52004DC0461

SDĚLENÍ KOMISE RADĚ, EVROPSKÉMU PARLAMENTU A EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU - Rozvojové země, mezinárodní obchod a udrzitelný rozvoj: Úloha Vseobecného systému preferencí (GSP) Společenství na desetiletí 2006/2015

Shrnutí

* Vseobecný systém preferencí (GSP) je jedním z klíčových prvků umozňujících pomáhat rozvojovým zemím v jejich boji proti chudobě získáním příjmů prostřednictvím mezinárodního obchodu. Předmětem tohoto sdělení je stanovit principy, z kterých budou vycházet nařízení, která budou v tomto směru vydávána v letech 2006 az 2015.

* GSP se dotýká sirsího rámce priorit komunitární obchodní politiky. Mezi tyto priority patří zvlástě ty, které byly programem z Dohá stanoveny pro rozvojové země.

* GSP musí být stabilní, předvídatelný, objektivní a jednoduchý. Musí dále rozvinout úsilí realizovaná v tomto směru v rámci předchozích schémat. Hospodářské subjekty k němu musí mít jednodussí přístup. Měl by být snízen počet rezimů (pět).

* GSP se musí soustředit na země, které to nejvíce potřebují, a musí různými způsoby podporovat regionální spolupráci mezi rozvojovými zeměmi. GSP by měl těmto zemím pomoci dosáhnout takové úrovně konkurenceschopnosti, díky níz by se staly hospodářsky soběstačnými a plnohodnotnými partnery v mezinárodním obchodě.

* Je nutno zvětsit rozměr podpory trvale udrzitelného rozvoje prostřednictvím jednotného rezimu dodatečných koncesí pro vsechny rozvojové země, které vykazují speciální potřeby rozvoje (Ť GSP+ ť) a které přijmou důlezité mezinárodní konvence v oblasti sociálního práva, ochrany zivotního prostředí a vlády, včetně boje proti drogám. Společenství můze výhodu spojenou s těmito dodatečnými preferencemi odejmout, pokud hodnotící mechanismy mezinárodních organizací zjistí ze strany přijímajících zemí vázná a systematická pochybení.

1. Úvod

Mezinárodní společenství povazuje obchod za podstatný faktor rozvoje. Větsí integrace rozvojových zemí na úrovni multilateralismu, který sám o sobě sice nestačí, je důlezitým cílem, kterého je nutno pro vymícení chudoby dosáhnout. Prohlásení přijaté 14. listopadu 2001 ministerskou konferencí WTO v Dohá uznává, ze mezinárodní obchod můze hrát velkou roli při podpoře hospodářského rozvoje a umírnění chudoby.

Samotné hodnocení rozvoje zaznamenalo v posledních letech jistý vývoj. Jeho obsah se obohatil a netýká se jiz pouze hospodářských kritérií. Rozvoj se nyní hodnotí i na základě takových kritérií, jako je ochrana zivotního prostředí, zlepsení sociálních podmínek, boj proti korupci nebo podpora vlády, atd.

Různá schémata GSP, poskytnutá rozvojovým zemím ze strany vyspělých zemí a Společenství na prvním místě, musí existovat v rámci kontextu programu z Dohá. Základní prioritou je pomoci rozvojovým zemím vyuzít globalizace, zvlástě ve spojitosti s obchodem a trvale udrzitelným rozvojem. Velmi důlezitá je také regionální spolupráce Jih/Jih [1], která má spolu s dalsími iniciativami slouzit na podporu rozvoje. GSP by tedy dle svých prostředků měl přispět k dosazení těchto cílů.

[1] Regionální spolupráce můze být v rámci GSP podporována na základě pravidel původu. Pravidla původu jsou základem veskerého preferenčního přístupu, udělovaného výrobkům dané země. Tato pravidla jsou zmírněna, pokud se GSP týká takové regionální kumulace, která umozňuje dosáhnout pozadovaného prahu místní integrace díky prvkům pocházejícím ze sousedních zemí.

