EUR-Lex Access to European Union law

Back to EUR-Lex homepage

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 32013D0294

2013/294/EU: Rozhodnutí Komise ze dne 19. prosince 2012 o státní podpoře, SA. 26374 (C 49/08) (ex N 402/08), kterou Polsko poskytlo společnosti PZL Dębica S.A. (oznámeno pod číslem C(2012) 9464) Text s významem pro EHP

OJ L 167, 19.6.2013, p. 41–56 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

Legal status of the document In force

ELI: http://data.europa.eu/eli/dec/2013/294/oj

19.6.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 167/41


ROZHODNUTÍ KOMISE

ze dne 19. prosince 2012

o státní podpoře, SA. 26374 (C 49/08) (ex N 402/08), kterou Polsko poskytlo společnosti PZL Dębica S.A.

(oznámeno pod číslem C(2012) 9464)

(Pouze polské znění je závazné)

(Text s významem pro EHP)

(2013/294/EU)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 108 odst. 2 první pododstavec této smlouvy,

s ohledem na Dohodu o Evropském hospodářském prostoru, a zejména na čl. 62 odst. 1 písm. a) této dohody,

poté, co vyzvala zúčastněné strany, aby v souladu s uvedenými články předložily připomínky (1),

vzhledem k těmto důvodům:

I.   POSTUP

(1)

Dopisem ze dne 13. srpna 2008 Polsko informovalo Komisi o plánovaných opatřeních, která měla být provedena v rámci podpory restrukturalizace společnosti PZL Dębica S.A. (dále jen „PZL Dębica“ nebo „společnost“). Komise dopisem ze dne 3. října 2008 Polsko požádala o předložení některých chybějících dokladů. Doklady byly předány dne 20. října 2008.

(2)

Dopisem ze dne 19. prosince 2008 Komise sdělila Polsku, že přijala rozhodnutí o zahájení řízení ve věci výše uvedených opatření (dále jen „rozhodnutí o zahájení řízení“) podle čl. 108 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „SFEU“).

(3)

Rozhodnutí Komise zahájit řízení bylo zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie  (2). Komise vyzvala zúčastněné strany k podání připomínek. Žádná zúčastněná třetí strana připomínky k rozhodnutí o zahájení řízení nepodala.

(4)

V reakci na rozhodnutí o zahájení řízení předložily polské orgány ve dnech 12. února 2009, 9. července 2010, 16. května 2011, 7. června 2011 a 8. června 2011 dodatečné informace.

(5)

Dne 18. srpna 2011 Polsko požádalo Komisi o odložení rozhodnutí ve věci oznámené podpory do 31. října 2011. Dne 10. října 2011 Polsko část oznámených opatření zrušilo, jmenovitě kapitálovou injekci a zvýhodněnou půjčku. Obě tato opatření měla provést státní Agentura pro průmyslový rozvoj (dále „ARP“).

(6)

Dne 2. listopadu 2011 předložilo Polsko zprávu s cílem prokázat, že zbývající část oznámených opatření, tj. odklad splacení dlužné částky odvodů na sociální pojištění, je v souladu s kritériem soukromého věřitele, a jako taková nepředstavuje státní podporu.

(7)

Komise dopisem ze dne 26. července 2012 požádala Polsko o vyjasnění řady dalších otázek. Polsko odpovědělo dopisem ze dne 31. srpna 2012, v němž informovalo také o tom, že dne 1. března 2012 došlo k uzavření dohody o odročení termínu splacení dlužné částky odvodů na sociální pojištění a o uhrazení nesplaceného dluhu vůči místnímu úřadu maršálka dne 14. srpna 2012.

(8)

Polské orgány předložily poslední informace dne 6. prosince 2012.

II.   PŘÍJEMCE A PLÁNY RESTRUKTURALIZACE

1.   Příjemce

(9)

PZL Dębica je středně velká společnost zaměstnávající 212 pracovníků; zabývá se zejména výrobou chladících zařízení, jako jsou kompresory, výrobníky ledové vody a chillery, zařízení k ochlazování vzduchu a kapalin, odpařovací kondenzátory se skrápěním, vertikální a horizontální plášťové trubkové kondenzátory, jímací soustavy: separátory kapaliny, horizontální nádrže, mezistupňové chladiče, ekonomizéry, odstraňovače oleje, chladící ventily.

(10)

Sídlo společnosti se nachází na území Podkarpatského vojvodství, tj. v regionu podle čl. 107 odst. 3 písm. a) SFEU. Společnost vznikla v roce 1938 a je akciovou společností. V roce 1999 byli akcionáři společnosti stát (25,08 %) a zaměstnanci společnosti (74,92 %). V roce 2006 byla celá společnost privatizována: akcionáři se stali hlavně bývalí a současní zaměstnanci a jejich dědicové. V roce 2010 získal 16,7 % akcií PZL Dębica soukromý investor Eurotech.

(11)

Podíl společnosti na polském trhu chladících zařízení není velký (v roce 2006 představoval méně než 1 %). V roce 2006 představoval 15,6 % celkového prodeje vývoz, přičemž 6,8 % vývozu směřovalo mimo Unii. PZL Dębica čelí na polském trhu silné konkurenci ze strany řady společností, např. York International, GEA GRASSO Refrigeration Division, Mycom International Refrigeration (Ltd), MOSTOSTAL Wrocław SA, Aerzen Maschinenfabrik GmbH, Zakład Metalowy PILZNO.

2.   První plán restrukturalizace

(12)

Podle polských orgánů sahají finanční problémy společnosti do roku 2002, kdy byl přijat plán restrukturalizace na roky 2002 až 2007, následně aktualizovaný v říjnu 2003. Plán zahrnoval následující opatření:

a)

odpis pohledávky ve výši 2 358 689,41 PLN ze strany Státního fondu pro rehabilitaci osob s omezenou pracovní schopností (PFRON);

b)

odpis pohledávky ve výši 1 063 790,45 PLN ze strany městské rady v Dębici;

c)

zvýhodněná půjčka ve výši 3 890 000 PLN z Fondu pro restrukturalizaci podniků za účelem splátky části dluhu vůči správě sociálního zabezpečení (Zakład Ubezpieczeń Społecznych, dále jen „ZUS“) za neuhrazené zálohy na sociální pojištění.

d)

odklad termínu splatnosti dluhu v nominální hodnotě 1 364 600 PLN ze strany ZUS.

e)

odpis pohledávky ve výši 914 522,15 PLN ze strany finančního úřadu v Dębici;

f)

čtyři opatření označená jako podpora de minimis v celkové hodnotě 17 055,81 PLN.

(13)

Kvůli rozpočtovým omezením nebyl Fond pro restrukturalizaci podniků schopen přislíbenou půjčku PZL Dębica (12. bod odůvodnění písm. c)) poskytnout. V souvislosti s tím ZUS rozhodla, že neodloží termín splatnosti zbylé části své pohledávky (viz 12. bod odůvodnění písm. d)), v důsledku čehož společnost PZL Dębica neprovedla finanční restrukturalizaci, na níž byl plán restrukturalizace založen.

(14)

Přesto společnost úspěšně provedla jiné prvky plánu restrukturalizace, což následně vedlo k dosažení nevelkých zisků již v roce 2006. V následující tabulce je uvedeno shrnutí finančních výsledků společnosti v letech 2002–2011.

Tabulka 1

Finanční výsledky PZL Dębica v letech 2002–2011 (v milionech PLN)

 

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012 (3)

Čisté tržby

11,5

13,1

15

11,6

15,9

14

15

15,2

14

15,9

21,5

EBIT

–0,7

0,3

–0,2

–2

1,6

2

1,3

1,9

1,1

1,5

3,5

Čistý zisk

–2,1

–0,9

–1,2

–3

0,5

1

0,01

0,5

0,01

0,2

2,7

1 EUR = cca 4 PLN

3.   Druhý plán restrukturalizace

(15)

Finanční restrukturalizace v rámci prvního plánu restrukturalizace nebyla provedena, v souvislosti s čímž byl v srpnu 2008 předložen Komisi druhý plán restrukturalizace. Cílem druhého plánu restrukturalizace byla především finanční restrukturalizace společnosti. Druhý plán restrukturalizace zahrnoval následující opatření:

a)

kapitálovou injekci od ARP ve výši 4 965 800 PLN;

b)

zvýhodněnou půjčku ve výši 5 534 200 PLN od ARP na splacení části závazků vůči ZUS;

c)

odklad termínu splatnosti další části závazků vůči ZUS vzniklých v souvislosti se sociálním pojištěním v nominální hodnotě 3 miliony PLN;

d)

odpis pohledávky ve výši 101 600 PLN ze strany místního úřadu maršálka.

III.   ROZHODNUTÍ O ZAHÁJENÍ ŘÍZENÍ

(16)

V rozhodnutí o zahájení řízení byly vyjádřeny pochybnosti, pokud jde o soulad následujících podpůrných opatření, která jsou součástí prvního plánu restrukturalizace, s pravidly vnitřního trhu:

a)

odklad termínu splatnosti dluhu v nominální hodnotě 1 164 900 PLN ze strany městské rady v Dębici;

b)

odpis pohledávky ve výši 914 522,15 PLN ze strany finančního úřadu v Dębici;

c)

odklad termínu splatnosti dluhu v nominální hodnotě 1 364 600 PLN ze strany ZUS.

Komise rovněž vyjádřila pochybnosti, pokud jde o kvalifikaci prostředků vymezených v tabulce 2 jako podpora de minimis.

