52005DC0252

[pic] | KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ |

V Bruselu dne 15.6.2005

KOM(2005) 252 v konečném znění

SDĚLENÍ KOMISE RADĚ, EVROPSKÉMU PARLAMENTU A EVROPSKÉMU ÚČETNÍMU DVORU

o plánu integrovaného rámce vnitřní kontroly

A. DůVOD PRO JEDNÁNÍ

Účetní dvůr zveřejnil svou výroční zprávu za rozpočtový rok 2003 v listopadu 2004. Již podesáté předložil roční prohlášení o věrohodnosti (neboli DAS), která byla doposud z velké míry pozitivní, pokud jde o věrohodnost účetnictví, závazky a vlastní zdroje, avšak ukázala, že v žádné části souhrnného rozpočtu Evropské unie – s výjimkou správních výdajů – neexistuje přiměřená záruka pro platby[1].

Současnou situaci nelze takto ponechat. Daňoví poplatníci by měli mít přiměřenou záruku, že finanční prostředky Evropské unie jsou spravovány v souladu s právními předpisy a řádným způsobem. To je zdůrazněno zejména opakovaným vyjádřením zklamání Parlamentu a Rady, že Účetní dvůr nemůže vydat pozitivní prohlášení o věrohodnosti – naposledy v souvislosti s udělením absolutoria za rok 2003. Oba orgány vyzvaly Komisi, aby přijala opatření k vyřešení situace. Úsilí o pozitivní prohlášení o věrohodnosti od Evropského účetního dvora se tedy stalo strategickým cílem Barrosovy Komise[2]. To samozřejmě znamená, že Komise musí své úsilí ve více oblastech znovu posílit. Ačkoli podle Smlouvy odpovídá za plnění rozpočtu samotná Komise, jsou čtyři z každých pěti eur v rozpočtu spravovány členskými státy, takže je jejich aktivní účast na této iniciativě nezbytná.

Dosažení pozitiviního DAS je vysoce ambiciózní cíl a nelze očekávat, že bude uskutečněn během jednoho roku. Evropský účetní dvůr vydá pozitivní prohlášení o věrohodnosti, pokud může s dostatečnou jistotou potvrdit, že operace jsou již od úrovně individuálních příjemců , t.j. platby členských států konečným příjemcům jako jsou zemědělci, studenti, podniky a v určitých případech úřady, legální a řádné. Proto musí systémy dohledu a kontrol poskytovat přiměřenou záruku řádného řízení rizika chyb a zahrnovat již na této úrovni dostatečný počet kontrol na místě v prostorách žadatelů.

Ve svém stanovisku č. 2/2004[3] o účinném a účelném rámci kontroly sice Účetní dvůr uznal, že již bylo vytvořeno mnoho nezbytných prvků, a že se systémy v poslední době značně zlepšily, kritizoval však několik aspektů stávajících rámců kontrol v různých oblastech rozpočtu:

Nejasné a nejednotné cíle Neexistuje žádná jasně stanovená strategie kontroly, která by vedla k obecným nebo specifickým cílům u různých systémů. |

Nedostatečná koordinace Neexistuje žádný formální požadavek, podle kterého by kontrolní orgány koordinovaly plánování kontrol nebo zohledňovaly kontroly provedené jinými. Informace, které poskytují členské státy k výsledkům kontrol, jsou někdy nedostatečné nebo nejednotné. |

Žádné údaje o nákladech a přínosech V oblastech sdíleného řízení nesou členské státy/přijímající státy většinu nákladů na provádění kontrol, finanční přínos však plyne do rozpočtu EU. Proto mají členské státy/přijímající státy nízkou motivaci poskytovat dostatečné zdroje na kontroly finančních prostředků EU. V současné době nejsou k dispozici žádné údaje o nákladech na kontroly, které nesou buď členské státy nebo Komise, ani údaje o přínosech, které vynášejí. |

