9.5.2013

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 128/1

---

PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 390/2013

ze dne 3. května 2013,

kterým se stanoví systém sledování výkonnosti letových navigačních služeb a funkcí sítě

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 549/2004 ze dne 10. března 2004, kterým se stanoví rámec pro vytvoření jednotného evropského nebe (rámcové nařízení) (1), ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1070/2009 (2), a zejména na článek 11 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Nařízením (ES) č. 549/2004 se stanoví zřízení systému sledování výkonnosti letových navigačních služeb a funkcí sítě. K podrobnému způsobu fungování systému sledování výkonnosti by Komise měla přijmout prováděcí pravidla.

(2)

Systém sledování výkonnosti by měl přispět k udržitelnému rozvoji systému letecké dopravy zlepšením celkové efektivnosti letových navigačních služeb v klíčových oblastech výkonnosti, jimiž jsou bezpečnost, životní prostředí, kapacita a efektivita nákladů, a to v souladu s výkonnostním rámcem evropského hlavního plánu uspořádání letového provozu (ATM) a s přihlédnutím k prvořadým cílům bezpečnosti.

(3)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 550/2004 ze dne 10. března 2004 o poskytování letových navigačních služeb v jednotném evropském nebi (nařízení o poskytování služeb) (3) ve znění nařízení (ES) č. 1070/2009 stanoví, aby byl pro účely provádění evropského hlavního plánu ATM zaveden systém poplatků a společné projekty. Systém poplatků i společné projekty jsou nedílnou součástí úspěšného provádění systému sledování výkonnosti.

(4)

Podle čl. 11 odst. 1 nařízení (ES) č. 549/2004 by se toto nařízení mělo vztahovat na funkce sítí uspořádání letového provozu uvedené v článku 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 551/2004 o organizaci a užívání vzdušného prostoru v jednotném evropském nebi (nařízení o vzdušném prostoru) (4) ve znění nařízení (ES) č. 1070/2009.

(5)	Komisi může být při provádění systému sledování výkonnosti nápomocen orgán pro kontrolu výkonnosti. Tento orgán by měl být schopen poskytovat Komisi nezávislé poradenství ve všech oblastech, které ovlivňují výkonnost letových navigačních služeb a funkcí sítě.

(6)	S ohledem na skutečnost, že v provádění systému sledování výkonnosti hrají klíčovou úlohu vnitrostátní dozorové orgány, měly by členské státy zajistit, aby tyto orgány mohly efektivně plnit své povinnosti.

(7)	Aby bylo zaručeno dlouhodobé zlepšování vedoucí k dosažení vysoké úrovně společenských cílů v souladu s evropským hlavním plánem ATM, měl by být systém sledování výkonnosti provozován tak, aby přesahoval jedno referenční období.

(8)	Systém sledování výkonnosti by měl letové navigační služby řešit od zahájení pojíždění pro vzlet až do ukončení pojíždění po přistání („gate-to-gate“), včetně traťových navigačních služeb a letištních a přibližovacích služeb, s cílem zlepšit celkovou výkonnost sítě.

(9)	Systém sledování výkonnosti by měl stanovit ukazatele a závazné cíle ve všech klíčových oblastech výkonnosti tak, aby bylo plně dosaženo požadovaných úrovní bezpečnosti a aby tyto úrovně byly zachovány.

(10)	Při přijímání výkonnostních cílů pro celou Unii na dané referenční období by Komise měla náležitě zohlednit úroveň výkonnosti, jíž bylo dosaženo v předchozím sledovaném období či obdobích.

(11)	Vzhledem k silné vazbě mezi různými klíčovými oblastmi výkonnosti by při přípravě a monitorování systému sledování výkonnosti měla být náležitě zohledněna vzájemná závislost výkonnostních cílů s přihlédnutím k prvořadým cílům bezpečnosti.

(12)	Na úrovni funkčních bloků vzdušného prostoru by měly být zavedeny plány výkonnosti, jež by v rámci funkčního bloku vzdušného prostoru ukazovaly z důvodů transparentnosti příspěvek jednotlivých poskytovatelů letových navigačních služeb k dosažení cílů, který by byl sledován na nejvhodnější úrovni.

(13)	Plány výkonnosti by měly popisovat opatření, např. systémy pobídek, která by zúčastněným stranám umožnila zlepšovat výkonnost na všech úrovních. Bezpečnost by vzhledem ke své převažující povaze být předmětem pobídek neměla.

(14)	Aby byla zohledněna stanoviska zúčastněných stran, měly by na vnitrostátní úrovni, na úrovni funkčních bloků vzdušného prostoru a na úrovni Unie probíhat účinné konzultace.

(15)

V situacích, které nebylo možno v okamžiku přijetí plánů výkonnosti předvídat a které jsou nepřekonatelné a mimo kontrolu členských států a subjektů, na něž se vztahují výkonnostní cíle, by po zavedení příslušných varovných mechanismů mělo být možné provádět vhodná opatření zaměřená na zachování bezpečnostních požadavků a trvalé poskytování služby, která by mohla zahrnovat i revizi výkonnostních cílů na úrovni celé Unie nebo na úrovni místní.

(16)	Pro dosažení cílů systému sledování výkonnosti má zásadní význam civilně-vojenská spolupráce a koordinace s náležitým ohledem na efektivnost vojenských misí.

(17)	Systémem sledování výkonnosti by neměla být dotčena ustanovení nařízení (ES) č. 549/2004 zaměřená na zajištění základních bezpečnostních nebo obranných zájmů.

(18)

Měly by být zvoleny konkrétní a měřitelné klíčové ukazatele výkonnosti, na jejichž základě lze stanovit odpovědnost za dosažení výkonnostních cílů. Související cíle by měly být dosažitelné, realistické a časově vázané a měly by být zaměřeny na účinné řízení udržitelné výkonnosti letových navigačních služeb.

(19)	K plnění závazných výkonnostních cílů podporovaných pobídkami finanční povahy je nezbytná odpovídající provázanost s prováděcím nařízením Komise (EU) č. 391/2013 ze dne 3. května, kterým se stanoví společný systém poplatků za letové navigační služby (5).

(20)	Klíčové ukazatele výkonnosti a výkonnostní cíle musí být stanoveny a plněny v souladu s bezpečnostními cíli a normami uvedenými v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 216/2008 (6) a jeho prováděcích pravidlech spolu s opatřeními, která přijala Unie k dosažení a zachování těchto cílů.

(21)

Komise by měla plány výkonnosti a výkonnostní cíle posoudit a stanovit, zda jsou v souladu s cíli pro celou Unii a zda odpovídajícím způsobem přispívají k dosažení těchto cílů a k celkové výkonnosti evropské sítě ATM. Pokud tento soulad a odpovídající příspěvek stanovit nelze, měla by Komise požádat o revizi plánu či plánů výkonnosti a výkonnostního cíle či cílů a/nebo o přijetí nápravných opatření.

(22)	Během referenčních období by měl být zaveden účinný postup sledování výkonnosti, včetně shromažďování a šíření údajů, s cílem zajistit, aby vývoj výkonnosti umožnil dosáhnout cílů a aby byla v případě potřeby zavedena nápravná opatření.

(23)	Pokud Komise na základě výsledků sledování získá přesvědčivé důkazy o tom, že původní údaje, předpoklady a zdůvodnění, které vedly ke stanovení původních cílů, již neplatí, může rozhodnout o revizi výkonnostních cílů pro celou Unii nebo může na žádost členského státu povolit revizi místních cílů.

(24)

Výkon funkcí sítě by měl podléhat výkonnostním cílům. Toto nařízení by se proto mělo vztahovat na manažera struktury vzdušného prostoru zřízeného v souladu s článkem 3 nařízení Komise (EU) č. 677/2011 ze dne 7. července 2011, kterým se stanoví prováděcí pravidla pro funkce sítě uspořádání letového provozu (ATM) a kterým se mění nařízení (EU) č. 691/2010 (7). Nařízení Komise (EU) č. 677/2011 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(25)

Nařízení Komise (EU) č. 691/2010 ze dne 29. července 2010, kterým se stanoví systém sledování výkonnosti letových navigačních služeb a funkcí sítě a mění nařízení (ES) č. 2096/2005, kterým se stanoví společné požadavky pro poskytování letových navigačních služeb (8), článek 26 nařízení Komise (EU) č. 677/2011 a prováděcí nařízení Komise (EU) č. 1216/2011 ze dne 24. listopadu 2011, kterým se mění nařízení Komise (EU) č. 691/2010, kterým se stanoví systém sledování výkonnosti letových navigačních služeb a funkcí sítě (9), by měly být s účinkem od 1. ledna 2015 zrušeny.