(17)

Navíc Komise vyjádřila pochybnosti, zda plán restrukturalizace zahrne všechny nezbytné prvky, které umožní, aby byla PZL Dębica opět zisková, a zda není 12leté období restrukturalizace příliš dlouhé z hlediska bodu 35 Pokynů společenství pro státní podporu na záchranu a restrukturalizaci podniků v obtížích (4) (dále jen „pokyny Společenství“).

(18)

Vzhledem k podpoře, která byla udělena v rámci prvního plánu (12. bod odůvodnění písm. a) a b)), zpochybnila Komise rovněž to, zda je s ohledem na zásadu „jednou a dost“ (stanovenou v oddíle 3.3 pokynů Společenství) společnost způsobilá k další podpoře na restrukturalizaci (viz 15. bod odůvodnění).

(19)

V rozhodnutí o zahájení formálního vyšetřovacího řízení Komise uvedla, že ve vztahu k opatřením, které Polsko kvalifikovalo jako předvstupní opatření (16. bod odůvodnění písm. a) – c) tohoto rozhodnutí), nebyl Komisi předložen žádný právně závazný akt, v němž by se příslušné vnitrostátní orgány zavazovaly k poskytnutí podpory.

(20)

Pokud jde o skutečnou hodnotu podpory, která již byla společnosti poskytnuta, vyjádřila Komise rovněž pochybnosti v souvislosti s tím, zda může být podpora de minimis udělená v roce 2006 uznána za podporu tohoto typu, neboť byla udělena podniku v obtížích, což podle čl. 1 odst. 1 písm. h) nařízení Komise (ES) č. 1998/2006 ze dne 15. prosince 2006 o použití článků 87 a 88 Smlouvy o ES na podporu de minimis  (5) uplatnění podpory tohoto typu vylučuje.

(21)

Komise konečně vyjádřila pochybnosti, zda je možné přijmout navrhovaná kompenzační opatření, která byla spojena s obnovením dlouhodobé ziskovosti společnosti, a jako taková nemohla být uznána za kompenzační opatření. Komise rovněž zdůraznila, že Polsko neprokázalo, že formy činnosti, od kterých bylo upuštěno, nebyly ztrátové.

IV.   POZNÁMKY ČLENSKÉHO STÁTU

(22)

V tomto oddílu se nacházejí výlučně poznámky polských orgánů týkající se opatření, která nebyla zrušena v průběhu řízení.

1.   Doba trvání restrukturalizace

(23)

Pokud jde o dobu trvání procesu restrukturalizace, polské orgány zdůraznily, že je třeba k oběma plánům restrukturalizace přistupovat jako k jednomu spojitému plánu, protože neúspěch prvního plánu nebyl zaviněn společností a druhý plán v podstatě představoval pokračování nedokončené finanční restrukturalizace z prvního plánu.

2.   Zásada „jednou a dost“

(24)

Polsko zrušilo podpůrná opatření uvedená v bodě odůvodnění 15 písm. a) a b), neboť podle rozhodnutí o zahájení řízení by jejich poskytnutí mohlo potenciálně vést k porušení zásady „jednou a dost“. Podle polských orgánů byla výše uvedená opatření zrušena, protože společnost PZL Dębica přišla o status velkého podniku. PZL Dębica jako společnost zaměstnávající méně než 250 pracovníků již není způsobilá k financování z ARP, protože ARP financuje výhradně velké podniky. Nebyl však zrušen odklad termínu splatnosti dluhu vůči ZUS ani odpis závazků vůči úřadu maršálka. Argumenty polských orgánů, pokud jde o výše uvedená opatření, jsou uvedeny níže.

3.   Podpora přislíbená před přistoupením

(25)

Pokud jde o tři opatření, která byla v rozhodnutí o zahájení řízení kvalifikována jako podpora přislíbená před přistoupením k Unii (16. bod odůvodnění písm. a) – c) tohoto rozhodnutí), Polsko předložilo dokumenty podporující své vlastní tvrzení, že podpora byla poskytnuta před přistoupením a v souvislostí s tím nepředstavuje novou podporu.

(26)

V souvislosti se závazky vůči městské radě v Dębici Polsko předložilo notářský zápis potvrzující, že závazky byly uhrazeny dne 31. května 2004 formou převodu věcných práv ve prospěch městské rady v Dębici. V notářském zápisu byla uvedena úhrada hlavního závazku ve výši 1 116 788,60 PLN a úroku z prodlení ve výši 592 669,80 PLN (6).

(27)

Polsko rovněž vysvětlilo, že první plán restrukturalizace nezahrnoval uvedený prostředek, protože žádost o poskytnutí podpory, kterou PZL Dębica podala u městské rady v Dębici byla zamítnuta.

(28)

V souvislosti se závazkem ve výši 914 552,15 PLN vůči finančnímu úřadu předložilo Polsko rozhodnutí ze dne20. října 2003 o podmínkách restrukturalizace podepsané ředitelem místního finančního úřadu. V souladu s uvedeným rozhodnutím měla být částka 636 729,85 PLN společně s úroky z prodlení ve výši 277 822,30 PLN odepsána.

(29)

Polsko vysvětlilo, že klasifikace této podpory v rozhodnutí o zahájení řízení jako podpory přislíbené před přistoupením, avšak neposkytnuté, je nesprávná z několika důvodů.

(30)

Zaprvé Polsko objasnilo mechanismus poskytování podpory stanovený v zákonu ze dne 30. srpna 2002 o restrukturalizaci vybraných veřejných pohledávek ze strany obchodních společností (7) (dále jen „zákon z roku 2002“). Výše uvedený zákon stanoví, že na žádost společnosti v obtížích může orgán poskytující podporu (např. finanční úřad) vydat rozhodnutí o podmínkách restrukturalizace (dále jen „rozhodnutí o restrukturalizaci“). Na základě uvedeného rozhodnutí získává příjemce právo na podpůrné opatření. Skutečná úhrada nebo odpis (v závislosti na opatření) probíhá na základě prováděcího rozhodnutí, v němž orgán poskytující podporu konstatuje ukončení restrukturalizace (dále jen „prováděcí rozhodnutí“). Podle polských orgánů je účelem výše uvedeného prováděcího rozhodnutí potvrdit, že příjemce podpory i) předložil aktualizovaný program restrukturalizace a informace o finanční situaci společnosti, ii) uhradil restrukturalizační poplatek a iii) nemá vůči orgánu poskytujícímu podporu nové závazky. Polsko zdůraznilo, že prováděcí rozhodnutí je pouze administrativní úkon, který potvrzuje, že byly splněny podmínky uvedené v rozhodnutí o restrukturalizaci. V souladu se zákonem z roku 2002 ověřuje orgán poskytující podporu splnění podmínek restrukturalizace nejdříve 15 měsíců od vydání rozhodnutí o restrukturalizaci.

(31)

Zadruhé Polsko sdělilo Komisi, že finanční úřad nevydal pro PZL Dębica prováděcí rozhodnutí. Podle polských orgánů k tomu nedošlo z toho důvodu, že některé polské orgány veřejné správy neměly jistotu, jak interpretovat předpisy upravující poskytování podpory platné ode dne 1. května 2004. V souvislosti s tím se některé orgány rozhodly počkat, až Komise zaujme k dotčeným opatřením stanovisko. Polsko předložilo prohlášení ředitele dotčeného finančního úřadu, který potvrdil, že v případě PZL Dębica došlo právě k takové situaci.

(32)

Zatřetí Polsko zdůraznilo, že na základě rozhodnutí finančního úřadu ze dne 20. října 2003 bylo PZL Dębica přiznáno právo na odpis. Polsko odkázalo na rozhodnutí Komise z dne 6. listopadu 2008 ve věci společnosti Stocznia Gdynia (8) s cílem dokázat, že k určení toho, zda předmětný právní akt přiznal právo na podporu, musí být použit vnitrostátní právní řád. V této souvislosti Polsko rovněž upozornilo na oprávněné očekávání ze strany příjemců a na skutečnost, že nevydání prováděcího rozhodnutí orgánem poskytujícím podporu může PZL Dębica zpochybnit před soudem. V souvislosti s poslední uvedenou možností Polsko připomenulo rozsudky polského nejvyššího soudu a nejvyššího správního soudu, které potvrzují, že vydání rozhodnutí o restrukturalizaci je pro stát závazné a prováděcí rozhodnutí nemohlo tento závazek ovlivnit, protože toto rozhodnutí je obligatorní, tj. nezávislé na správním uznání (9).

(33)

Kromě toho Polsko předložilo prohlášení ředitele místního finančního úřadu, který potvrdil, že PZL Dębica splňuje právní požadavky nezbytné pro vydání prováděcího rozhodnutí (uvedeného ve 30. bodě odůvodnění), avšak finanční úřad čekal na výsledky řízení vedeného Komisí.

(34)

Opatření uvedené v 16. bodě odůvodnění písm. c) je popsáno níže v kapitole 5 – odklad termínu splatnosti závazků vůči ZUS.

4.   De minimis

(35)

Polské orgány informovaly Komisi, že všechna opatření de minimis byla společnosti poskytnuta v roce 2006, kdy platilo nařízení Komise (ES) č. 69/2001 ze dne 12. ledna 2001 o použití článků 87 a 88 Smlouvy o ES na podporu de minimis  (10) (nařízení (ES) č. 1998/2006 mělo být použito teprve ode dne 1. ledna 2007); nařízení (ES) č. 69/2001 poskytování podpory de minimis společnostem v obtížné finanční situaci nezakazovalo.

(36)

V reakci na pochybnosti, které Komise vyjádřila v souvislosti s mechanismem výpočtu podpory, polské orgány vysvětlily vzorec používaný k výpočtu prvků podpory stanovený v polském nařízení ze dne 11. srpna 2004 (11). Vzorec zohledňuje rozdíl mezi referenční sazbou a sazbou pro výpočet úroku z prodlení. Byly předloženy aktualizované výpočty podpory de minimis; jsou uvedeny v tabulce 2.

