25.5.2017

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 138/4

---

NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2017/891

ze dne 13. března 2017,

kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013, pokud jde o odvětví ovoce a zeleniny a odvětví výrobků z ovoce a zeleniny, a doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013, pokud jde o sankce uplatňované v uvedených odvětvích, a kterým se mění prováděcí nařízení Komise (EU) č. 543/2011

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty a zrušují nařízení Rady (EHS) č. 922/72, (EHS) č. 234/79, (ES) č. 1037/2001 a (ES) č. 1234/2007 (1), a zejména na čl. 37 písm. a) body i), ii), iii) a vi) a čl. 37 písm. b), c) a d) body i), iii) až vi), viii), x), xi) a xii) a čl. 37 písm. e) bod i), čl. 173 odst. 1 písm. b), c), d) a f) až j), čl. 181 odst. 2, čl. 223 odst. 2 písm. a) a čl. 231 odst. 1 uvedeného nařízení,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013 ze dne 17. prosince 2013 o financování, řízení a sledování společné zemědělské politiky a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 352/78, (ES) č. 165/94, (ES) č. 2799/98, (ES) č. 814/2000, (ES) č. 1290/2005 a (ES) č. 485/2008 (2), a zejména na čl. 62 odst. 1 a čl. 64 odst. 6 písm. a) uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení (EU) č. 1308/2013 nahradilo nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 (3) a stanoví nová pravidla týkající se odvětví ovoce a zeleniny a odvětví výrobků z ovoce a zeleniny. Uvedené nařízení rovněž zmocňuje Komisi přijímat v tomto ohledu akty v přenesené pravomoci a prováděcí akty. Uvedené akty by měly nahradit odpovídající ustanovení prováděcího nařízení Komise (EU) č. 543/2011 (4).

(2)

V zájmu posílení vyjednávací pozice producentů ovoce a zeleniny a prosazování spravedlivějšího rozdělování přidané hodnoty v dodavatelském řetězci by mělo být podporováno uznávání organizací producentů a jejich sdružení. Toho musí být dosaženo při současném dodržování vnitrostátních právních a správních struktur.

(3)

Měla by být přijata ustanovení týkající se uznávání organizací producentů, pokud jde o produkty, u nichž o to požádaly. Pokud se uznání vyžaduje pouze pro produkty určené ke zpracování, je třeba zajistit, aby dané produkty byly skutečně dodávány ke zpracování. Organizace producentů by měly mít k dispozici struktury potřebné k zajištění svého fungování. Navíc za účelem provádění operačních programů by organizace producentů měly mít povinnost dosáhnout minimální hodnoty produkce uvedené na trh, která by měla být stanovena členským státem s cílem zajistit účinnost obdržené podpory, a tak napomoci posílení vyjednávací pozice producentů ovoce a zeleniny.

(4)

Ve snaze napomoci dosažení cílů režimu ovoce a zeleniny a zajistit, aby organizace producentů mohly provádět svou činnost trvale udržitelným a účinným způsobem, je třeba, aby organizace producentů byly stabilní. Členství v organizaci producentů by proto mělo trvat po určité minimální období. Členské státy by měly mít možnost stanovit lhůty pro vystoupení z organizace a data, k nimž vystoupení může nabýt účinnosti.

(5)

V případě organizace producentů, která je uznána pro produkt, u kterého je vyžadováno poskytnutí technických prostředků, by mělo být možné poskytnout tyto prostředky prostřednictvím jejích členů, dceřiných podniků, sdružení organizací producentů, jejímž je členem, nebo externím zajišťováním činností.

(6)

Hlavní a základní činnosti organizace producentů by se měly týkat koncentrace nabídky a uvádění jejich produktů na trh, aby vyjednávací pozice producentů ovoce a zeleniny byla silnější a aby bylo dosaženo spravedlivějšího rozdělení přínosů v dodavatelském řetězci, které z toho vyplývají. Organizacím producentů by však mělo být dovoleno zapojit se i do jiných činností, ať už obchodní, nebo neobchodní povahy. Spolupráce mezi organizacemi producentů by měla být podporována a v tomto ohledu by organizacím producentů mělo být povoleno uvádět na trh ovoce a zeleninu nakoupené výhradně od jiné uznané organizace producentů za předpokladu, že hodnota této produkce není započítána do kalkulace hodnoty produkce uvedené na trh pro účely hlavní činnosti, ani ostatních činností.

(7)

Ačkoli hlavní činností organizace producentů je koncentrace nabídky a uvádění produktů, které vyprodukují její členové a pro které je uznána, na trh, v některých případech by členům organizace producentů mělo být povoleno prodávat určitý procentní podíl jejich produkce na trh mimo organizaci producentů, pokud je k tomu organizace producentů oprávní a pokud je to v souladu s podmínkami členského státu a organizace producentů. Celkový procentní podíl prodejů na trh mimo organizaci producentů nesmí překročit maximální prahovou hodnotu.

(8)	Ustanovení týkající se externího zajišťování činností, kde jsou činnosti svěřeny subjektům úzce spojeným s organizacemi producentů, by měla být dále upřesněna.

(9)	K usnadnění koncentrace nabídky je třeba podporovat fúze stávajících organizací producentů za účelem vzniku nových organizací a stanovit pravidla pro spojení operačních programů sloučených organizací.

(10)

Při dodržování zásad, podle kterých musí být organizace producentů založena z iniciativy producentů samotných a kontrolována producenty, by mělo být ponecháno na členských státech, aby stanovily podmínky, za nichž mohou být přijímány další fyzické nebo právnické osoby za členy organizace producentů nebo sdružení organizací producentů.

(11)

S cílem zajistit, aby organizace producentů skutečně reprezentovaly minimální počet producentů, by členské státy měly přijmout opatření zajišťující, aby menšina členů, na které může připadat převážný objem produkce nebo převážný podíl či kapitál dané organizace producentů, neoprávněně neovládala její řízení a činnost. Demokratická odpovědnost je již zajištěna, jestliže subjekty mají právní formu vyžadovanou ve vnitrostátních právních předpisech před tím, než jsou uznány jako organizace producentů. V ostatních případech by členské státy měly stanovit maximální procentní podíl hlasovacích práv nebo podílů a provádět příslušné kontroly.

(12)	Je třeba stanovit pravidla pro uznávání a fungování sdružení organizací producentů, nadnárodních organizací producentů a nadnárodních sdružení organizací producentů. V zájmu souladu by tato pravidla měla v maximální možné míře odrážet pravidla stanovená pro organizace producentů.

(13)

Pro usnadnění využívání režimu podpor operačních programů by měla být jasně definována hodnota produkce organizací producentů uváděná na trh, včetně pravidel týkající se toho, jaké produkty mohou být zohledněny, a stadia uvádění na trh, v nichž se má vypočítávat hodnota produkce. Pro účely kontroly a v zájmu zjednodušení je vhodné pro výpočet hodnoty ovoce a zeleniny určených ke zpracování použít paušální sazbu. Tato paušální sazba by měla být vypočtena na základě hodnoty základního produktu, tedy ovoce a zeleniny určených ke zpracování, k níž se připočte hodnota činností, které nepředstavují skutečné zpracovatelské činnosti. Vzhledem k tomu, že množství ovoce a zeleniny potřebné pro výrobu výrobků z ovoce a zeleniny se podle skupin produktů výrazně liší, měly by být tyto rozdíly při použití paušálních sazeb zohledněny. V případě ovoce a zeleniny určených ke zpracování, které jsou zpracovány na zpracované aromatické byliny a mletou papriku, je také vhodné zavést paušální sazbu pro účel výpočtu hodnoty ovoce a zeleniny určených ke zpracování, která představuje pouze hodnotu základního produktu. Metoda výpočtu hodnoty produkce uvedené na trh by měla zmírnit roční výkyvy nebo nedostatečné údaje a předejít dvojímu započtení, zejména v případě nadnárodních organizací producentů a jejich sdružení. Aby nedocházelo ke zneužívání režimu, nemělo by organizacím producentů být obecně povoleno během trvání programu měnit metodiku pro stanovení referenčních období.

(14)

Organizace producentů mohou mít podíl nebo kapitál v dceřiných podnicích, které pomáhají zvyšovat přidanou hodnotu produkce svých členů. Měla by být stanovena pravidla pro výpočet hodnoty takové produkce uváděné na trh. Hlavní činnosti takových dceřiných podniků by měly být shodné s činnostmi dané organizace producentů.

(15)

K zajištění správného využívání podpor je třeba stanovit pravidla pro řízení a účetnictví provozních fondů a finančních příspěvků členů; při tom je třeba umožnit co největší míru pružnosti za podmínky, že všichni producenti mohou využívat výhod provozního fondu a mohou se demokraticky podílet na rozhodování o jeho čerpání.

(16)

Je třeba stanovit předpisy stanovující rozsah a strukturu vnitrostátní strategie pro udržitelné operační programy a vnitrostátní rámec pro environmentální opatření. Cílem by mělo být optimalizovat přidělování finančních prostředků a zlepšovat kvalitu strategie. Je třeba stanovit předpisy, aby se předešlo dvojímu financování téhož opatření prostřednictvím jiného režimu podpory, jako jsou např. programy rozvoje venkova a propagační programy.

(17)

Z důvodů finančního zabezpečení a právní jistoty by měl být vypracován seznam akcí a výdajů, které případně nespadají pod operační programy, a neúplný seznam akcí, které případně spadají pod operační programy. Je třeba stanovit předpisy týkající se způsobilých výdajů, používání paušálních sazeb a stupnic jednotkových nákladů, jakož i investic. Článek 33 nařízení (EU) č. 1308/2013 stanoví několik cílů pro operační programy, včetně cílů týkajících se produktů vyprodukovaných v čerstvém i zpracovaném stavu. Aby bylo zajištěno, že těchto cílů bude dosaženo, je vhodné stanovit podmínky, za nichž opatření týkající se přepracování ovoce a zeleniny na výrobky z ovoce a zeleniny mohou být způsobilé k podpoře. Pokud jde o investice prováděné v jednotlivých podnicích, měly by být stanoveny předpisy pro vrácení zbytkové hodnoty v případech, kdy člen vystoupí z organizace producentů.

(18)	I když operační programy sdružení organizací producentů mají podléhat stejným pravidlům jako operační programy organizací producentů, měly by se některé požadavky uplatňovat na úrovni jednotlivých organizací producentů.

(19)

Aby mohly příslušné orgány přiměřeně vyhodnotit informace, opatření a akce, které by se měly zahrnout do programů nebo by se z nich měly vyloučit, měly by být stanoveny postupy pro předkládání a schvalování operačních programů, a to včetně lhůt. Vzhledem k tomu, že jsou programy řízeny na ročním základě, mělo by být stanoveno, aby programy, které nejsou schváleny do určitého data, byly o jeden rok odloženy.

(20)

Měl by existovat postup pro změny operačních programů na následující roky, který by umožňoval jejich úpravu s ohledem na jakékoli nové podmínky, jež nebylo možné předvídat, když byly programy předkládány. Kromě toho by mělo být možné měnit opatření a částky provozních fondů během roku, v němž se program provádí. V zájmu zachování všeobecných cílů schválených programů by všechny tyto změny měly podléhat určitým omezením a podmínkám, které určí členské státy, a povinnému oznamování změn příslušným orgánům.

(21)

Aby se zamezilo obtížím v peněžním toku, měly by mít organizace producentů k dispozici systém záloh na platby doprovázený odpovídajícími zárukami. V případě ukončení operačního programu nebo odnětí uznání, ať již dobrovolného či povinného, nebo zrušení organizace producentů, je třeba zajistit, aby bylo dosaženo cílů, pro něž byla vyplacena podpora, v opačném případě by vyplacená podpora měla být uhrazena zpět do Evropského zemědělského záručního fondu.

(22)

Produkce ovoce a zeleniny je nepředvídatelná a tyto produkty rychle podléhají zkáze. I nepříliš velké přebytky na trhu mohou trh výrazně narušit. Je třeba stanovit pravidla pro rozsah a uplatňování opatření pro předcházení krizím a jejich řešení, pokud jde o produkty uvedené v čl. 1 odst. 2 písm. i) nařízení (EU) č. 1308/2013. Tato pravidla by měla být v maximální možné míře pružná a rychle použitelná v případě krizí, a proto by měla umožňovat, aby rozhodnutí mohly přijímat samy členské státy a organizace producentů. Uvedená pravidla by nicméně měla zabránit zneužívání finanční pomoci Unie, a měla by proto stanovit limity pro používání určitých opatření, a to i ve finanční rovině. Zároveň by měla zajistit, aby byly řádně dodržovány všechny rostlinolékařské a environmentální požadavky.

(23)

Pokud jde o stahování produktů z trhu, je třeba přijmout pravidla, která zohlední případnou důležitost uvedeného opatření. Zejména je třeba vymezit pravidla stanovující režim zvýšené podpory u ovoce a zeleniny stahovaných z trhu, jež jsou bezplatně rozdělovány dobročinnými organizacemi a některými dalšími zařízeními a institucemi jako humanitární pomoc. V zájmu usnadnění bezplatného rozdělování je vhodné, aby charitativní organizace a instituce mohly požadovat od konečných příjemců produktů stažených z trhu symbolický příspěvek. Kromě toho by měla být stanovena maximální míra podpory na stažení z trhu, která zajistí, aby se uvedené stažení nestalo při odbytu produktů stálou alternativou k jejich uvedení na trh. V této souvislosti je vhodné nadále používat společné míry podpory pro hlavní produkty. V případě ostatních produktů, u nichž se doposud neprojevilo riziko nadměrného stahování z trhu, je vhodné stanovit maximální míru podpory jako procentní podíl průměrně zjištěných cen v každém členském státě. Ve všech případech je však z podobných důvodů vhodné stanovit kvantitativní limit pro stahování z trhu na produkt a organizaci producentů.

(24)	Na základě zkušeností z minulosti by ustanovení týkající se zelené sklizně a nesklízení měla být dále rozpracována. Obdobně by měla být zjednodušena ustanovení týkající se podpory správních nákladů na zřizování vzájemných fondů a opětovnou výsadbu sadů po povinném vyklučení.

(25)

Je třeba přijmout pravidla týkající se vnitrostátní finanční podpory, kterou mohou členské státy přiznat v regionech Unie, kde je stupeň organizovanosti producentů obzvláště nízký, včetně pravidel týkajících se způsobu výpočtu stupně organizovanosti producentů a potvrzování nízkého stupně organizovanosti. Uvedená pravidla by měla vycházet z postupů uplatňovaných v současnosti.

(26)

Podpora pro seskupení producentů se stala součástí politiky rozvoje venkova podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1305/2013 (5), ale pravidla pro oznamování týkající se seskupení producentů vytvořených podle článku 125e nařízení (ES) č. 1234/2007, která jsou nezbytná pro provádění ustanovení režimu podpory, by měla být v tomto nařízení zachována.

(27)

Je třeba přijmout ustanovení týkající se druhu, formátu a způsobu oznamování, která jsou nezbytná k provedení tohoto nařízení. Uvedená ustanovení by se měla týkat jak oznámení, která předkládají producenti a organizace producentů členským státům, tak oznámení, která předkládají členské státy Komisi. Na základě minulých zkušeností týkajících se zaznamenaných údajů je možné určité zjednodušení počtu a četnosti požadovaných údajů.

(28)	Je třeba přijmout ustanovení o přiměřeném sledování a hodnocení probíhajících programů a režimů pro účely posuzování jejich účelnosti a účinnosti organizacemi producentů i členskými státy. Je možné snížit počet a míru podrobnosti stávajících požadavků, aniž by tím byla ohrožena kvalita hodnocení.

(29)	Měla by být stanovena opatření, pokud jde o vhodné správní sankce, které se použijí v případě zjištění nesrovnalostí. Uvedená opatření by měla zahrnovat jak konkrétní kontroly a správní sankce stanovené na úrovni Unie, tak i dodatečné vnitrostátní kontroly a správní sankce.

(30)

Je třeba přijmout procesní ustanovení upravující podmínky, za kterých mohou být pravidla vydaná organizacemi producentů, sdruženími organizací producentů a mezioborovými organizacemi v odvětví ovoce a zeleniny rozšířena na všechny producenty usazené v určité hospodářské oblasti. Pokud jde o ovoce prodávané na stromě, mělo by též být vyjasněno, která pravidla se mají rozšířit na producenty a která na odběratele.

