Help Print this page 

Document 32017L0853

Title and reference
Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/853 ze dne 17. května 2017, kterou se mění směrnice Rady 91/477/EHS o kontrole nabývání a držení zbraní (Text s významem pro EHP. )

OJ L 137, 24.5.2017, p. 22–39 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, GA, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2017/853/oj
Languages, formats and link to OJ
BG ES CS DA DE ET EL EN FR GA HR IT LV LT HU MT NL PL PT RO SK SL FI SV
HTML html BG html ES html CS html DA html DE html ET html EL html EN html FR html GA html HR html IT html LV html LT html HU html MT html NL html PL html PT html RO html SK html SL html FI html SV
PDF pdf BG pdf ES pdf CS pdf DA pdf DE pdf ET pdf EL pdf EN pdf FR pdf GA pdf HR pdf IT pdf LV pdf LT pdf HU pdf MT pdf NL pdf PL pdf PT pdf RO pdf SK pdf SL pdf FI pdf SV
Official Journal Display Official Journal Display Official Journal Display Official Journal Display Official Journal Display Official Journal Display Official Journal Display Official Journal Display Official Journal Display Official Journal Display Official Journal Display Official Journal Display Official Journal Display Official Journal Display Official Journal Display Official Journal Display Official Journal Display Official Journal Display Official Journal Display Official Journal Display Official Journal Display Official Journal Display Official Journal Display Official Journal Display Official Journal
 To see if this document has been published in an e-OJ with legal value, click on the icon above (For OJs published before 1st July 2013, only the paper version has legal value).
Multilingual display
Text

24.5.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 137/22


SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2017/853

ze dne 17. května 2017,

kterou se mění směrnice Rady 91/477/EHS o kontrole nabývání a držení zbraní

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 114 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),

v souladu s řádným legislativním postupem (2),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Směrnice Rady 91/477/EHS (3) zavedla doprovodné opatření k vnitřnímu trhu. Vytvořila rovnováhu mezi závazkem zajistit určitou volnost pohybu pro některé palné zbraně a jejich hlavní části v Unii na jedné straně a nutností kontroly této volnosti prostřednictvím určitých bezpečnostních záruk vhodných pro tyto výrobky na straně druhé.

(2)

Některé aspekty směrnice 91/477/EHS je třeba přiměřeným způsobem dále zlepšit s cílem zamezit zneužívání palných zbraní pro trestnou činnost a s ohledem na nedávné teroristické činy. V této souvislosti vyzvala Komise ve svém sdělení ze dne 28. dubna 2015 o Evropském programu pro bezpečnost k revizi uvedené směrnice a ke společnému přístupu ke znehodnocování palných zbraní, aby se zabránilo uschopnění znehodnocených palných zbraní ke střelbě a jejich využití pachateli trestné činnosti.

(3)

Jsou-li palné zbraně zákonně nabyty a drženy v souladu se směrnicí 91/477/EHS, měly by se použít vnitrostátní předpisy týkající se nošení zbraní, lovu nebo sportovní střelby.

(4)

Pro účely směrnice 91/477/EHS by se měla definice zprostředkovatele vztahovat na jakoukoli fyzickou či právnickou osobu, včetně partnerství, a pojem „dodávka“ by měl být chápán tak, že zahrnuje zapůjčení a leasing. Jelikož zprostředkovatelé poskytují služby podobné těm, které poskytují podnikatelé v oboru zbraní, měla by se na ně směrnice 91/477/EHS rovněž vztahovat, pokud jde o povinnosti podnikatelů v oboru zbraní, které se týkají činností zprostředkovatelů, a to v míře, do níž jsou schopni tyto povinnosti plnit, a pokud pro stejnou transakci neplní tyto povinnosti podnikatel v oboru zbraní.

(5)

Činnosti podnikatele v oboru zbraní zahrnují nejen výrobu, ale i úpravy nebo přeměnu palných zbraní, jejich hlavních částí a střeliva, jako je například zkrácení kompletní palné zbraně, které vedou ke změně jejich kategorie nebo podkategorie. Ryze soukromé, nekomerční činnosti, jako například ruční nabíjení a přebíjení střeliva z komponentů střeliva pro vlastní potřebu nebo úpravy palných zbraní nebo jejich hlavních částí vlastněných dotčenou osobou, jako jsou změny pažby či mířidel nebo údržba kvůli opotřebení hlavních částí, by se neměly považovat za činnosti, k jejichž provedení by měl být oprávněn pouze podnikatel v oboru zbraní.

(6)

Aby byla zvýšena sledovatelnost všech palných zbraní a jejich hlavních částí a aby byl usnadněn jejich volný pohyb, měly by nést všechny palné zbraně a jejich hlavní části jasné, trvalé a jedinečné označení a být registrovány v systémech evidence údajů členských států.

(7)

Záznamy vedené v systémech evidence údajů by měly obsahovat veškeré informace umožňující přiřadit palnou zbraň k jejímu majiteli a měly by obsahovat jméno výrobce nebo značku, zemi nebo místo výroby, druh, značku výrobce, model, ráži a sériové číslo palné zbraně nebo jakékoli jedinečné označení připevněné na rám nebo pouzdro závěru palné zbraně. Hlavní části jiné než rám nebo pouzdro závěru by měly být zaznamenány v systémech evidence údajů v rámci záznamu týkajícího se palné zbraně, k níž patří.

(8)

Aby se zabránilo snadnému odstranění označení a aby se objasnilo, které hlavní části by měly být označením opatřeny, měla by být zavedena společná pravidla Unie týkající se označování. Tato pravidla by měla platit pouze pro palné zbraně nebo jejich hlavní části, které jsou vyrobeny nebo dovezeny do Unie dne 14. září 2018 nebo později, a to při uvádění na trh, zatímco na palné zbraně a součásti vyrobené nebo dovezené do Unie před tímto datem by se měly nadále vztahovat požadavky na označování a registraci podle směrnice 91/477/EHS, které platí až do uvedeného data.

(9)

Vzhledem k nebezpečné povaze a dlouhé životnosti palných zbraní a jejich hlavních částí a s cílem zajistit, aby byly příslušné orgány schopny sledovat palné zbraně a jejich hlavní části pro účely správního a trestního řízení, a vzhledem k vnitrostátním procesním právním předpisům je nezbytné, aby byly záznamy v systémech evidence údajů uchovávány po dobu 30 let od zničení příslušných palných zbraní a jejich hlavních částí. Přístup k těmto záznamům a všem souvisejícím osobním údajům by měly mít pouze příslušné orgány a měl by být povolen pouze po dobu nejvýše deseti let po zničení příslušné palné zbraně nebo jejích hlavních částí pro účely udělení nebo odnětí povolení nebo pro celní řízení, včetně možného uložení správních sankcí, a do 30 let po zničení příslušné palné zbraně nebo jejích hlavních částí, pokud je přístup nutný pro vymáhání trestního práva.

(10)

Efektivní sdílení informací mezi podnikateli v oboru zbraní a zprostředkovateli na jedné straně a příslušnými vnitrostátními orgány na straně druhé je důležité pro účinné fungování systémů evidence údajů. Podnikatelé v oboru zbraní a zprostředkovatelé by proto měli bez zbytečného odkladu podávat informace příslušným vnitrostátním orgánům. S cílem usnadnit podávání informací by měly příslušné vnitrostátní orgány zavést elektronické spojení přístupné pro podnikatele v oboru zbraní a zprostředkovatele, které může zahrnovat podání uvedených informací prostřednictvím e-mailu nebo přímo prostřednictvím databáze nebo jiného registru.

(11)

Pokud jde o povinnost členských států mít zaveden monitorovací systém, aby bylo zajištěno plnění podmínek pro povolení týkající se palných zbraní po celou dobu jeho trvání, měly by členské státy rozhodnout, zda má posouzení zahrnovat předchozí zdravotní či psychologické vyšetření.

(12)

Aniž je dotčeno vnitrostátní právo upravující profesní odpovědnost, mělo by se předpokládat, že posouzení příslušných lékařských nebo psychologických údajů odborným lékařským personálem nebo jinými osobami, které poskytují tyto informace, s sebou pro ně nenese žádnou odpovědnost v případě zneužití palných zbraní držených v souladu se směrnicí 91/477/EHS.