Tabulka 2

Podpora de minimis – podle Polska

Poskytující orgán

Druh prostředku a datum rozhodnutí

 

Doba trvání podpory

 

Starosta města Dębica

Rozhodnutí o odkladu ze dne 7. dubna 2006

264 186 PLN

84 dnů

35,00 PLN

Starosta města Dębica

Rozhodnutí o odkladu ze dne 28.července 2006

14 dnů

52,84 PLN

Ředitel finančního úřadu V Dębici

Rozhodnutí o odkladu ze dne 8. září 2006

614 520 PLN

7 dnů

6,06 PLN

Starosta města Dębica

Rozhodnutí o odpisu ze dne 5. října 2006

20 772 PLN

20 772 PLN

Starosta města Dębica

Rozhodnutí o odkladu ze dne 5. října 2006

83 704 PLN

72 dnů

7,75 PLN

CELKEM:

20 873,65

(37)

Polsko informovalo Komisi, že zajištění v souvislosti s odkladem stanovil pouze finanční úřad. Pokrývalo 100 % nominální hodnoty odkladu. Polsko zároveň zdůraznilo, že i kdyby bylo v souladu s oznámením Komise o metodě stanovování referenčních úrokových sazeb a diskontních sazeb z roku 1997 (12) k výše uvedené sazbě připočteno 600 bazických bodů, byla by hodnota pomoci de minimis stále značně nižší než prahová hodnota 100 000 EUR.

5.   Odklad termínu splatnosti závazků vůči zus

(38)

Pokud jde o odklad termínu splatnosti závazků vůči ZUS souvisejících se sociálním pojištěním, které se objevují v obou plánech restrukturalizace jako narůstající hodnota, polské orgány především připomenuly, že hodnota těchto závazků vzrostla, protože finanční restrukturalizace plánovaná v rámci prvního plánu restrukturalizace skončila neúspěchem. V rámci uvedeného plánu měly být závazky vůči ZUS vyřešeny prostřednictvím: i) úhrady závazků ve výši 3 890 000 PLN prostředky pocházejícími z půjčky Fondu pro restrukturalizaci podniků a ii) odkladu termínu splatnosti další části závazků ve výši 1 364 600 PLN. Jak bylo uvedeno výše (viz 13. bod odůvodnění), skončila finanční restrukturalizace těchto závazků neúspěchem.

(39)

Polské orgány navíc připomenuly, že se ZUS rozhodla přistoupit na druhý plán restrukturalizace, který předpokládal i) úhradu dluhu ve výši 5,5 milionu PLN prostředky pocházejícími z půjčky, kterou měla poskytnout ARP, a ii) odklad termínu splatnosti dalších 3 milionů PLN. Jak bylo uvedeno výše (viz 5. bod odůvodnění), společnost PZL Dębica slíbenou půjčku neobdržela a Polsko příslušnou část oznámených opatření zrušilo.

(40)

Polsko informovalo Komisi, že závazky PZL Dębica vůči ZUS, stejně jako všechny další závazky společnosti vůči orgánům veřejné správy, byly úročeny úroky z prodlení vypočtenými podle vzorce uvedeného v čl. 56 všeobecného daňového zákoníku ze dne 19. srpna 1997 (13). Sazba úroků z prodlení se rovná součtu 200 % základní úrokové sazby Polské národní banky a 2 % (200 bazických bodů) (viz tabulka 3). Tato sazba nemůže být nižší než 8 % a v tomto případě se pohybovala od 10 % do 46 %.

Tabulka 3

Změny sazby úroků z prodlení v letech 2000–2012

Úrok

Období uplatňování

Úrok

Období uplatňování

Úrok

Období uplatňování

Úrok

Období uplatňování

41 %

od 18.11.1999 do 23.2.2000

20 %

od 26.9.2002 do 23.10.2002

13 %

od 30.6.2005 do 27.7.2005

13 %

od 24.12.2008 do 28.1.2009

43 %

od 24.2.2000 do 30.8.2000

18 %

od 24.10.2002 do 27.11.2002

12,5 %

od 28.7.2005 do 31.8.2005

11,5 %

od 28.1.2009 do 26.2.2009

46 %

od 31.8.2000 do 28.2.2001

17,5 %

od 28.11.2002 do 29.1.2003

12 %

od 1.9.2005 do 31.1.2006

11 %

od 26.2.2009 do 26.3.2009

44 %

od 1.3.2001 do 28.3.2001

17 %

od 30.1.2003 do 26.2.2003

11,5 %

od 1.2.2006 do 28.2.2006

10,5 %

od 26.3.2009 do 25.6.2009

42 %

od 29.3.2001 do 27.6.2001

16 %

od 27.2.2003 do 26.3.2003

11 %

od 1.3.2006 do 25.4.2007

10 %

od 25.6.2009 do 9.11.2010

39 %

od 28.6.2001 do 22.8.2001

15,5 %

od 27.3.2003 do 24.4.2003

11,5 %

od 27.4.2007 do 26.6.2007

12 %

od 9.11.2010 do 20.1.2011

37 %

od 23.8.2001 do 25.10.2001

14,5 %

od 25.4.2003 do 28.5.2003

12 %

od 28.6.2007 do 29.8.2007

12,5 %

od 20.1.2011 do 6.4.2011

34 %

od 26.10.2001 do 28.11.2001

14 %

od 29.5.2003 do 25.6.2003

12,5 %

od 30.8.2007 do 28.11.2007

13 %

od 6.4.2011 do 12.5.2011

31 %

od 29.11.2001 do 30.1.2002

13,5 %

od 26.6.2003 do 30.6.2004

13 %

od 29.1.2007 do 31.1.2008

13,5 %

od 12.5.2011 do 9.6.2011

27 %

od 31.01.2002 do 25.04.2002

14,5 %

od 01.07.2004 do 28.07.2004

13,5 %

od 31.01.2008 do 28.02.2008

14 %

od 09.06.2011 do 10.05.2012

25 %

od 26.04.2002 do 29.05.2002

15 %

od 29.07.2004 do 25.08.2004

14 %

od 28.02.2008 do 27.03.2008

14,5 %

od 10.05.2012

24 %

od 30.05.2002 do 26.06.2002

16 %

od 26.08.2004 do 30.03.2005

14,5 %

od 27.03.2008 do 26.06.2008

 

 

23 %

od 27.06.2002 do 28.08.2002

15 %

od 31.03.2005 do 27.04.2005

15 %

od 26.06.2008 do 27.11.2008

 

 

21 %

od 29.08.2002 do 25.09.2002

14 %

od 28.04.2005 do 29.06.2005

14,5 %

od 27.11.2008 do 24.12.2008

 

 

(41)

Polsko předložilo podrobné tabulky, které ukazovaly, jak se měnilo zadlužení vůči ZUS. Tabulka 4 obsahuje shrnutí výše uvedených změn v období do 31. srpna 2012. Polsko zdůraznilo, že navzdory zadlužení, které narůstalo hlavně v letech 2000–2005, společnost hradila běžné platby ve prospěch ZUS; šlo o značné částky, které v období od roku 2000 do srpna 2012 dohromady přesáhly 16 milionů PLN.

Tabulka 4

Vývoj závazků vůči ZUS

Správa sociálního zabezpečení (ZUS)

Rok vzniku závazku

Výše závazku

Úroky z prodlení vypočtené z dané částky do dne odkladu termínu splatnosti

Splacené závazky

(prodej aktiv, zabavení, jiné)

Běžné platby

2000

858 316,96

1 620 527

 

716 640,45

2001

316 419

459 493

 

1 488 486,33

2002

865 163

1 047 139

 

660 324,32

2003

895 884

934 062

85 778,2

605 518,54

2004

901 451

811 765

1 693 035,91

746 285,3

2005

864 702,91

649 609

359 747,06

434 477,93

2006

 

 

 

1 296 650,17

2007

52 576,90

28 202

2 143 961,82

1 537 920,23

2008

733,03

262

860 347,5

2 173 711,58

2009

605,51

159

61 677,5

1 709 954,28

2010

585,2

104

1 943 231,85

1 933 300,65

2011

 

 

1 281 171,85

1 998 651,89

2012

 

 

996 249,84

1 229 480,82

Celkem ke dni 15.8.2012

4 756 437,51

5 551 322

9 425 201,53

16 531 402,49

(42)

Polské orgány rovněž poskytly informace týkající se jiných opatření, která ZUS přijala s cílem zabezpečení a uspokojení pohledávky.

a)

Zaprvé v letech 2001–2007 ZUS stanovil hypotéku pokrývající 100 % hodnoty pohledávky. Úměrně k nárůstu výše závazku byla hypotéka rozšiřována na nová aktiva s cílem zabezpečit nové pohledávky.

b)

Zadruhé od roku 2003 ZUS podniká kroky za účelem získání pohledávky; prostřednictvím kontrolovaného prodeje majetku společnosti a zabavením finančních prostředků nacházejících se na účtech PZL Dębica získala ZUS téměř 9 milionů PLN. Polsko poskytlo podrobné informace týkající se prodeje majetku PZL Dębica, díky němuž společnost dokázala v období 2004–2008 snížit svůj dluh vůči ZUS přibližně o 7 milionů PLN (viz tabulka 5). Polsko vysvětlilo, že PZL Dębica má v úmyslu v prodeji majetku pokračovat, nicméně v souvislosti s hospodářskou krizí se společnosti od roku 2009 nepodařilo nalézt kupce, který by za danou část majetku nabídl tržní cenu.

