Help Print this page 

Document 32009R0607

Title and reference
Nařízení Komise (ES) č. 607/2009 ze dne 14. července 2009 , kterým se stanoví některá prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 479/2008, pokud jde o chráněná označení původu a zeměpisná označení, tradiční výrazy, označování a obchodní úpravu některých vinařských produktů
  • In force
OJ L 193, 24.7.2009, p. 60–139 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)
Special edition in Croatian: Chapter 03 Volume 022 P. 177 - 256

ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2009/607/oj
Multilingual display
Text

24.7.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 193/60


NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 607/2009

ze dne 14. července 2009,

kterým se stanoví některá prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 479/2008, pokud jde o chráněná označení původu a zeměpisná označení, tradiční výrazy, označování a obchodní úpravu některých vinařských produktů

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 479/2008 ze dne 29. dubna 2008 o společné organizaci trhu s vínem, o změně nařízení (ES) č. 1493/1999, (ES) č. 1782/2003, (ES) č. 1290/2005 a (ES) č. 3/2008 a o zrušení nařízení (EHS) č. 2392/86 a (ES) č. 1493/1999 (1), a zejména na články 52, 56 a 63 a čl. 126 písm. a) uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Kapitola IV hlavy III nařízení (ES) č. 479/2008 stanoví obecná pravidla pro ochranu označení původu a zeměpisných označení pro některé vinařské produkty.

(2)

S cílem zajistit, aby označení původu a zeměpisná označení evidovaná ve Společenství splňovala podmínky stanovené v nařízení (ES) č. 479/2008, měly by vnitrostátní orgány dotčeného členského státu posuzovat žádosti v rámci předběžného vnitrostátního řízení o námitce. Je nutno provádět následné kontroly v zájmu zajištění, aby žádosti splňovaly podmínky stanovené v tomto nařízení, aby byl přístup ve všech členských státech jednotný a aby zápisy označení původu a zeměpisných označení nepoškozovaly třetí strany. Je proto nezbytné vypracovat prováděcí pravidla pro postupy podávání žádostí, jejich přezkoumávání, podávání námitek a zrušení, co se týká označení původu a zeměpisných označení některých vinařských produktů.

(3)

Měly by být stanoveny podmínky, za nichž může fyzická nebo právnická osoba požádat o zápis do rejstříku. Zvláštní pozornost je nutno věnovat vymezení dotyčné oblasti s přihlédnutím k produkční oblasti a vlastnostem výrobku. Každý výrobce usazený ve vymezené zeměpisné oblasti musí mít možnost používat zapsaný název, jsou-li splněny podmínky stanovené ve specifikaci výrobku. Vymezení oblastí musí být podrobné, přesné a jednoznačné, aby se výrobci, příslušné orgány a kontrolní subjekty mohli přesvědčit, zda jsou činnosti vykonávány ve vymezené zeměpisné oblasti.

(4)

Je nutno vypracovat zvláštní pravidla pro zápis označení původu a zeměpisných označení.

(5)

Omezení balení vinařského produktu s označením původu nebo zeměpisným označením nebo činností spojených s obchodní úpravou takového výrobku na vymezenou zeměpisnou oblast představuje omezení volného pohybu zboží a služeb. Podle judikatury Soudního dvora mohou být tato omezení ukládána pouze tehdy, jsou-li nezbytná, přiměřená a vhodná k ochraně pověsti daného označení původu nebo zeměpisného označení. Tato omezení musí být náležitě odůvodněna z hlediska volného pohybu zboží a služeb.

(6)

Je nutno stanovit podmínky týkající se produkce ve vymezené oblasti. Ve Společenství existuje omezený počet výjimek.

(7)

Je třeba stanovit rovněž údaje, které potvrzují souvislost mezi charakteristikami dané zeměpisné oblasti a jejich vlivem na konečný výrobek.

(8)

Zápis v rejstříku Společenství pro označení původu a zeměpisná označení by měl poskytovat informace rovněž osobám působícím v obchodě a spotřebitelům. S cílem zajistit, aby byl dostupný všem, měl by být zpřístupněn elektronicky.

(9)

V zájmu zachování zvláštního charakteru vín s chráněným označením původu a zeměpisným označením a sbližování právních předpisů členských států s cílem vytvořit rovné podmínky pro hospodářskou soutěž ve Společenství je nutno stanovit právní rámec Společenství upravující kontroly těchto vín, jemuž musí vyhovovat zvláštní právní předpisy přijaté členskými státy. Tyto kontroly by měly umožnit zlepšení sledovatelnosti dotyčných výrobků a upřesnění aspektů, jichž se kontroly musí týkat. Aby se zamezilo narušení hospodářské soutěže, měly by být kontroly pravidelně prováděny nezávislými subjekty.

(10)

S cílem zajistit jednotné provádění nařízení (ES) č. 479/2008 je nutno vypracovat vzory žádostí, námitek, změn a zrušení.

(11)

Kapitola V hlavy III nařízení (ES) č. 479/2008 stanoví obecná pravidla týkající se používání chráněných tradičních výrazů v souvislosti s určitými vinařskými produkty.

(12)

Používání, právní úprava a ochrana některých výrazů (s výjimkou označení původu a zeměpisných označení) pro popis vinařských produktů má ve Společenství dlouholetou tradici. Tyto tradiční výrazy mohou ve spotřebiteli vyvolávat dojem spojitosti s metodou výroby, se způsobem zrání nebo jakostí, barvou či místem nebo zvláštní událostí, která se k minulosti vína váže. Proto k zajištění spravedlivé hospodářské soutěže a s cílem zamezit klamání spotřebitelů je nutno zavést společný rámec pro stanovení, uznávání, ochranu a používání těchto tradičních výrazů.

(13)

Používání tradičních výrazů pro výrobky třetích zemí je přípustné, pokud tyto splňují stejné nebo rovnocenné podmínky, jako jsou podmínky vyžadované od členských států, aby bylo zajištěno, že spotřebitelé nejsou klamáni. Vzhledem k tomu, že řada třetích zemí nemá stejnou úroveň jednotných pravidel, jako je právní systém Společenství, je nutno stanovit určité požadavky na „reprezentativní profesní organizace“ třetích zemí, aby byly zajištěny stejné záruky jako v předpisech Společenství.

(14)

Kapitola VI hlavy III nařízení (ES) č. 479/2008 stanoví obecná pravidla pro označování a obchodní úpravu některých vinařských produktů.

(15)

Určitá pravidla pro označování potravin jsou stanovena v první směrnici Rady 89/104/EHS (2), směrnici Rady 89/396/EHS ze dne 14. června 1989 o údajích nebo značkách určujících šarži, ke které potravina patří (3), směrnici Evropského parlamentu a Rady 2000/13/ES (4) a směrnici Evropského parlamentu a Rady 2007/45/ES ze dne 5. září 2007, kterou se stanoví pravidla pro jmenovitá množství výrobků v hotovém balení (5). Tyto předpisy se vztahují rovněž na vinařské produkty s výjimkou případů, které uvedené směrnice výslovně vylučují.

(16)

Nařízení (ES) č. 479/2008 harmonizuje označování všech vinařských produktů a umožňuje používání jiných výrazů, než jsou výrazy výslovně zahrnuté v právních předpisech Společenství, jsou-li správné.

(17)

Nařízení (ES) č. 479/2008 uvádí podmínky, jež mají být stanoveny pro používání určitých výrazů odkazujících mimo jiné na provenienci, stáčírnu, výrobce, dovozce atd. U některých z těchto výrazů jsou pravidla Společenství nezbytná pro hladké fungování vnitřního trhu. Uvedená pravidla by měla obecně vycházet ze stávajících předpisů. Pro ostatní výrazy by členské státy měly pro vína vyráběná na jejich území stanovit pravidla, která jsou slučitelná s právními předpisy Společenství, aby bylo možno tato pravidla přijmout co nejblíže výrobci. V každém případě musí být zajištěna průhlednost těchto pravidel.

(18)

V zájmu spotřebitele by měla každá nádoba obsahovat povinné informace uvedené ve stejném zorném poli, měly by být stanoveny přípustné odchylky v uvedení skutečného obsahu alkoholu a mělo by se přihlédnout ke zvláštním vlastnostem dotyčných produktů.

(19)

Stávající pravidla pro používání údajů nebo značek na etiketách určujících šarži, ke které potravina patří, se ukázala jako užitečná, měla by být proto zachována.

(20)

Výrazy odkazující na ekologickou produkci hroznů upravuje výhradně nařízení Rady (ES) č. 834/2007 ze dne 28. června 2007 o ekologické produkci a označování ekologických produktů (6), které se vztahuje se na veškeré vinařské produkty.

(21)

Používání kapslí vyráběných na bázi olova k obalení uzávěrů nádob, v nichž jsou uchovávány produkty, na něž se vztahuje nařízení (ES) č. 479/2008, by mělo být nadále zakázáno, aby se zabránilo jednak nebezpečí kontaminace, zejména náhodným kontaktem s těmito kapslemi, jednak nebezpečí znečištění životního prostředí odpadem obsahujícím olovo z těchto kapslí.

(22)

V zájmu sledovatelnosti výrobků a průhlednosti je nutno zavést nová pravidla pro „údaj o provenienci“.

(23)

Používání údajů týkajících se moštových odrůd a ročníku sklizně u vín bez označení původu a zeměpisného označení vyžaduje zvláštní prováděcí pravidla.

(24)

Používání určitých typů lahví pro některé produkty má ve Společenství i ve třetích zemích dlouholetou tradici. Vzhledem k této tradici si může spotřebitel s danou láhví spojovat určitou vlastnost nebo původ výrobku. Takovéto typy láhví by proto měly být vyhrazeny pro dotyčná vína.

(25)

Pravidla pro označování vinařských produktů ze třetích zemí nacházejících se na trhu Společenství by měla být rovněž v co nejvyšší míře harmonizována s postupem schváleným pro vinařské produkty Společenství s cílem zabránit klamání spotřebitele a nekalé hospodářské soutěži mezi výrobci. Nicméně je nutno vzít v úvahu i rozdíly v produkčních podmínkách, vinařské tradici a právních předpisech třetích zemí.

(26)

Vzhledem k rozdílům mezi výrobky, na něž se vztahuje toto nařízení, a jejich trhy a očekáváním spotřebitelů by se pravidla měla lišit podle dotčených výrobků, zejména co se týká některých nepovinných údajů používaných pro vína bez chráněného označení původu a zeměpisného označení, u nichž jsou však uvedeny názvy moštových odrůd a ročníky sklizně, pokud odpovídají akreditaci certifikace (tzv. „odrůdová vína“). Proto k odlišení vín, která spadají do podkategorie „odrůdová vína“, a vín, která nevyužívají této otevřenosti, v rámci jednotlivé kategorie vín bez chráněného označení původu / chráněného zeměpisného označení by měla být stanovena zvláštní pravidla pro používání nepovinných údajů na straně jedné pro vína s chráněným označením původu a zeměpisným označením a na straně druhé pro vína bez chráněného označení původu a zeměpisného označení, přičemž je nutno mít na paměti, že to zahrnuje rovněž „odrůdová vína“.

(27)

Je nutno přijmout opatření k usnadnění přechodu z předchozích právních předpisů pro odvětví vína na toto nařízení (zejména nařízení Rady (ES) č. 1493/1999 ze dne 17. května 1999 o společné organizaci trhu s vínem (7)), aby se zamezilo zbytečné zátěži hospodářských subjektů. Aby mohly hospodářské subjekty usazené ve Společenství a v třetích zemích splnit požadavky na označování, je třeba stanovit přechodné období pro přizpůsobení se. Je proto nutno přijmout ustanovení, která zajistí, aby výrobky označené v souladu se stávajícími předpisy mohly být i nadále uváděny na trh během přechodného období.

(28)

Kvůli administrativní zátěži nejsou některé členské státy schopny zavést právní a správní předpisy potřebné k splnění článku 38 nařízení (ES) č. 479/2008 do 1. srpna 2009. Aby bylo zajištěno, že hospodářské subjekty a příslušné orgány nejsou touto lhůtou poškozeny, je nutno stanovit přechodné období a zavést přechodná ustanovení.

(29)

Tímto nařízením by neměly být dotčeny zvláštní předpisy sjednané v rámci dohod se třetími zeměmi, které byly uzavřeny postupem podle článku 133 Smlouvy.

(30)

Nová prováděcí pravidla ke kapitolám IV, V a VI hlavy III nařízení (ES) č. 479/2008 by měla nahradit stávající prováděcí právní předpisy k nařízení (ES) č. 1493/1999. Nařízení Komise (ES) č. 1607/2000 ze dne 24. července 2000, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení (ES) č. 1493/1999 o společné organizaci trhu s vínem, zejména k hlavě o jakostním vínu stanovených pěstitelských oblastí (8), a nařízení Komise (ES) č. 753/2002 ze dne 29. dubna 2002, kterým se stanoví některá prováděcí pravidla nařízení Rady (ES) č. 1493/1999 pro popis, označování, obchodní úpravu a ochranu některých vinařských produktů (9), by proto měla být zrušena.

(31)

Článek 128 nařízení (ES) č. 479/2008 zrušuje stávající právní předpisy Rady pro odvětví vína, včetně předpisů zabývajících se aspekty, na něž se vztahuje toto nařízení. Je nutno stanovit přechodná období s cílem zamezit případným obchodním potížím, umožnit hospodářským subjektům bezproblémový přechod a poskytnout členským státům přiměřenou lhůtu pro přijetí řady prováděcích opatření.

(32)

Pravidla stanovená tímto nařízením by měla platit od stejného dne jako kapitoly IV, V a VI hlavy III nařízení (ES) č. 479/2008.

(33)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Řídícího výboru pro společnou organizaci zemědělských trhů,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I

ÚVODNÍ USTANOVENÍ

Článek 1

Předmět

Toto nařízení stanoví prováděcí předpisy k hlavě III nařízení (ES) č. 479/2008, zejména pokud jde o:

a)

ustanovení obsažená v kapitole IV uvedené hlavy, která se týkají chráněných označení původu a zeměpisných označení výrobků uvedených v čl. 33 odst. 1 nařízení (ES) č. 479/2008;

b)

ustanovení obsažená v kapitole V uvedené hlavy, která se týkají tradičných výrazů pro výrobky uvedené v čl. 33 odst. 1 nařízení (ES) č. 479/2008;

c)

ustanovení obsažená v kapitole VI uvedené hlavy, která se týkají označování a obchodní úpravy některých vinařských produktů.

KAPITOLA II

CHRÁNĚNÁ OZNAČENÍ PŮVODU A ZEMĚPISNÁ OZNAČENÍ

ODDÍL 1

Žádost o ochranu

Článek 2

Žadatel

1.   Žadatelem ve smyslu čl. 37 odst. 1 nařízení (ES) č. 479/2008 může být jednotlivý výrobce, je-li prokázáno, že:

a)

dotyčná osoba je jediným výrobcem ve vymezené zeměpisné oblasti a

b)

je-li příslušná vymezená zeměpisná oblast obklopena oblastmi s označeními původu nebo zeměpisnými označeními, tato příslušná oblast má charakteristiky, které jsou podstatně odlišné od charakteristik sousedních vymezených oblastí, nebo se vlastnosti výrobku liší od vlastností výrobků získaných v sousedních vymezených oblastech.

2.   Členský stát nebo třetí země či jejich příslušné orgány nejsou žadateli ve smyslu článku 37 nařízení (ES) č. 479/2008.

Článek 3

Žádost o ochranu

Žádost o ochranu obsahuje dokumenty požadované podle článků 35 nebo 36 nařízení (ES) č. 479/2008 a elektronickou kopii specifikace výrobku a jediného dokladu.

Žádost o ochranu se vyhotoví podle vzoru uvedeného v příloze I a jediný doklad podle vzoru uvedeného v příloze II tohoto nařízení.

Článek 4

Název

1.   Název, který se má chránit, je zapsán pouze v jazyce nebo jazycích používaných k popisu dotyčného výrobku ve vymezené zeměpisné oblasti.

2.   Název je zapsán podle původního pravopisu.

Článek 5

Vymezení zeměpisné oblasti

Oblast musí být vymezena podrobně, přesně a jednoznačně.

Článek 6

Výroba ve vymezené zeměpisné oblasti

1.   Pro účely použití čl. 34 odst. 1 písm. a) bodu iii) a písm. b) bodu iii) nařízení (ES) č. 479/2008 a tohoto článku výraz „výroba“ zahrnuje veškeré dotyčné činnosti od sklizně hroznů po dokončení procesu vinifikace s výjimkou případných následných procesů.

2.   U výrobků s chráněným zeměpisným označením pochází podíl hroznů až do množství 15 %, jež podle čl. 34 odst. 1 písm. b) bodu ii) nařízení (ES) č. 479/2008 může pocházet z oblastí mimo vymezenou zeměpisnou oblast, z členského státu nebo třetí země, v níž se nachází vymezená oblast.

3.   Odchylně od čl. 34 odst. 1 písm. a) bodu ii) nařízení (ES) č. 479/2008 se použije příloha III část B bod 3 nařízení Komise (ES) č. 606/2009 (10) o postupech vinifikace a omezeních.

4.   Odchylně od čl. 34 odst. 1 písm. a) bodu iii) a písm. b) bodu iii) nařízení (ES) č. 479/2008 a pod podmínkou, že to umožňuje specifikace výrobku, může být výrobek s chráněným označením původu nebo zeměpisným označením vinifikován:

a)

v oblasti nacházející se v bezprostřední blízkosti dotyčné vymezené oblasti, nebo

b)

oblasti nacházející ve stejné správní jednotce nebo v sousední správní jednotce v souladu s vnitrostátními předpisy, nebo

c)

v případě přeshraničního označení původu nebo zeměpisného označení, nebo pokud existuje dohoda o kontrolních opatřeních mezi dvěma či více členskými státy nebo mezi jedním či více členskými státy a jednou čí více třetími zeměmi, může být výrobek s chráněným označením původu nebo zeměpisným označením vinifikován v oblasti nacházející se v bezprostřední blízkosti dotyčné vymezené oblasti.

Odchylně od čl. 34 odst. 1 písm. b) bodu iii) nařízení (ES) č. 479/2008 a pod podmínkou, že to umožňuje specifikace výrobku, mohou být vína s chráněným zeměpisným označením do 31. prosince 2012 nadále vinifikována mimo oblast nacházející se v bezprostřední blízkosti dotyčné vymezené oblasti.

Odchylně od čl. 34 odst. 1 písm. a) bodu iii) nařízení (ES) č. 479/2008 a pod podmínkou, že to umožňuje specifikace výrobku, může být výrobek vinifikován na šumivé víno nebo perlivé víno s chráněným označením původu mimo oblast nacházející se v bezprostřední blízkosti dotyčné vymezené oblasti, pokud se tento postup používal přede dnem 1. března 1986.

Článek 7

Souvislost

1.   Údaje potvrzující zeměpisnou souvislost podle čl. 35 odst. 2 písm. g) nařízení (ES) č. 479/2008 objasňují, nakolik charakteristiky vymezené zeměpisné vlastnosti ovlivňují konečný výrobek.

V případě žádostí týkajících se různých druhů výrobků z révy vinné je nutno údaje potvrzující souvislost uvést pro každý z těchto výrobků.

2.   V případě označení původu specifikace výrobku stanoví:

a)

podrobné údaje o zeměpisné oblasti, a zejména o přírodních a lidských činitelích, vztahující se k souvislosti;

b)

údaje o jakosti nebo vlastnostech výrobků, které jsou převážně nebo výlučně dány zvláštním zeměpisným prostředím;

c)

popis příčinné souvislosti mezi údaji podle písmene a) a údaji podle písmene b).

3.   V případě zeměpisných označení specifikace výrobku stanoví:

a)

podrobné údaje o zeměpisné oblasti vztahující se k souvislosti;

b)

údaje o jakosti, pověsti či jiných specifických vlastnostech výrobku, které jsou dány zeměpisným původem;

c)

popis příčinné souvislosti mezi údaji podle písmene a) a údaji podle písmene b).

4.   U zeměpisného označení musí být ve specifikaci produktu uvedeno, zda se zakládá na specifické jakosti či pověsti nebo na jiných vlastnostech, které lze přičíst jeho zeměpisnému původu.

Článek 8

Balení ve vymezené zeměpisné oblasti

Pokud specifikace výrobku udává, že balení výrobku musí být provedeno ve vymezené zeměpisné oblasti nebo v oblasti nacházející se v bezprostřední blízkosti dotyčné vymezené oblasti v souladu s požadavkem uvedeným v čl. 35 odst. 2 písm. h) nařízení (ES) č. 479/2008, je tento požadavek s ohledem na dotyčný výrobek odůvodněn.

ODDÍL 2

Postup přezkumu ze strany Komise

Článek 9

Přijetí žádosti

1.   Žádost je Komisi předložena v tištěné nebo elektronické podobě. Datem předložení žádosti Komisi je datum zapsání žádosti do evidence došlé pošty Komise. Toto datum je vhodnými prostředky zpřístupněno veřejnosti.

2.   Komise vyznačí na dokumentech přiložených k žádosti datum jejich přijetí a spisové číslo přidělené žádosti.

Orgány členského státu nebo třetí země či žadatel usazený v dotyčné třetí zemi obdrží potvrzení přijetí, v němž jsou uvedeny alespoň tyto údaje:

a)

číslo spisu;

b)

název, který má být zapsán;

c)

počet obdržených stran a

d)

datum přijetí žádosti.

Článek 10

Podání přeshraničních žádostí

1.   V případě přeshraniční žádosti může společnou žádost pro název označující přeshraniční zeměpisnou oblast podat více než jedna skupina producentů zastupujících tuto oblast.

2.   Jsou-li dotčeny pouze členské státy, uskuteční se předběžné vnitrostátní řízení uvedené v článku 38 nařízení (ES) č. 479/2008 ve všech dotčených členských státech.

Pro účely použití čl. 38 odst. 5 nařízení (ES) č. 479/2008 předloží přeshraniční žádost Komisi jeden členský stát jménem ostatních členských států a připojí zmocnění všech ostatních dotčených členských států, v němž se členský stát předávající žádost zmocňuje, aby jednal jejich jménem.

3.   Pokud se přeshraniční žádost týká pouze třetích zemí, žádost předloží Komisi buď jedna ze skupin žadatelů jménem ostatních skupin, nebo jedna z třetích zemí jménem ostatních zemí, a tato žádost obsahuje:

a)

prvky prokazující, že jsou splněny podmínky stanovené v článcích 34 a 35 nařízení (ES) č. 479/2008;

b)

důkaz o ochraně v dotyčných třetích zemích a

c)

zmocnění uvedené v odstavci 2 od všech ostatních dotčených třetích zemí.

4.   Týká-li se přeshraniční žádost nejméně jednoho členského státu a nejméně jedné třetí země, uskuteční se předběžné vnitrostátní řízení uvedené v článku 38 nařízení (ES) č. 479/2008 ve všech dotčených členských státech. Žádost předloží Komisi jeden z členských států nebo jedna z třetích zemí či jedna ze skupin žadatelů z třetí země a žádost obsahuje:

a)

prvky prokazující, že jsou splněny podmínky stanovené v článcích 34 a 35 nařízení (ES) č. 479/2008;

b)

důkaz o ochraně v dotyčných třetích zemích a

c)

zmocnění uvedené v odstavci 2 od všech ostatních dotčených členských států nebo třetích zemí.

5.   Členský stát, třetí země nebo skupiny producentů usazené v třetích zemích, které Komisi předkládají přeshraniční žádost podle odstavců 2, 3 a 4 tohoto článku, se stávají příjemcem veškerých oznámení nebo rozhodnutí vydaných Komisí.

Článek 11

Přípustnost

1.   Za účelem zjištění, zda je žádost o ochranu přípustná, Komise ověří, zda byla vyplněna žádost o zápis uvedená v příloze I a zda byly k žádosti připojeny podpůrné doklady.

2.   Žádost o zápis, která se považuje za přípustnou, je oznámena orgánům členského státu nebo třetí země či žadateli usazenému v dotyčné třetí zemi.

Pokud žádost nebyla vyplněna, či pokud byla vyplněna pouze částečně, nebo nebyly-li zároveň s žádostí o zápis předloženy podpůrné doklady uvedené v odstavci 1, či pokud některé z nich chybí, Komise o tom uvědomí žadatele a vyzve jej, aby zjištěné nedostatky odstranil ve lhůtě dvou měsíců. Nejsou-li nedostatky odstraněny před uplynutím stanovené lhůty, Komise žádost zamítne jako nepřípustnou. Rozhodnutí o nepřípustnosti je oznámeno orgánům členského státu nebo třetí země či žadateli usazenému v dotyčné třetí zemi.

Článek 12

Přezkum podmínek platnosti

1.   Pokud přípustná žádost o ochranu označení původu nebo zeměpisného označení nesplňuje požadavky stanovené v článcích 34 a 35 nařízení (ES) č. 479/2008, Komise sdělí orgánům členského státu nebo třetí země či žadateli usazenému v dotyčné třetí zemi důvody zamítnutí a stanoví lhůtu pro stažení nebo změnu žádosti nebo pro předložení připomínek.

2.   Nejsou-li překážky pro zápis orgány členského státu nebo třetí země či žadatelem usazeným v dotyčné třetí zemi odstraněny ve stanovené lhůtě, Komise žádost zamítne v souladu s čl. 39 odst. 3 nařízení (ES) č. 479/2008.

3.   Rozhodnutí o zamítnutí dotyčného označení původu nebo zeměpisného označení Komise přijme na základě dokumentů a informací, které má k dispozici. Toto rozhodnutí o zamítnutí je oznámeno orgánům členského státu nebo třetí země či žadateli usazenému v dotyčné třetí zemi.

ODDÍL 3

Řízení o námitce

Článek 13

Vnitrostátní řízení o námitce v případě přeshraničních žádostí

Pro účely čl. 38 odst. 3 nařízení (ES) č. 479/2008 se v případě, že se přeshraniční žádost týká pouze členských států nebo nejméně jednoho členského státu a nejméně jedné třetí země, řízení o námitce se uskuteční ve všech dotčených členských státech.