(26)	Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Výboru pro jednotné nebe,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

Předmět a oblast působnosti

1.   Toto nařízení stanoví nezbytná opatření ke zvýšení celkové výkonnosti letových navigačních služeb a funkcí sítě pro všeobecný letový provoz v regionech Evropa (EUR) a Afrika (AFI) stanovených Mezinárodní organizací pro civilní letectví (ICAO), v nichž jsou členské státy odpovědné za poskytování letových navigačních služeb s ohledem na plnění požadavků všech uživatelů vzdušného prostoru.

2.   Za účelem stanovení cílů a sledování výkonnosti se toto nařízení použije na letové navigační služby poskytované:

a)	poskytovateli letových provozních služeb určenými v souladu s článkem 8 nařízení (ES) č. 550/2004;

b)	poskytovateli meteorologických služeb, jsou-li určeni v souladu s čl. 9 odst. 1 nařízení (ES) č. 550/2004;

c)	manažerem struktury vzdušného prostoru zřízeným v souladu s článkem 3 nařízení Komise (EU) č. 677/2011.

Pro účely stanovení cílů a sledování výkonnosti v oblasti efektivity nákladů se toto nařízení použije rovněž na orgány nebo subjekty, kterým vznikly způsobilé náklady, jež mají být získány zpět z uživatelských poplatků, jak je uvedeno v čl. 15 odst. 2 písm. b) nařízení (ES) č. 550/2004 a čl. 6 odst. 2 prováděcího nařízení (EU) č. 391/2013.

3.   Aniž je dotčen odstavec 4, mohou členské státy rozhodnout, že se toto nařízení nepoužije na letištní a přibližovací služby poskytované na některých nebo všech jejich letištích, na kterých letecká doprava IFR dosahuje méně než 70 000 pohybů ročně. O přijetí uvedeného rozhodnutí informují Komisi.

4.   V případě, že na žádném letišti v členském státě letecká doprava IFR nedosáhne prahové hodnoty 70 000 pohybů za rok, se toto nařízení použije přinejmenším na letiště, na kterém letecká doprava IFR dosahuje nejvíce pohybů.

5.   Stanovení cílů v oblasti efektivity nákladů se použije na stanovené náklady určené v čl. 15 odst. 2 písm. a) a b) nařízení (ES) č. 550/2004.

6.   Členské státy mohou toto nařízení použít také:

a)

ve vzdušném prostoru spadajícím pod jejich pravomoc v jiných regionech stanovených ICAO pod podmínkou, že o tom náležitě informují Komisi a ostatní členské státy, a aniž jsou dotčena práva a povinnosti členských států podle Chicagské úmluvy o mezinárodním civilním letectví z roku 1944 („Chicagská úmluva“);

b)	na poskytovatele letových navigačních služeb, kteří mají povolení k poskytování letových navigačních služeb bez osvědčení, v souladu s čl. 7 odst. 5 nařízení (ES) č. 550/2004.

7.   Bez ohledu na ochranu ustanovení o informacích uvedených ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2003/42/ES (10) a jejích prováděcích předpisech, nařízení Komise (ES) č. 1321/2007 (11) a nařízení Komise (ES) č. 1330/2007 (12), se požadavky týkající se předkládání údajů stanovené v kapitole V použijí na vnitrostátní orgány, poskytovatele letových navigačních služeb, provozovatele letišť, koordinátory letišť a letecké dopravce.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se:

1)

„provozovatelem letiště“ rozumí řídící orgán letiště, který ve spojení s jinými činnostmi nebo jinak má podle vnitrostátních právních nebo správních předpisů za úkol spravovat a řídit letištní zařízení a koordinovat a kontrolovat činnosti jednotlivých provozovatelů přítomných na příslušném letišti nebo činných v rámci příslušného letištního systému;

2)	„údaji“ rozumí kvalitativní, kvantitativní a jiné příslušné informace týkající se výkonnosti letové navigace, které jsou shromažďovány a systematicky zpracovávány Komisí nebo jejím jménem za účelem provádění systému sledování výkonnosti;

3)	„ukazateli výkonnosti“ rozumí ukazatele používané pro účely sledování, referenčního srovnávání a kontrolu výkonnosti;

4)	„klíčovými ukazateli výkonnosti“ rozumí ukazatele výkonnosti používané pro účely stanovení cílů výkonnosti;

5)	„pohyby letecké dopravy IFR“ rozumí součet vzletů a přistání provedených v souladu s pravidly pro let podle přístrojů, vypočítaný jako roční průměr za tři kalendářní roky předcházející předložení plánů výkonnosti;

6)	„závazným cílem“ rozumí výkonnostní cíl, který byl přijat členskými státy v rámci plánu výkonnosti a na který se vztahuje systém pobídek a/nebo plány nápravných opatření;

7)	„leteckým dopravcem“ rozumí podnik letecké dopravy s platnou provozní licencí vydanou členským státem v souladu s právními předpisy Evropské unie;

8)	„stanovenými náklady“ rozumí náklady stanovené podle čl. 15 odst. 2 písm. a) a b) nařízení (ES) č. 550/2004;

9)

„vnitrostátním orgánem“ rozumí regulační a/nebo dozorový orgán na vnitrostátní úrovni nebo na úrovni funkčního bloku vzdušného prostoru, jehož náklady mohou být získány zpět od uživatelů vzdušného prostoru, pokud vzniknou v důsledku poskytování letových navigačních služeb v souladu s čl. 6 odst. 2 prováděcího nařízení (EU) č. 391/2013;

10)	„spravedlivým posuzováním“ rozumí posuzování, v němž klíčoví ani jiní provozovatelé nejsou trestáni za činnosti, opomenutí nebo přijatá rozhodnutí, která odpovídají jejich zkušenostem a výcviku, ale v němž se netoleruje hrubá nedbalost, úmyslné přestupky a destruktivní činy;

11)

„koordinátorem letiště“ se rozumí fyzická nebo právnická osoba jmenovaná členským státem k výkonu koordinačních povinností na koordinovaných letištích uvedených v článku 4 nařízení Rady (EHS) č. 95/93 ze dne 18. ledna 1993 o společných pravidlech pro přidělování letištních časů na letištích Společenství (13);

12)	„sledováním výkonnosti“ rozumí nepřetržitý proces shromažďování a analýzy údajů za účelem změření skutečného výsledku systému v porovnání s příslušnými (klíčovými) výkonnostními cíli a plány výkonnosti pomocí (klíčových) ukazatelů výkonnosti stanovených v článku 9 a v příloze I;

13)	„referenčním obdobím“ rozumí období platnosti a uplatňování výkonnostních cílů pro celou Unii a plánů výkonnosti, které je stanoveno v čl. 11 odst. 3 písm. d) nařízení (ES) č. 549/2004;

14)	„narušením dráhy“ rozumí jakákoliv událost na letišti zahrnující nesprávnou přítomnost letadla, mobilního prostředku nebo osoby v ochranné zóně plochy určené k přistávání nebo vzletům letadel;

15)	„stanovištěm letových provozních služeb (stanovištěm ATS)“ rozumí civilní nebo vojenské stanoviště odpovědné za poskytovaní letových provozních služeb;

16)	„službami CNS, MET a AIS“ rozumí spojovací, navigační a přehledové služby, meteorologické služby pro letovou navigaci a letecké informační služby;

17)

„mimořádnou událostí“ rozumí okolnosti, za nichž je kapacita ATM neobvykle snížena tak, že míra zpoždění z důvodů ATFM je abnormálně vysoká kvůli plánovanému omezení způsobenému provozní nebo technickou změnou, významným nepříznivým povětrnostním podmínkám, nedostupnosti rozsáhlých částí vzdušného prostoru z přírodních či politických důvodů nebo stávce a kvůli aktivaci jednotky EACCC manažerem struktury vzdušného prostoru v důsledku jedné nebo několika těchto příčin;

18)

„náklady na restrukturalizaci“ rozumí významné jednorázové náklady, které poskytovatelům letových navigačních služeb vzniknou během restrukturalizace v důsledku zavádění nových technologií a postupů a souvisejících obchodních modelů, které motivují k integrovanému poskytování služeb, pokud chce členský stát získat náklady zpět během jednoho nebo více referenčních období. Mohou zahrnovat náklady na vyplácení odstupného zaměstnancům, uzavírání stanovišť řízení letového provozu, přesunutí činnosti na jiné místo a odepisování majetku a/nebo nabývání strategické účasti v jiných poskytovatelích letových navigačních služeb.