c)

Zatřetí Polsko předložilo důkazy pocházející z uvedeného období, které potvrzují, že v roce 2006 ZUS zvažovala podání žádosti o vyhlášení úpadku PZL Dębica. Polsko předložilo dopis ze dne 20. listopadu 2011, kterým ZUS společnost informoval o úmyslu podat žádost o vyhlášení úpadku PZL Dębica. Společnost PZL Dębica odpověděla ZUS dopisem ze dne 12. prosince 2006, v němž poskytla vysvětlení týkající se prvního plánu restrukturalizace, finanční situace a perspektiv společnosti, přičemž mj. uvedla, že v roce 2006 dosáhne společnost prvních zisků. Společnost PZL Dębica požádala ZUS, aby nepodávala žádost o vyhlášení úpadku společnosti a aby pozastavila zabavování majetku, které podle společnosti narušovalo probíhající proces restrukturalizace. V odpovědi ze dne 16. ledna 2007 ZUS informovala PZL Dębica, že se rozhodla nepodávat žádost o vyhlášení úpadku společnosti, avšak že bude i nadále zabavovat a prodávat její aktiva.

d)

Polsko vysvětlilo, že součástí 9 milionů, které ZUS získala v letech 2003–2012, jsou rovněž splátky, které mohla společnost provádět díky ziskům dosahovaným od roku 2006 a díky kapitálové injekci soukromého investora v roce 2010.

Tabulka 5

Prodej aktiv PZL Dębica

Číslo parcely

Druh aktiva

Datum prodeje

Prodejní cena v PLN

430/51

430/52

430/14

pozinkovna

17.2.2004

[…] (14)

430/144

nezastavěná plocha

19.10.2006

[…]

430/104

nezastavěná plocha

31.1.2007

[…]

430/141

budova kompresorovny

5.7.2007

[…]

430/44

zastavěná plocha

15.11.2007

[…]

430/10

průmyslová hala

12.12.2007

[…]

430/113

zastavěná plocha

430/114

zastavěná plocha

430/115

zastavěná plocha

430/156

cesta

430/49

430/140

430/155

430/157

430/159

zastavěné a nezastavěné plochy, cesta

16.1.2008

[…]

430/162

skladová hala

9.7.2008

[…]

430/164

430/166

nezastavěné plochy

16.12.2008

[…]

Celkem:

7 171 500

(43)

V říjnu 2011 Polsko po zrušení části oznámených opatření, tj. kapitálové injekce a zvýhodněné půjčky, informovalo Komisi o své analýze, z níž vyplynulo, že odklad termínu splatnosti závazků vůči ZUS souvisejících se sociálním pojištěním (viz 15. bod odůvodnění, písm. c) jako součást oznámeného plánu restrukturalizace) je v souladu s kritériem soukromého věřitele a nepředstavuje proto státní podporu.

(44)

Společnost PZL Dębica v roce 2011 v souvislosti s tím zadala nezávislé společnosti Consulting se sídlem v Katovicích provedení uvedené analýzy. Odborná analýza kritéria soukromého věřitele vycházela z porovnání dvou variant:

a)

varianta 1 – exekuce všech finančních pohledávek ze strany ZUS. Podle analýzy by v případě tohoto scénáře musela společnost PZL Dębica vyhlásit úpadek. V rámci tohoto scénáře by ZUS získala 60–70 % pohledávky v průběhu 3–4 let;

b)

varianta 2 – úhrada závazků vůči ZUS formou odkladu termínu splatnosti celé částky. V rámci tohoto scénáře by měla ZUS v 96 splátkách obdržet celou dlužnou částku a poplatek za odklad ve výši 1,6 milionu PLN. Polsko zdůraznilo, že ZUS by navíc díky pokračování činnosti společnosti získala 2 miliony PLN ročně v běžných platbách.

(45)

V srpnu 2012 Polsko informovalo Komisi, že na základě testu soukromého věřitele uzavřely společnost PZL Dębica a ZUS dne 1. března 2012 dohodu o odkladu termínu splatnosti dluhu. Polsko vysvětlilo, že ZUS analyzovala výhody obou variant s cílem získat celou částku pohledávky. Dohoda se týká dlužné částky k uvedenému dni ve výši [7-13 mil.] PLN, jejíž součástí je dluh ve výši [3,5 - 6,5 mil.] PLN a úroky z prodlení ve výši [3,5 - 6,5 mil.] PLN. Kromě výše uvedené částky měla společnost uhradit poplatek za odklad ve výši [1,0 – 1,7 mil.] PLN. Odklad předpokládá splacení v 96 měsíčních splátkách; devět splátek již bylo uhrazeno. Polsko předložilo následující porovnání variant, které měla ZUS k dispozici v roce 2012 (tabulka 6).

Tabulka 6

Inkasování pohledávky od společnosti PZL Dębica ze strany ZUS – porovnání variant (částky v PLN)

 

Varianta 1 – odklad

Varianta 2 – likvidace

Míra uspokojení pohledávky

[7 - 13 mil.]

[4 – 8 mil.]

(hlavní částka + úroky z prodlení)

100 %

od 60 % do 70 %

Další částky

[1,0 - 1,7 mil.]

poplatek za odklad

žádné úroky z prodlení od okamžiku likvidace

Běžné platby do okamžiku uspokojení všech pohledávek

15,2 milionu

2,9 milionu

Součet získaných prostředků

[23,2 - 29,9] milionu

[6,9 - 10,9] milionu

Termín uspokojení pohledávky

do roku 2020

Pohledávku je možné uspokojit dříve, pokud budou dodatečná aktiva zatížená hypotékou prodána do roku 2020 za tržní cenu.

po roce 2016

(46)

Polská strana navíc uvedla, že ZUS i nadále vlastní hypoteční zástavu na majetku společnosti v celkové hodnotě 6 243 002,55 PLN. Dohoda stanoví, že případné zpeněžení uvedeného majetku automaticky sníží výši částky dluhu, který je předmětem dohody, a umožní tak splacení dříve než v průběhu 96 měsíců, jak je uvedeno v smlouvě.

6.   Závazky vůči úřadu maršálka

(47)

Polsko potvrdilo Komisi, že závazky vůči místnímu úřadu maršálka uvedené ve druhém plánu restrukturalizace byly uhrazeny dne 14. srpna 2012. Jejich součástí byla dlužná částka ve výši 61 104,97 PLN, která pochází z let 1999–2001, a úroky z prodlení ve výši 103 566,29 PLN, které narostly od té doby.

V.   POSOUZENÍ

(48)

Podle čl. 107 odst. 1 SFEU je státní podpora podporou poskytovanou v jakékoli formě státem nebo ze státních prostředků, která narušuje nebo může narušit hospodářskou soutěž tím, že zvýhodňuje určité podniky nebo určitá odvětví výroby a ovlivňuje obchod mezi členskými státy.

(49)

Podmínky uvedené v čl. 107 odst. 1 SFEU jsou kumulativní, a proto, má-li být opatření kvalifikováno jako státní podpora, je nezbytné, aby byly splněny všechny tyto podmínky.

(50)

Na základě rozhodnutí o zahájení řízení Komise posoudí následující opatření:

a)

zrušená opatření;

b)

předvstupní opatření;

c)

závazky, které PZL Dębica uhradila;

d)

opatření poskytnutá po přistoupení Polska k Unii:

(i)

podporu de minimis;

(ii)

odklad termínu splatnosti závazků vůči ZUS.

1.   Zrušená opatření

(51)

V souladu s článkem 8 nařízení Rady (ES) č. 659/1999 ze dne 22. března 1999, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku 93 Smlouvy o ES (15) může členský stát vzít zpět oznámená opatření v přiměřené době po zahájení formálního vyšetřovacího řízení před rozhodnutím Komise o povaze oznámeného podpůrného opatření, v důsledku čehož se řízení ukončí.

(52)

Polské orgány vzaly zpět dvě oznámená opatření, která měla být provedena v rámci druhého plánu restrukturalizace, tj. kapitálovou injekci a zvýhodněnou půjčku v celkové hodnotě 10,5 milionu PLN (viz 15. bod odůvodnění písm. a) a b)). Řízení Komise v souvislosti s výše uvedenými opatřeními musí být v souladu s čl. 8 nařízení Rady (ES) č. 659/1999 ukončeno.

2.   Předvstupní opatření

(53)

Podpůrná opatření, která byla poskytnuta před dnem přistoupení a která nejsou použitelná po přistoupení Polska k Unii nemůže Komise posuzovat ani v rámci řízení uvedených v článku 108 SFEU ani v rámci řízení podle přechodného mechanismu. Uvedený mechanismus Komisi neopravňuje k provádění přezkumu podpůrných opatření, která nejsou použitelná po dni přistoupení, ani ji k tomu nezavazuje.

(54)

Podpora poskytnutá Polskem se považuje za podporu přiznanou před dnem přistoupení, pokud příslušný orgán přijal před 1. květnem 2004 právě závazný akt, na jehož základě se zavázal k poskytnutí podpory. Individuální podpora není použitelná po dni přistoupení, pokud byla v době poskytování podpory známa přesná finanční účast státu.

(55)

Pokud však byla opatření přiznána po dni přistoupení, představují novou podporu, jejíž slučitelnost s vnitřním trhem Komise posuzuje v souladu s postupem uvedeným v článku 108 SFEU.

(56)

Polsko se domnívá, že vedle dvou opatření, která byla v rozhodnutí o zahájení řízení kvalifikována jako předvstupní opatření ( viz 12. bod odůvodnění písm. a) a b) tohoto rozhodnutí), by mělo být za předvstupní podporu považováno také rozhodnutí o odpisu, které v roce 2003 vydal ředitel místního finančního úřadu a které se týká částky 914 522,15 PLN.