Předmětem stávajícího sdělení je stanovit cíle v oblasti GSP na přístí desetiletí (2006/2015) a zároveň prostředky, které je nutné za tímto účelem vytvořit na základě víceletých prováděcích nařízení, z nichz první vstoupí v platnost 1. ledna 2006.

2. Rozvoj v mezinárodním hospodářském kontextu

Musí dojít k posílení boje za rozvoj a vymícení chudoby. Příslusné nástroje obchodní politiky jsou umocňovány stále důlezitějsím mezinárodním obchodem (míra otevřenosti ekonomiky se ve vyspělých a rozvojových zemích stále zvysuje). A právě jedním z těchto nástrojů je GSP.

Navíc je nutno najít rovnováhu mezi pojetím rozvoje prostřednictvím obchodu na jedné straně a pojetím rozvoje prostřednictvím industrializace na straně druhé. Pravidla původu musí být odrazem této rovnováhy. Problematika bavlny, projednávaná na zasedání ministerské konference WTO v Cancúnu v září 2003, odhalila vůli některých afrických zemí nevyvázet pouze vlákno s nízkou přidanou hodnotou, nýbrz prodávat látky nebo oblečení. Tento přístup by vedl spíse k upřednostňování průmyslové vize rozvoje, kde by pravidla původu vyzadovala silnou vertikální integraci. Naproti tomu některé asijské země, specializované na rukodělnou výrobu, si přejí, aby se mohly zásobovat polotovary a zcela tak vyuzít výhody, kterou mají díky vseobecně nizsí úrovni mezd na mezinárodních trzích. Obchodní přístup k rozvoji, podporující obchodní výměny, by tedy byl vhodnějsí. V tomto případě musejí být pravidla původu pruznějsí. Musí tedy dojít k jejich vyvázenému vývoji, přičemz je nutno vzít v potaz i takovéto protikladné situace.

3. Bilance GSP

Z předchozích 10 let, za které máme kompletní a přístupné statistické údaje (do roku 2002) je mozno vyčíst dvě tendence.

První poukazuje na to, ze se celkové vývozy Společenství (vyjádřené v eurech) zdvojnásobily, a to z 424 na 936 miliard eur (tabulka 1), a hodnota efektivních dovozů GSP se za stejné období zvýsila z 30 na 53 miliard eur. Navíc tento vývoj GSP je nepravidelný. To se vysvětluje skutečností, ze následkem tarifních dohod uzavřených v rámci WTO byla u celých tříd výrobků zrusena některá cla (například: zrusení cel u elektronických výrobků a informačních technologií, o kterém se rozhodlo v roce 1996, coz zčásti vysvětluje pokles preferenčních dovozů v letech 1997-98, jak je ostatně vidět v níze uvedené tabulce). Přirozené krytí GSP se tedy časem silně vyvíjí, coz znesnadňuje číselné hodnocení systému.

>REFERENCE TO A GRAPHIC>

Za druhé, doslo k vývoji míry vyuzití [2] GSP (tabulka 2), a to rovněz nepravidelným způsobem. Nicméně během posledních čtyř let zaznamenává tato míra stoupající tendenci, přičemz v roce 2002 dosáhla 52,5 %.

[2] Míra vyuzití : vztah mezi obchodem se zemí, jez je příjemcem GSP, a objemy efektivně vyuzívajícími tarifních preferencí.

>REFERENCE TO A GRAPHIC>

4. GSP na desetiletí 2006/2015

I přes své historické snízení zůstávají u mnohých výrobků cla důlezitým faktorem. V mnoha průmyslových odvětvích, kde je soutěz mezi hospodářskými subjekty silně narusena, představuje snízení těchto cel určité povzbuzení, které je lépe uplatnit v jedné nez v druhé zemi.

O tarifním snízení by se mělo rozhodovat v rámci programu z Dohá, ale v kazdém případě zbývá GSP, zvlástě pak komunitárnímu, jestě úloha, kterou musí hrát jako nástroj určený ve prospěch rozvojových zemí. Ve skutečnosti je GSP Evropského společenství v porovnání s GSP ostatních vyspělých zemí [3] zdaleka nejstědřejsí a nejdůlezitějsí. Tato převaha komunitárního GSP bude v přístích letech samozřejmě jestě posílena v důsledku rozsíření, ke kterému doslo 1. května 2004 [4].

