18.6.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 165/13

(1)

Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 280/2004/ES ze dne 11. února 2004 o mechanismu monitorování emisí skleníkových plynů ve Společenství a provádění Kjótského protokolu (4) zavedlo rámec pro monitorování antropogenních emisí skleníkových plynů ze zdrojů a pohlcení pomocí propadů skleníkových plynů, hodnocení pokroku při plnění závazků týkajících se těchto emisí a provádění požadavků na monitorování a podávání zpráv podle Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu (dále jen „úmluva UNFCCC“) (5) a Kjótského protokolu (6) v Unii. Aby byl zohledněn aktuální a budoucí vývoj na mezinárodní úrovni v souvislosti s úmluvou UNFCCC a Kjótským protokolem a byly prováděny nové požadavky na monitorování a podávání zpráv stanovené v právu Unie, je třeba rozhodnutí č. 280/2004/ES nahradit.

(2)

Rozhodnutí č. 280/2004/ES by mělo být nahrazeno nařízením vzhledem k širší oblasti působnosti práva Unie, k zahrnutí dalších kategorií osob, jichž se povinnosti týkají, ke komplexnější a vysoce technické povaze zavedených ustanovení, ke zvýšené potřebě jednotných pravidel uplatnitelných v celé Unii, aby bylo usnadněno provádění.

(3)

Hlavním cílem úmluvy UNFCCC je dosáhnout stabilizace koncentrací skleníkových plynů v atmosféře na úrovni, která by zabránila nebezpečnému narušení klimatického systému lidskou činností. Aby bylo tohoto cíle dosaženo, neměl by být celkový nárůst průměrné roční teploty při zemském povrchu vyšší než 2 °C ve srovnání s úrovní před průmyslovou revolucí.

(4)

Je třeba důkladně monitorovat, vykazovat a pravidelně hodnotit emise skleníkových plynů v Unii a členských státech a jejich úsilí o řešení problematiky změny klimatu.

(5)

K pokroku ve vyváženém řešení problémů spojených se změnou klimatu významně přispělo rozhodnutí 1/CP.15, přijaté na konferenci smluvních stran úmluvy UNFCCC (dále jen „rozhodnutí 1/CP.15“), a rozhodnutí 1/CP.16, přijaté na konferenci smluvních stran úmluvy UNFCCC (dále jen „rozhodnutí 1/CP.16“). Tato rozhodnutí zavádějí nové požadavky na monitorování a podávání zpráv, které se uplatní při realizaci ambiciózního snížení emisí, k němuž se Unie a její členské státy zavázaly, a poskytují podporu rozvojovým zemím. Rovněž se v těchto rozhodnutích uznává, že zabývat se přizpůsobením změně klimatu má stejnou prioritu jako zmírňování dopadů. Rozhodnutí 1/CP.16 také vyžaduje, aby rozvinuté země rozvíjely strategie nebo plány rozvoje nízkouhlíkového hospodářství. Očekává se, že tyto strategie nebo plány přispějí k vybudování nízkouhlíkové společnosti a zajistí pokračování vysokého růstu a udržitelného rozvoje, jakož i nákladově efektivní způsob za účelem dosažení dlouhodobého cíle v oblasti klimatu při náležitém zohlednění postupných fází. Toto nařízení by mělo provádění uvedených požadavků na monitorování a podávání zpráv usnadnit.

(6)

Další rozhodný závazek Unie a členských států významně snížit své emise skleníkových plynů představuje soubor legislativních aktů Unie přijatý v roce 2009, dále označen jako „klimaticko-energetický balíček“, zejména rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 406/2009/ES ze dne 23. dubna 2009 o úsilí členských států snížit emise skleníkových plynů, aby byly splněny závazky Společenství v oblasti snížení emisí skleníkových plynů do roku 2020 (7), a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/29/ES ze dne 23. dubna 2009, kterou se mění směrnice 2003/87/ES s cílem zlepšit a rozšířit systém pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství (8). Systém Unie pro monitorování a vykazování emisí by měl být rovněž aktualizován s ohledem na nové požadavky uvedených dvou právních předpisů.

(7)

Úmluva UNFCCC zavazuje Unii a její členské státy, aby vypracovávaly, pravidelně aktualizovaly, zveřejňovaly a předkládaly konferenci smluvních stran národní inventury antropogenních emisí ze zdrojů a jejich pohlcení pomocí propadů všech skleníkových plynů, na něž se nevztahuje Montrealský protokol z roku 1987 o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu, k Vídeňské úmluvě na ochranu ozonové vrstvy (9) (dále jen „Montrealský protokol“), za použití srovnatelných postupů dohodnutých na konferenci smluvních stran.

(8)

Ustanovení čl. 5 odst. 1 Kjótského protokolu vyžaduje, aby Unie a členské státy zřídily a vedly vnitrostátní systém pro odhad antropogenních emisí ze zdrojů a pohlcení pomocí propadů všech skleníkových plynů, na něž se nevztahuje Montrealský protokol, s cílem zajistit provádění jiných ustanovení Kjótského protokolu. Unie a členské státy by současně měly uplatňovat pokyny pro vnitrostátní systémy stanovené v příloze rozhodnutí 19/CMP.1 přijatého na konferenci smluvních stran úmluvy UNFCCC jednající jako shromáždění smluvních stran Kjótského protokolu (dále jen „rozhodnutí 19/CMP.1“). Rozhodnutí 1/CP.16 dále vyžaduje zavedení vnitrostátních předpisů pro odhad antropogenních emisí ze zdrojů a pohlcení pomocí propadů všech skleníkových plynů, na něž se nevztahuje Montrealský protokol. Toto nařízení by mělo umožnit provádění obou těchto požadavků.

(9)

Kypr je zahrnut mezi země přílohy I úmluvy UNFCCC rozhodnutím konference smluvních stran úmluvy UNFCCC 10/CP.17 s účinkem od 9. ledna 2013 a Malta je v uvedené příloze zahrnuta rozhodnutím konference smluvních stran úmluvy UNFCCC 3/CP 15 s účinkem od 26. října 2010.

(10)

Zkušenosti získané prováděním rozhodnutí č. 280/2004/ES poukázaly na potřebu posílit součinnost a soudržnost s podáváním zpráv podle jiných právních nástrojů, zejména se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES ze dne 13. října 2003 o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství (10), s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 166/2006 ze dne 18. ledna 2006, kterým se zřizuje evropský registr úniků a přenosů znečišťujících látek (11), se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2001/81/ES ze dne 23. října 2001 o národních emisních stropech pro některé látky znečisťující ovzduší (12), s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 842/2006 ze dne 17. května 2006 o některých fluorovaných skleníkových plynech (13) a s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1099/2008 ze dne 22. října 2008 o energetické statistice (14). Přestože zjednodušení požadavků na podávání zpráv si vyžádá změnu jednotlivých právních nástrojů, používání jednotných údajů pro vykazování emisí skleníkových plynů je zásadní pro zajištění kvality vykazování emisí.