Článek 3

Orgán pro kontrolu výkonnosti

1.   V případě, že se Komise rozhodne jmenovat orgán pro kontrolu výkonnosti, aby jí byl nápomocen při provádění systému sledování výkonnosti, tento orgán jmenuje na dobu určitou, která se shoduje s referenčními obdobími. Komise jmenuje předsedu a členy orgánu pro kontrolu výkonnosti.

2.   Orgán pro kontrolu výkonnosti má příslušné pravomoci a jedná nezaujatě s cílem nezávisle plnit úkoly, které mu Komise uloží, zejména v příslušných klíčových oblastech výkonnosti.

3.   Orgán pro kontrolu výkonnosti je Komisi nápomocen při provádění systému sledování výkonnosti, zejména pokud jde o:

a)	shromažďování, prověřování, potvrzování platnosti a šíření údajů týkajících se výkonnosti;

b)	definici nebo přizpůsobení klíčových oblastí výkonnosti tak, aby byly v souladu s oblastmi uvedenými ve výkonnostním rámci hlavního plánu ATM, jak je uvedeno v čl. 9 odst. 1, a souvisejících klíčových ukazatelů výkonnosti;

c)	definici příslušných klíčových ukazatelů výkonnosti, která ve všech klíčových oblastech výkonnosti pokrývá výkonnost funkcí sítě a letových navigačních služeb, a to traťových navigačních služeb i letištních a přibližovacích služeb;

d)	stanovení a revizi výkonnostních cílů pro celou Unii;

e)	stanovení varovné prahové hodnoty či hodnot uvedených v čl. 10 odst. 4 pro aktivaci varovných mechanismů uvedených v článku 19;

f)	posouzení souladu přijatých plánů výkonnosti, včetně výkonnostních cílů, s cíli pro celou Unii;

g)	případné posouzení souladu varovných prahových hodnot přijatých podle čl. 19 odst. 3 s varovnými prahovými hodnotami pro celou Evropskou unii uvedenými v čl. 10 odst. 4;

h)	případné posouzení revidovaných výkonnostních cílů nebo nápravných opatření přijatých příslušnými členskými státy;

i)	sledování, referenční srovnávání a kontrolu výkonnosti letových navigačních služeb, včetně investic a kapitálových výdajů, na místní úrovni a na úrovni Unie;

j)	sledování, referenční srovnávání a kontrolu výkonnosti funkcí sítě;

k)	sledování celkové výkonnosti evropské sítě ATM, včetně přípravy výročních zpráv pro Výbor pro jednotné nebe;

l)	posuzování míry, v níž bylo dosaženo výkonnostních cílů na konci každého referenčního období, s cílem připravit se na následující období;

m)	posuzování plánu výkonnosti manažera struktury vzdušného prostoru, včetně jeho souladu s výkonnostními cíli pro celou Unii;

n)	udržování kalendáře konzultací se zúčastněnými stranami týkajících se plánů výkonnosti a povinností spojených s konzultacemi podle čl. 9 odst. 1 prováděcího nařízení (EU) č. 391/2013 a podporu při jeho koordinaci.

4.   Orgán pro kontrolu výkonnosti předloží na žádost Komise informace ad hoc nebo zprávy o otázkách týkajících se výkonnosti.

5.   Orgán pro kontrolu výkonnosti může Komisi podat zprávu nebo dát doporučení ke zlepšení systému.

6.   Pokud jde o vztahy s vnitrostátními dozorovými orgány:

a)	pro účely sledování celkové výkonnosti evropské sítě ATM získává orgán pro kontrolu výkonnosti od vnitrostátních dozorových orgánů potřebné informace týkající se plánů výkonnosti;

b)

orgán pro kontrolu výkonnosti je vnitrostátním dozorovým orgánům na jejich žádost nápomocen tím, že jim poskytuje nezávislé stanovisko k otázkám týkajícím se výkonnosti, např. věcné srovnání poskytovatelů letových navigačních služeb působících v podobném prostředí (referenční srovnání), analýzy změn výkonnosti za posledních pět let nebo analýzy projekcí;

c)

vnitrostátní dozorové orgány mohou orgán pro kontrolu výkonnosti požádat o pomoc při určování rozpětí orientačních hodnot pro stanovení cílů s ohledem na cíle pro celou Unii. Tyto hodnoty jsou k dispozici vnitrostátním dozorovým orgánům, poskytovatelům letových navigačních služeb, provozovatelům letišť a uživatelům vzdušného prostoru.

7.   Aby byl zajištěn soulad s cíli a normami stanovenými a prováděnými v souladu s nařízením (ES) č. 216/2008, orgán pro kontrolu výkonnosti spolupracuje při plnění úkolů uvedených v odstavci 3, jež se týkají bezpečnosti, podle potřeby s Evropskou agenturou pro bezpečnost letectví (EASA).

8.   Pro účely sledování celkové výkonnosti evropské sítě ATM orgán pro kontrolu výkonnosti rozvíjí pracovní vztahy s poskytovateli letových navigačních služeb, provozovateli letišť, koordinátory letišť a leteckými dopravci.

Článek 4

Vnitrostátní dozorové orgány

1.   Vnitrostátní dozorové orgány jsou odpovědné za vypracování plánů výkonnosti, dohled nad výkonností a sledování plánů výkonnosti a výkonnostních cílů. Při plnění těchto úkolů postupují nestranně, nezávisle a transparentně.

2.   Členské státy zajistí, aby vnitrostátní dozorové orgány měly ve všech klíčových oblastech výkonnosti nezbytné zdroje a prostředky nebo měly přístup k nezbytným zdrojům a prostředkům, které jim umožní plnit úkoly stanovené v tomto nařízení, včetně inspekčních pravomocí k plnění úkolů uvedených v článku 20.

3.   Pokud má členský stát více než jeden vnitrostátní dozorový orgán, oznámí Komisi, který z nich odpovídá za vnitrostátní koordinaci při provádění tohoto nařízení.

Článek 5

Funkční bloky vzdušného prostoru

1.   Členské státy zavedou plány výkonnosti na úrovni funkčních bloků vzdušného prostoru.

