Help Print this page 

Document 32016H1224(01)

Title and reference
Doporučení Rady ze dne 19. prosince 2016 o cestách prohlubování dovedností: nové příležitosti pro dospělé

OJ C 484, 24.12.2016, p. 1–6 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)
Languages, formats and link to OJ
BG ES CS DA DE ET EL EN FR GA HR IT LV LT HU MT NL PL PT RO SK SL FI SV
HTML html BG html ES html CS html DA html DE html ET html EL html EN html FR html HR html IT html LV html LT html HU html MT html NL html PL html PT html RO html SK html SL html FI html SV
PDF pdf BG pdf ES pdf CS pdf DA pdf DE pdf ET pdf EL pdf EN pdf FR pdf HR pdf IT pdf LV pdf LT pdf HU pdf MT pdf NL pdf PL pdf PT pdf RO pdf SK pdf SL pdf FI pdf SV
Official Journal Display Official Journal Display Official Journal Display Official Journal Display Official Journal Display Official Journal Display Official Journal Display Official Journal Display Official Journal Display Official Journal Display Official Journal Display Official Journal Display Official Journal Display Official Journal Display Official Journal Display Official Journal Display Official Journal Display Official Journal Display Official Journal Display Official Journal Display Official Journal Display Official Journal Display Official Journal Display Official Journal
 To see if this document has been published in an e-OJ with legal value, click on the icon above (For OJs published before 1st July 2013, only the paper version has legal value).
Multilingual display
Text

24.12.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 484/1


DOPORUČENÍ RADY

ze dne 19. prosince 2016

o cestách prohlubování dovedností: nové příležitosti pro dospělé

(2016/C 484/01)

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na články 165 a 166 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

V dnešní společnosti každý potřebuje široký soubor dovedností, znalostí a kompetencí, včetně dostatečné úrovně gramotnosti, matematické gramotnosti a digitálních kompetencí, aby mohl plně využít svůj potenciál, hrát aktivní úlohu ve společnosti a přijmout své sociální a občanské povinnosti. Tyto dovednosti, znalosti a kompetence jsou zásadní i pro přístup na trh práce, postup na tomto trhu a pro účast na dalším vzdělávání a odborné přípravě.

(2)

Nabídky pracovních míst stále častěji obsahují požadavek jak na vyšší úroveň, tak na širší škálu dovedností. V budoucnosti bude méně pracovních míst, která vyžadují pouze základní dovednosti. Dokonce i pracovní místa, která tradičně vyžadovala nízkou kvalifikaci či kvalifikaci nevyžadovala vůbec, jsou stále náročnější. Velká většina pracovních míst bude vyžadovat určitou úroveň digitálních kompetencí a stále více elementárních pracovních míst vyžaduje některé klíčové nebo obecné dovednosti (jako jsou dovednosti v oblasti komunikace, řešení problémů, týmové práce a emoční inteligence).

(3)

V roce 2015 bylo v Unii 64 milionů osob, neboli více než čtvrtina jejích obyvatel ve věku 25–64 let, které opustily počáteční vzdělávání a odbornou přípravu maximálně s kvalifikací na úrovni nižšího sekundárního (tj. základního) vzdělání. Ačkoli neexistuje žádný způsob, jak měřit úroveň základních dovedností těchto osob, vyplývá z Mezinárodního šetření dospělých provedeného Organizací pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), které testovalo úrovně gramotnosti, matematické gramotnosti a řešení problémů v technologicky bohatém prostředí, že podobné podíly dospělých ve věku 16–65 let vykazovaly ve dvaceti členských státech nejnižší úroveň způsobilosti.

(4)

Údaje z Programu OECD pro mezinárodní hodnocení studentů (PISA) za rok 2013 kromě toho upozorňují na významný podíl patnáctiletých osob, které vykazují nedostatečné znalosti v oblasti čtení (17,8 %), matematiky (22,1 %) a přírodních věd (16,6 %). Tyto výsledky překračují referenční hodnotu 15 % podle rámce Vzdělávání a odborná příprava 2020 (ET 2020).