[3] Komunitární GSP pokrývá 178 nezávislých zemí nebo území. Z více nez 10.000 výrobků kombinované nomenklatury je 7.000 zpracovaných výrobků volitelných do GSP, neboli větsina průmyslových výrobků a velký počet zemědělských a rybářských výrobků. Polovina výrobků je dovázena s nulovým clem, zatímco druhá polovina výrobků, těch nejcitlivějsích, počítá s tarfiní redukcí omezenou na 3,5 procentního bodu (tarif MFN mínus 20% u textilních a oděvních výrobků). V případě zvlástního zacházení poskytuje GSP nulové clo na vsechny výrobky (kromě zbraní) původem ze 49 nejméně rozvinutých zemí (plus Východní Timor).

[4] V roce 2002 představoval obchod rozvojových zemí, které jsou příjemci komunitárního GSP, 53 miliard eur (5,6% komunitárních dovozů), zatímco u GSP Spojených států, který je druhým nejdůlezitějsím, to bylo 16,4 miliard eur (1,4% dovozů).

5. Právní rámec GSP

GSP je výjimkou k dolozce nejvyssích výhod GATT. Navíc musí respektovat schvalovací dolozku, interpretovanou Odvolacím orgánem WTO na základě stíznosti podané Indií proti komunitárnímu GSP (Ť rezim droga ť).

Schvalovací dolozka stanoví, ze schéma GSP musí být Ť vseobecné, nereciproční a nediskriminační ť. Musí usnadňovat a podporovat obchod rozvojových zemí a kladně odpovídat na potřeby rozvojových zemí týkající se rozvoje a finanční a obchodní oblasti.

Odvolací orgán rozhodl, ze vyspělé země mají v zásadě povolení poskytovat rozdílné tarify na výrobky pocházející od různých příjemců GSP za podmínky, ze bude postupováno shodným způsobem u vsech příjemců s podobnými podmínkami. Kazdý člen WTO, který by si přál udělit v rámci svého schématu GSP dodatečné tarifní preference, by měl objektivně prokázat zvlástní Ť potřeby rozvoje ť těch rozvojových zemí, které by mohly být předmětem zvlástního zacházení.

6. Prostředky, které je nutné v GSP vytvořit

Jednotlivá nařízení GSP musí během desetiletí GSP 2006/2015:

6.1. Zachovat stědrou tarifní nabídku

Existují tři faktory vedoucí ke snízení nabídky [5] GSP. Prvním je snízení cel MFN [6], které se odrází ve snízení průměrné preferenční marze [7] ; druhý vyplývá z uzavření mezinárodních dohod v rámci WTO, které rusí cla u určitého počtu výrobků volitelných pro GSP (viz výse uvedený odstavec 3). Na základě Mezinárodní dohody o kávě z roku 2001 a dohodě o informačních technologiích, schválené v rámci Konference WTO v Singapuru v roce 1996, doslo ke zrusení cel u velkého počtu výrobků, coz způsobilo snízení nominálního krytí GSP; třetí faktor se týká zvýsení počtu bilaterálních nebo regionálních dohod o volném obchodě.

[5] Nabídka GSP: tarifní preference pro země, jez jsou příjemci GSP. V roce 2002 byla efektivní nabídka GSP ohodnocena částkou 2,2 miliard eur, představující nevybraná cla.

[6] Cla MFN: cla, která Společenství aplikuje na třetí země, kromě tarifních preferencí, jako je GSP.

[7] Preferenční marze: rozdíl mezi clem MFN a preferenčním člem GSP.

Udrzení, či dokonce zlepsení komunitární nabídky lze uskutečnit více způsoby. Nejdříve k tomu prvního května 2004 přispěje rozsíření Společenství o deset nových členských států. Ale bylo by vhodné prostudovat, na jaké dalsí výrobky lze GSP rozsířit. Téměř jedna desetina výrobků podléhajících clu je z GSP vyloučena. Ve světle vývoje pojmu citlivosti by zároveň mohly být některé citlivé výrobky převedeny do kategorie necitlivých výrobků (viz výse odstavec 2).