(13)

Pokud nejsou palné zbraně a střelivo bezprostředně pod dohledem, měly by být skladovány bezpečným způsobem. Jsou-li palné zbraně a střelivo skladovány jinde než v trezoru, měly by být skladovány odděleně. Mají-li být palná zbraň a střelivo předány dopravci k přepravě, měl by být za řádný dohled a skladování odpovědný tento dopravce. Kritéria pro náležité skladování a pro bezpečnou přepravu by měla být vymezena vnitrostátním právem, s přihlédnutím k množství a kategorii dotčených palných zbraní a střeliva.

(14)

Směrnice 91/477/EHS by neměla mít vliv na pravidla členských států, která povolují, aby zákonné transakce týkající se palných zbraní, jejich hlavních částí a střeliva probíhaly prostřednictvím zásilkového prodeje, internetu nebo smluv uzavřených na dálku ve smyslu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/83/EU (4), například formou aukčních katalogů on-line nebo inzerátů, telefonu nebo e-mailu. Je však nezbytné, aby bylo možné ověřovat totožnost účastníků takových transakcí a jejich zákonné oprávnění tyto transakce provádět a aby toto ověřování skutečně probíhalo. V případě kupujících je proto vhodné zajistit, aby jejich totožnost a případně jejich povolení k nabytí palné zbraně, její hlavní části nebo střeliva ověřil před dodáním nebo nejpozději v okamžiku dodání podnikatel v oboru zbraní či zprostředkovatel s licencí či povolením nebo orgán veřejné moci či zástupce tohoto orgánu.

(15)

Pro nejnebezpečnější palné zbraně by měla být ve směrnici 91/477/EHS stanovena přísnější pravidla, aby kromě některých omezených a náležitě odůvodněných výjimek nebylo možné tyto palné zbraně nabývat, držet ani s nimi obchodovat. Členské státy by měly v případě porušení těchto pravidel přijmout vhodná opatření, která by mohla zahrnovat zabavení uvedených palných zbraní.

(16)

Členské státy by však měly mít možnost povolovat nabývání a držení zakázaných palných zbraní, hlavních částí a střeliva zařazených do kategorie A, pokud je to nutné ke vzdělávacím a kulturním účelům, včetně filmu a divadla, a i k výzkumným nebo historickým účelům. Takové povolení mohou mimo jiné získat zbrojíři, zkušebny palných zbraní, výrobci, certifikovaní odborníci, forenzní vědečtí pracovníci a v některých případech osoby podílející se na výrobě filmových nebo televizních záznamů. Členské státy by měly mít rovněž možnost povolit jednotlivcům nabývat a držet jinak zakázané palné zbraně, jejich hlavní části a střelivo zařazené do kategorie A za účelem národní obrany, jako například v rámci dobrovolného vojenského výcviku poskytovaného podle vnitrostátního práva.

(17)

Členské státy by měly mít možnost udělovat v případě potřeby povolení k nabývání a držení zakázaných palných zbraní, jejich hlavních částí a střeliva zařazených do kategorie A uznaným muzeím a sběratelům pro historické, kulturní, vědecké, technické, vzdělávací nebo památkové účely, jestliže tato muzea a tito sběratelé před udělením povolení prokáží, že přijali potřebná opatření, aby zabránili riziku pro veřejnou bezpečnost nebo veřejný pořádek, mimo jiné prostřednictvím náležitého skladování. Každé takové povolení by mělo zohledňovat a odrážet konkrétní situaci, včetně povahy sbírky a jejího účelu, a členské státy by měly mít zaveden systém pro monitorování sběratelů a sbírek.

(18)

Podnikatelům v oboru zbraní a zprostředkovatelům by nemělo být bráněno v nakládání s palnými zbraněmi, jejich hlavními částmi a střelivem zařazenými do kategorie A, pokud je nabytí a držení těchto palných zbraní, jejich hlavních částí a střeliva výjimečně povoleno, v případech, kdy je takové nakládání nutné pro účely znehodnocení nebo přeměny, nebo v jiných případech povolených v souladu se směrnicí 91/477/EHS ve znění této směrnice. Rovněž by podnikatelům v oboru zbraní a zprostředkovatelům nemělo být bráněno v nakládání s těmito zbraněmi, jejich hlavními částmi a střelivem v případech, které směrnice 91/477/EHS ve znění této směrnice neupravuje, jako jsou palné zbraně, jejich hlavní části a střelivo určené k vývozu mimo Unii nebo zbraně určené ozbrojeným silám, policii nebo orgánům veřejné moci.

(19)

Podnikatelé v oboru zbraní a zprostředkovatelé by měli mít možnost odmítnout provést jakoukoli podezřelou transakci, jejímž účelem je nabytí kompletních nábojů nebo komponentů střeliva se zalaborovanou zápalkou. Transakci lze považovat za podezřelou, pokud se například jedná o neobvyklé množství pro zamýšlené soukromé použití, kupující zjevně není obeznámen s používáním střeliva nebo trvá na úhradě v hotovosti, přičemž není ochoten prokázat svou totožnost. Podnikatelé v oboru zbraní a zprostředkovatelé by měli mít také možnost ohlásit takové podezřelé transakce příslušným orgánům.

(20)

Riziko přeměny akustických zbraní a dalších druhů zbraní určených ke střelbě nábojkami nebo cvičnými náboji na skutečné palné zbraně je vysoké. Proto je nezbytné řešit problém, kdy jsou při páchání trestných činů využívány takto přeměněné palné zbraně, a to zejména jejich zahrnutím do působnosti směrnice 91/477/EHS. Aby se navíc zabránilo riziku, že poplašné a signální zbraně budou vyráběny způsobem, který umožňuje jejich přeměnu na zbraně k vystřelování hromadné nebo jednotné střely nebo jiného projektilu působením okamžitého uvolnění chemické energie, měla by Komise přijmout technické specifikace, aby bylo zajištěno, že je nelze tímto způsobem přeměnit.

(21)

Vzhledem k vysokému riziku uschopnění nesprávně znehodnocených palných zbraní ke střelbě a v zájmu zvýšení bezpečnosti v celé Unii, by se měla směrnice 91/477/EHS vztahovat i na takové palné zbraně. Měla by být stanovena definice znehodnocených palných zbraní, která odráží obecné zásady znehodnocování palných zbraní stanovené v Protokolu proti nedovolené výrobě střelných zbraní a jejich součástí, dílů a střeliva a obchodování s nimi, který je připojen k rozhodnutí Rady 2014/164/EU (5), jímž se tento protokol provádí do právního rámce Unie.

(22)

Palné zbraně určené pro vojenské použití, jako například AK47 a M16, které umožňují volitelný režim střelby a mohou být ručně přepínány na samočinný nebo samonabíjecí režim palby, by měly být zařazeny jako zbraně kategorie A, a proto by měly být pro civilní použití zakázány. V případě jejich přeměny na samonabíjecí zbraně by měly být zařazeny do kategorie A bodu 6.

(23)

Některé samonabíjecí palné zbraně mohou být snadno přeměněny na samočinné palné zbraně, a tím by mohly představovat hrozbu pro bezpečnost. Dokonce i bez takové přeměny by mohly být některé samonabíjecí palné zbraně velmi nebezpečné, mají-li vysokou kapacitu co do počtu nábojů. Samonabíjecí palné zbraně s neodnímatelným zásobovacím ústrojím umožňujícím střelbu vysokého počtu nábojů a samonabíjecí palné zbraně v kombinaci s vysokokapacitním odnímatelným zásobovacím ústrojím by proto měly být pro civilní použití zakázány. Pouhá možnost nasazení zásobovacího ústrojí s kapacitou více než 10 nábojů do dlouhých palných zbraní a 20 nábojů do krátkých palných zbraní není určující pro kategorizaci palné zbraně do určité kategorie.

(24)

Aniž je dotčeno obnovení povolení v souladu se směrnicí 91/477/EHS, samonabíjecí palné zbraně, které využívají okrajový zápal, včetně zbraní ráže 22 nebo menší, by neměly být zařazeny do kategorie A, pokud nebyly přeměněny ze samočinných palných zbraní.

(25)

Ustanovení směrnice 91/477/EHS týkající se evropského zbrojního pasu jako hlavního dokumentu, který pro svou činnost potřebují sportovní střelci a další osoby oprávněné v souladu s uvedenou směrnicí, by se měla zlepšit, a to vložením odkazu na palné zbraně zařazené do kategorie A do příslušných ustanovení uvedené směrnice, aniž je dotčeno právo členských států uplatňovat přísnější pravidla.