(11)

Čtvrtá hodnotící zpráva Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) uvádí potenciál globálního oteplování u fluoridu dusitého (dále jen „NF3“) ve výši zhruba 17 000 krát vyšší než je hodnota pro oxid uhličitý (CO2). NF3 se v rostoucí míře používá v elektronickém odvětví jako náhrada za zcela fluorované uhlovodíky (dále jen „PFC“) a fluorid sírový (dále jen „SF6“). V souladu s čl. 191 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“) musí být politika Unie v oblasti životního prostředí založena na zásadě předběžné opatrnosti. Tato zásada vyžaduje monitorování NF3 za účelem posouzení hladiny emisí v Unii a případně stanovení zmírňujících opatření.

(12)

Údaje aktuálně vykazované v rámci národní inventury skleníkových plynů a národních a unijních registrů nedostačují k tomu, aby bylo možno na úrovni členských států stanovit emise CO2 z civilního letectví na národní úrovni, na které se nevztahuje směrnice 2003/87/ES. Při přijímání ustanovení o povinnostech podávat zprávy by Unie neměla na členské státy a malé a střední podniky (SME) klást nároky, které nejsou úměrné sledovaným cílům. Emise CO2 z letů, na něž se nevztahuje směrnice 2003/87/ES, představují pouze velmi malou část celkových emisí skleníkových plynů a vytvoření systému pro vykazování těchto emisí by vzhledem ke stávajícím požadavkům na širší odvětví podle směrnice 2003/87/ES představovalo nepřiměřenou zátěž. Proto by emise CO2 z kategorie zdroje „1.A.3.A civilní letectví“ podle IPCC měly být pro účely článku 3 a čl. 7 odst. 1 rozhodnutí č. 406/2009/ES považovány za rovné nule.

(13)

V zájmu zajištění efektivity opatření pro monitorování a vykazování emisí skleníkových plynů je nutné zabránit tomu, aby se finanční a administrativní zátěž, které členské státy již čelí, dále zvyšovala.

(14)

Přestože se emise a pohlcení emisí skleníkových plynů souvisejících s využíváním půdy, změnami ve využívání půdy a lesnictvím (dále jen „LULUCF“) započítávají do cíle Unie pro snížení emisí podle Kjótského protokolu, nejsou součástí cíle 20 % snížení do roku 2020 v rámci klimaticko-energetického balíčku. Článek 9 rozhodnutí č. 406/2009/ES ukládá Komisi, aby posoudila podmínky, podle nichž budou emise a jejich pohlcování v souvislosti s LULUCF začleněny do závazku Unie v oblasti snížení emisí skleníkových plynů, přičemž se zajistí trvalost a ekologická vyváženost příspěvku LULUCF a zároveň důsledné monitorování a přesná evidence příslušných emisí a pohlcení. Ukládá také, aby Komise případně předložila legislativní návrh s cílem, aby vstoupil v platnost od roku 2013. Komise dne 12. března 2012 předložila Evropskému parlamentu a Radě jako první krok k zahrnutí oblasti LULUCF do závazku přijatého Unií v oblasti snižování emisí návrh, který vedl k přijetí rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 529/2013/EU ze dne 21. května 2013 o pravidlech započítávání týkajících se emisí skleníkových plynů a jejich pohlcení v důsledku činností souvisejících s využíváním půdy, změnami ve využívání půdy a lesnictvím a o informacích o opatřeních týkajících se těchto činností (15).

(15)

Unie a členské státy by se měly snažit podávat co nejaktuálnější informace o emisích skleníkových plynů, zejména v rámci strategie Evropa 2020 a harmonogramů stanovených touto strategií. Toto nařízení by mělo umožnit vypracování těchto odhadů v co nejkratším možném čase za pomoci statistických a dalších informací, podle potřeby například za pomoci údajů získaných z vesmíru prostřednictvím programu Globální monitoring životního prostředí a bezpečnosti a jiných družicových systémů.

(16)

Vzhledem k tomu, že Komise oznámila záměr navrhnout nové požadavky na monitorování a podávání zpráv pro emise z námořní dopravy, včetně případných změn tohoto nařízení, neměl by být žádný takový návrh tímto nařízením dotčen, a ustanovení o monitorování a vykazování emisí z námořní dopravy by proto neměla být v této fázi do tohoto nařízení začleněna.

(17)

Zkušenosti získané při provádění rozhodnutí č. 280/2004/ES ukazují na potřebu zlepšit transparentnost, přesnost, jednotnost, úplnost a srovnatelnost informací vykazovaných o politikách a opatřeních a odhadech. Rozhodnutí č. 406/2009/ES vyžaduje, aby členské státy podávaly zprávy o předpokládaném pokroku při plnění svých povinností podle uvedeného rozhodnutí, včetně informací o vnitrostátních politikách, opatřeních a vnitrostátních odhadech. Strategie Evropa 2020 stanoví agendu integrované hospodářské politiky, která vyžaduje, aby Unie a členské státy nadále usilovaly o včasné podávání zpráv o politikách a opatřeních v oblasti změny klimatu a jejich předpokládaných dopadech na emise. K dosažení těchto cílů by mělo významně přispět vytvoření systémů na úrovni Unie a členských států společně s lepšími pokyny pro podávání zpráv. Aby se zajistilo, že Unie splní své mezinárodní a interní požadavky na vykazování odhadů emisí skleníkových plynů, a aby bylo možné posoudit její pokrok při plnění mezinárodních a interních závazků a povinností, měla by Komise rovněž vypracovávat a používat odhady skleníkových plynů.

(18)

Aby bylo možné monitorovat pokrok členských států a jejich opatření v oblasti přizpůsobení se změně klimatu, jsou od nich zapotřebí lepší informace. Tyto informace jsou nutné k navržení komplexní strategie Unie pro přizpůsobení se změně klimatu v souladu s bílou knihou Komise ze dne 1. dubna 2009 nazvanou „Přizpůsobení se změně klimatu: směřování k evropskému akčnímu rámci“. Vykazování informací o tomto přizpůsobení umožní členským státům sdílet osvědčené postupy a posuzovat své potřeby a úroveň připravenosti v boji proti změně klimatu.