Přitazlivé preferenční marze (v současné době 3,5 procentního bodu u citlivých výrobků a 100% u necitlivých výrobků) budou minimálně zachovány a, budete-li to mozné, zlepseny.

A konečně bude Komise brát i nadále v potaz dopad těchto opatření na nejvzdálenějsí regiony.

6.2. Směrovat GSP na země, které jej potřebují nejvíce

V důsledku svého sirokého zeměpisného pokrytí má komunitární GSP vysoké rozpočtové náklady. Proto by měl GSP soustředit své působení na země, které jej potřebují nejvíce, jako jsou nejméně rozvinuté země a ostatní nejvíce zranitelné rozvojové země (malé ekonomiky, enklávní země, malé ostrovní státy a státy s nízkými příjmy) a umoznit jim hrát větsí úlohu v mezinárodním obchodě. GSP se musí předevsím soustředit na tyto země. Tohoto cíle je mozné dosáhnout různými způsoby. Jednou z vhodných metod je odstupňování [8] nejkonkurenceschopnějsích zemí/výrobků. Zvlástě pak je vhodné odstupňovat skupiny nejkonkurenceschopnějsích výrobků některých přijímajících zemí. To znamená, ze u těchto výrobků jiz preference nejsou pro dané země potřebné, ani oprávněné. Nicméně provádění mechanismu odstupňování bude u těch nejzranitelnějsích zemí vyzadovat opatrný přístup.

[8] Odstupňování: vyjmutí některých výrobků ze systému GSP (pouze pro jednu nebo více zemí původu).

Na které země je tedy nutné tyto preference soustředit? Zcela jasně a na prvním místě na nejméně rozvinuté země, kterým musí být preference uděleny co mozná nejplosněji. To také znamená zavedení ustanovení, jímz by se Spojeným národům usnadnilo postupné vyskrtávání států ze seznamu nejméně rozvinutých zemí. Ve skutečnosti by toto vyskrtnutí pro danou zemi znamenalo ztrátu pozívání rezimu GSP, který přijímala z pozice nejméně rozvinuté země. GSP by měl stanovit mechanismus postupného vyskrtávání států ze seznamu zemí, jez jsou v rámci GSP příjemci zvlástního zacházení, neboli rezimu Ť Vse kromě zbraní ť [9].

[9] Tato varianta je v rámci GSP nejvýhodnějsí. Asi 10.000 výrobků (kromě zbraní) tohoto tarifu je bez cla, a to bez ohledu na jejich citlivost.

Kromě toho je druhá skupina zemí tvořena enklávními zeměmi a zeměmi s nízkými příjmy, které nemají moznost vyuzívat úspor z rozsahu nebo jsou stizeny logistickými problémy a nedostatečně rozvětveným hospodářstvím. Tento přístup lze pouzít předevsím u textilního a oděvního resortu. V říjnu 2003 byla jiz v jednom ze sdělení Komise [10] zdůrazněna potřeba soustředit preference na země, které je potřebují nejvíce, a to v kontextu zrusení systému textilních kvót (AMF) v prosinci 2004.

[10] Sdělení Komise Radě, Evropskému parlamentu a Evrospkému hospodářskému a sociálnímu výboru o Ť Budoucnosti textilního a oděvního sektoru v rozsířené Evropě ť. COM 2003(649) final z 29. října 2003.

