13.6.2014

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 174/16

---

NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) č. 625/2014

ze dne 13. března 2014,

kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 prostřednictvím regulačních technických norem blíže určujících požadavky na instituce, které jsou investory, sponzory, původními věřiteli a původci, v souvislosti s expozicemi vůči převedenému úvěrovému riziku

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (1), a zejména na čl. 410 odst. 2 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Cílem požadavku na ponechání ekonomického podílu je sladění zájmů stran, které převádějí, respektive přejímají úvěrové riziko ze sekuritizovaných expozic. Pokud subjekt sekuritizuje vlastní závazky, dochází ke sladění zájmů automaticky bez ohledu na to, zda konečný dlužník svůj dluh kolateralizuje. Pokud je zřejmé, že úvěrové riziko nese po celou dobu původce, je ponechání podílu ze strany původce zbytečné a nijak by nezlepšilo již existující pozici.

(2)

Je vhodné vyjasnit, kdy se má za to, že vzniká expozice vůči převedenému úvěrovému riziku v některých konkrétních případech. Jedná se o případy, kdy instituce, jež nejednají jako původce, sponzor nebo původní věřitel, mohou být vystaveny úvěrovému riziku ze sekuritizované pozice, včetně případů, kdy jednají jako protistrana derivátového nástroje v sekuritizační transakci, jako zajišťovací protistrana v sekuritizační transakci nebo jako poskytovatel likviditního příslibu v dané transakci a kdy drží sekuritizované pozice v obchodním portfoliu v rámci činností tvorby trhu.

(3)

Při resekuritizačních transakcích dochází k převodu úvěrového rizika na úrovni první sekuritizace aktiv a na druhé „přebalené“ úrovni transakce. Tyto dvě úrovně transakce a dva odpovídající případy převodu úvěrového rizika jsou z hlediska požadavků stanovených v tomto nařízení nezávislé. Ponechání čistého ekonomického podílu a náležitá péče by měly být zajištěny na každé úrovni transakce institucemi, které jsou na dané konkrétní úrovni vystaveny převedenému úvěrovému riziku. Proto pokud bude instituce vystavena pouze druhé „přebalené“ úrovni transakce, vztahují se požadavky týkající se ponechání čistého ekonomického podílu a náležité péče na tuto instituci pouze ve vztahu k druhé úrovni transakce. V rámci téže resekuritizační transakce by instituce, které jsou vystaveny první úrovni sekuritizace aktiv, měly splnit požadavek na ponechání a náležitou péči ve vztahu k první úrovni sekuritizace v dané transakci.

(4)

Je vhodné blíže upřesnit uplatňování závazku k ponechání podílu, včetně splnění tohoto požadavku v případech, kdy existuje více původců, sponzorů nebo původních věřitelů, a vyjasnit podrobnosti týkající se různých možností ponechání podílu, měření požadavku na ponechání podílu při vzniku i průběžně, jakož i používání výjimek.

(5)	Ustanovení čl. 405 odst. 1 písm. a) až e) nařízení (EU) č. 575/2013 stanoví různé možnosti pro dodržení požadavku na ponechání podílu. Toto nařízení podrobně objasňuje, jakým způsobem lze každou z těchto možností provést.

(6)

Ponechání podílu může být provedeno syntetickou nebo podmíněnou formou za předpokladu, že jsou tyto metody plně v souladu s jednou z možností stanovených v čl. 405 odst. 1 písm. a) až e) nařízení (EU) č. 575/2013, jíž může být syntetická nebo podmíněná forma ponechání podílu postavena na roveň, a za předpokladu, že je zajištěn soulad s požadavky na zpřístupňování informací.

(7)	Zajištění nebo prodej ponechaného podílu jsou zakázány, pokud tyto techniky ohrožují účel požadavku na ponechání podílu, což znamená, že mohou být povoleny, pokud nezajišťují ponechávající subjekt proti úvěrovému riziku z ponechaných sekuritizovaných pozic nebo z ponechaných expozic.

(8)

V zájmu průběžného zachování čistého ekonomického podílu by měly instituce zajistit, že součástí struktury sekuritizace nebude žádný mechanismus, který by způsoboval, že minimální požadavek na ponechání podílu při vzniku by nutně klesal rychleji než převedený podíl. Obdobně by ponechaný podíl rovněž neměl být upřednostňován z hlediska peněžních toků v tom smyslu, že by byl přednostně splácen nebo umořován, což by vedlo k jeho poklesu pod 5 % průběžné nominální hodnoty prodaných tranší nebo sekuritizovaných expozic. Kromě toho úvěrová podpora poskytovaná instituci přijímající expozici vůči sekuritizované pozici by ve vztahu k míře splácení podkladových expozic neměla neúměrně klesat.