(19)

Podle rozhodnutí 1/CP.15 se Unie a členské státy zavázaly poskytovat významné finanční prostředky na podporu opatření pro přizpůsobení se změně klimatu a opatření zmírňující dopady změny klimatu v rozvojových zemích. V souladu s bodem 40 rozhodnutí 1/CP.16 každá rozvinutá země, která je smluvní stranou úmluvy UNFCCC, musí posílit podávání zpráv o poskytování finanční a technologické podpory a podpory na vybudování kapacit pro smluvní strany z řad rozvojových zemí. Posílené podávání zpráv má zásadní význam pro uznání úsilí Unie a členských států, které vyvinuly ke splnění svých závazků. Rozhodnutí 1/CP.16 rovněž zavedlo nový mechanismus pro technologie v zájmu posílení mezinárodního přenosu technologií. Toto nařízení by mělo zajistit, že budou poskytovány aktualizované informace o činnostech v oblasti přenosu technologií do rozvojových zemí na základě nejlepších dostupných údajů.

(20)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/101/ES (16) změnila směrnici 2003/87/ES tak, aby zahrnovala oblast letectví do systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů v Unii. Směrnice 2003/87/ES obsahuje ustanovení o použití výnosů z dražeb, o podávání zpráv o použití výnosů z dražeb členskými státy a o opatřeních přijatých podle čl. 3d uvedené směrnice. Směrnice 2003/87/ES ve znění směrnice 2009/29/ES nyní rovněž obsahuje ustanovení o použití výnosů z dražeb a stanoví, že by alespoň 50 % z těchto výnosů mělo být použito pro účely jedné nebo více činností uvedených v čl. 10 odst. 3 směrnice 2003/87/ES. Transparentní používání výnosů získaných z dražeb povolenek podle směrnice 2003/87/ES je zásadní pro podporu závazků Unie.

(21)

Úmluva UNFCCC zavazuje Unii a její členské státy k tomu, aby vypracovaly, pravidelně aktualizovaly, zveřejňovaly a předkládaly konferenci smluvních stran národní sdělení a dvouleté zprávy za použití pokynů, metodik a formátů dohodnutých konferencí smluvních stran. Rozhodnutí 1/CP.16 vyžaduje posílené podávání zpráv o cílech v oblasti zmírňování škod a o poskytování finanční a technické podpory a podpory na vybudování kapacit pro smluvní strany z řad rozvojových zemí.

(22)

Rozhodnutí č. 406/2009/ES převedlo stávající roční cyklus podávání zpráv na roční cyklus závazků vyžadující komplexní přezkum inventur skleníkových plynů členských států v kratším čase než stávající přezkum inventur podle úmluvy UNFCCC, aby bylo možno využít pružnosti a podle potřeby přijmout nápravná opatření na konci každého příslušného roku. Na úrovni Unie je třeba stanovit proces přezkumu inventur skleníkových plynů předložených členskými státy, aby bylo zajištěno důvěryhodné, jednotné, transparentní a včasné posouzení souladu s rozhodnutím č. 406/2009/ES.

(23)

V rámci procesu úmluvy UNFCCC se v současnosti projednává řada technických prvků souvisejících s vykazováním emisí skleníkových plynů ze zdrojů a pohlcení pomocí propadů, jako jsou potenciály globálního oteplování, rozsah vykazovaných skleníkových plynů a metodické pokyny IPCC, které se mají použít k vypracování národních inventur skleníkových plynů. Revize těchto metodických prvků v rámci procesu úmluvy UNFCCC a následné přepočty časových řad emisí skleníkových plynů mohou změnit úroveň a trendy emisí skleníkových plynů. Komise by měla tento vývoj na mezinárodní úrovni sledovat a v případě potřeby navrhnout změnu tohoto nařízení s cílem zajistit soulad s metodikami používanými v rámci procesu úmluvy UNFCCC.

(24)

Výpočet a vykazování emisí metanu je v souladu se stávajícími pokyny pro vykazování emisí skleníkových plynů podle úmluvy UNFCCC založen na potenciálech globálního oteplování s časovým horizontem 100 let. Vzhledem k jeho vysokému potenciálu globálního oteplování a poměrně krátké životnosti metanu v atmosféře by Komise měla analyzovat, jaké dopady na politiky a opatření by mělo přijetí dvacetiletého časového horizontu pro metan.

(25)

Komise by měla dopady na politiky a opatření analyzovat s ohledem na usnesení Evropského parlamentu ze dne 14. září 2011 o komplexním přístupu k jiným antropogenním emisím ovlivňujícím klima, než jsou emise CO2, a poté, co bude v rámci úmluvy UNFCCC dosaženo dohody o používání dohodnutých a zveřejněných pokynů IPCC pro monitorování a vykazování emisí černého uhlíku, a v případě potřeby by měla změnit přílohu I tohoto nařízení.

(26)

Emise skleníkových plynů ve všech vykazovaných časových řadách by měly být odhadovány pomocí stejných metod. Výchozí údaje o činnosti a emisní faktory by měly být získávány a používány jednotným způsobem, který zajistí, že změny v trendech emisí nejsou způsobeny změnami metod odhadu nebo předpokladů. Přepočítání emisí skleníkových plynů by se mělo provádět v souladu s dohodnutými pokyny a s cílem zlepšit jednotnost, přesnost a úplnost vykazovaných časových řad a provádění podrobnějších metod. Pokud se metodika nebo způsob získávání výchozích údajů o činnosti a emisních faktorů změní, měly by členské státy inventury za vykázané časové řady přepočítat a posoudit potřebu přepočítání na základě důvodů stanovených v dohodnutých pokynech, zejména u hlavních kategorií. Toto nařízení by mělo stanovit, zda a za jakých podmínek by se k účinkům těchto přepočtů mělo přihlížet za účelem stanovení ročních emisních přídělů.

(27)

Letectví má dopady na světové klima v důsledku uvolňování CO2 a rovněž v důsledku dalších emisí, včetně emisí oxidů dusíku, a mechanismů, jako je zvyšování tvorby cirrové oblačnosti. Vzhledem k rychlému vývoji vědeckých poznatků o těchto dopadech by mělo být v rámci tohoto nařízení pravidelně prováděno aktualizované posuzování dopadů letectví na světové klima, které nesouvisejí s CO2. Modelový přístup, který se v tomto ohledu používá, by měl být přizpůsoben vědeckému pokroku. Komise by na základě svých posouzení těchto dopadů mohla zvážit příslušné strategické možnosti jejich řešení.

