poradní skupiny pro konkurenceschopnost v biotechnologiích a pravidelný každoroční trojstranný dialog s průmyslem a členskými státy s cílem určit problémy, navrhnout priority a doporučit opatření.

- Nové skupiny na vysoké úrovni pro chemický průmysl (2007) a obranný průmysl

V návaznosti na očekávané přijetí nařízení REACH v roce 2007, které představuje nový právní rámec pro chemické látky, se navrhuje ustanovení skupiny na vysoké úrovni, jejímž úkolem by bylo prověřit možnosti zvýšení konkurenceschopnosti chemického průmyslu. Také pro obranný průmysl bude zřízena skupina na vysoké úrovni, která se zaměří na otázky, jako jsou například převoz obranného zboží, veřejné zakázky a normalizace v oblasti obrany.

- Evropský kosmický program

Evropský kosmický program bude společnou, obsáhlou a pružnou programovou základnou pro činnosti Evropské kosmické agentury, EU a jejích jednotlivých členských států. Pracuje se rovněž na sdělení o globálním monitorování životního prostředí a bezpečnosti (GMES), které vytyčuje cestu k přechodu na operační služby v roce 2008.

- Pracovní skupina pro konkurenceschopnost IKT (2005/2006)

K zajištění toho, aby veřejná politika vytvářela prostředí podporující konkurenceschopnost rozvíjejícího se odvětví IKT, bude ustavena pracovní skupina zahrnující zástupce zúčastněných subjektů. Tato skupina bude doplňovat iniciativy, které Komise realizuje na základě strategického rámce i2010[20], přičemž se zaměří na stanovení klíčových překážek konkurenceschopnosti a možné politické řešení, například z hlediska zlepšování právní úpravy, kvalifikací, PDV a normalizace. Tato pracovní skupina rovněž umožní vedení strukturovaného dialogu s cílem mobilizovat odvětví a upozornit členské státy na překážky konkurenceschopnosti odvětví IKT v Evropě a skutečnosti bránící rozsáhlému a účinnému zavádění IKT.

- Dialog o politikách v oblasti strojírenství (2005/2006)

V rámci dialogu o politikách v oblasti strojírenství budou analyzovány budoucí silné a slabé stránky odvětví a předvídány možnosti řešení případných slabin v dlouhodobém horizontu.

- Řada studií o konkurenceschopnosti, mj. pro průmysl IKT, potravinářský a módní a návrhářský průmysl

Tyto studie budou analyzovat trendy ovlivňující konkurenceschopnost průmyslových odvětví s cílem vyvodit případně další návrhy konkrétních politik a opatření.

5. ZÁVěR

Toto sdělení vytyčuje plán práce v oblasti průmyslové politiky pro zpracovatelský průmysl v nadcházejících letech. Komise si při tom stojí za svými závazky zakotvenými v akčním programu pro růst a zaměstnanost, totiž přispívat k vytvoření silné průmyslové základny. K jejich naplnění přijme potřebná opatření ke zlepšení rámcových podmínek pro zpracovatelský průmysl a k zajištění soudržnosti různých oblastí politik. Horizontální a odvětvové iniciativy představené v tomto sdělení mají doplňovat práce na úrovni členských států, aby bylo možné řešit hlavní výzvy, kterým různá odvětví zpracovatelského průmyslu čelí. Tento přístup bude nutné rozšířit o další analýzy a v případě potřeby i o návrhy konkrétních politik a opatření. Přezkum tohoto plánu práce v polovině období bude mít podobu sdělení, které je naplánováno na rok 2007 a v jehož rámci bude podána zpráva o pokroku při provádění popsaného pracovního programu a zváženo možné rozšíření na další stěžejní oblasti hospodářství, například na environmentální technologie.

[pic]

PŘÍLOHA II

[pic]

[pic]

Odvětvová opatření zahrnují pouze studie a opatření přímo související s určenými výzvami, pokud se jimi ovšem již nezabývají horizontální opatření. Integrovaný evropský přístup k průmyslovému výzkumu a inovacím se vzhledem ke své povaze uplatní ve všech odvětvích.