(5)

Z Mezinárodního šetření dospělých vyplývá, že dospělí s vyšší způsobilostí v oblasti gramotnosti, matematické gramotnosti a řešení problémů v prostředí bohatém na technologie bývají na trhu práce úspěšnější. Zároveň má 20 až 25 % dospělých Evropanů ve věku 16–65 let s nízkou úrovní způsobilosti v těchto dovednostech i nižší pravděpodobnost, že se zúčastní učení nebo že se plně zapojí do digitální ekonomiky a společnosti. Tito lidé čelí vyššímu riziku nezaměstnanosti, vyššímu výskytu chudoby a sociálního vyloučení a vyšším zdravotním rizikům a dosahují nižší střední délky života a jejich děti jsou vystaveny vyššímu riziku, že budou ve vzdělávání dosahovat horších výsledků.

(6)

Osoby s nízkou kvalifikací a zásadními slabinami v oblasti základních dovedností mohou tvořit vysoký podíl nezaměstnaných (zejména pak dlouhodobě nezaměstnaných) a jiných ohrožených skupin, jako jsou starší pracovníci, ekonomicky neaktivní osoby a státní příslušníci třetích zemí. Tyto slabiny jim ztěžují vstup či návrat na trh práce.

(7)

Politiky členských států ke snížení míry předčasných odchodů ze vzdělávání a odborné přípravy v souladu s doporučením Rady ze dne 28. června 2011 (1) a se závěry Rady ze dne 23. listopadu 2015 o politikách snižování míry předčasných odchodů ze vzdělávání, které se opírají o opatření v oblasti prevence, zásahu a nápravy, mají pozitivní účinek. V roce 2015 byla průměrná míra předčasných odchodů ze vzdělávání v Unii ve věkové skupině 18–24 let přibližně o jeden procentní bod vyšší než hlavní cíl strategie Evropa 2020 ve výši 10 %, mezi členskými státy však existovaly značné rozdíly. Dokonce i v případě, že by hlavního cíle bylo dosaženo, čelilo by zbývajících 10 % osob v dospělosti vážným problémům při přístupu k trvalému zaměstnání. Kromě stále existují vysoké počty osob starších 25 let, které odešly ze vzdělávání předčasně a z nichž mnohé jsou státními příslušníky třetích zemí a dalšími osobami z rodin migrantů či ze znevýhodněného prostředí.

(8)

Účast dospělých s nízkou kvalifikací na celoživotním vzdělávání zůstává čtyřikrát nižší než účast dospělých osob s terciární kvalifikací. Přístup k příležitostem celoživotního vzdělávání zůstává napříč socioekonomickými skupinami nevyrovnaný a některé skupiny populace v produktivním věku, především státní příslušníci třetích zemí, k nim mají menší přístup. Klíčem k úspěchu opatření na prohlubování dovedností je tedy podpora široké a inkluzivní účasti. Zásadní je úsilí o zapojení osob, které potřebují zvláštní motivaci, podporu a celoživotní poradenství, zejména pak těch, které mají k trhu práce nebo vzdělávání a odborné přípravě nejdále.

(9)

Cesty prohlubování dovedností by se zaměřily na dospělé s nízkou úrovní dovedností, znalostí a kompetencí, kteří nejsou způsobilí pro získání podpory v rámci záruky pro mladé lidi (2), a poskytovaly by jim flexibilní příležitosti ke zlepšení jejich gramotnosti, matematické gramotnosti a digitálních kompetencí, k dosažení vyšších úrovní podle evropského rámce kvalifikací relevantních pro trh práce a k aktivní účasti ve společnosti. Uvedených cílů by bylo možné dosáhnout poskytováním vzdělávání a odborné přípravy ve vhodných výukových formátech, v nichž kvalifikovaní učitelé a školitelé uplatňují výukové metody specifické pro dospělé a využívají potenciál digitálního učení.