(9)

Instituce by měly mít možnost používat finanční modely vytvořené třetími stranami, jež nejsou externími ratingovými agenturami, aby mohly snížit administrativní zátěž a náklady na dodržení povinnosti náležité péče. Instituce by měly používat finanční modely třetích stran, pouze pokud před uskutečněním investic věnují náležitou péči ověření relevantních předpokladů modelů a jejich strukturování a porozumění metodice, předpokladům a výsledkům těchto modelů.

(10)

Je nezbytné blíže upřesnit, jak často by měly instituce přezkoumávat, zda plní požadavky týkající se náležité péče, jak posuzovat, zda je vhodné uplatnění různých zásad a postupů na obchodní a investiční portfolio, jak posuzovat soulad v případě, kdy se pozice týkají portfolia obchodování s korelací, a vyjasnit některé pojmy podle článku 406 nařízení (EU) č. 575/2013, např. „rizikové charakteristiky“ a „strukturální rysy“.

(11)

Podle čl. 14 odst. 2 nařízení (EU) č. 575/2013 subjekty usazené ve třetích zemích, které jsou zahrnuty do konsolidace v souladu s článkem 18 nařízení (EU) č. 575/2013, avšak nevztahuje se na ně přímo použitelnost dodatečných rizikových vah, neporušují za určitých omezených okolností, například pro expozice držené v obchodním portfoliu pro účely tvorby trhu, podmínky článku 405 nařízení (EU) č. 575/2013. Lze mít za to, že instituce neporušují uvedený článek, pokud příslušné expozice nebo pozice v obchodním portfoliu nejsou podstatné a netvoří neúměrný podíl na obchodních činnostech a za předpokladu, že existuje důkladné obeznámení s těmito expozicemi či pozicemi a že jsou prováděny formální zásady a postupy, které jsou vhodné a přiměřené vzhledem k celkovému rizikovému profilu subjektu a skupiny.

(12)

Prvotní a průběžná informační povinnost k investorům týkající se úrovně závazku k ponechání podílu a všech příslušných podstatných údajů, včetně údajů o úvěrové kvalitě a výkonnosti podkladové expozice, je nezbytná k zajištění účinné náležité péče ve vztahu k sekuritizovaným pozicím. Zpřístupněné údaje by měly obsahovat informace o totožnosti ponechávajícího subjektu, o zvolené možnosti ponechání podílu a původním a průběžném závazku k ponechání ekonomického podílu. Lze-li použít výjimky stanovené v čl. 405 odst. 3 a 4 nařízení (EU) č. 575/2013, mělo by být výslovně sděleno, kterých sekuritizovaných expozic se požadavek na ponechání podílu netýká a důvod jeho neuplatnění.

(13)	Toto nařízení vychází z návrhu regulačních technických norem, které Komisi předložil Evropský orgán dohledu (Evropský orgán pro bankovnictví).

(14)

Evropský orgán dohledu (Evropský orgán pro bankovnictví) uskutečnil otevřené veřejné konzultace o návrzích regulačních technických norem, z nichž toto nařízení vychází, analyzoval potenciální související náklady a přínosy a požádal o stanovisko skupinu subjektů působících v bankovnictví zřízenou podle článku 37 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 (2),

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I

DEFINICE A EXPOZICE VŮČI RIZIKU ZE SEKURITIZACE

Článek 1

Definice

Pro účely tohoto nařízení se použijí tyto definice:

a)	„ponechávajícím subjektem“ se rozumí subjekt jednající jako původce, sponzor nebo původní věřitel, který si ponechává čistý ekonomický podíl v sekuritizaci v souladu s čl. 405 odst. 1 nařízení (EU) č. 575/2013,

b)	„syntetickou formou ponechání podílu“ se rozumí ponechání ekonomického podílu za použití derivátových nástrojů,

c)	„podmíněnou formou ponechání podílu“ se rozumí ponechání ekonomického podílu za použití záruk, akreditivů a dalších podobných forem úvěrové podpory zajišťujících okamžité vynucení ponechání podílu,

d)	„vertikální tranší“ se rozumí tranše, která vystavuje svého držitele poměrnému úvěrovému riziku z každé vydané tranše sekuritizační transakce.

KAPITOLA II

EXPOZICE VŮČI ÚVĚROVÉMU RIZIKU ZE SEKURITIZOVANÉ POZICE

Článek 2

Konkrétní příklady expozice vůči úvěrovému riziku ze sekuritizované pozice

1.   Pokud instituce jedná v rámci sekuritizační transakce jako protistrana úvěrového derivátu, jako protistrana poskytující zajištění nebo jako poskytovatel likviditního příslibu, má se za to, že je vystavena úvěrovému riziku ze sekuritizované pozice, když derivát, zajištění nebo likviditní příslib přejímá úvěrové riziko ze sekuritizovaných expozic nebo sekuritizovaných pozic.