Článek 14

Podávání námitek v rámci řízení Společenství

1.   Námitky uvedené v článku 40 nařízení (ES) č. 479/2008 jsou vypracovány podle formuláře stanoveného v příloze III tohoto nařízení. Námitku je nutno Komisi předložit v tištěné nebo elektronické podobě. Datem podání námitky Komisi je datum zapsání námitky do evidence došlé pošty Komise. Toto datum je vhodnými prostředky zpřístupněno veřejnosti.

2.   Komise vyznačí na dokumentech přiložených k námitce datum přijetí a spisové číslo přidělené námitce.

Strana, která námitku vznesla, obdrží potvrzení přijetí, v němž jsou uvedeny alespoň tyto údaje:

a)

číslo spisu,

b)

počet obdržených stran a

c)

datum přijetí žádosti.

Článek 15

Přípustnost v rámci řízení Společenství

1.   Za účelem zjištění, zda je námitka přípustná v souladu s článkem 40 nařízení (ES) č. 479/2008, Komise ověří, zda námitka zmiňuje uplatňované starší právo (práva) a důvod (důvody) námitky a zda ji Komise obdržela ve stanovené lhůtě.

2.   Je-li námitka založena na existenci starší ochranné známky s určitou pověstí a proslulostí v souladu s čl. 43 odst. 2 nařízení (ES) č. 479/2008, je nutno k námitce připojit důkaz o podání žádosti s ohledem na starší ochrannou známku, o jejím zápisu nebo používání, například osvědčení o zápisu nebo důkaz o jejím používání a důkaz o její pověsti a proslulosti.

3.   Řádně odůvodněná námitka obsahuje podrobné údaje o skutečnostech, důkazy a připomínky předložené k doložení námitky s připojením příslušných podpůrných dokladů.

Informace a důkazy, jež je nutno předložit k doložení používání starší ochranné známky, zahrnují údaje o místu, době trvání, rozsahu a povaze používání starší ochranné známky a o její pověsti a proslulosti.

4.   Nejsou-li údaje o uplatňovaném starším právu (právech), důvodu (důvodech), skutečnostech, důkazy nebo připomínky či podpůrné doklady podle odstavců 1 až 3 předloženy současně s námitkou, či pokud některé z nich chybí, Komise o tom uvědomí stranu, která vznesla námitku, a vyzve ji, aby zjištěné nedostatky odstranila ve lhůtě dvou měsíců. Nejsou-li nedostatky odstraněny před uplynutím stanovené lhůty, Komise námitku zamítne jako nepřípustnou. Rozhodnutí o nepřípustnosti je oznámeno straně, která námitku vznesla, a orgánům členského státu nebo třetí země či žadateli usazenému v dotyčné třetí zemi.

5.   Námitka, která se považuje za přípustnou, je oznámena orgánům členského státu nebo třetí země či žadateli usazenému v dotyčné třetí zemi.

Článek 16

Přezkum námitky v rámci řízení Společenství

1.   Pokud Komise námitku nezamítne podle čl. 15 odst. 4, informuje o námitce orgány členského státu nebo třetí země či žadatele usazeného v dotyčné třetí zemi a vyzve je, aby do dvou měsíců ode dne vydání tohoto oznámení předložili připomínky. Připomínky obdržené v této dvouměsíční lhůtě jsou předány straně, která námitku vznesla.

V průběhu přezkumu námitky Komise strany požádá, aby ve lhůtě dvou měsíců ode dne vydání žádosti případně předložily připomínky k sdělením obdrženým od ostatních stran.

2.   Pokud orgány členského státu nebo třetí země či žadatel usazený v dotyčné třetí zemi nebo strana, která vznesla námitku, nepředloží žádné připomínky či nedodrží stanovené lhůty, Komise rozhodne o námitce.

3.   Rozhodnutí o zamítnutí nebo o zápisu označení původu nebo zeměpisného označení Komise přijme na základě důkazů, které má k dispozici. Rozhodnutí o odmítnutí je oznámeno straně, která vznesla námitku, a orgánům členského státu nebo třetí země či žadateli usazenému v dotyčné třetí zemi.

4.   V případě více stran vznášejících námitky nemusí být po předběžném přezkoumání jedné či více těchto námitek možné žádost o zápis schválit; pak Komise může ostatní řízení o námitce pozastavit. Komise informuje ostatní strany, které vznášejí námitky, o případných rozhodnutích vydaných v průběhu řízení, která se jich týkají.

Je-li žádost zamítnuta, řízení o námitce, která byla pozastavena, se považují za ukončená a dotyčné strany, které námitku vznesly, jsou náležitě informovány.

ODDÍL 4

Ochrana

Článek 17

Rozhodnutí o ochraně

1.   Nejsou-li žádosti o ochranu označení původu nebo zeměpisného označení zamítnuty podle článků 11, 12, 16 a 28, Komise rozhodne o ochraně označení původu nebo zeměpisných označení.

2.   Rozhodnutí o ochraně přijatá podle článku 41 nařízení (ES) č. 479/2008 jsou zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 18

Rejstřík

1.   Komise vede „rejstřík chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení“ podle článku 46 nařízení (ES) č. 479/2008 (dále jen „rejstřík“).

2.   Schválené označení původu nebo zeměpisné označení je zapsáno do rejstříku.

V případě názvů zapsaných do rejstříku podle čl. 51 odst. 1 nařízení (ES) č. 479/2008 Komise uvede v rejstříku údaje stanovené v odstavci 3 tohoto článku kromě údajů uvedených v písmenu f).

3.   Komise zapíše do rejstříku tyto údaje:

a)

zapsaný název výrobku (výrobků);

b)

záznam o skutečnosti, že název je chráněn jako zeměpisné označení nebo označení původu;

c)

název země nebo zemí původu;

d)

datum zápisu;

e)

odkaz na právní nástroj pro zápis názvu do rejstříku;

f)

odkaz na jediný doklad.

Článek 19

Ochrana

1.   Ochrana označení původu nebo zeměpisného označení začíná ode dne zápisu do rejstříku.

2.   V případě neoprávněného používání označení původu nebo zeměpisného označení podniknou příslušné orgány členských států podle čl. 45 odst. 4 nařízení (ES) č. 479/2008 z vlastního podnětu nebo na žádost některé strany potřebné kroky k tomu, aby zabránily neoprávněnému používání a případnému uvedení dotyčných výrobků na trh či jejich vývozu.

3.   Ochrana označení původu nebo zeměpisného označení se vztahuje na celý název, včetně prvků, které jej tvoří, jsou-li samy o sobě typické. Netypické nebo obecné prvky chráněného označení původu nebo zeměpisného označení chráněny nejsou.

ODDÍL 5

Změny a zrušení

Článek 20

Změna specifikace výrobku nebo jediného dokladu

1.   Žádost o schválení změn specifikace výrobku chráněného označením původu nebo zeměpisným označením podaná žadatelem podle článku 37 nařízení (ES) č. 479/2008 se vyhotoví podle přílohy IV tohoto nařízení.

2.   Za účelem zjištění, zda je žádost o schválení změn specifikace výrobku podle čl. 49 odst. 1 nařízení (ES) č. 479/2008 přípustná, Komise ověří, zda byly zaslány informace požadované podle čl. 35 odst. 2 uvedeného nařízení a zda byla žádost vyhotovena, jak je uvedeno v odstavci 1 tohoto článku.

3.   Pro účely použití čl. 49 odst. 2 první věty nařízení (ES) č. 479/2008 platí obdobně články 9, 10, 11, 12, 13, 14, 15, 16, 17 a 18 tohoto nařízení.

4.   Změna se považuje za změnu menšího rozsahu, pokud:

a)

se netýká základních vlastností výrobků;

b)

nemění souvislost;

c)

nezahrnuje změnu názvu nebo části názvu výrobku;

d)

netýká se vymezené zeměpisné oblasti;

e)

neznamená další omezení uvádění výrobku na trh.

5.   Podá-li žádost o schválení změn specifikace výrobku jiný žadatel, než byl původní žadatel, Komise uvědomí o žádosti původního žadatele.

6.   Pokud Komise rozhodne o schválení změny specifikace výrobku, která se týká změny informací zapsaných v rejstříku nebo zahrnuje takovouto změnu, vymaže z rejstříku původní údaje a zadá nové údaje s účinkem ode dne, k němuž nabývá příslušné rozhodnutí účinku.

Článek 21

Předložení žádosti o zrušení

1.   Žádost o zrušení ochrany podle článku 50 nařízení (ES) č. 479/2008 se vyhotoví podle formuláře stanoveného v příloze V tohoto nařízení. Žádost o zrušení je Komisi předložena v tištěné nebo elektronické podobě. Datem předložení žádosti o zrušení Komisi je datum zapsání žádosti do evidence došlé pošty Komise. Toto datum je vhodnými prostředky zpřístupněno veřejnosti.

2.   Komise vyznačí na dokumentech přiložených k žádosti o zrušení datum přijetí a spisové číslo přidělené žádosti o zrušení.

Autor žádosti o zrušení obdrží potvrzení přijetí, v němž jsou uvedeny alespoň tyto údaje:

a)

číslo spisu;

b)

počet obdržených stran a

c)

datum přijetí žádosti.

3.   Odstavce 1 a 2 se nepoužijí, podá-li podnět ke zrušení Komise.

Článek 22

Přípustnost

1.   Za účelem zjištění, zda je žádost o zrušení ochrany přípustná v souladu s článkem 50 nařízení (ES) č. 479/2008, Komise ověří, zda žádost:

a)

zmiňuje oprávněný zájem, důvody a oprávnění autora žádosti o zrušení ochrany;

b)

objasňuje důvody zrušení a

c)

odkazuje na prohlášení členského státu nebo třetí země, v nichž má autor žádosti bydliště nebo sídlo, které podporuje žádost o zrušení.

2.   Žádost o zrušení obsahuje údaje o skutečnostech, důkazy a připomínky předložené k doložení žádosti o zrušení s připojením příslušných podpůrných dokladů.

3.   Nejsou-li podrobné informace o důvodech, skutečnostech, důkazy a připomínky a rovněž podpůrné doklady podle odstavce 1 a 2 předloženy současně s žádostí o zrušení, Komise o tom uvědomí autora žádosti o zrušení a vyzve jej, aby zjištěné nedostatky odstranil ve lhůtě dvou měsíců. Nejsou-li nedostatky odstraněny před uplynutím stanovené lhůty, Komise žádost zamítne jako nepřípustnou. Rozhodnutí o nepřípustnosti je oznámeno autorovi žádosti o zrušení a orgánům členského státu nebo třetí země či autorovi žádosti o zrušení usazenému v dotyčné třetí zemi.

4.   Žádost o zrušení, která se považuje za přípustnou, a rovněž postup pro zrušení zahájený Komisí jsou oznámeny orgánům členského státu nebo třetí země či žadatelům usazeným v třetí zemi, jejichž označení původu nebo zeměpisného označení se zrušení ochrany týká.

Článek 23

Přezkum žádosti o zrušení

1.   Pokud Komise nezamítla žádost o zrušení podle čl. 22 odst. 3, informuje o zrušení orgány členského státu nebo třetí země či dotčené výrobce usazené v dotyčné třetí zemi a vyzve je, aby do dvou měsíců ode dne vydání tohoto oznámení předložili připomínky. Připomínky obdržené v této dvouměsíční lhůtě jsou popřípadě předány autorovi žádosti o zrušení.

V průběhu přezkumu žádosti o zrušení Komise strany požádá, aby ve lhůtě dvou měsíců ode dne vydání žádosti popřípadě předložily připomínky ke sdělením obdrženým od ostatních stran.

2.   Pokud orgány členského státu nebo třetí země či žadatel usazený v dotyčné třetí zemi nebo autor žádosti o zrušení nepředloží žádné připomínky nebo nedodrží stanovené lhůty, Komise rozhodne o zrušení.

3.   Rozhodnutí o zrušení označení původu nebo zeměpisného označení Komise přijme na základě důkazů, které má k dispozici. Uváží, zda již nadále není možné či nelze zaručit dodržení specifikace výrobku pro vinařský produkt, na nějž se vztahuje chráněné označení původu nebo zeměpisné označení, zejména nejsou-li nebo nemusí-li být v blízké budoucnosti splněny podmínky stanovené v článku 35 nařízení (ES) č. 479/2008.

Toto rozhodnutí o zrušení je oznámeno autorovi žádosti o zrušení a orgánům členského státu nebo třetí země či žadateli usazenému v dotyčné třetí zemi.

4.   V případě více žádostí o zrušení nemusí být po předběžném přezkoumání jedné či více těchto žádostí o zrušení možné souhlasit s další ochranou označení původu nebo zeměpisného označení, pak může Komise ostatní řízení o zrušení pozastavit. V tomto případě Komise informuje ostatní autory žádostí o zrušení o případných rozhodnutích vydaných v průběhu řízení, která se jich týkají.

Je-li zrušeno chráněné označení původu nebo zeměpisné označení, považují se pozastavená řízení o zrušení za ukončená a autoři dotyčných žádostí o zrušení jsou náležitě informováni.

5.   Jakmile nabude zrušení účinku, Komise vymaže název z rejstříku.

ODDÍL 6

Kontroly

Článek 24

Nahlášení hospodářských subjektů

Každý hospodářský subjekt, který se chce podílet na celé výrobě nebo balení výrobku s chráněným označením původu nebo zeměpisným označením či jejich části, je nahlášen příslušnému kontrolnímu orgánu uvedenému v článku 47 nařízení (ES) č. 479/2008.

Článek 25

Každoroční ověření

1.   Každoroční ověření prováděné příslušným kontrolním orgánem podle čl. 48 odst. 1 nařízení (ES) č. 479/2008 se skládá z:

a)

organoleptických a analytických zkoušek výrobků, na něž se vztahuje označení původu;

b)

pouze analytických zkoušek, nebo organoleptických i analytických zkoušek výrobků, na něž se vztahuje zeměpisné označení, a

c)

ověření podmínek stanovených ve specifikaci výrobku.

Každoroční ověření se provádí v členském státě, v němž se uskutečňuje výroba, v souladu se specifikací výrobku a provádí se prostřednictvím:

a)

namátkových kontrol na základě analýzy rizik, nebo

b)

odběru vzorků, nebo

c)

systematických kontrol.

V případě namátkových kontrol členské státy vyberou minimální počet hospodářských subjektů, které budou podrobeny těmto kontrolám.

V případě odběru vzorků zajistí členské státy jejich počtem, druhem a četností kontrol, že jsou reprezentativní pro celou vymezenou zeměpisnou oblast a že odpovídají objemu vinařských produktů uváděných na trh nebo držených za účelem uvedení na trh.

Namátkové kontroly mohou být spojeny s odběrem vzorků.

2.   Zkoušky uvedené v odst. 1 prvním pododstavci písm. a) a b) se provádějí u anonymních vzorků, prokazují, že testovaný výrobek odpovídá vlastnostem a jakosti popsaným ve specifikaci výrobku pro příslušné označení původu nebo zeměpisné označení, a jsou prováděny v jakékoli fázi výrobního procesu, včetně ve fázi balení, či posléze. Každý odebraný vzorek musí být reprezentativní pro příslušná vína v držení hospodářského subjektu.

3.   Pro účely ověření shody se specifikací výrobku podle odst. 1 prvního pododstavce písm. c) kontrolní orgán zkontroluje:

a)

prostory hospodářských subjektů, což spočívá v ověření, zda jsou hospodářské subjekty skutečně s to dodržet podmínky stanovené ve specifikaci výrobku, a

b)

výrobky v jakékoli fázi výrobního procesu, včetně ve fázi balení, na základě plánu kontrol, který kontrolní orgán vypracuje předem a o němž jsou hospodářské subjekty informovány, a který zahrnuje všechny fáze výroby daného výrobku.

4.   Každoroční ověření zajistí, aby výrobek nemohl používat chráněné označení původu nebo zeměpisné označení, které se na něj vztahuje, pokud:

a)

výsledky zkoušek uvedených v odst. 1 prvním pododstavci písm. a) a b) a v odstavci 2 neprokáží, že dotyčný výrobek splňuje mezní hodnoty a má všechny příslušné vlastnosti daného označení původu nebo zeměpisného označení;

b)

nejsou splněny ostatní podmínky uvedené ve specifikaci výrobku v souladu s postupy stanovenými v odstavci 3.

5.   Výrobek, který nesplní podmínky stanovené v tomto článku, může být uváděn na trh, avšak bez příslušného označení původu nebo zeměpisného označení, jsou-li splněny ostatní požadavky právních předpisů.

6.   V případě chráněného přeshraničního označení původu nebo zeměpisného označení může ověření provést kontrolní orgán kteréhokoli členského státu, jehož se toto označení původu nebo zeměpisné označení týká.

7.   Je-li každoroční ověřování prováděno ve fázi balení výrobku na území členského státu, který není členským státem, v němž se uskutečnila výroba, použije se článek 84 nařízení Komise (ES) č. 555/2008 (11).

8.   Odstavce 1 až 7 se vztahují na vína s označením původu nebo zeměpisným označením, jejichž označení původu nebo zeměpisné označení splňuje požadavky stanovené v čl. 38 odst. 5 nařízení (ES) č. 479/2008.

Článek 26

Analytické a organoleptické zkoušky

Analytické a organoleptické zkoušky uvedené v čl. 25 odst. 1 prvním pododstavci písm. a) a b) se skládají z:

a)

rozboru dotyčného vína měřením těchto charakteristických vlastností:

i)

stanovených na základě fyzikálního a chemického rozboru:

celkového a skutečného obsahu alkoholu;

celkového obsahu cukru vyjádřeného s ohledem na fruktózu a glukózu (včetně sacharózy v případě perlivých a šumivých vín);

celkové kyselosti;

obsahu těkavých kyselin;

celkového obsahu oxidu siřičitého;

ii)

stanovených na základě dodatečného rozboru:

oxidu uhličitého (perlivá a šumivá vína, přetlak v barech při 20 °C);

jiných charakteristických vlastností stanovených v právních předpisech členských států nebo specifikacích výrobků s chráněným označením původu nebo zeměpisným označením;

b)

organoleptické zkoušky zahrnující vzhled, vůni a chuť.

Článek 27

Kontroly produktů pocházejících z třetích zemí

Pokud vína pocházející z třetích zemí využívají ochrany chráněného označení původu nebo zeměpisného označení, zašle dotyčná třetí země Komisi na její žádost informace o příslušných orgánech uvedených v čl. 48 odst. 2 nařízení (ES) č. 479/2008 a o aspektech, kterých se kontrola týká, a rovněž důkaz, že dotyčné víno splňuje podmínky příslušného označení původu nebo zeměpisného označení.

ODDÍL 7

Přeměna na zeměpisné označení

Článek 28

Žádost

1.   Orgán členského státu nebo třetí země nebo žadatel usazený v dotyčné třetí zemi mohou požádat o přeměnu chráněného označení původu na chráněné zeměpisné označení, pokud již není možné či nelze zaručit dodržení specifikace výrobku s chráněným označením původu.

Žádost o přeměnu předložená Komisi se vyhotoví podle vzoru uvedeného v příloze VI tohoto nařízení. Žádost o přeměnu je Komisi předložena v tištěné nebo elektronické podobě. Datem předložení žádosti o přeměnu Komisi je datum zapsání žádosti do evidence došlé pošty Komise.

2.   Pokud žádost o přeměnu na zeměpisné označení nesplňuje požadavky stanovené v článcích 34 a 35 nařízení (ES) č. 479/2008, Komise sdělí orgánům členského státu nebo třetí země nebo žadateli usazenému v dotyčné třetí zemi důvody zamítnutí a vyzve je, aby do dvou měsíců žádost stáhli nebo pozměnili nebo aby předložili připomínky.

3.   Pokud orgány členského státu nebo třetí země či žadatel usazený v dotyčné třetí zemi neodstraní překážky pro přeměnu na zeměpisné označení před uplynutím stanovené lhůty, Komise žádost zamítne.

4.   Rozhodnutí o zamítnutí žádosti o přeměnu Komise přijme na základě dokumentů a informací, které má k dispozici. Toto rozhodnutí o zamítnutí je oznámeno orgánům členského státu nebo třetí země či žadateli usazenému v dotyčné třetí zemi.

5.   Článek 40 a čl. 49 odst. 1 nařízení (ES) č. 479/2008 se nepoužijí.

KAPITOLA III

TRADIČNÍ VÝRAZY

ODDÍL 1

Žádost

Článek 29

Žadatelé

1.   Příslušné orgány členských států nebo třetích zemí nebo reprezentativní profesní organizace usazené v třetích zemích mohou Komisi předložit žádost o ochranu tradičních výrazů ve smyslu čl. 54 odst. 1 nařízení (ES) č. 479/2008.

2.   „Reprezentativní profesní organizací“ se rozumí každá organizace producentů nebo sdružení organizací producentů, které přijaly stejná pravidla a působí v dané vinařské oblasti označení původu nebo zeměpisného označení nebo v několika těchto oblastech, pokud jsou jejich členy nejméně dvě třetiny producentů v oblasti označení původu nebo zeměpisného označení, v níž působí, a pokud se nejméně dvěma třetinami podílejí na produkci uvedených oblastí. Reprezentativní profesní organizace může podat žádost o ochranu pouze pro vína, která vyrábí.

Článek 30

Žádost o ochranu

1.   Žádost o ochranu tradičního výrazu odpovídá vzoru stanovenému v příloze VII a je k ní připojena kopie pravidel upravujících používání dotyčného výrazu.

2.   V případě žádosti podané reprezentativní profesní organizací usazenou v třetí zemi je nutno předat rovněž podrobné informace o této reprezentativní profesní organizaci. Tyto informace, případně včetně příslušných podrobných údajů o členech reprezentativní profesní organizace, jsou uvedeny v příloze XI.

Článek 31

Jazyk

1.   Výraz, který se má chránit, je:

a)

v úředním jazyce (jazycích), regionálním jazyce (jazycích) členského státu nebo třetí země, z níž daný výraz pochází, nebo

b)

v jazyce používaném pro tento výraz v obchodě.

Výraz používaný v určitém jazyce se vztahuje na specifické výrobky uvedené v čl. 33 odst. 1 nařízení (ES) č. 479/2008.

2.   Výraz je zapsán podle původního pravopisu.

Článek 32

Pravidla pro tradiční výrazy třetích zemí

1.   Na výrazy používané tradičně v třetích zemích v souvislosti s vinařskými produkty se zeměpisným označením dotyčných třetích zemí se použije obdobně čl. 54 odst. 1 nařízení (ES) č. 479/2008.

2.   Vína pocházející z třetích zemí, jejichž etikety udávají tradiční označení jiná než tradiční výrazy uvedené v příloze XII, mohou používat tato tradiční označení v souladu s pravidly platnými v dotyčných třetích zemích, včetně pravidel pocházejících od reprezentativních profesních organizací.

ODDÍL 2

Postup přezkumu

Článek 33

Podávání žádostí

Komise vyznačí na dokumentech přiložených k žádosti den jejich přijetí a spisové číslo žádosti. Žádost je Komisi předložena v tištěné nebo elektronické podobě. Datem předložení žádosti Komisi je datum zapsání žádosti do evidence došlé pošty Komise. Toto datum a tradiční výraz jsou vhodnými prostředky zpřístupněny veřejnosti.

Žadatel obdrží potvrzení přijetí, v němž jsou uvedeny alespoň tyto údaje:

a)

číslo spisu;

b)

tradiční výraz;

c)

počet obdržených dokumentů a

d)

datum přijetí.

Článek 34

Přípustnost

Komise ověří, zda je tiskopis žádosti náležitě vyplněn a zda jsou připojeny požadované dokumenty, jak je stanoveno v článku 30.

Není-li tiskopis žádosti úplný nebo není-li dokumentace úplná či chybí, Komise o tom vědomí žadatele a vyzve jej, aby zjištěné nedostatky odstranil ve lhůtě dvou měsíců. Nejsou-li nedostatky odstraněny před uplynutím stanovené lhůty, Komise žádost zamítne jako nepřípustnou. Rozhodnutí o nepřípustnosti je oznámeno žadateli.

Článek 35

Podmínky platnosti

1.   Uznání tradičního výrazu je schváleno, pokud:

a)

tento odpovídá definici uvedené v čl. 54 odst. 1 písm. a) nebo b) nařízení (ES) č. 479/2008 a splňuje podmínky stanovené v článku 31 tohoto nařízení;

b)

výraz se skládá výhradně z:

i)

názvu používaného tradičně v obchodě na velké části území Společenství nebo dotyčné třetí země k odlišení zvláštních druhů výrobků z révy vinné uvedených v čl. 33 odst. 1 nařízení (ES) č. 479/2008, nebo

ii)

proslaveného názvu používaného tradičně v obchodě nejméně na území dotyčného členského státu nebo třetí země k odlišení zvláštních druhů výrobků z révy vinné uvedených v čl. 33 odst. 1 nařízení (ES) č. 479/2008;

c)

výraz:

i)

nesmí být zdruhovělý;

ii)

musí být vymezen a upraven v právních předpisech členského státu nebo;

iii)

se na něj musí vztahovat podmínky pro použití stanovené pravidly vztahujícími se na výrobce vína v dotyčné třetí zemi, včetně pravidel pocházejících od reprezentativních profesních organizací.

2.   Pro účely odst. 1 písm. b) se tradičním používáním rozumí:

a)

nejméně pět let v případě výrazů v jazyce (jazycích) uvedených v čl. 31 písm. a) tohoto nařízení,

b)

nejméně 15 let v případě výrazů v jazyce uvedeném v čl. 31 písm. b) tohoto nařízení.

3.   Pro účely odst. 1 písm. c) bodu i) se výrazem „zdruhovělý“ rozumí, že se název tradičního výrazu, i když se vztahuje ke zvláštní výrobní metodě nebo ke způsobu zrání, či k jakosti, barvě, místu nebo zvláštní události, která se k minulosti výrobku z révy vinné váže, stal ve Společenství běžným názvem dotyčného výrobku z révy vinné.