(26)

Na předměty, které mají vzhled palné zbraně („repliky“), avšak jsou vyrobeny tak, aby nemohly být přeměněny k vystřelování hromadné nebo jednotné střely nebo jiného projektilu působením okamžitého uvolnění chemické energie, by se směrnice 91/477/EHS neměla vztahovat.

(27)

Pokud mají členské státy vnitrostátní právní předpisy upravující historické zbraně, směrnice 91/477/EHS se na tyto zbraně nevztahuje. S reprodukcemi historických zbraní se však nepojí stejný historický význam nebo zájem a mohou být vyrobeny za použití moderních postupů, které mohou zlepšit jejich odolnost a přesnost. Na tyto reprodukce by se proto měla vztahovat směrnice 91/477/EHS. Směrnice 91/477/EHS se nepoužije na jiné položky, jako jsou airsoftové zbraně, které neodpovídají definici palné zbraně a nejsou proto upraveny uvedenou směrnicí.

(28)

V zájmu zlepšení fungování výměny informací mezi členskými státy by bylo užitečné, kdyby Komise mohla posoudit nezbytné prvky systému na podporu takové výměny informací obsažených v počítačových systémech evidence údajů, které jsou v členských státech zavedeny, včetně toho, zda lze přístup k takovému systému umožnit všem členským státům. Tento systém může využívat modul systému pro výměnu informací o vnitřním trhu („IMI“), zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1024/2012 (6), zvláště uzpůsobený pro palné zbraně. Taková výměna informací mezi členskými státy by měla probíhat v souladu s pravidly ochrany údajů stanovenými v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 (7). Pokud příslušný orgán potřebuje přístup k záznamům v rejstříku trestů osoby žádající o povolení nabýt nebo držet palnou zbraň, měl by mít tento orgán možnost získat uvedené informace podle rámcového rozhodnutí Rady 2009/315/SVV (8). Posouzení Komise by mohlo být případně doprovázeno legislativním návrhem zohledňujícím stávající nástroje pro výměnu informací.

(29)

Za účelem zajištění náležité výměny informací elektronickými prostředky mezi členskými státy, pokud jde o udělená povolení na převod palných zbraní do jiného členského státu a zamítnutí udělení povolení k nabytí nebo držení palné zbraně, by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o stanovení předpisů, které členským státům umožní vytvořit takový systém výměny informací. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci své přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (9). Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.

(30)

Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení této směrnice by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (10).

(31)

Tato směrnice dodržuje základní lidská práva a ctí zásady uznané zejména Listinou základních práv Evropské unie.

(32)

Na zpracování osobních údajů v rámci směrnice 91/477/EHS by se mělo použít nařízení (EU) 2016/679. Pokud jsou osobní údaje shromažďované podle směrnice 91/477/EHS zpracovávány pro účely prevence, vyšetřování, odhalování či stíhání trestných činů nebo výkonu trestů, měly by orgány, jež tyto údaje zpracovávají, dodržovat pravidla přijatá podle směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/680 (11).

(33)

Jelikož cílů této směrnice nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jich, z důvodu rozsahu a účinků akce může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.

(34)

Směrnice 91/477/EHS by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna.

(35)

Pokud jde o Island a Norsko, rozvíjí tato směrnice a směrnice 91/477/EHS ta ustanovení schengenského acquis ve smyslu Dohody uzavřené mezi Radou Evropské unie a Islandskou republikou a Norským královstvím o přidružení těchto dvou států k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis  (12), která spadají do oblastí uvedených v článku 1 rozhodnutí Rady 1999/437/ES (13).

(36)

Pokud jde o Švýcarsko, rozvíjí tato směrnice a směrnice 91/477/EHS ta ustanovení schengenského acquis ve smyslu Dohody mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis  (14), která spadají do oblastí uvedených v článku 1 rozhodnutí 1999/437/ES ve spojení s článkem 3 rozhodnutí Rady 2008/146/ES (15).

(37)

Pokud jde o Lichtenštejnsko, rozvíjí tato směrnice a směrnice 91/477/EHS ta ustanovení schengenského acquis ve smyslu Protokolu mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím, Švýcarskou konfederací a Lichtenštejnským knížectvím o přistoupení Lichtenštejnského knížectví k Dohodě mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis  (16), která spadají do oblastí uvedených v článku 1 rozhodnutí 1999/437/ES ve spojení s článkem 3 rozhodnutí Rady 2011/350/EU (17),

PŘIJALY TUTO SMĚRNICI:

Článek 1

Směrnice 91/477/EHS se mění takto:

1)

Článek 1 se nahrazuje tímto:

„Článek 1

1.   Pro účely této směrnice se rozumí:

1)

„palnou zbraní“ jakákoli ruční zbraň s hlavní, která vystřeluje nebo je konstruována či může být přeměněna tak, aby vystřelovala hromadnou nebo jednotnou střelu nebo jiný projektil působením okamžitého uvolnění chemické energie, není-li z této definice vyloučena z některého z důvodů uvedených v části III přílohy I. Palné zbraně jsou zařazeny do kategorií podle části II přílohy I.

Zbraň lze uschopnit k vystřelování hromadné nebo jednotné střely nebo jiného projektilu působením okamžitého uvolnění chemické energie, jestliže:

a)

má vzhled palné zbraně, a

b)

v důsledku své konstrukce nebo materiálu, z něhož je vyrobena, může být uschopněna ke střelbě;

2)

„hlavní částí“ hlaveň, rám, pouzdro závěru, případně včetně horního i dolního pouzdra závěru, závěr, nábojový válec revolveru, závorník nebo závěrový blok, které se, jako oddělené předměty, zahrnují do kategorie těch palných zbraní, kterých jsou nebo mají být součástí;

3)

„střelivem“ kompletní náboj nebo jeho komponenty, jako jsou nábojnice, zápalky, výmetné náplně nebo projektily, které se používají v palných zbraních, za podmínky, že tyto komponenty samotné podléhají v dotčeném členském státě povolení;

4)

„poplašnými a signálními zbraněmi“ zařízení s držákem nábojnic, která jsou určena pouze ke střelbě s využitím nábojek nebo cvičných nábojů, dráždivých látek, jiných účinných látek nebo pyrotechnických signálních nábojů a nemohou být přeměněna tak, aby vystřelovala hromadnou nebo jednotnou střelu nebo jiný projektil působením okamžitého uvolnění chemické energie;

5)

„salutními a akustickými zbraněmi“ palné zbraně zvlášť přeměněné ke střelbě pouze s využitím nábojek nebo cvičných nábojů, pro použití například při divadelních představeních, fotografování, při filmových a televizních záznamech, rekonstrukcích historických událostí, přehlídkách, sportovních akcích a výcviku;

6)

„znehodnocenými palnými zbraněmi“ palné zbraně, které byly učiněny trvale nepoužitelnými, přičemž je zajištěno, že všechny hlavní části palné zbraně jsou trvale nepoužitelné a není možné je odstranit, nahradit nebo upravit tak, aby mohla být palná zbraň jakkoli uschopněna ke střelbě;

7)

„muzeem“ stálá instituce působící v zájmu společnosti a jejího rozvoje, přístupná veřejnosti, která nabývá, konzervuje, zkoumá a vystavuje palné zbraně, jejich hlavní části nebo střelivo pro historické, kulturní, vědecké, technické, vzdělávací, památkové a rekreační účely a byla jako taková uznána členským státem;

8)

„sběratelem“ každá fyzická nebo právnická osoba, která se věnuje shromažďování a konzervaci palných zbraní, jejich hlavních částí nebo střeliva pro historické, kulturní, vědecké, technické, vzdělávací nebo památkové účely a byla jako taková uznána členským státem;

9)

„podnikatelem v oboru zbraní“ fyzická nebo právnická osoba, jejíž podnikatelskou činnost zcela nebo zčásti tvoří kterákoli z těchto činností:

a)

výroba palných zbraní nebo jejich hlavních částí, obchodování s nimi, jejich výměna, půjčování, opravy, úpravy nebo přeměna;

b)

výroba střeliva, obchodování s ním, jeho výměna, úprava nebo přeměna;

10)