(31)

Je třeba přijmout pravidla týkající se režimu vstupní ceny pro ovoce a zeleninu. Skutečnost, že se většina dotčeného ovoce a zeleniny podléhajících zkáze dodává formou komisního prodeje, působí zvláštní potíže při stanovení hodnoty těchto produktů. Je třeba stanovit možné metody výpočtu vstupní ceny, na jejímž základě se dovážené produkty zařazují do společného celního sazebníku. Je třeba rovněž stanovit pravidla pro poskytnutí záruky za určitých okolností, aby bylo zajištěno, že je tento systém uplatňován správně.

(32)	Je třeba přijmout ustanovení týkající se oznamování cen a množství dovezených produktů, aby se zajistilo, že nezbytné informace budou Komisi doručeny včas a soudržným způsobem. Je třeba stanovit pravidla pro oznamování případů vyšší moci za účelem řešení důsledků těchto situací.

(33)

V zájmu jasnosti a právní jistoty by ustanovení prováděcího nařízení (EU) č. 543/2011, jež se nahrazují tímto nařízením v přenesené pravomoci a prováděcím nařízením Komise (EU) 2017/892 (6), měla být zrušena. Ustanovení prováděcího nařízení (EU) č. 543/2011 o obchodních normách by měla být zachována do doby, než budou nahrazena. Ustanovení týkající se seskupení producentů vytvořených přímo podle článku 125e nařízení (ES) č. 1234/2007 by měla být zachována, zatímco některé další články, které se jich týkají nepřímo, by měly platit i nadále do konce provádění plánu jejich uznání a jejich uznání organizací producentů.

(34)	Měla by být stanovena přechodná opatření za účelem zajištění hladkého přechodu z bývalých požadavků na nové. Organizace producentů by měly mít možnost dokončit probíhající operační programy podle předchozích pravidel.

(35)	Toto nařízení by mělo vstoupit v platnost sedmým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie a mělo by se použít od téhož dne,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

HLAVA I

ÚVODNÍ USTANOVENÍ

Článek 1

Předmět a oblast působnosti

Toto nařízení doplňuje nařízení (EU) č. 1308/2013, pokud jde o odvětví ovoce a zeleniny a odvětví výrobků z ovoce a zeleniny uvedené v čl. 1 odst. 2 písm. i) a j) uvedeného nařízení, s výjimkou obchodních norem, a doplňuje nařízení (EU) č. 1306/2013, pokud jde o sankce uplatňované v těchto odvětvích.

Hlava II tohoto nařízení se však použije pouze na produkty odvětví ovoce a zeleniny uvedené v čl. 1 odst. 2 písm. i) nařízení (EU) č. 1308/2013 a na produkty určené ke zpracování.

HLAVA II

ORGANIZACE PRODUCENTŮ

KAPITOLA I

Požadavky a uznávání

Oddíl 1

Definice

Článek 2

Definice

Pro účely této hlavy se rozumí:

a)	„producentem“ zemědělec ve smyslu čl. 4 odst. 1 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1307/2013 (7) produkující ovoce a zeleninu uvedené v čl. 1 odst. 2 písm. i) nařízení (EU) č. 1308/2013 a produkty, které jsou určeny výhradně ke zpracování;

b)	„členem“ producent nebo právnická osoba založená producenty, kteří jsou členy organizace producentů nebo sdružení organizací producentů;

c)	„dceřiným podnikem“ společnost, v níž má účast nebo kapitál jedna nebo více organizací producentů nebo sdružení organizací producentů a která přispívá k dosažení cílů uvedených organizací či sdružení;

d)	„nadnárodní organizací producentů“ každá organizace, v níž se alespoň jeden z podniků producentů nachází v jiném členském státě než v tom, v němž má daná organizace své sídlo;

e)	„nadnárodním sdružením organizací producentů“ každé sdružení organizací producentů, v němž se alespoň jedna ze sdružených organizací nachází v jiném členském státě než v tom, v němž má dané sdružení své sídlo;

f)

„opatřením“: i) akce zaměřené na plánování produkce, včetně investic do hmotného majetku; ii) akce zaměřené na zvyšování nebo udržování jakosti produktů v čerstvém i zpracovaném stavu, včetně investic do hmotného majetku; iii) akce zaměřené na zvyšování komerční hodnoty produktů a zlepšení uvádění na trh, včetně investic do hmotného majetku, jakož i propagace produktů v čerstvém i zpracovaném stavu a komunikační činnosti, kromě akcí a komunikačních činností spadajících pod bod vi); iv) akce v oblasti výzkumu a experimentální produkce, včetně investic do hmotného majetku; v) vzdělávací akce a akce výměny osvědčených postupů mimo vzdělávací akce, které spadají pod bod vi), a akce zaměřené na podporu přístupu k poradenským službám a technické pomoci; vi) kterákoli z akcí prevence a řízení vyjmenovaných v čl. 33 odst. 3 prvním pododstavci nařízení (EU) č. 1308/2013; vii) environmentální opatření uvedená v čl. 33 odst. 5 nařízení (EU) č. 1308/2013, včetně investic do hmotného majetku; viii) další akce, včetně investic do hmotného majetku, mimo ty, které jsou uvedeny v bodech i) až vii) a jež plní jeden nebo více cílů uvedených nebo stanovených v čl. 33 odst. 1 nařízení (EU) č. 1308/2013;

g)	„akcí“ konkrétní činnost nebo nástroj, jejichž cílem je přispívat k jednomu nebo více cílům uvedeným nebo stanoveným v čl. 33 odst. 1 nařízení (EU) č. 1308/2013;

h)	„investicí do hmotného majetku“ nabývání hmotného majetku, jehož cílem je přispívat k jednomu nebo více cílům uvedeným či stanoveným v čl. 33 odst. 1 nařízení (EU) č. 1308/2013;

i)	„vedlejším produktem“ produkt, který je výsledkem přípravy produktu z ovoce nebo zeleniny, který má pozitivní hospodářskou hodnotu, avšak není hlavním zamýšleným produktem;

j)	„přípravou“ přípravné činnosti, jako je čištění, řezání, zbavování slupek a skořápek, odkrajování a sušení ovoce a zeleniny, aniž by se přepracovávaly na výrobky z ovoce a zeleniny;

k)

„mezioborovým základem“ podle čl. 34 odst. 3 písm. b) nařízení (EU) č. 1308/2013 činnosti sledující jeden nebo více cílů uvedených v čl. 157 odst. 1 písm. c) uvedeného nařízení schválených členským státem a řízených společně organizací producentů nebo sdružením organizací producentů a nejméně jedním jiným subjektem působícím ve zpracování potravin nebo v distribučním řetězci;

l)

„ukazatelem výchozího stavu“ libovolný ukazatel odrážející stav nebo trend existující na začátku programového období, který může poskytnout informace užitečné: i) při analýze výchozí situace pro účely stanovení vnitrostátní strategie pro udržitelné operační programy nebo operační program; ii) jako referenční údaj, na jehož základě se poměřují výsledky a dopad vnitrostátní strategie nebo operačního programu, nebo iii) při interpretaci výsledků a dopadu vnitrostátní strategie nebo operačního programu;

m)	„zvláštními náklady“ dodatečné náklady vypočtené jako rozdíl mezi tradičními náklady a skutečně vynaloženými výdaji a ušlý příjem v důsledku akce, kromě dodatečného příjmu a úspor nákladů.

Oddíl 2

Kritéria uznání a další požadavky

Článek 3

Právní postavení organizací producentů

Na základě svých vnitrostátních právních a správních struktur členské státy vymezí, které právnické osoby mohou požádat o uznání podle článku 154 nařízení (EU) č. 1308/2013. V příslušných případech přijmou rovněž ustanovení o jednoznačně definovaných částech právnických osob, které mohou požádat o uznání podle uvedeného článku. Členské státy mohou přijmout doplňující předpisy o uznávání organizací producentů a o právnických osobách, které mohou požádat o uznání jako organizace producentů.

Článek 4

Dotčené produkty

1.   Členské státy uznají organizace producentů pro produkt nebo skupinu produktů uvedených v žádosti o uznání.

2.   Členské státy uznají organizace producentů pro produkt nebo skupinu produktů určené výhradně ke zpracování pouze tehdy, jsou-li organizace producentů schopny zajistit dodávání těchto produktů ke zpracování, a to buď prostřednictvím systému dodavatelských smluv, či jinak.

Článek 5

Minimální počet členů

Pro účely čl. 154 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) č. 1308/2013 stanoví členské státy minimální počet členů.

Při stanovení minimálního počtu členů organizace producentů mohou členské státy stanovit, že pokud se organizace žádající o uznání skládá zcela či zčásti z členů, kteří jsou sami právnické osoby či jednoznačně definované části právnických osob složených z producentů, lze minimální počet producentů vypočítat na základě počtu producentů sdružených v takových právnických osobách nebo jednoznačně definovaných částech právnických osob.

Článek 6

Minimální doba členství

1.   Minimální doba členství producenta nesmí být kratší než jeden rok.

2.   Vystoupení člena z organizace producentů se oznámí organizaci producentů písemně. Členské státy stanoví lhůtu pro vystoupení, která nesmí být delší než šest měsíců, a datum, k němuž vystoupení nabývá účinku.

Článek 7

Struktura a činnosti organizací producentů

Členské státy ověří, že organizace producentů mají k dispozici zaměstnance, infrastrukturu a vybavení nutné ke splnění požadavků uvedených v článcích 152, 154 a 160 nařízení (EU) č. 1308/2013 a k zajištění jejich nezbytného fungování, zejména pokud jde o:

a)	znalost produkce jejich členů;

b)	technické prostředky pro shromažďování, třídění, skladování a balení produkce jejich členů;

c)	uvádění produkce jejich členů na trh;

d)	obchodní a rozpočtové řízení a

e)	centralizované účetnictví založené na výdajích a fakturační systém podle vnitrostátních právních předpisů.

Článek 8

Hodnota nebo objem obchodované produkce

1.   Pro účely čl. 154 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) č. 1308/2013 se hodnota nebo objem obchodované produkce vypočte na stejném základě jako hodnota produkce uváděné na trh podle článků 22 a 23 tohoto nařízení.

2.   V situaci, kdy historické údaje o produkci člena uváděné na trh nejsou pro uplatnění odstavce 1 dostatečné, odpovídá hodnota obchodované produkce skutečné hodnotě produkce uváděné na trh v průběhu 12 po sobě jdoucích měsíců. Uvedených 12 měsíců spadá do období tří let, jež předchází roku, v němž byla žádost o uznání podaná.

Článek 9

Minimální hodnota produkce uváděné na trh

Pro účely čl. 154 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) č. 1308/2013 členské státy kromě minimálního počtu členů stanoví minimální hodnotu produkce uváděné na trh pro organizace producentů provádějící operační program.

Článek 10

Poskytnutí technických prostředků

Pro účely čl. 154 odst. 1 písm. c) nařízení (EU) č. 1308/2013 a čl. 7 písm. b) tohoto nařízení se v případě organizace producentů, která je uznána pro produkt, u kterého je nezbytné poskytnutí technických prostředků, má za to, že splnila svou povinnost v tomto ohledu, poskytne-li odpovídající úroveň technických prostředků sama, prostřednictvím svých členů, dceřiných podniků, sdružení organizací producentů, jejímž je členem, nebo externím zajišťováním činností.

Článek 11

Hlavní činnosti organizací producentů

1.   Hlavní činnost organizace producentů se týká koncentrace nabídky a uvádění produktů, které vyprodukují její členové a pro které je uznána, na trh.

Uvádění na trh uvedené v prvním pododstavci provádí organizace producentů nebo v případě externího zajišťování činností podle článku 13 probíhá pod kontrolou organizace producentů. Uvádění na trh zahrnuje mimo jiné rozhodnutí o produktu, který se má prodat, způsobu prodeje, a pokud k prodeji nedojde formou aukce, jednání o jeho množství a ceně.

Organizace producentů po dobu nejméně pěti let uchovává záznamy, včetně účetních dokladů, které prokazují, že organizace producentů koncentrovala nabídku a uváděla na trh produkty svých členů, pro které byla uznána.

2.   Organizace producentů může prodávat produkty pocházející od producentů, kteří nejsou jejími členy ani členy sdružení organizací producentů, pokud je pro uvedené produkty uznána a pokud je hospodářská hodnota této činnosti nižší než hodnota její produkce uvedené na trh vypočtená podle článku 22.

3.   Za součást činnosti organizace producentů se nepovažuje uvedení na trh u ovoce a zeleniny, které byly přímo koupeny od jiné organizace producentů, a u produktů, pro které není organizace producentů uznána.

4.   V případě uplatnění čl. 22 odst. 8 platí odstavec 2 tohoto článku obdobně pro dotčené dceřiné podniky.

Článek 12

Uvádění produkce na trh mimo organizaci producentů

1.   Pokud je k tomu organizace producentů oprávní a pokud je to v souladu s podmínkami stanovenými členským státem a organizací producentů, členové této organizace producentů mohou:

a)	prodávat produkty přímo ve svých podnicích nebo mimo ně spotřebitelům pro jejich osobní potřeby;

b)	uvádět na trh sami nebo prostřednictvím jiné organizace producentů, kterou určí jejich vlastní organizace, množství produktů, jejichž objem je nepatrný ve srovnání s objemem obchodované produkce dotčených produktů jejich organizace;

c)	uvádět na trh sami nebo prostřednictvím jiné organizace producentů, kterou určí jejich vlastní organizace, produkty, které svou povahou běžně nejsou pokryty obchodními činnostmi dotyčné organizace producentů.

2.   Procentní podíl produkce člena, která je uváděna na trh mimo organizaci producentů, nesmí překročit 25 % objemu nebo hodnoty. Členské státy však mohou stanovit nižší procentní podíl. Členské státy však mohou tento procentuální podíl zvýšit až na 40 % v případě produktů, na něž se vztahuje nařízení Rady (ES) č. 834/2007 (8), nebo pokud členové uvádějí svoji produkci na trh prostřednictvím jiné organizace producentů, kterou určí jejich vlastní organizace producentů.

Článek 13

Externí zajišťování činností

1.   Činnosti, jejichž zajištění externími subjekty mohou členské státy povolit podle článku 155 nařízení (EU) č. 1308/2013, se vztahují k cílům uvedeným v čl. 152 odst. 1 písm. c) uvedeného nařízení a mohou mimo jiné zahrnovat shromažďování, skladování, balení a uvádění produktu členů organizace producentů na trh.

2.   Organizace producentů zajišťující nějakou činnost externě uzavře pro účely provádění příslušné činnosti s jiným subjektem, včetně jednoho nebo několika svých členů nebo dceřiného podniku, písemnou obchodní dohodu formou smlouvy, dohody nebo protokolu. Organizace producentů zůstává nadále odpovědná za provádění činnosti zajišťované externě i za celkovou kontrolu řízení a dohled nad obchodní dohodou o provádění uvedené činnosti.

Avšak činnost, která je prováděna sdružením organizací producentů nebo družstvem, jejichž členové jsou sami družstvy, pokud je organizace producentů jejich členem, nebo dceřiným podnikem, který splňuje požadavek 90 % uvedený v čl. 22 odst. 8, se považuje za činnost prováděnou organizací producentů.

3.   Celková kontrola řízení a dohled uvedené v prvním pododstavci odstavce 2 musí být účinné a vyžadují, aby smlouva, dohoda nebo protokol o externím zajišťování činností:

a)	umožnily organizaci producentů vydávat závazné pokyny a obsahovaly ustanovení, která umožní organizaci producentů ukončit smlouvu, dohodu nebo protokol, pokud poskytovatel služeb nesplňuje podmínky smlouvy o externím zajištění činnosti;

b)	stanovily podrobné podmínky, včetně povinností podávat pravidelné zprávy a lhůt, které umožní organizaci producentů vykonávat účinnou kontrolu nad činnostmi zajišťovanými externě.

Smlouvy, dohody nebo protokoly o externím zajišťování činností, jakož i zprávy uvedené v prvním pododstavci písm. b) uchovává organizace producentů po dobu nejméně 5 let pro účely následných kontrol a musí být na požádání přístupné všem členům.

Článek 14

Nadnárodní organizace producentů

1.   Sídlo nadnárodní organizace producentů se nachází v členském státě, v němž organizace dosahuje většinu hodnoty produkce uvedené na trh vypočítané v souladu s články 22 a 23.