(57)

V reakci na pochybnosti, které Komise vyjádřila v rozhodnutí o zahájení řízení ohledně chybějícího dokumentu, který by potvrzoval poskytnutí podpory, Polsko předložilo dokument o poskytnutí podpory ze dne 20. října 2003 a vysvětlilo postup poskytování podpory podle zákona z roku 2002 (viz 30. bod odůvodnění tohoto rozhodnutí).

(58)

Polská strana předložila Komisi analýzu polských právních předpisů, podle které představuje rozhodnutí o restrukturalizaci z roku 2003 právně závazný akt, na jehož základě je finanční úřad povinen daňový nedoplatek odepsat. K rozhodnutí o restrukturalizaci byla připojena řada ověřitelných podmínek objektivní povahy (viz 28. bod odůvodnění). Polské orgány potvrdily, že PZL Dębica tyto podmínky splňuje. Jelikož Komise nemá informace, které by tento stav věcí vyvracely, Komise se domnívá, že k poskytnutí odpisu došlo před přistoupením Polska k Unii.

3.   Závazky, které PZL Dębica uhradila

(59)

V průběhu řízení Polsko Komisi informovalo, že společnost PZL Dębica uhradila následující závazky:

a)

závazek vůči městské radě v Dębici v nominální hodnotě 1 116 788,60 PLN a úroky z prodlení ve výši 592 669,80 PLN; uhrazeno dne 31. května 2004.

b)

závazek vůči místnímu úřadu maršálka v nominální hodnotě 61 104,97 PLN a úroky z prodlení ve výši 103 566,29 PLN; uhrazeno dne 14. srpna 2012.

(60)

Polsko předložilo důkazy potvrzující uhrazení výše uvedených závazků.

(61)

Polsko informovalo Komisi o tom, že v rámci jednání o restrukturalizaci s veřejnými věřiteli, která vedla k aktualizaci prvního plánu restrukturalizace v říjnu 2003, společnost PZL Dębica požádala městskou radu v Dębici o to, aby byl do plánu restrukturalizace zahrnut dluh společnosti vůči městské radě ve výši 1 116 788,60 PLN. Městská rada v Dębici žádost zamítla a společnosti se podařilo závazek uhradit dne 31. května 2004, tj. měsíc po přistoupení Polska k Unii.

(62)

Komise se domnívá, že se na závazek vztahovaly vysoké a složené úroky z prodlení ve výši od 44 do 13,5 % (viz tabulka 3). Celková výše úroků z prodlení, které společnost PZL Dębica dne 31. května 2004 uhradila, byla 592 669,80 PLN.

(63)

Sazba pro navrácení, kterou by Komise uplatnila na protiprávně poskytnutou podporu v případě Polska v období od 1. května 2004 do 31. května 2004, byla 7,62 % (16). Uvedená sazba je výrazně nižší než sazba úroků z prodlení, kterou použilo Polsko.

(64)

Jelikož byly závazky plně uhrazeny a úroky z prodlení ve výši 13,5 %, kterými byly závazky PZL Dębica zatíženy ve dnech 1. května 2004 až 31. května 2004, byly výrazně vyšší než sazba pro navrácení ve výši 7,62 % uplatňovaná Komisí, došla Komise k závěru, že získání pohledávky proběhlo v souladu s oznámením Komise „Cesta k účinnému provádění rozhodnutí Komise, jimiž se členským státům nařizuje zajistit navrácení protiprávní a neslučitelné podpory“ (17) (dále jen „oznámení o navrácení podpory“). Částka skutečně zaplacených úroků přesahuje částku úroků, jež by byly vypočteny v případě zamítavého rozhodnutí podle nařízení Komise (ES) č. 794/2004 ze dne 21. dubna 2004, kterým se provádí nařízení Rady (ES) č. 659/1999, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku 93 Smlouvy o ES (18). V souvislosti s tím bere Komise na vědomí úhradu dluhu, aniž je dotčena budoucí kvalifikace předmětného opatření ze strany Komise pro účely uplatňování zásady „jednou a dost“.

(65)

Komise bere na vědomí, že v roce 2007 místní úřad maršálka rozhodl o odpisu pohledávky, která se zároveň stala součástí druhého plánu restrukturalizace. Druhý plán restrukturalizace byl oznámen Komisi.

(66)

Komise současně bere na vědomí, že se na závazek vztahovaly složené úroky z prodlení ve výši od 46 do 10 % (viz tabulka 3). Celkové úroky z prodlení uhrazené společností PZL Dębica dne 14. srpna 2012 byly 103 566,29 PLN, tedy takřka dvakrát vyšší než původní závazek ve výši 61 104,97 PLN.

(67)

Komise se domnívá, že k faktickému odkladu došlo mezi roky 1999 (kdy vznikla první část závazků) a 2012 (kdy byly závazky uhrazeny).

(68)

Sazba pro navrácení, kterou by Komise uplatnila na podporu poskytnutou protiprávně společnosti v Polsku v období od přistoupení k Unii do dne uhrazení dluhu, by se pohybovala od 5,26 do 7,62 % (19). Uvedená sazba je výrazně nižší než procentní sazby, které Polsko skutečně použilo.

(69)

Jelikož byly závazky plně uhrazeny a úroky ve výši od 10 % do 16 % použité na závazky PZL Dębica v období od 1. května 2004 do 14. srpna 2012 byly výrazně vyšší než sazby pro navrácení ve výši 5,26 % až 7,62 % uplatňované Komisí, došla Komise k závěru, že získání pohledávky proběhlo v souladu s oznámením Komise o navrácení podpory, aniž by při tom zaujala postoj k legálnosti podpory. Částka skutečně zaplacených úroků přesahuje částku úroků, jež by byly vypočteny podle nařízení (ES) č. 794/2004.

4.   Opatření poskytnutá po přistoupení polska k unii

4.1.   De minimis

(70)

Polsko informovalo Komisi o pěti opatřeních v celkové hodnotě 20 873,65 PLN, které musí být podle Polska považovány za podporu de minimis (jejich výčet je uveden v tabulce 2). Tato opatření spadají do oblasti působnosti nařízení (ES) č. 69/2001.

(71)

Komise uznává, že nařízení (ES) č. 69/2001, které umožňovalo poskytnutí podpory ve výši do 100 000 EUR (přibližně 400 000 PLN), neobsahovalo jasné ustanovení o vyloučení společností v obtížné situaci. V uvedeném nařízení je však jasně stanoveno, že půjčka, kterou je možné přirovnat k odkladu, musí být „obvyklým způsobem jištěna a [nesmí] s sebou [nést] žádné neobvykle vysoké riziko“ (6. bod odůvodnění uvedeného nařízení). Komise se domnívá, že v tomto případě splňuje uvedený požadavek pouze odklad ze dne 8. září 2006 poskytnutý finančním úřadem.

(72)

Polsko podle Komise zaprvé neposkytlo dostatečné informace umožňující ověřit mechanismus výpočtu podpory de minimis a hodnoty podpory, které Polsko v tabulce 2 uvedlo jako „hodnota podpory“. Zejména nebyly poskytnuty podrobné informace o použitých referenčních sazbách a sazbách pro výpočet poplatku za odklad, které by umožnily ověření výpočtů vycházejících ze vzorce, které Polsko použilo (viz 36. bod odůvodnění). Proto Komise, pokud jde o tři odklady poskytnuté starostou města Dębica ve dnech 7. dubna 2006, 28. července 2006 a 5. října 2006, k nimž nebylo poskytnuto jištění, považuje nominální částku výše uvedených odkladů za částku, která má být použita pro účely de minimis. Je třeba podotknout, že částka 264 186 PLN byla předmětem dvou rozhodnutí o odkladu vydaných starostou města Dębica. Jelikož byl předmět obou rozhodnutí stejný, bude uvedená částka zohledněna pouze jednou.

(73)

Pokud jde o sedmidenní odklad poskytnutý finančním úřadem dne 8. září 2006, v němž bylo stanoveno jištění pokrývající 100 % částky ve výši 614 550 PLN, jež byla předmětem odkladu, Komise vypočetla prvek podpory přičtením 400 bazických bodů k uplatňované referenční sazbě ve výši 5,56 % v souladu s oznámením Komise o metodě stanovování referenčních úrokových sazeb a diskontních sazeb z roku 1997 (20). Hodnota podpory v tomto případě byla 1 126 PLN.

(74)

Pokud jde o rozhodnutí o odpisu vydané starostou města Dębica dne 5. října 2006, je rovnocenné s peněžní dotací a odepisovaná částka musí být zohledněna v plné výši.

(75)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem je celková částka podpory 369 788 PLN (přibližně 93 437 EUR (21)) (viz tabulka 7). Celková částka je tedy nižší než 100 000 EUR a proto podpora spadá do oblasti působnosti nařízení (ES) č. 69/2001. Polsko potvrdilo, že PZL Dębica neobdržela žádnou jinou podporu de minimis.