2.   Pokud likviditní příslib splňuje podmínky uvedené v čl. 255 odst. 2 nařízení (EU) č. 575/2013, nepovažuje se poskytovatel likvidity pro účely článků 405 a 406 nařízení (EU) č. 575/2013 za vystaveného úvěrovému riziku ze sekuritizované pozice.

3.   V případě resekuritizace s více než jednou úrovní nebo sekuritizace s několika samostatnými podkladovými transakcemi se má za to, že je instituce vystavena pouze úvěrovému riziku z konkrétní sekuritizované pozice nebo transakce, vůči níž přijímá expozici.

4.   Má se za to, že instituce neporušuje článek 405 nařízení (EU) č. 575/2013 podle čl. 14 odst. 2 nařízení (EU) č. 575/2013 na konsolidovaném základě za předpokladu, že jsou splněny tyto podmínky:

a)	subjekt, který je držitelem sekuritizovaných pozic, je usazen ve třetí zemi a je součástí konsolidované skupiny podle článku 18 nařízení (EU) č. 575/2013;

b)	sekuritizované pozice jsou drženy v obchodním portfoliu subjektu uvedeného v písmenu a) za účelem činností tvorby trhu;

c)	sekuritizované pozice nejsou podstatné s ohledem na celkový rizikový profil obchodního portfolia skupiny uvedené v písmenu a) a netvoří neúměrný podíl na obchodních činnostech skupiny.

KAPITOLA III

PONECHÁNÍ ČISTÉHO EKONOMICKÉHO PODÍLU

Článek 3

Subjekty ponechávající si podstatný čistý ekonomický podíl

1.   Ponechaný podstatný čistý ekonomický podíl se nedělí mezi různé typy ponechávajících subjektů. Požadavek na ponechání podstatného čistého ekonomického podílu splní v plném rozsahu některá z těchto osob:

a)	původce nebo několik původců;

b)	sponzor nebo několik sponzorů;

c)	původní věřitel nebo několik původních věřitelů.

2.   Pokud jsou sekuritizované expozice vytvořeny několika původci, splní požadavek na ponechání podílu každý původce, a to ve vztahu k poměrnému podílu na souhrnu sekuritizovaných expozic, jehož je původcem.

3.   Pokud jsou sekuritizované expozice vytvořeny několika původními věřiteli, splní požadavek na ponechání podílu každý původní věřitel, a to ve vztahu k poměrnému podílu na souhrnu sekuritizovaných expozic, pro nějž je původním věřitelem.

4.   Odchylně o odstavců 2 a 3, pokud jsou sekuritizované expozice vytvořeny několika původci nebo několika původními věřiteli, může požadavek na ponechání podílu v plném rozsahu splnit jediný původce nebo původní věřitel, jestliže jsou splněny obě tyto podmínky:

a)	původce nebo původní věřitel vytvořil a spravuje program nebo sekuritizační systém;

b)	původce nebo původní věřitel vytvořil program nebo sekuritizační systém a přispěl do něj více než 50 % souhrnu sekuritizovaných expozic.

5.   Pokud sekuritizované expozice byly sponzorovány více sponzory, splní požadavek na ponechání podílu buď:

a)	sponzor, jehož ekonomický zájem je v největším souladu s investory podle dohody všech sponzorů na základě objektivních kritérií zahrnujících strukturu poplatků, účast na vytvoření a správě programu či sekuritizačního systému a expozici vůči úvěrovému riziku ze sekuritizací;

b)	každý sponzor poměrně ve vztahu k počtu sponzorů.

Článek 4

Splnění požadavku na ponechání podílu syntetickou nebo podmíněnou formou

1.   Požadavek na ponechání podílu může být splněn způsobem, který odpovídá jedné z možností stanovených v čl. 405 odst. 1 druhém pododstavci nařízení (EU) č. 575/2013, syntetickou nebo podmíněnou formou, pokud jsou splněny tyto podmínky:

a)	ponechaná částka se přinejmenším rovná požadavku spojenému s možností, s níž může být syntetická nebo podmíněná forma ponechání podílu považována za rovnocennou;

b)	ponechávající subjekt výslovně informoval o tom, že si tímto způsobem průběžně ponechá podstatný čistý ekonomický podíl, včetně podrobných údajů o formě ponechání podílu, metodice použité při jeho stanovování a rovnocennosti s jednou z příslušných možností.