(10)

S přihlédnutím k vnitrostátním právním předpisům, okolnostem a dostupným zdrojům mohou členské státy zaměřit cesty prohlubování dovedností na určené prioritní cílové skupiny. Mohly by být poskytovány v souladu s režimy provádění, které členské státy zavedly, a na základě odhodlání a zájmu jednotlivce účastnit se jich.

(11)

Zvyšování dovedností a kompetencí dospělých výrazným způsobem přispívá k plnění strategických cílů strategie Evropa 2020 v souladu s politickým cyklem evropského semestru.

(12)

Listina základních práv Evropské unie uznává právo každého na vzdělání a přístup k odbornému a dalšímu vzdělávání.

(13)

Cíle udržitelného rozvoje Organizace spojených národů z roku 2015 vyzývají k činnosti zajišťující, aby do roku 2030 dosáhli všichni mladí lidé a podstatná část dospělých, a to mužů i žen, gramotnosti a matematické gramotnosti.

(14)

Doporučení Evropského parlamentu a Rady 2006/962/ES ze dne 18. prosince 2006 o klíčových schopnostech pro celoživotní učení (3) poskytuje referenční rámec, který podporuje členské státy při zajišťování toho, aby mladí lidé do ukončení počátečního vzdělávání a odborné přípravy rozvinuli klíčové kompetence tak, aby byli připraveni na dospělost a na další vzdělávání a pracovní život. Tento rámec rovněž podporuje členské státy při zajišťování toho, aby dospělí mohli své klíčové kompetence po celý život rozvíjet a aktualizovat.

(15)

Evropský rámec týkající se digitálních kompetencí pro občany stanoví společný evropský referenční výklad toho, co v dnešní společnosti znamená mít digitální dovednosti, a vymezuje kompetence a úrovně kompetencí v pěti klíčových oblastech.

(16)

Doporučením Evropského parlamentu a Rady ze dne 23. dubna 2008 o zavedení evropského rámce kvalifikací pro celoživotní učení (4) bylo vytvořen společný referenční rámec kvalifikací o osmi úrovních vyjádřených na základě výsledků učení, jichž lze dosáhnout různými cestami formálního, neformálního a informálního učení.

(17)

Společná zpráva Rady a Komise o provádění Strategického rámce evropské spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy (ET 2020) vymezuje jako prioritu ve vzdělávání dospělých mimo jiné nabídku vzdělávání v oblasti gramotnosti, matematické gramotnosti a digitálních dovedností, jakož i poskytování dostatku možností druhé šance, jež by vedly k uznání kvalifikace podle evropského rámce kvalifikací pro osoby bez kvalifikací úrovně 4 evropského rámce kvalifikací. Zmíněná společná zpráva obsahuje i střednědobé cíle v oblasti odborného vzdělávání a přípravy, včetně zlepšování přístupu ke kvalifikacím pro všechny prostřednictvím flexibilnějších a propustnějších systémů odborného vzdělávání a přípravy, zejména v podobě nabídky účinných a integrovaných poradenských služeb a zpřístupněním uznávání neformálního a informálního učení.

(18)

Doporučení Rady ze dne 20. prosince 2012 o uznávání neformálního a informálního učení (5) vyzývá členské státy, aby do roku 2018 zřídily vnitrostátní režim pro uznávání (zjištění, zaznamenání, posouzení a osvědčení) neformálního a informálního učení. Tento režim zahrnuje mimo jiné možnost, aby osoby, které jsou nezaměstnané nebo jsou nezaměstnaností ohroženy, absolvovaly „ověření dovedností“, při němž by byly zjištěny jejich znalosti, dovednosti a kompetence.