2.   Za účelem splnění povinnosti podle odstavce 1 členské státy:

a)	zajistí, aby plán výkonnosti odpovídal šabloně stanovené v příloze II;

b)	oznámí Komisi, který vnitrostátní dozorový orgán nebo subjekt odpovídá za koordinaci v rámci funkčního bloku vzdušného prostoru a za styky s Komisí, pokud jde o provádění plánu výkonnosti;

c)

učiní příslušná opatření s cílem zajistit, aby: i) s výhradou ustanovení písmene e) a přílohy I byl pro každý klíčový ukazatel výkonnosti stanoven jediný cíl, ii) byl z důvodů transparentnosti v plánu výkonnosti uveden příspěvek každého poskytovatele letových navigačních služeb v rámci funkčního bloku vzdušného prostoru – sledovaný na nejvhodnější úrovni – k dosažení výkonnostních cílů, jež jsou pro daný funkční blok vzdušného prostoru stanoveny, iii) během referenčního období, kdy se cíle neplní, byla vymezena a uplatňována opatření uvedená v čl. 11 odst. 3 písm. d) nařízení (ES) č. 549/2004. Za tímto účelem se v plánu výkonnosti použijí roční hodnoty;

d)	odpovídají za určení a dosažení výkonnostních cílů stanovených na místní úrovni, tj. na úrovni funkčního bloku vzdušného prostoru, vnitrostátní úrovni, úrovni oblasti zpoplatnění a úrovni letiště;

e)

pokud nebyla vytvořena žádná společná oblast zpoplatnění traťových navigačních služeb ve smyslu článku 4 prováděcího nařízení (EU) č. 391/2013 a pokud v důsledku toho byly cíle v oblasti efektivity nákladů na traťové navigační služby stanoveny v rámci funkčního bloku vzdušného prostoru pro více než jednu oblast zpoplatnění, sjednotí tyto cíle v jedinou souhrnnou hodnotu za traťové navigační služby a pro informační účely stanoví celkovou číselnou hodnotu vyjadřující snahu zajistit efektivitu nákladů na úrovni funkčního bloku vzdušného prostoru;

f)	pokud se během referenčního období oblast zpoplatnění změní, prokáží, že tato změna stále umožňuje splnit výkonnostní cíle, jež byly pro toto období přijaty;

g)	zajistí, aby byl plán výkonnosti v souladu s oblastí působnosti tohoto nařízení podle čl. 1 odst. 6 tohoto nařízení a článku 7 nařízení (ES) č. 549/2004.

Článek 6

Manažer struktury vzdušného prostoru

Manažer struktury vzdušného prostoru zřízený podle článku 6 nařízení (ES) č. 551/2004 a článku 3 nařízení Komise (EU) č. 677/2011 plní v souvislosti se systémem sledování výkonnosti tyto úkoly:

a)

podporuje Komisi tím, že zajišťuje příslušné vstupní údaje pro vypracování výkonnostních cílů pro celou Unii před začátkem referenčních období a pro sledování toho, jak je výkonnostních cílů během referenčního období dosahováno. Manažer struktury vzdušného prostoru zejména Komisi upozorňuje na každé podstatné a přetrvávající snížení operační výkonnosti;

b)	v souladu s čl. 21 odst. 5 poskytuje Komisi přístup ke všem údajům uvedeným v příloze V;

c)	podporuje funkční bloky vzdušného prostoru a jejich poskytovatele letových navigačních služeb v dosahování jejich výkonnostních cílů během referenčních období tím, že zajišťuje soulad mezi plány výkonnosti, strategickým plánem sítě a operačním plánem sítě;

d)

v souladu s čl. 5 odst. 1 a čl. 16 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) č. 677/2011 vypracovává plán výkonnosti, tj. výkonnostní plán sítě, který předloží Komisi nejpozději šest měsíců před začátkem každého referenčního období a který Komise před začátkem každého referenčního období přijme. Tento plán výkonnosti je veřejný a: i) obsahuje výkonnostní cíle pro všechny klíčové oblasti výkonnosti a pro všechny ukazatele, které jsou v souladu s výkonnostními cíli pro celou Unii na celé referenční období, a pro účely sledování používá roční hodnoty, ii) obsahuje popis opatření zaměřených na dosažení těchto cílů, iii) v případě potřeby nebo v případě rozhodnutí Komise obsahuje další klíčové ukazatele výkonnosti a výkonnostní cíle.

Článek 7

Koordinace s Evropskou agenturou pro bezpečnost letectví (EASA)

Podle článku 13a nařízení (ES) č. 549/2004 a v souladu s nařízením (ES) č. 216/2008 členské státy a Komise vhodným způsobem koordinují činnost s agenturou EASA s cílem zajistit řádné zohlednění těchto aspektů:

a)	bezpečnostní aspekty systému sledování výkonnosti, včetně stanovení, revize a plnění klíčových ukazatelů výkonnosti a výkonnostních cílů pro celou Unii v oblasti bezpečnosti, jakož i předkládání návrhů příslušných kroků a opatření po aktivaci varovného mechanismu;

b)	soulad klíčových ukazatelů výkonnosti a výkonnostních cílů v oblasti bezpečnosti s prováděním Evropského programu bezpečnosti letectví.

Článek 8

Délka referenčního období

1.   První referenční období pro systém sledování výkonnosti zahrnuje kalendářní roky 2012 až 2014 včetně. Druhé referenční období zahrnuje kalendářní roky 2015 až 2019 včetně. Následná referenční období trvají pět kalendářních let, není-li změnou tohoto nařízení stanoveno jinak.

2.   Stejné referenční období se vztahuje na výkonnostní cíle pro celou Unii a na plány výkonnosti a výkonnostní cíle.

Článek 9

Klíčové oblasti výkonnosti a ukazatele výkonnosti

1.   Komise za účelem stanovení cílů podle čl. 11 odst. 4 písm. b) nařízení (ES) č. 549/2004 rozhodne o případném doplnění nebo úpravě dalších klíčových oblastí výkonnosti v souladu s postupem podle čl. 5 odst. 3 uvedeného nařízení.

2.   Pro účely stanovení cílů odpovídá každé klíčové oblasti výkonnosti jeden klíčový ukazatel výkonnosti nebo omezený počet těchto ukazatelů. Výkonnost letových navigačních služeb se posuzuje na základě závazných cílů stanovených pro jednotlivé klíčové ukazatele výkonnosti.

3.   V oddílu 1 přílohy 1 jsou stanoveny klíčové ukazatele výkonnosti pro stanovení cílů a ukazatele výkonnosti na úrovni Unie, které byly pro jednotlivé klíčové oblasti výkonnosti vybrány.

4.   V oddílu 2 přílohy I jsou stanoveny místní klíčové ukazatele výkonnosti pro stanovení místních cílů a ukazatele výkonnosti na místní úrovni použité pro stanovení výkonnostních cílů. Místní úroveň, tj. úroveň funkčního bloku vzdušného prostoru, vnitrostátní úroveň, úroveň oblasti zpoplatnění a úroveň letiště, je popsána v oddílu 2 přílohy I.

5.   Klíčové ukazatele výkonnosti se během referenčního období nemění. Změny se přijímají změnou tohoto nařízení nejpozději šest měsíců před přijetím nových výkonnostních cílů pro celou Unii.

6.   Členský stát se může pro účely vlastního sledování výkonnosti a/nebo v rámci plánu výkonnosti rozhodnout, že stanoví ukazatele výkonnosti a související cíle doplňující klíčové oblasti výkonnosti a klíčové ukazatele výkonnosti uvedené v tomto článku a stanovené v oddílu 2 přílohy I. Tyto doplňující ukazatele a cíle musí podporovat dosažení cílů pro celou Unii a dosažení výsledných cílů na místní úrovni. Mohou například zahrnovat a popisovat civilně-vojenský nebo meteorologický rozměr plánu výkonnosti a mohou být doprovázeny vhodným systémem pobídek.

7.   S cílem usnadnit provádění a měření (klíčových) ukazatelů výkonnosti v oblasti bezpečnosti přijme agentura EASA po konzultaci s orgánem pro kontrolu výkonnosti přijatelné způsoby průkazu a poradenský materiál postupem podle článku 52 nařízení (ES) č. 216/2008, a to před začátkem druhého referenčního období.

KAPITOLA II

PŘÍPRAVA PLÁNŮ VÝKONNOSTI

Článek 10

Výkonnostní cíle pro celou Unii

1.   Komise přijme v souladu s postupem podle čl. 5 odst. 3 nařízení (ES) č. 549/2004 výkonnostní cíle pro celou Unii s přihlédnutím k odpovídajícím vstupním údajům od manažera struktury vzdušného prostoru a vnitrostátních dozorových orgánů a po konzultaci bezpečnostních aspektů výkonnosti se zúčastněnými stranami podle článku 10 uvedeného nařízení nebo s jinými příslušnými organizacemi a agenturou EASA.

2.   S výhradou čl. 9 odst. 3 Komise cíle pro celou Unii navrhne nejpozději patnáct měsíců před začátkem referenčního období a přijme je nejpozději dvanáct měsíců před začátkem referenčního období.