„zprostředkovatelem“ každá fyzická nebo právnická osoba kromě podnikatele v oboru zbraní, jejíž obchodní a podnikatelskou činnost zcela nebo zčásti tvoří kterákoli z těchto činností:

a)

sjednávání nebo organizace transakcí týkajících se nákupu, prodeje nebo dodávek palných zbraní, jejich hlavních částí nebo střeliva;

b)

organizace převodu palných zbraní, jejich hlavních částí nebo střeliva uvnitř členského státu nebo z jednoho členského státu do jiného členského státu, z členského státu do třetí země nebo ze třetí země do členského státu;

11)

„nedovolenou výrobou“ výroba nebo montáž palných zbraní, jejich hlavních částí a střeliva:

a)

z jakékoli hlavní části těchto palných zbraní, které jsou předmětem nedovoleného obchodování;

b)

bez povolení vydaného v souladu s článkem 4 příslušným orgánem členského státu, ve kterém výroba nebo montáž probíhá, nebo

c)

bez označení palných zbraní v okamžiku jejich výroby v souladu s článkem 4;

12)

„nedovoleným obchodováním“ nabývání, prodej, dodávání, přeprava nebo převod palných zbraní, jejich hlavních částí nebo střeliva z území jednoho členského státu nebo přes jeho území na území jiného členského státu, pokud to některý z dotčených členských států nepovoluje v souladu s touto směrnicí nebo pokud palné zbraně, jejich hlavní části nebo střelivo nejsou označeny v souladu s článkem 4;

13)

„sledováním“ systematické sledování palných zbraní a tam, kde je to možné, jejich hlavních částí a střeliva od výrobce ke kupujícímu za účelem pomoci příslušným orgánům členských států zjistit, vyšetřit a analyzovat nedovolenou výrobu a nedovolené obchodování.

2.   Pro účely této směrnice se má za to, že osoba má bydliště v té zemi, která je uvedena v adrese zapsané v úředním dokladu prokazujícím bydliště, zejména v cestovním pasu nebo vnitrostátním průkazu totožnosti, který se při kontrole nabývání nebo držení zbraně předkládá příslušným orgánům členského státu nebo podnikateli v oboru zbraní či zprostředkovateli. Pokud není adresa osoby uvedena v jejím cestovním pasu či vnitrostátním průkazu totožnosti, země bydliště se určí na základě jiného úředního dokladu o bydlišti uznávaného příslušným členským státem.

3.   „Evropský zbrojní pas“ je doklad, který vydávají příslušné orgány členského státu na žádost osoby, která se v souladu se zákonem stane držitelem a uživatelem palné zbraně. Doba jeho platnosti činí nejvýše pět let a může být prodloužena a evropský zbrojní pas obsahuje informace stanovené v příloze II. Evropský zbrojní pas je nepřenosný doklad, v němž je uvedena palná zbraň nebo palné zbraně, které drží a užívá držitel zbrojního pasu. Uživatel palné zbraně musí mít evropský zbrojní pas stále ve svém držení a v tomto pasu se vyznačují změny držení nebo charakteristiky palné zbraně, jakož i ztráta nebo krádež palné zbraně.“

2)

Článek 2 se nahrazuje tímto:

„Článek 2

1.   Touto směrnicí není dotčeno použití vnitrostátních předpisů týkajících se nošení zbraní, lovu nebo sportovní střelby za použití zbraní zákonně nabytých a držených v souladu s touto směrnicí.

2.   Tato směrnice se nevztahuje na nabývání nebo držení palných zbraní a střeliva v souladu s vnitrostátními předpisy ozbrojenými silami, policií nebo orgány veřejné moci. Rovněž se nevztahuje na transfery, které upravuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/43/ES (*1)

(*1)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/43/ES ze dne 6. května 2009 o zjednodušení podmínek transferů produktů pro obranné účely uvnitř Společenství (Úř. věst. L 146, 10.6.2009, s. 1).“"

3)

Článek 4 se mění takto:

a)

odstavce 1, 2 a 3 se nahrazují tímto:

„1.   Pokud jde o palné zbraně vyrobené nebo dovezené do Unie dne 14. září 2018 nebo později, zajistí členské státy, aby veškeré palné zbraně nebo hlavní části, které jsou uváděny na trh, byly:

a)

neprodleně po vyrobení a nejpozději před uvedením na trh nebo neprodleně po dovozu do Unie opatřeny jasným, trvalým a jedinečným označením, a

b)

neprodleně po vyrobení a nejpozději před uvedením na trh, nebo neprodleně po dovozu do Unie registrovány v souladu s touto směrnicí.

2.   Jedinečné označení uvedené v odst. 1 písm. a) obsahuje jméno výrobce nebo značku, zemi nebo místo výroby, sériové číslo a rok výroby (pokud není součástí sériového čísla) a případně model. Tím není dotčeno připojení obchodní značky výrobce. Je-li hlavní část příliš malá na to, aby byla označena v souladu s tímto článkem, označí se alespoň výrobním číslem nebo alfanumerickým nebo digitálním kódem.

Požadavky týkající se označování palných zbraní nebo jejich hlavních částí, které mají zvláštní historický význam, se stanoví v souladu s vnitrostátními právními předpisy.

Členské státy zajistí, aby každé jednotlivé základní balení kompletního střeliva bylo označeno tak, aby označení uvádělo jméno výrobce, identifikační číslo série (šarže), ráži a druh střeliva.

Pro účely odstavce 1 a tohoto odstavce se mohou členské státy rozhodnout uplatnit ustanovení Úmluvy o vzájemném uznávání zkušebních značek na ručních palných zbraních ze dne 1. července 1969.

Členské státy dále zajistí, aby v okamžiku převodu palných zbraní nebo jejich hlavních částí z vládních zásob na trvalé civilní použití nesly zbraně jednoznačné označení, jak je stanoveno v odstavci 1, aby bylo možno zjistit subjekt provádějící tento převod.

2a.   Komise přijme prováděcí akty, jimiž stanoví technické specifikace pro označení. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 13b odst. 2.

3.   Každý členský stát zavede systém regulace činnosti podnikatelů v oboru zbraní a zprostředkovatelů. Takové systémy musí zahrnovat alespoň tato opatření:

a)

registraci podnikatelů v oboru zbraní a zprostředkovatelů působících na území dotčeného členského státu;

b)

udělování licencí nebo povolení k provozování činnosti podnikatele v oboru zbraní a zprostředkovatele na území dotčeného členského státu;

c)

kontrolu osobní a odborné bezúhonnosti a příslušné způsobilosti dotčeného podnikatele v oboru zbraní nebo zprostředkovatele. Jedná-li se o právnickou osobu, provede se kontrola této právnické osoby a osob, které podnik řídí.“;

b)

odstavec 4 se mění takto:

i)

v prvním pododstavci se druhá věta nahrazuje tímto:

„V tomto systému evidence údajů se zaznamenávají veškeré informace týkající se palných zbraní, které jsou nezbytné ke sledování a identifikaci těchto palných zbraní, včetně informací o:

a)

druhu, značce výrobce, modelu, ráži a sériovém čísle každé palné zbraně a označení na rámu nebo pouzdru závěru jako jedinečném označení v souladu s odstavcem 1, které slouží jako jedinečný identifikátor každé palné zbraně;

b)

sériovém čísle nebo jedinečném označení připevněném na hlavních částech, pokud se liší od označení na rámu nebo pouzdru závěru palné zbraně;

c)

jménech a adresách dodavatelů a osob nabývajících nebo držících palnou zbraň, spolu s příslušným datem nebo daty, a

d)

veškerých přeměnách nebo úpravách palné zbraně vedoucích ke změně její kategorie či podkategorie, včetně jejího oficiálně osvědčeného znehodnocení či zničení a příslušném datu nebo datech.

Členské státy zajistí, aby záznam o palných zbraních a jejich hlavních částech včetně souvisejících osobních údajů byl uchováván příslušnými orgány v systémech evidence údajů po dobu 30 let od zničení dotčených palných zbraní nebo hlavních částí.

Záznamy o palných zbraních a jejich hlavních částech uvedené v prvním pododstavci tohoto odstavce a příslušné osobní údaje jsou přístupné:

a)

orgánům příslušným pro udělování či odnětí povolení podle článku 6 nebo 7 nebo orgánům příslušným pro celní řízení, a to po dobu 10 let od zničení dotčené palné zbraně nebo jejích hlavních částí, a

b)

orgánům příslušným pro prevenci, vyšetřování, odhalování či stíhání trestných činů nebo pro výkon trestů, a to po dobu 30 let od zničení dotčené palné zbraně nebo jejích hlavních částí.

