1.   Aniž jsou dotčeny odstavce 2 až 4, pro účely této směrnice se ‚skutečným vlastníkem‘ rozumí jakákoli fyzická osoba, která přijme úrokovou platbu, nebo fyzická osoba, v jejíž prospěch je taková platba připsána, pokud neprokáže, že úroková platba nebyla provedena nebo připsána v její prospěch, a že tedy tato osoba:

2.   Pokud má platební zprostředkovatel informace naznačující, že fyzická osoba, která přijímá úrokovou platbu nebo v jejíž prospěch je platba připsána, možná není skutečným vlastníkem, a v případě, že se na tuto fyzickou osobu nevztahuje odst. 1 písm. a), b) nebo c), přijme platební zprostředkovatel přiměřená opatření, aby zjistil totožnost skutečného vlastníka v souladu s čl. 3 odst. 2. Není-li platební zprostředkovatel schopen zjistit totožnost skutečného vlastníka, považuje za skutečného vlastníka danou fyzickou osobu.

3.   V případě, že hospodářský subjekt, který rovněž spadá do oblasti působnosti článku 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES (*1), provádí či připisuje úrokovou platbu ve prospěch subjektu či právního uspořádání, které nepodléhají účinnému zdanění a které jsou usazeny nebo mají místo skutečného vedení v zemi nebo jurisdikci mimo území vymezené v článku 7 této směrnice a mimo územní působnost dohod a předpisů stanovících totožná opatření nebo opatření rovnocenná opatřením uvedené směrnice, použije se druhý až pátý pododstavec tohoto odstavce.

Platba se považuje za provedenou nebo připsanou přímo ve prospěch každé fyzické osoby, která má bydliště v jiném členském státě než hospodářský subjekt a je v čl. 3 bodě 6 směrnice 2005/60/ES definována jako skutečný vlastník daného subjektu či právního uspořádání. Totožnost dané fyzické osoby se zjistí podle opatření hloubkové kontroly klienta uvedených v článku 7 a čl. 8 odst. 1 písm. b) uvedené směrnice. Daná fyzická osoba se rovněž považuje za skutečného vlastníka pro účely této směrnice.

Pro účely prvního pododstavce se má za to, že kategorie subjektů a právních uspořádání uvedené na orientačním seznamu přílohy I nepodléhají účinnému zdanění.

Na základě informací oznámených kteroukoli fyzickou osobou jednající jménem daného subjektu nebo právního uspořádání zejména v souladu s odst. 1 písm. b) a c), nemá-li hospodářský subjekt k dispozici spolehlivější informace, z nichž vyplývá, že obdržené informace jsou pro účely použití tohoto odstavce nesprávné nebo neúplné, zjistí hospodářský subjekt uvedený v prvním pododstavci právní formu a místo usazení nebo případně místo skutečného vedení tohoto subjektu nebo právního uspořádání.

Pokud určitý subjekt nebo právní uspořádání nespadá do kategorií uvedených v příloze I nebo pokud do těchto kategorií spadá, avšak prohlašuje, že podléhá účinnému zdanění, zjistí hospodářský subjekt uvedený v prvním pododstavci, zda daný subjekt nebo právní uspořádání podléhá účinnému zdanění, na základě skutečností, které jsou obecně známy, nebo na základě úředních dokumentů předložených subjektem nebo právním uspořádáním nebo zpřístupněných prostřednictvím opatření hloubkové kontroly klientů přijatých v souladu se směrnicí 2005/60/ES.

4.   Pokud se subjekt nebo právní uspořádání považuje za platebního zprostředkovatele v okamžiku přijetí úrokové platby nebo jejího připsání v souladu s čl. 4 odst. 2, má se za to, že daná úroková platba vznikla níže uvedeným fyzickým osobám, které se pro účely této směrnice považují za skutečné vlastníky:

1.   Každý členský stát přijme postupy nezbytné k tomu, aby mohl platební zprostředkovatel zjistit pro účely článků 8 až 12 totožnost a bydliště skutečných vlastníků, a zajistí na svém území používání těchto postupů.