Tabulka 7

podpora de minimis

Orgán poskytující podporu

Druh prostředku a datum rozhodnutí

Nominální hodnota

Doba trvání podpory

Výše podpory

Starosta města Dębica

Rozhodnutí o odkladu ze dne 7.dubna 2006

264 186 PLN

66 604 EUR

84 dnů

264 186 PLN

66 604 EUR

Starosta města Dębica

Rozhodnutí o odkladu ze dne 28.července 2006

14 dnů

Ředitel finančního úřadu v Dębici

Rozhodnutí o odkladu ze dne 8. září 2006

614 520 PLN

154 236 EUR

7 dnů

1 126 PLN

282 EUR

Starosta města Dębica

Rozhodnutí o odpisu ze dne 5. října 2006

20 772 PLN

5 279 EUR

20 772 PLN

5 279 EUR

Starosta města Dębica

Rozhodnutí o odkladu ze dne 5. října 2006

83 704 PLN

21 272 EUR

72 dnů

83 704 PLN

21 272 EUR

CELKEM:

369 788 PLN

93 437 EUR

4.2.   Odklad termínu splatnosti závazků vůči ZUS

(76)

Čl. 107 odst. 1 SFEU je použitelný na různé formy intervencí, které snižují běžné náklady společnosti a které, ačkoliv nejsou dotacemi v pravém slova smyslu, mají podobnou povahu a stejné účinky jako dotace. V souladu s ustálenou judikaturou poskytuje jednání veřejného orgánu odpovědného za výběr záloh na sociální pojištění, který toleruje zpoždění v platbě těchto záloh, ekonomickou výhodu podniku, který se nachází v obtížné finanční situaci, a to snížením zátěže spojené s běžným uplatňováním systému sociálního pojištění, přičemž tato výhoda nemůže být plně odstraněna prostřednictvím úroku a jiných poplatků používaných v případě opožděných plateb (22).

(77)

V tomto případě ZUS v letech 2000–2005 umožnila akumulaci významného dluhu ze strany PZL Dębica. Vývoj celého dluhu, včetně úroků z prodlení, je znázorněn v tabulce 4.

(78)

Komise úvodem konstatuje, že státní podpora ve prospěch PZL Dębica mohla být poskytnuta prostřednictvím neúplného vymáhání veřejnoprávních závazků PZL Dębica ze strany ZUS (23).

(79)

Polsko konstatuje, že odklad termínu splatnosti závazků vůči ZUS neobsahuje prvky státní podpory, protože když ZUS v březnu souhlasila s odkladem splatnosti dlužné částky, která má být splacena v 96 splátkách podle dohodnutého harmonogramu, zachovala se jako soukromý věřitel. Polsko předložilo analýzu testu soukromého věřitele z října 2011, která podle Polska potvrzuje, že pro ZUS byl odklad termínu splatnosti pohledávky od PZL Dębica výhodnější než její vymáhání. Polsko rovněž tvrdí, že ZUS, která se podílela na obou plánech restrukturalizace, měla vždy k dispozici dostatečné množství informací o finanční situaci a vyhlídkách PZL Dębica a její jednání bylo vždy založeno na plné obeznámenosti se stavem společnosti. Polská stana v neposlední řadě připomenula řadu kroků, které ZUS podnikla pro zajištění a exekuci pohledávky. Podle Polska to potvrzuje, že jednání ZUS může být srovnáno s jednáním soukromého věřitele, který má zájem vymoci pohledávku.

(80)

Jak vyplývá z ustálené judikatury, podmínky, které musí splňovat opatření, aby bylo kvalifikováno jako „podpora“ ve smyslu čl. 107 SFEU, nejsou splněny, pokud by příjemce, který je veřejnou společností, mohl za podmínek odpovídajících normálním tržním podmínkám získat stejné výhody, jaké mu byly poskytnuty ze státních prostředků. V případě veřejných společností se hodnocení provádí výhradně prostřednictvím použití testu soukromého investora (v tomto případě – věřitele) (24). Pokud členský stát využívá tento test v průběhu správního řízení, musí v případě pochybností jednoznačně a na základě objektivních a ověřitelných důkazů prokázat, že opatření skutečně splňuje kritéria uvedeného testu (25). Aby bylo možné stanovit, zda vznikla výhoda, kterou by bylo možné pro účely čl. 107 odst. 1 SFEU uznat za státní podporu, musí Polsko přeložit důkazy na podporu skutečnosti, že veřejné orgány jednaly stejně, jako by jednal hypotetický soukromý věřitel, který by netoleroval neplacení a podnikl by kroky s cílem dluh úspěšně vymoci, i kdyby to mělo vést k zahájení řízení o úpadku.

(81)

Hypotetický soukromý věřitel by důkladně analyzoval hospodářkou situaci dlužníka; neexistující plán restrukturalizace a špatné vyhlídky na obnovení ziskovosti by urychlily vymožení pohledávky.

(82)

Aby se zjistilo, zda veřejné orgány poskytly státní podporu, je třeba prokázat, že ZUS v dotčeném případě usilovala o získání všech pohledávek bez finančních ztrát a že rozhodnutí nepožádat o zahájení řízení o úpadku společnosti přijala s cílem vymoci co největší část pohledávky, jak by to udělal hypotetický soukromý věřitel (26).

(83)

Komise provede analýzu zprávy, kterou Polsko předložilo v souvislosti s rozhodnutím o podpisu dohody o odkladu v roce 2012. Komise nicméně konstatuje, že ZUS umožnila, aby se dluh řadu let navyšoval. Informace, které Polsko předložilo, se opravdu týkají celého období od konce prvního období restrukturalizace (a dokonce dříve) až do zadání vypracování analýzy v říjnu 2011 v souvislosti s zamýšleným uzavřením dohody o odkladu. Vzhledem k tomu, že v roce 2008 oznámila druhý plán restrukturalizace, nesnažila se společnost s věřiteli aktivně dohodnout. Komise musí proto rovněž ověřit, zda je jednání ZUS v období od konce prvního období restrukturalizace do podepsání dohody o odkladu splatnosti pohledávky v souladu s kritérii soukromého věřitele.

(84)

V následujících bodech odůvodnění se Komise vyjádří k i) zapojení ZUS do prvního plánu restrukturalizace, ii) částečnému vymožení pohledávky ze strany ZUS v letech 2007–2012 po neúspěchu prvního plánu restrukturalizace a iii) dohodě o odkladu ze dne 1. března 2012. První plán restrukturalizace byl schválen příslušným vnitrostátním orgánem před přistoupením Polska k Unii a týká se hlavně období před přistoupením. Pro závěry týkající se jednání ZUS má klíčový význam hodnocení bodů ii) a iii). Komise se však ve svém hodnocení také vrátí k vývoji situace PZL Dębica v období prvního plánu restrukturalizace, protože pochopení vývoje této situace má podstatný význam.

(85)

Jak bylo uvedeny výše, ZUS se rozhodla podílet na prvním plánu restrukturalizace, který byl připraven a schválen v roce 2002, tedy před přistoupením Polska k Unii. Plán obsahoval mj. restrukturalizaci finančních závazků vůči ZUS. Na základě uvedeného plánu restrukturalizace ZUS souhlasila s odkladem termínu splatnosti závazků ve výši 1 364 600 PLN, přičemž vyšší částka ve výši 3 890 000 PLN měla být zaplacena prostředky pocházejícími z půjčky z Fondu pro restrukturalizaci podniků. Jak bylo vysvětleno výše (viz 13. bod odůvodnění), společnost PZL Dębica prostředky od Fondu pro restrukturalizaci podniků neobdržela. V důsledku toho se ZUS rozhodla, že neumožní odklad termínu splatnosti zbývající části závazků a v roce 2006 pohrozila podáním žádosti o vyhlášení úpadku společnosti.

(86)

Komise bere na vědomí, že přes neúspěch finanční restrukturalizace a nedoplatky na konci prvního období restrukturalizace se společnosti podařilo v roce 2006 vygenerovat nevelký zisk (viz tabulka 1). To potvrzuje, že snahy společnosti v oblasti organizační a technologické restrukturalizace přinesly výsledky.

(87)

Je třeba rovněž podotknout, že od roku 2001 ZUS s cílem pokrýt rostoucí pohledávku zajistil hypotékou řadu aktiv PZL Dębica. Hodnota hypotéky v roce 2007 dosáhla 11,6 milionu PLN a pokrývala 100 % pohledávky.

(88)

Komise konečně konstatuje, že od roku 2003 zahájila ZUS exekuci pohledávek prostřednictvím prodeje aktiv PZL Dębica (jak je uvedeno v tabulce 5). ZUS se však rozhodla neprodávat aktiva na základě nuceného prodeje, který obvykle přináší nižší částky než je obvyklá hodnota. V souvislosti se sníženou poptávkou po průmyslových aktivech, která vyplývá se současných hospodářských podmínek, by se tento rozdíl mohl ještě zvýraznit. Místo toho ZUS souhlasilo s kontrolovaným prodejem organizovaným společností. Tento postup vyžadoval, aby ZUS souhlasil s prodejem na základě nabídky předložené třetí stranou, a čistý zisk z prodeje, kterého bylo takto dosaženo, byl následně odevzdán ZUS. Důkazy, které Polsko předložilo, vedou k závěru, že i když prodej organizovaný PZL Dębica generoval tržní ceny, proces prodeje byl pomalejší než v případě nuceného prodeje. V letech 2004 až 2006 získal ZUS prostřednictvím kontrolovaného prodeje aktiv PZL Dębica více než 1,6 milionu PLN.

(89)

Neúspěch finanční restrukturalizace v rámci prvního plánu restrukturalizace a rostoucí dluh PZL Dębica způsobily, že koncem roku 2006 ZUS vážně uvažovala o scénáři obnášejícím bankrot společnosti. Jak bylo uvedeno výše (viz 42. bod odůvodnění písmeno c)), dne 20. listopadu 2006 informovala ZUS společnost o úmyslu podat žádost o vyhlášení úpadku PZL Dębica. V souvislosti s informacemi, které PZL Dębica předložila ZUS dne 12. prosince 2006, nebyl tento záměr realizován. Komise hodnotila, zda ZUS v období od roku 2007 (konec prvního období restrukturalizace) do roku 2012 (podpis dohody o odkladu) jednala tak, jak by jednal hypotetický soukromý věřitel.