Členské státy zajistí, aby byly osobní údaje po uplynutí lhůt stanovených ve druhém a třetím pododstavci ze systémů evidence údajů vymazány. Tím nejsou dotčeny případy, kdy byly konkrétní osobní údaje předány orgánu příslušnému pro prevenci, vyšetřování, odhalování či stíhání trestných činů nebo pro výkon trestů a jsou užívány v tomto specifickém kontextu nebo jiným orgánům příslušným ke srovnatelnému účelu podle vnitrostátního práva. V těchto případech se zpracování takových údajů příslušnými orgány řídí vnitrostátním právem dotčeného členského státu v plném souladu s právem Unie, zejména pokud jde o ochranu údajů.“,

ii)

druhý pododstavec se nahrazuje tímto:

„Podnikatelé v oboru zbraní a zprostředkovatelé musí po celou dobu své činnosti vést evidenci, v níž je zaznamenána každá palná zbraň a každá hlavní část, na niž se vztahuje tato směrnice, její vstupy a výstupy, spolu s údaji, které umožní identifikaci a sledování dotčené palné zbraně nebo její hlavní části, zejména druh, značka výrobce, model, ráže a sériové číslo a jména a adresy dodavatelů a osob, které ji nabývají.

Po ukončení činnosti předají podnikatelé v oboru zbraní a zprostředkovatelé tuto evidenci vnitrostátním orgánům příslušným pro systémy evidence údajů stanovené v prvním pododstavci.

Členské státy zajistí, aby podnikatelé v oboru zbraní a zprostředkovatelé, kteří jsou usazeni na jejich území, předložili bez zbytečného prodlení hlášení o transakcích zahrnujících palné zbraně nebo jejich hlavní části příslušným vnitrostátním orgánům, aby podnikatelé v oboru zbraní a zprostředkovatelé měli elektronické spojení s těmito orgány pro tyto ohlašovací účely a aby aktualizace systémů evidence údajů proběhla okamžitě po obdržení informací o takových transakcích.“;

c)

odstavec 5 se nahrazuje tímto:

„5.   Členské státy zajistí, aby všechny palné zbraně mohly být kdykoliv přiřazeny ke svému majiteli.“

4)

Článek 4a se nahrazuje tímto:

„Článek 4a

Aniž je dotčen článek 3, povolí členské státy nabývání a držení palných zbraní pouze osobám, které obdržely licenci nebo, v případě palných zbraní zařazených do kategorie C, které mají k nabývání a držení takových palných zbraní zvláštní povolení v souladu s vnitrostátním právem.“

5)

Článek 4b se zrušuje.

6)

Články 5 a 6 se nahrazují tímto:

„Článek 5

1.   Aniž je dotčen článek 3, povolí členské státy nabývání a držení palných zbraní pouze osobám, které pro to mají řádný důvod a které:

a)

dosáhly věku 18 let, s výjimkou nabývání palných zbraní jinak než koupí a jejich držení k loveckým účelům nebo pro sportovní střelbu za předpokladu, že v tomto případě má osoba mladší 18 let povolení rodičů nebo je pod jejich vedením či pod vedením dospělé osoby s platnou licencí k držení palné zbraně či licencí k lovu nebo provádí střelbu v rámci licencovaného či jinak schváleného tréninkového střediska a že rodič nebo dospělá osoba s platnou licencí k držení palné zbraně či licencí k lovu přebírá odpovědnost za náležité skladování podle článku 5a, a

b)

nepředstavují nebezpečí pro sebe ani pro jiné osoby, veřejný pořádek ani veřejnou bezpečnost. Odsouzení za úmyslný násilný trestný čin se považuje za příznak, že takové nebezpečí existuje.

2.   Členské státy mají zaveden monitorovací systém, který mohou provozovat průběžně, nebo periodicky, s cílem zajistit, aby byly po celou dobu trvání povolení plněny podmínky pro povolení stanovené vnitrostátním právem a aby byly mimo jiné zhodnoceny příslušné lékařské a psychologické informace. Konkrétní opatření se stanoví v souladu s vnitrostátním právem.

Pokud již není některá z uvedených podmínek splněna, členské státy příslušné povolení odejmou.

Členské státy mohou osobám s bydlištěm na jejich území zakázat držení palné zbraně nabyté v jiném členském státě, pouze pokud nabytí stejného druhu palné zbraně na svém území zakazují.

3.   Členské státy zajistí, aby bylo povolení nabývat a povolení držet palnou zbraň zařazenou do kategorie B odňato, pokud se zjistí, že osoba, které bylo povolení uděleno, má v držení zásobovací ústrojí, které lze nasadit na samonabíjecí nebo opakovací palné zbraně pro střelivo se středovým zápalem a které:

a)

může pojmout více než 20 nábojů, nebo

b)

v případě dlouhých palných zbraní může pojmout více než 10 nábojů,

ledaže bylo této osobě uděleno povolení podle článku 6 nebo povolení, které bylo potvrzeno, obnoveno nebo prodlouženo podle čl. 7 odst. 4a.

Článek 5a

S cílem minimalizovat riziko, že by k palným zbraním nebo střelivu získaly přístup neoprávněné osoby, stanoví členské státy pravidla pro řádný dohled nad palnými zbraněmi a střelivem a pravidla pro jejich řádné a bezpečné skladování. Palné zbraně a střelivo pro tyto palné zbraně nesmí být snadno společně přístupné. Řádný dohled znamená, že osoba, která má palnou zbraň nebo střelivo v zákonném držení, má nad nimi kontrolu během jejich přepravy a používání. Míra kontroly opatření pro náležité skladování odpovídá množství a kategorii dotčených palných zbraní a střeliva.

Článek 5b

Členské státy zajistí, aby v případech, kdy k nabývání a prodeji palných zbraní, jejich hlavních částí nebo střeliva zařazených do kategorie A, B nebo C dochází prostřednictvím smluv uzavřených na dálku ve smyslu čl. 2 bodu 7 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/83/EU (*2), byla před dodáním nebo nejpozději v okamžiku dodání ověřena totožnost kupce palné zbraně, její hlavní části nebo střeliva, a je-li to vyžadováno, zda má povolení, a to prostřednictvím:

a)

podnikatele v oboru zbraní nebo zprostředkovatele s licencí či povolením, nebo

b)

orgánu veřejné moci či jeho zástupce.

Článek 6

1.   Aniž je dotčen čl. 2 odst. 2, členské státy přijmou veškerá vhodná opatření vedoucí k zákazu nabývání a držení palných zbraní, jejich hlavních částí a střeliva zařazených do kategorie A. Členské státy zajistí, aby tyto palné zbraně, hlavní části a střelivo, které byly drženy protiprávně v rozporu s tímto zákazem, byly zabaveny.

2.   V zájmu ochrany bezpečnosti kritické infrastruktury, obchodní dopravy, konvojů vysoké hodnoty a citlivých prostor, jakož i pro účely národní obrany, vzdělávací, kulturní, výzkumné a historické účely, a aniž je dotčen odstavec 1, mohou příslušné vnitrostátní orgány udělit povolení pro palné zbraně, jejich hlavní části a střelivo zařazené do kategorie A v jednotlivých případech výjimečně a s náležitým odůvodněním, není-li to v rozporu s veřejnou bezpečností a s veřejným pořádkem.

3.   Členské státy se mohou rozhodnout, že v jednotlivých zvláštních případech, výjimečně a s náležitým odůvodněním udělí sběratelům povolení nabývat a držet palné zbraně, jejich hlavní části a střelivo zařazené do kategorie A, a to za přísných bezpečnostních podmínek, včetně prokázání příslušným vnitrostátním orgánům, že jsou zavedena opatření k zamezení veškerým rizikům pro veřejnou bezpečnost nebo veřejný pořádek a že dané palné zbraně, jejich hlavní části a střelivo jsou skladovány při zajištění úrovně bezpečnosti přiměřené rizikům spojeným s přístupem neoprávněné osoby k takovým předmětům.

Členské státy zajistí, aby byli sběratelé, kterým bylo uděleno povolení podle prvního pododstavce tohoto odstavce identifikovatelní v rámci systémů evidence údajů uvedených v článku 4. Sběratelé, kterým bylo takové povolení uděleno, jsou povinni vést evidenci veškerých palných zbraní zařazených do kategorie A ve svém držení, k níž mají příslušné vnitrostátní orgány přístup. Členské státy zavedou náležitý systém monitorování sběratelů, kterým bylo takové povolení uděleno, a zohlední přitom veškeré relevantní faktory.