3.   Stanovení cílů pro celou Unii pro klíčový ukazatel výkonnosti stanovený v bodě 4.1 písm. b) oddílu 1 přílohy I začíná s výhradou rozhodnutí Komise třetím rokem druhého referenčního období, a to postupem podle odstavce 1.

4.   Spolu s přijetím výkonnostních cílů pro celou Unii určí Komise varovnou prahovou hodnotu či hodnoty, po jejichž překročení mohou být aktivovány varovné mechanismy uvedené v článku 19.

5.   Komise podá k jednotlivým výkonnostním cílům pro celou Unii popis základních předpokladů a důvodů, které vedly k jejich stanovení, např. využití vstupních údajů od manažera struktury vzdušného prostoru a vnitrostátních dozorových orgánů, jiných věcných údajů či prognóz provozu a složení skupin poskytovatelů letových navigačních služeb nebo funkčních bloků vzdušného prostoru působících v podobném provozním a hospodářském prostředí.

Článek 11

Vypracování plánů výkonnosti

1.   Vnitrostátní dozorové orgány vypracují na úrovni funkčních bloků vzdušného prostoru plány výkonnosti obsahující cíle, které jsou v souladu s výkonnostními cíli pro celou Unii a kritérii posuzování stanovenými v příloze IV.

Aniž je dotčena šablona stanovená v příloze II, plán výkonnosti může zahrnovat různé oddíly týkající se místní úrovně, tj. úrovně funkčního bloku vzdušného prostoru, vnitrostátní úrovně, úrovně oblasti zpoplatnění a úrovně letiště.

2.   S cílem podpořit přípravu plánů výkonnosti vnitrostátní dozorové orgány zajistí, aby:

a)	poskytovatelé letových navigačních služeb vnitrostátním dozorovým orgánům předkládaly své podnikatelské plány;

b)	plán výkonnosti a výkonnostní cíle byly konzultovány se zúčastněnými stranami v souladu s článkem 10 nařízení (ES) č. 549/2004. Příslušné informace se zúčastněným stranám poskytnou nejpozději tři týdny před konzultační schůzkou.

3.   Plány výkonnosti obsahují zejména:

a)	prognózu provozu vyjádřenou ve výkonových jednotkách pro každý rok referenčního období na úrovni funkčních bloků vzdušného prostoru a pro každou oblast zpoplatnění v rámci funkčního bloku vzdušného prostoru spolu s odůvodněním použitých údajů;

b)	stanovené náklady na letové navigační služby pro každý rok referenčního období a pro každou oblast zpoplatnění v souladu s ustanoveními čl. 15 odst. 2 písm. a) a b) nařízení (ES) č. 550/2004;

c)

popis investic, včetně investic nezbytných pro dosažení výkonnostních cílů, s podrobným vysvětlením jejich relevantnosti ve vztahu k evropskému hlavnímu plánu ATM, strategickému plánu sítě a společným projektům uvedeným v čl. 15a odst. 3 nařízení (ES) č. 550/2004. V tomto popisu jsou zdůrazněny přínosy a synergie, jichž bylo dosaženo na úrovni funkčních bloků vzdušného prostoru;

d)	výkonnostní cíle v každé příslušné klíčové oblasti výkonnosti stanovené pro každý klíčový ukazatel výkonnosti na celé referenční období s ročními hodnotami, jež mají být použity pro účely sledování a pobídek;

e)	úvahu o vzájemné závislosti klíčových oblastí výkonnosti, včetně hodnocení dopadu na bezpečnost plánu výkonnosti spolu se zmírňujícími opatřeními nezbytnými k trvalému zajištění bezpečnosti;

f)

popis civilně-vojenského rozměru plánu s charakteristikou výkonnosti v oblasti uplatňování pružného užívání vzdušného prostoru (FUA) za účelem zvýšení kapacity s náležitým zohledněním efektivnosti vojenských misí, a považuje-li se to za vhodné, příslušné ukazatele výkonnosti a výkonnostní cíle odpovídající jiným ukazatelům a cílům plánu výkonnosti;

g)	popis a zdůvodnění toho, jak jsou výkonnostní cíle podle písmena d) uvedeny do souladu s výkonnostními cíli pro celou Unii a s výkonností evropské sítě ATM a jak k těmto cílům a výkonnosti přispívají;

h)	identifikaci jednotlivých poskytovatelů letových navigačních služeb a jejich konkrétního příspěvku k plnění cílů, který je z důvodů transparentnosti sledován na nejvhodnější úrovni v souladu s čl. 5 odst. 2 písm. c) bodem ii);

i)	popis mechanismů pobídek, jež mají být uplatněny na příslušné poskytovatele letových navigačních služeb s cílem podpořit dosažení cílů během referenčního období;

j)	opatření přijatá vnitrostátními dozorovými orgány ke sledování toho, jak je výkonnostních cílů dosahováno;

k)	popis výsledku konzultace se zúčastněnými stranami, včetně otázek vznesených účastníky a opatření, na nichž se dohodli.

4.   Plány výkonnosti vycházejí ze šablony stanovené v příloze II, a pokud se tak členské státy rozhodnou podle čl. 9 odst. 6, mohou obsahovat doplňující ukazatele se souvisejícími cíli.

5.   Manažer struktury vzdušného prostoru vypracuje výkonnostní plán sítě obsahující cíle, které jsou v souladu s výkonnostními cíli pro celou Unii a obdobně i s kritérii posuzování stanovenými v příloze IV.

6.   Za účelem přípravy výkonnostního plánu sítě manažer struktury vzdušného prostoru:

a)	zajistí konzultaci v souladu s článkem 14 nařízení Komise (EU) č. 677/2011 a

b)	použije šablonu stanovenou v příloze III.

Článek 12

Systémy pobídek

1.   Systémy pobídek, které členské státy uplatňují v rámci svého plánu výkonnosti, splňují tyto obecné zásady:

a)	jsou účinné a přiměřené a v průběhu referenčního období je nelze měnit;

b)	uplatňují se nediskriminačně a transparentně s cílem podpořit zlepšení výkonnosti poskytování služeb;

c)	jsou součástí právního prostředí, které je známé všem zúčastněným stranám předem, a uplatňují se během celého referenčního období;

d)	motivují subjekty, které podléhají stanovení cílů, k dosahování vysoké úrovně výkonnosti a plnění souvisejících cílů.

2.   Pobídky týkající se cílů v oblasti efektivity nákladů jsou finanční povahy a řídí se příslušnými ustanoveními uvedenými v článcích 13 a 14 prováděcího nařízení (EU) č. 391/2013. Sestávají z mechanismu sdílení rizik na vnitrostátní úrovni nebo na úrovni funkčního bloku vzdušného prostoru.

3.   Pobídky týkající se cílů v oblasti kapacity jsou finanční povahy a řídí se ustanoveními článku 15 prováděcího nařízení (EU) č. 391/2013. Mohou být doplněny pobídkami jiného charakteru, např. plány nápravných opatření s příslušnými lhůtami a souvisejícími opatřeními, o nichž rozhodly vnitrostátní dozorové orgány s přihlédnutím k místním podmínkám.

4.   Pobídky týkající se cílů v oblasti životního prostředí jsou finanční povahy a řídí se ustanoveními článku 15 prováděcího nařízení (EU) č. 391/2013. Mohou být doplněny pobídkami jiného charakteru, např. plány nápravných opatření s příslušnými lhůtami a souvisejícími opatřeními, o nichž rozhodly vnitrostátní dozorové orgány s přihlédnutím k místním podmínkám.

5.   Členské státy kromě toho mohou na místní úrovni přizpůsobit poplatky za letové navigační služby, jak stanoví článek 16 prováděcího nařízení (EU) č. 391/2013.

KAPITOLA III

PŘIJETÍ PLÁNŮ VÝKONNOSTI

Článek 13

První přijetí plánů výkonnosti

Členské státy přijmou na návrh vnitrostátních dozorových orgánů plány výkonnosti obsahující závazné výkonnostní cíle a předloží je Komisi nejpozději šest měsíců před začátkem referenčního období.