6.3. Navrhnout jednodussí a přístupnějsí GSP

Je třeba vyvinout větsí úsilí o zjednodusení. Toto zjednodusování jiz započalo ve stávajícím GSP a musí být jestě zesíleno. Zjednodusení by se rovněz mělo dosáhnout prostřednictvím snízení počtu rezimů, kterých je v současnosti pět [11] ; zvlástě pak zavedením jediného rezimu místo zvlástního rezimu na podporu ochrany práv pracovníků, zvlástního rezimu na podporu ochrany zivotního prostředí a zvlástního rezimu pro boj proti nedovolené výrobě a obchodování s drogami. Takto by GSP obsahoval tři rezimy místo stávajících pěti: obecný rezim, zvlástní rezim ve prospěch nejméně rozvinutých zemí a rezim na podporu trvale udrzitelného rozvoje a vlády. Zjednodusení musí rovněz spočívat v odstranění ze seznamu příjemců těch zemí, které mají preferenční přístup na komunitární trh prostřednictvím dohody o volném obchodě. Společenství se samozřejmě postará o to, aby tímto nevznikla příslusným zemím zádná újma, neboť vsechny výrobky zahrnuté do GSP musejí být nejdříve konsolidovány ve zmíněné dohodě. Je třeba rozvinout formální úsilí v oblasti pravidel původu, a to na základě diskuse započaté Zelenou knihou vydanou Komisí na téma Ť Budoucnost pravidel původu v preferenčních obchodních rezimech ť [12]. Nařízení GSP by tudíz měla vstoupit v platnost co mozná nejdříve, aby si hospodářské subjekty mohly naplánovat svoje aktivity.

[11] Základní GSP ( 7.000 citlivých a necitlivých výrobků ), rezim EBA pro nejméně rozvinuté země, dva speciální rezimy, Ť sociální ť a Ť environmentální ť, které spočívají v udělování doplňkových preferencí na citlivé výrobky volitelných zemí (stávající GSP: Moldávie a Srí Lanka), a rezim na povzbuzení boje proti výrobě a obchodování s omamnými látkami (rezim Ť droga ť), srovnatelný s rezimem EBA (12 přijímajících zemí).

[12] COM 2003(787) z 18. prosince 2003.

6.4. Učinit odstupňování průhlednějsím a cílenějsím, pokud jde o hlavní příjemce

Odstupňování se musí aplikovat na skupiny výrobků těch přijímajících zemí, které vyjma své konkurenceschopnosti na komunitárním trhu, jiz nepotřebují pro své vývozy podporu systému GSP. Odstupňování není sankcí, je to signál, ze GSP splnil svůj úkol, a to minimálně u těchto zemí a těchto výrobků. Odstupňování je tedy úzce spojeno s pojmem ekonomické konkurenceschopnosti přijímajících zemí.

Odstupňování představuje podporu zemím, na které se uplatňuje, aby zvýsili své úsilí o diverzifikaci. Pro ostatní přijímající země odstupňování znamená, ze budou mít z GSP větsí prospěch. Toto odstupňování musí také hrát důlezitou roli při regulaci obchodních toků u textilních a oděvních výrobků po zrusení kvót AMF v prosinci 2004.

Odstupňování bude značně zjednoduseno. Místo stávajících kritérií (podíl na preferenčních dovozech, index rozvoje, index specializace na vývoz) bude stanoveno jednotné a jednoduché kritérium: podíl komunitárního trhu, vyjádřený podílem na preferenčních dovozech. Rozdělení na Ť sektory [13] ť, oblasti vytvořené pouze za účelem odstupňování v rámci GSP, bude zruseno. Skupiny výrobků budou definovány pomocí jednoduchého odkazu na Ť třídy ť kombinované nomenklatury [14]. Svým pojetím tento systém povede, kromě svého zjednodusení, k odstupňování pouze několika z největsích přijímajících zemí [15]. Ve skutečnosti budou odstupňovány pouze ty země, které jsou průměrně konkurenceschopné u vsech výrobků jedné třídy. Takze malé přijímající země, konkurenceschopné pouze u několika výrobků, nebudou moci být v zádném případě u těchto několika výrobků odstupňovány.

[13] 7.000 výrobků pokrytých GSP je rozděleno do 34 sektorů.

[14] Kombinovaná nomenklatura představuje komunitární součást Harmonizovaného systému popisu a číselného označování zbozí, schváleného Světovou celní organizací a pouzívaného v 95% mezinárodního obchodu. Tyto dvě nomenklatury jsou rozděleny na 21 tříd (například třída 11 obsahuje výrobky textilního a oděvního průmyslu).

[15] Méně nez desítka přijímajících zemí na 178 zemí a území pokrytých GSP.