(19)

Doporučení Rady ze dne 22. dubna 2013 o zavedení záruk pro mladé lidi doporučuje, aby mladí lidé mladší 25 let obdrželi ve lhůtě čtyř měsíců od okamžiku, kdy se stali nezaměstnanými nebo ukončili formální vzdělávání, kvalitní nabídku zaměstnání, dalšího vzdělávání, učňovského programu nebo stáže. Vyzývá členské státy k tomu, aby osobám, jež předčasně ukončily školní docházku, a mladým lidem s nízkou kvalifikací nabídly možnosti vrátit se do procesu vzdělávání a odborné přípravy nebo se zapojit do vzdělávacích programů druhé šance, jejichž učební prostředí odpovídá specifickým potřebám těchto osob a umožňuje jim doplnit si chybějící kvalifikaci.

(20)

Doporučení Rady ze dne 15. února 2016 o začleňování dlouhodobě nezaměstnaných osob na trh práce (6) doporučuje, aby bylo dlouhodobě nezaměstnaným osobám nejpozději při dosažení 18. měsíce jejich nezaměstnanosti nabídnuto důkladné individuální posouzení a poradenství a dohoda o pracovní integraci, která obsahuje individuální nabídku a určení jednotného kontaktního místa.

(21)

V doporučení Komise 2008/867/ES ze dne 3. října 2008 o aktivním začleňování osob vyloučených z trhu práce (7) se členské státy vyzývají k rozšíření a zlepšení investic do lidského kapitálu prostřednictvím inkluzivní politiky vzdělávání a odborné přípravy, včetně účinných strategií celoživotního učení, a k přizpůsobení systémů vzdělávání a odborné přípravy v návaznosti na nové požadované kompetence a potřebné digitální dovednosti.

(22)

Závěry Rady z 5. a 6. června 2014 o integraci státních příslušníků třetích zemí oprávněně pobývajících v Unii potvrdily společné základní zásady pro politiku integrace přistěhovalců v Unii přijaté v roce 2004, z nichž jedna stanoví, že „úsilí v oblasti vzdělávání je stěžejní, pokud jde o přípravu přistěhovalců, a zejména jejich potomků, aby se úspěšněji a aktivněji zapojili do společnosti“.

(23)

Usnesení Rady ze dne 21. listopadu 2008 o lepším začlenění celoživotního poradenství do strategií celoživotního učení (8) vyzývá členské státy, aby s cílem průběžně pomáhat občanům při změnách v jejich profesním životě využívaly následující čtyři hlavní zásady: podporovat získávání schopnosti celoživotní profesní orientace, usnadňovat všem občanům k poradenským službám, rozvíjet zajišťování kvality poradenských služeb a podněcovat koordinaci a spolupráci různých aktérů na celostátní, regionální i místní úrovni.

(24)

Navzdory těmto snahám zůstává přístup dospělých s nízkou kvalifikací k příležitostem ke vzdělávání a odborné přípravě a jejich účast na nich výzvou. Cílem aktivních politik na trhu práce je přivést nezaměstnané co nejrychleji do zaměstnání, ne vždy však tyto politiky poskytují flexibilní personalizované příležitosti pro prohlubování dovedností. Potřebu prohlubování dovedností již zaměstnaných osob řeší jen málo veřejných politik, a těmto lidem tudíž hrozí zastarávání jejich dovedností a ztráta pracovního místa; největší potřebu prohloubení dovedností pak mají osoby, které jsou od trhu práce nejvzdálenější, je však nejtěžší navázat s nimi kontakt.

(25)

Rada a zástupci vlád členských států vyzvali Komisi, aby předložila návrh nové agendy dovedností pro Evropu, zaměřený mimo jiné na způsoby posilování rozvoje dovedností a osvojování znalostí a zohledňující skutečnost, že dokončení vyššího sekundárního (tj. středního) vzdělávání nebo vzdělávání rovnocenné úrovně bývá považováno za minimální požadavek pro zajištění úspěšného přechodu ze vzdělávání na trh práce a pro získání přístupu k dalšímu vzdělávání.