[1] „Společně k růstu a zaměstnanosti: Nový začátek lisabonské strategie“, KOM(2005) 24.

[2] „Společné akce pro růst a zaměstnanost: Lisabonský program Společenství“, KOM(2005) 330.

[3] Viz „Průmyslová politika v rozšířené Unii“, KOM(2002) 714 a „Podpora změn v průmyslu: průmyslová politika v rozšířené Unii“, KOM(2004) 274.

[4] Článek 157 Smlouvy o založení Evropského společenství.

[5] Viz přiložený pracovní dokument útvarů Komise SEC(2005) 1216. Výzvy, před nimiž stojí odvětví služeb souvisejících s podniky, jsou popsány ve sdělení o konkurenceschopnosti služeb souvisejících s podniky a jejich příspěvku k výkonnosti evropských podniků, KOM(2003) 747, v němž byl rovněž oznámen akční plán pro služby související s podniky.

[6] Zdroje: statistiky podnikání, Eurostat.

[7] Viz též připravovaná výroční zpráva EU o hospodářství („Annual Economic Review“), která rozebírá faktory ovlivňující hospodářství EU jako celek.

[8] Viz oddíl VI publikace „EU Sectoral Competitiveness Indicators“ pro rok 2005, GŘ pro podniky a průmysl.

[9] „Přímé zahraniční investice EU v roce 2003“, Statistika v kostce, Eurostat, 20/2005.

[10] Jelikož u nových členských států byly odvětvové údaje k dispozici pouze v omezeném rozsahu, je třeba považovat prověření za předběžné. Chybějící údaje nyní Komise shromažďuje a analyzuje a budou využity v probíhajících politických iniciativách.

[11] V tabulce jsou u jednotlivých odvětví vyznačeny křížkem případy, kdy je dané výzvě v oblasti politik přisuzována nejvyšší priorita mezi mnoha relevantními výzvami. Chybějící křížek tedy nemusí nutně znamenat, že příslušná výzva není pro dané odvětví důležitá, pouze jí není přiřazena nejvyšší priorita. Tyto a další záležitosti jsou podrobně rozpracovány v přiložených pracovních dokumentech útvarů Komise.

[12] Přehled klasifikace je uveden v příloze 1. Obdobná, avšak nikoliv totožná, klasifikace byla použita v publikaci „Industry Memorandum: Heart for Industry“ nizozemského ministerstva hospodářství (říjen 2004). Klasifikace vycházela ze společných výzev pro průmysl a podobností ve znacích, jako jsou například výrobky, procesy atd.

[13] Včetně návrhů směrnice Komise o trestních ustanoveních EU k boji proti porušování práv duševního vlastnictví z července 2005.

[14] Ve sdělení o zlepšení právní úpravy v oblasti růstu a pracovních míst.

[15] „Pracovní program zaměřený na cíle systémů vzdělávání a odborné přípravy“, který Rada a Komise přijaly dne 14. února 2002; viz též „akční plán Komise v oblasti kvalifikací a mobility“, KOM(2002) 72.

[16] Sdělení „Restrukturalizace a zaměstnanost“, KOM(2005) 120.

[17] „Politika soudržnosti pro podporu růstu a zaměstnanosti: Strategické obecné zásady Společenství, 2007–2013“, KOM(2005) 299, 5.7.2005.

[18] „Více výzkumu a inovací: Investice ve prospěch růstu a zaměstnanosti: společný přístup“, KOM(2005) (připravuje se).

[19] Zpráva Evropské radě o evropských technologických platformách a společných technologických iniciativách: podpora partnerství veřejného a soukromého sektoru v oblasti výzkumu a vývoje s cílem zvýšit průmyslovou konkurenceschopnost Evropy, SEC(2005) 800, 10.6.2005.

[20] „i2010 – evropská informační společnost pro růst a zaměstnanost“, KOM(2005) 229, červen 2005.