2.   V případě, že subjekt jiný než úvěrová instituce definovaná v čl. 4 odst. 1 bodě 1 nařízení (EU) č. 575/2013 jedná jako ponechávající subjekt prostřednictvím syntetické nebo podmíněné formy ponechání podílu, je podíl ponechaný na syntetickém nebo podmíněném základě plně zajištěn v hotovosti a veden odděleně jako „peněžní prostředky klientů“, jak uvádí čl. 13 odst. 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/39/ES (3).

Článek 5

Možnost podle písmene a): ponechání poměrného podílu každé tranše prodané investorům či na ně převedené

1.   Ponechání nejméně 5 % nominální hodnoty každé prodané nebo převedené tranše podle čl. 405 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) č. 575/2013 může být provedeno také následujícími způsoby:

a)

ponecháním alespoň 5 % nominální hodnoty každé sekuritizované expozice za předpokladu, že úvěrové riziko těchto expozic je rovnocenné nebo podřízené úvěrovému riziku sekuritizovanému pro stejné expozice. U revolvingové sekuritizace definované v čl. 242 bodě 13 nařízení (EU) č. 575/2013 se ponechání podílu plní prostřednictvím ponechání podílu původce za předpokladu, že podíl původce dosahoval alespoň 5 % nominální hodnoty každé sekuritizované expozice a byl rovnocenný nebo podřízený úvěrovému riziku sekuritizovanému pro stejné expozice;

b)

poskytnutím likviditního příslibu, který může být nadřízený ve smluvním rozložení toků hotovosti, v rámci programu ABCP, jsou-li splněny tyto podmínky: i) likviditní příslib pokrývá 100 % úvěrového rizika ze sekuritizovaných expozic; ii) likviditní příslib pokrývá úvěrové riziko po celou dobu, po kterou ponechávající subjekt musí ponechání ekonomického podílu realizovat prostřednictvím tohoto likviditního příslibu pro příslušnou sekuritizovanou pozici; iii) likviditní příslib je poskytnut původcem, sponzorem nebo původním věřitelem v sekuritizační transakci; iv) instituce, která bude vystavena takové sekuritizaci, má přístup k příslušným informacím, které jí umožní ověřit splnění bodů i), ii) a iii).

c)	ponecháním vertikální tranše, jejíž nominální hodnota dosahuje nejméně 5 % celkové nominální hodnoty všech vydaných tranší cenných papírů.

Článek 6

Možnost podle písmene b): ponechání podílu původce u revolvingových expozic

Ponechání podílu podle čl. 405 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) č. 575/2013 může být provedeno ponecháním alespoň 5 % nominální hodnoty každé sekuritizované expozice za předpokladu, že ponechané úvěrové riziko z těchto expozic je rovnocenné nebo podřízené úvěrovému riziku sekuritizovanému pro stejné expozice.

Článek 7

Možnost podle písmene c): ponechání náhodně zvolených expozic

1.   Seskupení nejméně 100 potenciálně sekuritizovaných expozic, z nichž jsou ponechané a sekuritizované expozice náhodně vybrány, podle čl. 405 odst. 1 druhého pododstavce písm. c) nařízení (EU) č. 575/2013 musí být dostatečně rozmanité, aby se zabránilo nadměrné koncentraci ponechaného podílu. Při přípravě procesu výběru ponechávající subjekt zohlední příslušné kvantitativní a kvalitativní faktory, aby zajistil, že rozdělení na ponechané a sekuritizované expozice bude skutečně náhodné. Subjekt ponechávající si náhodně vybrané expozice při výběru expozic posoudí, pokud je to vhodné, faktory, jako jsou rok původu, produkt, zeměpisná poloha, datum vzniku, datum splatnosti, poměr úvěru k hodnotě, druh nemovitosti, průmyslové odvětví či saldo nesplacených úvěrů.

2.   Ponechávající subjekt neoznačí jako ponechané expozice v různých okamžicích různé jednotlivé expozice, pokud to není nezbytné ke splnění požadavku na ponechání podílu ve vztahu k sekuritizaci, kde sekuritizované expozice v průběhu času kolísají buď z důvodu přidání nových expozic do sekuritizace, nebo z důvodu měnící se úrovně jednotlivých sekuritizovaných expozic.