4.   Podmínka uvedená v odst. 1 písm. b) tohoto článku se nevztahuje na tradiční výrazy uvedené v čl. 54 odst. 1 písm. a) nařízení (ES) č. 479/2008.

Článek 36

Důvody zamítnutí

1   Pokud žádost týkající se tradičního výrazu neodpovídá definici stanovené v čl. 54 odst. 1 nařízení (ES) č. 479/2008 a nesplňuje požadavky stanovené v článcích 31 a 35, Komise sdělí žadateli důvody zamítnutí a stanoví lhůtu v délce dvou měsíců od vydání takového sdělení pro stažení nebo změnu žádosti nebo pro předložení připomínek.

Komise rozhodne o ochraně na základě informací, které má k dispozici.

2.   Pokud žadatel neodstraní překážky ve lhůtě uvedené v odstavci 1, Komise žádost zamítne. Rozhodnutí o zamítnutí dotyčného tradičního výrazu Komise přijme na základě dokumentů a informací, které má k dispozici. Rozhodnutí o zamítnutí je oznámeno žadateli.

ODDÍL 3

Řízení o námitce

Článek 37

Předložení prohlášení o námitce

1.   Do dvou měsíců ode dne zveřejnění podle prvního pododstavce článku 33 může kterýkoli členský stát nebo třetí země či fyzická nebo právnická osoba s oprávněným zájmem vznést námitku vůči navrhovanému uznání předložením prohlášení o námitce.

2.   Prohlášení o námitce se vyhotoví podle formuláře uvedeného v příloze VIII a je Komisi předloženo v tištěné nebo elektronické podobě. Datem předložení prohlášení o námitce Komisi je datum zapsání tohoto prohlášení do evidence došlé pošty Komise.

3.   Komise vyznačí na dokumentech přiložených k prohlášení o námitce datum přijetí a spisové číslo přidělené prohlášení o námitce.

Strana, která námitku vznesla, obdrží potvrzení přijetí, v němž jsou uvedeny alespoň tyto údaje:

a)

číslo spisu;

b)

počet obdržených stran a

c)

datum přijetí žádosti.

Článek 38

Přípustnost

1.   Za účelem zjištění, zda je námitka přípustná, Komise ověří, zda prohlášení o námitce zmiňuje uplatňované starší právo (práva) nebo důvod (důvody) pro námitku a zda je Komise obdržela ve lhůtě stanovené v čl. 37 odst. 1.

2.   Je-li námitka založena na existenci starší ochranné známky s určitou pověstí a proslulostí v souladu s čl. 41 odst. 2, je nutno k prohlášení o námitce připojit důkaz o podání žádosti s ohledem na starší ochrannou známku, o jejím zápisu nebo používání, například osvědčení o zápisu a důkaz o její pověsti a proslulosti.

3.   Řádně odůvodněné prohlášení o námitce obsahuje údaje o skutečnostech, důkazy a připomínky předložené k doložení námitky s připojením příslušných podpůrných dokladů.

Informace a důkazy, jež je nutno předložit k doložení používání starší ochranné známky, zahrnují údaje o místu, době trvání, rozsahu a povaze používání starší ochranné známky a o její pověsti a proslulosti.

4.   Pokud nebyly údaje o uplatňovaném starším právu (právech), důvodu (důvodech), skutečnostech, důkazy nebo připomínky či podpůrné doklady podle odstavců 1 až 3 předloženy současně s prohlášením o námitce, či pokud některé z nich chybí, Komise o tom uvědomí stranu, která vznáší námitku, a vyzve ji, aby zjištěné nedostatky odstranila ve lhůtě dvou měsíců. Nejsou-li nedostatky odstraněny před uplynutím stanovené lhůty, Komise žádost zamítne jako nepřípustnou. Rozhodnutí o nepřípustnosti je oznámeno straně, která námitku vznesla, a orgánům členského státu nebo třetí země či reprezentativní profesní organizaci usazené v dotyčné třetí zemi.

5.   Prohlášení o námitce, které je považováno za přípustné, je oznámeno orgánům členského státu nebo třetí země či reprezentativní profesní organizaci v dotyčné třetí zemi.

Článek 39

Přezkum námitky

1.   Pokud Komise nezamítla prohlášení o námitce podle čl. 38 odst. 4, informuje o námitce orgány členského státu nebo třetí země či reprezentativní profesní organizaci usazenou v dotyčné třetí zemi a vyzve je, aby ve lhůtě dvou měsíců ode dne vydání tohoto oznámení předložily připomínky. Připomínky obdržené v této dvouměsíční lhůtě jsou předány straně, která námitku vznesla.

V průběhu přezkumu námitky Komise strany požádá, aby ve lhůtě dvou měsíců ode dne vydání žádosti případně předložily připomínky k sdělením obdrženým od ostatních stran.

2.   Pokud orgány členského státu nebo třetí země či reprezentativní profesní organizace usazená v dotyčné třetí zemi nebo strana, která vznáší námitku, nepodá žádné připomínky nebo nedodrží stanovené lhůty, Komise rozhodne o námitce.

3.   Rozhodnutí o zamítnutí nebo uznání dotyčného tradičního výrazu Komise přijme na základě důkazů, které má k dispozici. Uváží, zda již nejsou splněny podmínky uvedené v čl. 40 odst. 1 nebo stanovené v čl. 41 odst. 3 nebo v článku 42. Rozhodnutí o zamítnutí je oznámeno straně, která námitku vznesla, a orgánům členského státu nebo třetí země či reprezentativní profesní organizaci usazené v dotyčné třetí zemi.

4.   V případě více prohlášení o námitkách nemusí být po předběžném přezkoumání jednoho či více takovýchto prohlášení o námitkách možné schválit žádost o uznání; pak Komise může ostatní řízení o námitce pozastavit. Komise informuje ostatní strany, které vznášejí námitky, o případných rozhodnutích vydaných v průběhu řízení, která se jich týkají.

Je-li žádost zamítnuta, řízení o námitce, která byla pozastavena, se považují za ukončená a dotyčné strany, které námitku vznesly, jsou náležitě informovány.

ODDÍL 4

Ochrana

Článek 40

Obecná ochrana

1.   Pokud žádost splňuje podmínky stanovené v čl. 54 odst. 1 nařízení (ES) č. 479/2008 a v článcích 31 a 35 a není zamítnuta podle článků 38 a 39, je tradiční výraz uveden v příloze XII tohoto nařízení.

2.   Tradiční výrazy uvedené v příloze XII jsou chráněny pouze v jazyce a pro druhy produktů z révy vinné, které byly uvedeny v žádosti, proti:

a)

jakémukoli zneužití, a to i tehdy, je-li chráněný výraz doprovázen výrazy jako „druh“, „typ“, „způsob“, „jak se vyrábí v“, „napodobenina“, „chuť“, „jako“ nebo podobnými výrazy;

b)

jakémukoli jinému nepravdivému nebo zavádějícímu údaji o povaze, jakosti nebo základních vlastnostech výrobku použitému na vnitřním nebo vnějším obalu, na reklamním materiálu nebo na dokladech týkajících se daného výrobku;

c)

všem ostatním praktikám, které mohou uvést spotřebitele v omyl zejména tím, že vyvolávají zdání, že se na víno vztahuje chráněný tradiční výraz.

Článek 41

Vztah k ochranným známkám

1.   Je-li tradiční výraz chráněn podle tohoto nařízení, zápis ochranné známky, která odpovídá jedné ze situací uvedených v článku 40, je zamítnut, pokud se žádost o zápis ochranné známky netýká vín způsobilých pro používání tohoto tradičního výrazu a je podána po dni podání žádosti o ochranu tradičního výrazu Komisi, a tradiční výraz je tudíž již chráněn.

Ochranné známky zapsané v rozporu s prvním pododstavcem jsou prohlášeny za neplatné v souladu s platnými postupy, jak je stanoveno ve směrnici Evropského parlamentu a Rady č. 2008/95/ES (12) nebo ve směrnici Rady (ES) č. 40/94 (13).

2.   Ochranná známka, která odpovídá jedné ze situací uvedených v článku 40 tohoto nařízení a o niž bylo zažádáno nebo jež je zapsána nebo zavedena používáním, umožňují-li to příslušné právní předpisy, na území Společenství přede dnem 4. května 2002 nebo před předložením žádosti o ochranu tradičního výrazu Komisi, může být i nadále používána a obnovena bez ohledu na ochranu tradičního výrazu.

V takovém případě se používání tradičního výrazu povolí společně s příslušnou ochrannou známkou.

3.   Název nesmí být chráněn jako tradiční výraz, pokud by vzhledem k pověsti ochranné známky a její proslulosti mohla ochrana uvést spotřebitele v omyl ohledně skutečné identity, povahy, vlastností nebo jakosti vína.

Článek 42

Homonyma

1.   Výraz, pro nějž byla podána žádost a který je zcela nebo částečně homonymní s tradičným výrazem, který je jichž chráněn podle této kapitoly, je chráněn s náležitým přihlédnutím k místnímu a tradičnímu používání a k riziku záměny.

Homonymní výraz, který uvádí spotřebitele v omyl, pokud jde o povahu, jakost nebo skutečný původ výrobků, nesmí být zapsán, a to ani v případě, že je správný.

Podmínkou pro použití chráněného homonymního názvu je, aby v praxi existovalo jasné rozlišení mezi následně chráněným homonymem a tradičním výrazem již uvedeným v příloze XII, s ohledem na potřebu rovného zacházení s dotyčnými výrobci a neuvádění spotřebitele v omyl.

2.   Odstavec 1 se použije obdobně na tradiční výrazy chráněné přede dnem 1. srpna 2009, které jsou částečně homonymní s chráněným označením původu nebo zeměpisným označením nebo názvem moštové odrůdy či jejím synonymem uvedeným v příloze XV.

Článek 43

Vymáhání ochrany

Pro účely použití článku 55 nařízení (ES) č. 479/2008 přijmou příslušné vnitrostátní orgány v případě neoprávněného používání chráněných tradičných výrazů z vlastního podnětu nebo na žádost některé strany veškerá opatření, aby zastavily uvádění dotyčných výrobků na trh, případně včetně jejich vývozu.

ODDÍL 5

Postup pro zrušení

Článek 44

Důvody zrušení

Důvodem pro zrušení tradičního výrazu je to, že tento již neodpovídá definici uvedené v čl. 54 odst. 1 nařízení (ES) č. 479/2008 nebo nesplňuje požadavky stanovené v článcích 31 a 35, čl. 40 odst. 2, čl. 41 odst. 3 nebo článku 42.

Článek 45

Předložení žádosti o zrušení

1.   Řádně odůvodněnou žádost o zrušení může Komisi předložit členský stát, třetí země nebo fyzická či právnická osoba s oprávněným zájmem podle formuláře stanoveného v příloze IX. Žádost o zrušení je Komisi předložena v tištěné nebo elektronické podobě. Datem předložení žádosti o zrušení Komisi je datum zapsání žádosti do evidence došlé pošty Komise. Toto datum je vhodnými prostředky zpřístupněno veřejnosti.

2.   Komise vyznačí na dokumentech přiložených k žádosti o zrušení datum přijetí a spisové číslo přidělené žádosti o zrušení.

Autor žádosti o zrušení obdrží potvrzení přijetí, v němž jsou uvedeny alespoň tyto údaje:

a)

číslo spisu;

b)

počet obdržených stran a

c)

datum přijetí žádosti.

3.   Odstavce 1 a 2 se nepoužijí, podá-li podnět ke zrušení Komise.

Článek 46

Přípustnost

1.   Za účelem zjištění, zda je žádost o zrušení přípustná, Komise ověří, zda žádost:

a)

zmiňuje oprávněný zájem autora žádosti o zrušení;

b)

důvody (důvody) pro zrušení a

c)

odkazuje na prohlášení členského státu nebo třetí země, v nichž má autor žádosti bydliště nebo sídlo, které objasňuje oprávněný zájem autora žádosti, jeho důvody a oprávněnost.

2.   Žádost o zrušení obsahuje údaje o skutečnostech, důkazy a připomínky předložené k doložení žádosti o zrušení s připojením příslušných podpůrných dokladů.

3.   Nejsou-li podrobné informace o důvodech, skutečnostech, důkazy a připomínky a rovněž podpůrné doklady podle odstavce 1 a 2 předloženy současně s žádostí o zrušení, Komise o tom uvědomí autora žádosti o zrušení a vyzve jej, aby zjištěné nedostatky odstranil ve lhůtě dvou měsíců. Nejsou-li nedostatky odstraněny před uplynutím stanovené lhůty, Komise žádost zamítne jako nepřípustnou. Rozhodnutí o nepřípustnosti je oznámeno autorovi žádosti o zrušení a orgánům členského státu nebo třetí země či autorovi žádosti o zrušení usazenému v dotyčné třetí zemi.

4.   Žádost o zrušení, která se považuje za přípustnou, včetně postupu pro zrušení z podnětu Komise, je oznámena orgánům členského státu nebo třetí země či autorovi žádosti o zrušení usazenému v třetí zemi, jehož tradičního výrazu se zrušení týká.

Článek 47

Přezkum žádosti o zrušení

1.   Pokud Komise nezamítne žádost o zrušení podle čl. 46 odst. 3, informuje o žádosti o zrušení orgány členského státu nebo třetí země či žadatele usazeného v dotyčné třetí zemi a vyzve je, aby ve lhůtě dvou měsíců ode dne vydání tohoto oznámení předložili připomínky. Připomínky obdržené v této dvouměsíční lhůtě jsou předány autorovi žádosti o zrušení.

V průběhu přezkumu žádosti o zrušení Komise strany požádá, aby ve lhůtě dvou měsíců ode dne vydání žádosti popřípadě předložily připomínky ke sdělením obdrženým od ostatních stran.

2.   Pokud orgány členských států nebo třetích zemí či žadatel usazený v dotyčné třetí zemi nebo autor žádosti o zrušení nepředloží připomínky nebo nedodrží stanovené lhůty, Komise rozhodne o zrušení.

3.   Rozhodnutí o zrušení tradičního výrazu Komise přijme na základě důkazů, které má k dispozici. Uváží, zda již nejsou splněny podmínky stanovené v článku 44.

Rozhodnutí o zrušení je oznámeno autorovi žádosti o zrušení a dotyčným orgánům členského státu nebo třetí země.

4.   V případě více žádosti o zrušení nemusí být po předběžném přezkoumání jedné či více takovýchto žádostí o zrušení možné schválit další ochranu tradičního výrazu, pak Komise může ostatní řízení o zrušení pozastavit. V tomto případě Komise informuje ostatní autory žádostí o zrušení o případných rozhodnutích vydaných v průběhu řízení, která se jich týkají.

Je-li tradiční výraz zrušen, řízení o zrušení, která byla pozastavena, se považují za ukončená a autoři dotyčných žádostí o zrušení jsou náležitě informováni.

5.   Jakmile zrušení nabude účinku, Komise odstraní dotyčný výraz ze seznamu uvedeného v příloze XII.

ODDÍL 6

Stávající chráněné tradiční výrazy

Článek 48

Stávající chráněné tradiční výrazy

Tradiční výrazy, které jsou chráněny podle článků 24, 28 a 29 nařízení (ES) č. 753/2002, jsou automaticky chráněny podle tohoto nařízení, pokud:

a)

bylo Komisi do 1. května 2009 předloženo shrnutí definice nebo podmínek pro použití;

b)

členské státy nebo třetí země nepřestaly chránit některé tradiční výrazy.

KAPITOLA IV

OZNAČOVÁNÍ A OBCHODNÍ ÚPRAVA

Článek 49

Společné pravidlo pro všechny údaje označení

Není-li stanoveno v tomto nařízení jinak, označování výrobků uvedených v bodech 1 až 11, 13, 15 a 16 přílohy IV nařízení (ES) č. 479/2008 (dále jen „výrobky“) nesmí být doplněno jinými údaji, než jsou údaje uvedené v článku 58 a údaje v čl. 59 odst. 1 a čl. 60 odst. 1 uvedeného nařízení, pokud nesplňují požadavky čl. 2 odst. 1 písm. a) směrnice 2000/13/ES.

ODDÍL 1

Povinné údaje

Článek 50

Uvádění povinných údajů

1.   Povinné údaje podle článku 58 nařízení (ES) č. 479/2008 a údaje podle článku 59 uvedeného nařízení se musí nacházet ve stejném zorném poli na nádobě tak, aby byly čitelné současně, aniž by bylo nutné otáčet nádobou.

Povinné údaje o číslu šarže a údaje uvedené v článku 51 a čl. 56 odst. 4 tohoto nařízení se však mohou nacházet mimo zorné pole, v němž jsou uvedeny ostatní povinné údaje.

2.   Povinné údaje uvedené v odstavci 1 a povinné údaje platné podle právních nástrojů uvedených v článku 58 nařízení (ES) č. 479/2008 jsou napsány nesmazatelným písmem a jsou snadno odlišitelné od textů či vyobrazení, které je obklopují.

Článek 51

Používání určitých horizontálních předpisů

1.   Pokud jeden z výrobků uvedených v příloze IV nařízení (ES) č. 479/2008 obsahuje jednu nebo více složek uvedených v příloze IIIa směrnice 2000/13/ES, musí být tato složka uvedena na etiketě a musí jí předcházet výraz „obsahuje“. V případě siřičitanů lze použít následující údaje: „siřičitany“ nebo „oxid siřičitý“.

2.   Povinnost označení uvedená v odstavci 1 může být spojena s používáním piktogramu uvedeného v příloze X tohoto nařízení.

Článek 52

Uvádění na trh a vývoz

1.   Výrobky, jejichž označení nebo obchodní úprava neodpovídá příslušným podmínkám stanoveným v tomto nařízení, nelze uvádět na trh ve Společenství nebo vyvážet.

2.   Odchylně od kapitol V a VI nařízení (ES) č. 479/2008 mohou členské státy v případě, že dotyčné výrobky mají být vyváženy, povolit, aby se údaje, které jsou v rozporu s pravidly pro označování, jak jsou stanovena v právních předpisech Společenství, nacházely na etiketě vín určených pro vývoz, pokud je vyžadují právní předpisy dotčené třetí země. Tyto údaje mohou být uvedeny v jiných jazycích, než jsou úřední jazyky Společenství.

Článek 53

Zákaz kapslí nebo fólií na bázi olova

Uzávěry pro výrobky uvedené v článku 49 nesmí být obaleny kapslemi nebo fóliemi vyráběnými na bázi olova.

Článek 54

Skutečný obsah alkoholu

1.   Skutečný obsah alkoholu v procentech objemových uvedený v čl. 59 odst. 1 písm. c) nařízení (ES) č. 479/2008 se uvádí v celých jednotkách nebo jednotkách zaokrouhlených na pět desetin.

Za číselným údajem skutečného obsahu alkoholu se uvádí symbol „% obj.“ a tomuto symbolu mohou předcházet slova „skutečný obsah alkoholu“, „skutečný alkohol“ nebo „alk.“.

Aniž jsou dotčeny přípustné odchylky stanovené pro použitou referenční metodu rozboru, nesmí být udaný obsah alkoholu vyšší nebo nižší o více než 0,5 % objemového oproti obsahu alkoholu stanovenému rozborem. U výrobků s chráněným označením původu nebo zeměpisným označením skladovaných v láhvích déle než tři roky, u šumivých vín, jakostních šumivých vín, šumivých vín dosycených oxidem uhličitým, perlivých vín, perlivých vín dosycených oxidem uhličitým, likérových vín a vín z přezrálých hroznů však nesmí být (aniž jsou dotčeny přípustné odchylky stanovené pro použitou referenční metodu rozboru) udaný obsah alkoholu vyšší nebo nižší o více než 0,8 % objemového oproti obsahu alkoholu stanovenému rozborem.

2.   Skutečný obsah alkoholu se na etiketě uvádí číslicemi, které jsou v případě jmenovitého objemu většího než 100 cl vysoké nejméně 5 mm, v případě jmenovitého objemu většího než 20 cl do 100 cl vysoké nejméně 3 mm a v případě jmenovitého objemu 20 cl a méně vysoké nejméně 2 mm.

Článek 55

Údaj o provenienci

1.   Údaj o provenienci uvedený v čl. 59 odst. 1 písm. d) nařízení (ES) č. 479/2008 se uvede takto:

a)

u vín uvedených v bodech 1, 2, 3, 7 až 9, 15 a 16 přílohy IV nařízení (ES) č. 479/2008 bez chráněného označení původu nebo zeměpisného označení, jeden z těchto údajů:

i)

slova „víno z (…)“, „vyrobeno v (…)“, nebo „výrobek z (…)“, nebo rovnocenný výraz s doplněním názvu členského státu nebo třetí země, na jejichž území byly hrozny sklizeny a zpracovány na víno.

V případě přeshraničního vína vyrobeného z určitých moštových odrůd podle čl. 60 odst. 2 písm. c) nařízení (ES) č. 479/2008 je možno uvést pouze název jednoho či více členských států nebo třetích zemí;

ii)

slova „víno z Evropského společenství“, nebo rovnocenný výraz, nebo „směs vín z různých zemí Evropského společenství“ v případě vína vzniklého smícháním vín pocházejících z několika členských států, nebo

slova „směs vín z různých zemí mimo Evropské společenství“ nebo „směs vín z (…)“ s doplněním názvů dotyčných třetích zemí v případě vín vyrobených ze směsi vín pocházejících z více třetích zemí;

iii)

slova „víno z Evropského společenství“, nebo rovnocenný výraz, nebo „víno vyrobené v (…) z hroznů sklizených v (…)“ s doplněním názvů dotyčných členských států v případě vín vyrobených v jednom členském státě z hroznů sklizených v jiném členském státě, nebo

slova „víno vyrobené v (…) z hroznů sklizených v (…)“ s doplněním názvů dotyčných třetích zemí v případě vín vyrobených ve třetí zemi z hroznů sklizených v jiné třetí zemi;

b)

u vín uvedených v bodech 4, 5 a 6 přílohy IV nařízení (ES) č. 479/2008 bez chráněného označení původu nebo zeměpisného označení jeden z těchto údajů:

i)

slova „víno z (…)“, „vyrobeno v (…)“, „výrobek z (…)“ nebo „sekt z (…)“, nebo rovnocenný výraz s doplněním názvu členského státu nebo třetí země, na jejichž území byly hrozny sklizeny a zpracovány na víno;

ii)

slova „vyrobeno v (…)“, nebo rovnocenný výraz s doplněním názvu členského státu, v němž došlo k druhotnému kvašení;

c)

u vín s chráněným označením původu nebo zeměpisným označením slova „víno z (…)“, „vyrobeno v (…)“ nebo „výrobek z (…)“, nebo rovnocenný výraz, s doplněním názvu členského státu nebo třetí země, na jejichž území byly hrozny sklizeny a zpracovány na víno.

V případě přeshraničního chráněného označení původu nebo zeměpisného označení je uveden pouze název jednoho či více členských států nebo třetích zemí.

Tímto odstavcem nejsou dotčeny články 56 a 67.

2.   Údaj o provenienci uvedený v čl. 59 odst. 1 písm. d) nařízení (ES) č. 479/2008 na etiketách hroznového moštu, hroznového moštu v procesu kvašení, zahuštěného hroznového moštu nebo mladého vína v procesu kvašení musí být uveden takto:

a)

mošt z (…)“ nebo „mošt vyrobený v (….)“, nebo rovnocenný výraz, s doplněním názvu členského státu, jednotlivé země tvořící součást členského státu, v němž byl výrobek vyroben;

b)

směs z produktů různých zemí Evropského společenství“ v případě produktů vyrobených scelováním produktů pocházejících ze dvou nebo více členských států;

c)

mošt vyrobený v (…) z hroznů sklizených v (…)“ v případě hroznového moštu, který nebyl vyroben v členském státě, v němž byly použité hrozny sklizeny.

3.   V případě Spojeného království může být název členského státu nahrazen názvem jednotlivé země, která je součástí Spojeného království.

Článek 56

Údaj o stáčírně, výrobci, dovozci a prodejci

1.   Pro účely použití čl. 59 odst. 1 písm. e) a f) nařízení (ES) č. 479/2008 a tohoto článku se:

a)

stáčírnou“ rozumí fyzická nebo právnická osoba nebo seskupení těchto osob, které se na vlastní účet zabývají plněním nebo nechávají plnění provádět;

b)

plněním“ rozumí umisťování produktů do nádob o objemu nejvýše 60 litrů za účelem následného prodeje;

c)

výrobcem“ rozumí fyzická nebo právnická osoba nebo seskupení těchto osob, které na vlastní účet provádí zpracování hroznů, hroznového moštu a vína na šumivá vína, šumivá vína dosycená oxidem uhličitým, jakostní šumivá vína nebo jakostní aromatická vína nebo nechávají zpracování provádět;

d)

dovozcem“ rozumí fyzická nebo právnická osoba nebo seskupení těchto osob usazené ve Společenství, které přebírají odpovědnost za propuštění zboží, jež není zbožím Společenství, do volného oběhu ve smyslu čl. 4 odst. 8 nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 (14);

e)

prodejcem“ rozumí fyzická nebo právnická osoba nebo seskupení těchto osob, na něž se nevztahuje definice výrobce, které nakupují a posléze propouští do oběhu šumivá vína, šumivá vína dosycená oxidem uhličitým, jakostní šumivá vína nebo jakostní aromatická šumivá vína;

f)

adresou“ rozumí údaj o obci a členském státu, v němž se nachází ústředí stáčírny, výrobce, prodejce nebo dovozce.

2.   Název a adresa stáčírny se doplní

a)

slovy „stáčírna“ nebo „plněno v (…)“, nebo

b)

výrazy, podmínky pro jejichž použití stanoví členské státy, v nichž došlo k plnění vín s chráněným označením původu nebo zeměpisným označením:

i)

ve vinohradnickém podniku, nebo

ii)

v prostorách skupiny producentů, nebo

iii)

v podniku nacházejícím se ve vymezené zeměpisné oblasti nebo v bezprostřední blízkosti dotyčné vymezené zeměpisné oblasti.