Nejednotná aplikace Namátkové kontroly a kontroly vztahující se na rizika mají velmi rozdílné a vzájemně se vylučující cíle. Jestliže pravidla nedostatečně definují přístup, který má být použit, je výsledkem nejasnost a nižší účinnost. Jak u Komise, tak u členských států jsou kontrolní postupy vysoce decentralizovány. V praxi však neexistuje jednotný přístup, rozsah, časové rozvržení, průběžné kontroly atd. Výsledkem jsou rozdíly v kvalitě kontrol. Ne ve všech rozpočtových oblastech se vyžaduje nezávislý audit a pokud tomu tak je, bývají vymezené kompetence pro auditorskou činnost nedostatečné a neexitují standardní postupy pro výběr auditorů. Sankce za chybné žádosti existují pouze v oblasti zemědělství a vnitřních politik. |

- Tyto body neplatí ve všech rozpočtových oblastech a je třeba je v některých případech pozměnit.

Účetní dvůr také vydal doporučení k prvkům, které považuje, s výjimkou přímo řízených výdajů, za nepostradatelné pro účinný a účelný rámec kontroly, ve kterém by Komise hrála hlavní dozorčí úlohu, a kontroly na místě na centrální úrovni Společenství by byly méně potřebné:

- „společné zásady a standardy … [by] se měly používat na všech úrovních správy v orgánech i členských státech“ (odstavec 57);

- vnitřní kontroly by měly „poskytovat přiměřenou“ (nikoli absolutní) „záruku legality a řádnosti operací a souladu se zásadami šetrnosti, hospodárnosti a účinnosti“ (odstavec 57);

- „náklady na kontroly by měly být v poměru k přínosům, které vynášejí jak ve finanční, tak v politické oblasti" (odstavec 57);

- „systém by měl spočívat na logické řetězové struktuře, ve které se kontroly provádějí, zaznamenávají a zveřejňují podle společných standardů, na které se mohou spolehnout všichni zúčastnění“ (odstavec 57).

Komise zcela souhlasí s doporučeními Účetního dvora a provedla již několik odpovídajících zlepšení. Přijímá, že „pozitivního“ prohlášení o věrohodnosti lze dosáhnout jen tehdy, pokud bude Účetnímu dvoru poskytnut důkaz, že jsou užívány systémy dohledu a kontrol, které udržují riziko nesrovnalostí v přiměřených mezích. Bude-li prokázáno, že byl zaveden rámec kontroly doporučený Účetním dvorem, a že účinně funguje, bude mít Účetní dvůr základ pro záruku, kterou požaduje.

Většina členských států je otevřena návrhům Účetního dvora týkajícím se integrovaného rámce kontroly a modelu „jednotného auditu“.

Ve svém doporučení k udělení absolutoria za rok 2003 Rada prohlásila, že „sdílí úvahy Účetního dvora týkající se dalšího zlepšování podoby kontrolních systémů stanovením jasných a jednotných cílů a úkolů. V této souvislosti bere Rada s velkým zájmem na vědomí návrh Účetního dvora k rozvoji rámce vnitřní kontroly Společenství, jak je uveden v jeho stanovisku o modelu jednotného auditu“. Podle jejího názoru „by z tohoto přístupu neměla být zásadně vyloučena žádná oblast a vyzývá Komisi, aby přijala odpovídající nezbytné iniciativy. V této souvislosti Rada zdůrazňuje důležitost používání a případně rozvíjení společných standardů v oblasti finanční kontroly a interního auditu“.

Evropský parlament představil v §15–§80 svého usnesení o udělení absolutoria za rok 2003 svou politickou analýzu dané otázky a v §75 vyzval Radu, aby společně s Parlamentem a Komisí daly vytvoření rozsáhlého rámce kontroly a dohledu prioritu a politický impuls.

Komise zcela souhlasí s doporučeními Parlamentu a Rady. Při vytváření integrovaného rámce kontroly bude vycházet ze své úspěšné správní reformy.