(26)

Znalostní základna, kterou potřebují tvůrci politik a odborníci z praxe, se rozrůstá, ale není úplná. Subjekty Unie, zejména Eurostat, Výkonná agentura pro vzdělávání, kulturu a audiovizuální oblast a Evropské středisko pro rozvoj odborného vzdělávání (Cedefop) by mohly dále rozvíjet relevantní výzkum, odborné poznatky a analýzy. K dalšímu rozvoji znalostní základny a vzájemného učení by dále mohly přispět výsledky činnosti realizované v rámci evropské spolupráce v oblasti zaměstnanosti, vzdělávání a odborné přípravy.

(27)

Klíčovými zúčastněnými stranami ve společném úsilí potřebném k oslovení, zapojení, vedení a podpoře osob při jejich postupu cestami prohlubování dovedností jsou mimo jiné i organizace zaměstnavatelů, zaměstnavatelé, odborové svazy, průmyslové, obchodní a živnostenské komory, vnitrostátní subjekty podílející se na plánování, organizaci nebo propagaci vzdělávání a odborné přípravy a na politikách začleňování migrantů, služby zaměstnanosti, poskytovatelé vzdělávání a odborné přípravy, zprostředkovatelské a odvětvové organizace, organizace občanské společnosti, místní a regionální hospodářské subjekty, knihovny, komunitní služby a studující dospělé osoby samotné.

(28)

Důsledkem různorodosti cílové skupiny a roztříštěnosti a složitosti politických opatření v této oblasti jsou často nedostatečné systematické přístupy k prohlubování dovedností pracovních sil a chybějící povědomí o jeho socioekonomických přínosech. Bylo by tudíž žádoucí soudržné politické úsilí vycházející z účinné koordinace a partnerství napříč jednotlivými oblastmi politik.

(29)

Protože systémy vzdělávání a odborné přípravy a situace na trzích práce se v jednotlivých členských státech a regionech výrazně liší, neexistuje žádný univerzální přístup k otázce zaměstnatelnosti. V této souvislosti nepředstavuje získání určité úrovně kvalifikace cíl jako takový, nýbrž prostředek k posílení vlastní zaměstnatelnosti a aktivnímu zapojení do společnosti,

DOPORUČUJE, ABY ČLENSKÉ STÁTY

v souladu s vnitrostátními právními předpisy, okolnostmi a dostupnými zdroji a v úzké spolupráci se sociálními partnery a poskytovateli vzdělávání a odborné přípravy

1)

nabízely dospělým s nízkou mírou dovedností, vědomostí a kompetencí, jako jsou osoby, které opustily počáteční vzdělávání nebo odbornou přípravu, aniž by dokončily vyšší sekundární (tj. střední) vzdělávání nebo jeho ekvivalent, a které nejsou způsobilé k podpoře v rámci záruk pro mladé lidi, přístup k cestám prohlubování dovedností, které jim podle jejich individuálních potřeb poskytnou příležitost:

a)

získat minimální úroveň gramotnosti, matematické gramotnosti a digitálních kompetencí nebo

b)

dosáhnout kvalifikace úrovně 3 nebo 4 evropského rámce kvalifikací, v závislosti na vnitrostátních okolnostech, a tím získat širší škálu dovedností, vědomostí a kompetencí, jež jsou relevantní pro trh práce a aktivní zapojení do společnosti, a to na základě doporučení 2006/962/ES o klíčových schopnostech pro celoživotní učení;

2)

s přihlédnutím k vnitrostátním okolnostem, dostupným zdrojům a existujícím vnitrostátním strategiím určily prioritní cílové skupiny pro cesty prohlubování dovedností na vnitrostátní úrovni. Při tom by měly brát zřetel na hledisko rovnosti žen a mužů, rozmanitost a různé podskupiny v cílové populaci;