Při plnění za úhradu musí být označení stáčírny doplněno slovy „plněno pro (…)“, nebo je-li uvedeno jméno a adresa osoby, která provedla plnění na účet třetí strany, slovy „plněno pro (…) v (…)“.

Pokud k plnění dochází na jiném místě než ve stáčírně, jsou údaje uvedené v tomto odstavci doplněny odkazem na přesné místo, kde k plnění došlo, a pokud je plnění prováděno v jiném členském státě, názvem tohoto členského státu.

Při používání jiných nádob než láhví nahrazují slova „balírna“ a „baleno v (…)“ slova „stáčírna“ a „plněno v (…)“ vyjma případu, kdy používaný jazyk takovýto rozdíl neuvádí.

3.   Název a adresa výrobce nebo prodejce se doplní slovy „výrobce“ nebo „vyrobeno v“ a „prodejce“ nebo „prodáváno“, nebo rovnocenným výrazem. Členské státy stanoví údaj o výrobci jako povinný.

4.   Před názvem a adresou dovozce se uvedou slova „dovozce“ nebo „dovezeno (…)“.

5.   Údaje uvedené v odstavcích 2, 3 a 4 je možno seskupit, pokud se týkají stejné fyzické nebo právnické osoby.

Jeden z těchto údajů lze nahradit kódem stanoveným členským státem, v němž má stáčírna, výrobce, dovozce nebo prodejce své ústředí. Kód se doplní odkazem na dotyčný členský stát. Na etiketě dotyčného výrobku je uveden rovněž název a adresa právnické nebo fyzické osoby podílející se na obchodní distribuci jiné než stáčírna, výrobce, dovozce nebo prodejce uvedený pomocí kódu.

6.   Pokud se název nebo adresa stáčírny, výrobce, dovozce nebo prodejce skládá z chráněných označení původu nebo zeměpisných označení či je obsahuje, jsou na etiketě uvedeny:

a)

písmem, které dosahuje nejvýše poloviční velikosti nápisu použitého pro chráněné označení původu nebo zeměpisné označení nebo pro označení druhu dotyčného výrobku z révy vinné, nebo

b)

pomocí kódu uvedeného v odst. 5 druhém pododstavci.

Členské státy rozhodnou, která možnost se vztahuje na výrobky vyráběné na jejich území.

Článek 57

Údaj o vinohradnickém podniku

1.   Výrazy odkazující na vinohradnický podnik uvedené v příloze XIII jiné než údaj o názvu stáčírny, výrobce nebo prodejce jsou vyhrazeny pro vína s chráněným označením původu nebo zeměpisným označením, pokud:

a)

víno je vyrobeno výhradně z hroznů sklizených na vinicích tohoto vinohradnického podniku;

b)

v tomto podniku se zcela uskutečnila vinifikace;

c)

členské státy regulují používání příslušných výrazů uvedených v příloze XIII. Třetí země stanovují pravidla pro použití platná pro jejich příslušné výrazy uvedené v příloze XIII, včetně pravidel pocházejících od reprezentativních profesních organizací.

2.   Název vinohradnického podniku mohou používat jiné hospodářské subjekty podílející se na uvádění daného výrobku na trh pouze v případě, že s tím dotyčný podnik souhlasí.

Článek 58

Údaj o obsahu cukru

1.   Na etiketě výrobků uvedených v čl. 59 odst. 1 písm. g) nařízení (ES) č. 479/2008 jsou uvedeny výrazy stanovené v části A přílohy XIV tohoto nařízení udávající obsah cukru.

2.   Pokud obsah cukru ve výrobcích vyjádřený s ohledem na fruktózu a glukózu (včetně případné sacharózy) odůvodňuje použití dvou výrazů uvedených v části A přílohy XIV, vybere se pouze jeden z těchto výrazů.

3.   Aniž jsou dotčeny podmínky pro použití popsané v části A přílohy XIV, nesmí se obsah cukru lišit o více než 3 gramy na litr od údaje uvedeného na etiketě výrobku.

Článek 59

Výjimky

V souladu s čl. 59 odst. 3 písm. b) nařízení (ES) č. 479/2008 je možno výraz „chráněné označení původu“ vynechat v případě vín s tímto chráněným označením původu za předpokladu, že je tato možnost upravena v právních předpisech dotyčného členského státu nebo v pravidlech platných v dotyčné třetí zemi, včetně pravidel pocházejících od reprezentativních profesních organizací:

a)

Kypr:

Κουμανδαρία (Commandaria);

b)

Řecko:

Σάμος (Samos);

c)

Španělsko:

Cava,

Jerez, Xérès or Sherry,

Manzanilla;

d)

Francie:

Champagne;

e)

Itálie:

Asti,

Marsala,

Franciacorta;

f)

Portugalsko:

Madeira nebo Madère,

Port nebo Porto.

Článek 60

Zvláštní pravidla pro šumivé víno dosycené oxidem uhličitým, perlivé víno dosycené oxidem uhličitým jakostní (šumivé) víno

1.   Výrazy „šumivé víno dosycené oxidem uhličitým“ a „perlivé víno dosycené oxidem uhličitým“ uvedené v příloze IV nařízení (ES) č. 479/2008 se doplní slovy „získáno dosycením oxidem uhličitým“ uvedenými písmem stejného typu a velikosti, pokud použitý jazyk sám neudává, že došlo k dosycení oxidem uhličitým.

Slova „získáno dosycením oxidem uhličitým“ se uvedou i v případě, že platí čl. 59 odst. 2 nařízení (ES) č. 479/2008.

2.   U jakostních šumivých vín je možno vynechat odkaz na druh výrobku z révy vinné u vín, jejichž etikety obsahují výraz „Sekt“.

ODDÍL 2

Nepovinné údaje

Článek 61

Ročník sklizně

1.   Ročník sklizně uvedený v čl. 60 odst. 1 písm. a) nařízení (ES) č. 479/2008 se může nacházet na etiketách výrobků uvedených v článku 49, bylo-li nejméně 85 % hroznů použitých k výrobě výrobků sklizeno v dotyčném roce. To nezahrnuje:

a)

jakékoli množství produktů použitých k slazení, „expedičního likéru“ nebo „tirážního likéru“, nebo

b)

jakékoli množství výrobku uvedeného v příloze IV bodu 3 písm. e) a f) nařízení Rady (ES) č. 479/2008;

2.   U výrobků tradičně získávaných z hroznů sklizených v lednu nebo únoru je ročníkem sklizně uvedeným na etiketě vín předchozí kalendářní rok.

3.   Výrobky bez ochranného označení původu nebo zeměpisného označení splňují rovněž požadavky stanovené v odstavcích 1 a 2 tohoto článku a v článku 63.

Článek 62

Název moštové odrůdy

1.   Názvy moštových odrůd nebo jejich synonyma podle čl. 60 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 479/2008, které se používají k výrobě výrobků uvedených v článku 49 tohoto nařízení, mohou být uvedeny na etiketách dotyčných výrobků za podmínek stanovených v písmenech a) a b) tohoto článku.

a)

U vín vyrobených v Evropském společenství jsou názvy moštových odrůd nebo jejich synonymy názvy uvedené v zatřídění moštových odrůd podle čl. 24 odst. 1 nařízení (ES) č. 479/2008.

Pro členské státy vyňaté z povinnosti zatřídění podle čl. 24 odst. 2 nařízení (ES) č. 479/2008 jsou názvy moštových odrůd nebo synonyma uvedena v „mezinárodním seznamu odrůd révy a jejich synonym“ spravovaném Mezinárodní organizací pro révu a víno (OIV).

b)

U vín pocházejících ze třetích zemí vyhovují podmínky pro použití názvů moštových odrůd nebo jejich synonym pravidlům vztahujícím se na výrobce vína v dotyčné třetí zemi, včetně pravidel pocházejících od reprezentativních profesních organizací, a názvy moštových odrůd nebo jejich synonyma jsou uvedeny nejméně na jednom z těchto seznamů:

i)

Mezinárodní organizace pro révu a víno (OIV);

ii)

Mezinárodní unie pro ochranu nových odrůd rostlin (UPOV);

iii)

Mezinárodní výbor pro genetické zdroje rostlin (MVGZR).

c)

U výrobků s chráněným označením původu nebo zeměpisným označením či se zeměpisným označením třetí země mohou být názvy moštových odrůd nebo jejich synonyma uvedeny:

i)

je-li uvedena pouze jedna moštová odrůda nebo její synonymum, bylo z této odrůdy vyrobeno nejméně 85 % výrobků, to nezahrnuje:

jakékoli množství produktů použitých k slazení, „expedičního likéru“ nebo „tirážního likéru“, nebo

jakékoli množství výrobku uvedeného v příloze IV bodu 3 písm. e) a f) nařízení Rady (ES) č. 479/2008;

ii)

jsou-li uvedeny dvě či více moštových odrůd nebo jejich synonyma, bylo z těchto odrůd vyrobeno 100 % dotyčných výrobků, to nezahrnuje:

jakékoli množství produktů použitých k slazení, „expedičního likéru“ nebo „tirážního likéru“, nebo

jakékoli množství výrobku uvedeného v příloze IV bodu 3 písm. e) a f) nařízení Rady (ES) č. 479/2008.

V případě uvedeném v bodě ii) musí být moštové odrůdy zapsány písmem stejné velikosti, a to v sestupném pořadí podle použitého množství.

d)

U výrobků bez chráněného označení původu nebo zeměpisného označení mohou být názvy moštových odrůd nebo jejich synonyma uvedena, jsou-li splněny požadavky stanovené v odst. 1 písm. a) nebo b) a c) a v článku 63.

2.   V případě šumivých vín a jakostních šumivých vín mohou být názvy moštových odrůd použité pro doplnění popisu výrobku, a to „Pinot blanc“, „Pinot noir“, „Pinot meunier“ nebo „Pinot gris“, a odpovídající názvy v ostatních jazycích Společenství nahrazeny synonymem „Pinot“.

3.   Odchylně od čl. 42 odst. 3 nařízení (ES) č. 479/2008 mohou být názvy moštových odrůd a jejich synonyma uvedené v části A přílohy XV tohoto nařízení, které se skládají z chráněného označení původu nebo zeměpisného označení nebo je obsahují, uvedeny na etiketě výrobku s chráněným označením původu nebo zeměpisným označením či se zeměpisným označením třetí země pouze tehdy, pokud byly schváleny podle předpisů Společenství platných ke dni 11. května 2002 nebo ke dni přistoupení členského státu, přičemž platí pozdější z uvedených termínů.

4.   Názvy moštových odrůd a jejich synonyma uvedené v části B přílohy XV tohoto nařízení, které obsahují částečně chráněné označení původu nebo zeměpisné označení a odkazují přímo na zeměpisný prvek dotyčného chráněného označení původu nebo zeměpisného označení, mohou být uvedeny pouze na etiketě výrobku s chráněným označením původu nebo zeměpisným označením či se zeměpisným označením třetí země.

Článek 63

Zvláštní pravidla pro moštové odrůdy a ročníky sklizně pro vína bez chráněného označení původu nebo zeměpisného označení

1.   Členské státy určí příslušný orgán nebo orgány odpovědné za zajištění certifikace podle čl. 60 odst. 2 písm. a) nařízení (ES) č. 479/2008 v souladu s kritérii stanovenými v článku 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004 (15).

2.   Certifikaci vína v jakékoli fázi výroby, včetně během úpravy vína zajišťuje:

a)

příslušný orgán nebo orgány uvedené v odstavci 1; nebo

b)

jeden či více kontrolních subjektů ve smyslu čl. 2 druhého pododstavce bodu 5 nařízení (ES) č. 882/2004, které působí jako subjekty pro certifikaci výrobků v souladu s kritérii stanovenými v článku 5 uvedeného nařízení.

Orgán nebo orgány uvedené v odstavci 1 poskytnou přiměřené záruky objektivity a nestrannosti a mají k dispozici kvalifikované zaměstnance a zdroje potřebné pro plnění jejich úkolů.

Subjekty pro certifikaci uvedené v prvním pododstavci písm. b) musí splňovat požadavky stanovené evropskou normou EN 45011 nebo pokynem ISO/IEC 65 (všeobecné požadavky na orgány provozující systémy certifikace výrobků) a od 1. května 2010 musí být podle nich akreditovány.

Náklady na certifikaci nese příslušný hospodářský subjekt.

3.   Certifikační postup uvedený v čl. 60 odst. 2 písm. a) nařízení (ES) č. 479/2008 zajistí správní důkazy k doložení pravdivosti údaje o moštové odrůdě (odrůdách) nebo ročníku sklizně uvedených na etiketě dotyčných vín.

Producentské členské státy mohou mimoto rozhodnout o:

a)

provedení organoleptické zkoušky u anonymních vzorků vína týkající se vůně a chuti k ověření, zda je základní vlastnost vína dána použitou moštovou odrůdou (odrůdami);

b)

analytické zkoušce v případě vína vyrobeného z jedné moštové odrůdy.

Certifikační postup provádí příslušný orgán (orgány) nebo kontrolní subjekt (subjekty) uvedené v odstavcích 1 a 2 v členském státě, v němž se uskutečnila výroba.

Certifikace se provádí pomocí:

a)

namátkových kontrol na základě analýzy rizik;

b)

odběru vzorků, nebo

c)

systematických kontrol.

Namátkové kontroly jsou založeny na plánu kontrol, který předem vypracuje příslušný orgán (orgány) a který zahrnuje jednotlivé fáze výroby daného produktu. O plánu kontrol jsou uvědoměny hospodářské subjekty. Členské státy vyberou náhodně minimální počet hospodářských subjektů podléhajících této kontrole.

V případě odběru vzorku zajistí členské státy jejich počtem, druhem a četností, že jsou reprezentativní pro celé jejich území a že odpovídají objemu vinařských produktů uváděných na trh nebo držených za účelem uvedení na trh.

Namátkové kontroly mohou být spojeny s odběrem vzorků.

4.   Co se týká čl. 60 odst. 2 písm. a) nařízení (ES) č. 479/2008, producentské členské státy zajistí, aby výrobci dotyčných vín byli schváleni členským státem, v němž se uskutečňuje výroba.

5.   Co se týká kontroly, včetně sledovatelnosti, producentské členské státy zajistí, že platí hlava V nařízení (ES) č. 555/2008 a nařízení (ES) č. 606/2009.

6.   V případě přeshraničního vína uvedeného v čl. 60 odst. 2 písm. c) nařízení (ES) č. 479/2008 může certifikaci provést kterýkoli z orgánů dotčených členských států.

7.   U vín vyrobených v souladu s čl. 60 odst. 2 nařízení (ES) č. 479/2008 mohou členské státy rozhodnout o použití výrazu „odrůdové víno“ doplněného názvem:

a)

dotyčného členského státu (států);

b)

moštové odrůdy (odrůd).

Pokud jde o vína bez chráněného označení původu, chráněného zeměpisného označení nebo zeměpisného označení vyrobená ve třetích zemích, jejichž etikety udávají název jedné nebo několika moštových odrůd nebo ročník sklizně, mohou třetí země rozhodnout o použití výrazu „odrůdové víno“ doplněného názvem (názvy) dotyčné třetí země (dotyčných třetích zemí).

V případě údaje o názvu členského státu (států) nebo třetí země (zemí) se nepoužije článek 55 tohoto nařízení.

8.   Odstavce 1 až 6 se vztahují na výrobky vyrobené z hroznů sklizených od roku 2009 včetně.

Článek 64

Údaj o obsahu cukru

1.   Není-li stanoveno v článku 58 tohoto rozhodnutí jinak, může být na etiketě výrobků uvedených v čl. 60 odst. 1 písm. c) nařízení (ES) č. 479/2008 uveden obsah cukru vyjádřený jako fruktóza a glukóza, jak je stanoveno v části B přílohy XIV tohoto rozhodnutí.

2.   Pokud obsah cukru ve výrobcích odůvodňuje použití dvou výrazů uvedených v části B přílohy XIV tohoto nařízení, vybere se pouze jeden z těchto výrazů.

3.   Aniž jsou dotčeny podmínky pro použití popsané v části B přílohy XIV tohoto nařízení, nesmí se obsah cukru lišit o více než 1 gram na litr od údaje uvedeného na etiketě výrobku.

4.   Odstavec 1 se nevztahuje na výrobky uvedené v bodech 3, 8 a 9 přílohy IV nařízení (ES) č. 479/2008, pokud členské státy nebo třetí země regulují podmínky pro použití údaje o obsahu cukru.

Článek 65

Údaj o symbolech Společenství

1.   Symboly Společenství uvedené v čl. 60 odst. 1 písm. e) nařízení (ES) č. 479/2008 mohou být uvedeny na etiketách vín, jak je stanoveno v příloze V nařízení Komise (ES) č. 1898/2006 (16). Bez ohledu na článek 59 mohou být údaje „CHRÁNĚNÉ OZNAČENÍ PŮVODU“ a „CHRÁNĚNÉ ZEMĚPISNÉ OZNAČENÍ“ v rámci symbolů nahrazeny odpovídajícími výrazy v jiném úředním jazyce Společenství podle výše zmíněné přílohy.

2.   Pokud jsou na etiketě výrobku uvedeny symboly Společenství nebo údaje uvedené v čl. 60 odst. 1 písm. e) nařízení (ES) č. 479/2008, jsou doprovázeny odpovídajícím chráněným označením původu nebo zeměpisným označením.

Článek 66

Výrazy odkazující na některé výrobní metody

1.   V souladu s čl. 60 odst. 1 písm. f) nařízení (ES) č. 479/2008 mohou být u vín uváděných na trh ve Společenství uvedeny údaje odkazující na určité výrobní metody, mimo jiné metody stanovené v odstavcích 2, 3, 4, 5 a 6 tohoto článku.

2.   Údaje uvedené v příloze XVI jsou jediné výrazy, které lze použít k popisu vína s chráněným označením původu nebo zeměpisným označením nebo se zeměpisným označením třetí země, které kvasilo, bylo školeno nebo zrálo v dřevěné nádobě. Členské státy a třetí země však mohou pro tato vína stanovit jiné údaje, které jsou rovnocenné údajům uvedeným v příloze XVI.

Pokud v souladu s platnými vnitrostátními předpisy víno zrálo v nádobách ze dřeva, je povoleno použít jeden z údajů uvedených v prvním pododstavci i v případě, že proces zrání dále pokračoval v nádobě jiného typu.

Pro označení vína vyrobeného za použití kousků dubového dřeva nelze použít údaje uvedené v prvním pododstavci ani v případě, že se při procesu použila nádoba nebo nádoby ze dřeva.

3.   Výraz „kvašeno v lahvi“ je možno použít pouze k popisu šumivých vín s chráněným označením původu nebo zeměpisným označením třetí země nebo jakostních šumivých vín, pokud:

a)

dotyčný produkt získal oxid uhličitý vlivem druhotného alkoholového kvašení v lahvi;

b)

délka výrobního procesu včetně zrání v podniku, v němž byl produkt vyroben, vypočítaná od začátku kvašení způsobujícího tvorbu oxidu uhličitého v kupáži, nebyla kratší než devět měsíců;

c)

proces kvašení způsobující tvorbu oxidu uhličitého v kupáži a doba neoddělení kupáže od kalů činí nejméně 90 dnů a

d)

produkt byl oddělen od kalů filtrací pomocí transferní metody nebo jejich odstřelením (degoržáží).

4.   Výrazy „kvašeno v lahvi tradiční metodou“ nebo „tradiční způsob“ nebo „klasická metoda“ nebo „klasická tradiční metoda“ mohou být použity pouze k popisu šumivých vín s chráněným označením původu nebo zeměpisným označením třetí země nebo jakostních šumivých vín, pokud výrobek:

a)

získal oxid uhličitý vlivem druhotného alkoholového kvašení v lahvi;

b)

zůstal nepřetržitě v kontaktu s kaly po dobu alespoň devíti měsíců v tomtéž podniku od okamžiku, kdy byla vytvořena kupáž;

c)

byl oddělen od kalů jejich odstřelením (degoržáží).

5.   Výraz „Crémant“ může být použit pouze pro bílá nebo růžová jakostní šumivá vína s chráněným označením původu nebo zeměpisným označením třetí země, pokud:

a)

hrozny byly sklizeny ručně;

b)

víno je vyrobeno z moštu získaného lisováním celých hroznů nebo hroznů bez stopek. Množství moštu získaného ze 150 kg hroznů nesmí přesáhnout 100 litrů;

c)

maximální obsah oxidu siřičitého nepřesahuje 150 mg/l;

d)

obsah cukru je do 50 g/l;

e)

víno splňuje požadavky stanovené v odstavci 4 a

f)

aniž je dotčen článek 67, výraz „Crémant“ je uveden na etiketách jakostních šumivých vín ve spojení s názvem zeměpisné jednotky ve vymezené základní oblasti pro chráněné označení původu nebo zeměpisné označení dotyčné třetí země.

Písmena a) a f) se nevztahují na výrobce, kteří vlastní ochranné známky obsahující výraz „Crémant“, které byly zapsány přede dnem 1. března 1986.

6.   Odkazy na ekologickou produkci hroznů upravuje nařízení Rady (ES) č. 834/2007 (17).

Článek 67

Název menší nebo větší zeměpisné jednotky než je základní oblast pro označení původu nebo zeměpisné označení a odkazy na zeměpisnou oblast

1.   Co se týká čl. 60 odst. 1 písm. g) nařízení (ES) č. 479/2008 a aniž jsou dotčeny články 55 a 56 tohoto nařízení, mohou být název zeměpisné jednotky a odkazy na zeměpisnou oblast uvedeny pouze na etiketách vín s chráněným označením původu nebo zeměpisným označením či se zeměpisným označením třetí země.

2.   Aby bylo možno použít název menší zeměpisné jednotky, než je základní zeměpisná oblast pro označení původu nebo zeměpisné označení, musí být oblast dotyčné zeměpisné jednotky náležitě vymezena. Členské státy mohou stanovit pravidla pro používání těchto zeměpisných jednotek. Z takovéto menší zeměpisné jednotky pochází nejméně 85 % hroznů, z nichž bylo víno vyrobeno. Zbývajících 15 % hroznů pochází z vymezené zeměpisné oblasti pro dotyčné označení původu nebo zeměpisné označení.

Členské státy mohou v případě zapsaných ochranných známek nebo ochranných známek zavedených používáním přede dnem 11. května 2002, které obsahují název menší zeměpisné jednotky, než je základní oblast pro označení původu nebo zeměpisné označení, a odkazy na zeměpisné oblasti dotčených členských států, nebo se z nich skládají, rozhodnout o neuplatňování požadavků stanovených ve třetí a čtvrté větě prvního pododstavce.

3.   Název menší nebo větší zeměpisné jednotky, než je základní oblast pro označení původu nebo zeměpisné označení, nebo odkazy na zeměpisnou oblast se skládají z:

a)

lokality nebo jednotky seskupující více takových lokalit;

b)

obce nebo její části;

c)

vinařské podoblasti nebo části vinařské podoblasti;

d)

správní oblasti.

ODDÍL 3

Pravidla pro některé zvláštní tvary lahví a uzávěry a doplňující předpisy stanovené producentskými členskými státy

Článek 68

Podmínky pro použití některých zvláštních tvarů lahví

Pro zařazení na seznam zvláštních typů lahví stanovený v příloze XVII musí typ láhve splňovat tyto požadavky:

a)

musí být používán výhradně, skutečně a tradičně po dobu posledních 25 let pro víno s určitým chráněným označením původu nebo zeměpisným označením a

b)

jeho používání si spotřebitelé spojují s vínem s určitým chráněným označením původu nebo zeměpisným označením.

V příloze XVII jsou uvedeny podmínky upravující používání uznávaných zvláštních typů lahví.

Článek 69

Pravidla pro obchodní úpravu některých výrobků

1.   Pouze šumivé víno, jakostní šumivé víno a jakostní aromatické šumivé víno je uváděno na trh nebo vyváženo ve skleněných lahvích typu určeného pro „šumivé víno“ uzavřených:

a)

u lahví s jmenovitým objemem více než 0,20 l: zátkou hříbkového tvaru vyrobenou z korku nebo jiného materiálu, který může přijít do styku s potravinami, jež je držena na svém místě připevněním a v případě potřeby je přikryta čepičkou a zcela obalena ve fólii, která pokrývá danou zátku a celé hrdlo lahve nebo jeho část;

b)

u lahví s jmenovitým objemem nejvýše 0,20 l: jakýmkoli vhodným uzávěrem.

2.   Členské státy mohou rozhodnout, že se požadavek stanovený v odstavci 1 vztahuje na:

a)

výrobky tradičně plněné do takovýchto lahví, které:

i)

jsou uvedeny v čl. 25 odst. 2 písm. a) nařízení (ES) č. 479/2008,

ii)

jsou uvedeny v bodech 7, 8 a 9 přílohy IV nařízení (ES) č. 479/2008,

iii)

jsou uvedeny v nařízení Rady (ES) č. 1601/91 (18), nebo

iv)

vykazují skutečný obsah alkoholu nejvýše 1,2 % objemových;

b)

jiné výrobky než výrobky uvedené v písmenu a), pokud neuvádějí spotřebitele v omyl, co se týká skutečné povahy výrobku.

Článek 70

Doplňující předpisy stanovené producentskými členskými státy týkající se označování a obchodní úpravy

1.   U vín s chráněným označením původu nebo zeměpisným označením vyráběných na jejich území mohou být údaje uvedené v článcích 61, 62 a 64 až 67 stanoveny jako závazné, zakázány či omezeny, co se týká jejich používání, a to zavedením přísnějších podmínek, než je stanoveno v této kapitole, prostřednictvím odpovídajících specifikací výrobku u těchto vín.

2.   Co se týká vín bez chráněného označení původu nebo zeměpisného označení vyráběných na jejich území, členské státy mohou stanovit jako povinné údaje uvedené v článcích 64 a 66.