Článek 8

Možnost podle písmene d): ponechání tranše první ztráty

1.   Ponechání tranše první ztráty podle čl. 405 odst. 1 druhého pododstavce písm. d) nařízení (EU) č. 575/2013 je splněno buď pomocí rozvahových, nebo podrozvahových pozic a může být provedeno rovněž těmito způsoby:

a)

podmíněnou formou ponechání podílu uvedenou v čl. 1 odst. 1 písm. c) nebo poskytnutím likviditního příslibu v rámci programu ABCP, které splňují tato kritéria: i) pokrývají alespoň 5 % nominální hodnoty sekuritizovaných expozic; ii) představují pozici první ztráty ve vztahu k sekuritizaci; iii) pokrývají úvěrové riziko po celou dobu trvání závazku k ponechání podílu; iv) jsou poskytnuty původcem, sponzorem nebo původním věřitelem v sekuritizační transakci; v) instituce, která bude vystavena takové sekuritizaci, má přístup k příslušným informacím, které jí umožní ověřit splnění bodů i), ii), iii) a iv).

b)	přezajištěním v podobě úvěrového posílení, pokud toto přezajištění plní funkci ponechání „první ztráty“ ve výši nejméně 5 % nominální hodnoty tranší vydaných v rámci sekuritizace.

2.   V případě, že tranše první ztráty překročí 5 % nominální hodnoty sekuritizovaných expozic, má ponechávající subjekt možnost ponechat si pouze část této tranše první ztráty, pokud tato část dosahuje nejméně 5 % nominální hodnoty sekuritizovaných expozic.

3.   Pro účely splnění požadavku ponechání rizika na úrovni sekuritizačního systému instituce nepřihlížejí k existenci podkladových transakcí, v nichž si původci nebo původní věřitelé ponechávají první ztrátové expozice na úrovni konkrétních transakcí.

Článek 9

Možnost podle písmene e): ponechání první ztrátové expozice z každé sekuritizované expozice

1.   Ponechání první ztrátové expozice na úrovni každé sekuritizované expozice podle čl. 405 odst. 1 druhého pododstavce písm. e) se uplatní tak, že ponechané úvěrové riziko je vždy podřízeno úvěrovému riziku, které bylo sekuritizováno ve vztahu ke stejným expozicím.

2.   Ponechání podílu podle odstavce 1 může být splněno formou prodeje podkladových expozic za diskontovanou hodnotu ze strany původce nebo původního věřitele, pokud není tento diskont nižší než 5 % nominální hodnoty každé expozice a částka z diskontního prodeje je původci nebo původnímu věřiteli uhrazena pouze v případě, že není absorbována ztrátami souvisejícími s úvěrovým rizikem spojeným se sekuritizovanými expozicemi.

Článek 10

Měření úrovně ponechání podílu

1.   Při měření úrovně ponechání čistého ekonomického podílu se uplatní tato kritéria:

a)	vznikem se rozumí okamžik, kdy byly expozice poprvé sekuritizovány;

b)	výpočet úrovně ponechání podílu je založen na nominálních hodnotách a pořizovací cena aktiv se nezohledňuje;

c)	„nadměrné rozpětí“ ve smyslu definice v čl. 242 bodě 1 nařízení (EU) č. 575/2013 se při měření čistého ekonomického podílu ponechávajícího subjektu nezohledňuje;

d)	pro výpočet čistého ekonomického podílu po dobu trvání sekuritizace se používá stejná možnost ponechání podílu a metodika, ledaže by si mimořádné okolnosti vyžádaly změnu a daná změna by nebyla využita jako prostředek ke snížení objemu ponechaného podílu.

2.   Kromě kritérií stanovených v odstavci 1, pokud neexistuje žádný mechanismus, jehož prostřednictvím by podíl ponechaný při vzniku klesal rychleji než převedený podíl, má se za to, že na splnění požadavku na ponechání podílu nemá vliv umoření ponechání podílu prostřednictvím alokace peněžních toků nebo alokace ztrát, které ve svém důsledku postupně snižují úroveň ponechání podílu. Není povinností ponechávajícího subjektu, aby neustále doplňoval a upravoval svůj ponechaný podíl na nejméně 5 %, protože jsou na jeho expozicích realizovány ztráty nebo jsou ztráty alokovány jeho ponechané pozici.

Článek 11

Měření ponechání podílu u nevyčerpaných částek v expozicích ve formě úvěrových příslibů

Výpočet čistého ekonomického podílu, který má být ponechán u úvěrových příslibů, včetně kreditních karet, je založen pouze na částkách, které již byly vyčerpány, realizovány nebo přijaty, a je upravován podle změn těchto částek.

Článek 12

Zákaz zajištění nebo prodeje ponechaného podílu

1.   Povinnost neuplatnit na ponechaný čistý ekonomický podíl jakékoli zmírnění úvěrového rizika, krátké pozice, jiné zajištění či prodej, stanovená v čl. 405 odst. 1 třetím pododstavci nařízení (EU) č. 575/2013, se použije s ohledem na účel požadavku na ponechání podílu a s přihlédnutím k ekonomické podstatě dané transakce. Zajištění čistého ekonomického podílu se pro účely čl. 405 odst. 1 třetího pododstavce nařízení (EU) č. 575/2013 nepovažuje za zajištění a může být tedy povoleno pouze v případě, že nezajišťuje ponechávající subjekt proti úvěrovému riziku z ponechaných sekuritizovaných pozic nebo ponechaných expozic.

