30.4.2015   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 111/32

(1)

Perchlorát se vyskytuje přirozeně v životním prostředí v ložiscích dusičnanů a potaše a může vznikat v atmosféře a usazovat se v půdě a podzemních vodách. Vyskytuje se také jako látka znečišťující životní prostředí vznikající v důsledku používání dusíkatých hnojiv a při výrobě, používání a zneškodňování chloristanu amonného, který se používá v tuhých pohonných hmotách, výbušninách, zábavní pyrotechnice, světlicích, nafukovačích airbagů a při dalších průmyslových procesech. Perchlorát se může vytvořit rovněž během rozkladu chlornanu sodného použitého pro dezinfekci vody a může kontaminovat dodávky vody. Voda, půda a hnojiva se považují za potenciální zdroje kontaminace potravin perchlorátem.

(2)

Vědecká komise pro kontaminující látky v potravinovém řetězci (dále jen „komise CONTAM“) při Evropském úřadu pro bezpečnost potravin (dále jen „úřad EFSA“) vydala vědecké stanovisko o riziku pro veřejné zdraví v souvislosti s přítomností perchlorátu v potravinách (1). Komise CONTAM dospěla k závěru, že chronická dietární expozice perchlorátu může představovat riziko, zejména pro nadprůměrné konzumenty z mladších věkových skupin obyvatelstva s mírným až středním nedostatkem jódu. Navíc je možné, že krátkodobá expozice perchlorátu představuje riziko pro kojence a malé děti s nízkým příjmem jódu.

(3)

Komise CONTAM vydala doporučení v tom smyslu, že je zapotřebí více údajů o výskytu perchlorátu v potravinách v Evropě, zejména pokud jde o zeleninu, počáteční kojeneckou výživu a mléko a mléčné výrobky, aby se ještě více omezila nejistota při posuzování rizik. Vysoký obsah byl zjištěn u tykvovitých (Cucurbitaceae) a listové zeleniny, zejména té, která se pěstuje ve sklenících/pod ochranným krytem. Není k dispozici dostatek údajů o přítomnosti perchlorátu v potravinách, zejména u potravin, z nichž byly odebrány vzorky po 1. září 2013. Analýza perchlorátu v pitné vodě by měla pokud možno zahrnovat také pitnou vodu, která nespadá do definice potravin stanovené v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 (2). Ode dne 1. září 2013 byla zavedena opatření ke zmírnění rizika a údaje o perchlorátu ze vzorků odebraných poté lépe odráží zásadu „riziko tak nízké, jak je to rozumně dosažitelné“ v návaznosti na osvědčené postupy (tj. používání hnojiv obsahujících malá množství perchlorátu) a stávající přítomnost perchlorátu v potravinách.

(4)

Proto je vhodné doporučit monitorování přítomnosti perchlorátu v potravinách,

1.

Členské státy by měly spolu s aktivním zapojením provozovatelů potravinářských podniků provádět monitorování přítomnosti perchlorátu v potravinách, a zejména v:

2.

Aby se zajistilo, že vzorky pro testovanou šarži budou reprezentativní, měly by se členské státy řídit postupy odběru vzorků stanovenými v příloze nařízení Komise (ES) č. 1882/2006 (4) pro listovou zeleninu a v části B přílohy nařízení Komise (ES) č. 333/2007 (5) pro ostatní potraviny spadající do oblasti působnosti nařízení (ES) č. 333/2007.

3.

Spolehlivé výsledky poskytuje tato analytická metoda:

„Quick Method for the Analysis of Residues of numerous Highly Polar Pesticides in Foods of Plant Origin involving Simultaneous Extraction with Methanol and LC-MS/MS Determination (QuPPe-Method) – verze 7.1“. Metodu lze stáhnout z internetových stránek: http://www.crl-pesticides.eu/library/docs/srm/meth_QuPPe.pdf

Kromě toho by měl být konzultován článek s názvem „Analysis of Perchlorate in Food Samples of Plant Origin Applying the QuPPe-Method and LC-MS/MS“, v němž je uvedeno, jak začlenit látku znečišťující životní prostředí perchlorát do výše zmíněné multireziduální metody QuPPe. Tento článek lze stáhnout z internetových stránek http://www.analytik-news.de/Fachartikel/Volltext/cvuase2.pdf.

Mez kvantifikace (LOQ) by měla být zacílena tak, aby nebyla vyšší než 2 μg/kg pro analýzu perchlorátu v potravinách pro kojence a malé děti, 10 μg/kg v ostatních potravinách a 20 μg/kg v sušených bylinách, koření a bylinných a ovocných čajích.

4.

Členské státy by měly spolu s aktivním zapojením provozovatelů potravinářských podniků provádět šetření s cílem určit faktory, které jsou příčinou přítomnosti perchlorátu v potravinách. Vhodná je zejména analýza přítomnosti perchlorátu v hnojivech, půdě, vodě určené k zavlažování nebo k provozu v situacích, kdy jsou tyto faktory relevantní.

5.

Členské státy by měly zajistit, aby výsledky analýzy byly pravidelně a nejpozději do konce února 2016 předávány úřadu EFSA v jím stanoveném formátu pro předávání údajů v souladu s požadavky uvedenými v jeho pokynech o standardním popisu vzorku (SSD) u potravin a krmiv (6) a v souladu s dalšími konkrétními požadavky EFSA na podávání zpráv.