Článek 14

Posuzování a revize plánů výkonnosti a výkonnostních cílů

1.   Komise posuzuje plány výkonnosti, jejich cíle a zejména jejich soulad s výkonnostními cíli pro celou Unii a odpovídající příspěvek k výkonnostním cílům pro celou Unii, jakož i kritéria stanovená v příloze IV, přičemž zohledňuje vývoj souvislostí, k němuž mohlo dojít ode dne přijetí cílů pro celou Unii do dne posouzení plánu výkonnosti. Jsou-li cíle stanoveny na místní úrovni bez odkazu na některý cíl výkonnosti pro celou Unii, posouzení vychází z kritérií stanovených v příloze IV.

2.   Pokud Komise zjistí, že plán výkonnosti nebo některá jeho část a jeho cíle jsou v souladu s cíli pro celou Unii, že k těmto cílům odpovídajícím způsobem přispívají a že jsou v souladu se všemi kritérii stanovenými v příloze IV, informuje o tom příslušný členský stát či státy do pěti měsíců od obdržení plánu výkonnosti.

3.   Pokud Komise zjistí, že plán výkonnosti nebo některá jeho část a některé nebo žádný z jeho cílů není v souladu s cíli pro celou Unii a že odpovídajícím způsobem k těmto cílům nepřispívá a/nebo že není v souladu s jedním nebo několika kritérii stanovenými v příloze IV, vydá do pěti měsíců od obdržení plánu výkonnosti a v souladu s postupem stanoveným v čl. 5 odst. 2 nařízení (ES) č. 549/2004 příslušnému členskému státu či státům doporučení k přijetí revidovaného plánu výkonnosti nebo jeho části a/nebo cíle či cílů. Toto doporučení se vydává po konzultaci s příslušným členským státem či státy a je v něm přesně uvedeno, které části plánu výkonnosti a/nebo který cíl či cíle mají být revidovány, a zároveň jsou v něm objasněny důvody, které Komisi k jejímu posouzení vedly.

4.   V tomto případě příslušný členský stát či státy přijmou revidovaný plán výkonnosti nebo jeho část a/nebo cíl či cíle, přičemž zohlední stanoviska Komise, přijmou vhodná opatření k dosažení těchto cílů a informují o tom Komisi do čtyř měsíců poté, co jim bylo doporučení oznámeno.

Článek 15

Posuzování revidovaných plánů výkonnosti a výkonnostních cílů a přijetí nápravných opatření

1.   Komise posoudí každý revidovaný plán výkonnosti nebo jeho část a jeho výkonnostní cíle na základě kritérií stanovených v příloze IV.

2.   Pokud Komise zjistí, že revidovaný plán výkonnosti nebo některá jeho část a jeho výkonnostní cíle jsou v souladu s cíli pro celou Unii, že k těmto cílům odpovídajícím způsobem přispívají a že jsou v souladu se všemi kritérii stanovenými v příloze IV, informuje o tom příslušný členský stát či státy do pěti měsíců od obdržení revidovaného plánu výkonnosti.

3.   Pokud Komise zjistí, že revidovaný plán výkonnosti nebo některá jeho část a některé nebo žádný z jeho výkonnostních cílů stále není v souladu s cíli pro celou Unii a že odpovídajícím způsobem k těmto cílům nepřispívá a/nebo že stále není v souladu s jedním nebo několika kritérii stanovenými v příloze IV, rozhodne do pěti měsíců od obdržení revidovaného plánu výkonnosti nebo některé jeho části a v souladu s postupem stanoveným v čl. 5 odst. 3 nařízení (ES) č. 549/2004, že příslušný členský stát či státy přijmou nápravná opatření.

4.   V tomto rozhodnutí je na základě kritérií stanovených v příloze IV přesně uvedeno, která část plánu a který cíl či cíle mají být revidovány, a zároveň jsou v něm objasněny důvody, které Komisi k jejímu posouzení vedly. Rozhodnutí může stanovit úroveň výkonnosti, která se u těchto cílů očekává, aby se příslušnému členskému státu či státům umožnilo přijmout vhodná nápravná opatření, a/nebo může obsahovat návrhy těchto nápravných opatření.

5.   Do dvou měsíců od rozhodnutí Komise příslušný členský stát či státy sdělí přijatá nápravná opatření Komisi spolu s náležitostmi prokazujícími jejich soulad s rozhodnutím Komise.

Článek 16

Plány výkonnosti nebo nápravná opatření přijatá po začátku referenčního období

Plány výkonnosti nebo nápravná opatření přijatá po začátku referenčního období v důsledku provedení postupů stanovených v článcích 14 a 15 se použijí se zpětnou platností od prvního dne referenčního období.

Článek 17

Revize cílů

1.   V souladu s postupem podle čl. 5 odst. 3 nařízení (ES) č. 549/2004 může Komise rozhodnout o revizi cílů pro celou Unii a/nebo může na žádost členského státu povolit revizi jednoho nebo několika místních cílů:

a)	pokud na základě své zprávy uvedené v čl. 18 odst. 4 získá přesvědčivý důkaz o tom, že původní údaje, předpoklady a zdůvodnění, které ke stanovení původních cílů vedly, již neplatí;

b)	v důsledku uplatnění varovného mechanismu uvedeného v článku 19 nebo

c)	na základě rozhodnutí Komise přijatého v souladu s čl. 10 odst. 3, pokud jde o klíčový ukazatel výkonnosti stanovený v bodě 4.1 písm. b) oddílu 1 přílohy I.

2.   Následkem revize cílů pro celou Unii může být změna stávajících plánů výkonnosti. V tomto případě může Komise rozhodnout o příslušné úpravě harmonogramu stanoveného v kapitolách II a III tohoto nařízení.

KAPITOLA IV

SLEDOVÁNÍ MÍRY DOSAŽENÍ VÝKONNOSTI

Článek 18

Průběžné sledování a podávání zpráv

1.   Vnitrostátní dozorové orgány a Komise sledují provádění plánů výkonnosti. Za tímto účelem se v plánu výkonnosti použijí roční hodnoty. Pokud během referenčního období nejsou cíle splněny, příslušný členský stát či státy stanoví a uplatní opatření určená k nápravě situace a sdělí je Komisi. Jestliže Komise zjistí, že tato opatření k nápravě situace nedostačují, informuje o tom do pěti měsíců od obdržení těchto opatření a v souladu s postupem stanoveným v čl. 5 odst. 2 nařízení (ES) č. 549/2004 příslušný členský stát či státy a zároveň navrhne jiná nápravná opatření.

2.   Pokud Komise zaznamená na místní úrovni nebo na úrovni funkčního bloku vzdušného prostoru významný a trvalý pokles výkonnosti nepříznivě ovlivňující jiné státy, které jsou účastníky jednotného evropského nebe a/nebo celého evropského vzdušného prostoru, může příslušný členský stát či státy požádat, aby stanovily, uplatnily a sdělily Komisi nápravná opatření určená k dosažení cílů uvedených v jejich plánu výkonnosti. Jestliže Komise zjistí, že tato opatření k nápravě situace nedostačují, informuje o tom do pěti měsíců od obdržení těchto opatření a v souladu s postupem stanoveným v čl. 5 odst. 2 nařízení (ES) č. 549/2004 příslušný členský stát či státy a zároveň navrhne jiná nápravná opatření.

3.   Komise sleduje provádění výkonnostního plánu sítě manažera struktury vzdušného prostoru. Za tímto účelem se v plánu výkonnosti použijí roční hodnoty. Pokud během referenčního období nejsou cíle plněny, Komise manažera struktury vzdušného prostoru požádá, aby stanovil, uplatnil a sdělil jí nápravná opatření určená k dosažení cílů, jež jsou ve výkonnostním plánu sítě uvedeny. Komise o těchto nápravných opatřeních informuje vnitrostátní dozorové orgány nebo subjekty uvedené v čl. 5 odst. 2 písm. b).

4.   Nejpozději do 1. června každého roku a pokaždé, kdy vznikne riziko, že výkonnostních cílů nebude dosaženo, vnitrostátní dozorové orgány nebo subjekty uvedené v čl. 5 odst. 2 písm. b) podají Komisi zprávu o sledování plánů výkonnosti a výkonnostních cílů. Tyto zprávy vycházejí z doporučení, která Komise vypracuje před začátkem referenčního období. Alespoň jednou ročně podá Komise zprávu o dosahování výkonnostních cílů Výboru pro jednotné nebe.

