PŘÍLOHA

PROHLÁŠENÍ O PRAVOMOCÍCH EVROPSKÉ UNIE V ZÁLEŽITOSTECH, NA NĚŽ SE VZTAHUJE PROTOKOL O ODSTRANĚNÍ NEZÁKONNÉHO OBCHODU S TABÁKOVÝMI VÝROBKY

(PODLE ČLÁNKU 44 PROTOKOLU)

Evropská unie (EU) předkládá v souladu s článkem 44 Protokolu o odstranění nezákonného obchodu s tabákovými výrobky k Rámcové úmluvě Světové zdravotnické organizace o kontrole tabáku (dále jen „protokol k FCTC“) následující prohlášení o pravomocích, které upřesňuje druhy a oblasti politiky, ve vztahu k nimž členské státy svěřily EU pravomoci, a na které se vztahuje protokol k úmluvě FCTC.

1.   Obecné zásady

Druhy a oblasti pravomocí Unie jsou stanoveny v článcích 2 až 6 Smlouvy o fungování EU. Svěřují-li Smlouvy v určité oblasti EU výlučnou pravomoc, může pouze EU vytvářet a přijímat právně závazné akty a členské státy tak mohou činit pouze tehdy, jsou-li k tomu EU zmocněny nebo provádějí-li akty EU. Svěřují-li Smlouvy v určité oblasti EU pravomoc sdílenou s členskými státy, mohou v této oblasti vytvářet a přijímat právně závazné akty EU i členské státy. Členské státy vykonávají svou pravomoc v rozsahu, v jakém ji EU nevykonala. Členské státy opět vykonávají svou pravomoc v rozsahu, v jakém se EU rozhodla svou pravomoc přestat vykonávat.

Pokud jde o uzavření mezinárodních smluv, v oblastech politiky uvedených v čl. 3 odst. 1 Smlouvy o fungování EU má pravomoc jednat pouze EU. V oblastech politiky uvedených v čl. 4 odst. 2 Smlouvy o fungování EU sdílí pravomoc EU a její členské státy, ovšem pouze EU má pravomoc jednat, je-li zamýšlená činnost nezbytná k tomu, aby Unie mohla vykonávat svou vnitřní pravomoc, nebo pokud ustanovení dané smlouvy mohou společná pravidla ovlivnit či změnit jejich oblast působnosti ve smyslu čl. 3 odst. 2 Smlouvy o fungování EU; není-li tomu tak (tj. podmínky čl. 3 odst. 2 Smlouvy o fungování EU nejsou splněny), mohou členské státy vykonávat svou pravomoc jednat v uvedených oblastech politiky.

Pravomoci, jež nejsou Smlouvami svěřeny EU, spadají do pravomocí členských států EU.

EU řádně oznámí každou podstatnou změnu rozsahu svých pravomocí podle článku 44 protokolu, aniž by to bylo podmínkou nezbytnou k výkonu její pravomoci v záležitostech, na něž se vztahuje protokol k FCTC.

2.   Výlučná pravomoc EU

2.1.   EU má výlučnou pravomoc jednat v záležitostech, na něž se vztahuje protokol k FCTC, spadajících do oblasti působnosti společné obchodní politiky EU (článek 207 Smlouvy o fungování EU).

2.2.   Kromě toho má EU výlučnou pravomoc jednat v záležitostech, na něž se vztahuje protokol k FCTC, spadajících do oblasti spolupráce v celních věcech (článek 33 Smlouvy o fungování EU), sbližování právních předpisů v oblasti vnitřního trhu (články 113 a 114 Smlouvy o fungování EU), justiční spolupráce v trestních věcech (článek 82 Smlouvy o fungování EU) a vymezení trestních činů (článek 83 Smlouvy o fungování EU), pouze pokud ustanovení Unie stanoví společná pravidla, která mohou být ovlivněna nebo jejichž působnost může být změněna ustanoveními protokolu k FCTC.

Seznam níže uvedených aktů Unie je dokladem toho, v jaké míře vykonávala Unie v těchto oblastech svou vnitřní pravomoc v souladu se Smlouvou o fungování EU. Rozsah výlučné pravomoci Unie vyplývající z těchto aktů musí být určen odkazem na přesná ustanovení každého jednotlivého opatření a zejména rozsah, v němž tato ustanovení stanoví společná pravidla, která by mohla být ovlivněna, či jejichž působnost by mohla být změněna ustanoveními protokolu k FCTC či aktem přijatým k jeho provedení.

3.   Pravomoc členských států

V ostatních záležitostech, na něž se vztahuje protokol k FCTC, neuvedených v oddílech 2.1 a 2.2, v nichž EU nemá výlučnou pravomoc jednat, jsou členské státy nadále oprávněny jednat.