3)

ve vhodných případech založily tvorbu cest prohlubování dovedností na třech krocích: posouzení dovedností, poskytnutí na míru přizpůsobené, flexibilní a kvalitní nabídky vzdělávání a validace a uznávání získaných dovedností. Při těchto krocích by mohla napomoci opatření v oblasti poradenství a podpory stanovená v bodech 12, 13 a 14 a ve vhodných případech maximální využití potenciálu digitálních technologií;

Posouzení dovedností

4)

nabízely dospělým z prioritních cílových skupin vymezených podle bodu 2 příležitost absolvovat posouzení, například ověření dovedností, aby tak bylo možné určit jejich stávající dovednosti a potřeby v oblasti prohlubování dovedností;

5)

uplatňovaly u dospělých s nízkou kvalifikací ve vhodných případech režimy uznávání zřízené v souladu s doporučením Rady ze dne 20. prosince 2012 o uznávání neformálního a informálního učení pro účely zjištění, zaznamenání, posouzení nebo osvědčení stávajících dovedností;

Na míru přizpůsobená a flexibilní nabídka učení

6)

zajišťovaly nabídku vzdělávání a odborné přípravy v souladu s bodem 1, která reaguje na potřeby určené při posouzení dovedností. V případě migrantů z třetích zemí je třeba zahrnout dle potřeby příležitosti k osvojování jazyka a k přípravě na odbornou přípravu;

7)

Je-li to v souladu s vnitrostátními systémy a okolnostmi, umožnily vyšší využití jednotek výsledků učení, jež lze zaznamenat, posoudit a uznat s cílem zaznamenat pokrok studujících v různých stadiích;

8)

při formulaci nabídky podle bodu 1 co nejvíce zohlednily potřeby místního, regionálního i celostátního trhu práce a tuto nabídku poskytovaly v úzké spolupráci se zúčastněnými stranami, zejména se sociálními partnery a místními, regionálními a celostátními hospodářskými subjekty;

Uznávání

9)

při posuzování a uznávání získaných znalostí, dovedností a kompetencí, včetně znalostí, dovedností a kompetencí získaných učením v rámci pracovního procesu, vycházely ze stávajících režimů uznávání zavedených v souladu s doporučením Rady ze dne 20. prosince 2012 o uznávání neformálního a informálního učení a podporovaly jejich osvědčování pro účely kvalifikace v souladu s vnitrostátními rámci a systémy kvalifikací;

10)

v souladu s vnitrostátními právními předpisy, okolnostmi a dostupnými zdroji vycházely při poskytování cest prohlubování dovedností ze zásad uvedených v bodech 11 až 18;

Koordinace a partnerství

11)

zajistily účinnou koordinaci pro účely provádění tohoto doporučení a ve vhodných případech podporovaly zapojení relevantních veřejných i soukromých činitelů do politik v oblasti vzdělávání, odborné přípravy a zaměstnanosti, do politik v sociální a kulturní oblasti, jakož i do politik v dalších souvisejících oblastech a podporovaly rovněž partnerství těchto činitelů včetně přeshraniční a regionální spolupráce;

Aktivní pomoc, poradenství a podpůrná opatření

12)

prováděly opatření zaměřená na motivaci a informovanost, zahrnující zvyšování povědomí o přínosech prohlubování dovedností, zpřístupnění informací o stávajícím poradenství, podpůrných opatřeních, příležitostech k prohlubování dovedností a příslušných orgánech, jakož i poskytování pobídek osobám, které jsou k využití daných příležitostí nejméně motivovány;

13)

poskytovaly služby v oblasti poradenství nebo mentoringu na podporu postupu studujících všemi fázemi procesu prohlubování dovedností;

14)

zvážily vypracování a provádění podpůrných opatření, která rovným způsobem řeší překážky účasti na cestách prohlubování dovedností. Může se jednat mimo jiné o přímou podporu studujících nebo o nepřímou podporu pro zaměstnavatele při prohlubování dovedností vlastních zaměstnanců;

