EUR-Lex Access to European Union law

16.10.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 275/52

(1)

Francouzská republika informovala dne 14. srpna 2013 v souladu s čl. 129 odst. 1 nařízení (ES) č. 1907/2006 (ochranná doložka) Komisi, Evropskou agenturu pro chemické látky (dále jen „agentura“) a ostatní členské státy o tom, že má oprávněné důvody domnívat se, že je nutné přijmout naléhavá opatření na ochranu veřejnosti před expozicí amoniaku uvolňovaného z amonných solí v izolačních materiálech z buničité vaty používaných v budovách. Francouzská republika přijala dne 21. června 2013 prozatímní opatření a zveřejnila je v Úředním věstníku Francouzské republiky dne 3. července 2013.

(2)

Vyhláška ze dne 21. června 2013 o zákazu uvádění na trh, dovozu, prodeje a distribuce a výroby izolačních materiálů z buničité vaty s amonnými solemi jako adjuvanty (dále jen „vyhláška“) zakazuje uvádění na trh, dovoz, držení za účelem prodeje nebo distribuce, prodej nebo distribuci a výrobu izolačních materiálů z buničité vaty obsahujících amonné soli jako přídatné látky. Tyto výrobky musí být ve Francii rovněž staženy z trhu a z prodeje na náklady osoby, která je odpovědná za jejich první uvedení na trh.

(3)

Návrh vyhlášky byl podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/34/ES (2) nejprve předložen Komisi. V souladu s čl. 9 odst. 7 uvedené směrnice Francie prohlásila, že zmíněná vyhláška je naléhavá, a Komise dospěla k názoru, že důvody, které Francie uvedla pro potvrzení naléhavosti této záležitosti, jsou uspokojivé.

(4)

V návaznosti na výzvu Komise Francie vyhlášku znovu předložila v souladu s čl. 129 odst. 1 nařízení (ES) č. 1907/2006. Komise ji prozkoumala spolu s předloženými vědeckými a technickými informacemi. Komise ohledně vyhlášky uspořádala krátkou konzultaci s členskými státy a zúčastněnými stranami.

(5)

Vzhledem ke krátké lhůtě, během níž musí Komise podle čl. 129 odst. 2 nařízení (ES) č. 1907/2006 přijmout rozhodnutí ohledně prozatímního opatření, musí své rozhodnutí založit především na informacích, které jí poskytla Francie.

(6)

Do září 2011 obsahovaly izolační materiály z buničité vaty ve Francii kyselinu boritou, která měla funkci jako látka zpomalující hoření a biocidní látka. Po zákazu kyseliny borité pro biocidní účely a za účelem zachování těch vlastností určitých izolačních materiálů (včetně buničité vaty), které zajišťují zpomalování hoření, nahradilo francouzské výrobní odvětví sloučeniny boru amonnými solemi.

(7)

Toto francouzské opatření je oprávněné na základě incidentů zaznamenaných vnitrostátními toxikologickými středisky (několik případů intoxikace osob od listopadu 2011) a stížností zaznamenaných profesním sdružením výrobců izolačních materiálů z buničité vaty (asi 150 případů). Francouzské orgány rovněž měřily koncentraci amoniaku v domech, ohledně nichž byly podány stížnosti, a tato měření prokázala, že úrovně expozice amoniaku jsou vyšší než referenční toxikologické hodnoty pro bezpečnou dlouhodobou expozici. Proto by amonné soli měly být nahrazeny.

(8)

Informace, které poskytla Francie, naznačují, že amonné soli v izolačních materiálech z buničité vaty představují riziko pro lidské zdraví, které nelze odpovídajícím způsobem kontrolovat a které musí být řešeno. V tomto konkrétním případě by v zájmu dosažení rychlé harmonizace vnitřního trhu a současně v zájmu vysoké úrovně ochrany lidského zdraví mělo být opatření přijaté Francií považováno za naléhavé, jak vyžaduje ustanovení čl. 129 odst. 1 nařízení (ES) č. 1907/2006.

(9)

Jelikož prozatímní opatření přijaté Francií spočívá v omezení uvedení na trh nebo použití určité látky, požaduje ustanovení čl. 129 odst. 3 nařízení (ES) č. 1907/2006, aby Francie zahájila řízení o omezení na úrovni Unie tím, že předloží agentuře dokumentaci podle přílohy XV do tří měsíců ode dne přijetí tohoto rozhodnutí.

(10)

Na základě všech těchto důvodů by uvedená vyhláška měla být schválena.

(11)

Rozhodnutí podle čl. 129 odst. 2, kterým se schvaluje prozatímní opatření, musí stanovit dobu vymezenou pro toto schválení. Vzhledem ke lhůtě pro zahájení řízení o omezení na úrovni Unie stanovené v čl. 129 odst. 3 a aby byl poskytnut dostatečný čas pro rozhodnutí, které má být přijato v rámci běžného řízení o omezení poté, co Francie předloží dokumentaci podle přílohy XV, aniž by se musela prodlužovat doba platnosti schválení, měla by tato doba činit 21 měsíců.

(12)

Tímto rozhodnutím není nijak dotčeno rozhodnutí Komise podle článku 73 nařízení (ES) č. 1907/2006, pokud jsou splněny podmínky stanovené v článku 68 uvedeného nařízení.

(13)

Toto rozhodnutí je v souladu se stanoviskem výboru zřízeného podle článku 133 nařízení (ES) č. 1907/2006,

—

datum, kdy se úprava přílohy XVII nařízení (ES) č. 1907/2006 způsobem, který vyžaduje schválené prozatímní opatření, stane použitelnou, nebo

—

šest měsíců po ukončení řízení o omezení stanoveném v článcích 69 až 73 nařízení (ES) č. 1907/2006, pokud Komise nepředložila návrh omezení.