(90)

Komise nejprve vyhodnotila informaci, kterou PZL Dębica dne 12. prosince 2006 předložila ZUS. Společnost předložila důkladnou analýzu hospodářské a finanční situace společnosti a také prognózu rozvoje. Komise konstatuje, že následující skutečnosti, které společnost předložila ZUS, by pro hypotetického soukromého věřitele byly důležité pro hodnocení dlužníkovy situace a volbu dalšího postupu s cílem vymoci co největší část pohledávky, a věřitel by je proto sledoval:

a)

rostoucí prodej a snížené výrobní náklady společnosti, jichž bylo dosaženo díky restrukturalizačním opatřením, které PZL podnikla v rámci prvního plánu restrukturalizace;

b)

předpokládaný zisk za rok 2006 a vysvětlení, že k nárůstu zadlužení a neschopnosti PZL Dębica splácet dluh rychleji vedla neziskovost před rokem 2006;

c)

obecně pozitivní trend odhadovaných příjmů v nadcházejících letech, které by umožnily trvalé splácení dluhu a zaručily by, aby dluh nenarůstal;

d)

kroky podnikané společností v oblasti marketingu a inovací a nové trhy, na nichž společnost zahájila prodej díky nové marketingové strategii (těžba uhlí a mědi a nové kontrakty s partnery na Ukrajině a v Číně);

e)

žádné jiné významné dluhy vůči veřejným subjektům a soukromým věřitelům; a

f)

závazek společnosti řádně platit běžné a budoucí platby související se zálohami na sociální pojištění.

(91)

Komise konstatuje, že výše uvedené obsáhlé informace, které naznačují růst PZL Dębica a reálné příjmy pro ZUS, zdůvodňují předpoklad, že pokud bude společnosti umožněno pokračovat v činnosti, bude možné vymoci větší část pohledávky než v případě vynucení jejího úpadku. V návaznosti na toto konstatování Komise dodává, že ZUS v rámci obezřetnosti nesouhlasila s pozastavením soudní exekuce, což podle PZL Dębica proces restrukturalizace zpomalovalo. ZUS tedy jednala tak, jak by jednal soukromý věřitel, který by zvolil způsob jednání umožňující mu vymoci co největší část pohledávky.

(92)

Komise konstatuje, že v roce 2008 ZUS přistoupila na druhý plán restrukturalizace a souhlasila tak s odkladem splatnosti části pohledávky. Zbývající část pohledávky měla být splacena díky kapitálové injekci společnosti ze strany státní ARP. Avšak povinnost nerealizovat podporu byla dodržena a opatření nebyla provedena. Komise konstatuje, že se ZUS nespoléhala na provedení druhého plánu restrukturalizace jako na řešení problému svých pohledávek, ale pokračovala v krocích zahájených v roce 2007, jak bylo uvedeno výše.

(93)

V letech 2007 a 2008 získal ZUS díky kontrolovanému prodeji nemovitostí PZL Dębica vedle částek uvedených v bodě odůvodnění 88 více než 5,4 milionu PLN (viz tabulka 5). Podle vysvětlení podaných polskou stranou je na skutečnost, že po roce 2008 prodej nemovitostí společnosti, navzdory hypotékám, které má ZUS na 3 nemovitostech v celkové hodnotě překračující 6 milionů PZL, neprobíhal, třeba nahlížet v kontextu hospodářské situace, v níž se prodej aktiv PZL Dębica odehrával. Polsko došlo k závěru, že hospodářská krize a snížení hospodářské aktivity v regionu způsobily nedostatečný zájem o aktiva PZL Dębica a vedly ke znemožnění jejich prodeje za cenu, která by byla pro ZUS přijatelná.

(94)

Na druhou stranu, jak bylo uvedeno výše, ZUS si zachovávala zástavu na účtu společnosti, díky čemuž se v letech 2007 až 2010 podařilo ZUS získat dodatečných 475 369 PLN.

(95)

Nepřetržitá exekuce přinesla ve zkoumaném období ZUS přes 7 milionů PLZ (viz 96. bod odůvodnění písm. b)) a skutečnost, že proces vymáhání pohledávky trval delší dobu, byla vyvážena tím, že k pohledávce byly načítány složené úroky z prodlení.

(96)

Komise rovněž prozkoumala, zda společnost PZL Dębica v letech 2007–2012 splnila své sliby ZUS, na základě kterých se ZUS rozhodl neposlat společnost do úpadku. Komise uvádí následující:

a)

od roku 2006 vytváří společnost PZL Dębica zisk a rovněž se jí v roce 2010 podařilo získat soukromého investora (viz bod odůvodnění 10); současně se kvůli zadlužení na netto výsledcích společnosti odrazila nemožnost účastnit se veřejných výběrových řízení a získat půjčku na trhu;

b)

společnosti se podařilo snížit od roku 2006 zadlužení o 7 milionů PLN; kromě kontrolovaného prodeje nemovitostí a zástavy na účtech společnosti, jak bylo uvedeno výše, plnila společnost každý rok příslib splácení dluhu a snižovala dluh díky dosahovaným ziskům a také díky kapitálové injekci od soukromého investora;

c)

od roku 2006 společnost plnila běžné pohledávky vůči ZUS a jiným orgánům veřejné správy a kromě nevýznamného dluhu ve výši 1 900 PLN žádné nové dluhy nezaznamenala.

(97)

Komise bere na vědomí, že obnovení ziskovosti PZL Dębica v roce 2006, dobré vyhlídky na dlouhodobou ziskovost a trvalé hrazení běžných finančních závazků ze strany PZL Dębica od roku 2006 a také vstup soukromého investora do společnosti v roce 2010 představují důležité činitele, které by zohlednil soukromý věřitel při rozhodování o tom, zda je řešení přijaté v roce 2007 nejlepším způsobem pro vymožení co největší části pohledávky.

(98)

Polsko předložilo analýzu testu soukromého věřitele, kterou provedl externí konzultant v říjnu 2011, tedy před transakcí týkající se odkladu ze dne 1. března 2012. Ve zprávě byly porovnány dvě varianty: i) exekuce všech finančních pohledávek ze strany ZUS a ii) úhrada závazků ZUS prostřednictvím odkladu termínu splatnosti celé pohledávky. Z testu vyplývá, že ZUS by měla zvolit odklad, který zaručuje získání celé částky pohledávky, zatímco likvidace by vedla k získání 60 % – 70 % pohledávky.

(99)

Komise zprávu a v ní přijaté předpoklady podrobila kritické analýze.

(100)

Komise především konstatuje, že závěry testu byly založeny na analýze i) skutečné hospodářské a finanční situace PZL Dębica, ii) aktiv a všech pasiv společnosti, iii) její pozice na trhu, iv) výsledků restrukturalizace a v) právních norem a praktik používaných v Polsku v oblasti úpadkových řízení.

(101)

V případě likvidace by mohl ZUS získat pouze 60 % – 70 % pohledávky v době 3 nebo 4 let (27). Snížení výše částky, kterou je možné získat zpět, vyplývá zejména z vysokých nákladů na likvidaci a nízké likvidační hodnoty aktiv společnosti. Pokud jde o výše uvedenou likvidační hodnotu, Komise bere na vědomí, že v případě úpadku se hodnota aktiv v nuceném prodeji snižuje o přibližně 50 % s ohledem na skutečnost, že tato aktiva budou prodávána jednotlivě a nebudou využita jako dobře fungující společnost. Částka je nízká rovněž s ohledem na sníženou poptávku po průmyslových aktivech během krize v reálné ekonomice, avšak je pořád vyšší než průměrný výnos z prodeje aktiv v úpadku v Polsku, který je 26,86 % ve srovnání s jejich náležitou hodnotou.

(102)

V případě varianty odročení popsané ve 44. bodě odůvodnění byly ve zprávě považovány jako podstatné z hlediska soukromého věřitele, který chce získat zpět co největší část pohledávky, následující prvky:

obnovení ziskovosti PZL Dębica v roce 2006 v důsledku restrukturalizace,

portfolio aktuálních objednávek zadaných u společnosti PZL Dębica a její prodejní síť v Polsku a v zahraničí,

příchod soukromého investora – společnosti Eurotech, která v roce 2010 získala 16,7 % nově emitovaných akcií PZL Dębica,

prohlášení o záměru společnosti Eurotech z roku 2011, v němž byl vyjádřen zájem o vložení dodatečného kapitálu a nabytí dalších 15 % akcií, podmíněný rozhodnutím Komise,

perspektiva značně lepších finančních výsledků, až PZL Dębica opět získá přístup k výběrovým řízením a externímu financování, což závisí na uzavření dohody o odkladu,

skutečnost, že v letech 2006–2011 společnost PZL Dębica včas hradila běžné platby všem orgánům veřejné správy (průměrně 5 milionů PLN ročně), a

skutečnost, že díky odkladu získá ZUS dodatečných 18 milionů PLN ve formě běžných plateb na sociální pojištění v průběhu osmi let splácení dluhu ze strany společnosti.

(103)

Komise však nemůže poslední prvek zohlednit, protože budoucí povinné platby nelze přirovnat k příjmům, které by mohla při výkonu hospodářské činnosti očekávat soukromá společnost. Vybírání povinných záloh na sociální pojištění nepředstavuje hospodářskou činnost.