B. OPATřENÍ, KTERÁ MÁ PřIJMOUT KOMISE

Komise zjišťuje nedostatky, které existují podle jejího názoru v jednotlivých oblastech rozpočtových výdajů mezi stávajícím rámcem kontroly a obecnými zásadami formulovanými Účetním dvorem v jeho stanovisku č. 2/2004, a klade zvláštní důraz na kontroly, které omezují rizika týkající se legality a řádnosti podkladových operací. Navrhne opatření k odstranění všech nedostatků a časový plán k jejich provedení a projedná je s Účetním dvorem, Radou a Parlamentem.

Opatření budou zahrnovat na jedné straně zjištění nedostatků v platné legislativě a plánovaná zlepšení a, na druhé straně, opatření požadovaná k přijetí přiměřeného rámce kontroly na základě platné legislativy. Přezkoumá také, zda jsou legislativní návrhy pro období 2007–2013 v souladu s doporučeními Účetního dvora.

Nejprve zjišťuje Komise u sebe, jak může zlepšit rámec kontroly pro rozpočtové hospodaření a centrálně řízené prostředky tam, kde nesplňuje cíle stanovené Účetním dvorem. Požadovaná opatření k odstranění nedostatků zahrnují:

- zajištění, že výroční zprávy o činnostech generálních ředitelů poskytují skutečný základ pro posouzení záruky podkladových operací, že jsou použity vhodné ukazatele, že se prohlášení o věrohodnosti vztahuje na část účetnictví, za kterou odpovídají a že co možná nejvíce kvantifikují účinek jakýchkoli rezerv;

- zajištění, že účetní parafuje účty Komise, čímž potvrdí, že provedl kontroly, které požaduje za nezbytné a dospěl k závěru, že účty byly připraveny v souladu s účetními pravidly, metodami a účetními systémy, které byly sestaveny v rámci jeho odpovědnosti za účetnictví Komise; že provedl všechny úpravy, které jsou nezbytné pro pravdivé a úplné předložení účtů v souladu s článkem 136 finančního nařízení, a jsou proto spolehlivé. V tomto ohledu byla jako součást revize finančního nařízení přijaté 3. května 2005 navržena změna článku 61 finančního nařízení;

- jasné stanovení role ředitelů odpovědných za zdroje ve všech generálních ředitelstvích při pomoci svým generálním ředitelům v záležitostech každodenní správy financí a kontroly, a pokud jde o výroční zprávu o činnosti a k ní připojená prohlášení;

- další vypracování průběžných kontrolních zpráv Komise, které Účetnímu dvoru umožní vyhodnotit, jaké kroky byly přijaty k provedení jeho předchozích doporučení;

- posílení role hodnocení řízení celé Komise prostřednictvím ročních komplexních zpráv, které hodnotí situaci v útvarech a zabývají se hlavními průřezovými otázkami;

- prozkoumání, jak lze zjednodušit řízení finančních prostředků Společenství, a zajištění, že kontrolní požadavky jsou přiměřené rizikům;

- zavedení společné metodiky pro posuzování rizik, zejména zaručení řízení rizika chyb u podkladových operací;

- stanovení pokynů pro útvary příslušné pro každý okruh výdajů, které určí strategie pro kontroly na místě, včetně metodiky pro hodnocení systémů dohledu a kontrol, určování rozsahu vzorků, způsobů odběru vzorků, vyhodnocování účinku chyb na rozpočet Společenství a úroveň přijatelného rizika;

- definování kategorií chyb, určení počtu chyb nalezených při kontrolách na místě na základě reprezentativních vzorků a jejich oznámení, spolu s přijatými a/nebo plánovanými nápravnými opatřeními, ve výročních zprávách o činnosti;

- zajištění, že zdroje přidělené na kontroly ex-ante a ex-post jsou dostatečné k zajištění přiměřené rovnováhy mezi náklady a přínosy kontrol.