Tyto postupy musejí být v souladu s minimálními požadavky stanovenými v odstavcích 2 a 3.

2.   Platební zprostředkovatel zjistí totožnost skutečného vlastníka na základě minimálních požadavků, které se liší podle počátku vztahů mezi platebním zprostředkovatelem a skutečným vlastníkem, takto:

Údaje uvedené v písmenu b) prvního pododstavce se zjistí na základě cestovního pasu nebo úředního průkazu totožnosti či jakéhokoli jiného úředního dokladu totožnosti, případně podle seznamu uvedeného v odstavci 4, předloženého skutečným vlastníkem. Pokud není jakýkoliv z těchto údajů uveden v těchto dokumentech, bude zjištěn na základě jakéhokoli jiného průkazného dokladu totožnosti předloženého skutečným vlastníkem.

3.   V případě, kdy skutečný vlastník dobrovolně předloží potvrzení o daňové rezidenci vydané příslušným orgánem určité země během tří let přede dnem platby nebo pozdějším dnem, kdy se má za to, že platba je připsána skutečnému vlastníkovi, se za jeho bydliště považuje tato země. Pokud tak neučiní, za jeho bydliště se považuje země, v níž má trvalé bydliště. Platební zprostředkovatel zjistí trvalé bydliště skutečného vlastníka na základě těchto minimálních požadavků:

V případě uvedeném v písmenu b) prvního pododstavce, pokud skuteční vlastníci předkládají cestovní pas nebo úřední průkaz totožnosti či jakýkoli jiný úřední doklad totožnosti vystavený členským státem a pokud jsou podle vlastního prohlášení osobami s bydlištěm ve třetí zemi, se bydliště zjistí na základě potvrzení o daňovém bydlišti vystaveného během tří let přede dnem platby nebo pozdějším dnem, kdy se má za to, že platba je připsána skutečnému vlastníku, vydal příslušný orgán třetí země, v níž má daný skutečný vlastník podle vlastního prohlášení bydliště. Pokud takové potvrzení není předloženo, má se za to, že se bydliště skutečného vlastníka nachází v členském státě, který vydal cestovní pas, úřední průkaz totožnosti nebo jiný úřední doklad totožnosti. U skutečných vlastníků, u nichž má platební zprostředkovatel k dispozici úřední dokumentaci prokazující, že tyto osoby mají bydliště pro daňové účely v jiné zemi, než v zemi svého trvalého bydliště z důvodu výsad souvisejících s jejich diplomatickým statusem či jinými mezinárodně dohodnutými pravidly, se bydliště zjistí na základě této úřední dokumentace, kterou má platební zprostředkovatel k dispozici.

4.   Každý členský stát přidělující daňová identifikační čísla nebo jejich ekvivalent uvědomí do 31. prosince 2014 Komisi o struktuře a formátu těchto čísel i o úřední dokumentaci obsahující informace o přidělených identifikačních číslech. Každý členský stát rovněž Komisi uvědomí o veškerých změnách, k nimž v této souvislosti dojde. Komise sestaví přehled obdržených informací a zveřejní jej v Úředním věstníku Evropské unie.

1.   Hospodářský subjekt, který je usazen v jednom členském státě a který provádí úrokovou platbu nebo ji připisuje přímo ve prospěch skutečného vlastníka, je pro účely této směrnice považován za platebního zprostředkovatele.

Pro účely tohoto odstavce není podstatné, zda je dotčený hospodářský subjekt dlužníkem pohledávky či emitentem cenného papíru, z něhož plynou příjmy, nebo hospodářským subjektem, který byl dlužníkem nebo emitentem či skutečným vlastníkem pověřen platbu těchto příjmů provést nebo připsat.