Alternativně může být sídlo zřízeno v členském státě, v němž se nachází většina členů, pokud s tím dotčené členské státy souhlasí.

2.   Pokud nadnárodní organizace producentů provádí operační program a pokud v okamžiku podání žádosti o nový operační program se většiny hodnoty produkce uváděné na trh dosahuje v jiném členském státě, než v jakém se nachází sídlo uvedené nadnárodní organizace producentů, nebo pokud se většina členů nachází v jiném členském státě, než v jakém se nachází sídlo uvedené nadnárodní organizace producentů, zachová se sídlo až do konce provádění nového operačního programu ve stávajícím členském státě.

Pokud se však na konci provádění uvedeného nového operačního programu většiny hodnoty produkce uváděné na trh stále dosahuje v jiném členském státě, než v jakém se v současné době nachází sídlo, nebo většina členů organizace se stále nachází v jiném členském státě, než v jakém se v současné době nachází sídlo, přenese se sídlo do uvedeného jiného členského státu, pokud se dotyčné členské státy nedohodnou, že se umístění sídla nezmění.

3.   Členský stát, v němž se nachází sídlo nadnárodní organizace producentů, odpovídá za:

a)	uznání nadnárodní organizace producentů;

b)	schválení operačního programu nadnárodní organizace producentů;

c)	navázání nezbytné správní spolupráce s jinými členskými státy, v nichž se nacházejí členové, pokud jde o dodržování podmínek uznání a systém kontrol a správních sankcí. Uvedené jiné členské státy poskytnou včas veškerou nezbytnou pomoc členskému státu, v němž se nachází sídlo, a

d)	na vyžádání členského státu, v němž se členové nachází, poskytnutí veškeré příslušné dokumentace včetně všech dostupných platných právních předpisů přeložené do úředního jazyka nebo jednoho z úředních jazyků daného členského státu.

Článek 15

Fúze organizací producentů

1.   Pokud dojde k fúzi organizací producentů, převezme organizace producentů vzniklá fúzí práva a povinnosti jednotlivých organizací producentů, které fúzi provedly. Členský stát zajistí, aby nová organizace producentů splňovala všechna kritéria uznání, a přidělí jí nové číslo pro účely jedinečného identifikačního systému uvedeného v článku 22 prováděcího nařízení (EU) 2017/892.

Organizace producentů vzniklá fúzí může buď pokračovat v souběžném a odděleném provádění programů až do 1. ledna roku následujícího po fúzi nebo operační programy od okamžiku fúze sloučit.

Na operační programy, které jsou sloučeny, se použije článek 34 tohoto nařízení.

2.   Odchylně od odst. 1 druhého pododstavce mohou členské státy na základě řádně odůvodněné žádosti povolit, aby byly nadále prováděny operační programy souběžně až do jejich přirozeného ukončení.

Článek 16

Členové, kteří nejsou producenty

1.   Členské státy mohou stanovit podmínky, za nichž může být přijata za člena organizace producentů fyzická nebo právnická osoba, která není producentem.

2.   Při stanovení podmínek uvedených v odstavci 1 členské státy zajistí především soulad s čl. 153 odst. 2 písm. c) a čl. 159 písm. a) bodem i) nařízení (EU) č. 1308/2013.

3.   Fyzické nebo právnické osoby uvedené v odstavci 1:

a)	nejsou brány v úvahu pro účely kritérií pro uznání;

b)	nevyužívají přímo opatření financovaná Unií.

Členské státy mohou omezit nebo zrušit právo fyzických nebo právnických osob hlasovat o rozhodnutích týkajících se provozních fondů, a to v souladu s podmínkami uvedenými v odstavci 1.

Článek 17

Demokratická odpovědnost organizací producentů

1.   Pokud organizace producentů má právní strukturu, jež podle platných vnitrostátních právních předpisů vyžaduje demokratickou odpovědnost, má se pro účely tohoto nařízení za to, že tento požadavek splňuje, pokud členský stát nerozhodne jinak.

2.   Pro jiné organizace producentů, než je organizace uvedená v odstavci 1, členské státy stanoví maximální procentní část hlasovacích práv a podílů nebo kapitálu, kterou fyzická nebo právnická osoba může v organizaci producentů držet. Maximální procentní část hlasovacích práv a podílů nebo kapitálu musí být nižší než 50 % všech hlasovacích práv a než 50 % podílů nebo kapitálu.

V řádně odůvodněných případech mohou členské státy stanovit vyšší maximální procentní část podílů nebo kapitálu, který právnická osoba může držet v organizaci producentů za předpokladu, že jsou přijata opatření, která zajistí, že se v každém případě předejde zneužití pravomoci touto právnickou osobou.

Odchylně od prvního pododstavce se v případě organizací producentů provádějících operační program dne 17. května 2014 maximální procentní část podílů nebo kapitálu stanovená členským státem podle prvního pododstavce uplatní až po skončení uvedeného operačního programu.

3.   Orgány členských států provádějí na základě analýzy rizik kontroly hlasovacích práv a podílů. V případě, že členové organizace producentů jsou sami právnickou osobou, zahrnují tyto kontroly totožnost fyzických nebo právnických osob, které drží podíly nebo kapitál členů.

4.   Pokud je organizace producentů jasně vymezenou složkou právnické osoby, členské státy přijmou opatření a omezí či zruší pravomoci uvedené právnické osoby, pokud jde o změnu, schvalování nebo zamítání rozhodnutí organizace producentů.

Oddíl 3

Sdružení organizací producentů

Článek 18

Pravidla pro organizace producentů platná pro sdružení organizací producentů

Články 3, 6, čl. 11 odst. 3, články 13, 15 a 17 se použijí obdobně na sdružení organizací producentů. Pokud sdružení organizací producentů prodává produkty členů svých organizací producentů, použije se obdobně čl. 11 odst. 2.

Článek 19

Uznání sdružení organizací producentů

1.   Členské státy mohou uznat sdružení organizací producentů podle článku 156 nařízení (EU) č. 1308/2013 pro činnost nebo činnosti týkající se produktu nebo skupiny produktů uvedených v žádosti o uznání, pokud sdružení organizací producentů jsou schopna vykonávat uvedené činnosti efektivně.

2.   Sdružení organizací producentů uznané podle článku 156 nařízení (EU) č. 1308/2013 může provozovat libovolné činnosti nebo funkce organizace producentů i tehdy, jestliže v uvádění produktů na trh pokračují jeho členové.

3.   Organizace producentů může být pro určitý produkt nebo určitou skupinu produktů a činnost členem pouze jednoho sdružení organizací producentů, které provádí operační program.

4.   Členské státy mohou přijmout doplňující předpisy o uznávání sdružení organizací producentů.

Článek 20

Členové sdružení organizací producentů, kteří nejsou organizacemi producentů

1.   Členské státy mohou stanovit podmínky, za nichž může být členem sdružení organizací producentů jiná fyzická nebo právnická osoba, než která je uznanou organizací producentů.

2.   Členové uznaného sdružení organizací producentů, kteří nejsou uznanými organizacemi producentů:

a)	nejsou brány v úvahu pro účely kritérií pro uznání;

b)	nevyužívají přímo opatření financovaná Unií.

Členské státy mohou povolit, omezit nebo zrušit právo těchto členů hlasovat o rozhodnutích týkajících se operačních programů.

Článek 21

Nadnárodní sdružení organizací producentů

1.   Sídlo nadnárodního sdružení organizací producentů se nachází v členském státě, v němž členské organizace producentů dosahují většiny hodnoty produkce uváděné na trh.

Alternativně může být sídlo zřízeno v členském státě, v němž se nachází většina členských organizací producentů, pokud s tím dotčený členský stát souhlasí.

2.   Pokud nadnárodní sdružení organizací producentů provádí operační program a pokud v okamžiku podání žádosti o nový operační program se většiny hodnoty produkce uváděné na trh dosahuje v jiném členském státě, než v jakém se nachází sídlo uvedeného nadnárodního sdružení, nebo pokud se většina členských organizací producentů nachází v jiném členském státě, než v jakém se nachází sídlo uvedeného nadnárodního sdružení, zachová se sídlo až do konce provádění nového operačního programu ve stávajícím členském státě.

Pokud se však na konci provádění uvedeného nového operačního programu většiny hodnoty produkce uváděné na trh stále dosahuje v jiném členském státě, než v jakém se v současné době nachází sídlo, nebo většina členských organizací producentů se stále nachází v jiném členském státě, než v jakém se v současné době nachází sídlo, přenese se sídlo do uvedeného jiného členského státu, pokud se dotyčné členské státy nedohodnou, že se umístění sídla nezmění.

3.   Členský stát, v němž se nachází sídlo nadnárodního sdružení organizací producentů, zodpovídá za:

a)	uznání sdružení;

b)	případné schválení operačního programu nadnárodního sdružení;

c)

navázání nezbytné správní spolupráce s jinými členskými státy, v nichž se sdružené organizace nacházejí, pokud jde o dodržování podmínek uznání, provádění operačního programu členskými organizacemi producentů a systém kontrol a správních sankcí. Uvedené jiné členské státy poskytnou veškerou nezbytnou pomoc členskému státu, ve kterém se nachází sídlo, a

d)	na vyžádání členského státu, v němž se členové nachází, poskytnutí veškeré příslušné dokumentace včetně všech dostupných platných právních předpisů přeložené do úředního jazyka nebo jednoho z úředních jazyků daného členského státu.

KAPITOLA II

Provozní fondy a operační programy

Oddíl 1

Hodnota produkce uvedené na trh

Článek 22

Základ výpočtu

1.   Hodnota produkce uvedené na trh v případě organizace producentů se vypočítá na základě produkce organizace producentů samé a jejích členů a zahrnuje pouze produkci ovoce a zeleniny, pro které je organizace producentů uznána. Hodnota produkce uvedené na trh může zahrnovat ovoce a zeleninu, které nemusí splňovat obchodní normy, pokud se uvedené normy neuplatňují.

Hodnota produkce uvedené na trh v případě sdružení organizací producentů se vypočítá na základě produkce uváděné na trh sdružením organizací producentů samotným a jeho členskými organizacemi producentů a zahrnuje pouze produkci ovoce a zeleniny, pro které je sdružení organizací producentů uznáno. Při tomto výpočtu se musí zamezit dvojímu započítávání.

2.   Hodnota produkce uvedené na trh nezahrnuje hodnotu výrobků z ovoce a zeleniny nebo jiných produktů, které nepatří do odvětví ovoce a zeleniny.

Hodnota produkce ovoce a zeleniny uváděných na trh a určených ke zpracování, které byly přepracovány na některý z výrobků z ovoce a zeleniny uvedených v příloze I části X nařízení (EU) č. 1308/2013 nebo na jakýkoli jiný zpracovaný výrobek uvedený v tomto článku a popsaný dále v příloze I tohoto nařízení, ať už přepracování provedla organizace producentů, sdružení organizací producentů nebo producenti, kteří jsou jejich členy, či jejich dceřiné podniky splňující požadavek 90 % uvedený v odstavci 8 tohoto článku, ať už sami, nebo formou externího zajišťování činnosti, se však vypočítá jako paušální sazba v procentech z fakturované hodnoty takových zpracovaných produktů. Tato paušální sazba činí:

a)	53 % pro ovocné šťávy;

b)	73 % pro koncentrované šťávy;

c)	77 % pro rajčatové koncentráty;

d)	62 % pro zmrazené ovoce a zeleninu;

e)	48 % pro konzervované ovoce a zeleninu;

f)	70 % pro konzervované houby rodu Agaricus (žampiony);

g)	81 % pro ovoce prozatímně konzervované ve slané vodě;

h)	81 % pro sušené ovoce;

i)	27 % pro jiné výrobky z ovoce a zeleniny než výrobky uvedené v písmenech a) až h);

j)	12 % pro zpracované aromatické byliny;

k)	41 % pro mletou papriku.

3.   Členské státy mohou organizacím producentů povolit, aby do hodnoty produkce uvedené na trh zahrnuly hodnotu vedlejších produktů.

4.   Hodnota produkce uvedené na trh zahrnuje hodnotu produktů stažených z trhu, s nimiž se naloží v souladu s ustanoveními čl. 34 odst. 4 nařízení (EU) č. 1308/2013. Tato hodnota se vypočítá na základě průměrné ceny uvedených produktů, které byly v dotčeném období uvedeny na trh organizací producentů.

5.   Do hodnoty produkce uvedené na trh se započte pouze produkce organizace producentů a jejích členů, kterou na trh uvedla tato organizace producentů. Produkce členů organizace producentů uvedená na trh jinou organizací producentů, kterou určí jejich vlastní organizace, se započte do hodnoty produkce uvedené na trh u této druhé organizace producentů. Musí se zamezit dvojímu započítávání.

6.   S výjimkou případů, kde se uplatní odstavec 8, se produkce ovoce a zeleniny uvedená na trh ve fázi „z organizace producentů“ fakturuje jako produkt uvedený v příloze I části IX nařízení (EU) č. 1308/2013, který je připravený a balený, bez:

a)

DPH;

b)	nákladů na vnitřní dopravu k organizaci producentů pro vzdálenost mezi místem sběrny nebo balírny organizace producentů a distribuční místem organizace producentů, která je větší než 300 km.

7.   Hodnota produkce uvedené na trh může být rovněž vypočítána ve fázi „ze sdružení organizací producentů“, a to na stejném základě jako v odstavci 6.

8.   Hodnotu produkce uvedené na trh je také možno vypočítat ve fázi „po opuštění dceřiného podniku“ na tomtéž základě jako v odstavci 6, pokud alespoň 90 % podílů nebo kapitálu dceřiného podniku vlastní:

a)	jedna nebo více organizací producentů nebo sdružení organizací producentů; nebo

b)	s výhradou schválení členským státem členové organizací producentů nebo sdružení organizací producentů, přispívá-li tato skutečnost k dosažení cílů uvedených v čl. 152 odst. 1 písm. c) nařízení (EU) č. 1308/2013.

9.   V případě externího zajišťování činnosti se hodnota produkce uvedené na trh vypočítává ve fázi „z organizace producentů“ a zahrnuje přidanou hospodářskou hodnotu činnosti, kterou svěřila organizace producentů svým členům, třetím stranám nebo jinému dceřinému podniku, než který je uveden v odstavci 8.

10.   Jestliže dojde ke snížení produkce v důsledku přírodní pohromy, klimatického jevu, chorob rostlin nebo zvířat nebo napadení škůdci, veškerá pojistná plnění obdržená z těchto důvodů v rámci opatření pro pojištění úrody podle kapitoly III oddílu 7 nebo rovnocenných opatření řízených organizací producentů mohou být zahrnuta do hodnoty produkce uvedené na trh.

Článek 23

Referenční období a strop finanční podpory Unie

1.   Členské státy stanoví pro každou organizaci producentů dvanáctiměsíční referenční období začínající nejdříve 1. ledna třetího roku před rokem, na který se žádá o podporu, a končící nejpozději 31. prosince roku předcházejícího před rokem, na který se žádá o podporu,

Toto dvanáctiměsíční referenční období je účetním obdobím dotyčné organizace producentů.

Metodika pro stanovování referenčního období se během operačního programu nemění, vyjma řádně odůvodněných situací.

2.   Strop finanční podpory Unie uvedený v čl. 34 odst. 2 nařízení (EU) č. 1308/2013 se vypočítává každý rok na základě hodnoty produkce, kterou v referenčním období uvádějí na trh producenti, kteří jsou dne 1. ledna roku, na který je požadována podpora, členy organizace producentů nebo sdružení organizací producentů.

3.   Alternativně k metodě uvedené v odstavci 2 se mohou členské státy v případě organizací producentů nebo sdružení organizací producentů, které nemají nadnárodní působnost, rozhodnout, že použijí skutečnou hodnotu produkce, která byla v uvedeném referenčním období uvedena na trh dotčenými organizacemi producentů nebo sdruženími organizací producentů. V takovém případě platí toto pravidlo pro všechny organizace producentů a sdružení organizací producentů bez nadnárodní působnosti v uvedeném členském státě.

4.   Pokud dojde ke snížení hodnoty produktu nejméně o 35 % z důvodů, za něž organizace producentů nenese odpovědnost a jimž nemohla zabránit, vychází se z toho, že hodnota produkce uvedené na trh činí u tohoto produktu 65 % hodnoty v předcházejícím referenčním období.

Organizace producentů objasní příslušnému orgánu členského státu důvody podle prvního pododstavce.