Jestliže Komise převede své pravomoce k provádění centrálně řízeného programu Společenství nebo jeho záměru na výkonnou agenturu, může tato výkonná agentura přijímat zaměstnance v požadovaném počtu a s nezbytnou kvalifikací k zajištění přiměřených kontrol. Pro tyto agentury platí stejné požadavky vnitřní kontroly jako pro Komisi, takže nad nimi Komise může vykonávat neomezený dohled. Tyto agentury mohou podléhat nezávislému ročnímu auditu.

K provedení tohoto plánu opatření není zapotřebí přijmout žádné nové právní předpisy, nicméně byly navrženy úpravy stávajících ustanovení finančního nařízení a prováděcích pravidel k němu vydaných, které by mohly přispět k iniciativě Komise v této oblasti. Některá pravidla upravující určité odvětví mohou také vyžadovat úpravy. Při vytváření nových politik by měla být pro jejich provádění určena přijatelná úroveň rizika, která by měla být dohodnuta s legislativním orgánem.

Za druhé, Komise bude spolupracovat s členskými státy na zlepšování kontrol prostředků ve sdíleném řízení. Potvrzuje svou odpovědnost za plnění rozpočtu, jak je stanoveno v článku 274 Smlouvy: „Komise plní rozpočet ( … ) na vlastní odpovědnost a v mezích přidělených prostředků, v souladu se zásadami řádného finančního řízení. Členské státy spolupracují s Komisí, aby zajistily využití rozpočtových prostředků v souladu se zásadami řádného finančního řízení.“

Vzhledem k poměru rozpočtu ve sdíleném řízení není možné, aby Komise dosáhla pozitivního DAS, pokud členské státy – při plnění svých povinností podle článků 274 a 280 Smlouvy – nemohou poskytnout Komisi přiměřenou záruku za jimi prováděné operace. Měla by být stanovena jasná pravidla, která výslovně stanoví, jak bude tato záruka poskytnuta. Navržený rámec kontroly by měl stanovit pobídky a, je-li to nezbytné, donucovací opatření.

K odstranění zjištěných nedostatků jsou nezbytná tato opatření:

- Komise bude pokračovat v úsilí ke zjednodušení režimů podpor financovaných záruční sekcí Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu, a ke zlepšení ustanovení týkajících se kontrol tržních opatření, která nespadají do Integrovaného administrativního a kontrolního systému (IACS) a geografického informačního systému (GIS);

- budou ověřeny navržené právní předpisy pro období 2007–2013 a případně předloženy návrhy k jejich doplnění, aby zahrnuly ustanovení, která jsou podle výsledků hodnocení nedostatků nezbytná pro dokončení integrovaného rámce kontroly. Zohledněna budou stanoviska Účetního dvora a požadavky Evropského parlamentu[4] (roční audity platebních orgánů, ex-ante-prohlášení o zveřejnění[5], a ex-post-prohlášení o věrohodnosti ze strany členských států, přístup ke zprávám auditorů a kontrolních subjektů, přiměřené, ale odstrašující sankce pro žadatele, a zveřejnění počtu chyb, které měly vliv na finanční prostředky Společenství a zveřejnění systémových nedostatků);

- musí se zlepšit spolupráce v souladu s přístupem „jednotného auditu“ a musí být doplněny stávající pokyny ke společným zásadám a standardům, pokud jde o metody auditu, klíčové kontroly a strategie pro kontroly na místě, včetně hodnocení systémů dohledu a kontrol, určování rozsahu vzorků, způsobů odběru vzorků a vyhodnocování účinku chyb na rozpočet Společenství;

- v říjnu 2005 bude předložena první zpráva, která nastíní plán protokolu, který má být uzavřen s členskými státy, a ve kterém řídící orgán (Parlament navrhuje ministry financí) každoročně před provedením výplat prohlásí, že existují řádné kontrolní systémy, které mohou poskytnout dostatečnou záruku, pokud jde o účetní odpovědnost Komise.