Hospodářský subjekt usazený v členském státě se pro účely této směrnice rovněž považuje za platebního zprostředkovatele, jestliže jsou splněny tyto podmínky:

Pokud jsou podmínky uvedené v písmenu a) a b) prvního pododstavce splněny, platba provedená či připsaná prvním hospodářským subjektem se považuje za provedenou či připsanou přímo ve prospěch skutečného vlastníka uvedeného v písmenu b) uvedeného pododstavce.

2.   Subjekt či právní uspořádání mající místo skutečného vedení v rámci určitého členského státu a nepodléhající účinnému zdanění na základě obecných pravidel pro přímé zdanění použitelných buď v tomto členském státě nebo v členském státě usazení nebo v jiné zemi nebo jurisdikci, v němž jinak sídlí pro daňové účely, je považován za platebního zprostředkovatele v okamžiku přijetí úrokové platby či jejího připsání.

Pro účely tohoto odstavce se má za to, že kategorie subjektů a právních uspořádání uvedené na orientačním seznamu přílohy II nepodléhají účinnému zdanění.

Pokud určitý subjekt nebo právní uspořádání nepatří do žádné z kategorií uvedených v orientačním seznamu přílohy II nebo pokud jsou v této příloze uvedeny, avšak prohlašují, že podléhají účinnému zdanění, zjistí hospodářský subjekt, zda daný subjekt nebo právní uspořádání podléhá účinnému zdanění, na základě skutečností, které jsou obecně známy, nebo na základě úředních dokumentů předložených tímto subjektem nebo právním uspořádáním nebo zpřístupněných prostřednictvím opatření hloubkové kontroly klientů přijatých v souladu se směrnicí 2005/60/ES.

Hospodářský subjekt, který je usazen v některém členském státě a který provádí či připisuje úrokovou platbu ve prospěch subjektu nebo právního uspořádání podle tohoto odstavce a který má místo skutečného vedení v členském státě jiném, než je stát, v němž je hospodářský subjekt usazen, sdělí příslušnému orgánu svého členského státu usazení s využitím údajů uvedených v čl. 2 odst. 3 čtvrtém pododstavci nebo jiných dostupných údajů tyto informace:

Fyzické osoby považované za skutečné vlastníky úrokové platby provedené nebo připsané ve prospěch subjektů nebo právních uspořádání podle prvního pododstavce tohoto odstavce se určí v souladu s pravidly stanovenými v čl. 2 odst. 4. Použije-li se čl. 2 odst. 4 písm. c) uvedeného článku, pak daný subjekt nebo právní uspořádání vždy, když fyzická osoba později získá nárok na aktiva, z nichž daná úroková platba plyne, nebo na jiná aktiva představující tuto úrokovou platbu, poskytne příslušnému orgánu členského státu, v němž má místo skutečného vedení, informace uvedené v čl. 8 odst. 1 druhém pododstavci. Subjekt nebo právní uspořádání svému příslušnému orgánu rovněž oznámí každou změnu místa skutečného vedení.

Povinnosti uvedené v pátém pododstavci platí 10 let ode dne přijetí nebo připsání poslední úrokové platby daným subjektem nebo právním uspořádáním nebo od posledního dne, kdy fyzická osoba získala nárok na aktiva, z nichž daná úroková platba plyne, nebo na jiná aktiva představující tuto úrokovou platbu, podle toho, co nastane později.

Pokud bylo v případě, kdy se použije čl. 2 odst. 4 písm. c), místo skutečného vedení subjektu nebo právního uspořádání přesunuto do jiného členského státu, příslušný orgán prvního členského státu sdělí příslušnému orgánu nového členského státu tyto informace:

Tento odstavec se nepoužije, jestliže subjekt či právní uspořádání prokáže, že jde o jeden z těchto případů:

3.   Subjekt uvedený v odstavci 2, který se podobá subjektu kolektivního investování nebo fondu nebo režimu kolektivního investování podle odst. 2 písm. a) osmého pododstavce má možnost, aby se s ním pro účely této směrnice zacházelo jako s takovým subjektem, investičním fondem nebo režimem.