(28)

Cílem Evropské agentury pro životní prostředí je podpora udržitelného rozvoje a pomoc k dosažení významného a měřitelného zlepšení stavu životního prostředí v Evropě poskytováním včasných, cílených, relevantních a spolehlivých informací tvůrcům politik, veřejným institucím a veřejnosti. Evropská agentura pro životní prostředí by měla být Komisi v případě potřeby nápomocna při monitorování a podávání zpráv, zejména v souvislosti s inventurním systémem Unie a jejím systémem politik, opatření a odhadů, při provádění ročního odborného přezkumu inventur členských států, hodnocení pokroku při plnění závazků Unie ke snižování emisí, správě evropské platformy pro přizpůsobení se změně klimatu, pokud jde o dopady změny klimatu, zranitelnost vůči této změně a přizpůsobování se této změně a při předkládání spolehlivých informací týkajících se klimatu veřejnosti.

(29)

Na všechny požadavky týkající se poskytování informací a údajů podle tohoto nařízení by se měla vztahovat pravidla Unie v oblasti ochrany údajů a obchodního tajemství.

(30)

Informace a údaje shromážděné podle tohoto nařízení mohou v budoucnu přispět i k tvorbě a posuzování politiky Unie v oblasti změny klimatu.

(31)

Komise by měla sledovat provádění požadavků na monitorování a podávání zpráv uvedených v tomto nařízení a budoucí vývoj v rámci úmluvy UNFCCC a Kjótského protokolu za účelem zajištění jejich jednotnosti. V tomto ohledu by Komise měla v případě potřeby předložit Evropskému parlamentu a Radě příslušný legislativní návrh.

(32)

Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení čl. 5 odst. 4, čl. 7 odst. 7 a 8, čl. 8 odst. 2, čl. 12 odst. 3, čl. 17 odst. 4, čl. 19 odst. 5 a 6 tohoto nařízení, by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. S výjimkou čl. 19 odst. 6 by měly být tyto pravomoci vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (17).

(33)

Za účelem stanovení harmonizovaných požadavků na podávání zpráv potřebných pro monitorování emisí skleníkových plynů a podávání dalších informací s významem pro politiku změny klimatu by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU za účelem změny přílohy I a přílohy III tohoto nařízení v souladu s rozhodnutími přijatými v rámci úmluvy UNFCCC a Kjótského protokolu, zohlednění změn v souvislosti s potenciály globálního oteplování a mezinárodně dohodnutými pokyny k inventurám, stanovení důležitých požadavků týkajících se inventurního systému Unie a zavedení registru Unie. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni. Při přípravě a vypracovávání aktů v přenesené pravomoci by Komise měla zajistit, aby byly příslušné dokumenty předány současně, včas a vhodným způsobem Evropskému parlamentu a Radě.

(34)

Jelikož cílů tohoto nařízení, totiž stanovení mechanismu monitorování a vykazování emisí skleníkových plynů a podávání dalších informací na úrovni členských států a Unie vztahujících se ke změně klimatu, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, a může jich proto být z důvodu rozsahu a účinků navrhovaného opatření lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné k dosažení těchto cílů,

a)

zajištění včasnosti, transparentnosti, přesnosti, jednotnosti, srovnatelnosti a úplnosti zpráv podávaných Unií a jejími členskými státy sekretariátu úmluvy UNFCCC;

b)

vykazování a ověřování informací týkajících se závazků Unie a jejích členských států v souladu s úmluvou UNFCCC a Kjótským protokolem a rozhodnutí přijatých podle této úmluvy a protokolu a hodnocení pokroku při plnění těchto závazků;

c)

monitorování a vykazování všech antropogenních emisí ze zdrojů a pohlcení pomocí propadů skleníkových plynů, na něž se nevztahuje Montrealský protokol o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu v členských státech;

d)

monitorování, vykazování, přezkum a ověřování emisí skleníkových plynů a dalších informací v souladu s článkem 6 rozhodnutí č. 406/2009/ES;

e)

podávání zpráv o použití výnosů pocházejících z dražeb povolenek podle čl. 3d odst. 1 nebo 2 nebo čl. 10 odst. 1 směrnice 2003/87/ES v souladu s čl. 3d odst. 4 a čl. 10 odst. 3 uvedené směrnice;

f)

monitorování a podávání zpráv o opatřeních přijatých členskými státy za účelem přizpůsobení se nevyhnutelným následkům změny klimatu nákladově efektivním způsobem;

g)

hodnocení pokroku členských států při plnění jejich závazků podle rozhodnutí č. 406/2009/ES.

a)

podávání zpráv o strategiích Unie a jejích členských států v oblasti rozvoje nízkouhlíkového hospodářství a případných aktualizací těchto strategií v souladu s rozhodnutím 1/CP.16;

b)

emise skleníkových plynů uvedené v příloze I tohoto nařízení z odvětví a zdrojů a pohlcení pomocí propadů, na něž se vztahují národní inventury skleníkových plynů podle čl. 4 odst. 1 písm. a) úmluvy UNFCCC a které jsou vypouštěny na území členských států;

c)

emise skleníkových plynů spadající do oblasti působnosti čl. 2 odst. 1 rozhodnutí č. 406/2009/ES;

d)

dopady na klima, které nejsou spojeny s CO2 a souvisejí s emisemi z civilního letectví;

e)

odhady Unie a jejích členských států týkající se antropogenních emisí ze zdrojů a pohlcení pomocí propadů skleníkových plynů, na něž se nevztahuje Montrealský protokol, a na související politiky a opatření členských států;

f)

celkovou finanční a technologickou podporu rozvojovým zemím v souladu s požadavky podle úmluvy UNFCCC;

g)

používání výnosů z dražeb povolenek v souladu s čl. 3d odst. 1 a 2 a čl. 10 odst. 1 směrnice 2003/87/ES;

h)

opatření členských států zaměřená na přizpůsobení se změně klimatu.