Pokud členský stát přiměřeně neomezí rizika chyb, bude Komise na ochranu rozpočtu ES přísně uplatňovat stávající ustanovení o pozastavení plateb a finančních opravách.

Jakmile bude dosaženo shody ohledně základu pro integrovaný rámec kontroly, bude Komise společně s členskými státy dále zkoumat, do jaké míry může model jednotného auditu [6] zvýšit účinnost úsilí, pokud jde o audit.

Pro nepřímo centralizovaně řízené, decentralizovaně řízené nebo společně řízené prostředky zavede Komise výše vymezené zásady, které pro jednotlivé okolnosti vhodně upraví. Opatření budou zejména zahrnovat:

- požadavek, aby členské státy předkládaly u finančních prostředků spravovaných vnitrostátními agenturami ex-ante prohlášení o zveřejnění a ex-post-prohlášení o věrohodnosti;

- v případě nezbytnosti zvýšený dohled a kontroly zprostředkovatelských orgánů.

U většiny nesrovnalostí odhalených u podkladových operací se jedná spíše o chyby a nikoli podvod. Jasná hranice bude vymezena v úzké spolupráci s OLAFem.

C. OPATřENÍ POžADOVANÁ PO čLENSKÝCH STÁTECH

Evropský parlament vyzývá ve své zprávě o udělení absolutoria za rok 2003, aby systémy finančních kontrol členských států byly revidovány a nedostatky napraveny. Aby bylo zajištěno, že se členské státy zabývají nedostatky ve svém řízení finančních prostředků EU, navrhuje Parlament ve svém usnesení o udělení absolutoria za rok 2003 (tzv. Wynnova zpráva), aby řídící orgán každého členského státu ( např. ministerstvo financí) každý rok prohlásil, že jsou k dispozici řádné kontrolní systémy. Komise se vyzývá, aby připravila zprávu, ve které prozkoumá způsoby přijetí protokolu s členskými státy v této záležitosti. Parlament je přesvědčen, že centrální kontroly Komise nemohou tento problém samy vyřešit. Je třeba podpořit členské státy, aby spravovaly finanční prostředky EU jako „své vlastní“.

V současné době je k dispozici málo důkazů, které by svědčily o tom, že by bylo třeba rozsah kontrol stanovený stávajícími právními předpisy zvýšit, ačkoli tato možnost není vyloučena. Po členských státech se především vyžaduje, aby zajistily vytvoření rámce kontroly, který požaduje současná legislativa Společenství, který bude dostatečně financován a bude účinně omezovat rizika chyb u podkladových operací.

Na základě tlaku finančních oprav byly v členských státech zavedeny požadované kontroly v rámci EZOZF – záruční sekce, nicméně je zapotřebí dalších zlepšení, např. Integrovaný administrativní a kontrolní systém (IACS) v Řecku a ex-post kontroly a vzájemná pomoc mezi celními úřady podle nařízení (EHS) č. 4045/89.

Zejména v oblasti strukturálních fondů musí členské státy prokázat, že stávající kontroly účinně omezují riziko chyb. S ohledem na různorodost záměrů a režimů podpor způsobilých pro financování a dotčených institucí, které je provádí, legislativa Společenství ani pokyny Komise nemohou stanovit přesná pravidla pro dohled a kontroly. Členské státy musí u všech programů zajistit plné dodržování stávajících nařízení:

- základní kontroly (kontroly skutečně poskytnutých služeb a vyúčtovaných výdajů) musí být, pokud jde o náklady a přínosy kontrol, buď vyčerpávající nebo dostatečné[7]

- provádí se přiměřená analýza rizik;

- u ověřovaných vzorků musí být vyhodnocen a zveřejněn počet chyb;

- u závažných nesrovnalostí budou uloženy přiměřené, ale odstrašující sankce;

- na provádění základních kontrol dohlíží prováděcí subjekt a řídící orgán;

- v případě nezbytnosti budou přijata nápravná opatření;

- platební orgán disponuje nezbytnými prostředky, aby mohl s jistotou potvrdit částky požadované od Komise.