Pokud subjekt využije možnost uvedenou v prvním pododstavci tohoto odstavce, členský stát, v němž se nachází místo skutečného vedení tohoto subjektu, vystaví za tímto účelem potvrzení. Subjekt předloží toto potvrzení hospodářskému subjektu, který provádí nebo připisuje úrokovou platbu. Hospodářský subjekt je v takovém případě osvobozen od povinností stanovených v odst. 2 čtvrtém pododstavci.

Aby se zajistilo účinné uplatňování této směrnice, stanoví členské státy ohledně možnosti uvedené v prvním pododstavci tohoto odstavce podrobná pravidla určená pro subjekty, jejichž místo skutečného vedení se nachází na území těchto států.“

1.   Pro účely této směrnice se ‚úrokovou platbou‘ rozumí:

2.   Pokud jde o odst. 1 první pododstavec písm. b), nemá-li platební zprostředkovatel žádné informace o výši vyplacených, realizovaných či na účet připsaných příjmů, je za úrokovou platbu považována plná výše této platby.

Pokud jde o odst. 1 první pododstavec písm. c), nemá-li platební zprostředkovatel žádné informace o výši úroků nebo příjmů vzniklých nebo kapitalizovaných při převodu, splacení nebo zpětném odkupu, je za úrokovou platbu považována plná výše této platby.

Pokud jde o odst. 1 písm. d) a e) prvního pododstavce, nemá-li platební zprostředkovatel žádné informace o podílu příjmů, který plyne z úrokových plateb ve smyslu písmen a), b) či c) uvedeného pododstavce, je za úrokovou platbu považována celková výše příjmu.

Pokud jde o odst. 1 první pododstavec písm. f), nemá-li platební zprostředkovatel žádné informace o výši plnění ze smlouvy o životním pojištění, je za úrokovou platbu považována plná výše této platby.

3.   Pokud jde o odst. 1 první pododstavec písm. e), nemá-li platební zprostředkovatel žádné informace o podílu aktiv investovaných do pohledávek či příslušných cenných papírů nebo do akcií či podílů definovaných v uvedeném písmenu, je tento podíl považován za vyšší než 40 %. V případě, že platební zprostředkovatel nemůže zjistit výši příjmů realizovaných skutečným vlastníkem, má se za to, že tyto příjmy odpovídají výnosům z převodu, splacení nebo zpětného odkupu akcií či podílů.

Pokud jde o odst. 1 první pododstavec písm. f) bod ii), nemá-li platební zprostředkovatel žádné informace o podílu plnění, které je vázáno na úrokové platby ve smyslu písmen a), b), c), d) nebo e) uvedeného pododstavce, je tento podíl považován za vyšší než 40 %.

4.   Pokud je úroková platba definovaná v odstavci 1 provedena ve prospěch subjektu nebo právního uspořádání podle čl. 4 odst. 2 nebo připsána na účet tohoto subjektu nebo právního uspořádání, má se za to, že vznikla osobě uvedené v čl. 2 odst. 4. V případě subjektu toto platí pouze tehdy, pokud daný subjekt neuplatnil možnost stanovenou v čl. 4 odst. 3.

5.   Pokud jde o odst. 1 první pododstavec písm. c) a e), mají členské státy možnost požadovat od platebních zprostředkovatelů na svém území, aby úroky či jiné příslušné příjmy za období ne delší než jeden rok přepočetli na roční základ, a takto přepočtené úroky či jiné příslušné příjmy mají možnost považovat za úrokovou platbu i v případě, že během tohoto období nedojde k žádnému převodu, zpětnému odkupu ani splacení.