4.   Členské státy mohou povolit podnikatelům v oboru zbraní a zprostředkovatelům, aby za přísných bezpečnostních podmínek v rámci své profesní činnosti nabývali, vyráběli, znehodnocovali, opravovali, dodávali, převáděli a drželi palné zbraně, jejich hlavní části a střelivo zařazené do kategorie A.

5.   Členské státy mohou povolit muzeím, aby za přísných bezpečnostních podmínek nabývala a držela palné zbraně, jejich hlavní části a střelivo zařazené do kategorie A.

6.   Členské státy mohou povolit sportovním střelcům nabývat a držet samonabíjecí palné zbraně zařazené do kategorie A bodů 6 nebo 7, jsou-li splněny tyto podmínky:

a)

uspokojivé posouzení příslušných informací vyplývajících z uplatňování čl. 5 odst. 2;

b)

předložení dokladu, že dotčený sportovní střelec aktivně trénuje nebo se účastní soutěží ve střelbě uznaných úředně uznanou sportovně střeleckou organizací dotčeného členského státu nebo mezinárodním úředně uznaným sportovně střeleckých svazem, a

c)

předložení osvědčení vydaného úředně uznanou sportovně střeleckou organizací, v němž se potvrzuje, že:

i)

dotčený sportovní střelec je členem střeleckého klubu a během posledních 12 měsíců v něm sportovní střelbu pravidelně trénoval a

ii)

dotčená palná zbraň splňuje specifikace požadované pro střeleckou disciplínu uznanou mezinárodním úředně uznaným sportovně střeleckým svazem.

Členské státy, které mají vojenský systém založený na branné povinnosti a které po dobu posledních 50 let uplatňovaly systém převodu vojenských palných zbraní osobám opouštějícím vojsko poté, co vykonaly vojenskou službu, mohou těmto osobám jakožto sportovním střelcům, pokud jde o palné zbraně zařazené do kategorie A bodu 6, udělit povolení k tomu, aby si ponechaly jednu palnou zbraň, kterou používaly během povinné vojenské služby. Odpovědný orgán veřejné moci přemění tyto palné zbraně na samonabíjecí palné zbraně a pravidelně kontroluje, že osoby používající tyto palné zbraně nepředstavují riziko pro veřejnou bezpečnost. Použijí se ustanovení prvního pododstavce písm. a), b) a c).

7.   Povolení udělená podle tohoto článku se pravidelně přezkoumávají, nejpozději každých pět let.“

(*2)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/83/EU ze dne 25. října 2011 o právech spotřebitelů, kterou se mění směrnice Rady 93/13/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/44/ES a zrušuje směrnice Rady 85/577/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES (Úř. věst. L 304, 22.11.2011, s. 64)."

7)

Článek 7 se mění takto:

a)

v odstavci 4 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„Povolení k držení palné zbraně se pravidelně přezkoumává, nejpozději každých pět let. Povolení může být obnoveno nebo prodlouženo, jsou-li nadále splněny podmínky, na jejichž základě bylo uděleno.“;

b)

vkládá se nový odstavec, který zní:

„4a.   Členské státy mohou potvrdit, obnovit nebo prodloužit povolení pro samonabíjecí palné zbraně zařazené do kategorie A bodů 6, 7 nebo 8 v případě palné zbraně, která byla zařazena do kategorie B a byla zákonně nabyta a registrována před 13. červnem 2017, pokud jsou splněny další podmínky stanovené v této směrnici. Členské státy mohou dále povolit, aby tyto palné zbraně byly nabyty jinými osobami, jimž členské státy udělily povolení v souladu s touto směrnicí ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/853 (*3).

(*3)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/853 ze dne 17. května 2017, kterou se mění směrnice Rady 91/477/EHS o kontrole nabývání a držení zbraní (Úř. věst. L 137, 24.5.2017, s. 22).“"

8)

V článku 8 se odstavec 3 nahrazuje tímto:

„3.   Jestliže členský stát zakáže na svém území nabývání a držení určité palné zbraně zařazené do kategorie B nebo C nebo je podmíní udělením povolení, uvědomí o tom ostatní členské státy, které poznámku o tom výslovně zaznamenají do veškerých evropských zbrojních pasů, které pro takovou palnou zbraň vydají, podle čl. 12 odst. 2.“

9)

Článek 10 se nahrazuje tímto:

„Článek 10

1.   Úprava nabývání a držení střeliva je shodná s úpravou držení palných zbraní, pro které je toto střelivo určeno.

Nabývat zásobovací ústrojí pro samonabíjecí palné zbraně pro střelivo se středovým zápalem, které mohou pojmout více než 20 nábojů nebo více než 10 nábojů v případě dlouhých palných zbraní, smí pouze osoby, jimž je uděleno povolení podle článku 6 nebo povolení, které bylo potvrzeno, obnoveno nebo prodlouženo podle čl. 7 odst. 4a.

2.   Podnikatelé v oboru zbraní a zprostředkovatelé mohou odmítnout provést jakoukoli transakci spočívající v nabytí kompletních nábojů nebo komponentů střeliva, kterou důvodně považují za podezřelou vzhledem k její povaze či rozsahu, a jakýkoli takový pokus o transakci oznámí příslušným orgánům.“

10)

Vkládají se nové články, které znějí:

„Článek 10a

1.   Členské státy přijmou opatření s cílem zajistit, aby zařízení s držákem nábojů, která jsou určena pouze ke střelbě s využitím nábojek nebo cvičných nábojů, dráždivých látek, jiných účinných látek nebo pyrotechnických nábojů nemohla být přeměněna tak, aby vystřelovala hromadnou nebo jednotnou střelu nebo jiný projektil působením okamžitého uvolnění chemické energie.

2.   Členské státy klasifikují jako palné zbraně zařízení s držákem nábojů, která jsou určena pouze ke střelbě s využitím nábojek nebo cvičných nábojů, dráždivých látek, jiných účinných látek nebo pyrotechnických signálních nábojů a mohou být přeměněna tak, aby vystřelovala hromadnou nebo jednotnou střelu nebo jiný projektil působením okamžitého uvolnění chemické energie.

3.   Komise přijme prováděcí akty, jimiž stanoví technické specifikace pro poplašné a signální zbraně vyrobené nebo dovezené do Unie dne 14. září 2018 nebo později, aby bylo zajištěno, že nemohou být přeměněny tak, aby vystřelovaly hromadnou nebo jednotnou střelu nebo jiný projektil působením okamžitého uvolnění chemické energie. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 13b odst. 2. Komise přijme první takový prováděcí akt do 14. září 2018.

Článek 10b

1.   Členské státy přijmou opatření k tomu, aby znehodnocení palných zbraní zkontroloval příslušný orgán, a bylo tak zajištěno, že v důsledku úprav provedených na palné zbrani jsou všechny její hlavní části trvale nefunkční a nelze je odstranit, nahradit nebo upravit způsobem, který by jakkoli umožnil uschopnění palné zbraně ke střelbě. Členské státy v rámci uvedené kontroly zajistí vydání osvědčení a pořízení záznamu, které potvrzují znehodnocení palné zbraně, a umístění zřetelného odpovídajícího označení na palnou zbraň.

2.   Komise přijme prováděcí akty, jimiž stanoví normy a techniky znehodnocování, aby bylo zajištěno, že všechny hlavní části palné zbraně jsou trvale nefunkční a není možné je odstranit, nahradit nebo upravit způsobem, který by jakkoli umožnil uschopnění palné zbraně ke střelbě. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 13b odst. 2.

3.   Prováděcí akty uvedené v odstavci 2 se nevztahují na palné zbraně znehodnocené před datem použitelnosti uvedených prováděcích aktů, ledaže jsou tyto palné zbraně po tomto datu převáděny do jiného členského státu nebo uváděny na trh.

4.   Členské státy mohou do dvou měsíců po 13. červnu 2017 oznámit Komisi své vnitrostátní normy a techniky znehodnocování platné přede dnem 8. dubna 2016 a zdůvodnit, proč je stupeň bezpečnosti zajištěný těmito normami a technikami znehodnocování rovnocenný stupni zajištěnému technickými specifikacemi znehodnocováním palných zbraní uvedenými v příloze I prováděcího nařízení Komise (EU) 2015/2403 (*4), které se použije ode dne 8. dubna 2016.