2.   Ponechávající subjekt může používat ponechané expozice nebo sekuritizované pozice jako kolaterál pro účely zajištěného financování, pokud se při tomto použití nepřevádí úvěrové riziko z těchto ponechaných expozic nebo sekuritizovaných pozic na třetí stranu.

Článek 13

Výjimky z čl. 405 odst. 1 nařízení (EU) č. 575/2013

Transakce uvedené čl. 405 odst. 4 nařízení (EU) č. 575/2013 zahrnují sekuritizované pozice v portfoliu obchodování s korelací, které jsou referenčními nástroji, jež splňují kritérium čl. 338 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) č. 575/2013, nebo jsou způsobilé pro zahrnutí do portfolia obchodování s korelací.

Článek 14

Ponechání podílu na konsolidovaném základě

Instituce, která plní požadavek na ponechání podílu na základě konsolidované situace spřízněné mateřské úvěrové instituce v EU, finanční holdingové společnosti v EU nebo smíšené finanční holdingové společnosti v EU v souladu s čl. 405 odst. 2 nařízení (EU) č. 575/2013, zajistí v případě, že ponechávající subjekt přestane spadat do oblasti působnosti dohledu na konsolidovaném základě, že jeden nebo více zbývajících subjektů spadajících do oblasti působnosti dohledu na konsolidovaném základě převezme expozici vůči sekuritizaci, aby bylo zajištěno průběžné plnění daného požadavku.

KAPITOLA IV

POŽADAVKY TÝKAJÍCÍ SE NÁLEŽITÉ PÉČE PRO INSTITUCE, KTERÝM VZNIKNE EXPOZICE VŮČI SEKURITIZOVANÉ POZICI

Článek 15

Outsourcing a další obecná hlediska

1.   Pokud nejsou k dispozici informace o konkrétních expozicích, které mají být sekuritizovány, včetně případů, kdy se expozice před sekuritizací nakumulují nebo vstupují jako náhradní expozice do stávající revolvingové sekuritizace, má se za to, že instituce splňuje své povinnosti náležité péče uvedené v článku 406 nařízení (EU) č. 575/2013 pro každou jednotlivou sekuritizovanou pozici na základě příslušných kritérií způsobilosti pro tyto expozice.

2.   Při externím zajištění určitých úkolů v procesu plnění povinností stanovených v článku 406 nařízení (EU) č. 575/2013, včetně vedení záznamů, si instituce, jež budou vystaveny rizikům ze sekuritizace, ponechají úplnou kontrolu nad tímto procesem.

Článek 16

Bližší určení rizikových charakteristik a strukturálních rysů

1.   Rizikové charakteristiky jednotlivých sekuritizovaných pozic uvedené v čl. 406 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) č. 575/2013 zahrnují následující nejvhodnější a podstatné charakteristiky, např.:

a)	úroveň nadřízenosti tranše;

b)	profil peněžních toků;

c)	všechny existující ratingy;

d)	historickou výkonnost podobných tranší;

e)	povinnosti související s tranšemi uvedené v dokumentaci týkající se sekuritizační transakce;

f)	úvěrové posílení.

2.   Rizikové charakteristiky podkladových expozic sekuritizovaných pozic uvedené v čl. 406 odst. 1 písm. c) nařízení (EU) č. 575/2013 zahrnují nejvhodnější a podstatné charakteristiky, včetně informací o výkonnosti uvedených v čl. 406 odst. 2 nařízení (EU) č. 575/2013 v souvislosti s expozicemi v případě hypoték na obytné nemovitosti. Instituce určí vhodná a srovnatelná měřítka pro účely analýzy rizikových charakteristik jiných kategorií aktiv.

3.   Další strukturální rysy uvedené v čl. 406 odst. 1 písm. g) nařízení (EU) č. 575/2013 zahrnují derivátové nástroje, záruky, akreditivy a další podobné formy úvěrové podpory.

Článek 17

Frekvence přezkumu

Instituce přezkoumají dodržování článku 406 nařízení (EU) č. 575/2013 poté, co jim vznikne expozice vůči sekuritizačním pozicím, alespoň jednou ročně a častěji, jakmile zjistí, že došlo k porušení povinností uvedených v dokumentaci týkající se sekuritizační transakce nebo k podstatné změně kterékoli z následujících okolností:

a)	strukturálních rysů, které mohou významně ovlivnit výkonnost sekuritizované pozice;

b)	rizikových charakteristik sekuritizovaných pozic a podkladových expozic.