1)

„potenciálem globálního oteplování“ celkové přispění plynu ke globálnímu oteplování na základě emise jedné jednotky tohoto plynu v poměru k jedné jednotce referenčního plynu, CO2, kterému je přiřazena hodnota 1;

2)

„národním inventurním systémem“ systém institucionálních, právních a procesních opatření členského státu pro odhad antropogenních emisí ze zdrojů a pohlcení pomocí propadů skleníkových plynů, které nejsou kontrolovány Montrealským protokolem, a pro vykazování a archivaci informací o inventurách v souladu s rozhodnutím 19/CMP.1 nebo dalšími příslušnými rozhodnutími orgánů úmluvy UNFCCC nebo Kjótského protokolu;

3)

„příslušnými inventurními orgány“ orgány, které mají v rámci národního inventurního systému na starosti sestavování inventury skleníkových plynů;

4)

„zajištěním kvality“ („QA“) plánovaný systém přezkumných postupů, jehož účelem je zajistit splnění cílů v oblasti kvality údajů a vykazování nejlepších možných odhadů a informací v zájmu podpory účinnosti programu kontroly kvality a poskytnutí pomoci členským státům;

5)

„kontrolou kvality“ („QC“) systém běžných technických činností určených k měření a kontrole kvality informací a odhadů sestavovaných za účelem zajištění integrity, správnosti a úplnosti údajů, zjištění a řešení chyb a opomenutí, dokumentace a archivace údajů nebo jiných používaných materiálů a zaznamenávání všech činností QA;

6)

„ukazatelem“ kvantitativní nebo kvalitativní faktor nebo proměnná, která umožňuje lépe pochopit pokrok při provádění politik a opatření a trendy emisí skleníkových plynů;

7)

„jednotkou přiděleného množství“ („AAU“) jednotka vydaná v souladu s příslušnými ustanoveními přílohy rozhodnutí 13/CMP.1 konference smluvních stran úmluvy UNFCCC jednající jako shromáždění smluvních stran Kjótského protokolu (dále jen „rozhodnutí 13/CMP.1“) nebo jiných příslušných rozhodnutími orgánů úmluvy UNFCCC nebo Kjótského protokolu;

8)

„jednotkou propadů“ („RMU“) jednotka vydaná v souladu s příslušnými ustanoveními přílohy rozhodnutí 13/CMP.1 nebo jiných příslušných rozhodnutí orgánů úmluvy UNFCCC nebo Kjótského protokolu;

9)

„jednotkou snížení emisí“ („ERU“) jednotka vydaná v souladu s příslušnými ustanoveními přílohy rozhodnutí 13/CMP.1 nebo jiných příslušných rozhodnutí orgány úmluvy UNFCCC nebo Kjótského protokolu;

10)

„ověřeným snížením emisí“ („CER“) jednotka vydaná v souladu s článkem 12 Kjótského protokolu a požadavky podle tohoto protokolu a příslušnými ustanoveními přílohy rozhodnutí 13/CMP.1 nebo jiných příslušných rozhodnutí orgánů úmluvy UNFCCC nebo Kjótského protokolu;

11)

„dočasným ověřeným snížením emisí“ („tCER“) jednotka vydaná v souladu s článkem 12 Kjótského protokolu a požadavky přijatými podle tohoto protokolu, jakož i v souladu s příslušnými ustanoveními přílohy rozhodnutí 13/CMP.1 nebo jiných příslušných rozhodnutí orgánů úmluvy UNFCCC nebo Kjótského protokolu, tedy kredity vydané za pohlcení emisí, které jsou ověřené pro zalesňování nebo obnovu lesů (opětovné zalesňování) v rámci projektu mechanismu čistého rozvoje, jež budou nahrazeny po skončení platnosti na konci druhého kontrolního období;

12)

„dlouhodobým ověřeným snížením emisí“ („lCER“) jednotka vydaná v souladu s článkem 12 Kjótského protokolu a požadavky přijatými podle tohoto protokolu, jakož i v souladu s příslušnými ustanoveními přílohy rozhodnutí 13/CMP.1 nebo jiných příslušných rozhodnutí orgánů úmluvy UNFCCC nebo Kjótského protokolu, tedy kredity vydané za dlouhodobé pohlcení emisí ověřené pro zalesňování nebo obnovu lesů v rámci projektu mechanismu čistého rozvoje, jež budou nahrazeny po skončení platnosti na konci započítávaného období projektu nebo v případě negativní změny v uložení nebo nepředložení zprávy o ověření.

13)

„národním registrem“ registr ve formě standardizované elektronické databáze, která obsahuje údaje o případném vydání, držení, převodu, získání, zrušení, odebrání, přesunu, nahrazení nebo změny doby skončení platnosti jednotek AAU, RMU, ERU, CER, tCER a lCER;

14)

„politikami a opatřeními“ veškeré nástroje, jejichž cílem je provádění závazků podle čl. 4 odst. 2 písm. a) a b) úmluvy UNFCCC, mezi něž mohou patřit nástroje, jejichž hlavním cílem není omezení a snížení emisí skleníkových plynů;

15)

„systémem pro politiky a opatření a odhady“ systém institucionálních, právních a procesních opatření pro vykazování politik a opatření a odhadů antropogenních emisí skleníkových plynů, na něž se nevztahuje Montrealský protokol, ze zdrojů a pohlcení pomocí propadů, jak to vyžaduje článek 12 tohoto nařízení;

16)

„předběžným hodnocením politik a opatření“ hodnocení předpokládaných účinků politiky nebo opatření;

17)

„následným hodnocením politik a opatření“ hodnocení předchozích účinků politiky nebo opatření;

18)

„odhady bez opatření“ odhady antropogenních emisí skleníkových plynů ze zdrojů a pohlcení pomocí propadů, které nezahrnují účinky všech politik a opatření, jež jsou plánovány, přijaty nebo prováděny po roce zvoleném pro příslušný odhad jako rok výchozí;

19)

„odhady s opatřeními“ odhady antropogenních emisí skleníkových plynů ze zdrojů a pohlcení pomocí propadů, které zahrnují účinky politik a opatření z hlediska snížení emisí skleníkových plynů, jež byly přijaty a provedeny;

20)

„odhady s dodatečnými opatřeními“ odhady antropogenních emisí skleníkových plynů ze zdrojů a pohlcení pomocí propadů, které zahrnují účinky politik a opatření z hlediska snížení emisí skleníkových plynů, jež byly přijaty a provedeny za účelem zmírnění změny klimatu, jakož i politiky a opatření, které se k tomuto účelu plánují;

21)

„analýzou citlivosti“ vyšetření modelového algoritmu nebo předpokladu za účelem kvantifikace toho, jak citlivé nebo stabilní jsou modelové výstupní údaje ve vztahu ke změnám vstupních údajů nebo výchozích předpokladů. Provádí formou variací vstupních hodnot nebo modelových rovnic, přičemž se sleduje, jak se na základě těchto variací mění modelové výstupní údaje;

22)

„podporou spojenou se zmírňováním změny klimatu“ podpora činností v rozvojových zemích, které přispívají k plnění cíle stabilizace koncentrací skleníkových plynů v atmosféře na úrovni, která by zabránila nebezpečnému narušení klimatického systému lidskou činností;

23)