Tento odstavec se použije rovněž pro účel stanovení, zda je dodržována minimální hodnota produkce uváděné na trh podle článku 9.

5.   Pokud historické údaje o produkci uvedené na trh v případě nově uznaných organizací producentů nejsou dostatečné pro účel uplatnění odstavce 1, je hodnotou produkce uvedené na trh hodnota obchodované produkce, kterou uvedla organizace producentů za účelem svého uznání.

Článek 24

Účetnictví

Členské státy zajistí, aby organizace producentů dodržovaly vnitrostátní normy pro účetnictví založené na výdajích, které umožní, aby nezávislí auditoři mohli rychle zjistit, kontrolovat a osvědčovat jejich výdaje a příjmy.

Oddíl 2

Provozní fondy

Článek 25

Financování provozních fondů

1.   Finanční příspěvky do provozního fondu podle čl. 32 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) č. 1308/2013 určuje organizace producentů nebo sdružení organizací producentů.

2.   Všichni producenti, jež jsou členy organizace producentů, nebo organizace, jež jsou členy sdružení organizací producentů, mají možnost využívat provozní fond a podílet se demokraticky na rozhodnutích o využívání provozního fondu organizace producentů nebo sdružení organizací producentů a o finančních příspěvcích do provozního fondu.

3.   Stanovy organizace producentů nebo stanovy sdružení organizací producentů vyžadují, aby členové organizací producentů nebo členové sdružení organizací producentů platili finanční příspěvky v souladu se stanovami na zřízení a doplňování provozního fondu stanoveného v článku 32 nařízení (EU) č. 1308/2013.

Článek 26

Oznamování odhadované výše příspěvku

1.   Organizace producentů a sdružení organizací producentů oznámí členskému státu, který udělil uznání, nejpozději do 15. září odhadovanou výši finanční podpory a příspěvku Unie, výši finanční podpory a příspěvku svých členů a samotné organizace producentů nebo samotného sdružení organizací producentů do provozních fondů na následující rok spolu s operačními programy nebo žádostmi o schválení změn stávajícího operačního programu.

Členské státy však mohou stanovit pozdější datum než 15. září.

2.   Výpočet odhadované výše příspěvku do provozních fondů se zakládá na operačních programech a hodnotě produkce uvedené na trh. Výpočet se rozdělí na výdaje na opatření pro předcházení krizím a jejich řešení a na ostatní opatření.

Oddíl 3

Operační programy

Článek 27

Vnitrostátní strategie

1.   Vnitrostátní strategie uvedená v čl. 36 odst. 2 nařízení (EU) č. 1308/2013, včetně vnitrostátní rámce uvedeného v čl. 36 odst. 1 uvedeného nařízení se stanoví před každoročním předkládáním návrhů operačních programů. Vnitrostátní rámec se začlení do vnitrostátní strategie po jeho předložení Komisi a po jeho případné změně v souladu s čl. 36 odst. 1 druhým pododstavcem nařízení (EU) č. 1308/2013.

Vnitrostátní strategii lze rozdělit na regionální prvky.

2.   Kromě prvků uvedených v čl. 36 odst. 2 nařízení (EU) č. 1308/2013 vnitrostátní strategie obsahuje všechna rozhodnutí přijatá členským státem a ustanovení schválená členským státem pro účely článků 152 až 165 nařízení (EU) č. 1308/2013.

3.   Součástí postupu vypracování vnitrostátní strategie je analýza výchozí situace, za jejíž provedení odpovídá členský stát.

Při analýze se zjišťují a vyhodnocují prioritní potřeby, cíle, očekávané výsledky a kvantifikovatelné cíle ve srovnání s výchozí situací.

Analýza rovněž stanoví nástroje a opatření k dosažení uvedených cílů.

4.   Členské státy sledují a hodnotí vnitrostátní strategii a její provádění prostřednictvím operačních programů.

Vnitrostátní strategii lze měnit před každoročním předkládáním návrhů operačních programů.

5.   Členské státy ve vnitrostátní strategii stanoví maximální procentní podíly z provozního fondu, které lze vynaložit na jednotlivé opatření nebo druh akce, aby byla zajištěna rovnováha mezi různými opatřeními.

Článek 28

Vnitrostátní rámec pro environmentální opatření

Kromě předložení navrhovaného rámce podle čl. 36 odst. 1 druhého pododstavce nařízení (EU) č. 1308/2013 oznámí členské státy Komisi všechny změny vnitrostátního rámce, které jsou provedeny postupem stanoveným v uvedeném pododstavci.

Komise zpřístupní vnitrostátní rámec ostatním členským státům způsobem, jenž uzná za vhodný.

Článek 29

Doplňková pravidla členských států

Členské státy mohou přijmout pravidla doplňující nařízení (EU) č. 1308/2013, toto nařízení a prováděcí nařízení (EU) 2017/892, která se týkají způsobilosti opatření, akcí nebo výdajů v rámci operačních programů.

Článek 30

Vztah k rozvoji venkova, státní podpoře a propagačním programům

1.   Pokud byla v rámci programu či programů rozvoje venkova členského státu udělena podpora opatřením, která jsou totožná s akcemi, které by byly potenciálně způsobilé podle nařízení (EU) č. 1308/2013, uvedený členský stát zajistí, aby příjemce mohl podporu na danou akci obdržet pouze v rámci jednoho režimu.

Pokud členský stát zahrne tato opatření do svého programu či svých programů rozvoje venkova, zajistí, aby vnitrostátní strategie obsahovala záruky, ustanovení a kontroly zavedené za účelem zabránění dvojímu financování téže akce nebo téhož opatření.

2.   Organizace producentů, které získaly podporu uvedenou v článku 27 nařízení (EU) č. 1305/2013 nebo v článku 19 nařízení Komise (EU) č. 702/2014 (9), nesmí ve stejném období provádět operační program.

3.   Tam, kde je to použitelné, a aniž jsou dotčeny čl. 34 odst. 1 a 3 a článek 35 nařízení (EU) č. 1308/2013, nepřekročí výše podpory pro opatření podle uvedeného nařízení výši použitelnou pro opatření v rámci programu rozvoje venkova.

4.   Podpora pro environmentální opatření, která jsou totožná s agroenvironmentálně-klimatickými závazky uvedenými v článku 28 nařízení (EU) č. 1305/2013 nebo závazky ekologického zemědělství uvedené v článku 29 nařízení (EU) č. 1305/2013, je omezena na maximální částku pro agroenvironmentálně-klimatické platby nebo platby pro ekologické zemědělství stanovenou v příloze II uvedeného nařízení. Tyto částky mohou být v řádně odůvodněných případech zvýšeny, přičemž se zohlední zvláštní okolnosti, které je třeba zdůvodnit ve vnitrostátní strategii a v operačních programech organizací producentů.

5.   Odstavec 4 se nepoužije na environmentální opatření, která se netýkají přímo ani nepřímo konkrétního pozemku.

6.   Pokud organizace producentů, sdružení organizací producentů nebo mezioborové organizace využívají propagační programy schválené podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1144/2014 (10), členské státy zajistí, aby příjemce mohl podporu na danou akci obdržet pouze v rámci jednoho režimu.

Článek 31

Způsobilost akcí v rámci operačních programů

1.   Operační programy nezahrnují akce ani výdaje uvedené v příloze II. Neúplný seznam způsobilých akcí je uveden v příloze III.

2.   Výdaje v rámci operačních programů způsobilé pro podporu jsou omezeny na skutečně vzniklé náklady. Členské státy však mohou stanovit standardní paušální sazby nebo stupnice jednotkových nákladů v těchto případech:

a)	pokud jsou tyto standardní paušální sazby nebo stupnice jednotkových nákladů uvedeny v příloze III;

b)	u dodatečných vnějších dopravních nákladů na kilometr, porovnaných s náklady na kamionovou dopravu, vzniklých při použití železniční nebo lodní dopravy jako součást opatření ochrany životního prostředí.

V zájmu zohlednění regionálních nebo místních specifik se mohou členské státy rozhodnout, že použijí diferencované stupnice jednotkových nákladů.

Členské státy přezkoumají standardní paušální sazby nebo stupnice jednotkových nákladů nejméně jednou za pět let.

3.   Členské státy zajistí, aby příslušné výpočty byly přiměřené a přesné a aby byly stanoveny předem na základě spravedlivého, nestranného a ověřitelného výpočtu. Za tímto účelem členské státy:

a)	zajistí, aby subjekt, který je funkčně nezávislý na orgánech odpovědných za provádění programu a který má potřebné odborné znalosti, provedl výpočet nebo potvrdil přiměřenost a přesnost výpočtů;

b)	uchovával všechny podpůrné doklady týkající se stanovení standardních paušálních sazeb nebo stupnic jednotkových nákladů a jejich přezkoumávání.

4.   Aby akce mohla být způsobilá, musí se u více než 50 % produktů (podle hodnoty), na které se akce vztahuje, jednat o produkty, pro něž je organizace producentů uznána. Dotčené produkty musí navíc pocházet od členů organizace producentů nebo od členů jiné organizace producentů či sdružení organizací producentů. Články 22 a 23 se použijí obdobně pro výpočet hodnoty.

5.   Investice do hmotného majetku zahrnují tyto závazky:

a)	aniž je dotčen odstavec 4, musí být nabytý hmotný majetek používán v souladu s jeho zamýšleným použitím, jak je popsáno v daném schváleném operačním programu;

b)

aniž je dotčen třetí a čtvrtý pododstavec odstavce 6, nabytý hmotný majetek zůstává ve vlastnictví a držbě příjemce buď do konce doby fiskální amortizace hmotného majetku, nebo po dobu 10 let podle toho, které z těchto období je kratší. Příjemce během uvedeného období rovněž zajistí údržbu hmotného majetku. Avšak pokud se investice uskuteční na půdě, která je pronajata na základě zvláštních vnitrostátních pravidel týkajících se vlastnictví, požadavek, podle něhož musí být ve vlastnictví příjemce, se nemusí uplatnit za předpokladu, že investice jsou ve vlastnictví příjemce alespoň po dobu požadovanou v první větě tohoto písmene;

c)	pokud hmotný majetek, k němuž se vztahuje investice, vlastní organizace producentů a jeho držitelem je člen organizace producentů, organizace producentů má k uvedenému majetku přístupová práva po dobu trvání fiskální amortizace.

Pro účely písm. b) prvního pododstavce však členské státy mohou stanovit, že se použije jiné období než období fiskální amortizace. Toto období je uvedeno a řádně odůvodněno v jejich vnitrostátní strategii a zahrnuje alespoň období uvedené v čl. 71 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 (11).

6.   Investice, včetně investic v rámci leasingových smluv, mohou být financovány prostřednictvím provozního fondu jednorázovou platbou nebo formou stejně vysokých splátek schválených v operačním programu. Členské státy mohou schválit změny operačních programů a stanovit nové rozložení splátek v řádně odůvodněných případech.

Pokud doba fiskální amortizace investice překročí délku operačního programu, může být převedena do následného operačního programu.

V případě náhrad za investice je zbytková hodnota nahrazovaných investic:

a)	přičtena k provoznímu fondu organizace producentů; nebo

b)	odečtena od nákladů na náhradu.

Pokud je investice prodána před koncem období uvedeného v odstavci 5, avšak není nahrazena, podpora Unie vyplacená na financování investice bude vymáhána a uhrazena Evropskému zemědělskému záručnímu fondu (EZZF) v poměru k počtu celých let, které zůstávají do konce doby fiskální amortizace uvedené v odst. 5 prvním pododstavci písm. b).

7.   Akce, včetně investic, se mohou provádět v jednotlivých podnicích nebo v prostorách členů organizací producentů, sdružení organizací producentů nebo jejich dceřiných podniků, které splňují požadavek 90 % uvedený v čl. 22 odst. 8, a to i v případě, že jsou akce svěřeny členům organizace producentů nebo sdružení organizací producentů, pokud přispívají k cílům operačního programu.

Vystoupí-li člen z organizace producentů, členské státy zajistí, aby organizace producentů vrátila investici nebo její zbytkovou hodnotu a aby byla zbytková hodnota přičtena k provoznímu fondu.

V řádně odůvodněných případech však mohou členské státy stanovit, že organizace producentů nemusí investici či její zbytkovou hodnotu vracet.

8.   Akce, včetně investic spojených s přepracováním ovoce a zeleniny na výrobky z ovoce a zeleniny mohou být způsobilé k podpoře, pokud tyto akce a investice sledují cíle uvedené v čl. 33 odst. 1 nařízení (EU) č. 1308/2013, včetně cílů uvedených v článku 160 uvedeného nařízení, a pokud jsou uvedeny ve vnitrostátní strategii podle článku 36 nařízení (EU) č. 1308/2013.

9.   Investice do nehmotného majetku mohou být způsobilé k podpoře, pokud tyto investice sledují cíle uvedené v čl. 33 odst. 1 nařízení (EU) č. 1308/2013, včetně cílů uvedených v článku 160 uvedeného nařízení, a pokud jsou uvedeny ve vnitrostátní strategii podle článku 36 nařízení (EU) č. 1308/2013.

Článek 32

Operační programy sdružení organizací producentů

1.   Členské státy mohou povolit, aby členové sdružení organizací producentů, kteří nejsou organizacemi producentů, ale kteří jsou členy těchto sdružení podle článku 20, financovali opatření prováděná sdružením organizací producentů v poměru k příspěvku členských organizací producentů.

2.   Články 30, 31, 33 a 34 tohoto nařízení a články 4 až 7 prováděcího nařízení (EU) 2017/892 se použijí obdobně na operační programy sdružení organizací producentů. Vyváženost z hlediska činností podle čl. 4 odst. 1 písm. b) prováděcího nařízení (EU) 2017/892 se však nevyžaduje u částečných operačních programů sdružení organizací producentů.

3.   Strop pro výdaje na opatření pro předcházení krizím a jejich řešení podle čl. 33 odst. 3 čtvrtého pododstavce nařízení (EU) č. 1308/2013 se v rámci operačních programů sdružení organizací producentů vypočte na úrovni jednotlivých členských organizací producentů.

Článek 33

Rozhodnutí

1.   Členské státy:

a)	schvalují výši provozních fondů a operační programy, které splňují požadavky nařízení (EU) č. 1308/2013 a požadavky této kapitoly;

b)	schvalují operační programy, pokud organizace producentů přijme určité změny; nebo

c)	zamítne operační programy nebo jejich části.

2.   Členské státu přijmou rozhodnutí o operačních programech a provozních fondech do 15. prosince roku, v němž byly předloženy.

Členské státy oznámí tato rozhodnutí organizacím producentů do 15. prosince.

Avšak v řádně odůvodněných případech mohou být tato rozhodnutí přijata po uvedeném datu, ale nejpozději do 20. ledna následujícího po datu předložení. Rozhodnutí o schválení může stanovit, že výdaje jsou způsobilé od 1. ledna roku následujícího po předložení.

Článek 34

Změny operačních programů

1.   Organizace producentů mohou pro nadcházející roky žádat o změny operačních programů, včetně doby jejich trvání. Členské státy stanoví lhůty pro předkládání a schvalování takovýchto žádostí tak, aby schválené změny platily od 1. ledna následujícího roku.

V řádně odůvodněných případech mohou být tyto žádosti schváleny po uplynutí lhůt stanovených členskými státy, avšak nejpozději do 20. ledna roku následujícího po předložení žádosti. Rozhodnutí o schválení může stanovit, že výdaje jsou způsobilé od 1. ledna roku následujícího po předložení žádosti.

2.   Členské státy mohou povolit změny operačních programů během roku za podmínek, které samy určí. Rozhodnutí o uvedených změnách se přijímají do 20. ledna roku následujícího po roce, v němž byly změny požadovány.

Členské státy mohou organizacím producentů povolit, aby během roku:

a)	provedly své operační programy pouze zčásti;

b)	změnily obsah operačních programů;

c)	zvýšily částku provozního fondu maximálně o 25 % původně schválené částky nebo tuto částku snížily o procentní podíl, jejž určí členské státy, pokud zůstanou zachovány všeobecné cíle operačního programu;

d)	v případě uplatnění článku 53 zvýšily částku v provozním fondu o vnitrostátní finanční podporu.

Členské státy určí podmínky, za nichž mohou být operační programy během roku změněny bez předchozího schválení příslušným orgánem členského státu. Tyto změny jsou způsobilé pro podporu pouze v případě, že je organizace producentů neprodleně oznámí příslušnému orgánu.