Měly by tak činit podle výše uvedených pokynů Komise a měly by zajistit provázanost mezi kontrolami nad různými programy pomoci. Kontroly musí být prováděny v souladu s požadovanými standardy.

Kontroly prováděné na úrovni členských států[8] musí být v průběhu celého programovacího období strukturálních fondů prováděny účinně. „Závazek věrohodné kontroly“ navržený Komisí zpřesňuje strategii auditu u kontrol požadovaných nařízeními, zveřejňování jejich pokroku a formálních závěrů o fungování systému. Od členských států se očekává, že počínaje současným programovacím obdobím zařídí používání této strategie auditu svými kontrolními místy a vydají odpovídající zprávu o jejím provádění.

Členské státy by měly zajistit, aby byly určeny nedostatky v systémech dohledu a kontrol a počet chyb nalezený na každé úrovni rámce kontroly, aby byly spolu se svým účinkem na prostředky Společenství zveřejněny, a aby byla přijata nápravná opatření, kdykoli to odůvodňuje poměr nákladů a přínosů.

Aby mohla Komise a tudíž i Účetní dvůr od roku 2006 obdržet záruku od členských států ohledně kontrol v oblasti sdíleného řízení, které byly provedeny v průběhu rozpočtového roku, měly by členské státy:

- každoročně na nejvyšší úrovni členského státu (Parlament navrhuje ministry financí) předkládat ex-ante prohlášení o zveřejnění a ex-post prohlášení o věrohodnosti;

- podporovat výše uvedené tím, že od každého odpovědného orgánu zahrnutého do procesu (např. platební agentura, platební orgán a řídící orgán) budou vyžadovat, aby činily podobná roční prohlášení, podpořená stanovisky nezávislých auditorů;

- požadovat od svých nejvyšších kontrolních orgánů nebo subjektů zajišťujících audit na úrovni členského stáu, aby vykonávaly dohled nad rámci kontroly u finančních prostředků ES a zveřejňovaly nedostatky jejich koncepce a fungování;

- požadovat od nejvyšších kontrolních orgánů nebo jiných nezávislých subjektů auditu, aby provedly audit u ex-post prohlášení o věrohodnosti a zveřejnily výsledky vnitrostátním parlamentům.

U nepřímo centralizovaně řízených prostředků by měly členské státy převzít odpovědnost nad kontrolou vnitrostátních agentur a provádět podobná opatření.

Kromě toho je zřejmé, že Rada nemá v současném časovém rámci v procesu udílení absolutoria dostatek času na diskusi a reakci na závěry a doporučení Účetního dvora. Také aktuální zprávě Komise o odpovědích členských států[9] se v Radě dostává pouze krátké pozornosti, takže hraje v procesu udílení absolutoria a v následujících doporučeních velmi omezenou úlohu. Z tohoto důvodu, po konzultaci se všemi dotčenými orgány, se Komise přimlouvá za změnu článku 145 finančního nařízení, kterou by se prodloužila lhůta pro rozhodnutí o udělení absolutoria, jak požaduje Parlament[10]. Prodloužení lhůty v procesu udílení absolutoria by umožnilo významnou účast Rady a členských států, což odpovídá klíčovému cíli plánu směrem k integrovanému rámci kontroly.

Členské státy budou muset také zaujmout stanovisko k následujícím otázkám vzneseným Účetním dvorem a Evropským parlamentem:

- do jaké míry lze určit náklady na kontroly finančních prostředků ES a zda by měly jít k tíži rozpočtu ES;

- možnost zavedení přístupu „jednotného auditu“, který předpokládá přijetí společných zásad a standardů, koordinaci pracovních programů a přístup kontrolních orgánů k výsledkům ostatních;

- možnost zvýšení úlohy vnitrostátních nejvyšších kontrolních orgánů systematičtějším sdílením vnitrostátních zpráv o auditu ohledně využívání finančních prostředků Společenství s Evropským účetním dvorem.