Článek 19

Varovné mechanismy

1.   Je-li v důsledku okolností, které nebylo možno v okamžiku přijetí plánů výkonnosti předvídat a které jsou nepřekonatelné a mimo kontrolu členských států, poskytovatelů letových navigačních služeb a manažera struktury vzdušného prostoru, dosaženo během kalendářního roku na úrovni Unie varovné prahové hodnoty či hodnot stanovených v čl. 10 odst. 4, Komise po konzultaci s členskými státy prostřednictvím Výboru pro jednotné nebe situaci přezkoumá a do čtyř měsíců navrhne vhodná opatření. Ta mohou zahrnovat revizi výkonnostních cílů pro celou Unii a v důsledku toho i revizi místních výkonnostních cílů.

2.   Je-li v důsledku okolností, které nebylo možno v okamžiku přijetí plánů výkonnosti předvídat a které jsou nepřekonatelné a mimo kontrolu členských států, poskytovatelů letových navigačních služeb a manažera struktury vzdušného prostoru, dosaženo během kalendářního roku na místní úrovni varovné prahové hodnoty či hodnot stanovených v čl. 10 odst. 4, příslušné vnitrostátní dozorové orgány ve spolupráci s Komisí situaci přezkoumají a do čtyř měsíců navrhnou vhodná opatření. Ta mohou zahrnovat revizi místních výkonnostních cílů.

3.   Členské státy mohou rozhodnout, že přijmou varovné prahové hodnoty, které se liší od hodnot v čl. 10 odst. 4, aby zohlednily místní okolnosti a specifika. V tomto případě se tyto prahové hodnoty stanoví v plánu výkonnosti a jsou v souladu s prahovými hodnotami přijatými podle čl. 10 odst. 4. Odchylky musí být podloženy podrobným zdůvodněním. Je-li prahových hodnot dosaženo, použije se postup stanovený v odstavci 1.

4.   Pokud si zavedení varovného mechanismu vyžádá revizi plánů výkonnosti a výkonnostních cílů, Komise tuto revizi usnadní vhodnou úpravou příslušného harmonogramu v souladu s postupem podle kapitoly II a III.

Článek 20

Usnadnění kontroly dodržování požadavků

1.   Poskytovatelé letových navigačních služeb a manažer struktury vzdušného prostoru usnadňují inspekce a šetření, včetně prohlídek na místě, které provádí Komise a příslušný vnitrostátní dozorový orgán nebo kvalifikovaný subjekt jednající jménem tohoto orgánu či případně agentura EASA. Aniž jsou dotčeny dozorové pravomoci udělené vnitrostátním dozorovým orgánům a agentuře EASA, oprávněné osoby jsou zmocněny:

a)	zkoumat v souvislosti se všemi klíčovými oblastmi výkonnosti dokumenty a jiný materiál týkající se zavedení plánů výkonnosti a výkonnostních cílů;

b)	pořizovat kopie či výpisy z těchto dokumentů;

c)	žádat na místě o ústní vysvětlení.

2.   Inspekce a šetření uvedené v odstavci 1 se provádějí v souladu s platnými postupy členského státu, ve kterém mají být uskutečněny.

3.   Vnitrostátní dozorové orgány sledují provádění tohoto nařízení v oblasti výkonnosti týkající se bezpečnosti v souladu s postupy pro dohled nad provozní bezpečností stanovenými v nařízení Komise (EU) č. 1034/2011 (14).

4.   V rámci normalizačních inspekcí agentura EASA sleduje provádění tohoto nařízení členskými státy v klíčové oblasti výkonnosti týkající se bezpečnosti v souladu s pracovními postupy stanovenými v čl. 24 odst. 5 nařízení (ES) č. 216/2008.

KAPITOLA V

SHROMAŽĎOVÁNÍ, POTVRZOVÁNÍ PLATNOSTI, OVĚŘOVÁNÍ, HODNOCENÍ A ŠÍŘENÍ INFORMACÍ TÝKAJÍCÍCH SE VÝKONNOSTI LETOVÉ NAVIGACE PRO JEDNOTNÉ EVROPSKÉ NEBE

Článek 21

Shromažďování a potvrzování platnosti údajů pro kontrolu výkonnosti

1.   Kromě údajů, které již Komise shromáždila prostřednictvím jiných nástrojů Unie, jež lze rovněž využít ke kontrole výkonnosti, vnitrostátní orgány, poskytovatelé letových navigačních služeb, provozovatelé letišť, koordinátoři letišť a letečtí dopravci zajistí, aby Komisi poskytli údaje uvedené v příloze V v souladu s požadavky, jež uvedená příloha stanoví.

2.   Vnitrostátní orgány mohou úplně či zčásti delegovat nebo přeorganizovat poskytování údajů mezi vnitrostátními dozorovými orgány, poskytovateli letových navigačních služeb, provozovateli letišť a koordinátory letišť tak, aby zohlednily místní specifika a stávající způsoby podávání zpráv.

3.   Poskytovatelé údajů přijmou nezbytná opatření k zajištění kvality, potvrzení platnosti a včasného předání údajů a doloží existenci postupů pro kontrolu kvality a potvrzování platnosti údajů, schopnost podat vysvětlení v reakci na konkrétní žádosti Komise týkající se kvality údajů a v případě potřeby existenci plánů opatření ke zlepšení kvality údajů. Údaje se poskytují bezplatně, případně v elektronické podobě a ve formátu stanoveném Komisí.

4.   Komise posoudí kvalitu a potvrdí platnost údajů předaných v souladu s odstavcem 1. Pokud údaje ke kontrole výkonnosti nelze náležitě použít, může Komise ve spolupráci s členskými státy, a zejména s jejich vnitrostátními dozorovými orgány přijmout vhodná opatření k posouzení a zlepšení kvality těchto údajů.

5.   Pro účely tohoto nařízení se údaje uvedené v odstavci 1, které již byly předloženy organizaci Eurocontrol, považují za údaje předložené Komisi. Jestliže údaje organizaci Eurocontrol dosud předloženy nebyly, Komise a organizace Eurocontrol přijmou nezbytná opatření k zajištění toho, aby tyto údaje byly zpřístupněny Komisi v souladu s požadavky uvedenými v odstavci 3.

6.   Jsou-li stanoveny zásadní nové požadavky na údaje nebo lze-li očekávat nedostatečnou kvalitu těchto údajů, Komise může provést pilotní studie, které členské státy nebo zúčastněné strany musí dobrovolně dokončit dříve, než se nové požadavky na údaje změnou tohoto nařízení zavedou. Tyto pilotní studie se provádějí proto, aby se posoudila proveditelnost shromažďování příslušných údajů, který vyvažuje přínos dostupnosti údajů, náklady na jejich shromažďování a zátěž respondentů.

Článek 22

Šíření informací

1.   Komise šíří informace pro účely cílů stanovených v článku 11 nařízení (ES) č. 549/2004 v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise (15), a zejména s článkem 4 uvedeného nařízení, a v souladu s článkem 18 nařízení (ES) č. 550/2004.

2.   Informace v čl. 3 odst. 3 písm. a) jsou veřejně přístupné, zejména elektronickými prostředky. Za tímto účelem Komise přijme rozhodnutí o politice v oblasti nakládání s údaji shromážděnými pro účely výkonnosti podle článku 21, jejich ochrany, důvěrnosti a šíření a o souvisejících právech duševního vlastnictví.

3.   Zprávy Komise uvedené v čl. 18 odst. 4 jsou veřejně přístupné a odkaz na ně se zveřejňuje v Úředním věstníku Evropské unie. Komise může rozhodnout, aby příslušným stranám byly pravidelně poskytovány obecné informace, zejména elektronickými prostředky.

4.   Cíle pro celou Unii uvedené v článku 10 a odkaz na přijaté plány výkonnosti podle kapitoly III jsou veřejně přístupné a zveřejňují se v Úředním věstníku Evropské unie.