3.   Za účelem kontroly mohou členské státy rozhodnout, že pro vína vyráběná na jejich území stanoví a budou regulovat jiné údaje než údaje uvedené v čl. 59 odst. 1 a čl. 60 odst. 1 nařízení (ES) č. 479/2008.

4.   Za účelem kontroly mohou členské státy rozhodnout, že pro vína plněná na jejich území, avšak dosud neuvedená na trh nebo nevyvezená, stanoví jako použitelné články 58, 59 a 60 nařízení (ES) č. 479/2008.

KAPITOLA V

OBECNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 71

Názvy vín chráněné podle nařízení (ES) č. 1493/1999

1.   Komise vyznačí na dokumentu, který obdrží od členského státu podle čl. 51 odst. 2 nařízení (ES) č. 479/2008, týkajícím se označení původu nebo zeměpisného označení podle čl. 51 odst. 3 uvedeného nařízení den jeho přijetí a spisové číslo.

Dotyčný členský stát obdrží potvrzení přijetí, v němž jsou uvedeny alespoň tyto údaje:

a)

číslo spisu,

b)

počet obdržených dokumentů a

c)

datum obdržení dokumentů

Datem předložení Komisi je datum zapsání dokumentů do evidence došlé pošty Komise.

2.   Rozhodnutí o zrušení označení původu nebo zeměpisného označení v souladu s čl. 51 odst. 4 nařízení (ES) č. 479/2008 Komise přijme na základě dokumentů, které má k dispozici podle čl. 51 odst. 2 uvedeného nařízení.

Článek 72

Dočasné označování

1.   Odchylně od článku 65 tohoto nařízení jsou vína s označením původu nebo zeměpisným označením, jejichž označení původu nebo zeměpisné označení splňuje požadavky uvedené v čl. 38 odst. 5 nařízení (ES) č. 479/2008, označena v souladu s ustanoveními obsaženými v kapitole IV tohoto nařízení.

2.   Pokud Komise rozhodne, že neudělí ochranu označení původu nebo zeměpisnému označení podle článku 41 nařízení (ES) č. 479/2008, jsou vína označená podle odstavce 1 tohoto článku stažena z trhu nebo opatřena novou etiketou podle kapitoly IV tohoto nařízení.

Článek 73

Přechodná ustanovení

1.   Názvy vín uznané členskými státy jako označení původu nebo zeměpisné označení do dne 1. srpna 2009, které Komise nezveřejnila podle čl. 54 odst. 5 nařízení (ES) č. 1493/1999 nebo článku 28 nařízení (ES) č. 753/2002, podléhají postupu stanovenému v čl. 51 odst. 1 nařízení (ES) č. 479/2008.

2.   Jakékoli změny specifikace výrobku odkazující na názvy vín chráněných podle čl. 51 odst. 1 nařízení (ES) č. 479/2008 nebo názvy vín nechráněných podle čl. 51 odst. 1 nařízení (ES) č. 479/2008, s ohledem na něž byla členskému státu žádost předložena nejpozději dne 1. srpna 2009, podléhají postupu uvedenému v čl. 51 odst. 1 nařízení (ES) č. 479/2008, pokud existuje rozhodnutí členského státu o jejich schválení a formální část podle čl. 35 odst. 1 nařízení (ES) č. 479/2008 poskytnutá Komisi nejpozději dne 31. prosince 2011.

3.   Členské státy, které nezavedly právní a správní předpisy nezbytné k splnění článku 38 nařízení (ES) č. 479/2008 do dne 1. srpna 2009, tak učiní do dne 1. srpna 2010. V dotyčných členských státech prozatím platí obdobně články 9, 10, 11 a 12 jako „předběžné vnitrostátní řízení“ uvedené v článku 38 nařízení (ES) č. 479/2008.

4.   Vína uvedená na trh nebo označená do 31. prosince 2010, která splňují příslušná ustanovení platná přede dnem 1. srpna 2009, mohou být uváděna na trh až do vyčerpání zásob.

Článek 74

Zrušení

Nařízení (ES) č. 1607/2000 a (ES) č. 753/2002 se zrušují.

Článek 75

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost sedmým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 1. srpna 2009.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 14. července 2009.

Za Komisi

Mariann FISCHER BOEL

členka Komise


(1)  Úř. věst. L 148, 6.6.2008, s. 1.

(2)  Úř. věst. L 40, 11.2.1989, s. 1.

(3)  Úř. věst. L 186, 30.6.1989, s. 21.

(4)  Úř. věst. L 109, 6.5.2000, s. 29.

(5)  Úř. věst. L 247, 21.9.2007, s. 17.

(6)  Úř. věst. L 189, 20.7.2007, s. 1.

(7)  Úř. věst. L 179, 14.7.1999, s. 1.

(8)  Úř. věst. L 185, 25.7.2000, s. 17.

(9)  Úř. věst. L 118, 4.5.2002, s. 1.

(10)  Viz strana 1 v tomto čísle Úředního věstníku.

(11)  Úř. věst. L 170, 30.6.2008, s. 1.

(12)  Úř. věst. L 299, 8.11.2008, s. 25.

(13)  Úř. věst. L 11, 14.1.1994, s. 1.

(14)  Úř. věst. L 302, 19.10.1992, s. 1.

(15)  Úř. věst. L 165, 30.4.2004, s. 1.

(16)  Úř. věst. L 369, 23.12.2006, s. 1.

(17)  Úř. věst. L 189, 20.7.2007, s. 1.

(18)  Úř. věst. L 149, 14.6.1991, s. 1.


PŘÍLOHA I

ŽÁDOST O ZÁPIS OZNAČENÍ PŮVODU NEBO ZEMĚPISNÉHO OZNAČENÍ

Datum přijetí (DD/MM/RRRR) …

[vyplní Komise]

Počet stran (včetně této) …

Jazyk, který byl použit k podání žádostí …

Číslo spisu …

[vyplní Komise]

Žadatel

Jméno právnické nebo fyzické osoby …

Úplná adresa (název a číslo ulice, obec a PSČ, země) …

Právní postavení, velikost a složení (v případě právnických osob) …

Státní příslušnost …

Telefon, fax, e-mail …

Zprostředkovatel

Členský stát (státy) (*)

Orgán třetí země (*)

[(*) nehodící se škrtněte]

Jméno zprostředkovatele (zprostředkovatelů) …

Úplná adresa (název a číslo ulice, obec a PSČ, země)

Telefon, fax, e-mail …

Název, jenž má být zapsán 

Označení původu (*)

Zeměpisné označení (*)

[(*) nehodící se škrtněte]

Důkaz o ochraně v třetí zemi …

Druhy výrobků z révy vinné 

[na zvláštním listu]

Specifikace výrobku

Počet stran …

Jméno podepisující osoby (osob) …

Podpis (podpisy) …


PŘÍLOHA II

JEDINÝ DOKLAD

Datum přijetí (DD/MM/RRRR) …

[vyplní Komise]

Počet stran (včetně této) …

Jazyk, který byl použit k podání žádostí …

Číslo spisu …

[vyplní Komise]

Žadatel

Jméno právnické nebo fyzické osoby …

Úplná adresa (název a číslo ulice, obec a PSČ, země)

Právní postavení (v případě právnických osob) …

Státní příslušnost …

Zprostředkovatel

Členský stát (státy) (*)

Orgán třetí země (*)

[(*) nehodící se škrtněte]

Jméno zprostředkovatele (zprostředkovatelů) …

Úplná adresa (název a číslo ulice, obec a PSČ, země)

Název, jenž má být zapsán 

Označení původu (*)

Zeměpisné označení (*)

[(*) nehodící se škrtněte]

Popis vína (vín) (1) …

Údaj o tradičních výrazech podle čl. 54 odst. 1 písm. a)  (2), které jsou spojeny s tímto označením původu nebo zeměpisným označením …

Zvláštní enologické postupy  (3) …

Vymezená oblast …

Maximální výnos (výnosy) na hektar …

Schválené moštové odrůdy …

Souvislost se zeměpisnou oblastí  (4) …

Další podmínky  (3) …

Odkaz na specifikaci výrobku


(1)  Včetně odkazu na výrobky, na něž se vztahuje čl. 33 odst. 1 nařízení (ES) č. 479/2008.

(2)  Ustanovení čl. 54 odst. 1 písm. a) nařízení (ES) č. 479/2008.

(3)  Nepovinné.

(4)  Popište zvláštní povahu výrobku a zeměpisné oblasti a příčinnou souvislost mezi nimi.


PŘÍLOHA III

PROHLÁŠENÍ O NÁMITCE VŮČI OZNAČENÍ PŮVODU NEBO ZEMĚPISNÉHO OZNAČENÍ

Datum přijetí (DD/MM/RRRR) …

[vyplní Komise]

Počet stran (včetně této) …

Jazyk prohlášení o námitce …

Číslo spisu [vyplní Komise] …

Strana, která vznáší námitku

Jméno právnické nebo fyzické osoby

Úplná adresa …

(název a číslo ulice, obec a PSČ, země)

Státní příslušnost …

Telefon, fax, e-mail …

Zprostředkovatel

Členský stát (státy) (*)

Orgán třetí země (nepovinné) (*)

[(*) nehodící se škrtněte]

Jméno zprostředkovatele (zprostředkovatelů) …

Úplná adresa (název a číslo ulice, obec a PSČ, země) …

Název, vůči němuž je námitka vznesena 

Označení původu (*)

Zeměpisné označení (*)

[(*) nehodící se škrtněte]

Starší práva

Chráněné označení původu (*)

Chráněné zeměpisné označení (*)

Vnitrostátní zeměpisné označení (*)

[(*) nehodící se škrtněte]

Název …

Registrační číslo …

Datum zápisu (DD/MM/RRRR) …

Ochranná známka

Značka …

Seznam výrobků a služeb …

Registrační číslo …

Datum registrace …

Země původu …

Pověst/proslulost (*) …

[(*) nehodící se škrtněte]

Důvody námitky

Čl. 42 odst. 1 nařízení (ES) č. 479/2008 (*)

Čl. 42 odst. 2 nařízení (ES) č. 479/2008 (*)

Čl. 43 odst. 2 nařízení (ES) č. 479/2008 (*)

Čl. 45 odst. 2 písm. a) nařízení (ES) č. 479/2008 (*)

Čl. 45 odst. 2 písm. b) nařízení (ES) č. 479/2008 (*)

Čl. 45 odst. 2 písm. c) nařízení (ES) č. 479/2008 (*)

Čl. 45 odst. 2 písm. d) nařízení (ES) č. 479/2008 (*)

[(*) nehodící se škrtněte]

Vysvětlení důvodů …

Jméno podepisující osoby …

Podpis …


PŘÍLOHA IV

ŽÁDOST O ZMĚNU OZNAČENÍ PŮVODU NEBO ZEMĚPISNÉHO OZNAČENÍ

Datum přijetí (DD/MM/RRRR) …

[vyplní Komise]

Počet stran (včetně této) …

Jazyk změny …

Číslo spisu

[vyplní Komise]

Zprostředkovatel

Členský stát (státy) (*)

Orgán třetí země (nepovinné) (*)

[(*) nehodící se škrtněte]

Jméno zprostředkovatele (zprostředkovatelů) …

Úplná adresa (název a číslo ulice, obec a PSČ, země) …

Telefon, fax, e-mail …

Název 

Označení původu (*)

Zeměpisné označení (*)

[(*) nehodící se škrtněte]

Kapitola specifikace, které se změna týká

Chráněný název (*)

Popis výrobku (*)

Používané enologické postupy (*)

Zeměpisná oblast (*)

Výnos na hektar (*)

Používané moštové odrůdy (*)

Souvislost (*)

Názvy a adresy kontrolních orgánů (*)

Jiné (*)

[(*) nehodící se škrtněte]

Změna

Změna specifikace výrobku, která neznamená změnu jediného dokladu (*)

Změna specifikace výrobku, která znamená změnu jediného dokladu (*)

[(*) nehodící se škrtněte]

Změna menšího rozsahu (*)

Změna většího rozsahu (*)

[(*) nehodící se škrtněte]

Objasnění změny …

Pozměněný jediný doklad

[na zvláštním listu]

Jméno podepisující osoby …

Podpis …


PŘÍLOHA V

ŽÁDOST O ZRUŠENÍ TÝKAJÍCÍ SE OZNAČENÍ PŮVODU NEBO ZEMĚPISNÉHO OZNAČENÍ

Datum přijetí (DD/MM/RRRR) …

[vyplní Komise]

Počet stran (včetně této) …

Autor žádosti o zrušení …

Číslo spisu …

[vyplní Komise]

Jazyk žádosti o zrušení …

Jméno právnické nebo fyzické osoby …

Úplná adresa (název a číslo ulice, obec a PSČ, země) …

Státní příslušnost …

Telefon, fax, e-mail …

Sporný název 

Označení původu (*)

Zeměpisné označení (*)

[(*) nehodící se škrtněte]

Oprávněný zájem autora žádosti …

Prohlášení členského státu nebo třetí země …

Důvody zrušení

Čl. 34 odst. 1 písm. a) nařízení (ES) č. 479/2008 (*)

Čl. 34 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 479/2008 (*)

Čl. 35 odst. 2 písm. a) nařízení (ES) č. 479/2008 (*)

Čl. 35 odst. 2 písm. b) nařízení (ES) č. 479/2008 (*)

Čl. 35 odst. 2 písm. c) nařízení (ES) č. 479/2008 (*)

Čl. 35 odst. 2 písm. d) nařízení (ES) č. 479/2008 (*)

Čl. 35 odst. 2 písm. e) nařízení (ES) č. 479/2008 (*)

Čl. 35 odst. 2 písm. f) nařízení (ES) č. 479/2008 (*)

Čl. 35 odst. 2 písm. g) nařízení (ES) č. 479/2008 (*)

Čl. 35 odst. 2 písm. h) nařízení (ES) č. 479/2008 (*)

Čl. 35 odst. 2 písm. i) nařízení (ES) č. 479/2008 (*)

[(*) nehodící se škrtněte]

Doložení důvodů …

Jméno podepisující osoby …

Podpis …


PŘÍLOHA VI

ŽÁDOST O PŘEMĚNU CHRÁNĚNÉHO OZNAČENÍ PŮVODU NA ZEMĚPISNÉ OZNAČENÍ

Datum přijetí (DD/MM/RRRR) …

[vyplní Komise]

Počet stran (včetně této) …

Jazyk, který byl použit k podání žádostí …

Číslo spisu …

[vyplní Komise]

Žadatel

Jméno právnické nebo fyzické osoby …

Úplná adresa (název a číslo ulice, obec a PSČ, země)

Právní postavení, velikost a složení (v případě právnických osob)

Státní příslušnost …

Telefon, fax, e-mail …

Zprostředkovatel

Členský stát (státy) (*)

Orgán třetí země (*)

[(*) nehodící se škrtněte]

Jméno zprostředkovatele (zprostředkovatelů) …

Úplná adresa (název a číslo ulice, obec a PSČ, země)

Telefon, fax, e-mail …

Název, jenž má být zapsán

Důkaz o ochraně v třetí zemi …

Druhy výrobků

[na zvláštním listu]

Specifikace výrobku

Počet stran …

Jméno podepisující osoby (osob) …

Podpis (podpisy) …


PŘÍLOHA VII

ŽÁDOST O UZNÁNÍ TRADIČNÍHO VÝRAZU

Datum přijetí (DD/MM/RRRR) …

[vyplní Komise]

Počet stran (včetně této) …

Jazyk žádosti …

Číslo spisu …

[vyplní Komise]

Žadatel

Příslušný orgán členského státu (*)

Příslušný orgán třetí země (*)

Reprezentativní profesní organizace (*)

[(*) neplatný údaj škrtněte]

Adresa (název a číslo ulice, obec a PSČ, země) …

Právnická osoba (pouze v případě reprezentativní profesní organizace) …

Státní příslušnost …

Telefon, fax, e-mail …

Kategorie 

Tradiční výraz podle čl. 54 odst. 1 písm. a) nařízení (ES) č. 479/2008 (*)

Tradiční výraz podle čl. 54 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 479/2008 (*)

[(*) neplatný údaj škrtněte]

Jazyk

čl. 31 písm. a) (*)

čl. 31 písm. b) (*)

[(*) nehodící se škrtněte]

Seznam chráněných označení původu nebo zeměpisných označení …

Druhy výrobků z révy vinné …

Definice …

Kopie pravidel

[nutno přiložit]

Jméno podepisující osoby …

Podpis …


PŘÍLOHA VIII

PROHLÁŠENÍ O NÁMITCE VŮČI TRADIČNÍMU VÝRAZU

Datum přijetí (DD/MM/RRRR) …

[vyplní Komise]

Počet stran (včetně této) …

Jazyk prohlášení o námitce …

Číslo spisu …

[vyplní Komise]

Strana, která vznáší námitku

Jméno právnické nebo fyzické osoby …

Úplná adresa (název a číslo ulice, obec a PSČ, země) …

Státní příslušnost …

Telefon, fax, e-mail …

Zprostředkovatel

Členský stát (státy) (*)

Orgán třetí země (nepovinné) (*)

[(*) nehodící se škrtněte]

Jméno zprostředkovatele (zprostředkovatelů) …

Úplná adresa (název a číslo ulice, obec a PSČ, země) …

Výraz, proti němuž je vznesena námitka …

Starší práva

Chráněné označení původu (*)

Chráněné zeměpisné označení (*)

Vnitrostátní zeměpisné označení (*)

[(*) nehodící se škrtněte]

Název …

Registrační číslo …

Datum zápisu (DD/MM/RRRR) …

Ochranná známka

Značka …

Seznam výrobků a služeb …

Registrační číslo …

Datum registrace …

Země původu …

Pověst/proslulost (*) …

[(*) nehodící se škrtněte]

Důvody námitky

Článek 31 (*)

Článek 35 (*)

Čl. 40 odst. 2 písm. a) (*)

Čl. 40 odst. 2 písm. b) (*)

Čl. 40 odst. 2 písm. c) (*)

Čl. 41 odst. 3 (*)

Čl. 42 odst. 1 (*)

Čl. 42 odst. 2 (*)

Článek 54 nařízení (ES) č. 479/2008

[(*) nehodící se škrtněte]

Vysvětlení důvodů …

Jméno podepisující osoby …

Podpis …


PŘÍLOHA IX

ŽÁDOST O ZRUŠENÍ TÝKAJÍCÍ SE TRADIČNÍHO VÝRAZU

Datum přijetí (DD/MM/RRRR) …

[vyplní Komise]

Počet stran (včetně této) …

Autor žádosti o zrušení …

Číslo spisu …

[vyplní Komise]

Jazyk žádosti o zrušení …

Jméno právnické nebo fyzické osoby …

Úplná adresa (název a číslo ulice, obec a PSČ, země)

Státní příslušnost …

Telefon, fax, e-mail …

Sporný tradiční výraz

Oprávněný zájem autora žádosti …

Prohlášení členského státu nebo třetí země …

Důvody zrušení

Článek 31 (*)

Článek 35 (*)

Čl. 40 odst. 2 písm. a) (*)

Čl. 40 odst. 2 písm. b) (*)

Čl. 40 odst. 2 písm. c) (*)

Čl. 41 odst. 3 (*)

Čl. 42 odst. 1 (*)

Čl. 42 odst. 2 (*)

Článek 54 nařízení (ES) č. 479/2008 (*)

[(*) nehodící se škrtněte]

Doložení důvodů …

Jméno podepisující osoby …

Podpis …


PŘÍLOHA X

PIKTOGRAM UVEDENÝ V ČL. 51 ODST. 2

Image


PŘÍLOHA XI

SEZNAM REPREZENTATIVNÍCH OBCHODNÍCH ORGANIZACÍ UVEDENÝCH V ČL. 30 ODST. 2 A JEJICH ČLENŮ

Třetí země

Název reprezentativní profesní organizace

Členové reprezentativní profesní organizace

Jižní Afrika

South African Fortified Wine Producers Association (SAFPA)

Allesverloren Estate

Axe Hill

Beaumont Wines

Bergsig Estate

Boplaas Wine Cellar

Botha Wine Cellar

Bredell Wines

Calitzdorp Wine Cellar

De Krans Wine Cellar

De Wet Co-op

Dellrust Wines

Distell

Domein Doornkraal

Du Toitskloof Winery

Groot Constantia Estate

Grundheim Wine Cellar

Kango Wine Cellar

KWV International

Landskroon Wine

Louiesenhof

Morgenhog Estate

Overgaauw Estate

Riebeek Cellars

Rooiberg Winery

Swartland Winery

TTT Cellars

Vergenoegd Wine Estate

Villiera Wines

Withoek Estate


PŘÍLOHA XII

SEZNAM TRADIČNÍCH VÝRAZŮ PODLE ČLÁNKU 40

Tradiční výrazy

Jazyk

Vína (1)

Shrnutí definice / podmínek pro použití (2)

Dotčené třetí země

ČÁST A   — Tradiční výrazy uvedené v čl. 54 odst. 1 písm. a) nařízení (ES) č. 479/2008

BELGIE

Appellation d'origine contrôlée

francouzský

CHOP

(1, 4)

Tradiční výrazy používané místo „chráněného označení původu“

 

Gecontroleerde oorsprongsbenaming

nizozemský

CHOP

(1, 4)

 

Landwijn

nizozemský

CHZO

(1)

Tradiční výrazy používané místo „chráněného zeměpisného označení“

 

Vin de pays

francouzský

CHZO

(1)

 


BULHARSKO

Гарантирано наименование запроизход (ГНП)

(guaranteed designation of origin)

bulharský

CHOP

(1, 3, 4)

Tradiční výrazy používané místo „chráněného označení původu“ nebo „chráněného zeměpisného označení“

14.4.2000

 

Гарантирано и контролиранонаименование за произход (ГКНП)

(guaranteed and controlled designation of origin)

bulharský

CHOP

(1, 3, 4)

 

Благородно сладко вино (БСВ) (noble sweet wine)

bulharský

CHOP

(3)

 

 

Pегионално вино

(Regional wine)

bulharský

CHZO

(1, 3, 4)

 

 


ČESKÁ REPUBLIKA

Jakostní šumivé víno stanovené oblasti

český

CHOP

(4)

Víno zatříděné Státní zemědělskou a potravinářskou inspekcí, vyrobené z hroznů révy vinné sklizených na stanovené vinici v dotyčné oblasti, výroba vína používaného k výrobě jakostního šumivého vína vyrobeného v konkrétním regionu se uskutečnila ve vinařské oblasti, ve vymezené oblasti nebyl překročen hektarový výnos; víno splňuje požadavky na jakost stanovené prováděcím právním předpisem.

 

Jakostní víno

český

CHOP

(1)

Víno zatříděné Státní zemědělskou a potravinářskou inspekcí, vyrobené z hroznů révy vinné sklizených na stanovené vinici v dotyčné oblasti, hektarový výnos se nezvýšil, hrozny, z nichž bylo víno vyrobeno, dosáhly cukernatosti nejméně 15 °NM, sklizeň a výroba vína s výjimkou plnění se uskutečnila v dotyčné vinařské oblasti, víno splňuje požadavky na jakost stanovené v prováděcích právních předpisech.

 

Jakostní víno odrůdové

český

CHOP

(1)

Víno zatříděné Státní zemědělskou a potravinářskou inspekcí je vyrobeno z hroznů révy vinné, rmutu (rozdrcené hrozny), hroznového moštu, víno vyrobeno z hroznů sklizených na stanovené vinici nebo smícháním jakostních vín, nejvýše ze tří odrůd.

 

Jakostní víno známkové

český

CHOP

(1)

Víno zatříděné Státní zemědělskou a potravinářskou inspekcí je vyrobeno z hroznů révy vinné, rmutu, hroznového moštu, případně z vína vyrobeného z hroznů sklizených na stanovené vinici.

 

Jakostní víno s přívlastkem, doplněno výrazy:

Kabinetní víno

Pozdní sběr

Výběr z hroznů

Výběr z bobulí

Výběr z cibéb

Ledové víno

Slámové víno

český

CHOP

(1)

Víno zatříděné Státní zemědělskou a potravinářskou inspekcí, vyrobené z hroznů révy vinné, rmutu nebo hroznového moštu, případně z vína vyrobeného z hroznů sklizených na stanovené vinici v dotyčné oblasti nebo podoblasti; nebyl překročen výnos na hektar; víno bylo vyrobeno z hroznů, jejichž původ, cukernatost a hmotnost, případně odrůda nebo směs odrůd nebo napadení plísní šedou Botrytis cinerea P. byly ověřeny Státní inspekcí a splňují požadavky pro konkrétní druh jakostního vína s přívlastkem, nebo smícháním jakostních vín s přívlastkem, víno splňuje požadavky na jakost stanovené v prováděcích právních předpisech, víno bylo zatříděno Státní inspekcí jako jakostní víno s jedním z těchto přívlastků:

„Kabinetní víno“ lze vyrábět pouze z hroznů, jejichž cukernatost dosáhla nejméně 19 °NM.

„Pozdní sběr“ lze vyrábět pouze z hroznů, jejichž cukernatost dosáhla nejméně 21 °NM.

„Výběr z hroznů“ lze vyrábět pouze z hroznů, jejichž cukernatost dosáhla nejméně 24 °NM.

„Výběr z bobulí“ je možno vyrábět pouze z vybraných bobulí, které dosáhly cukernatosti nejméně 27 °NM.

„Výběr z cibéb“ je možno vyrábět pouze z vybraných bobulí napadených plísní šedou nebo z přezrálých bobulí, které dosáhly cukernatosti nejméně 32 °NM.

„Ledové víno“ je možno vyrábět pouze z hroznů, které byly sklizeny při teplotě –7 °C a nižší a v průběhu sklizně a zpracování zůstaly zmrazeny, získané víno musí vykazovat obsah cukru nejméně 27 °NM.

„Slámové víno“ je možno vyrábět pouze z hroznů, které byly před zpracováním uloženy na slámě nebo rákosu, případně byly zavěšeny ve větraném prostoru po dobu nejméně tří měsíců a získaný mošt vykazoval obsah cukru nejméně 27 °NM.