6.5. Definovat novou pobídku na povzbuzení trvale udrzitelného rozvoje a vlády

Jak uz bylo uvedeno, určitý počet rozvojových zemí se v kontextu globalizované ekonomiky potýká se specifickými problémy, jako je problém boje proti drogám nebo nedostatečná diverzifikace národního hospodářství. V souladu s cílem směrovat GSP na ty země, které to nejvíce potřebují, by mělo nové schéma GSP zajistit, aby těmto specifickým potřebám rozvoje kladným způsobem čelila speciální pobídka, jez by byla kompatibilní se schvalovací dolozkou. Tyto doplňkové preference by měly být určeny vsem rozvojovým zemí, které se potýkají se stejnými potřebami rozvoje.

Dva zvlástní rezimy určené na podporu ochrany základních práv pracujících a ochranu zivotního prostředí (dolozka Ť sociální ť a Ť environmentální ť) byly ve své stávající formě málo vyuzívány. Některé z přijímajících zemí se raději vyhnuly hodnocení své sociální legislativy, a zvlástě pak jejího provádění. Kromě toho byl tento nástroj málo přitazlivý kvůli zdlouhavým a poměrně slozitým postupům hodnocení. Environmentální pobídka se vlastně týká pouze tropického dřeva a omezuje se tudíz na velmi specifickou vizi ochrany zivotního prostředí. Kromě toho byla nedostatečná kritéria výběru do zvlástního rezimu týkajícího se boje proti nedovolené výrobě a obchodování s drogami kritizována Odvolacím orgánem WTO.

Proto se zdá vhodné rozsířit koncept trvale udrzitelného rozvoje a vlády. Mnohé mezinárodní konvence a prohlásení uznaly vztah existující mezi rozvojem a dodrzováním lidských a sociálních práv a práv zivotního prostředí a vlády. Neschopnost dodrzovat tyto základní normy, stanovené v různých mezinárodních konvencích, přinásí rozvojovým zemím zvlástní problémy. Zdá se tedy vhodné řesit tyto specifické potřeby rozvoje pozitivním způsobem a poskytnout dodatečné preference GSP těm rozvojovým zemím, které integrovaly hlavní mezinárodní konvence týkající se těchto oblastí.

Nová pobídka týkající se trvale udrzitelného rozvoje nahradí hodnocení a priori, vedené v rámci stávajících pobídek, systémem, který bude vyzývat k podepsání a provádění mezinárodních konvencí. Rezim bude určen příjemcům, kteří integrovali mezinárodní normy týkající se trvale udrzitelného rozvoje, včetně základních konvencí v oblasti lidských práv (dohody, jejichz cílem je podpora politických, sociálních a ekonomických práv, boj proti mučení a diskriminaci na základě rasy a pohlaví a podpora ochrany zen a dětí) a práv pracujících, příslusných konvencí týkajících se ochrany zivotního prostředí (například konvence týkající se boje proti obchodování s ohrozenými druhy nebo ochrany ozonové vrstvy) a dalsích konvencí zaměřených na boj proti nedovolené výrobě a obchodování s drogami, coz v oblasti rozvoje samozřejmě představuje důlezitou prioritu (viz výse).

Jedná se o konvence, které obsahují pravidelné mechanismy pro kontrolní hodnocení svého provádění, realizované příslusnými mezinárodními orgány. Před sestavením příjemců této pobídky vezme Komise v úvahu hodnocení těchto příslusných mezinárodních orgánů. Tyto země by měly předlozit formální zádost obsahující základní prvky pro posouzení přípustnosti této zádosti. Kandidatury budou moci být předkládány ihned po přijetí nového řádu GSP Radou, aby mohly ty země, které splní nová objektivní kritéria, spojená s potřebami rozvoje, pozívat těchto preferencí co mozná nejrychleji. Bude zavedena věrohodná a rychlá dolozka o odnětí. Na základě podnětu institucionálních aktérů (Komise, členských států, Evropského parlamentu) zahájí Komise setření, které můze vést k odnětí nové pobídky u zemí, které by nerespektovaly své závazky přijaté v rámci těchto konvencí.