D. ÚLOHA ÚčETNÍHO DVORA

Účetní dvůr v posledních letech vytvořil metodiku DAS. Nyní zahrnuje čtyři prvky: 1) přezkoumání systémů dohledu a kontrol, 2) přezkoumání vzorku operací, 3) analýzu výročních zpráv o činnosti a prohlášení generálních ředitelů, 4) je-li to nezbytné, přezkoumání činnosti ostatních auditorů. Komise, Parlament i Rada tento vývoj podpořily. Komise zaznamenala, že Účetní dvůr ve svém pracovním programu pro rok 2005 stanovil, že má v úmyslu „dále rozvíjet metodiku DAS v souvislosti s novými parametry“ s cílem „vyhovět stále více potřebám uživatelů DAS“.

Na závěr setkání Komise s Účetním dvorem dne 16. března 2005, prohlásil pan Hubert Weber, předseda Účetního dvora: „Cílem Účetního dvora je maximalizovat účinnost a efektivitu jeho kontrolní činnosti, a to přístupem, jehož cílem je zlepšit výsledky namísto sestavování seznamů chyb. Účetní dvůr se zavázal k dalšímu vývoji v oblasti DAS, aby tím Komisi pomohl s dalším zlepšováním systémů dohledu a kontrol nad rozpočtem EU na všech úrovních. To Účetnímu dvoru umožňuje ještě lépe měřit pokrok a přesněji určit, kde jsou zapotřebí další zlepšení.“

Toto sdělení stanoví plánovaná opatření k vytvoření integrovaného rámce kontroly. Kontrolní rámec pro rok 2004 a opatření, která Komise považuje za nezbytná k dosažení cílů uvedených ve stanovisku Účetního dvora č. 2/2004, včetně opatření již navržených pro období 2007–2013, budou předmětem zvláštního pracovního dokumentu.

E. ZÁVěR A NÁVRH

Zatímco všechny orgány chtějí dosáhnout pozitivního prohlášení o věrohodnosti provádění rozpočtu, může pouze Komise spolu s členskými státy zajistit, aby Účetní dvůr mohl při svých kontrolách skutečně zjistit, že bylo dosaženo pokroku při přiměřeném řízení rizika chyb. To nelze provést ihned a pozitivní prohlášení o věrohodnosti nelze uskutečnit z jednoho roku na druhý. Upravené pozitivní prohlášení o věrohodnosti by však bylo pro Komisi a členské státy nápomocné, jelikož by jim umožnilo pracovat na postupných zlepšeních vedoucích k získání pozitivního prohlášení o věrohodnosti.

Komise je realistická a vítá pokračující kritické sledování svých přípravných prací ze strany Účetního dvora jako nezávislého pozorovatele a jeho doporučení.

Tímto sdělením chce Komise zahájit proces, který by mohl být v listopadu 2005 završen dosažením společného porozumění mezi Komisí, Parlamentem (jako orgánem, který uděluje absolutorium) a Radou ohledně zlepšení současného rámce vnitřní kontroly, aby Komise mohla poskytnout Účetnímu dvoru přiměřenou záruku legality a řádnosti operací. Časový přehled plánu je stanoven v příloze.

Navrhuje se, aby Komise vzala na vědomí doporučení orgánu, který je příslušný pro udělení absolutoria, a dala pokyny svým útvarům:

- aby určily nedostatky a navrhly plány opatření k dokončení rámců kontroly, které Účetnímu dvoru poskytnou záruku, kterou požaduje;

- aby zahájily rozhovory s příslušnými výbory Rady a předložily v říjnu 2005 první zprávu, ve které bude navržen základ pro společný koncept pro integrovaný rámec vnitřní kontroly;

- ověřily navržené právní předpisy pro období 2007–2013 a případně předložily návrhy k jejich doplnění, která jsou podle výsledků hodnocení nedostatků nezbytná pro dokončení integrovaného rámce kontroly.