Článek 18

Zátěžové testy

1.   Zátěžové testy uvedené v čl. 406 odst. 1 druhém pododstavci nařízení (EU) č. 575/2013 zahrnují veškeré příslušné sekuritizované pozice a jsou začleněny do strategií a procesů zátěžového testování, které instituce provádějí v rámci posuzování dostatečnosti vnitřně stanoveného kapitálu podle článku 73 směrnice 2013/36/EU (4).

2.   Za účelem splnění požadavků na zátěžové testování uvedených v čl. 406 odst. 1 druhém pododstavci nařízení (EU) č. 575/2013 mohou instituce využívat vedle modelů vypracovaných externími ratingovými agenturami i srovnatelné finanční modely vypracované třetími stranami za předpokladu, že jsou schopny na žádost prokázat, že před uskutečněním investice věnovaly náležitou péči ověření relevantních předpokladů modelů a jejich strukturování a porozumění metodice, předpokladům a výsledkům těchto modelů.

3.   Při provádění zátěžových testů uvedených v čl. 406 odst. 1 nařízení (EU) č. 575/2013 v rámci programu ABCP uvedeného v čl. 242 bodu 9 nařízení (EU) č. 575/2013, který je podpořen likviditním příslibem, jenž v plném rozsahu pokrývá úvěrové riziko sekuritizovaných expozic, mohou instituce provádět zátěžový test úvěruschopnosti poskytovatele likviditního příslibu namísto sekuritizovaných expozic.

Článek 19

Expozice v obchodním portfoliu a v investičním portfoliu

1.   Držení sekuritizované pozice v obchodním nebo investičním portfoliu nepředstavuje samo o sobě dostatečný důvod pro uplatňování různých zásad a postupů nebo odlišné intenzity přezkumu při plnění povinnosti náležité péče podle článku 406 nařízení (EU) č. 575/2013. Při rozhodování o tom, zda se použijí různé zásady a postupy nebo odlišná intenzita přezkumu, jsou vzaty v úvahu všechny významné faktory podstatně ovlivňující rizikový profil každého portfolia a příslušných sekuritizovaných pozic, včetně velikosti pozic, dopadu na kapitálovou základnu instituce během krizového období či koncentrace rizika v jedné konkrétní transakci, u jednoho konkrétního emitenta nebo u jedné konkrétní kategorie aktiv.

2.   Instituce zajistí, že jakákoli podstatná změna zvyšující rizikový profil sekuritizovaných pozic v jejich obchodním a neobchodním portfoliu se odrazí v přiměřené úpravě postupů náležité péče vztahujících se na tyto sekuritizované pozice. V této souvislosti stanoví instituce ve svých formálních zásadách a postupech pro obchodní a neobchodní portfolio okolnosti, za jakých bude zahájen přezkum povinností týkajících se náležité péče.

Článek 20

Pozice v portfoliu obchodování s korelací

Ustanovení článku 406 nařízení (EU) č. 575/2013 se považují za splněná, jsou-li splněny tyto podmínky:

a)	sekuritizované pozice jsou buď drženy v portfoliu obchodování s korelací a jsou referenčními nástroji uvedenými v čl. 338 odst. 1 písm. b) uvedeného nařízení, nebo jsou způsobilé pro zahrnutí do portfolia obchodování s korelací;

b)	instituce splňuje článek 377 uvedeného nařízení, pokud jde o výpočet kapitálových požadavků ve vztahu k jejímu portfoliu obchodování s korelací;

c)	instituce postupuje při výpočtu kapitálových požadavků ve vztahu ke svému obchodnímu portfoliu tak, že je komplexně a důkladně obeznámena s rizikovým profilem svých investic do sekuritizovaných pozic;

d)	instituce zavedla formální zásady a postupy analýzy a zaznamenávání příslušných informací uvedených v čl. 406 odst. 1 nařízení (EU) č. 575/2013 vhodné pro její portfolio obchodování s korelací a přiměřené rizikovému profilu jejích investic do příslušných sekuritizovaných pozic.

KAPITOLA V

POŽADAVKY NA PŮVODCE, SPONZORY A PŮVODNÍ VĚŘITELE

Článek 21

Zásady poskytování úvěrů

1.   Z plnění povinnosti podle článku 408 nařízení (EU) č. 575/2013 institucí, která je původcem nebo sponzorem, nevyplývá, že typy dlužníka nebo úvěrových produktů musí být pro sekuritizované a nesekuritizované expozice stejné.