5.   Pokud členské státy učiní oznámení Komisi podle odstavce 4 tohoto článku, přijme Komise do 12 měsíců od daného oznámení prováděcí akty, v nichž rozhodne, zda oznámené vnitrostátní normy a techniky znehodnocování zajistily, že byly palné zbraně znehodnoceny v takovém stupni bezpečnosti, který je rovnocenný stupni zajištěnému technickými specifikacemi znehodnocování palných zbraní uvedenými v příloze I prováděcího nařízení (EU) 2015/2403, které se použije ode dne 8. dubna 2016. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 13b odst. 2.

6.   Až do data použitelnosti prováděcích aktů uvedených v odstavci 5 musí každá palná zbraň znehodnocená v souladu s vnitrostátními normami a technikami znehodnocování platnými přede dnem 8. dubna 2016 převáděná do jiného členského státu nebo uváděná na trh odpovídat technickým specifikacím znehodnocování palných zbraní uvedeným v příloze I prováděcího nařízení (EU) 2015/2403.

7.   Palné zbraně znehodnocené v souladu s vnitrostátními normami a technikami znehodnocování přede dnem 8. dubna 2016, které byly uznány za zajišťující rovnocenný stupeň bezpečnosti jako technické specifikace pro znehodnocování palných zbraní uvedené v příloze I prováděcího nařízení (EU) 2015/2403, které se použije ode dne 8. dubna 2016, jsou považovány za znehodnocené palné zbraně i v případě, že jsou po dni použitelnosti prováděcích aktů uvedených v odstavci 5 převáděny do jiného členského státu nebo uváděny na trh.

(*4)  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/2403 ze dne 15. prosince 2015, kterým se stanoví společné pokyny o normách a technikách znehodnocování palných zbraní k zajištění toho, aby znehodnocené palné zbraně byly nevratně neschopné střelby (Úř. věst. L 333, 19.12.2015, s. 62).“"

11)

V názvu kapitoly 3 se slovo „Společenství“ nahrazuje slovem „Unie“.

12)

V článku 11 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1.   Aniž je dotčen článek 12, mohou být palné zbraně převáděny z jednoho členského státu do druhého pouze postupem stanoveným v tomto článku. Tento postup se rovněž vztahuje na převody palných zbraní při prodeji prostřednictvím smluv uzavřených na dálku ve smyslu čl. 2 bodu 7 směrnice 2011/83/EU.“

13)

V článku 12 se odstavec 2 mění takto:

a)

první pododstavec se nahrazuje tímto:

„Bez ohledu na odstavec l mohou lovci a inscenátoři rekonstrukcí historických událostí v případě palných zbraní zařazených do kategorie C a sportovní střelci v případě palných zbraní zařazených do kategorií B nebo C a palných zbraní zařazených do kategorie A, pro které bylo uděleno povolení podle čl. 6 odst. 6 nebo pro které bylo povolení potvrzeno, obnoveno či prodlouženo podle čl. 7 odst. 4a, držet bez předchozího povolení uvedeného v čl. 11 odst. 2 jednu nebo více palných zbraní během cesty přes dva nebo více členských států s cílem vykonávat svou činnost, pokud:

a)

jsou držiteli evropského zbrojního pasu, ve kterém je uvedena konkrétní palná zbraň či zbraně, a

b)

mohou uvést důvody své cesty, zejména předložením pozvání nebo jiného důkazu jejich lovecké nebo sportovně střelecké činnosti nebo činnosti při rekonstrukci historické události v cílovém členském státě.“;

b)

třetí pododstavec nahrazuje tímto:

„Tato výjimka se však nevztahuje na cesty do členského státu, který na základě čl. 8 odst. 3 zakazuje nabývání a držení dané palné zbraně nebo je podmiňuje udělením povolení. V takovém případě je poznámka o tom výslovně zaznamenána do evropského zbrojního pasu. Členské státy mohou rovněž zamítnout použití této výjimky v případě palných zbraní zařazených do kategorie A, pro které bylo uděleno povolení podle čl. 6 odst. 6 nebo pro které bylo povolení potvrzeno, obnoveno nebo prodlouženo podle čl. 7 odst. 4a.“

14)

V článku 13 se doplňují nové odstavce, které znějí:

„4.   Příslušné orgány členských států si elektronickými prostředky vyměňují informace o udělených povoleních pro převod palných zbraní do jiného členského státu a informace týkající se zamítnutí udělit povolení podle článků 6 a 7 z důvodů bezpečnosti nebo z důvodů týkajících se spolehlivosti dotyčné osoby.

5.   Komise zajistí systém výměny informací uvedených v tomto článku.

Komise přijme akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 13a, které doplní tuto směrnici stanovením podrobných opatření pro systematickou výměnu informací elektronickými prostředky. Komise přijme první takový akt v přenesené pravomoci do 14. září 2018.“

15)

Článek 13a se nahrazuje tímto:

„Článek 13a

1.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 13 odst. 5 je svěřena Komisi na dobu neurčitou od 13. června 2017.

3.   Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 13 odst. 5 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci, které je v něm uvedeno. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.   Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.

5.   Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

6.   Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 13 odst. 5 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.“

16)

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 13b

1.   Komisi je nápomocen výbor. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (*5).

2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

(*5)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).“"

17)

V čl. 15 odst. 1 se slovo „Společenství“ nahrazuje slovem „Unie“.

18)

Článek 17 se nahrazuje tímto:

„Článek 17

Do 14. září 2020 a poté každých pět let předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o uplatňování této směrnice, včetně kontroly účinnosti jejích ustanovení, případně doprovázenou legislativními návrhy týkajícími se zejména kategorií palných zbraní uvedených v příloze I a otázek uplatňování systému pro evropský zbrojní pas, označování a dopadů nových technologií, jako je 3D tisk, využívání kódu pro rychlou odpověď (QR) a využívání radiofrekvenční identifikace (RFID).“

19)

Příloha I se mění takto:

1)

Část II se mění takto:

a)

návětí se nahrazuje tímto:

„Pro účely této směrnice jsou palné zbraně zařazeny do těchto kategorií:“;

b)

bod A se mění takto:

i)

návětí se zrušuje,

ii)

v kategorii A se doplňují nové body, které znějí:

„6.

Samočinné palné zbraně, které byly přeměněny na samonabíjecí palné zbraně, aniž je dotčen čl. 7 odst. 4a.

7.

Jakékoli z těchto samonabíjecích palných zbraní pro střelivo se středovým zápalem:

a)

krátké palné zbraně, které umožňují vystřelit více než 21 nábojů bez opětovného nabití, pokud:

i)

je součástí palné zbraně zásobovací ústrojí s kapacitou vyšší než 20 nábojů, nebo

ii)

je do ní vloženo odnímatelné zásobovací ústrojí s kapacitou vyšší než 20 nábojů;

b)

dlouhé palné zbraně, které umožňují vystřelit více než 11 nábojů bez opětovného nabití, pokud:

i)

je součástí palné zbraně zásobovací ústrojí s kapacitou vyšší než 10 nábojů nebo

ii)

je do ní vloženo odnímatelné zásobovací ústrojí s kapacitou vyšší než 10 nábojů.

8.

Dlouhé samonabíjecí palné zbraně (tj. palné zbraně původně určené ke střelbě z ramene), které mohou být zkráceny na délku kratší než 60 cm, aniž by pozbyly funkčnost, prostřednictvím skládací nebo teleskopické ramenní opěry nebo ramenní opěry, kterou lze odstranit bez použití nástrojů.

9.

Jakákoli palná zbraň v této kategorii, která byla přeměněna ke střelbě s využitím nábojek nebo cvičných nábojů, dráždivých látek, jiných účinných látek nebo pyrotechnických nábojů či na salutní nebo akustickou zbraň.“,

iii)

kategorie B se nahrazuje tímto:

„Kategorie B – Palné zbraně podléhající povolení

1.

Krátké opakovací palné zbraně.

2.

Krátké jednoranové palné zbraně pro střelivo se středovým zápalem.

3.

Krátké jednoranové palné zbraně pro střelivo s okrajovým zápalem, jejichž celková délka je menší než 28 cm.

4.

Dlouhé samonabíjecí palné zbraně, jejichž zásobovací ústrojí a nábojová komora mohou dohromady pojmout více než tři náboje v případě palných zbraní pro střelivo s okrajovým zápalem a více než tři náboje, avšak méně než dvanáct nábojů v případě palných zbraní pro střelivo se středovým zápalem.