 

Pozdní sběr

český

CHOP

(1)

Víno zatříděné Státní zemědělskou a potravinářskou inspekcí, vyrobené z hroznů révy vinné sklizených na stanovené vinici v dotyčné oblasti, výnos na hektar se nezvýšil, hrozny, z nichž bylo víno vyrobeno, dosáhly cukernatosti nejméně 21 °NM, sklizeň a výroba vína s výjimkou plnění se uskutečnily v dotyčné vinařské oblasti, víno splňuje požadavky na jakost stanovené prováděcími právními předpisy.

 

Víno s přívlastkem, doplněno výrazy:

Kabinetní víno

Pozdní sběr

Výběr z hroznů

Výběr z bobulí

Výběr z cibéb

Ledové víno

Slámové víno

český

CHOP

(1)

Víno zatříděné Státní zemědělskou a potravinářskou inspekcí, vyrobené z hroznů révy vinné, rmutu nebo hroznového moštu, případně z vína vyrobeného z hroznů sklizených na stanovené vinici v dotyčné oblasti nebo podoblasti; nebyl překročen výnos na hektar; víno bylo vyrobeno z hroznů, jejichž původ, cukernatost a hmotnost, případně odrůda nebo směs odrůd nebo napadení plísní šedou Botrytis cinerea P. byly ověřeny Státní inspekcí a splňují požadavky pro konkrétní druh jakostního vína s přívlastkem, nebo smícháním jakostních vín s přívlastkem, víno splňuje požadavky na jakost stanovené v prováděcích právních předpisech, víno bylo zatříděno Státní inspekcí jako jakostní víno s jedním z těchto přívlastků:

„Kabinetní víno“ lze vyrábět pouze z hroznů, jejichž cukernatost dosáhla nejméně 19 °NM.

„Pozdní sběr“ lze vyrábět pouze z hroznů, jejichž cukernatost dosáhla nejméně 21 °NM.

„Výběr z hroznů“ lze vyrábět pouze z hroznů, jejichž cukernatost dosáhla nejméně 24 °NM.

„Výběr z bobulí“ je možno vyrábět pouze z vybraných bobulí, které dosáhly cukernatosti nejméně 27 °NM.

„Výběr z cibéb“ je možno vyrábět pouze z vybraných bobulí napadených plísní šedou nebo z přezrálých bobulí, které dosáhly cukernatosti nejméně 32 °NM.

„Ledové víno“ je možno vyrábět pouze z hroznů, které byly sklizeny při teplotě –7 °C a nižší a v průběhu sklizně a zpracování zůstaly zmrazeny, získané víno musí vykazovat obsah cukru nejméně 27 °NM.

„Slámové víno“ je možno vyrábět pouze z hroznů, které byly před zpracováním uloženy na slámě nebo rákosu, případně byly zavěšeny ve větraném prostoru po dobu nejméně tří měsíců a získaný mošt vykazoval obsah cukru nejméně 27 °NM.

 

Jakostní likérové víno

český

CHOP

(3)

Víno zatříděné Státní zemědělskou a potravinářskou inspekcí, vyrobené z hroznů révy vinné sklizených na vinici ve stanovené oblasti, výnos na hektar nebyl překročen, výroba se uskutečnila ve stanovené vinařské oblasti, kde byly hrozny sklizeny, víno splňuje požadavky na jakost stanovené prováděcími právními předpisy.

 

Zemské víno

český

CHZO

(1)

Víno vyrobené z hroznů révy vinné sklizených na území České republiky, které jsou vhodné pro výrobu jakostních vín ve stanovené oblasti nebo z odrůd, které jsou uvedeny na seznamu odrůd v prováděcích právních předpisech, může být označeno pouze zeměpisným označením stanoveným v prováděcích právních předpisech; k výrobě vína se zeměpisným označením lze použít pouze hrozny, které dosáhly cukernatosti nejméně 14° NM a byly sklizeny v zeměpisné jednotce, která nese zeměpisné označení podle tohoto odstavce, splňuje požadavky na jakost stanovené prováděcími právními předpisy; použití názvu jiné zeměpisné jednotky, která je uvedena v prováděcích právních předpisech, je zakázáno.

 

Víno originální certifikace (VOC nebo V.O.C.)

český

CHOP

(1)

Víno musí být vyrobeno na stejném nebo menším území, než je vinařská oblast; výrobce musí být členem sdružení, které je ze zákona oprávněné přiznávat označení vína originální certifikace; víno je v souladu přinejmenším s požadavky na jakost podle tohoto zákona, víno splňuje podmínky stanovené v rozhodnutí o povolení přiznávat označení vína originální certifikace; v ostatním musí víno splňovat požadavky stanovené tímto zákonem pro jednotlivé druhy vín.

 


DÁNSKO

Regional vin

dánský

CHZO

(1, 3, 4)

Víno nebo šumivé víno, které je vyrobeno v Dánsku podle pravidel stanovených ve vnitrostátních právních předpisech. „Regionální víno“ musí být podrobeno organoleptickým a analytickým zkouškám. Jeho povaha a vlastnosti jsou částečně dány produkční oblastí, kvalitou použitých hroznů a dovednostmi producenta a výrobce.

 


NĚMECKO

Prädikatswein (Qualitätswein mit Prädikat (1)), doplněno výrazy:

Kabinett

Spätlese

Auslese

Beerenauslese

Trockenbeerenauslese

Eiswein

německý

CHOP

(1)

Obecná kategorie vín se zvláštními přívlastky, která dosáhla určité minimální hustoty moštu a která nejsou obohacena (nedošlo k chaptalizaci ani obohacení zahuštěným hroznovým moštem), doplněno jedním z těchto údajů:

(Kabinett): Prvotřídní úroveň jakostních vín se zvláštními přívlastky (Prädikatsweine); vína Kabinett jsou lehká a jemná, dosahují 67 až 85 °Öchsle podle moštové odrůdy a oblasti.

(Spätlese): Jakostní vína se zvláštním přívlastkem, jejichž hustota moštu je v rozmezí od 76 a 95 °Öchsle podle moštové odrůdy a oblasti; hrozny by měly být sklizeny pozdě a musí být zcela zralé; vína Spätlese mají intenzivní chuť (nikoli nutně sladkou).

(Auslese): Vyrobeno z jednotlivě vybraných plně vyzrálých hroznů, které mohou být napadeny Botrytis cinerea, jejich hustota moštu je mezi 85 a 100 °Öchsle podle moštové odrůdy a oblasti.

(Beerenauslese): Vyrobeno ze speciálně vybraných, plně vyznalých bobulí s vysokou koncentrací chuti díky Botrytis cinerea (plíseň šedá); většinou sklizené určitou dobu po běžné sklizni. Hustota moštu je v rozmezí od 110 do 125 °Öchsle podle moštové odrůdy a oblasti: vína velmi sladká s vysokou trvanlivostí.

(Trockenbeerenauslese): Nejvyšší úroveň jakostních vín se zvláštními přívlastky (Prädikatswein), jejichž hustota moštu překračuje 150 °Öchsle. Vína tohoto druhu jsou vyrobena z pečlivě vybraných, přezrálých hroznů, jejichž šťáva byla zahuštěna Botrytis cinerea (plíseň šedá). Bobule jsou svraštělé jako hrozinky. Výsledná vína jsou mimořádně sladká a vykazují nízký obsah alkoholu.

(Eiswein): Eiswein musí být vyrobeno z hroznů sklizených během období mrazu s teplotami nižšími než –7° C; hrozny jsou lisovány zmrzlé; jedinečné víno nejvyšší jakosti s mimořádně vysokou koncentrací sladkosti a kyselosti.

 

Qualitätswein, může být doplněno výrazem b.A. (Qualitätswein bestimmter Anbaugebiete)

německý

CHOP

(1)

Jakostní víno z vymezených oblastí, které prošlo analytickou a organoleptickou zkouškou a které splňuje podmínky týkající se zralosti hroznů (hustota moštu/°Öchsle).

 

Qualitätslikörwein, může být doplněno výrazem b.A. (Qualitätslikörwein bestimmter Anbaugebiete) (2)

německý

CHOP

(3)

Jakostní likérové víno z vymezených oblastí, které prošlo analytickou a organoleptickou zkouškou a které splňuje podmínky týkající se zralosti hroznů (hustota moštu/°Öchsle).

 

Qualitätsperlwein, může být doplněno výrazem b.A. (Qualitätsperlwein bestimmter Anbaugebiete) (2)

německý

CHOP

(8)

Jakostní perlivé víno z vymezených oblastí, které prošlo analytickou a organoleptickou zkouškou a které splňuje podmínky týkající se zralosti hroznů (hustota moštu/°Öchsle).

 

Sekt b.A. (Sekt bestimmter Anbaugebiete) (2)

německý

CHOP

(4)

Jakostní šumivé víno z vymezených oblastí.

 

Landwein

německý

CHZO

(1)

Špičkové víno kvůli o něco vyšší hustotě moštu.

 

Winzersekt (2)

německý

CHOP

(1)

Jakostní šumivé víno vyrobené ve vymezených vinařských oblastech získané z hroznů sklizených ve stejném vinařském podniku, v němž výrobce zpracovává na víno hrozny, které jsou určeny pro výrobu jakostních šumivých vín vyrobených ve vymezené vinařské oblasti; to platí rovněž pro skupiny producentů.

 


ŘECKO

Ονομασία Προέλευσης Ανωτέρας Ποιότητας (ΟΠΑΠ)

(appellation d’origine de qualité supérieure)

řecký

CHOP

(1, 3, 4, 15, 16)

Název oblasti nebo konkrétního místa, jež bylo správně uznáno; pro popis vín, která splňují tyto požadavky:

jsou vyrobena z hroznů z nejlepších moštových odrůd druhu Vitis vinifera, které pocházejí výlučně z této zeměpisné oblasti, a jejich výroba se uskutečňuje v této oblasti,

jsou vyrobena z hroznů pocházejících z vinic s nízkými hektarovými výnosy,

jejich jakost a vlastnosti jsou převážně nebo výlučně dány zvláštním zeměpisným prostředím zahrnujícím přírodní a lidské činitele.

[L.D. 243/1969 a L.D. 427/76 o zlepšení a ochraně vinařské výroby]

 

Ονομασία Προέλευσης Ελεγχόμενη (ΟΠΕ)

(appellation d'origine contrôlée)

řecký

CHOP

(3, 15)

Kromě nezbytných požadavků na „appellation d’origine de qualité supérieure“ musí vína náležející do této kategorie splňovat tyto požadavky:

jsou vyrobena z hroznů pocházejících z nejlepších vinic, s nízkými hektarovými výnosy, na půdách vhodných k produkci jakostních vín,

splňují určité požadavky na systém prořezávání vinic a minimální obsah cukru v moštu.

[L.D. 243/1969 a L.D. 427/76 o zlepšení a ochraně vinařské výroby]

 

Οίνος γλυκός φυσικός

(vin doux naturel)

řecký

CHOP

(3)

Vína patřící do kategorie vín „appellation d'origine contrôlée“ nebo „appellation d’origine de qualité supérieure“ a splňující navíc tyto požadavky:

pocházejí z hroznového moštu s počátečním přirozeným obsahem alkoholu nejméně 12 % objemových,

vykazují skutečný obsah alkoholu nejméně 15 % objemových a nejvýše 22 % objemových,

vykazují celkový obsah alkoholu nejméně 17,5 % objemových.

[L.D. 212/1982 o zápisu vín s označením původu „Samos“]

 

Οίνος φυσικώς γλυκύς

(vin naturellement doux)

řecký

CHOP

(3, 15, 16)

Vína patřící do kategorie vín „appellation d'origine contrôlée“ nebo „appellation d’origine de qualité supérieure“ a splňující navíc tyto požadavky:

jsou vyrobena z hroznů ponechaných na slunci nebo ve stínu,

jsou vyrobena bez obohacení,

vykazují přirozený obsah alkoholu nejméně 17 % objemových (nebo 300 gramů cukru na litr).

[L.D. 212/1982 o zápisu vín s označením původu „Samos“]

 

ονομασία κατά παράδοση

(appellation traditionnelle)

řecký

CHZO

(1)

Vína vyrobená výhradně na zeměpisném území Řecka a mimoto:

pokud jde o vína s tradičním označením Retsina, jsou vyrobena z hroznového moštu ošetřeného pryskyřicí z borovice Aleppo a

pokud jde o vína s tradičním označením Verntea, jsou vyrobena z hroznů pocházejících z vinic na ostrově Zakynthos a splňují určité podmínky týkající se použitých moštových odrůd, hektarových výnosů vinic a obsahu cukru v moštu.

[P.D. 514/1979 o výrobě, kontrole a ochraně pryskyřičných vín a M.D. 397779/92 o stanovení požadavků pro použití označení „Verntea tradiční označení ostrova Zakynthos“]

 

τοπικός οίνος

(vin de pays)

řecký

CHZO

(1, 3, 4, 11, 15, 16)

Údaj odkazující na oblast nebo konkrétní místo, které bylo správně uznáno, pro popis vín, která splňují tyto požadavky:

mají zvláštní jakost, pověst nebo jiné vlastnosti, které jsou dány jejich původem,

nejméně 85 % hroznů použitých k jejich výrobě pochází výlučně z této zeměpisné oblasti a k jejich výrobě dochází v této zeměpisné oblasti,

jsou získány z moštových odrůd, které byly zařazeny ve zvláštní oblasti,

jsou vyrobena z hroznů pocházejících z vinic, které se nacházejí na půdách vhodných pro vinařství s nízkými hektarovými výnosy,

vykazují přirozený a skutečný obsah alkoholu, jak je stanoveno pro jednotlivá vína

[392169/1999 obecná pravidla pro použití výrazu regionální víno pro popis stolního vína ve znění C.M.D. 321813/2007].

 


ŠPANĚLSKO

Denominación de origen (DO)

španělský

CHOP

(1, 3, 4, 5, 6, 8, 9, 11, 15, 16)

Název regionu, oblasti, lokality nebo vymezeného místa, které bylo správně uznáno, pro označení vín, která splňují tyto podmínky:

jsou vyrobena v daném regionu, oblasti, lokalitě nebo vymezeném místu z hroznů pocházejících z těchto oblastí,

jsou proslulá v obchodě kvůli svému původu a

jejich jakost a vlastnosti jsou převážně nebo výlučně dány zeměpisným prostředím zahrnujícím přírodní a lidské činitele.

(Zákon č. 24/2003 o révě a vínu; ostatní právní požadavky jsou stanoveny ve výše uvedeném zákoně a v jiných právních předpisech)

Chile

Denominación de origen calificada (DOCa)

španělský

CHOP

(1, 3, 4, 5, 6, 8, 9, 11, 15, 16)

Kromě nezbytných požadavků na „denominación de origen“ musí „denominacion de origen calificada“ splňovat tyto požadavky:

od uznání jako „denominación de origen“ uplynulo nejméně deset let,

chráněné výrobky jsou uváděny na trh výhradně jako výrobky plněné v zapsaných vinařských podnicích nacházejících se ve vymezené zeměpisné oblasti a

oblast považovaná za vhodnou k výrobě vín s právem na popsané označení původu je vymezena kartograficky názvem obce.

(Zákon č. 24/2003 o révě a vínu; ostatní právní požadavky jsou stanoveny v jiných právních předpisech)

 

Vino de calidad con indicación geográfica

španělský

CHOP

(1, 3, 4, 5, 6, 8, 9, 11, 15, 16)

Víno vyrobené v regionu, oblasti, lokalitě nebo vymezeném místě z hroznů pocházejících z tohoto území, jeho jakost, pověst nebo vlastnosti jsou dány zeměpisnými či lidskými činiteli nebo obojím, na tomto území dochází k produkci hroznů, výrobě vína nebo jeho zrání. Tato vína jsou označena výrazem „vino de calidad de“, za nímž následuje název regionu, oblasti, lokality nebo vymezeného místa, kde jsou vyrobena a zpracována.

(Zákon č. 24/2003 o révě a vínu; ostatní právní požadavky jsou stanoveny v jiných právních předpisech)

 

Vino de pago

španělský

CHOP

(1, 3, 4, 5, 6, 8, 9, 11, 15, 16)

Označuje místo nebo venkovskou lokalitu se zvláštními vlastnostmi půdy a mikroklimatem, jimiž se odlišuje od ostatních v okolí, známé svým názvem tradičně a běžně spojovaným s obděláváním vinic, z nichž jsou získávána vína s jedinečnými vlastnostmi a jakostí, maximální rozšíření je omezeno pravidly stanovenými příslušným správním úřadem v souladu s charakteristikami jednotlivých regionů. Rozšíření nemůže být rovnocenné ani nadřazené žádnému z názvů obce, na jejímž území nebo územích, je-li jich více, se nachází. Má se za to, že známá souvislost s obděláváním vinic existuje, pokud se v obchodě obvykle užívá název „pago“ k označení vín, která byla získána z této oblasti, po dobu nejméně pěti let. Všechny hrozny, které jsou určeny pro „vino de pago“ pocházejí z vinic nacházejících se v tomto „pago“ a víno je vyrobeno, skladováno a případně zraje odděleně od ostatních vín.

(Zákon č. 24/2003 o révě a vínu; ostatní požadavky jsou stanoveny v jiných právních předpisech)

 

Vino de pago calificado

španělský

CHOP

(1, 3, 4, 5, 6, 8, 9, 11, 15, 16)

Je-li do územního vymezení pro označení původu zahrnuto celé „pago“, může být označeno jako „vino de pago calificado“, víno zde vyrobené je vždy označeno „de pago calificado“, pokud splňuje požadavky vztahující se na vína se zapsaným označením původu.

(Zákon č. 24/2003 o révě a vínu; ostatní právní požadavky jsou stanoveny v jiných právních předpisech)

 

Vino de la tierra

španělský

CHZO

(1, 3, 4, 5, 6, 8, 9, 11, 15, 16)

Požadavky na používání tradičního výrazu „vino de la tierra“ doprovázeného zeměpisným označením:

1. Při úpravě zeměpisných označení výrobků podle článku 1 je nutno uvážit přinejmenším tyto aspekty:

a)

kategorie vína, pro něž je údaj použitelný,

b)

název zeměpisného označení, které se má používat,

c)

přesné vymezení zeměpisné oblasti,

d)

údaj o použitých moštových odrůdách,

e)

minimální přirozený obsah alkoholu jednotlivých druhů vín s právem používat daný údaj,

f)

ohodnocení nebo uvedení organoleptických vlastností,

g)

systém kontrol vína, jež má provádět soukromý nebo veřejný subjekt.

2. Používání zeměpisného označení k označení vín vyrobených ze směsi vín pocházejících z hroznů sklizených v různých produkčních oblastech je přípustné, pokud minimálně 85 % vína pochází z produkční oblasti, která používá tento název.

(Zákon č. 24/2003 o révě a vínu; výnos č. 1126/2003)

 

Vino dulce natural

španělský

CHOP

(3)

(Příloha III část B bod 6 nařízení (ES) č. 606/2009)

 

Vino Generoso

španělský

CHOP

(3)

(Příloha III část B bod 8 nařízení (ES) č. 606/2009)

Chile

Vino Generoso de licor

španělský

CHOP

(3)

(Příloha III část B bod 10 nařízení (ES) č. 606/2009)

 


FRANCIE

Appellation d'origine contrôlée

francouzský

CHOP

(1, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 15, 16)

Název lokality používaný k popisu výrobku pocházejícího z této lokality, jehož jakost nebo vlastnosti jsou převážně nebo výlučně dány zvláštním zeměpisným prostředím zahrnujícím přírodní a lidské činitele, tento výrobek má náležitě zavedenou proslulost a jeho výroba podléhá schváleným postupům, které zahrnují schválení zúčastněných stran, kontrolu výrobních podmínek a kontrolu výrobků.

Alžírsko

Švýcarsko

Tunisko

Appellation 606/2009 contrôlée

francouzský

 

Appellation d'origine vin délimité de qualité supérieure

francouzský

 

Vin doux naturel

francouzský

CHOP

(3)

Mutované víno, tj. víno, jehož alkoholové kvašení je zastaveno přidáním neutrálního alkoholu z vína. Cílem tohoto procesu je zvýšit obsah alkoholu ve víně a současně zachovat větší část přírodních cukrů z hroznů.

Podle druhu vyrobeného přírodního sladkého vína, bílého, červeného nebo růžového, dochází k mutování ve stanovené fázi alkoholového kvašení, též s macerací.

 

Vin de pays

francouzský

CHZO

(1, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 15, 16)

Vína se zeměpisným označením zeměpisného zdroje (územní označení). „Vin de pays“ musí pocházet výlučně z produkční oblasti, jejíž název nese. Splňuje přísné podmínky výroby stanovené právními předpisy, například maximální výnos, minimální obsah alkoholu, moštové odrůdy a přísná pravidla pro rozbor.

 


ITÁLIE

Denominazione di origine controllata (D.O.C.)

italský

CHOP

(1, 3, 4, 5, 6, 8, 11, 15, 16)

Označením původu vín se rozumí zeměpisný název vinařské oblasti charakterizované zvláštní produkcí, který se používá k popisu známého jakostního výrobku, jehož vlastnosti jsou dány zeměpisným prostředím a lidským činitelem. Uvedený zákon stanoví pro italská označení zvláštní tradiční výraz „D.O.C.“ k objasnění výše uvedeného pojmu kvalitního a tradičního označení původu.

[Zákon č. 164 ze dne 10.2.1992]

 

Kontrollierte Ursprungsbezeichnung

německý

 

Denominazione di origine controllata e garanttia (D.O.C.G.)

italský

CHOP

(1, 3, 4, 5, 6, 8, 11, 15, 16)

Podobný definici D.O.C., obsahuje však rovněž slovo „zaručený“ a je přidělován vínům zvláštní hodnoty, která jsou uznána jako vína DOC po dobu nejméně pěti let. Jsou uváděna na trh v nádobách o objemu maximálně 5 litrů a opatřena štítkem se státní identifikační značkou k poskytnutí lepší záruky spotřebitelům.

[Zákon č. 164 ze dne 10.2.1992]

 

Kontrollierte und garantierte Ursprungsbezeichnung

německý

 

Vino dolce naturale

italský

CHOP

(1, 3, 11, 15)

Tradiční výraz používaný pro popis a zařazení některých vín získaných ze sušených hroznů, jež obsahují určité množství zbytkového cukru z hroznů, bez procesů obohacování.

Použití je povoleno zvláštními předpisy týkajícími se jednotlivých vín.

 

Indicazione geografica tipica (IGT)

italský

CHZO

(1, 3, 4, 5, 6, 8, 11, 15, 16)

Výhradně italský výraz stanovený v zákoně č. 164 ze dne 10. února 1992 pro popis italských vín se zeměpisným označením, jejichž zvláštní povaha a jakost je dána zeměpisnou oblastí, v níž jsou produkovány hrozny.

 

Landwein

německý

 

Vin de pays

francouzský

 


KYPR

Οίνος Ελεγχόμενης Ονομασίας

Προέλευσης (ΟΕΟΠ)

(Controlled Designation of Origin)

řecký

CHOP

(1, 3, 4, 5, 6, 8, 9, 11, 15, 16)

Označuje vína s chráněným označením původu

Κ.Δ.Π.403/2005 Αρ.4025/19.8.2005/Ε.Ε. Παρ. ΙΙΙ (Ι)

Κ.Δ.Π.212/2005 Αρ.3896/26.04.2005/Ε.Ε. Παρ. ΙΙΙ (Ι)

Κ.Δ.Π.706/2004 Αρ.3895/27.08.2004/Ε.Ε. Παρ. ΙΙΙ (Ι)

 

Τοπικός Οίνος

(Regional Wine)

řecký

CHZO

(1, 3, 4, 5, 6, 8, 9, 11, 15, 16)

Označuje vína s chráněným zeměpisným označením

Κ.Δ.Π. 704/2004 Αρ.3895/27.8.2004/Ε.Ε. Παρ. ΙΙΙ (Ι)

 


LUCEMBURSKO

Crémant de Luxembourg

francouzský

CHOP

(4)

[Nařízení vlády ze dne 4. ledna 1991] Hlavní normy, jež je nutno dodržovat při výrobě:

hrozny jsou sklízeny ručně a vybrány zvlášť pro výrobu Crémant;

kupáž základních vín musí splňovat normy jakosti platné pro jakostní vína;

byla vyrobena z moštu získaného lisováním celých hroznů, v případě bílého nebo růžového šumivého vína nesmí množství moštu získané ze 150 kg hroznů přesáhnout 100 litrů;

je kvašeno v lahvi tradiční metodou;

maximální obsah oxidu siřičitého nepřesahuje 150 mg/l;

minimální tlak oxidu uhličitého je nejméně 4 atmosféry při 20 °C;

obsah cukru je nejméně 50 g/l.

 

Marque nationale, doplněno výrazy:

appellation contrôlée

appellation d'origine contrôlée

francouzský

CHOP

(1, 4)

(W):

„Marque nationale“ (národní schvalovací pečeť) pro vína s označením „Moselle luxembourgeoise“ byla vytvořena nařízením vlády ze dne 12. března 1935. Nápis „Marque nationale – appellation contrôlée“ na obdélníkové etiketě připevněné na zadní straně lahve osvědčuje státem kontrolovanou výrobu a jakost vína. Vydává ji úřad pro Marque nationale. O toto označení mohou požádat pouze vína lucemburského původu, která nebyla smíchána se zahraničním vínem a splňují vnitrostátní a evropské požadavky. Existuje rovněž povinnost, že vína s touto etiketou musí být uváděna na trh v lahvích a hrozny musí být sklizeny a vinifikovány pouze ve vnitrostátní produkční oblasti. Vína jsou pravidelně podrobována analytickým a organoleptickým zkouškám.