Členské státy mohou procentní podíl uvedený v druhém pododstavci písm. c) změnit v případě spojení organizací producentů podle čl. 15 odst. 1.

3.   K žádostem o změny se přikládá podkladová dokumentace, v níž se uvádí důvod, povaha a důsledky navrhovaných změn.

Oddíl 4

Podpora

Článek 35

Zálohy

1.   Členské státy mohou organizacím producentů povolit, aby zažádaly o zálohu na část podpory. Záloha odpovídá plánovaným výdajům vznikajícím v rámci operačního programu během tří- nebo čtyřměsíčního období začínajícího v měsíci, v němž byla žádost o zálohu podána.

Členské státy stanoví podmínky, které zajistí, aby byly finanční příspěvky do provozního fondu vybírány v souladu s články 24 a 25 a aby byly dříve vyplacené zálohy a odpovídající příspěvek organizace producentů skutečně vynaloženy.

2.   Žádosti o uvolnění záruky se mohou podávat během roku, v němž program probíhá, a musí k nim být přiložena podkladová dokumentace, jako např. faktury a doklady prokazující provedení platby.

Záruky se uvolňují až do 80 % vyplacených záloh.

3.   Při nedodržení podmínek operačních programů nebo závažném porušení závazků stanovených v čl. 5 písm. b) a c) prováděcího nařízení (EU) 2017/892 záruka propadne, aniž jsou dotčeny jiné správní sankce, které je možné použít podle kapitoly V oddílu 3 této hlavy.

V případě nesplnění jiných požadavků záruka propadá v poměru k závažnosti zjištěné nesrovnalosti.

Článek 36

Ukončení operačního programu a pozastavení uznání

1.   Pokud organizace producentů nebo sdružení organizací producentů přestane provádět svůj operační program před koncem jeho plánované doby trvání, nebudou ve prospěch uvedené organizace nebo uvedeného sdružení provedeny žádné další platby na akce prováděné po datu ukončení programu.

2.   Podpora obdržená na způsobilé akce prováděné před ukončením operačního programu se nevrací za předpokladu, že:

a)	organizace producentů nebo sdružení organizací producentů splnily kritéria uznání a cíle akcí stanovené v operačním programu byly k okamžiku ukončení programu splněny a

b)

investice financované s podporou provozního fondu zůstávají alespoň do konce své doby amortizace podle čl. 31 odst. 5 v držení organizace producentů, sdružení organizací producentů nebo jejich dceřiných podniků, které splňují požadavek 90 % uvedený v čl. 22 odst. 8, nebo jejich členů a jsou jimi využívány. V opačném případě je finanční podpora Unie vyplacená k financování uvedených investic vymáhána a uhrazena ve prospěch EZZF.

3.   Finanční podpora Unie pro víceleté závazky, jako jsou environmentální opatření, pokud jejich dlouhodobé cíle a očekávané přínosy nelze provést kvůli přerušení opatření, je vymáhána a vrácena ve prospěch EZZF.

4.   Tento článek se použije obdobně v případě dobrovolného pozastavení uznání, odnětí uznání nebo rozpuštění organizace producentů nebo sdružení organizací producentů.

5.   Neoprávněně vyplacená podpora se vrací v souladu s článkem 67.

KAPITOLA III

Opatření pro předcházení krizím a jejich řešení

Oddíl 1

Obecná ustanovení

Článek 37

Volba opatření pro předcházení krizím a jejich řešení

Členské státy mohou stanovit, že se na jejich území nepoužije jedno nebo více opatření uvedených v čl. 33 odst. 3 prvním pododstavci nařízení (EU) č. 1308/2013.

Článek 38

Úvěry na financování opatření pro předcházení krizím a jejich řešení

Úvěry čerpané na financování opatření pro předcházení krizím a jejich řešení podle čl. 33 odst. 3 pátého pododstavce nařízení (EU) č. 1308/2013, jejichž lhůta splácení přesahuje dobu trvání operačního programu, mohou být v řádně hospodářsky odůvodněných případech převedeny do následného operačního programu.

Oddíl 2

Investice zajišťující účinnější řízení množství uvedených na trh

Článek 39

Investice spojené s řízením množství

1.   Členské státy zahrnou do svých vnitrostátních strategií seznam způsobilých investic, jejichž cílem je zajistit účinnější řízení množství uvedených na trh, jak je uvedeno v čl. 33 odst. 3 prvním pododstavci písm. a) nařízení (EU) č. 1308/2013.

2.   Před schválením operačních programů obsahujících opatření týkající se investic uvedených v odstavci 1 členské státy požadují odůvodnění, že navrhovaná investice je vhodná k účinnému zabránění krize nebo k jejímu lepšímu překonání.

Oddíl 3

Podpora na správní náklady na zřizování vzájemných fondů

Článek 40

Podmínky podpory na správní náklady na zřizování vzájemných fondů

1.   Členské státy přijmou podrobná ustanovení týkající se podpory na správní náklady na zřizování vzájemných fondů podle čl. 33 odst. 3 prvního pododstavce písm. d) nařízení (EU) č. 1308/2013.

2.   Podpora uvedená v odstavci 1 zahrnuje jak finanční podporu Unie, tak příspěvek organizace producentů. Celková výše uvedené podpory nesmí překročit v prvním roce fungování vzájemného fondu 5 % příspěvku organizace producentů do fondu, v druhém roce 4 % a ve třetím roce 2 %.

3.   Organizace producentů může obdržet podporu podle odstavce 1 pouze jednou a pouze v prvních třech letech fungování fondu. Pokud požádá organizace producentů o podporu až ve druhém nebo třetím roce fungování fondu, bude podpora činit 4 %, resp. 2 %.

4.   Členské státy mohou stanovit stropy pro částky, které může organizace producentů obdržet jako podporu na správní náklady na zřizování vzájemných fondů.

Oddíl 4

Opětovná výsadba sadů po povinném vyklučení

Článek 41

Opětovná výsadba sadů

1.   Pokud členské státy zahrnou do svých vnitrostátních strategií opětovnou výsadbu sadů po povinném vyklučení ze zdravotních nebo fytosanitárních důvodů podle čl. 33 odst. 3 prvního pododstavce písm. e) nařízení (EU) č. 1308/2013, musí být opatření v souladu se směrnicí Rady 2000/29/ES (12).

2.   Na opětovnou výsadbu sadů se nesmí použít více než 20 % celkových výdajů v rámci operačních programů. Členské státy mohou rozhodnout, že stanoví nižší procento.

Oddíl 5

Stahování z trhu

Článek 42

Oblast působnosti

Tento oddíl stanoví pravidla pro stahování z trhu podle čl. 33 odst. 3 prvního pododstavce písm. f) nařízení (EU) č. 1308/2013 a bezplatné rozdělení podle čl. 34 odst. 4 nařízení (EU) č. 1308/2013.

Článek 43

Tříletý průměr pro stažení z trhu k bezplatnému rozdělení

1.   Limit 5 % z objemu produkce uvedené na trh podle čl. 34 odst. 4 nařízení (EU) č. 1308/2013 se vypočte na základě aritmetického průměru celkových objemů produktů, pro něž je uznána organizace producentů a které byly prostřednictvím organizace producentů uvedeny na trh během tří předešlých roků.

2.   U nově uznaných organizací producentů se pro hospodářské roky před uznáním použijí tyto údaje:

a)	jestliže organizace byla seskupením producentů, pak podle potřeby rovnocenné údaje za takové seskupení producentů, nebo

b)	objem zohledněný v žádosti o uznání.

Článek 44

Předběžné oznámení o stažení z trhu

1.   Organizace producentů a sdružení organizací producentů oznámí příslušným orgánům členských států písemně nebo elektronickou cestou předem svůj záměr o stažení produktů.

V tomto oznámení je zejména uveden seznam produktů, které mají být staženy, a jejich hlavní vlastnosti podle příslušných obchodních norem, odhadované množství jednotlivých dotčených produktů, jejich předpokládané určení a místo, na kterém mohou být stažené produkty zkontrolovány podle článku 29 prováděcího nařízení (EU) 2017/892.

Oznámení obsahují písemné prohlášení dokládající, že produkty, které mají být staženy, splňují platné obchodní normy nebo minimální požadavky uvedené v článku 15 prováděcího nařízení (EU) 2017/892.

2.   Členské státy stanoví pro organizace producentů a sdružení organizací producentů prováděcí pravidla týkající se oznámení podle odstavce 1, zejména pokud jde o lhůty.

Článek 45

Podpora

1.   Podpora na stažení z trhu, složená z finanční podpory Unie a z příspěvku organizace producentů, nesmí převyšovat částky stanovené v příloze IV.

Pro produkty, jež nejsou uvedeny v příloze IV, členské státy stanoví maximální výši podpory, která zahrnuje jak finanční podporu Unie, tak příspěvek organizace producentů, na úrovni nejvýše 40 % průměrné tržní ceny za posledních pět let v případě bezplatného rozdělení a na úrovni nejvýše 30 % průměrné tržní ceny za posledních pět let pro jiná určení než jejich bezplatné rozdělení.

Pokud organizace producentů obdržela od třetích stran náhradu za produkty stažené z trhu, snižuje se podpora uvedená v prvním pododstavci o částku odpovídající obdržené kompenzaci. Aby byly dotčené produkty způsobilé pro podporu, nesmí se znovu dostat na trh s ovocem a zeleninou.

2.   Stažení z trhu nesmí u žádného produktu překročit 5 % objemu produkce uvedené na trh danou organizací producentů. Při určování tohoto procentního podílu se však nezohledňují množství, s nimiž se nakládá jedním ze způsobů uvedených v čl. 34 odst. 4 nařízení (EU) č. 1308/2013 nebo jakýmkoli jiným způsobem schváleným členskými státy podle čl. 46 odst. 2 tohoto nařízení.

Objem produkce uvedené na trh podle prvního pododstavce je průměr objemu produkce uvedené na trh v předchozích třech letech. Pokud tento údaj není k dispozici, použije se objem produkce uvedené na trh, pro kterou byla organizace producentů uznána.

Procentní podíly uvedené v prvním pododstavci jsou roční průměry za období tří let, včetně dotčeného roku a předchozích dvou let, s ročním rozpětím pro překročení ve výši 5 %.

3.   Finanční podpora Unie v případě ovoce a zeleniny stažených z trhu, které byly bezplatně rozděleny mezi dobročinné organizace a nadace podle čl. 34 odst. 4 nařízení (EU) č. 1308/2013, se vztahuje pouze na platby týkající se produktů, s nimiž bylo naloženo v souladu s odstavcem 1 tohoto článku, a na náklady uvedené v čl. 16 odst. 1 a čl. 17 odst. 1 prováděcího nařízení (EU) 2017/892.

Článek 46

Určení stažených produktů

1.   Členské státy stanoví přípustná určení pro produkty stažené z trhu. Přijmou předpisy zajišťující, aby stažení produktu z trhu ani jeho určení nemělo nepříznivý dopad na životní prostředí ani žádné nepříznivé rostlinolékařské důsledky.

2.   Určení podle odstavce 1 zahrnují bezplatné rozdělení ve smyslu čl. 34 odst. 4 nařízení (EU) č. 1308/2013 a jakákoli jiná rovnocenná určení schválená členskými státy.

Na požádání mohou členské státy povolit dobročinným organizacím a nadacím uvedeným v čl. 34 odst. 4 nařízení (EU) č. 1308/2013, aby od konečných příjemců produktů stažených z trhu požadovaly příspěvek.

Po obdržení povolení musí dané dobročinné organizace a nadace kromě povinností uvedených v čl. 47 odst. 1 tohoto nařízení vést k danému opatření finanční výkazy.

Příjemcům bezplatně rozdělených produktů je možno povolit, aby zaplatili zpracovatelům ovoce a zeleniny v naturáliích, pokud tato platba kompenzuje pouze náklady na zpracování a pokud členský stát, v němž dochází k platbě, stanovil pravidla, která zajistí, aby zpracované produkty byly určeny ke spotřebě konečnými příjemci podle druhého pododstavce.

Členské státy přijmou veškeré nezbytné kroky, aby usnadnily kontakty a spolupráci mezi organizacemi producentů a dobročinnými organizacemi a nadacemi podle čl. 34 odst. 4 nařízení (EU) č. 1308/2013, které schválily.

3.   Postoupení produktů zpracovatelskému průmyslu je možné. Členské státy přijmou prováděcí předpisy zajišťující, aby v Unii nedošlo k narušení hospodářské soutěže v dotčených odvětvích ani u dovezených produktů a aby se stažené produkty nedostaly znovu na trh. Alkohol získaný destilací se použije výhradně pro průmyslové nebo energetické účely.

Článek 47

Podmínky pro příjemce stažených produktů

1.   Příjemci stažených produktů podle čl. 34 odst. 4 nařízení (EU) č. 1308/2013 se zavazují:

a)	splňovat pravidla stanovená v nařízení (EU) č. 1308/2013 a podle uvedeného nařízení;

b)	vést samostatné skladové výkazy pro příslušné operace;

c)	podrobit se kontrolám podle právních předpisů Unie a

d)	předložit podkladovou dokumentaci o konečném určení každého příslušného produktu ve formě přejímacího listu nebo rovnocenného dokladu, který potvrzuje, že stažené produkty byly převzaty třetí stranou za účelem jejich bezplatného rozdělení.

Členské státy mohou rozhodnout, že příjemci nemusí vést výkazy podle prvního pododstavce písm. b), pokud dostávají množství, která nedosahují maximální hodnoty stanovené členskými státy na základě zdokumentované analýzy rizik.

2.   Příjemci produktů stažených pro jiná určení se zavazují:

a)	splňovat pravidla stanovená v nařízení (EU) č. 1308/2013 a podle uvedeného nařízení;

b)	vést samostatné skladové a finanční výkazy pro příslušné operace, pokud to členské státy posoudí jako nezbytné i přes skutečnost, že produkt byl před dodáním denaturován;

c)	podrobit se kontrolám podle právních předpisů Unie a

d)	v případě stažených produktů určených pro destilaci se rovněž zavazují, že nezažádají o dodatečnou podporu pro alkohol vyrobený z příslušných produktů.

Oddíl 6

Zelená sklizeň a nesklízení ovoce a zeleniny

Článek 48

Podmínky zelené sklizně a nesklízení ovoce a zeleniny

1.   Zelená sklizeň a nesklízení ovoce a zeleniny uvedené v čl. 33 odst. 3 prvním pododstavci písm. g) nařízení (EU) č. 1308/2013 doplňuje běžné pěstitelské postupy a liší se od nich.

2.   Ovoce a zelenina, u nichž proběhla zelená sklizeň nebo nesklízení ovoce a zeleniny, se po uskutečnění těchto operací nepoužijí ve stejném vegetačním období k dalším produkčním účelům.

3.   K zelené sklizni ovoce a zeleniny se nepřistoupí u ovoce a zeleniny, jejichž normální sklizeň již začala, a k nesklízení se nepřistoupí, pokud již v dané oblasti byla sklizena komerční produkce během normálního produkčního cyklu.

První pododstavec se nepoužije, trvá-li období sklizně u ovoce nebo zeleniny déle než jeden měsíc. V takových případech se částky uvedené v odstavci 4 vyrovnávají pouze u produkce, jež bude sklizena během šesti týdnů po zelené sklizni nebo nesklízení ovoce a zeleniny. Uvedené ovoce a zelenina se po uskutečnění zelené sklizně nebo nesklízení ovoce a zeleniny nepoužijí ve stejném vegetačním období k dalším produkčním účelům.

Pro účely druhého pododstavce mohou členské státy zakázat zelenou sklizeň nebo nesklízení ovoce a zeleniny, pokud v případě zelené sklizně významná část normální sklizně již proběhla, a v případě nesklízení, pokud již byla významná část komerční produkce sklizena. Má-li členský stát v úmyslu toto ustanovení uplatňovat, musí ve své vnitrostátní strategii stanovit, jaký podíl sklizně považuje za významný.

Zelená sklizeň i nesklízení ovoce a zeleniny se nesmí používat na stejný produkt a stejnou oblast během jednoho roku, výjimkou jsou účely ve smyslu druhého pododstavce, kdy lze obě akce uplatňovat současně.