„podporou spojenou s přizpůsobováním se změně klimatu“ podpora činností v rozvojových zemích, jejichž účelem je snížit zranitelnost lidských nebo přírodních systémů vůči dopadům změny klimatu a rizikům s klimatem spojeným udržováním nebo zvyšováním přizpůsobivosti a odolnosti rozvojových zemí;

24)

„technickými opravami“ úpravy odhadů národních inventur skleníkových plynů provedené v souvislosti s přezkumem prováděným podle článku 19 v případě, že předložené inventurní údaje jsou neúplné nebo sestavené způsobem, který není v souladu s příslušnými mezinárodními nebo unijními pravidly nebo pokyny, a jež mají nahradit původně předložené odhady;

25)

„přepočty“ v souladu s pokyny pro vykazování ročních inventur podle úmluvy UNFCCC postup vytváření nových odhadů antropogenních emisí ze zdrojů a pohlcení pomocí propadů z dříve předložených inventur v důsledku změn metodik nebo způsobu získávání a používání emisních faktorů a údajů o činnosti, zahrnutí nových kategorií zdrojů a propadů, nebo nových plynů nebo změn v hodnotě potenciálu globálního oteplování skleníkových plynů.

a)

k transparentnímu a přesnému monitorování skutečného a plánovaného pokroku dosaženého členskými státy – mimo jiné za přispění opatření Unie – při plnění závazků Unie a členských států k omezování nebo snižování antropogenních emisí skleníkových plynů podle úmluvy UNFCCC;

b)

ke splnění závazků členských států v oblasti snižování emisí skleníkových plynů v souladu s rozhodnutím č. 406/2009/ES a k dosažení dlouhodobého snížení emisí a posílení pohlcování pomocí propadů ve všech odvětvích v souladu s cílem Unie snížit do roku 2050 nákladově-efektivním způsobem emise o 80 až 95 % v porovnání s úrovněmi v roce 1990, a to v souvislosti se snížením ze strany rozvinutých zemí jako celku, jež je podle IPCC nezbytné.

a)

k údajům a metodám vykazovaným u činností a zařízení v souladu se směrnicí 2003/87/ES pro účely vypracování národních inventur skleníkových plynů a aby byla zajištěna jednotnosti emisí skleníkových plynů vykazovaných v rámci systému Unie pro obchodování s emisemi a v národních inventurách skleníkových plynů;

b)

případně k údajům o fluorovaných plynech shromážděným prostřednictvím systémů podávání zpráv v jednotlivých oblastech podle čl. 6 odst. 4 nařízení (ES) č. 842/2006 pro účely vypracování národních inventur skleníkových plynů;

c)

případně k emisím, výchozím údajům a metodikám vykazovaným zařízeními podle nařízení (ES) č. 166/2006 pro účely vypracování národních inventur skleníkových plynů;

d)

k údajům vykazovaným podle nařízení (ES) č. 1099/2008.

a)

využívat systémy podávání zpráv zavedené podle čl. 6 odst. 4 nařízení (ES) č. 842/2006 za účelem zlepšení odhadů fluorovaných plynů v národních inventurách skleníkových plynů;

b)

provádět roční kontroly souladu uvedené v čl. 7 odst. 1 písm. l) a m).

a)

program zajišťování kvality a kontroly kvality, který zahrnuje stanovení cílů kvality a vytvoření plánu zajištění kvality a kontroly kvality inventur. Komise je členským státům při provádění programů zajištění kvality a kontroly kvality nápomocna;

b)

postup pro odhadování údajů chybějících v národní inventuře prováděné po konzultaci s dotyčným členským státem;

c)

přezkumy inventur skleníkových plynů členských států podle článku 19.

a)

své antropogenní emise skleníkových plynů uvedených v příloze I tohoto nařízení a antropogenní emise skleníkových plynů uvedených v čl. 2 odst. 1 rozhodnutí č. 406/2009/ES za rok X–2 v souladu s požadavky na vykazování podle úmluvy UNFCCC. Aniž je dotčeno vykazování skleníkových plynů uvedených v příloze I tohoto nařízení, se hodnoty emisí CO2 z kategorie zdrojů „1.A.3.A civilní letectví“ podle IPCC považují pro účely článku 3 a čl. 7 odst. 1 rozhodnutí č. 406/2009/ES za rovné nule;

b)

údaje podle požadavků UNFCCC na podávání zpráv týkající se jejich antropogenních emisích oxidu uhelnatého (CO), oxidu siřičitého (SO2), oxidů dusíku (NOx) a těkavých organických sloučenin za rok X-2, které jsou v souladu s údaji již vykazovanými podle článku 7 směrnice 2001/81/ES a Úmluvy EHK OSN o dálkovém znečišťování ovzduší přecházejícím hranice států;

c)

své antropogenní emise skleníkových plynů ze zdrojů a pohlcení CO2 pomocí propadů vyvolané činnostmi v oblasti LULUCF za rok X–2 v souladu s požadavky na vykazování podle UNFCCC;

d)

své antropogenní emise skleníkových plynů ze zdrojů a pohlcení CO2 pomocí propadů vyvolané činnostmi v oblasti LULUCF v souladu s rozhodnutím č. 529/2013/EU a Kjótským protokolem a informace o započítání těchto emisí a jejich pohlcování v důsledku činností v oblasti LULUCF v souladu s rozhodnutím č. 529/2013/EU a s čl. 3 odst. 3 a 4 Kjótského protokolu, jakož i příslušnými rozhodnutími podle tohoto protokolu, za období mezi rokem 2008 nebo jinými příslušnými roky a rokem X-2. Pokud členské státy započítávají obhospodařování orné půdy, obhospodařování pastvin, obnovu vegetace nebo odvodňování a zavodňování mokřadů, vykazují kromě toho své emise skleníkových plynů ze zdrojů a jejich pohlcení pomocí propadů pro každou tuto činnost za příslušný referenční rok nebo období uvedené v příloze VI rozhodnutí č. 529/2013/EU a příloze rozhodnutí 13/CMP.1. Členské státy při dodržování svých povinností podávat zprávy podle tohoto písmene, a zejména při předkládání informací o emisích a pohlceních v souvislosti s jejich povinnostmi započítávání uvedenými v rozhodnutí č. 529/2013/EU, předkládají informace při plném zohlednění platných pokynů IPCC pro správnou praxi v oblasti LULUCF;

e)

jakékoli změny informací uvedených v písmenech a) až d) za období mezi příslušným referenčním rokem nebo obdobím a rokem X-3, včetně důvodů těchto změn;

f)

informace o ukazatelích za rok X-2, jak jsou uvedeny v příloze III;

g)