6.6. Zlepsit pravidla původu

Vstupní podmínka k preferencím, pravidla původu, byla stanovena v době odlisného ekonomického prostředí a výrobních podmínek. V návaznosti na nedávno realizované práce (v odstavci 6.3 zmiňovaná Zelená kniha) se ukázalo, ze je nutné tato pravidla původu adaptovat po stránce formální (zjednodusení), substanciální (adaptace kritérií nebo pravidel kumulace) a procedurální (formality a kontroly).

Byla identifikována potřeba pruznosti. V kazdém případě je vsak třeba ji realizovat ve smyslu podpory rozvoje a nikoliv pouze se zaměřením na obchod. Jedním z cílů bude podporovat získávání původu za účelem optimálnějsího vyuzívání preferencí. Systém by mohl být zlepsen prostřednictvím regionální kumulace, čímz by se podpořila regionální spolupráce mezi přijímajícími státy. Komise [16] zdůraznila důlezitost regionální integrace jako předpokladu lepsího začlenění jizních zemí do mezinárodního obchodu. Tato spolupráce byla zavedena v rámci GSP před dvěma desítkami let, kdy byl zaveden de facto regionálnějsí přístup k rozvoji prostřednictvím vytvoření regionální kumulace (ASEAN, Střední Amerika a andská oblast, SAARC). Moznost meziregionální kumulace bude prozkoumána na základě zádostí předlozených různými regionálními seskupeními. Za těchto podmínek by se usnadnění vzniku kumulací mohlo zvázit na základě revize stávajících vyzadovaných podmínek.

[16] Sdělení Komise Radě a Evropskému parlamentu Ť Obchod a rozvoj : podporovat rozvojové země, aby profitovaly z obchodu ť. COM(2002) 513 final z 18. září 2002.

6.7. Rehabilitovat nástroje dočasného vyřazení, ochranná opatření a opatření týkající se boje proti podvodům

Nový GSP díky svému odstupňovaní, soustředěnému na nejkonkurenceschopnějsí země, umozní větsí části těchto zemí pozívat, az na specifická pravidla GSP, neomezeného přístupu k preferencím. Ve světle této nové skutečnosti je třeba znovu definovat ustanovení týkající se dočasného vyřazení a ochrannou dolozku. I kdyz budou tyto systémy pouzívány zcela výjimečně, je třeba posílit jejich důvěryhodnost prostřednictvím jejich zjednodusení a pruznějsího pouzívání, zvlástě pak v případě nekalého obchodního jednání.

Vseobecně vykazují ustanovení v rámci GSP, jez se týkají boje proti podvodům a ochrany finančních zájmů Společenství, vysoký stupeň technické důvěryhodnosti. Komise si přeje je na této úrovni zachovat, ale míní, ze jejich skutečná účinnost bude záviset na existenci silné politické vůle Komise (a členských států pověřených správou GSP), které je musí provádět bez slabosti v případech, kdy se jejich pouzití prokáze skutečně jako oprávněné.

Přijímající země jsou rovněz odpovědné za správu GSP, a to v zájmu vsech, včetně svého vlastního. Musí zavést účinné a odpovídající administrativní struktury, které zaručí platnost vystavovaných a vydávaných dokumentů osvědčujících původ.

7. Závěr

Komise předlozí návrhy víceletých nařízení, jejichz úkolem je dosáhnout cílů popsaných v tomto sdělení. Bude se snazit předlozit tyto návrhy v takových lhůtách, aby přijímající země a hospodářské subjekty měly čas zorganizovat své obchodní toky. Tento nástroj přinese kromě roční stability (která znamená konec roční platnosti odstupňování) předevsím stabilitu GSP a tím také jeho větsí přitazlivost.

Nový GSP má trvat 10 let, tedy az do roku 2015. Ve světle minulých zkuseností se musí při detailním hodnocení GSP vycházet z periodických údajů, nejlépe za kazdé tři roky jako v současné době, a provádět potřebná zlepsení - např. na základě výsledků takových multilaterálních jednání, jakým byl program z Dohá.

Proto bude Radě, Evropskému parlamentu a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru předlozeno na podzim 2004 nové nařízení GSP, které by mělo vstoupit v platnost prvního ledna 2006.