15)

podporovaly počáteční odbornou přípravu a další profesní rozvoj pracovníků, kteří se účastní poskytování cest prohlubování dovedností, zejména pedagogů;

Navazující činnosti a hodnocení

16)

pokud možno do jednoho roku od přijetí tohoto doporučení a nejpozději v polovině roku 2018 stanovily vhodná opatření pro jeho provádění na vnitrostátní úrovni za využití existujících relevantních vnitrostátních režimů a stávajících finančních rámců;

17)

v mezích existujících vnitrostátních rámců podrobily hodnocení všechna opatření uvedená v bodě 16 a jejich dopad na pokrok cílové skupiny v získávání gramotnosti, matematické gramotnosti a digitálních kompetencí a k dosažení kvalifikace úrovně 3 nebo 4 evropského rámce kvalifikací, v závislosti na vnitrostátních okolnostech;

18)

používaly výsledky hodnocení jako případná východiska tvorby a poskytování cest prohlubování dovedností na vnitrostátní úrovni a jako východiska rozvoje dalších politik a reforem založených na faktech;

DOPORUČUJE KOMISI:

19)

za podpory Poradního výboru pro odborné vzdělávání navazovat na provádění tohoto doporučení, především prostřednictvím výměn, jako je například vzájemné učení, ve spojení s příslušnými evropskými koordinačními subjekty a procesy zabývající se politikami zaměstnanosti a vzdělávání a odborné přípravy;

20)

podporovat využívání stávajících relevantních rámců kompetencí, například Evropského rámce týkajícího se digitálních kompetencí pro občany, a nástrojů hodnocení;

21)

usnadňovat vzájemné učení mezi členskými státy a klíčové zdroje a informace zpřístupňovat na Elektronické platformě pro vzdělávání dospělých v Evropě (EPALE);

22)

podporovat a provádět ve spolupráci se subjekty Unie a mezinárodními organizacemi, například s OECD nebo s UNESCO, příslušný výzkum a analýzu vzdělávání dospělých a posouzení dovedností (například Mezinárodního šetření dospělých);

23)

ve vhodných případech, aniž jsou dotčena jednání o příštím víceletém finančním rámci a v souladu s prioritami definovanými pro období 2014–2020, podporovat používání současných i budoucích evropských programů financování v oblasti rozvoje dovedností, zejména evropských strukturálních a investičních fondů a programu Erasmus+, v souladu s jejich právním základem, k provádění tohoto doporučení;

24)

do 31. prosince 2018 zhodnotit prováděcí opatření, která členské státy vymezily, a to v rámci stávajících postupů podávání zpráv;

25)

ve spolupráci s členskými státy a po konzultaci s dotčenými zúčastněnými stranami posoudit a podrobit hodnocení opatření přijatá v reakci na toto doporučení a do pěti let od data jeho přijetí předložit Radě zprávu o dosaženém pokroku při zvyšování úrovní gramotnosti, matematické gramotnosti a digitálních kompetencí mezi dospělými s nízkou kvalifikací a o získaných zkušenostech a důsledcích pro budoucnost.

V Bruselu dne 19. prosince 2016.

Za Radu

předseda

L. SÓLYMOS


(1)  Úř. věst. C 191, 1.7.2011, s. 1.

(2)  Doporučení Rady ze dne 22. dubna 2013 o zavedení záruk pro mladé lidi (Úř. věst. C 120, 26.4.2013, s. 1).

(3)  Úř. věst. L 394, 30.12.2006, s. 10.

(4)  Úř. věst. C 111, 6.5.2008, s. 1.

(5)  Úř. věst. C 398, 22.12.2012, s. 1.

(6)  Úř. věst. C 67, 20.2.2016, s. 1.

(7)  Úř. věst. L 307, 18.11.2008, s. 11.

(8)  Úř. věst. C 319, 13.12.2008, s. 4.


Top