informace z jejich národního registru o vydání, nabytí, držení, převodu, zrušení, stažení a přesunu jednotek AAU, RMU, ERU, CER, tCER a lCER za rok X-1;

h)

souhrnné informace o uzavřených převodech podle čl. 3 odst. 4 a 5 rozhodnutí č. 406/2009/ES za rok X-1;

i)

informace o využívání společného provádění, mechanismu čistého rozvoje a mezinárodního obchodování s emisemi podle článků 6, 12 a 17 Kjótského protokolu nebo o jakémkoli dalším flexibilním mechanismu stanoveném jinými nástroji přijatými konferencí smluvních stran úmluvy UNFCCC nebo konferencí smluvních stran úmluvy UNFCCC jednající jako shromáždění smluvních stran Kjótského protokolu, za účelem splnění svých kvantifikovaných závazků k omezení nebo snížení emisí podle článku 2 rozhodnutí č. 2002/358/ES a Kjótského protokolu nebo jakýchkoli budoucích závazků podle úmluvy UNFCCC nebo Kjótského protokolu za rok X-2;

j)

informace o krocích podniknutých za účelem zlepšení odhadů inventur, zejména v oblastech inventury, které byly na základě odborných přezkumů předmětem úprav nebo doporučení;

k)

skutečné nebo odhadované příděly ověřených emisí vykazovaných zařízeními a provozovateli podle směrnice 2003/87/ES na kategorie zdrojů národní inventury skleníkových plynů, pokud je to možné, a poměr těchto ověřených emisí k celkovým vykázaným emisím skleníkových plynů z těchto kategorií zdrojů za rok X-2;

l)

případně výsledky kontrol souladu emisí vykázaných v inventurách skleníkových plynů za rok X-2 s ověřenými emisemi vykázanými v souladu se směrnicí 2003/87/ES;

m)

případně výsledky kontrol souladu údajů použitých pro odhad emisí při sestavování inventur skleníkových plynů za rok X-2 s:

n)

popis změn svého národního inventurního systému;

o)

popis změn národního registru;

p)

informace o jejich plánu v oblasti zajištění kvality a kontroly kvality, obecné hodnocení nejistoty a obecné posouzení úplnosti, a pokud jsou k dispozici, další prvky zprávy o národní inventuře skleníkových plynů nezbytné pro přípravu zprávy o inventuře skleníkových plynů v Unii.

a)

doplnit látky na seznam nebo odstranit látky ze seznamu skleníkových plynů uvedeného v příloze I tohoto nařízení nebo doplnit, odstranit nebo pozměnit ukazatele uvedené v příloze III tohoto nařízení v souladu s příslušnými rozhodnutími přijatými orgány úmluvy UNFCCC nebo Kjótského protokolu nebo orgány v rámci dohod z nich vycházejících či na ně navazujících;

b)

zohlednit změny v souvislosti s potenciálem globálního oteplování a mezinárodně dohodnutými pokyny k inventurám v souladu s příslušnými rozhodnutími orgánů úmluvy UNFCCC nebo Kjótského protokolu nebo orgánů v rámci dohod z nich vycházejících či na ně navazujících.

a)

popis svého národního systému pro podávání zpráv o politikách a opatřeních nebo o souborech opatření a pro vykazování odhadů antropogenních emisí skleníkových plynů ze zdrojů a pohlcení pomocí propadů v souladu s čl. 12 odst. 1, pokud tento popis dosud nebyl předložen, nebo informace o jakýchkoli změnách tohoto systému, pokud již tento popis předložily;

b)

aktualizace týkající se strategií rozvoje nízkouhlíkového hospodářství uvedených v článku 4 a pokroku při provádění těchto strategií;

c)

informace o vnitrostátních politikách a opatřeních nebo souborech opatření a o provádění politik a opatření nebo souborů opatření Unie, které omezují nebo snižují emise skleníkových plynů ze zdrojů nebo podporují pohlcení pomocí propadů, poskytované v rozlišení podle odvětví a uspořádané podle jednotlivých plynů nebo skupin plynů (HFC a PFC) uvedených v příloze I. Tyto informace musí odkazovat na platné a příslušné vnitrostátní nebo unijní politiky a zahrnují:

d)

informace uvedené v čl. 6 odst. 1 písm. d) rozhodnutí č. 406/2009/ES;

e)

informace o tom, do jaké míry opatření členského státu představuje významnou součást úsilí vyvíjeného na vnitrostátní úrovni i do jaké míry odhadované využití společného provádění, mechanismu čistého rozvoje a mezinárodního obchodování s emisemi doplňuje vnitrostátní opatření v souladu s příslušnými ustanoveními Kjótského protokolu a rozhodnutími přijatými podle tohoto protokolu.

a)

odhady bez opatření, jsou-li k dispozici, odhady s opatřeními a, jsou-li k dispozici, odhady s dodatečnými opatřeními;

b)

celkové odhady skleníkových plynů a samostatné odhady předpokládaných emisí skleníkových plynů pro zdroje emisí, na něž se vztahuje směrnice 2003/87/ES a rozhodnutí č. 406/2009/ES;

c)

dopad politik a opatření určených podle článku 13. Jestliže tyto politiky a opatření zahrnuty nejsou, je zapotřebí tuto skutečnost jasně uvést a vysvětlit;

d)

výsledky analýzy citlivosti provedené za účelem sestavení odhadů;

e)

veškeré příslušné odkazy na posouzení a technické zprávy, z nichž tyto odhady vycházejí, uvedené v odstavci 4.

a)

podrobné odůvodnění uvedené v čl. 6 odst. 2 rozhodnutí č. 406/2009/ES;

b)

informace o použití výnosů v roce X–1, které členský stát získal z dražeb povolenek v souladu s čl. 10 odst. 1 směrnice 2003/87/ES, včetně informací o těchto výnosech, které byly použity k jednomu nebo více z účelů uvedených v čl. 10 odst. 3 této směrnice, nebo o ekvivalentu těchto výnosů ve finanční hodnotě a o opatřeních přijatých podle uvedeného článku;

c)

informace o používání všech výnosů, podle určení členského státu, které získal z dražeb povolenek v oblasti letectví v souladu s čl. 3d odst. 1 nebo 2 směrnice 2003/87/ES; tyto informace se poskytnou v souladu s čl. 3d odst. 4 uvedené směrnice;

d)

informace uvedené v čl. 6 odst. 1 písm. b) rozhodnutí č. 406/2009/ES a informace o tom, jak jejich nákupní politika podporuje plnění mezinárodní dohody o změně klimatu;

e)

informace o uplatňování čl. 11b odst. 6 směrnice 2003/87/ES, pokud jde o projektové činnosti výroby hydroelektrické energie s výrobní kapacitou přesahující 20 MW.