4.   Podpora na zelenou sklizeň se vztahuje pouze na produkty, které se fyzicky nacházejí na pěstebních plochách a jsou skutečně sklízeny nezralé. Vyrovnávací platby, které zahrnují jak finanční podporu Unie, tak i příspěvek organizace producentů na zelenou sklizeň a nesklízení ovoce a zeleniny, stanoví členský stát podle čl. 49 prvního pododstavce písm. a) jako platby na hektar, a to na úrovni, která pokrývá nejvýše 90 % maximální míry podpory na stažení z trhu, které se uplatňuje u stažení pro jiná určení, než je bezplatné rozdělení podle čl. 34 odst. 4 nařízení (EU) č. 1308/2013.

5.   Organizace producentů a sdružení organizací producentů oznámí příslušným orgánům členských států písemně nebo elektronickou cestou předem svůj záměr o zelené sklizni nebo nesklízení ovoce a zeleniny.

Článek 49

Povinnosti členských států

Členské státy přijmou:

a)	prováděcí předpisy k zelené sklizni a nesklízení ovoce a zeleniny, včetně předběžného oznámení o zelené sklizni a nesklízení ovoce a zeleniny, jeho obsahu a lhůtách, výše náhrad k výplatě a používání opatření, a dále stanoví podrobný seznam produktů způsobilých v rámci opatření;

b)	předpisy zajišťující, aby provedení opatření nemělo nepříznivý dopad na životní prostředí ani nepříznivé rostlinolékařské důsledky.

Členské státy zkontrolují, zda jsou opatření správně uplatňována, včetně ustanovení podle prvního pododstavce písmen a) a b). Pokud členské státy zjistí, že opatření nebyla provedena správně, neschválí použití opatření.

Oddíl 7

Pojištění sklizně

Článek 50

Cíl pojištění sklizně

Opatření týkající se pojištění sklizně uvedené v čl. 33 odst. 3 prvním pododstavci písm. h) nařízení (EU) č. 1308/2013 přispívá k zabezpečení příjmů producentů a k pokrytí tržních ztrát vzniklých organizaci producentů nebo jejím členům, pokud jsou postiženi přírodní pohromou, klimatickými jevy, a případně chorobami rostlin nebo škůdci.

Článek 51

Provádění pojištění sklizně

1.   Členské státy přijmou prováděcí předpisy v oblasti pojištění sklizně, včetně předpisů nutných pro zajištění, že pojistnými opatřeními nebude narušena hospodářská soutěž na pojistném trhu.

2.   Členské státy mohou dodatečným vnitrostátním financováním přispívat k podpoře opatření k pojištění sklizně, která využívají prostředky z provozního fondu. Celková veřejná podpora na pojištění sklizně však nesmí překročit:

a)	80 % nákladů na pojistné zaplacené producenty za pojištění ztrát v důsledku nepříznivých klimatických jevů, které lze přirovnat k přírodním katastrofám;

b)	50 % nákladů na pojistné hrazené producenty jako pojištění proti: i) ztrátám uvedeným v písmenu a) a dalších ztrátám způsobeným nepříznivými klimatickými jevy a ii) ztrátám způsobeným chorobami zvířat nebo rostlin nebo napadením škůdci.

Limit stanovený v prvním pododstavci písm. b) platí i v těch případech, kdy je jinak provozní fond způsobilý pro 60 % finanční podpory Unie podle čl. 34 odst. 3 nařízení (EU) č. 1308/2013.

3.   Pojištění sklizně nekryje platby pojistného, které nahrazují producentům více než 100 % utrpěné ztráty příjmů, s přihlédnutím k veškerým náhradám, které producenti obdrží z jiných režimů podpory souvisejících s pojištěným rizikem.

KAPITOLA IV

Vnitrostátní finanční podpora

Článek 52

Stupeň organizovanosti producentů a definice regionu

1.   Pro účely čl. 35 odst. 1 nařízení (EU) č. 1308/2013 se stupeň organizovanosti producentů v určitém regionu členského státu vypočítá na základě hodnoty ovoce a zeleniny vyprodukovaných v daném regionu a uvedených na trh:

a)	uznanými organizacemi producentů a uznanými sdruženími organizací producentů a

b)	seskupeními producentů vytvořenými podle článku 125e nařízení (ES) č. 1234/2007 a organizacemi producentů a seskupeními producentů uvedenými v článku 27 nařízení (EU) č. 1305/2013.

Hodnota vyprodukovaného ovoce a zeleniny se vydělí celkovou hodnotou produkce ovoce a zeleniny, která byla v uvedeném regionu vyprodukována.

Hodnota ovoce a zeleniny vyprodukovaných v daném regionu a uvedených na trh organizacemi, sdruženími a seskupeními uvedenými v prvním pododstavci písm. a) a b) obsahuje pouze ty produkty, pro které jsou uvedené organizace producentů, sdružení a seskupení uznány. Článek 22 se použije obdobně.

Do výpočtu této hodnoty je zahrnuta pouze produkce organizací producentů, sdružení organizací producentů, seskupení producentů a jejich členů vyprodukovaná v daném regionu, jež byla uvedena na trh organizacemi producentů, sdruženími organizací producentů a seskupeními producentů.

Pro výpočet celkové hodnoty ovoce a zeleniny, které byly vyprodukovány v uvedeném regionu, se obdobně použije metodika uvedená v příloze I nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 138/2004 (13).

2.   Stupeň organizovanosti producentů v určitém regionu členského státu se pokládá za obzvláště nízký, pokud jeho průměrná hodnota vypočtená podle odstavce 1 činí za poslední tři roky, za něž jsou údaje k dispozici, méně než 20 %.

3.   Vnitrostátní finanční podporu je možné čerpat pouze pro ovoce a zeleninu vyprodukované v regionu podle odstavců 1 a 2.

4.   Pro účely této kapitoly vymezí členské státy regiony jako určitou část svého území podle objektivních a nediskriminačních kritérií, jako jsou jejich agronomické a ekonomické charakteristiky a jejich regionální zemědělský/ovoce a zeleniny se týkající potenciál, nebo jejich institucionální či administrativní struktura, u nichž jsou v souladu s odstavcem 1 k dispozici údaje pro výpočet stupně organizovanosti.

Regiony vymezené členským státem pro účely této kapitoly nesmí být změněny po dobu nejméně 5 let, pokud by taková změna nebyla objektivně odůvodněna závažnými příčinami, které nesouvisejí s výpočtem stupně organizovanosti producentů v daném regionu či regionech.

Pokud členský stát požaduje částečnou úhradu vnitrostátní finanční podpory v souladu s článkem 20 prováděcího nařízení (EU) 2017/892, týká se tato žádost stejné definice regionů, která je uvedena v žádosti o povolení.

Článek 53

Změny operačního programu

Organizace producentů, která chce žádat o vnitrostátní finanční podporu, upraví podle potřeby svůj operační program podle článku 34.

KAPITOLA V

Obecná ustanovení

Oddíl 1

Oznámení a zprávy

Článek 54

Oznámení členských států týkající se organizací producentů, sdružení organizací producentů a seskupení producentů

Členské státy Komisi oznámí tyto údaje a předají tyto dokumenty:

a)

do 31. ledna každého roku celkovou výši provozních fondů schválenou na daný rok pro všechny operační programy. V tomto oznámení se uvede celková výše provozních fondů i celková částka finanční podpory, kterou do těchto fondů poskytla Unie. Tyto údaje je nutno dále rozdělit na částky určené na opatření pro předcházení krizím a jejich řešení a na jiná opatření;

b)

do 15. listopadu každého roku výroční zprávu o organizacích producentů, sdruženích organizací producentů a seskupeních producentů vytvořených podle článku 125e nařízení (ES) č. 1234/2007 a provozních fondech, operačních programech a plánech uznání funkčních v předchozím roce. Tato výroční zpráva musí obsahovat informace uvedené v příloze V tohoto nařízení;

c)

do 31. ledna každého roku částky odpovídající každému nadcházejícímu ročnímu období provádění plánů uznání seskupení producentů vytvořených podle článku 125e nařízení (ES) č. 1234/2007, včetně stávajícího roku provádění. Uvádějí se schválené částky nebo jejich odhady. U jednotlivých seskupení producentů se v tomto oznámení pro každé nadcházející roční období provádění plánu uvádějí tyto údaje: i) celková částka na provádění plánu uznání v daném roce, finanční podpora od Unie a příspěvky členských států, seskupení producentů a členů seskupení producentů; ii) rozdělení podpor udělených podle čl. 103a odst. 1 písm. a) a b) nařízení (ES) č. 1234/2007.

Článek 55

Oznámení členských států týkající se produkčních cen ovoce a zeleniny na vnitřním trhu

1.   Členské státy oznámí Komisi každou středu nejpozději do 12:00 hodin (bruselského času) vážené průměrné ceny ovoce a zeleniny uvedených v příloze VI zjištěné v předchozím týdnu, pokud jsou údaje k dispozici.

U ovoce a zeleniny, na které se vztahuje všeobecná obchodní norma uvedená v příloze I části A prováděcího nařízení (EU) č. 543/2011, se oznamují pouze ceny produktů, které splňují normu, zatímco ceny u produktů, na které se vztahuje zvláštní obchodní norma stanovená v části B uvedené přílohy, se týkají pouze produktů třídy I.

Členské státy oznámí jedinou váženou průměrnou cenu podle druhů a odrůd produktů, velikosti a obchodní úpravy specifikovaných v příloze VI tohoto nařízení. Pokud se zaznamenané ceny týkají jiných druhů, odrůd, velikostí nebo obchodní úpravy, než které jsou uvedeny v uvedené příloze, členské státy oznámí Komisi druhy, odrůdy, velikosti nebo obchodní úpravu produktů, kterým ceny odpovídají.

Oznámené ceny jsou ceny produktů při výstupu z balíren, tříděných, balených a případně na paletách, vyjádřené v eurech na 100 kilogramů čisté hmotnosti.

2.   Členské státy určí reprezentativní trhy v pěstitelské oblasti pro dotčené ovoce a zeleninu. Členské státy oznámí Komisi reprezentativní trhy a jejich váhu v průměru spolu s prvním oznámením nebo při jejich změně. Členské státy mohou na dobrovolném základě oznámit ostatní ceny.

Oddíl 2

Sledování a hodnocení operačních programů a vnitrostátních strategií

Článek 56

Společné výkonnostní ukazatele

1.   Operační programy a vnitrostátní strategie jsou sledovány a hodnoceny za účelem posouzení pokroku dosaženého v plnění cílů stanovených pro operační programy a jejich účelnosti a účinnosti s ohledem na tyto cíle.

2.   Pokrok, účelnost a účinnost se posuzují prostřednictvím společných výkonnostních ukazatelů uvedených v příloze II prováděcího nařízení (EU) 2017/892 a vztahujících se k výchozí situaci a vstupům (finančnímu plnění), výstupům, výsledkům a dopadům prováděných operačních programů.

3.   Členské státy mohou ve své vnitrostátní strategii stanovit doplňkové ukazatele.

Článek 57

Postupy sledování a hodnocení operačních programů

1.   Organizace producentů a sdružení organizací producentů zavedou systém shromažďování, evidence a uchovávání údajů sloužících k sestavování použitelných ukazatelů pro sledování a hodnocení operačních programů.

2.   Sledování se provádí tak, aby výsledky:

a)	ověřovaly kvalitu provádění programu;

b)	určovaly všechny potřebné úpravy v operačním programu nebo jeho přezkum;

c)	poskytovaly informace k plnění požadavků na předkládání zpráv. Údaje o výsledcích sledovacích činností se zahrnou do výroční zprávy podle čl. 21 odst. 2 prováděcího nařízení (EU) 2017/892.

3.   Hodnocení má podle čl. 21 odst. 4 prováděcího nařízení (EU) 2017/892 podobu zprávy v předposledním roce provádění operačního programu.

Hodnocení posoudí pokrok dosažený při plnění celkových cílů programu. K tomuto účelu se použijí společné výkonnostní ukazatele týkající se výchozí situace, výstupů a výsledků.

Hodnocení zahrnuje případně kvalitativní vyhodnocení výsledků a dopadu environmentálních opatření zaměřených na:

a)	zamezení erozi půdy;

b)	omezení používání nebo lepší hospodaření s produkty na ochranu rostlin;

c)	ochranu stanovišť a biologické rozmanitosti a

d)	ochranu krajiny.

Výsledky tohoto hodnocení se použijí:

a)	ke zlepšení kvality operačního programu;

b)	k určení všech potřebných věcných změn v operačním programu a

c)	k získání poznatků sloužících ke zlepšení kvality operačních programů.

Zpráva o hodnocení se připojí k příslušné výroční zprávě uvedené v čl. 21 odst. 2 prováděcího nařízení (EU) 2017/892.

Článek 58

Postupy sledování a hodnocení vnitrostátní strategie

1.   Členské státy zavedou systém shromažďování, evidence a elektronického uchovávání údajů sloužících k sestavování ukazatelů uvedených v článku 56. Za tímto účelem použijí údaje předané organizacemi producentů a sdruženími organizací producentů týkající se sledování a hodnocení jejich operačních programů.

2.   Sledování je průběžné a slouží k posouzení pokroku dosaženého při plnění cílů operačních programů. K tomuto účelu se použijí údaje předložené organizacemi producentů a sdruženími organizací producentů v rámci výročních zpráv. Sledování se provádí tak, aby výsledky:

a)	ověřovaly kvalitu provádění operačních programů;

b)	určovaly všechny potřeby úprav nebo přezkumu vnitrostátní strategie za účelem dosažení cílů stanovených pro tuto strategii a zlepšení řízení provádění strategie, včetně finančního řízení operačních programů.

3.   Cílem hodnocení je posouzení pokroku dosaženého při plnění celkových cílů stanovených pro vnitrostátní strategii. K tomuto účelu se použijí výsledky sledování a hodnocení operačních programů uvedené ve výročních zprávách a zprávách z předposledního roku předaných organizacemi producentů. Výsledky hodnocení se použijí:

a)	ke zlepšení kvality strategie;

b)	k určení všech potřebných věcných změn ve vnitrostátní strategii.

Hodnocení zahrnuje hodnocení, jež má být provedeno v roce 2020. Jeho výsledky jsou součástí výroční vnitrostátní zprávy uvedené v čl. 54 písm. b) k danému roku. Zpráva prozkoumá míru využití finančních zdrojů, účinnost a účelnost prováděných operačních programů a posoudí účinky a dopad těchto programů ve vztahu k cílům stanoveným strategií, a případně také k dalším cílům stanoveným v čl. 33 odst. 1 nařízení (EU) č. 1308/2013.

Oddíl 3

Správní sankce

Článek 59

Nedodržení kritérií uznání

1.   Pokud členský stát zjistí, že organizace producentů nesplňuje jedno z kritérií uznání v souvislosti s požadavky článků 5, 7, čl. 11 odst. 1 a 2 a článku 17, zašle dotyčné organizaci producentů nejpozději do dvou měsíců ode dne, kdy byla uvedená skutečnost zjištěna, doporučeně dopis, v němž bude uvedeno upozornění na chybu, potřebná nápravná opatření a lhůty, do kdy je třeba tato opatření přijmout; tyto lhůty nepřesáhnou čtyři měsíce. Od okamžiku zjištění nedodržení členské státy pozastaví platby podpory až do okamžiku přijetí nápravných opatření k jejich spokojenosti.

2.   Nedodržení přijetí nápravných opatření podle odstavce 1 ve lhůtě stanovené členským státem má za následek pozastavení uznání organizace producentů. Členský stát oznámí organizaci producentů dobu pozastavení, která začíná běžet bezprostředně po uplynutí lhůty stanovené pro přijetí uvedených nápravných opatření a která nepřesáhne 12 měsíců od data přijetí dopisu s upozorněním organizací producentů. Není tím dotčeno uplatňování horizontálních vnitrostátních právních předpisů, které mohou stanovit pozastavení této akce po zahájení soudního řízení v této věci.

Během doby pozastavení uznání může organizace producentů pokračovat ve své činnosti, ale podpory se přestanou vyplácet až do okamžiku, kdy je pozastavení uznání zrušeno. Roční částka podpory se sníží o 2 % za každý kalendářní měsíc nebo část měsíce, v němž bylo uznání pozastaveno.

Pozastavení končí dnem kontroly, která prokáže, že předmětná kritéria uznání byla dodržena.