Kromě toho se navrhuje, aby předsednictví Rady svolalo interinstituciolnální trialog na vyšší úrovni, který projedná průřezové otázky předložených návrhů a dosáhne o nich shody, která by se stala společnou dohodou o podobě přiměřeného a dostatečného integrovaného rámce kontroly na úrovni Společenství a o nezbytných krocích k jeho provedení. Tato dohoda bude formalizována v interinstitucionální dohodě podepsané na politické úrovni.

Komise uvítá stanovisko Evropského účetního dvora k opatřením navrženým v interinstitucionální dohodě i k otázce, zda dohoda poskytuje při svém odpovídajícím provádění dostatečný podklad pro pozitivní výrok o legalitě a řádnosti podkladových operací, zejména pokud jde o hodnocení chyb u jednotlivých opatření v rámci víceletého rámce kontroly.

Annex

The following timetable is envisaged for the further process:

June 2005 | The Commission adopts the Communication on a roadmap to an integrated internal control framework, and completes (supervised by DG Budget) its assessment of the gaps between its present control frameworks and that recommended by the Court, and its proposals for action. |

July 2005 | First discussions among the Parliament, the Council and the Commission. The Council establishes a high-level panel of experts. |

July to September 2005 | Discussion by each service of its gap analysis and action plan with the Court of Auditors. |

October 2005 | Conference on the DAS organised by COCOBU. Initial report proposing the basis for a common understanding. Common understanding among the Parliament, the Council and the Commission on the internal control framework. |

November 2005 | The Commission adopts the Communication on a roadmap to an integrated internal control framework (action plan). This Communication will present the common understanding on the gap assessment and actions to be taken in order to achieve a fully integrated control framework for both centralised management and shared management. The aim is to make it possible for the Commission to provide the Court of Auditors with reasonable assurance as to the legality and regularity of transactions. Interinstutional agreement with Parliament and Council on the steps needed to achieve an integrated control framework. |

2006 - | Implementation of the action plan. |

[1] Ve Výroční zprávě za rozpočtový rok 2003 zaznamenal Účetní dvůr jednu výhradu týkající se různých dlužníků, pokud jde o věrohodnost účetnictví . U příjmů, závazků a správních výdajů bere v úvahu, že operace jsou legální a řádné. Poskytuje kvalifikované prohlášení o podkladových operacích týkajících se zemědělství, strukturálních opatření, vnitřních politik, vnějších vztahů a předvstupní pomoci.

[2] Viz Sdělení Komise Strategické cíle 2005–2009, Evropa 2010: Partnerství pro evropskou obnovu, prosperitu, solidaritu a bezpečnost - KOM(2005) 12, 26.1.2005.

[3] Stanovisko Účetního dvora Evropských společenství č. 2/2004 o modelu „jednotného auditu“ (a návrh rámce vnitřní kontroly Společenství) - Úř. věst. C 107, 30. 4. 2004.

[4] V oblasti zemědělství již např . Rada akceptovala ex post prohlášení o věrohodnosti vedoucích platebních agentur členských států, jako součást její dohody o novém základním nařízení o financování společné zemědělské politiky.

[5] Ve které řídící orgán každého členského státu ( např. ministerstvo financí) každoročně prohlásí, že existují řádné kontrolní systémy.

[6] Účinný řetězec kontrol v souladu se společnými standardy. Viz § 39 stanoviska Účetního dvora č. 2/2004.

[7] Článek 4 nařízení (ES) č. 438/2001.

[8] Články 10 a 15 nařízení (ES) č. 438/2001.

[9] Článek 143 odst. 6 finančního nařízení požaduje, aby Komise předala shrnutí odpovědí členských států do 15. února roku následujícího po zveřejnění výroční zprávy Účetního dvora.

[10] Je třeba zohlednit střet s datem volebních kampaní, pokud je Parlament obnovován, a vliv jakéhokoli odkladu rozhodnutí o udělení absolutoria na následné řízení o udělení absolutoria.