(SW):

„Marque nationale“ lucemburských šumivých vín byla vytvořena nařízením vlády ze dne 18. března 1988 a zaručuje, že:

šumivé víno je získáno výhradně z vín vhodných pro výrobu jakostních vín z oblasti Mosely v Lucembursku;

splňuje kritéria jakosti stanovená vnitrostátními předpisy a předpisy Evropského společenství;

podléhá státní kontrole.

 


MAĎARSKO

Minőségi bor

maďarský

CHOP

(1)

Znamená „jakostní víno“ a označuje vína s chráněným označením původu.

 

Védett eredetű bor

maďarský

CHOP

(1)

Označuje víno s chráněným původem.

 

Tájbor

maďarský

CHZO

(1)

Znamená „zemské víno“ a označuje vína s chráněným zeměpisným označením.

 


MALTA

Denominazzjoni ta’ Origini Kontrollata (D.O.K.)

maltský

CHOP

(1)

[Úřední věstník č. 17965 ze dne 5. září 2006]

 

Indikazzjoni Ġeografika Tipika (I.G.T.)

maltský

CHZO

(1)

[Úřední věstník č. 17965 ze dne 5. září 2006]

 


NIZOZEMSKO

Landwijn

nizozemský

CHZO

(1)

Toto víno je sklizeno a vyrobeno na nizozemském území. Na etiketě může být uveden název provincie, v níž byly hrozny sklizeny. Minimální přirozený obsah alkoholu v tomto víně by měl činit 6,5 % objemových nebo více. Pro výrobu tohoto vína v Nizozemsku je nutno použít pouze moštové odrůdy, které jsou uvedeny ve vnitrostátním seznamu.

 


RAKOUSKO

Districtus Austriae Controllatus (DAC)

latinský

CHOP

(1)

Podmínky pro tato jakostní vína (např. odrůdy, chuť, obsah alkoholu) stanoví Regionální výbor.

 

Prädikatswein nebo Qualitätswein besonderer Reife und Leseart, může být doplněno výrazy:

Ausbruch/Ausbruchwein

Auslese/Auslesewein

Beerenauslese/Beerenauslesewein

Kabinett/Kabinettwein

Schilfwein

Spätlese/Spätlesewein

Strohwein

Trockenbeerenauslese

Eiswein

německý

CHOP

(1)

Tato vína jsou jakostními víny a jsou vymezena zejména obsahem přírodního cukru v hroznech a podmínkami sklizně. Obohacování a doslazování není přípustné.

Ausbruch/Ausbruchwein: Z přezrálých hroznů a hroznů napadených Botrytis s minimálním obsahem přírodního cukru 27 °Klosterneuburger Mostwaage (KMW); pro lepší extrakci lze přidat čerstvý mošt nebo víno.

Auslese/Auslesewein: Z přísně vybraných hroznů s minimálním obsahem přírodního cukru 21 °KMW.

Beerenauslese/Beerenauslesewein: Z vybraných přezrálých hroznů a/nebo hroznů napadených Botrytis, s minimálním obsahem přírodního cukru 25 °KMW.

Kabinett/Kabinettwein: Z plně vyzrálých hroznů s minimálním obsahem přírodního cukru 17 °KMW.

Schilfwein, Strohwein: Hrozny musí být před lisováním uloženy a přírodně sušeny na rákosu nebo slámě po dobu nejméně 3 měsíců; minimální obsah cukru musí činit 25 °KMW.

Spätlese/Spätlesewein: Z plně vyzrálých hroznů s minimálním obsahem přírodního cukru 19 °KMW.

Trockenbeerenauslese: Hrozny musí být převážně napadeny Botrytis a svraštělé, s minimálním obsahem cukru 30 °KMW.

Eiswein: Hrozny musí být během sklizně a lisování přirozeně zmrzlé a musí mít minimální obsah cukru 25 °KMW.

 

Qualitätswein nebo Qualitätswein mit staatlicher Prüfnummer

německý

CHOP

(1)

Z plně vyzrálých hroznů z určitých odrůd s minimálním obsahem přírodního cukru 15 °KMW a maximálním výnosem 6 750 l/ha. Víno je možno prodávat pouze s kontrolním číslem jakostního vína.

 

Landwein

německý

CHZO

(1)

Z plně vyzrálých hroznů z určitých odrůd s minimálním obsahem přírodního cukru 14 °KMW a maximálním výnosem 6 750 l/ha.

 


PORTUGALSKO

Denominação de origem (D.O.)

portugalský

CHOP

(1, 3, 4, 8)

Zeměpisný název oblasti nebo konkrétního místa nebo tradiční název spojený se zeměpisným označením či nikoli, používaný k popisu nebo označení výrobku pocházejícího z hroznů z této oblasti nebo konkrétního místa, jehož jakost nebo vlastnosti jsou převážně nebo výhradně dány zvláštním zeměpisným prostředím zahrnujícím přírodní a lidské činitele a jehož výroba se uskutečňuje ve vymezené oblasti nebo zeměpisném regionu.

[Decreto-Lei č. 212/2004, 23.08.2004]

 

Denominação de origem controlada (D.O.C.)

portugalský

CHOP

(1, 3, 4, 8)

Označení vinařských produktů oprávněných nést označení původu může obsahovat tyto údaje: „Denominação de Origem Controlada“ nebo „DOC“.

[Decreto-Lei č. 212/2004, 23.8.2004]

 

Indicação de proveniência regulamentada (I.P.R.)

portugalský

CHOP

(1, 3, 4, 8)

Název země nebo regionu nebo konkrétního místa nebo tradiční název, spojovaný se zeměpisným původem či nikoli, používaný k popisu nebo označení vinařského produktu vyrobeného z nejméně 85 % hroznů sklizených v této oblasti v případě konkrétního místa nebo regionu, jehož pověst, zvláštní jakost nebo jiné vlastnosti jsou dány tímto zeměpisným původem a k jehož výrobě dochází v této vymezené zeměpisné oblasti nebo regionu.

[Decreto-Lei č. 212/2004, 23.08.2004]

 

Vinho doce natural

portugalský

CHOP

(3)

Víno bohaté na cukr, vyrobené z hroznů z pozdní sklizně nebo hroznů napadených plísní šedou.

[Portaria č. 166/1986, 26.06.1986]

 

Vinho generoso

portugalský

CHOP

(3)

Likérová vína tradičně vyráběna ve vymezených oblastech Douro, Madeira, Setúbal a Carcavelos, nazývaná Port Wine nebo Porto, a překlad tohoto názvu do jiných jazyků, Madeira Wine nebo Madeira a překlad tohoto názvu do jiných jazyků, Moscatel de Setúbal nebo Setúbal a Carcavelos.

[Decreto-Lei č. 166/1986, 26.06.1986]

 

Vinho regional

portugalský

CHZO

(1)

Označování vinařských produktů oprávněných nést zeměpisné označení může zahrnovat tyto údaje: „Vinho Regional“ nebo „Vinho da Região de“.

[Decreto-Lei č. 212/2004, 23.08.2004]

 


RUMUNSKO

Vin cu denumire de origine controlată (D.O.C.), doplněno výrazy:

Cules la maturitate deplină – C.M.D.

Cules târziu – C.T.

Cules la înnobilarea boabelor – C.I.B.

rumunský

CHOP

(1, 3, 8, 15, 16)

Víny nesoucími označení původu jsou vína vyrobená z hroznů získaných ve vymezených oblastech charakterizovaných klimatickými, půdními a situačními podmínkami, které jsou příznivé pro sklizeň kvalitních hroznů, a splňují tyto požadavky:

a)

hrozny, z nichž je víno vyrobeno, pocházejí výlučně z příslušné vymezené oblasti;

b)

k výrobě dochází v příslušné zeměpisné oblasti;

c)

jakost a kvalita vína jsou převážně nebo výlučně dány zvláštním zeměpisným prostředím zahrnujícím přírodní a lidské činitele;

d)

vína jsou získávána z odrůd druhu Vitis vinifera.

Podle stupně zralosti hroznů a jejich vlastností při sklizni jsou vína s označením původu zařazena takto:

a)

DOC – CMD – víno s označením původu získané z hroznů, které byly při sklizni plně vyzrálé;

b)

DOC – CT – víno s označením původu získané z hroznů z pozdní sklizně;

c)

DOC – CIB – víno s označením původu získané při sklizni, kdy jsou hrozny napadeny plísní šedou.

 

Vin spumant cu denumire de origine controlată (D.O.C.)

rumunský

CHOP

(5, 6)

Šumivá vína s chráněným označením původu jsou vyrobena z odrůd doporučených pro tento druh výroby, které jsou pěstovány na vymezených vinicích, kde se víno vyrábí jako surovina, víno je zcela zpracováno až do fáze uvedení na trh výhradně ve schválené oblasti.

 

Vin cu indicație geografică

rumunský

CHZO

(1, 4, 9, 15, 16)

Vína se zeměpisným označením jsou vyrobena z hroznů sklizených na konkrétní vinici ve vymezených oblastech a splňují tyto podmínky:

a)

mají zvláštní jakost, pověst nebo vlastnosti, které jsou dány tímto konkrétním zeměpisným původem;

b)

nejméně 85 % hroznů použitých k výrobě vína pochází výlučně z této zeměpisné oblasti;

c)

k výrobě dochází v této zeměpisné oblasti;

d)

vína jsou získávána z odrůd druhu Vitis vinifera nebo z křížení tohoto druhu s jinými druhy rodu Vitis.

Skutečný obsah alkoholu musí činit nejméně 9,5 % objemových v případě vín vyrobených ve vinařské zóně B a nejméně 10,0 % objemových pro vinařskou zónu CI a CII. Celkový obsah alkoholu nesmí být vyšší než 15 % objemových.

 


SLOVINSKO

Kakovostno vino z zaščitenim geografskim poreklom (kakovostno vino ZGP), může být doplněno výrazem Mlado vino

slovinský

CHOP

(1)

Víno z plně vyzrálých hroznů s minimálním přirozeným obsahem alkoholu 8,5 % objemových (9,5 % objemových v zóně CII) a maximálním výnosem 8 000 l/ha. Analytické a organoleptické zkoušky jsou povinné.

 

Kakovostno peneče vino z zaščitenim geografskim poreklom (Kakovostno vino ZGP)

slovinský

CHOP

(1)

Víno získané prvotním a druhotným alkoholovým kvašením s minimálním skutečným obsahem alkoholu 10 % objemových, s celkovým obsahem alkoholu kupáže nejméně 9 % objemových.

 

Penina

slovinský

 

Vino s priznanim tradicionalnim poimenovanjem (vino PTP)

slovinský

CHOP

(1)

Podmínky pro tato jakostní vína jsou stanovena nařízeními ministra na základě podrobného odborného posudku (např. odrůdy, obsah alkoholu, výnos atd.)

 

Renome

slovinský

 

Vrhunsko vino z zaščitenim geografskim poreklom (vrhunsko vino ZGP), může být doplněno výrazem:

Pozna trgatev

Izbor

Jagodni izbor

Suhi jagodni izbor

Ledeno vino

Arhivsko vino (Arhiva)

Slamnovino (vino iz sušenega grozdja)

slovinský

CHOP

(1)

Vína z plně vyzrálých hroznů s minimálním obsahem přírodního cukru 83° Oechsle a maximálním výnosem 8 000 l/ha. Obohacování, slazení, okyselení a odkyselení není přípustné. Analytické a organoleptické zkoušky jsou povinné.

Pozna trgatev: z přezrálých hroznů a/nebo hroznů napadených Botrytis s minimálním obsahem přírodního cukru 92 °Oechsle.

Izbor: z přezrálých hroznů napadených Botrytis s minimálním obsahem přírodního cukru 108 °Oechsle.

Jagodni izbor: z vybraných přezrálých hroznů napadených Botrytis s minimálním obsahem přírodního cukru 128 °Oechsle.

Suhi jagodni izbor: z vybraných přezrálých hroznů napadených Botrytis s minimálním obsahem přírodního cukru 154 °Oechsle.

Ledeno vino: hrozny musí být při sklizni a lisování přírodně zmrzlé a musí mít minimální obsah cukru 128 °Oechsle.

Arhivsko vino (arhiva): zralé víno z plně vyzrálých hroznů s minimálním obsahem přírodního cukru 83 °Oechsle.

Slamno vino (vino iz sušenega grozdja): hrozny musí být před lisováním uloženy a přírodně usušeny na rákosu nebo slámě.

 

Vrhunsko peneče vino z zaščitenim geografskim poreklom (Vrhunsko peneče vino ZGP)

slovinský

CHOP

(1)

Víno získané prvotním a druhotným alkoholovým kvašením s minimálním skutečným obsahem alkoholu 10,5 % objemových, s celkovým obsahem alkoholu kupáže nejméně 9,5 % objemových.

 

Penina

slovinský

 

Deželno vino s priznano geografsko oznako (Deželno vino PGO), může být doplněno výrazem Mlado vino

slovinský

CHZO

(1)

Víno z plně vyzrálých hroznů s minimálním přirozeným obsahem alkoholu 8,5 % objemových a s maximálním výnosem 12 000 l/ha. Analytické a organoleptické zkoušky jsou povinné.

 


SLOVENSKO

Akostné víno

slovenský

CHOP

(1)

Víno zařazené kontrolním ústavem jako jakostní odrůdové víno nebo jakostní značkové víno, vyrobené z hroznů s obsahem přírodního cukru nejméně 16 °NM a není překročen maximální hektarový výnos, víno splňuje požadavky na jakost stanovené zvláštním předpisem.

 

Akostné víno s prívlastkom, doplněno výrazem:

Kabinetné

Neskorý zber

Výber z hrozna

Bobuľový výber

Hrozienkový výber

Cibébový výber

L'adový zber

Slamové víno

slovenský

CHOP

(1)

Víno zařazené kontrolním ústavem jako jakostní víno s přívlastkem, splňuje požadavky na jakost stanovené zvláštním předpisem, není překročen maximální hektarový výnos, moštová odrůda, původ hroznů, jejichž obsah přírodního cukru, hmotnost a stav jsou osvědčeny před zpracováním zaměstnancem kontrolního ústavu, je dodržen zákaz zvyšovat přirozený obsah alkoholu a upravovat zbytkový cukr.

Akostné víno s prívlastkom se dělí na:

kabinetné víno získané z plně vyzrálých hroznů s obsahem přírodního cukru nejméně 19 °NM,

neskorý zber získaný z plně vyzrálých hroznů s obsahem přírodního cukru nejméně 21 °NM,

výber z hrozna získaný z plně vyzrálých hroznů s obsahem přírodního cukru nejméně 23 °NM, z pečlivě vybraných hroznů,

bobuľový výber získaný z ručně vybraných přezrálých hroznů, z nichž byly ručně odstraněny nezralé a poškozené bobule, s obsahem přírodního cukru nejméně 26 °NM,

hrozienkový výber získaný výhradně z ručně vybraných přezrálých přírodních bobulí s obsahem cukru nejméně 28 °NM,

cibébový výber získaný výhradně z ručně vybraných přezrálých bobulí napadených Botrytis cinerea Persoon, s obsahem přírodního cukru nejméně 28 °NM,

ľadové víno získané z hroznů, které byly sklizeny při teplotě –7 °C a nižší a hrozny zůstaly během sklizně a zpracování zmrzlé a získaný mošt měl obsah přírodního cukru nejméně 27 °NM,

slamové víno získané z dobře vyzrálých hroznů uložených před zpracováním na slámě nebo rákosu, případně byly zavěšeny po dobu nejméně 3 měsíců, obsah přírodního cukru v získaném moštu činil nejméně 27 °NM.

 

Esencia

slovenský

CHOP

(1)

Víno získané pomalým kvašením samotoku ze zvlášť vybraných cibéb pocházejících z vymezené vinice ve vinařské oblasti Tokajská vinohradnícka oblasť. Extrakt obsahuje nejméně 450 g přírodního cukru na litr a 50 g bezcukerného extraktu na litr. Zraje nejméně tři roky, z toho nejméně dva roky v dřevěném sudu.

 

Forditáš

slovenský

CHOP

(1)

Víno vyrobené alkoholovým kvašením moštu nebo vína ze stejné sklizně z vymezené vinice ve vinařské oblasti Tokajská vinohradnícka oblasť nalitého na matolinové výlisky z cibéb. Zraje nejméně dva roky, z toho nejméně jeden rok v dřevěném sudu.

 

Mášláš

slovenský

CHOP

(1)

Víno vyrobené alkoholovým kvašením moštu nebo vína ze stejné sklizně z vymezené vinice ve vinařské oblasti Tokajská vinohradnícka oblasť nalitého na kvasničné kaly z vína Samorodné nebo Výber. Zraje nejméně dva roky, z toho nejméně jeden rok v dřevěném sudu.

 

Pestovateľský sekt (3)

slovenský

CHOP

(4)

Základní podmínky výroby jsou splněny podmínkou pro produkci jakostních šumivých vín a poslední fáze procesu získávání šumivého vína provádí vinař vinice, z níž pocházejí hrozny použité při výrobě. Složky kupáže pestovateľský sekt pocházejí z jedné vinařské oblasti.

 

Samorodné

slovenský

CHOP

(1)

Víno vyrobené alkoholovým kvašením z moštových odrůd Tokaj ve vinařské oblasti Tokajská vinohradnícka oblasť pocházejících z vymezené vinice, pokud podmínky pro hromadnou produkci cibéb nejsou příznivé. Může být uváděno do oběhu nejdříve po dvou letech zrání, z toho nejméně jeden rok v dřevěném sudu.

 

Sekt vinohradníckej oblasti (3)

slovenský

CHOP

(4)

Šumivé víno získané prvotním nebo druhotným kvašením jakostního vína z hroznů vypěstovaných na vinicích ve vinařských oblastech, a to výhradně ve vinařské oblasti, v níž jsou vypěstovány hrozny pro jeho výrobu, nebo v oblasti v bezprostřední blízkosti, a základní podmínky výroby jsou splněny podmínkou pro jakostní kvalitní vína.

 

Výber (3)(4)(5)(6) putňový

slovenský

CHOP

(1)

Víno vyrobené alkoholovým kvašením po nalití na cibéby, mošt musí mít obsah cukru nejméně 21° NM, z vymezené vinice ve vinařské oblasti Tokajská vinohradnícka oblast, nebo z vína stejné jakosti a ze stejné sklizně z vymezené vinice ve vinařské oblasti Tokajská vinohradnícka oblasť. Podle množství přidaných cibéb se Tokajský výber dělí na 3 až 6putňový. Výber zraje nejméně tři roky, z toho nejméně dva roky v dřevěném sudu.

 

Výberová esencia

slovenský

CHOP

(1)

Víno vyrobené alkoholovým kvašením cibéb. Během sklizně jsou bobule vybírány zvlášť a ihned po zpracování se na ně nalije mošt z vymezené vinice ve vinařské oblasti Tokajská vinohradnícka oblasť, nebo víno ze stejné sklizně, které obsahuje nejméně 180 g přírodního cukru na litr a 45 g bezcukerného extraktu na litr. Zraje nejméně tři roky, z toho nejméně dva roky v dřevěném sudu.

 


SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ

quality (sparkling) wine

anglický

CHOP

(1, 4)

Víno nebo šumivé víno, které je vyrobeno v Anglii a Walesu v souladu s pravidly stanovenými ve vnitrostátních právních předpisech těchto zemí. Vína uváděná na trh jako „quality wine“ byla podrobena organoleptickým a analytickým zkouškám. Jeho zvláštní povaha a vlastnosti jsou částečně dány produkční oblastí, kvalitou použitých hroznů a dovednostmi producenta a výrobce.

 

Regional (sparkling) wine

anglický

CHZO

(1, 4)

Víno nebo šumivé víno, které je vyrobeno v Anglii a Walesu v souladu s pravidly stanovenými ve vnitrostátních právních předpisech těchto zemí. „Regional wine“ je podrobeno organoleptickým a analytickým zkouškám. Jeho povaha a vlastnosti jsou částečně dány produkční oblastí, kvalitou použitých hroznů a dovednostmi producenta a výrobce.

 

ČÁST B   — Tradiční výrazy uvedené v čl. 54 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 479/2008

BULHARSKO

Колекционно

(collection)

bulharský

CHOP

(1)

Víno, které splňuje podmínky pro „special reserve“, zraje v lahvích nejméně jeden rok a jeho množství nepřekračuje 1/2 množství „special reserve“.

 

Ново

(young)

bulharský

CHOP/CHZO

(1)

Víno bylo vyrobeno zcela z hroznů získaných z jedné sklizně a bylo plněno do konce roku. Může být uváděno na trh s označením „mladé“ do 1. března následujícího roku. V tomto případě je na etiketách povinně uveden rovněž údaj „Doba prodeje – 1. březen 606/2009“. Po uplynutí výše uvedené lhůty nemůže být víno uváděno na trh jako „mladé“ a množství vína zbylého v obchodní síti je po 31. březnu příslušného roku povinně opatřeno novými etiketami v souladu s požadavky nařízení.

 

Премиум

(premium)

bulharský

CHZO

(1)

Víno vyrobené z jedné moštové odrůdy, nejvyšší kvality z celé sklizně. Vyrobené množství nepřekračuje 1/10 celé sklizně.

 

Премиум оук, или първо зареждане в бъчва

(premium oak)

bulharský

CHOP

(1)

Víno zrající v nových dubových sudech o objemu až 500 l.

 

Премиум резерва

(premium reserve)

bulharský

CHZO

(1)

Víno vyrobené z jedné moštové odrůdy, představuje vyhrazené množství vybrané z nejkvalitnější části sklizně.

 

Резерва

(reserve)

bulharský

CHOP/CHZO

(1)

Víno vyrobené z jedné moštové odrůdy, zrající nejméně jeden rok od listopadu v roce sklizně.

 

Розенталер

(Rosenthaler)

bulharský

CHOP

(1)

Víno vyrobené z doporučených moštových odrůd s obsahem cukru nejméně 22 procent hmotnostních. Víno vykazuje obsah alkoholu nejméně 11°. Jeho vlastnosti jsou převážně dány přidáním hroznového moštu nebo zahuštěného hroznového moštu nejméně 30 dnů před expedicí.

 

Специална селекция

(special selection)

bulharský

CHOP

(1)

Víno vyrobené z jedné moštové odrůdy nebo scelované, zrající nejméně dva roky po uplynutí data stanoveného ve specifikaci výrobku.

 

Специална резерва

(special reserve)

bulharský

CHOP

(1)

Víno vyrobené z jedné moštové odrůdy nebo scelované, zrající nejméně jeden rok v dubových sudech po uplynutí data uvedeného ve specifikaci výrobku.

 


ČESKÁ REPUBLIKA

Archivní víno

český

CHOP

(1)

Víno uváděné na trh nejméně tři roky po roku sklizně.

 

Burčák

český

CHOP

(1)

Částečně zkvašený hroznový mošt, se skutečným obsahem alkoholu vyšším než jedno procento objemové a nižším než tři pětiny celkového obsahu alkoholu.

 

Klaret

český

CHOP

(1)

Víno vyrobené z modrých odrůd bez nakvášení rmutu.

 

Košer, Košer víno

český

CHOP

(1)

Víno, které bylo vyrobeno liturgickým způsobem podle předpisů židovské kongregace.

 

Labín

český

CHZO

(1)

Víno z modrých odrůd, které bylo vyrobeno bez nakvášení rmutu v české vinařské oblasti.

 

Mladé víno

český

CHOP

(1)

Víno nabízené ke spotřebě konečnému spotřebiteli nejpozději do konce kalendářního roku, v němž došlo ke slizni hroznů použitých k výrobě tohoto vína.

 

Mešní víno

český

CHOP

(1)

Víno, které bylo vyrobeno liturgickým způsobem a splňuje podmínky pro používání při liturgických obřadech během katolické bohoslužby.

 

Panenské víno, Panenská sklizeň

český

CHOP

(1)

Víno pochází z první sklizně vinice; za první sklizeň vinice se považuje sklizeň ve třetím roce po výsadbě vinice.

 

Pěstitelský sekt (4)

český

CHOP

(4)

Šumivé víno zatříděné Státní zemědělskou a potravinářskou inspekcí, které splňuje požadavky nařízení Evropských společenství na jakostní šumivé víno vyrobené v určitém regionu z hroznů révy vinné pocházejících z vinice výrobce.

 

Pozdní sběr

český

CHOP

(1)

Víno zatříděné Státní zemědělskou a potravinářskou inspekcí, vyrobené z hroznů révy vinné sklizených na stanovené vinici v dotyčné oblasti, nebyl překročen hektarový výnos, hrozny, z nichž bylo víno vyrobeno, dosáhly cukernatosti nejméně 21° NM, sklizeň a výroba vína s výjimkou plnění se uskutečnila v dotyčné vinařské oblasti, víno splňuje požadavky na jakost stanovené prováděcími právními předpisy.

 

Premium

český

CHOP

(1)

Druh vín s přívlastkem – výběr z hroznů, výběr z bobulí nebo výběr z cibéb, bylo vyrobeno z hroznů, které byly nejméně z 30 % napadeny plísní šedou Botrytis cinerea P.

 

Rezerva

český

CHOP

(1)

Víno zrající nejméně 24 měsíců v dřevěném sudu a poté v láhvi, a to v sudu nejméně 12 měsíců u červeného vína a 6 měsíců u bílého nebo růžového vína.

 

Růžák, Ryšák

český

CHOP

(1)

Víno vyrobené ze směsi hroznů révy vinné nebo hroznového moštu z bílých odrůd, případně z červených nebo modrých odrůd.

 

Zrálo na kvasnicích, Krášleno na kvasnicích, Školeno na kvasnicích

český

CHOP

(1)

Víno bylo během výroby ponecháno na kalech po dobu nejméně šesti měsíců.

 


NĚMECKO

Affentaler

německý

CHOP

(1)

Označení původu pro jakostní červené víno a Prädikatswein z moštové odrůdy Blauer Spätburgunder pocházející z území Altschweier, Bühl, Eisental a Neusatz obce Bühl, Bühlertal, a území Neuweier obce Baden-Baden.

 

Badisch Rotgold

německý

CHOP

(1)

Víno vyrobené scelením (smícháním) bílých odrůd, též rozdrcených, s červenými odrůdami, které pochází z vymezené vinařské oblasti Baden.