3.   Pokud nejsou kritéria dodržena do konce doby pozastavení stanovené příslušným orgánem členského státu, členský stát odejme uznání s účinností ode dne, od něhož přestaly být podmínky uznání dodržovány, nebo pokud není možné toto datum určit, ode dne, kdy bylo nedodržení zjištěno. Není tím dotčeno uplatňování horizontálních vnitrostátních právních předpisů, které mohou stanovit pozastavení uznání po zahájení soudního řízení v této věci. Zbývající podpora týkající se období, během něhož se zjistilo selhání, nesmí být vyplacena a neoprávněně vyplacená podpora musí být vrácena.

4.   Pokud členský stát zjistí, že organizace producentů nedodržuje nějaké z kritérií uznání stanovené v článku 154 nařízení (EU) č. 1308/2013, než které je uvedeno v odstavci 1, zašle dotyčné organizaci producentů nejpozději do dvou měsíců ode dne, kdy byla uvedená skutečnost zjištěna, doporučeně dopis, v němž bude uvedeno upozornění na chybu, potřebná nápravná opatření a lhůty, do kdy je třeba tato opatření přijmout; tyto lhůty nepřesáhnou čtyři měsíce.

5.   Nejsou-li nápravná opatření přijata podle odstavce 4 ve lhůtě stanovené členským státem, dojde k pozastavení plateb a ke snížení roční výše podpory o 1 % za každý kalendářní měsíc nebo část kalendářního měsíce, který následuje po vypršení uvedené lhůty. Není tím dotčeno uplatňování horizontálních vnitrostátních právních předpisů, které mohou stanovit pozastavení této akce po zahájení soudního řízení v této věci.

6.   Členské státy odejmou uznání organizaci producentů, pokud nejpozději do 15. října druhého roku následujícího po roce, v němž uvedená kritéria nebyla splněna, organizace producentů neprokáže, že splňuje kritérium minimálního objemu nebo hodnoty obchodované produkce uvedené v čl. 154 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) č. 1308/2013. Odnětí nabývá účinnosti dnem, od něhož nebyly plněny podmínky uznání, nebo pokud není možné toto datum určit, ode dne, kdy bylo selhání zjištěno. Zbývající podpora týkající se období, během něhož se zjistilo selhání, nesmí být vyplacena a neoprávněně vyplacená podpora musí být vrácena.

Pokud však organizace producentů členskému státu prokáže, že není schopna dodržovat kritéria uznání stanovená v čl. 154 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) č. 1308/2013, pokud jde o minimální objem nebo hodnotu obchodované produkce, které stanoví členské státy, v důsledku přírodních katastrof, nepříznivých klimatických jevů nebo chorob či škůdců, přestože podnikla opatření na prevenci rizik, může členský stát pro daný rok této organizaci producentů udělit výjimku ohledně minimálního objemu nebo hodnoty obchodované produkce.

7.   V případech, v nichž se použijí odstavce 1, 2, 4 a 5, mohou členské státy provádět platby po uplynutí lhůty stanovené v článku 10 prováděcího nařízení (EU) 2017/892. Tyto platby se uskuteční nejpozději 15. října druhého roku následujícího po roce provádění programu.

8.   Odstavce 1 až 5 se použijí obdobně v případech, kdy organizace producentů neposkytnou členskému státu informace vyžadované podle článku 21 prováděcího nařízení (EU) 2017/892.

Článek 60

Podvody

1.   Členské státy pozastaví platby organizaci producentů nebo sdružení organizací producentů a pozastaví uznání organizaci producentů nebo sdružení organizací producentů, které vyšetřuje vnitrostátní orgán v souvislosti s podezřením na podvodné jednání týkající se podpory v působnosti nařízení (EU) č. 1308/2013, do doby, než se podezření vysvětlí.

2.   Pokud se zjistí, že se organizace producentů nebo sdružení organizací producentů dopustily podvodného jednání týkajícího se podpory v působnosti nařízení (EU) č. 1308/2013, pak aniž jsou dotčeny veškeré další sankce použitelné podle právních předpisů Unie a podle vnitrostátních předpisů, členské státy:

a)	odejmou uvedené organizaci nebo uvedenému sdružení uznání;

b)	vyloučí z podpory příslušné akce v rámci dotčeného operačního programu a vyžádají navrácení veškeré podpory, která již byla na tyto akce vyplacena, a

c)	vyloučí uvedenou organizaci nebo sdružení v následujícím roce z uznání.

Článek 61

Sankce za nezpůsobilé částky

1.   Platby se vypočtou na základě způsobilých akcí.

2.   Členské státy prozkoumají žádost o podporu a stanoví částky, které jsou pro podporu způsobilé. Stanoví částku, jež:

a)	by se vyplácela příjemci jen na základě jeho žádosti;

b)	je splatná příjemci po prozkoumání způsobilosti žádosti.

3.   Pokud je částka stanovená podle odst. 2 písm. a) vyšší než částka stanovená podle odst. 2 písm. b) o více než 3 %, uplatňuje se postih. Výše postihu se stanoví jako rozdíl mezi částkami vypočtenými podle odst. 2 písm. a) a odst. 2 písm. b). Žádný postih se však nepoužije tehdy, pokud organizace producentů může doložit, že nenese odpovědnost za zahrnutí nezpůsobilé částky.

4.   Odstavce 2 a 3 se obdobně použijí na nezpůsobilé výdaje zjištěné během kontrol na místě nebo následných kontrol.

5.   Pokud je hodnota produkce uvedené na trh ohlášena a zkontrolována před podáním žádosti o podporu, použijí se tyto ohlášené a schválené hodnoty při stanovování částek podle odst. 2 písm. a) a b).

6.   Pokud na konci operačního programu nebyly splněny podmínky uvedené v čl. 33 odst. 5 písm. b) nařízení (EU) č. 1308/2013, celková výše podpory za poslední rok operačního programu se sníží úměrně výši výdajů, které nevznikly v důsledku environmentálních opatření.

Článek 62

Správní sankce po kontrolách prvního stupně při stažení z trhu

1.   Jestliže jsou po kontrole uvedené v článku 29 prováděcího nařízení (EU) 2017/892 zjištěny nesrovnalosti týkající se obchodních norem nebo minimálních požadavků podle článku 15 prováděcího nařízení (EU) 2017/892, které přesahující stanovené tolerance, je organizace producentů povinna zaplatit penále vypočtené podle podílu stažených produktů, jež nesplňují požadavky:

a)	jestliže jsou uvedená množství menší než 10 % množství, která byla skutečně stažena podle článku 44 tohoto nařízení, sankce se rovná finanční podpoře Unie vypočtené na základě množství stažených produktů, které nesplňují požadavky;

b)	jestliže jsou uvedená množství mezi 10 % a 25 % množství, která byla skutečně stažena, sankce se rovná dvojnásobku finanční podpory Unie vypočtené na základě množství stažených produktů, které nesplňují požadavky, nebo

c)	jestliže uvedená množství překročí 25 % množství, které bylo skutečně staženo, sankce se rovná výši finanční podpory Unie za celé množství oznámené podle článku 44 tohoto nařízení.

2.   Sankce uvedené v odstavci 1 se použijí, aniž je dotčena sankce uložená podle článku 61.

Článek 63

Správní sankce použitelné vůči organizacím producentů při stažení z trhu

Výdaje na stažení z trhu se pokládají za nezpůsobilé tehdy, pokud s produkty nebylo naloženo způsobem stanoveným členským státem podle čl. 46 odst. 1, nebo má-li stažení produktu z trhu nepříznivý dopad na životní prostředí nebo jakékoli nepříznivé rostlinolékařské důsledky, aniž jsou dotčeny sankce uložené podle článku 61.

Článek 64

Správní sankce použitelné vůči příjemcům produktů stažených z trhu

Jsou-li při kontrolách prováděných v souladu s články 29 a 30 prováděcího nařízení (EU) 2017/892 zjištěny nesrovnalosti způsobené příjemci produktů stažených z trhu, tito příjemci:

a)	jsou vyloučeni z práva obdržet produkty stažené z trhu, a

b)	jsou povinni uhradit hodnotu přijatých produktů a částky na krytí nákladů souvisejících s tříděním, balením a přepravou v souladu s pravidly stanovenými členskými státy.

Vyloučení podle prvního pododstavce písm. a) nabývá účinnosti okamžitě a uplatňuje se nejméně po dobu jednoho roku s možností prodloužení.

Článek 65

Správní sankce, pokud jde o zelenou sklizeň a nesklízení ovoce a zeleniny

1.   Jestliže organizace producentů nesplnila své povinnosti týkající se zelené sklizně, zaplatí formou sankce částku vyrovnávací platby související s plochami, u nichž nebyla dodržena povinnost. Nesplnění povinností znamená případy, kdy:

a)	plocha ohlášená jako místo zelené sklizně není způsobilá pro zelenou sklizeň;

b)	plocha není plně sklizena nebo produkce nebyla denaturována;

c)	došlo k nepříznivému dopadu na životní prostředí nebo k jakýmkoli nepříznivým rostlinolékařským důsledkům, za něž je odpovědná organizace producentů.

2.   Jestliže organizace producentů nesplnila své povinnosti, pokud jde o nesklízení, je tato organizace producentů povinna zaplatit formou sankce částku vyrovnávací platby související s plochami, u nichž nebyla dodržena povinnost. Nesplnění povinností znamená případy, kdy:

a)	plocha oznámená jako místo nesklízení není způsobilá pro nesklízení;

b)	již došlo ke sklizni nebo částečné sklizni;

c)	došlo k nepříznivému dopadu na životní prostředí nebo k jakýmkoli nepříznivým rostlinolékařským důsledkům, za něž je odpovědná organizace producentů.

Použije-li se čl. 48 odst. 3 druhý pododstavec, nepoužije se první pododstavec písm. b) tohoto odstavce.

3.   Sankce uvedené v odstavcích 1 a 2 se použijí navíc k veškerým sankcím uloženým podle článku 61.

Článek 66

Bránění kontrole na místě

Žádost o uznání, schválení operačního programu nebo žádost o podporu je zamítnuta pro dotčenou položku nebo část příslušných výdajů, pokud organizace producentů, včetně jejích členů nebo příslušných zástupců, brání provedení kontroly na místě.

Článek 67

Placení vymáhaných podpor a sankcí

1.   Organizace producentů a sdružení organizací producentů nebo jiné dotčené subjekty navrátí neoprávněně vyplacenou podporu spolu s úroky a zaplatí sankce stanovené v tomto oddíle.

Úroky se vypočítávají:

a)	na základě doby, která uplynula mezi obdržením neoprávněné platby a jejím uhrazením příjemcem;

b)	na základě sazby používané Evropskou centrální bankou na její hlavní operace refinancování, která je zveřejněna v řadě C Úředního věstníku Evropské Unie a platná k datu, k němuž byla provedena neoprávněná výplata, zvýšené o tři procentní body.

2.   Vrácená podpora, úroky a uložené sankce se zaplatí do EZZF.

KAPITOLA VI

Rozšíření působnosti pravidel

Článek 68

Podmínky rozšíření působnosti pravidel

1.   Článek 164 nařízení (EU) č. 1308/2013 se použije na produkty odvětví ovoce a zeleniny a odvětví výrobků z ovoce a zeleniny za předpokladu, že pravidla uvedená v odstavci 4 uvedeného článku:

a)	byla v platnosti alespoň po dobu jednoho roku;

b)	jsou závazná pro období nejvýše tří let.

Členské státy však mohou od podmínky stanovené v prvním pododstavci písm. a) tohoto odstavce upustit, pokud je cílem pravidel, jejichž působnost má být rozšířena, jeden z cílů uvedených v čl. 164 odst. 4) prvním pododstavci písm. a), e), f), h), i), j), m) a n) nařízení (EU) č. 1308/2013.

2.   Pravidla, která jsou pro všechny producenty v určité hospodářské oblasti stanovena jako závazná, se nevztahují na produkty dodané ke zpracování na základě smlouvy podepsané před počátkem sklizně, ledaže se rozšíření působnosti pravidel výslovně vztahuje na tyto produkty, s výjimkou pravidel týkajících se informování o trhu uvedených v čl. 164 odst. 4 prvním pododstavci písm. a) nařízení (EU) č. 1308/2013.

3.   Pravidla pro organizace producentů nebo sdružení organizací producentů nemusí být stanovena jako závazná pro producenty ekologických produktů, na něž se vztahuje nařízení (ES) č. 834/2007, pokud se na nich nedohodlo alespoň 50 % producentů, na něž se nařízení vztahuje, v hospodářské oblasti, v níž organizace producentů nebo sdružení organizací producentů působí, a nepokrývá-li organizace nebo sdružení nejméně 60 % produkce uvedené oblasti.

4.   Pravidla uvedená v čl. 164 odst. 4 prvním pododstavci písm. b) nařízení (EU) č. 1308/2013 se nepoužijí na produkty, které byly vyprodukovány mimo konkrétní hospodářskou oblast uvedenou v čl. 164 odst. 2 uvedeného nařízení.

Článek 69

Vnitrostátní předpisy

1.   Pro účely čl. 164 odst. 2 nařízení (EU) č. 1308/2013 se členské státy mohou rozhodnout, že hospodářskou oblastí, kterou je třeba vzít v úvahu v případě rozšíření působnosti pravidel mezioborové organizace, je region nebo celé vnitrostátní území, v nichž jsou výrobní a tržní podmínky stejnorodé.

2.   Členské státy určí pro účely stanovení reprezentativnosti organizací producentů a sdružení organizací producentů ve smyslu čl. 164 odst. 3 nařízení (EU) č. 1308/2013 pravidla, kterými vylučují:

a)	producenty, jejichž produkce je určena zásadně pro přímý prodej spotřebitelům v hospodářství nebo v pěstitelské oblasti;

b)	přímé prodeje podle písmene a);

c)	produkty dodané ke zpracování na základě smlouvy podepsané před počátkem sklizně, ledaže se rozšíření působnosti pravidel výslovně vztahuje na tyto produkty;

d)	producenty nebo produkci ekologických produktů, na něž vztahuje nařízení (ES) č. 834/2007.

Článek 70

Oznámení o rozšíření působnosti pravidel a o hospodářských oblastech

1.   Pokud členský stát oznámí pravidla, která stanovil jako závazná pro daný produkt a hospodářskou oblast podle čl. 164 odst. 6 nařízení (EU) č. 1308/2013, současně uvědomí Komisi o:

a)	hospodářské oblasti, na niž se uvedená pravidla vztahují;

b)	organizaci producentů, sdružení organizací producentů nebo mezioborové organizaci, které požadovaly rozšíření působnosti pravidel a údaje prokazující splnění požadavků podle čl. 164 odst. 3 nařízení (EU) č. 1308/2013;

c)

pokud je rozšíření působnosti pravidel požadováno organizací producentů nebo sdružením organizací producentů, o počtu producentů, kteří patří k uvedené organizaci nebo uvedenému sdružení, a o celkovém počtu producentů v dotčené hospodářské oblasti; tyto údaje jsou poskytovány s ohledem na situaci v době podání žádosti o rozšíření působnosti pravidel;

d)	pokud je rozšíření působnosti pravidel požadováno organizací producentů nebo sdružením organizací producentů, o celkové produkci v hospodářské oblasti a o produkci uvedené na trh uvedenou organizací nebo uvedeným sdružením v posledním roce, pro který jsou k dispozici údaje;

e)	datu, od kterého se pravidla, jejichž působnost má být rozšířena, použijí na dotyčnou organizaci producentů, sdružení organizací producentů nebo mezioborovou organizaci, a

f)	datu, od kterého rozšíření působnosti nabývá účinku, a době jeho trvání.

2.   Pokud členský stát stanovil vnitrostátní pravidla týkající se reprezentativnosti v případě rozšíření působnosti pravidel mezioborových organizací podle čl. 164 odst. 3 druhého pododstavce nařízení (EU) č. 1308/2013, oznámí Komisi uvedená pravidla a jejich odůvodnění společně s oznámením o rozšíření působnosti pravidel samotných.

3.   Před zveřejněním rozšířené působnosti pravidel Komise uvědomí o těchto pravidlech členské státy, a to prostředky, jež uzná za vhodné.

Článek 71

Zrušení rozšíření působnosti pravidel

Komise přijme rozhodnutí uvedené v čl. 175 písm. d) nařízení (EU) č. 1308/2013, podle něhož členský stát musí zrušit rozšíření působnosti pravidel, o němž uvedený členský stát rozhodl podle čl. 164 odst. 1 uvedeného nařízení, pokud zjistí, že:

a)	rozhodnutí členského státu vylučuje hospodářskou soutěž v podstatné části vnitřního trhu nebo ohrožuje volný obchod nebo že jsou ohroženy cíle článku 39 Smlouvy;

b)	ustanovení čl. 101 odst. 1 Smlouvy se vztahuje na pravidla, jejichž působnost je rozšířena na další producenty;

c)	ustanovení této kapitoly nebyla dodržena.