5.

Krátké samonabíjecí palné zbraně jiné než uvedené v kategorii A bodě 7 písm. a).

6.

Dlouhé samonabíjecí palné zbraně uvedené v kategorii A bodě 7 písm. b), jejichž zásobovací ústrojí a nábojová komora nemohou dohromady pojmout více než tři náboje, pokud je jejich zásobovací ústrojí odnímatelné nebo pokud není zaručeno, že nemohou být přeměněny běžnými nástroji na zbraně, jejichž zásobovací ústrojí a nábojová komora mohou dohromady pojmout více než tři náboje.

7.

Dlouhé opakovací a samonabíjecí palné zbraně s hladkým vývrtem hlavně, která nepřesahuje délku 60 cm.

8.

Jakákoli palná zbraň v této kategorii, která byla přeměněna ke střelbě s využitím nábojek nebo cvičných nábojů, dráždivých látek, jiných účinných látek nebo pyrotechnických nábojů či na salutní nebo akustickou zbraň.

9.

Samonabíjecí palné zbraně pro civilní použití, které mají vzhled zbraní se samočinným mechanismem, jiné než uvedené v kategorii A bodě 6, 7 nebo 8.“,

iv)

kategorie C se nahrazuje tímto:

„Kategorie C – Palné zbraně a jiné zbraně podléhající ohlášení

1.

Dlouhé opakovací palné zbraně jiné než uvedené v kategorii B bodě 7.

2.

Dlouhé jednoranové palné zbraně s drážkovým vývrtem.

3.

Dlouhé samonabíjecí palné zbraně jiné než uvedené v kategorii A nebo B.

4.

Krátké jednoranové palné zbraně pro střelivo s okrajovým zápalem, jejichž celková délka není menší než 28 cm.

5.

Jakákoli palná zbraň v této kategorii, která byla přeměněna ke střelbě s využitím nábojek nebo cvičných nábojů, dráždivých látek, jiných účinných látek nebo pyrotechnických nábojů či na salutní nebo akustickou zbraň.

6.

Palné zbraně zařazené do kategorie A, B nebo C, které byly znehodnoceny v souladu s prováděcím nařízením (EU) 2015/2403.

7.

Dlouhé jednoranové palné zbraně s hladkým vývrtem hlavně uvedené na trh dne 14. září 2018 nebo později.“,

v)

kategorie D se zrušuje;

c)

bod B se zrušuje.

2)

Část III se nahrazuje tímto:

„III.

Pro účely této přílohy se do definice palných zbraní nezahrnují předměty, které odpovídají definici, ale:

a)

slouží jako poplašné nebo signální zbraně nebo jsou určeny k záchraně života, porážce zvířat, rybolovu harpunou nebo k průmyslovému či technickému využití za podmínky, že mohou být použity pouze pro stanovený účel;

b)

považují se za historické zbraně, pokud nebyly zařazeny do kategorií stanovených v části II a podléhají vnitrostátním právním předpisům.

Do dosažení koordinace na úrovni Unie mohou členské státy pro palné zbraně uvedené v této části uplatňovat své vnitrostátní předpisy.“

20)

V příloze II se písmeno f) nahrazuje tímto:

„f)

poznámku:

„Právo cestovat do jiného členského státu s jednou nebo více palnými zbraněmi zařazenými do kategorie A, B nebo C uvedenými v tomto pasu podléhá jednomu nebo několika předchozím odpovídajícím povolením navštíveného členského státu. Tato povolení mohou být zaznamenána v pasu.

Výše uvedené předchozí povolení není v zásadě nezbytné pro cesty s palnou zbraní zařazenou do kategorie C za účelem lovu nebo rekonstrukcí historických událostí nebo s palnou zbraní zařazenou do kategorie A, B nebo C za účelem sportovní střelby za podmínky, že je cestující držitelem zbrojního pasu a může prokázat důvod cesty.“

V případě, kdy členský stát uvědomil ostatní členské státy v souladu s čl. 8 odst. 3, že držení některých palných zbraní zařazených do kategorií B nebo C je zakázáno nebo podléhá povolení, doplní se jedna z těchto poznámek:

„Cesta do… (dotčený stát/dotčené státy) se zbraní… (identifikace zbraně) je zakázána.“

„Cesta do… (dotčený stát/dotčené státy) se zbraní… (identifikace zbraně) podléhá povolení.““

Článek 2

1.   Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí do 14. září 2018. Neprodleně o nich uvědomí Komisi.

2.   Odchylně od odstavce 1 tohoto článku uvedou členské státy v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s čl. 4 odst. 3 a 4 směrnice 91/477/EHS ve znění této směrnice do 14. prosince 2019. Neprodleně o nich uvědomí Komisi.

3.   Opatření přijatá členskými státy podle odstavců 1 a 2 musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.

4.   Bez ohledu na odstavec 1 mohou členské státy v případě palných zbraní nabytých před 14. září 2018 pozastavit uplatňování požadavku na ohlašování palných zbraní zařazených do kategorie C bodů 5, 6 nebo 7 do 14. března 2021.

5.   Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.

Článek 3

Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 4

Tato směrnice je určena členským státům.

Ve Štrasburku dne 17. května 2017.

Za Evropský parlament

předseda

A. TAJANI

Za Radu

předseda

C. ABELA


(1)  Úř. věst. C 264, 20.7.2016, s. 77.

(2)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 14. března 2017 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 25. dubna 2017.

(3)  Směrnice Rady 91/477/EHS ze dne 18. června 1991 o kontrole nabývání a držení zbraní (Úř. věst. L 256, 13.9.1991, s. 51).

(4)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/83/EU ze dne 25. října 2011 o právech spotřebitelů, kterou se mění směrnice Rady 93/13/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/44/ES a zrušuje směrnice Rady 85/577/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES (Úř. věst. L 304, 22.11.2011, s. 64).

(5)  Rozhodnutí Rady 2014/164/EU ze dne 11. února 2014 o uzavření jménem Evropské unie Protokolu proti nedovolené výrobě střelných zbraní a jejich součástí, dílů a střeliva a obchodování s nimi, který doplňuje Úmluvu Organizace spojených národů proti nadnárodnímu organizovanému zločinu (Úř. věst. L 89, 25.3.2014, s. 7).

(6)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1024/2012 ze dne 25. října 2012 o správní spolupráci prostřednictvím systému pro výměnu informací o vnitřním trhu a o zrušení rozhodnutí Komise 2008/49/ES („nařízení o systému IMI“) (Úř. věst. L 316, 14.11.2012, s. 1).

(7)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016. s. 1).

(8)  Rámcové rozhodnutí Rady 2009/315/SVV ze dne 26. února 2009 o organizaci a obsahu výměny informací z rejstříku trestů mezi členskými státy (Úř. věst. L 93, 7.4.2009, s. 23).

(9)  Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.

(10)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).

(11)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/680 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů příslušnými orgány za účelem prevence, vyšetřování, odhalování či stíhání trestných činů nebo výkonu trestů, o volném pohybu těchto údajů a o zrušení rámcového rozhodnutí Rady 2008/977/SVV (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 89).

(12)  Úř. věst. L 176, 10.7.1999, s. 36.

(13)  Rozhodnutí Rady 1999/437/ES ze dne 17. května 1999 o některých opatřeních pro uplatňování dohody uzavřené mezi Radou Evropské unie a Islandskou republikou a Norským královstvím o přidružení těchto dvou států k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis (Úř. věst. L 176, 10.7.1999, s. 31).

(14)  Úř. věst. L 53, 27.2.2008, s. 52.

(15)  Rozhodnutí Rady 2008/146/ES ze dne 28. ledna 2008 o uzavření Dohody mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis jménem Evropského společenství (Úř. věst. L 53, 27.2.2008, s. 1).

(16)  Úř. věst. L 160, 18.6.2011, s. 21.

(17)  Rozhodnutí Rady 2011/350/EU ze dne 7. března 2011 o uzavření Protokolu mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím, Švýcarskou konfederací a Lichtenštejnským knížectvím o přistoupení Lichtenštejnského knížectví k dohodě mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis jménem Evropské unie, pokud jde o zrušení kontrol na vnitřních hranicích a pohyb osob (Úř. věst. L 160, 18.6.2011, s. 19).


Top