a)

kontroly za účelem ověření transparentnosti, přesnosti, jednotnosti, srovnatelnosti a úplnosti předložených informací;

b)

kontroly za účelem zjištění případů, kdy jsou údaje inventur připravovány způsobem, který není v souladu s pokyny úmluvy UNFCCC nebo pravidly Unie, a

c)

případný výpočet nutných technických oprav, které z přezkumu vyplynou, na základě konzultace s členskými státy.

a)

doporučení pocházející z dřívějších přezkumů provedených Unií nebo v rámci úmluvy UNFCCC, která nebyla provedena, nebo otázky, které členský stát nevysvětlil;

b)

nadhodnocené nebo podhodnocené údaje související s některou klíčovou kategorií v inventuře daného členského státu,

a)

závazky podle článku 4 úmluvy UNFCCC a článku 3 Kjótského protokolu, které jsou dále stanoveny v rozhodnutích přijatých konferencí smluvních stran úmluvy UNFCCC nebo konferencí smluvních stran úmluvy UNFCCC jednající jako shromáždění smluvních stran Kjótského protokolu. Posouzení plnění těchto závazků vychází z informací poskytnutých podle článků 7, 8, 10 a 13 až 17;

b)

povinnosti stanovené v článku 3 rozhodnutí č. 406/2009/ES. Posouzení dodržování těchto povinností vychází z informací poskytnutých podle článků 7, 8, 13 a 14.

a)

sestavení inventury skleníkových plynů Unie a vypracování zprávy o inventuře skleníkových plynů Unie v souladu s čl. 7 odst. 5;

b)

vypracování sdělení Unie obsahujícího údaje z národních inventur v souladu s článkem 12 úmluvy UNFCCC a dvouleté zprávy Unie v souladu s rozhodnutím 2/CP.17 nebo s následnými příslušnými rozhodnutími přijatými orgány úmluvy UNFCCC;

c)

postupu přezkumu a zajištění souladu podle úmluvy UNFCCC a Kjótského protokolu v souladu s příslušnými rozhodnutími podle úmluvy UNFCCC a Kjótského protokolu, jakož i postupu Unie pro přezkum inventur skleníkových plynů členských států uvedený v článku 19 tohoto nařízení;

d)

jakýchkoliv úprav v souladu s čl. 5 odst. 2 Kjótského protokolu nebo vyplývajících z přezkumu provedeného Unií podle článku 19 tohoto nařízení nebo jiných změn inventur a zpráv o inventurách, které byly nebo mají být předloženy sekretariátu úmluvy UNFCCC;

e)

sestavení přibližné inventury skleníkových plynů Unie podle článku 8 tohoto nařízení;

f)

podávání zpráv v souvislosti s odebráním jednotek AAU, RMU, ERU, CER, tCER a lCER po uplynutí dodatečného období uvedeného v odstavci 14 rozhodnutí 13/CMP.1 za účelem splnění závazků v souladu s čl. 3 odst. 1 Kjótského protokolu.

a)

sestavování inventury skleníkových plynů Unie a vypracování zprávy o inventuře skleníkových plynů Unie;

b)

provádění postupů zajištění kvality a kontroly kvality za účelem sestavení inventury skleníkových plynů Unie;

c)

vypracování odhadů pro údaje nevykazované v národních inventurách skleníkových plynů;

d)

provádění přezkumů;

e)

sestavování přibližné inventury skleníkových plynů Unie;

f)

sestavování informací poskytovaných členskými státy o politikách a opatřeních a odhadech;

g)

provádění postupů zajištění kvality a kontroly kvality v souvislosti s výkazy a informacemi, jež členské státy podávají o odhadech, politikách a opatřeních;

h)

příprava odhadů pro údaje o odhadech nevykazované členskými státy;

i)

sestavení údajů potřebných pro výroční zprávu, kterou vypracovává Komise a předkládá ji Evropskému parlamentu a Radě;

j)

šíření informací shromážděných v souladu s tímto nařízením, včetně správy a aktualizace databáze zmírňujících politik a opatření členských států, a evropské platformy pro přizpůsobení se změně klimatu ve vztahu k dopadům změny klimatu a zranitelnosti a přizpůsobování se této změně.

—

HFC-23 CHF3

—

HFC-32 CH2F2

—

HFC-41 CH3F

—

HFC-125 CHF2CF3

—

HFC-134 CHF2CHF2

—

HFC-134a CH2FCF3

—

HFC-143 CH2FCHF2

—

HFC-143a CH3CF3

—

HFC-152 CH2FCH2F

—

HFC-152a CH3CHF2

—

HFC-161 CH3CH2F

—

HFC-227ea CF3CHFCF3

—

HFC-236cb CF3CF2CH2F

—

HFC-236ea CF3CHFCHF2

—

HFC-236fa CF3CH2CF3

—

HFC-245fa CHF2CH2CF3

—

HFC-245ca CH2FCF2CHF2

—

HFC-365mfc CH3CF2CH2CF3

—

HFC-43-10mee CF3CHFCHFCF2CF3 or (C5H2F10)

—

PFC-14, perfluoromethan, CF4

—

PFC-116, perfluoroethan, C2F6

—

PFC-218, perfluorpropan, C3F8

—

PFC-318, perfluorcyklobutan, c-C4F8

—

perfluorcyklopropan c-C3F6

—

PFC-3-1-10, perfluorbutan, C4F10

—

PFC-4-1-12, perfluorpentan, C5F12

—

PFC-5-1-14, perfluorhexan, C6F14

—

PFC-9-1-18, C10F18

—

ti, je roční příděl emisí členského státu na rok i stanovený podle čl. 3 odst. 2 čtvrtého pododstavce a článku 10 rozhodnutí č. 406/2009/ES, buď jak byl stanoven v roce 2012, nebo případně jak byl stanoven v roce 2016 na základě revize provedené v souladu s čl. 27 odst. 2 a podle čl. 3 odst. 2 rozhodnutí č. 406/2009/ES,

—

ti,2022 je roční emisní příděl členského státu na rok i stanovený podle čl. 3 odst. 2 čtvrtého pododstavce a článku 10 rozhodnutí č. 406/2009/ES, který by byl vypočten, pokud by jako vstup byly použity údaje z přezkoumané inventury předložené v roce 2022,

—

ei,j jsou emise skleníkových plynů členského státu za rok i stanovené podle aktů přijatých Komisí v souladu s čl. 19 odst. 6 po odborném přezkumu inventury v roce j.