6.   Odchylně od odst. 1 prvního pododstavce písm. d) a e) mají členské státy možnost vyloučit z definice úrokové platby všechny příjmy ve smyslu uvedených ustanovení rozdělované subjekty kolektivního investování, jinými subjekty nebo investičními fondy nebo režimy, jejichž statut fondu či zakládací dokumenty se řídí právem členských států, pokud přímá či nepřímá investice těchto subjektů kolektivního investování, jiných subjektů nebo režimu do pohledávek podle písm. a) uvedeného pododstavce či cenných papírů podle písm. b) uvedeného pododstavce nepřevýší 15 % jejich aktiv.

Odchylně od odstavce 4 mají členské státy možnost vyloučit z definice úrokové platby v odstavci 1 úrokové platby provedené či připsané na účet subjektu či právního uspořádání uvedeného v čl. 4 odst. 2 a majícího místo skutečného vedení na jejich území, pokud přímá či nepřímá investice takového subjektu či právního uspořádání do pohledávek podle odst. 1 prvního pododstavce písm. a) či do cenných papírů podle písm. b) uvedeného pododstavce nepřesáhne 15 % jeho aktiv. V případě subjektu toto platí pouze tehdy, pokud daný subjekt neuplatnil možnost stanovenou v čl. 4 odst. 3.

Pokud členský stát uplatní jednu či obě možnosti uvedené v prvním a druhém pododstavci, informuje o tom Komisi. Komise zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie skutečnost, že tato možnost byla použita, a s účinkem ode dne tohoto zveřejnění je uplatnění této možnosti pro ostatní členské státy závazné.

7.   40 % hranice uvedené v odst. 1 prvním pododstavci písm. e), v odst. 1 prvním pododstavci písm. f) bodu ii) a v odstavci 3 se od 1. ledna 2016 mění na 25 %.

8.   Podíly uvedené v odst. 1 prvním pododstavci písm. e) a v odstavci 6 se stanoví na základě investiční politiky nebo na základě investiční strategie a cílů definovaných v dokumentaci, kterou se řídí činnost příslušných subjektů kolektivního investování, jiných subjektů nebo investičních fondů či režimů.

Pro účely tohoto odstavce uvedená dokumentace zahrnuje:

Pokud tato dokumentace nevymezuje investiční politiku nebo investiční strategii a cíle, tyto podíly se stanoví na základě skutečného složení aktiv subjektů kolektivního investování, jiných subjektů nebo investičních fondů či režimů, vycházejícího z průměru aktiv na začátku jejich posledního účetního období, nebo ke dni jejich první pololetní zprávy, a na konci jejich posledního účetního období před datem provedení či připsání úrokové platby platebním zprostředkovatelem skutečnému vlastníkovi. U nově založených subjektů kolektivního investování, jiných subjektů nebo investičních fondů či režimů toto skutečné složení vychází z průměru aktiv na začátku a ke dni prvního ocenění aktiv podle dokumentace, kterou se řídí činnost dotyčných subjektů kolektivního investování, jiných subjektů, fondů nebo režimů.

Složení aktiv je oceňováno v souladu s platnými pravidly daného členského státu nebo země Evropského hospodářského prostoru, která není členem Unie, kde je subjekt kolektivního investování či jiný fond nebo režim kolektivního investování registrován jako takový, nebo v souladu s právem, kterým se řídí jejich statut či zakládací dokumenty. Složení oceněné jako takové je pro jiné členské státy závazné.

9.   Příjmy uvedené v odst. 1 prvním pododstavci písm. b) jsou považovány za úrokovou platbu pouze v rozsahu, v jakém byly cenné papíry, z nichž tyto příjmy plynou, poprvé emitovány k 1. červenci 2014 nebo později. Cenné papíry emitované před uvedeným datem se pro účely podílů uvedených v písm. e) uvedeného pododstavce a v odstavci 6 neberou v úvahu.