(104)

Komise konstatuje, že uzavřená dohoda počítá se získáním plné částky pohledávky ke dni 1. března 2012, tj. [7,0 – 13,0 mil.] PLN, z čehož [3,5 - 6,5 mil.] PLN představuje dluh a [3,5 - 6,5 mil.] PLN úroky z prodlení. Kromě výše uvedené částky měla společnost uhradit poplatek za odklad ve výši [1,0 - 1,7 mil.] PLN. Závazky mají být uhrazeny v 96 měsíčních splátkách.

(105)

Komise navíc bere na vědomí, že ZUS si udržela jistinu na aktivech PZL Dębica ve výši 6 243 002,55 PLN a má v záměru je prodat kontrolovaným způsobem, podobně jako předchozí aktiva. Všechny prostředky pocházející z prodeje výše uvedených aktiv budou použity za účelem úhrady závazků PZL Dębica vůči ZUS.

(106)

Komise navíc bere na vědomí, že ve zprávě nebylo obsaženo porovnání běžných hodnot příjmů ve variantě 1 a variantě 2, jež by soukromému věřiteli umožnilo vybrat výhodnější variantu. Komise vypočetla výše uvedené hodnoty pro několik diskontních sazeb a použila při tom střízlivý odhad, tj. 3 roky v případě likvidace společnosti a 8 let v případě odkladu. Ve výpočtu Komise nebyly zohledněny budoucí příjmy ZUS plynoucí z běžných plateb. V případě použití všech podstatných diskontních sazeb je odklad pro soukromého věřitele výhodnější než likvidace.

(107)

Komise rovněž bere na vědomí, že do listopadu 2012 společnost PZL Dębica v řádném termínu uhradila devět splátek uvedených v odkladu.

(108)

Na základě toho Komise uznává, že se ZUS v roce 2012, když souhlasila v březnu 2012 s odkladem, zachovala jako soukromý věřitel, který usiluje získat zpět dlužnou částku od dlužníka v obtížné finanční situaci. V souvislosti s tím veřejný věřitel neposkytl PZL Dębica výhodu. Proto úhrada dlužných pohledávek na základě odkladu uvedená v dohodě uzavřené mezi společností a ZUS v březnu 2012 nepředstavuje státní podporu ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU.

VI.   DOPORUČENÍ

(109)

Komise považuje podpůrná opatření uvedená v 52. bodě odůvodnění za zrušená. Řízení Komise v souvislosti s těmito opatřeními se proto na základě článku 8 nařízení (ES) č. 659/1999 ukončuje.

(110)

Komise považuje podpůrná opatření uvedená v 56. bodě odůvodnění za opatření, která byla poskytnuta před přistoupením Polska k Unii, a jako taková za nepoužitelná po přistoupení. Uvedená opatření nemůže Komise zkoumat ani v rámci řízení uvedených v článku 108 SFEU ani v rámci přechodného mechanismu.

(111)

Pokud jde o opatření uvedená v 59. bodě odůvodnění, Komise konstatuje, že veškerá protiprávně poskytnutá podpora by byla uznána za navrácenou v souladu s oznámením o navrácení podpory.

(112)

Podpůrná opatření uvedená v tabulce 7 spadají do oblasti působnosti nařízení (ES) č. 69/2001 a nepřekračují prahovou hodnotu, která je v něm stanovena.

(113)

Komise rovněž uznává, že opatření uvedené v bodech odůvodnění 76–108 nepředstavuje podporu ve smyslu čl. 107 odst. 1 SFEU,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Řízení stanovené v čl. 108 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie a zahájené rozhodnutím Komise ze dne 19. prosince 2008 týkající se státní pomoci C 49/08 (ex N 402/08) – Podpora na restrukturalizaci pro podnik PZL Dębica se ukončuje, pokud jde o následující opatření ve prospěch PZL Dębica:

a)

dvě opatření v hodnotě 4 965 800 PLN a 5 534 200 PLN oznámená Polskem dne 13. srpna 2008 a vzatá zpět dne 10. října 2011 na základě článku 8 nařízení (ES) č. 659/1999,

b)

opatření o hodnotě 914 522,15 PLN, kterého se týkalo rozhodnutí finančního úřadu ze dne 20. října 2003, v souvislosti s tím, že opatření bylo poskytnuto před přistoupením Polska k Unii a nelze jen uplatnit po přistoupení,

c)

opatření o hodnotě rovné součtu nominální částky 61 104,97 PLN a úroků z prodlení ve výši 103 566,29 PLN – tyto částky byly uhrazeny dne 14. srpna 2012; toto opatření představovalo protiprávní podporu podle čl. 7 odst. 5 nařízení (ES) č. 659/1999. Polsko zajistilo navrácení předmětné podpory dne 14. srpna 2012 v souladu s oznámením Komise s názvem „Cesta k účinnému provádění rozhodnutí Komise, jimiž se členským státům nařizuje zajistit navrácení protiprávní a neslučitelné podpory“ (28),

d)

pět opatření ve prospěch PZL Dębica uvedených v tabulce 7, v souvislosti s tím, že představovaly podporu de minimis ve smyslu článku 2 nařízení (ES) č. 69/2001,

e)

odklad termínu splatnosti [7,0 – 13,0 mil.] PLN, poskytnutý PZL Dębica na základě dohody o odkladu uzavřené se ZUS dne 1. března 2012, na základě čl. 7 odst. 2 nařízení (ES) č. 659/1999 v souvislosti s tím, že předmětné opatření nepředstavuje podporu ve smyslu čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie.

Článek 2

Toto rozhodnutí je určeno Polské republice.

V Bruselu dne 19. prosince 2012.

Za Komisi

Joaquín ALMUNIA

místopředseda


(1)  Úř. věst. C 53, 6.3.2009, s. 17.

(2)  Úř. věst. C 53, 6.3.2009, s. 17.

(3)  Prognóza na rok 2012 ze srpna 2012 na základě údajů za první a druhý kvartál roku 2012.

(4)  Úř. věst. C 244, 1.10.2004, s. 2.

(5)  Úř. věst. L 379, 28.12.2006, s. 5.

(6)  V souvislosti s výše uvedeným závazkem, který vznikl v letech 2001–2002, se úroky z prodlení v době odkladu 2001–2004 pohybovaly v rozmezí od 14 % do 31 %. Viz tabulka 3. V rozhodnutí o zahájení řízení je uvedena částka závazku ve výši 1 164 900 PLN; Polsko tuto částku opravilo a její výše je 1 116 788,60 PLN.

(7)  Sb. zák. č. 155 položka 1287 v konečném znění.

(8)  Rozhodnutí Komise ze dne 6. listopadu 2008 O státní podpoře č. C 17/05 (ex N 194/05 a PL 34/04), kterou Polsko poskytlo společnosti Stocznia Gdynia (Úř. věst. L 33, 4.2.2010, s. 1).

(9)  Rozsudek polského nejvyššího správního soudu ze dne 22. února 2005 ve věci I FSK 630/05 a rozsudek polského nejvyššího soudu ze dne 12. března 2007 ve věci I UK 288/06.

(10)  Úř. věst. L 10, 13.1.2001, s. 30.

(11)  Nařízení ministerské rady ze dne 11. srpna 2004 o podrobném způsobu výpočtu hodnoty veřejné podpory poskytované v různých formách (Sb. zák. č. 194, položka 1983).

(12)  Úř. věst. C 273, 9.9.1997, s. 3.

(13)  Sb. zák. č. 137 položka 926 v konečném znění.

(14)  Důvěrné informace

(15)  Úř. věst. L 83, 27. 3.1999, s. 1.

(16)  Uplatňované sazby pro navrácení jsou uvedeny na internetové adrese http://ec.europa.eu/competition/state_aid/legislation/reference_rates.html

(17)  Úř. věst. C 272, 15.11.2007, s. 4.

(18)  Úř. věst. L 140, 30.4.2004, s. 1.; viz zejména čl. 9 a 11.

(19)  Viz pozn. pod čarou 15.

(20)  Úř. věst. C 273, 9.9.1997, s. 3.

(21)  Při přepočtu měn Komise použila průměrné směnné kurzy Polské národní banky ze dne vydání rozhodnutí o poskytnutí podpory. Viz http://www.nbp.pl/home.aspx?c=/ascx/archa.ascx

(22)  Věc C-256/97 DMT [1999], Sb. rozh. I-3913, bod 30; věc T 36/99, Lenzing v. Komise [2004], Sb.rozh. II-3597, bod 137.

(23)  Srv. C-342/96, Španělské království v. Komise [1999], Sb.rozh. I-2459, bod 46, C-256/97 DMT [1999], Sb.rozh. I-3913, bod 21, C-480/98, Španělské království v. Komise [2000], Sb.rozh. I-8717, T-152/99 HAMSA [2002], Sb.rozh. II-3049, bod 167.

(24)  Věc C-124/10 P, Komise v. Électricité de France, rozsudek ze dne. 5.6.2012, dosud nezveřejněný, bod 78 (odvolávající se na rozsudky ve věcech C-303/88 Itálie v. Komise, Sb. rozh. I-1433, bod 20, C-482/99 Francie v. Komise, Sb. rozh. I-4397, bod 68–70, C-71/09 P, C-73/09 P a C-76/09 P Comitato „Venezia vuole vivere” a další v. Komise, dosud nezveřejněný, bod 91 a citovaná judikatura).

(25)  Věc C 124/10 Komise v. Électricité de France, rozsudek ze dne 5.6.2012, dosud nezveřejněný.

(26)  Věc C-256/97, DM Transports [1999], Sb.rozh. I-3913, bod 30.

(27)  Na základě údajů Nejvyšší kontrolní komory (NIK) týkajících se úpadkových řízení.

(28)  Úř. věst. C 272, 15.11.2007, s. 4.


Top