2.   Pokud se instituce, které jsou sponzory nebo původci, nepodílely na původním poskytnutí úvěrů na expozice, které mají být sekuritizovány, nebo se nezabývají poskytováním úvěrů na určité typy expozic, které mají být sekuritizovány, obdrží veškeré potřebné informace pro posouzení, zda jsou kritéria použitá při poskytování úvěrů na tyto expozice právě tak spolehlivá a jednoznačně stanovená jako kritéria použitá pro nesekuritizované expozice.

Článek 22

Informační povinnost o úrovni závazku k ponechání čistého ekonomického podílu

1.   Ponechávající subjekt zpřístupňuje v souladu s článkem 409 nařízení (EU) č. 575/2013 investorům alespoň tyto informace o úrovni svého závazku k ponechání čistého ekonomického podílu v sekuritizaci:

a)	potvrzení totožnosti ponechávajícího subjektu, a zda si ponechává podíl jako původce, sponzor, nebo původní věřitel;

b)	zda při ponechání čistého ekonomického podílu byly uplatněny způsoby podle čl. 405 odst. 1 druhého pododstavce písm. a), b), c), d) nebo e) nařízení (EU) č. 575/2013;

c)	případné změny způsobu ponechání čistého ekonomického podílu podle písmene b) v souladu s čl. 10 odst. 1 písm. d);

d)	potvrzení úrovně ponechání podílu při vzniku a závazku k průběžnému ponechání, což se vztahuje pouze na pokračování plnění původní povinnosti a nevyžaduje údaje o aktuální nominální nebo tržní hodnotě ani o jakémkoli znehodnocení nebo snížení hodnoty ponechaného podílu.

2.   Pokud se na sekuritizační transakci použijí výjimky uvedené v čl. 405 odst. 3 nebo 4 nařízení (EU) č. 575/2013, instituce, která je původcem, sponzorem nebo původním věřitelem, zpřístupní investorům informace o příslušné výjimce.

3.   Zpřístupnění informací podle odstavců 1 a 2 je náležitě zdokumentováno a zveřejněno, s výjimkou dvoustranných nebo soukromých transakcí, kdy strany považují soukromé zpřístupnění informací za dostačující. Za vhodný prostředek pro splnění tohoto požadavku se považuje uvedení prohlášení o závazku k ponechání podílu v prospektu cenných papírů vydaném v rámci programu sekuritizace.

4.   Zpřístupnění informací je potvrzováno rovněž po vzniku transakce, a to ve stejných intervalech jako podávání zpráv o transakci, nejméně však jednou ročně a vždy za těchto okolností:

a)	dojde k porušení závazku k ponechání podílu podle čl. 405 odst. 1 nařízení (EU) č. 575/2013;

b)	podstatně se změní výkonnost sekuritizované pozice nebo rizikové charakteristiky sekuritizace nebo podkladových expozic;

c)	dojde k porušení povinností uvedených v dokumentaci týkající se sekuritizační transakce.

Článek 23

Zpřístupnění příslušných podstatných údajů

1.   Původci, sponzoři a původní věřitelé zajistí, aby příslušné podstatné údaje podle článku 409 nařízení (EU) č. 575/2013 byly investorům snadno přístupné bez nadměrné administrativní zátěže.

2.   Odpovídající zpřístupnění údajů uvedené v článku 409 nařízení (EU) č. 575/2013 se provádí alespoň jednou ročně a vždy za těchto okolností:

a)	podstatně se změní výkonnost sekuritizované pozice nebo rizikové charakteristiky sekuritizace nebo podkladových expozic;

b)	dojde k porušení povinností uvedených v dokumentaci týkající se sekuritizační transakce;

c)

aby bylo možné údaje považovat za podstatné ve vztahu k jednotlivým podkladovým expozicím, poskytují se obvykle na individuálním základě, avšak v některých případech mohou být poskytnuty na souhrnném základě. Při posuzování, zda jsou souhrnné informace dostatečné, je třeba zohlednit faktory jako např. členitost podkladového seskupení, nebo zda je řízení expozic v tomto seskupení založeno na seskupení jako celku nebo na individuálním základě.

3.   Požadavek na zpřístupnění údajů podléhá případným dalším právním nebo regulatorním požadavkům vztahujícím se na ponechávající subjekt.

KAPITOLA VI

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 24

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

---

(1)  Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 1.

(2)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/78/ES (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 12).

(3)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/39/ES ze dne 21. dubna 2004 o trzích finančních nástrojů, o změně směrnice Rady 85/611/EHS a 93/6/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/12/ES a o zrušení směrnice Rady 93/22/EHS (Úř. věst. L 145, 30.4.2004, s. 1).

(4)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU ze dne 26. června 2013 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a investičními podniky, o změně směrnice 2002/87/ES a zrušení směrnic 2006/48/ES a 2006/49/ES (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 338).

---