10.   Plnění ze smlouvy o životním pojištění se považují za úrokovou platbu v souladu s odst. 1 prvním pododstavcem písm. f) pouze v rozsahu, v jakém byla tato smlouva o životním pojištění, z níž tato plnění plynou, poprvé uzavřena k 1. červenci 2014 nebo později.

11.   Členské státy mají možnost považovat příjmy uvedené v odst. 1 prvním pododstavci písm. e) bodu i) realizované při převodu, splacení nebo zpětném odkupu akcií nebo podílů v subjektech zapsaných v rejstříku a zabývajících se kolektivním investováním, které nejsou SKIPCP povolenými podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES (*2), za úrokovou platbu pouze v rozsahu, v němž vznikly ve prospěch těchto subjektů k 1. červenci 2014 nebo později.

1.   Pokud má skutečný vlastník bydliště v jiném členském státě než v tom, v němž je usazen platební zprostředkovatel, předkládá platební zprostředkovatel příslušnému orgánu členského státu, v němž je sám usazen, informace v tomto minimálním rozsahu:

Má-li skutečný vlastník bydliště v jiném členském státě, než ve kterém má platební zprostředkovatel podle čl. 4 odst. 2 místo svého skutečného vedení, poskytne tento platební zprostředkovatel příslušnému orgánu členského státu, ve kterém má místo skutečného vedení, informace uvedené v prvním pododstavci písm. a) až d) tohoto odstavce. Kromě nich předloží tento platební zprostředkovatel tyto informace:

2.   V rámci minimálního rozsahu informací, které se týkají úrokové platby a které musí platební zprostředkovatel předložit, je nutné úrokové platby rozlišit podle níže uvedených kategorií a uvést tyto údaje:

Pokud platební zprostředkovatel hlásí celkové částky podle písmen b), c), d) a g) prvního pododstavce tohoto odstavce, oznámí tuto skutečnost příslušnému orgánu členského státu, v němž je usazen, nebo v případě platebního zprostředkovatele uvedeného v čl. 4 odst. 2 příslušnému orgánu členského státu, v němž má místo skutečného vedení.

3.   V případě sdíleného skutečného vlastnictví platební zprostředkovatel informuje příslušný orgán členského státu, v němž je usazen, nebo v případě platebního zprostředkovatele uvedeného v čl. 4 odst. 2 příslušný orgán členského státu, v němž má místo skutečného vedení, o tom, zda částka nahlášená u každého skutečného vlastníka představuje celkovou částku připadající skutečným vlastníkům souhrnně, skutečný podíl náležející dotyčnému skutečnému vlastníkovi nebo rovnocenný podíl.

4.   Bez ohledu na odstavec 2 mohou členské státy umožnit platebním zprostředkovatelům, aby předložili pouze tyto údaje:

Platební zprostředkovatel informuje, zda hlásí celkové částky podle písmen a), b) a c) prvního pododstavce tohoto odstavce.“

1.   Členské státy vybírající srážkovou daň podle článku 11 stanoví níže uvedené postupy s cílem zajistit, aby skutečný vlastník mohl žádat, aby u něj srážková daň nebyla uplatněna:

2.   Na žádost skutečného vlastníka vystaví příslušný orgán členského státu, v němž má skutečný vlastník bydliště pro daňové účely, potvrzení, které obsahuje tyto údaje:

Toto potvrzení je platné maximálně po dobu tří let. Potvrzení je vydáno všem skutečným vlastníkům, kteří o ně požádají, do dvou měsíců po předložení žádosti.“

1.   Komise může postupem podle čl. 18b odst. 2 přijmout opatření pro tyto účely:

2.   Na žádost přímo dotčených členských států Komise aktualizuje seznam uvedený v příloze III.

1.   Komisi je nápomocen Výbor pro správní spolupráci při zdanění (dále jen ‚výbor‘).

2.   Pokud se odkazuje na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.“