5.   Samostatný přístup ke konkrétním informacím, např. potvrzeným údajům a statistikám, je umožněn poskytovateli údajů, kterého se informace a činnosti přímo týkají.

KAPITOLA VI

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 23

Výjimky

Bylo-li v souladu s postupy stanovenými v článku 3 prováděcího nařízení (EU) č. 391/2013 zjištěno, že se na některé nebo na všechny letištní a přibližovací služby a/nebo služby CNS, MET a AIS některého členského státu vztahují tržní podmínky a že tento členský stát se podle uvedeného nařízení rozhodl nevypočítat u těchto služeb stanovené náklady, nevypočítat a nestanovit poplatky za letištní a přibližovací služby a neuplatnit na žádné z výše uvedených služeb finanční pobídky, pak se na tyto služby nevztahují cíle v oblasti efektivity nákladů.

Článek 24

Odvolání

Členské státy zajistí, aby rozhodnutí přijatá v souladu s tímto nařízením byla řádně objasněna a podléhala účinnému přezkumu a/nebo řízení o odvolání.

Článek 25

Přezkum systému

Komise do konce každého referenčního období systém sledování výkonnosti přezkoumá, a zejména analyzuje jeho dopad, účinnost a oblast působnosti, přičemž zohlední výsledky činnosti, kterou v této oblasti provádí organizace ICAO.

Článek 26

Změny nařízení (EU) č. 677/2011

Nařízení (EU) č. 677/2011 se mění takto:

1)	28. bod odůvodnění se zrušuje.

2)	V článku 5 se odstavec 1 nahrazuje tímto: „1.   Manažer struktury vzdušného prostoru za účelem řízení svého dlouhodobého výhledu zpracovává, spravuje a provádí strategický plán sítě, který je v souladu s referenčním obdobím stanoveným v článku 8 prováděcího nařízení Komise (EU) č. 390/2013 (16).

3)	V článku 5 se odstavec 4 nahrazuje tímto: „4.   Strategický plán sítě je pravidelně aktualizován, a to alespoň dvanáct měsíců před začátkem každého referenčního období.“

4)

V článku 20 se odstavec 3 nahrazuje tímto: „3.   Manažer struktury vzdušného prostoru předkládá každý rok Komisi a agentuře zprávu o opatřeních přijatých ke splnění svých úkolů. Zpráva se zabývá jednotlivými funkcemi sítě a také celkovou situací v síti a je úzce propojena s obsahem strategického plánu sítě, operačního plánu sítě a výkonnostního plánu sítě uvedeného v čl. 6 písm. d) prováděcího nařízení Komise (EU) č. 390/2013. Komise o tom uvědomí Výbor pro jednotné nebe.“

5)

Příloha IV se nahrazuje tímto: „PŘÍLOHA IV ŠABLONA STRATEGICKÉHO PLÁNU SÍTĚ Strategický plán sítě je založen na této struktuře: 1.   ÚVOD 1.1 Oblast působnosti strategického plánu sítě (zeměpisná a časová) 1.2 Příprava plánu a postup ověření platnosti 2.   OBECNÉ SOUVISLOSTI A POŽADAVKY 2.1 Popis aktuální a plánované situace sítě, včetně navrhování evropské sítě tratí ATS (ERND), uspořádání toku letového provozu (ATFM), letišť a omezených zdrojů 2.2 Výzvy a příležitosti týkající se časového rámce plánu (včetně prognózy poptávky po provozu a celosvětového vývoje) 2.3 Výkonnostní cíle a obchodní požadavky vyjádřené různými zúčastněnými stranami a výkonnostní cíle pro celou Unii 3.   STRATEGICKÁ VIZE 3.1 Popis toho, jak se síť bude strategicky rozvíjet a postupovat, aby úspěšně reagovala na výkonnostní cíle a obchodní požadavky 3.2 Soulad se systémem sledování výkonnosti 3.3 Soulad s evropským hlavním plánem ATM 4.   STRATEGICKÉ CÍLE 4.1 Popis strategických cílů sítě: a) včetně aspektů spolupráce zúčastněných provozních uživatelů z hlediska úloh a povinností; b) s uvedením toho, jak budou strategické cíle reagovat na požadavky; c) s popisem toho, jak se bude měřit pokrok při plnění těchto cílů; d) s uvedením toho, jak strategické cíle ovlivní odvětví a jiné dotčené oblasti. 5.   STRATEGICKÉ PLÁNOVÁNÍ 5.1 Popis krátkodobého / střednědobého plánování: a) priority pro každý strategický cíl; b) provádění jednotlivých strategických cílů z hlediska potřebného zavádění technologie, vlivu architektury, lidských aspektů, vzniklých nákladů, přínosů, jakož i nezbytného řízení, zdrojů a regulace; c) nezbytná účast provozních uživatelů v jednotlivých prvcích plánu, včetně jejich úloh a povinností; d) dohodnutá míra zapojení manažera struktury vzdušného prostoru za účelem podpory provádění jednotlivých prvků plánu pro každou jednotlivou funkci. 5.2 Popis dlouhodobého plánování: a) záměr dosáhnout jednotlivých strategických cílů z hlediska požadované technologie a odpovídajících aspektů výzkumu a vývoje, vlivu na architekturu, lidských aspektů, obchodních aspektů, potřebného řízení a regulace, jakož i související bezpečnostní a ekonomické zdůvodnění těchto investic; b) nezbytná účast provozních uživatelů v jednotlivých prvcích plánu, včetně jejich úloh a povinností. 6.   POSOUZENÍ RIZIK 6.1 Popis rizik spojených s prováděním plánu 6.2 Popis procesu sledování (včetně možných odchylek od původních cílů) 7.   DOPORUČENÍ 7.1 Určení opatření, která má přijmout Unie a členské státy s cílem podpořit provádění plánu“

Článek 27

Vstup v platnost

1.   Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

2.   Toto nařízení se použije od druhého referenčního období, stanoveného v článku 8, a během uvedeného období. S ohledem na uplatňování systému sledování výkonnosti platí, že aby bylo možné přijmout cíle pro celou Unii podle čl. 10 odst. 2 před začátkem druhého referenčního období a připravit a přijmout plány výkonnosti v souladu s ustanoveními tohoto nařízení, čl. 1 odst. 3 a 4, čl. 3 odst. 3 písm. i) a n), články 5 a 6, čl. 9 odst. 3 a 4, článek 26, kapitoly II a III, jakož i přílohy I, II, III, IV a V se použijí od vstupu tohoto nařízení v platnost.

Článek 28

Zrušení

Nařízení Komise (EU) č. 691/2010, článek 26 nařízení Komise (EU) č. 677/2011 a prováděcí nařízení Komise (EU) č. 1216/2011 se zrušují s účinkem ode dne 1. ledna 2015, aniž je dotčena povinnost členských států provádět systém sledování výkonnosti během prvního referenčního období, stanoveného v článku 8.

---

(1)  Úř. věst. L 96, 31.3.2004, s. 1.

(2)  Úř. věst. L 300, 14.11.2009, s. 34.

(3)  Úř. věst. L 96, 31.3.2004, s. 10.

(4)  Úř. věst. L 96, 31.3.2004, s. 20.

(5)  Viz strana 31 v tomto čísle Úředního věstníku.

(6)  Úř. věst. L 79, 19.3.2008, s. 1.

(7)  Úř. věst. L 185, 15.7.2011, s. 1.

(8)  Úř. věst. L 201, 3.8.2010, s. 1.

(9)  Úř. věst. L 310, 25.11.2011, s. 3.

(10)  Úř. věst. L 167, 4.7.2003, s. 23.

(11)  Úř. věst. L 294, 13.11.2007, s. 3.

(12)  Úř. věst. L 295, 14.11.2007, s. 7.

(13)  Úř. věst. L 14, 22.1.1993, s. 1.

(14)  Úř. věst. L 271, 18.10.2011, s. 15.

(15)  Úř. věst. L 145, 31.5.2001, s. 43.

(16)  Úř. věst. L 128, 9.5.2013, s. 1.“

---

---

---

---

---

---