Rozhodnutí Komise týkající se uvedených pravidel se použije ode dne oznámení tohoto zjištění dotyčnému členskému státu.

Článek 72

Odběratelé ovoce prodaného na stromě

1.   V případech, kdy producenti, kteří nejsou členy organizace producentů, prodají ovoce na stromě, je odběratel za účelem dosažení souladu s pravidly týkajícími se podávání zpráv o produkci a uvádění na trh považován za producenta uvedeného produktu.

2.   Příslušné členské státy mohou rozhodnout, že pravidla s výjimkou těch, která jsou uvedena v odstavci 1, mohou být závazná pro odběratele, pokud odpovídají za správu dotyčné produkce.

HLAVA III

OBCHOD SE TŘETÍMI ZEMĚMI – REŽIM VSTUPNÍ CENY

Článek 73

Definice

Pro účely této kapitoly se rozumí:

a)	„šarží“ zboží předložené v rámci celního prohlášení o propuštění do volného oběhu, které má platnost pouze pro zboží téhož původu jednoho kódu KN, a

b)	„dovozcem“ deklarant ve smyslu čl. 5 odst. 15 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 (14).

Článek 74

Oznámení cen a množství dovezených produktů

1.   U každého produktu a období uvedených v příloze VII části A, pro každý tržní den a původ oznámí členské státy Komisi nejpozději do 12:00 hodin (bruselského času) následujícího pracovního dne:

a)	průměrné reprezentativní ceny produktů dovezených ze třetích zemí a prodaných na dovozních trzích členských států a

b)	celkové množství, které se vztahuje k cenám uvedeným v písmenu a).

Pro účely písmene a) prvního pododstavce členské státy oznámí Komisi dovozní trhy, které považují za reprezentativní a které zahrnují Londýn, Milán, Perpignan a Rungis.

Jestliže je celkové množství uvedené v prvním pododstavci písm. b) nižší než deset tun, příslušné ceny se Komisi neoznamují.

2.   Ceny uvedené v odst. 1 prvním pododstavci písm. a) se zaznamenávají:

a)	u každého z produktů uvedených v příloze VII části A;

b)	u každé z dostupných odrůd a velikostí a

c)	na úrovni dovozce/velkoobchodník nebo velkoobchodník/maloobchodník, nejsou-li k dispozici ceny na úrovni dovozce/velkoobchodník.

Z těchto cen se odečtou tyto částky:

a)	obchodní rozpětí ve výši 15 % pro obchodní centra v Londýně, Milánu a Rungisu a ve výši 8 % pro ostatní obchodní centra a

b)	náklady na dopravu a pojištění v rámci celního území Unie.

Pro náklady na dopravu a pojištění, které je nutno odečíst podle druhého pododstavce, mohou členské státy stanovit standardní částky odpočtu. Tyto standardní částky a metody jejich výpočtu se neprodleně oznámí Komisi.

3.   Pokud jsou ceny zaznamenané v souladu s odstavcem 2 zjištěny na úrovni velkoobchodník/maloobchodník, nejprve se sníží o:

a)	částku rovnající se 9 % s ohledem na obchodní rozpětí velkoobchodníka a

b)	o částku rovnající se 0,7245 EUR na 100 kg s ohledem na náklady na manipulaci a daně a poplatky na trhu.

4.   U produktů uvedených v příloze VII části A, na které se vztahuje zvláštní obchodní norma, se za reprezentativní považují tyto ceny:

a)	ceny produktů I. třídy jakosti, kdy množství v této třídě představují alespoň 50 % z celkového množství na trhu;

b)	ceny produktů I. a II třídy jakosti za předpokladu, že množství v uvedených třídách představují alespoň 50 % z celkového množství na trhu;

c)	ceny produktů II. třídy jakosti, nejsou-li produkty I. třídy jakosti k dispozici, pokud není rozhodnuto, že se na ně použije vyrovnávací koeficient, nejsou obvykle uváděny na trh v I. třídě jakosti v důsledku jejich jakostních znaků.

Vyrovnávací koeficient uvedený v prvním pododstavci písm. c) se použije po odečtení částek uvedených v odstavci 2.

U produktů uvedených v příloze VII části A, na které se nevztahuje zvláštní obchodní norma, se za reprezentativní považují ceny produktů splňujících všeobecnou obchodní normu.

Článek 75

Základ vstupní ceny

1.   Pro účely čl. 181 odst. 1 nařízení (EU) č. 1308/2013 jsou produkty odvětví ovoce a zeleniny a odvětví výrobků z ovoce a zeleniny stanovené v uvedeném článku produkty uvedené v příloze VII tohoto nařízení.

2.   Pokud se celní hodnota produktů uvedených v příloze VII části A určí podle hodnoty transakce uvedené v článku 70 nařízení (EU) č. 952/2013 a tato celní hodnota je vyšší o více než 8 % než paušální částka vypočtená Komisí jako paušální dovozní hodnota v době přijetí prohlášení o propuštění produktů do volného oběhu, musí dovozce složit záruku podle článku 148 prováděcího nařízení Komise (EU) 2015/2447 (15). Pro tento účel se částka dovozního cla, které mohou produkty uvedené v příloze VII části A tohoto nařízení podléhat, rovná částce dlužného cla, pokud byl dotčený produkt zařazen na základě dotyčné paušální dovozní hodnoty.

První pododstavec se nepoužije, pokud je paušální dovozní hodnota vyšší než vstupní ceny uvedené v příloze I části třetí oddílu I příloze 2 nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 (16) nebo pokud deklarant žádá o okamžité zaúčtování částky cla, která může být pro zboží nakonec vyměřena namísto poskytnutí záruky.

3.   Pokud se celní hodnota produktů uvedených v příloze VII části A vypočte podle čl. 74 odst. 2 písm. c) nařízení (EU) č. 952/2013, odečte se clo podle čl. 38 odst. 1 prováděcího nařízení (EU) 2017/892. V uvedeném případě dovozce poskytne záruku, která se rovná výši cla, které by zaplatil, kdyby byly produkty zařazeny na základě platné paušální dovozní hodnoty.

4.   Celní hodnota zboží dováženého do komisního prodeje je určena přímo podle čl. 74 odst. 2 písm. c) nařízení (EU) č. 952/2013 a pro tento účel se použije paušální dovozní hodnota vypočtená v souladu s článkem 38 prováděcího nařízení (EU) 2017/892 během platných lhůt.

5.   Dovozce má jeden měsíc od data prodeje dotčených produktů, s výhradou maximální lhůty čtyř měsíců ode dne přijetí prohlášení o propuštění do volného oběhu, na to, aby prokázal, že šarže byla prodána za podmínek potvrzujících správnost cen uvedených v článku 70 nařízení (EU) č. 952/2013, nebo aby určil celní hodnotu uvedenou v čl. 74 odst. 2 písm. c) uvedeného nařízení.

Nedodržení jednoho z těchto konečných termínů má za následek propadnutí poskytnuté záruky, aniž je dotčeno použití odstavce 6.

Poskytnutá záruka se uvolní v tom rozsahu, ve kterém je celním orgánům poskytnut uspokojivý důkaz o podmínkách odbytu. V opačném případě záruka propadá na zaplacení dovozních cel.

Aby dovozce prokázal, že šarže byla prodána za podmínek stanovených v prvním pododstavci, předloží kromě faktury veškeré doklady nezbytné pro provádění příslušných celních kontrol v souvislosti s prodejem a odbytem jednotlivých produktů dotyčné šarže, včetně dokladů týkajících se dopravy, pojištění, manipulace a skladování šarže.

Pokud obchodní normy uvedené v článku 3 prováděcího nařízení (EU) č. 543/2011 vyžadují, aby byla na obalu uvedena odrůda produktu nebo druh ovoce a zeleniny, je třeba uvést odrůdu produktu nebo druh ovoce a zeleniny, jež tvoří součást šarže, v dokladech o dopravě, na fakturách a ve vydacím listu.

6.   Lhůtu čtyř měsíců uvedenou v odstavci 5 prvním pododstavci mohou příslušné orgány členského státu na základě řádně zdůvodněné žádosti dovozce prodloužit maximálně o tři měsíce.

Pokud příslušné orgány členských států při kontrole zjistí, že nebyly splněny požadavky tohoto článku, vymáhají dlužné clo podle článku 105 nařízení (EU) č. 952/2013. Do částky vymahatelného cla nebo částky, kterou ještě zbývá uhradit, se započítá také úrok ode dne propuštění zboží do volného oběhu až do dne úhrady. Použije se úroková sazba platná pro úhradu pohledávek podle vnitrostátního práva.

HLAVA IV

OBECNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 76

Vnitrostátní sankce

Aniž jsou dotčeny sankce stanovené v nařízení (EU) č. 1306/2013, nařízení (EU) č. 1308/2013, tomto nařízení nebo prováděcím nařízení (EU) 2017/892, členské státy uplatní sankce na vnitrostátní úrovni v důsledku nesrovnalostí ve vztahu k požadavkům stanoveným v uvedených nařízeních, včetně organizací producentů, kteří neprovádějí operační program. Uvedené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující, aby poskytovaly odpovídající ochranu finančních zájmů Unie.

Článek 77

Oznámení

1.   Členské státy určí jeden příslušný orgán nebo subjekt odpovědný za plnění oznamovací povinnosti ohledně:

a)	seskupení producentů, organizací producentů, sdružení organizací producentů a mezioborových organizací podle článku 54;

b)	produkčních cen ovoce a zeleniny na vnitřním trhu podle článku 55;

c)	cen a množství produktů dovezených ze třetích zemí a prodaných na reprezentativních dovozních trzích uvedených v článku 74;

d)	dovážených objemů produktů uvolněných do volného oběhu podle článku 39 prováděcího nařízení (EU) 2017/892.

2.   Členské státy oznámí Komisi, které příslušné orgány nebo subjekty určily, a kontakty na ně, včetně veškerých změn těchto údajů.

Seznam určených orgánů nebo subjektů, včetně jejich názvů a adres, se zpřístupní členským státům a veřejnosti všemi vhodnými prostředky za pomoci informačních systémů zavedených Komisí, včetně zveřejnění na internetu.

3.   Oznámení uvedená v tomto nařízení a v prováděcím nařízení (EU) 2017/892 se provádějí v souladu s nařízením Komise (ES) č. 792/2009 (17).

4.   Jestliže členský stát nepředloží oznámení v souladu s požadavky nařízení (EU) č. 1308/2013, tohoto nařízení nebo prováděcího nařízení (EU) 2017/892 nebo pokud se oznámení zdá být nesprávné s ohledem na objektivní skutečnosti známé Komisi, může Komise částečně nebo zcela pozastavit měsíční platby uvedené v článku 17 nařízení (EU) č. 1306/2013, pokud jde o odvětví ovoce a zeleniny, a to až do doby, kdy je oznámení předloženo správně.

Článek 78

Oznámení o vyšší moci

Pro účely čl. 59 odst. 7 a čl. 64 odst. 2 písm. a) nařízení (EU) č. 1306/2013 se případy vyšší moci oznamují příslušnému orgánu členského státu včetně příslušných důkazů uspokojivě doložených uvedenému orgánu, a to do 30 pracovních dnů ode dne, kdy k případu vyšší moci došlo.

Článek 79

Změna prováděcího nařízení (EU) č. 543/2011

Prováděcí nařízení (EU) č. 543/2011 se mění takto:

1)	článek 2 se zrušuje.

2)	články 19 až 35 se zrušují;

3)	články 50 až 148 se zrušují;

4)	přílohy VI až XVIII se zrušují.

Článek 80

Přechodná ustanovení

1.   Aniž je dotčen článek 34 na žádost organizace producentů nebo sdružení organizací producentů může operační program schválený podle prováděcího nařízení (EU) č. 543/2011:

a)	pokračovat až do svého ukončení za podmínek platných podle prováděcího nařízení (EU) č. 543/2011;

b)	být změněn tak, aby splňoval požadavky nařízení (EU) č. 1308/2013, tohoto nařízení a prováděcího nařízení (EU) 2017/892, nebo

c)	být nahrazen novým operačním programem schváleným podle nařízení (EU) č. 1308/2013, tohoto nařízení a prováděcího nařízení (EU) 2017/892.

2.   Odchylně od článku 23 se strop pro finanční podporu Unie pro rok 2017 vypočte podle prováděcího nařízení (EU) č. 543/2011.

3.   Pokud jde o seskupení producentů vytvořená podle článku 125e nařízení (ES) č. 1234/2007, zrušená ustanovení prováděcího nařízení (EU) č. 543/2011 uvedená v článku 79 tohoto nařízení se nadále uplatňují do doby, dokud uvedená seskupení producentů nebudou uznána jako organizace producentů nebo dokud dotyčný členský stát nezíská zpět podporu vyplacenou podle čl. 116 odst. 2 prováděcího nařízení (EU) č. 543/2011.

Článek 81

Vstup v platnost a použitelnost

Toto nařízení vstupuje v platnost sedmým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

---

(1)  Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 671.

(2)  Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 549.

(3)  Nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 ze dne 22. října 2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty (jednotné nařízení o společné organizaci trhů) (Úř. věst. L 299, 16.11.2007, s. 1).

(4)  Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 543/2011 ze dne 7. června 2011, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 pro odvětví ovoce a zeleniny a odvětví výrobků z ovoce a zeleniny (Úř. věst. L 157, 15.6.2011, s. 1).

(5)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1305/2013 ze dne 17. prosince 2013 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 487).

(6)  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/892 ze dne 13. března 2017, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013, pokud jde o odvětví ovoce a zeleniny a odvětví výrobků z ovoce a zeleniny (viz strana 57 v tomto čísle Úředního věstníku).

(7)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1307/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví pravidla pro přímé platby zemědělcům v režimech podpory v rámci společné zemědělské politiky a kterým se zrušují nařízení Rady (ES) č. 637/2008 a nařízení Rady (ES) č. 73/2009 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 608).

(8)  Nařízení Rady (ES) č. 834/2007 ze dne 28. června 2007 o ekologické produkci a označování ekologických produktů a o zrušení nařízení (EHS) č. 2092/91 (Úř. věst. L 189, 20.7.2007, s. 1).

(9)  Nařízení Komise (EU) č. 702/2014 ze dne 25. června 2014, kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie prohlašují určité kategorie podpory v odvětvích zemědělství a lesnictví a ve venkovských oblastech za slučitelné s vnitřním trhem (Úř. věst. L 193, 1.7.2014, s. 1).

(10)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1144/2014 ze dne 22. října 2014 o informačních a propagačních opatřeních na podporu zemědělských produktů na vnitřním trhu a ve třetích zemích a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 3/2008 (Úř. věst. L 317, 4.11.2014, s. 56).

(11)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 ze dne 17. prosince 2013 o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 320).

(12)  Směrnice Rady 2000/29/ES ze dne 8. května 2000 o ochranných opatřeních proti zavlékání organismů škodlivých rostlinám nebo rostlinným produktům do Společenství a proti jejich rozšiřování na území Společenství (Úř. věst. L 169, 10.7.2000, s. 1).

(13)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 138/2004 ze dne 5. prosince 2003 o souhrnném zemědělském účtu ve Společenství (Úř. věst. L 33, 5.2.2004, s. 1).

(14)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 ze dne 9. října 2013, kterým se stanoví celní kodex Unie (Úř. věst. L 269, 10.10.2013, s. 1).

(15)  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/2447 ze dne 24. listopadu 2015, kterým se stanoví prováděcí pravidla k některým ustanovením nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013, kterým se stanoví celní kodex Unie (Úř. věst. L 343, 29.12.2015, s. 558).

(16)  Nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku (Úř. věst. L 256, 7.9.1987, s. 1).

(17)  Nařízení Komise (ES) č. 792/2009 ze dne 31. srpna 2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla pro předávání informací a dokumentů členskými státy Komisi v rámci provádění společné organizace trhů, režimu přímých plateb, propagace zemědělských produktů a režimů platných pro nejvzdálenější regiony a menší ostrovy v Egejském moři (Úř. věst. L 228, 1.9.2009. s. 3).

---

---

---

---

---

---

---

---