 

Classic (Klassic)

německý

CHOP

(1)

Červené víno nebo bílé jakostní víno vyrobené výhradně z klasických moštových odrůd, které jsou typické pro danou oblast; mošt použitý při výrobě má minimální přirozený obsah alkoholu nejméně o 1 % objemové vyšší, než je minimální přirozený obsah alkoholu stanovený pro vinařskou oblast, v níž byly hrozny sklizeny; celkový obsah alkoholu nejméně 11,5 % objemových; obsah zbytkového cukru není vyšší než 15 g/l a nepřesahuje dvojnásobek celkového obsahu kyselin; údaj o jediné moštové odrůdě; údaj o ročníku sklizně, nikoli však údaj o chuti.

 

Ehrentrudis

německý

CHOP

(1)

Označení původu pro jakostní a prvotřídní druh růžového vína z moštové odrůdy Blauer Spätburgunder z vinařské oblasti Tuniberg.

 

Federweisser

německý

CHOP/CHZO

(1)

Částečně zkvašený hroznový mošt pocházející z Německa se zeměpisným označením nebo z jiných států EU; zeměpisná označení z vinařské oblasti „vin de pays“; „Federweißer“: nejběžnější označení pro částečně zkvašený hroznový mošt s ohledem na regionální rozmanitost označení.

 

Hock

německý

CHOP

(1)

Bílé stolní víno z vinařské oblasti Porýní, obsah zbytkového cukru v rozmezí „polosladké“; historie výrazu: Hock je tradiční angloamerické označení pro rýnské víno a lze ho vysledovat zpětně k názvu místa „Hochheim“ (nad Mohanem, vinařská oblast Rheingau).

 

Liebfrau(en)milch

německý

CHOP

(1)

Tradiční název bílého německého jakostního vína, které obsahuje nejméně 70 % směsi odrůd Riesling, Silvaner, Müller-Thurgau nebo Kerner z regionu Nahe, Rheingau, Rheinhessen nebo Pfalz. Obsah zbytkového cukru v rozmezí „polosladké“. Určeno téměř výhradně pro vývoz.

 

Riesling-Hochgewächs (5)

německý

CHOP

(1)

Bílé jakostní víno, vyrobeno výhradně z hroznů moštové odrůdy Riesling, mošt použitý k výrobě vykazuje přirozený obsah alkoholu nejméně o 1,5 % objemových vyšší, než je minimální přirozený obsah alkoholu stanovený pro danou vinařskou oblast nebo její část, v níž byly hrozny sklizeny, a které při zkoušce jakosti dosáhlo čísla jakosti nejméně 3,0.

 

Schillerwein

německý

CHOP

(1)

Víno z vymezené vinařské oblasti Württemberg; jakostní víno světle až jasně červené barvy, vyrobeno scelením (smícháním) bílých odrůd, též rozdrcených, s červenými odrůdami, též rozdrcenými. Výraz „Schillersekt b.A.“ nebo „Schillerperlwein b.A.“ je přípustný, je-li Schillerwein základním vínem.

 

Weissherbst

německý

CHOP

(1)

Jakostní víno vyrobené ve vymezené vinařské oblasti nebo Prädikatswein (víno s přívlastkem), které je vyrobeno z jedné červené odrůdy a nejméně 95 % z jemně vylisovaného moštu; moštová odrůda musí být uvedena společně s označením Weißherbst písmem stejného typu, velikosti a barvy; může být použito rovněž pro domácí jakostní šumivé víno vyrobené z vína, které může nést označení „Weißherbst“.

 


ŘECKO

Αγρέπαυλη

(Agrepavlis)

řecký

CHOP/CHZO

(1, 3, 4, 8, 11, 15, 16)

Vína vyrobená z hroznů sklizených na vinicích podniku, kde se nachází budova nazvaná „Agrepavlis“, a vinifikace se uskutečňuje v tomto podniku.

 

Αμπέλι

(Ampeli)

řecký

CHOP/CHZO

(1, 3, 4, 8, 11, 15, 16)

Víno vyrobené výhradně z hroznů sklizených na vinicích určitého podniku a vinifikace se uskutečňuje v tomto podniku.

 

Αμπελώνας(ες)

(Ampelonas (-ès))

řecký

CHOP/CHZO

(1, 3, 4, 8, 11, 15, 16)

Víno vyrobené výhradně z hroznů sklizených na vinicích určitého podniku a vinifikace se uskutečňuje v tomto podniku.

 

Αρχοντικό

(Archontiko)

řecký

CHOP/CHZO

(1, 3, 4, 8, 11, 15, 16)

Vína vyrobená z hroznů sklizených na vinicích podniku, kde se nachází budova nazvaná „archontiko“, a vinifikace se uskutečňuje v tomto podniku.

 

Κάβα

(Cava)

řecký

CHZO

(1, 3, 8, 11, 15, 16)

Vína zrající za řízených podmínek.

 

Από διαλεκτούς αμπελώνες

(Grand Cru)

řecký

CHOP

(3, 15, 16)

Vína vyrobená výhradně z hroznů pocházejících z vybraných vinic se zvláštními nízkými hektarovými výnosy.

 

Ειδικά Επιλεγμένος

(Grande réserve)

řecký

CHOP

(1, 3, 15, 16)

Vybraná vína zrající po určitou dobu za řízených podmínek.

 

Κάστρο

(Kastro)

řecký

CHOP/CHZO

(1, 3, 4, 8, 11, 15, 16)

Vína vyrobená z hroznů sklizených na vinicích podniku, kde se nachází budova nebo zřícenina historického hradu, a vinifikace se uskutečňuje v tomto podniku.

 

Κτήμα

(Ktima)

řecký

CHOP/CHZO

(1, 3, 4, 8, 11, 15, 16)

Vína vyrobená z hroznů sklizených na vinicích podniku, který se nachází v příslušné chráněné vinařské oblasti.

 

Λιαστός

(Liastos)

řecký

CHOP/CHZO

(1, 3, 15, 16)

Vína vyrobená z hroznů částečně usušených na slunci nebo ve stínu.

 

Μετόχι

(Metochi)

řecký

CHOP/CHZO

(1, 3, 4, 8, 11, 15, 16)

Vína vyrobená z hroznů sklizených na vinicích podniku, který se nachází mimo oblast kláštera, jemuž podnik patří.

 

Μοναστήρι

(Monastiri)

řecký

CHOP/CHZO

(1, 3, 4, 8, 11, 15, 16)

Vína vyrobená z hroznů sklizených na vinicích, jež patří klášteru.

 

Νάμα

(Nama)

řecký

CHOP/CHZO

(1)

Sladká vína používaná při přijímání svátosti oltářní.

 

Νυχτέρι

(Nychteri)

řecký

CHOP

(1)

Vína s chráněným označením původu „Santorini“, vyrobená výhradně na ostrovech „Thira“ a „Thiresia“, zrající v sudech nejméně tři měsíce.

 

Ορεινό κτήμα

(Orino Ktima)

řecký

CHOP/CHZO

(1, 3, 4, 8, 11, 15, 16)

Vína vyrobená z hroznů sklizených na vinicích podniku, který se nachází v nadmořské výšce nad 500 m.

 

Ορεινός αμπελώνας

(Orinos Ampelonas)

řecký

CHOP/CHZO

(1, 3, 4, 8, 11, 15, 16)

Vína vyrobená výhradně z hroznů vypěstovaných na vinicích nacházejících se v nadmořské výšce nad 500 m.

 

Πύργος

(Pyrgos)

řecký

CHOP/CHZO

(1, 3, 4, 8, 11, 15, 16)

Vína vyrobená z hroznů sklizených na vinicích podniku, kde se nachází budova nazývaná „Pyrgos“, a k vinifikaci dochází v tomto podniku.

 

Επιλογή ή Επιλεγμένος

(Réserve)

řecký

CHOP

(1, 3, 15, 16)

Vybraná vína zrající po stanovenou dobu za řízených podmínek.

 

Παλαιωθείς επιλεγμένος

(Vieille réserve)

řecký

CHOP

(3, 15, 16)

Vybraná likérová vína zrající po stanovenou dobu za řízených podmínek.

 

Βερντέα

(Verntea)

řecký

CHZO

(1)

Vína s tradičním označením vyrobená z hroznů sklizených na vinicích nacházejících se na ostrově Zakynthos, kde dochází rovněž k vinifikaci.

 

Vinsanto

řecký

CHOP

(1, 3, 15, 16)

Vína s chráněným označením původu „Santorini“ vyrobená v komplexu Santo Erini-Santorini na ostrovech „Thira“ a „Thirasia“ z hroznů sušených na slunci.

 


ŠPANĚLSKO

Amontillado

španělský

CHOP

(3)

Likérové víno (vino generoso) s chráněným označením původu „Jerez-Xérès-Sherry“, „Manzanilla-Sanlúcar de Barrameda“, „Montilla-Moriles“, suché, s výraznou vůní, s dlouhou koncovkou, hladké a plné na patře, jantarové nebo zlaté barvy, se skutečným obsahem alkoholu mezi 16–22o. Zrající nejméně dva roky systémem „criaderas y soleras“ v dubovém sudu o objemu nejvýše 1 000 l.

 

Añejo

španělský

CHOP/CHZO

(1)

Vína zrající celkem nejméně 24 měsíců v dřevěném dubovém sudu o objemu nejvýše 600 l nebo v láhvi.

 

španělský

CHOP

(3)

Likérové víno s chráněným označením původu „Málaga“, zrající tři až pět let.

 

Chacolí-Txakolina

španělský

CHOP

(1)

Víno s chráněným označením původu „Chacolí de Bizkaia-Bizkaiko Txakolina“, „Chacolí de Getaria-Getariako Txakolina“ a „Chacolí de Álava-Arabako Txakolina“, vyrobené v zásadě z odrůd Ondarrabi Zuri a Ondarrabi Beltza. Víno se skutečným obsahem alkoholu nejméně 9,5 % objemových (11 % objemových u bílého vína kvašeného v sudu), s obsahem těkavých kyselin nejvýše 0,8 mg/l a celkovým obsahem oxidu siřičitého nejvýše 180 mg/l (140 mg/l u červených vín).

 

Clásico

španělský

CHOP

(3, 16)

Vína s obsahem zbytkového cukru více než 45 g/l.

Chile

Cream

anglický

CHOP

(3)

Likérové víno „Jerez-Xérès-Sherry“, „Manzanilla-Sanlúcar de Barrameda“, „Montilla-Moriles“, „Málaga“ a „Condado de Huelva“ s nejméně 60 g/l redukčních činidel, jantarové barvy s mahagonovým odstínem. Zraje nejméně dva roky systémem „criaderas y soleras“ nebo „añadas“ v dubovém sudu.

 

Criadera

španělský

CHOP

(3)

Likérové víno „Jerez-Xérès-Sherry“, „Manzanilla-Sanlúcar de Barrameda“, „Montilla-Moriles“, „Málaga“ a „Condado de Huelva“ zrající systémem „criaderas y soleras“, který je v této oblasti tradiční.

 

Criaderas y Soleras

španělský

CHOP

(3)

Likérové víno „Jerez-Xérès-Sherry“, „Manzanilla-Sanlúcar de Barrameda“, „Montilla-Moriles“, „Málaga“ a „Condado de Huelva“, při němž se používají systémy dubových sudů naskládaných na sebe nazývané „criaderas“, v nichž se víno z určitého ročníku posouvá na vyšší stupeň a prochází jednotlivými stupni, tj. „criaderas“, a to částečným a postupným přemisťováním během dlouhé doby, až se dostane na poslední stupeň, tj. „solera“, kde proces zrání končí.

 

Crianza

španělský

CHOP

(1)

Vína jiná než šumivá, perlivá a likérová, která splňují tyto podmínky:

červená vína musí zrát nejméně 24 měsíců, z toho musí zůstat nejméně 6 měsíců v dubových sudech o objemu nejvýše 330 l,

bílá a růžová vína musí zrát nejméně 18 měsíců, z toho musí zůstat nejméně 6 měsíců v dubových sudech o stejném maximálním objemu.

 

Dorado

španělský

CHOP

(3)

Likérová vína s chráněným označením původu „Rueda“ a „Málaga“ s procesem zrání.

 

Fino

španělský

CHOP

(3)

Likérové víno (vino generoso) s chráněným označením původu „Jerez-Xérès-Sherry“ a „Manzanilla Sanlúcar de Barrameda“, „Montilla Moriles“ s těmito vlastnostmi: slámové barvy, suché, mírně trpké chuti, lehké a jemné na patře. Zrající pod vrstvou „flor“ nejméně dva roky, a to systémem „criaderas y soleras“ v dubovém sudu o objemu nejvýše 1 000 l.

 

Fondillón

španělský

CHOP

(16)

Víno s chráněným označením původu „Alicante“, vyrobené z hroznů odrůdy Monastrell, dozrávajících na skladě, mimořádné kvality a zdraví. Při kvašení jsou použity výhradně přírodní kvasnice a skutečný obsah alkoholu nejméně 16 % objemových je přirozený. Zraje po dobu nejméně deseti let v dubových sudech.

 

Gran reserva

španělský

CHOP

(1)

Vína jiná než šumivá, perlivá a likérová, která splňují tyto podmínky:

červená vína musí mít minimální dobu zrání v délce 60 měsíců, z toho zůstávají nejméně 18 měsíců v dubových sudech o objemu nejvýše 330 l a zbytek uvedené doby v lahvi;

bílá a růžová vína musí mít dobu zrání nejméně 48 měsíců, z toho zůstávají nejméně 6 měsíců v dubových sudech o stejném maximálním objemu a zbytek uvedené doby v lahvi.

 

španělský

CHOP

(4)

Minimální doba zrání u šumivých vín s chráněným označením původu „Cava“ je 30 měsíců, od „tiraje“ do „degüelle“.

 

Lágrima

španělský

CHOP

(3)

Sladké víno s chráněným označením původu „Málaga“, při jehož výrobě mošt vytéká po rozmačkání hroznů bez mechanického tlaku. Zraje nejméně dva roky, systémem „criaderas y soleras“ nebo podle ročníků sklizně v dubových sudech o objemu nejvýše 1 000 l.

 

Noble

španělský

CHOP/CHZO

(1)

Vína zrající po dobu nejméně 18 měsíců v dubových sudech o objemu nejvýše 600 l nebo v lahvi.

 

španělský

CHOP

(3)

Likérová vína s chráněným označením původu „Málaga“ zrající dva až tři roky.

 

Oloroso

španělský

CHOP

(3)

Likérové víno (vino generoso) „Jerez-Xérès-Sherry“ a „Manzanilla Sanlúcar de Barrameda“, „Montilla Moriles“ s těmito vlastnostmi: bohaté, plné a sametové, aromatické, energetické, suché nebo mírně nasládlé, mahagonové barvy, se skutečným obsahem alkoholu mezi 16 a 22o. Zrálo nejméně dva roky systémem „criaderas y soleras“ v dubovém sudu o objemu nejvýše 1 000 l.

 

Pajarete

španělský

CHOP

(3)

Sladká nebo polosladká vína s chráněným označením původu „Málaga“ zrající neméně dva roky systémem „criaderas y soleras“ nebo „añadas“ v dubovém sudu o objemu nejvýše 1 000 l.

 

Pálido

španělský

CHOP

(3)

Likérové víno (vino generoso) „Condado de Huelva“ zrající více než tři roky procesem biologického zrání, se skutečným obsahem alkoholu 15–17 % objemových.

 

španělský

CHOP

(3)

Likérové víno s chráněným označením původu „Rueda“ zrající nejméně čtyři roky, poslední tři roky v dubovém sudu.

 

španělský

CHOP

(3)

Víno s chráněným označením původu „Málaga“ z odrůd Pedro Ximenez a/nebo Moscatel, bez přídavku „arrope“ (vařený mošt), bez procesu zrání.

 

Palo Cortado

španělský

CHOP

(3)

Likérové víno (vino generoso) „Jerez-Xérès-Sherry“ a „Manzanilla Sanlúcar de Barrameda“, „Montilla Moriles“, jehož organoleptické vlastnosti spočívají ve vůni vína Amontillado a barvě podobné vínu Oloroso, se skutečným obsahem alkoholu mezi 16 a 22 % objemových. Zraje ve dvou fázích: první biologické, pod vrstvou „flor“, a druhé oxidační.

 

Primero de Cosecha

španělský

CHOP

(1)

Víno s chráněným označením původu „Valencia“ sklizené během prvních deseti dnů období sklizně a plněné během třiceti následujících dnů, přičemž je povinné uvést na etiketě ročník sklizně.

 

Rancio

španělský

CHOP

(1, 3)

Vína, která mají po procesu zrání s náhlými změnami teploty za přítomnosti vzduchu, nebo v dřevěném nebo skleněném obalu značně rustikální charakter.

 

Raya

španělský

CHOP

(3)

Likérové víno (vino generoso) „Montilla Moriles“ s vlastnostmi podobnými vínům „Oloroso“, avšak s méně plnou chutí a vůní. Zrající nejméně dva roky systémem „criaderas y soleras“v dubovém sudu o objemu nejvýše 1 000 l.

 

Reserva

španělský

CHOP

(1)

Vína jiná než šumivá, perlivá a likérová, která splňují tyto podmínky:

červená vína musí mít dobu zrání nejméně 36 měsíců, z toho nejméně 12 měsíců v dubových sudech o objemu nejvýše 330 l a zbytek uvedené doby v lahvi;

bílá a růžová vína musí být minimální dobu zrání nejméně 24 měsíců, z toho zůstávají nejméně šest měsíců v dubových sudech o stejném maximálním objemu a zbytek uvedené doby v lahvích.

Chile

Sobremadre

španělský

CHOP

(1)

Bílá vína „Vinos de Madrid“, která v důsledku zvláštního zpracování obsahují oxid uhličitý před vlastním kvašením moštu s „madres“ (hrozny zbavené slupky a vymačkané).

 

Solera

španělský

CHOP

(3)

Likérové víno „Jerez-Xérès-Sherry“, „Manzanilla-Sanlúcar de Barrameda“, „Montilla-Moriles“, „Málaga“ a „Condado de Huelva“ zrající systémem „criaderas y soleras“.

 

Superior

španělský

CHOP

(1)

Vína získaná z nejméně 85 % upřednostňovaných odrůd příslušných vymezených oblastí.

Chile

Jižní Afrika

Trasañejo

španělský

CHOP

(3)

Likérové víno s chráněným označením původu „Málaga“ zrající déle než pět let.

 

Vino Maestro

španělský

CHOP

(3)

Víno s chráněným označením původu „Málaga“, pocházející z neúplného kvašení, jelikož dříve než kvašení začne, je přidán mošt se 7 % alkoholu z vína. Kvašení je proto velmi pomalé a je zastaveno, jakmile je dosaženo obsahu alkoholu 15–16o, přičemž přibližně 160–200 g cukrů na litr zůstává bez kvašení. Zraje nejméně dva roky systémem „criaderas y soleras“ nebo „añadas“ v dubovém sudu o objemu nejvýše 1 000 l.

 

Vendimia Inicial

španělský

CHOP

(1)

Víno „Utiel–Requena“ vyrobené z hroznů sklizených v prvních deseti dnech období sklizně, s obsahem alkoholu mezi 10 a 11,5 % objemových, příčinou jeho zvláštních přívlastků, k nimž lze zařadit mírné uvolňování oxidu uhličitého, je jeho mládí.

 

Viejo

španělský

CHOP/CHZO

(1)

Víno zrající 36 měsíců, s rustikálním charakterem zapříčiněným zejména působením světla, kyslíku, tepla, či všemi těmito činiteli společně.

 

španělský

CHOP

(3)

Likérové víno (vino generoso) s chráněným označením původu Condado de Huelva, které má tyto vlastnosti: bohaté, plné a sametové, aromatické, energetické, suché nebo mírně nasládlé, mahagonové barvy, se skutečným obsahem alkoholu mezi 15 a 22o. Zrálo nejméně dva roky systémem „criaderas y soleras“ v dubovém sudu o objemu nejvýše 1 000 l.

 

Vino de Tea

španělský

CHOP

(1)

Víno ze severní podoblasti s chráněným označením původu „La Palma“, zrající v dřevěných nádobách vyrobených z borovice Pinus canariensis („Tea“) po dobu nejvýše 6 měsíců. Skutečný obsah alkoholu je u bílých vín mezi 11–14,5 % objemových, u růžových vín mezi 11–13 % objemových a u červených vín mezi 12–14 % objemových.

 


FRANCIE

Ambré

francouzský

CHOP

(3)

Článek 7 nařízení ze dne 29. prosince 1997: Chráněné označení původu „Rivesaltes“: aby mohlo bílé víno nést kontrolované označení původu „Rivesaltes“ doplněné údajem „ambré“, musí se vyvíjet v oxidačním prostředí do 1. září druhého roku po roku sklizně.

 

Clairet

francouzský

CHOP

(1)

Chráněné označení původu „Bourgogne“, „Bordeaux“: světle červené nebo růžové víno.

 

Claret

francouzský

CHOP

(1)

Chráněné označení původu „Bordeaux“: výraz používaný k označení světle červeného vína.

 

Tuilé

francouzský

CHOP

(3)

Článek 7 nařízení ze dne 29. prosince 1997: Aby mohlo červené víno nést kontrolované označení původu „Rivesaltes“ doplněné údajem „tuilé“, musí se vyvíjet v oxidačním prostředí do 1. září druhého roku po roku sklizně.

 

Vin jaune

francouzský

CHOP

(1)

Chráněné označení původu „Arbois“, „Côtes du Jura“, „L'Etoile“, „Château-Châlon“: vinařský výrobek vyrobený výhradně z moštových odrůd stanovených ve vnitrostátních právních předpisech: pomalé kvašení, zrání v dubovém sudu po dobu nejméně 6 let.

 

Château

francouzský

CHOP

(1, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 15, 16)

Historický výraz spojený s typem oblasti a druhem vína, vyhrazený pro vína pocházející z podniku, který skutečně existuje pod tímto názvem nebo který je nazýván přesně tímto slovem.

Chile

Clos

francouzský

CHOP

(1, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 15, 16)

Chile

Cru artisan

francouzský

CHOP

(1)

Chráněné označení původu „Médoc“, „Haut-Médoc“, „Margaux“, „Moulis“, „Listrac“, „St Julien“, „Pauillac“, „St Estèphe“

Výraz spojený s jakostí vína, jeho historií a typem oblasti, odkazující na hierarchii vlastností mezi víny pocházejícími z konkrétního podniku.

 

Cru bourgeois

francouzský

CHOP

(1)

Chráněné označení původu „Médoc“, „Haut-Médoc“, „Margaux“, „Moulis“, „Listrac“, „Saint-Julien“, „Pauillac“, „Saint-Estèphe“: Výraz spojený s jakostí vína, jeho historií a typem oblasti, odkazující na hierarchii vlastností mezi víny pocházejícími z konkrétního podniku.

Chile

Cru classé, může být doplněno výrazy Grand, Premier Grand, Deuxième, Troisième, Quatrième, Cinquième

francouzský

CHOP

(1)

Chráněné označení původu „Barsac“, „Côtes de Provence“, „Graves“, „Saint-Emilion grand cru“, „Médoc“, „Haut-Médoc“, „Margaux“, „Pessac-Leognan“, „Saint Julien“, „Pauillac“, „Saint Estèphe“, „Sauternes“.

Výraz spojený s jakostí vína, jeho historií a typem oblasti, odkazující na hierarchii vlastností mezi víny pocházejícími z konkrétního podniku.

 

Edelzwicker

německý

CHOP

(1)

Vína s chráněným označením původu „Alsace“ pocházející z jedné nebo více moštových odrůd stanovených ve specifikacích.

 

Grand cru

francouzský

CHOP

(1, 3, 4)

Výraz spojený s jakostí vína, vyhrazený pro vína s chráněným označením původu, které je stanoveno nařízením, kdy se tento výraz používá společně jeho začleněním do označení původu.

Chile

Švýcarsko

Tunisko

Hors d’âge

francouzský

CHOP

(3)

Chráněné označení původu „Rivesaltes“, „Banyuls“: je možno použít pro vína, která prošla zráním po dobu nejméně pěti let od jejich výroby.

 

Passe-tout-grains

francouzský

CHOP

(1)

Chráněné označení původu „Bourgogne“ pocházející ze dvou moštových odrůd, jak je stanoveno ve specifikacích.

 

Premier Cru

francouzský

CHOP

(1)

Výraz spojený s jakostí vína, vyhrazený pro vína s chráněným označením původu, které je stanoveno nařízením, kdy se tento výraz používá společně jeho začleněním do označení původu.

Tunisko

Primeur

francouzský

CHOP

(1)

Vína, jejichž datum uvedení na trh pro spotřebitele je stanoveno na třetí čtvrtek v měsíci listopadu v roce sklizně.

 

francouzský

CHZO

(1)

Vína, jejichž datum uvedení na trh pro spotřebitele je stanoveno na třetí čtvrtek měsíce října v roce sklizně.

 

Rancio

francouzský

CHOP

(1, 3)

Chráněné označení původu „Grand Roussillon“, „Rivesaltes“, „Rasteau“, „Banyuls“, „Maury“, „Clairette du Languedoc“: výraz spojený s druhem vína a zvláštní metodou jeho výroby, vyhrazený pro některá jakostní vína v důsledku jejich stáří a půdních podmínek.

 

Sélection de grains nobles

francouzský

CHOP

(1)

Chráněné označení původu „Alsace“, „Alsace Grand Cru“, „Condrieu“, „Monbazillac“, „Graves supérieur“, „Bonnezeaux“, „Jurançon“, „Cérons“, „Quarts de Chlume“, „Sauternes“, „Loupiac“, „Côteaux du Layon“, „Barsac“, „Sainte Croix du Mont“, „Côteaux de l'Aubance“, „Cadillac“: vína vyrobená povinně z ručně sklizených hroznů s následným výběrem. Cílem je výběr přezrálých hroznů, napadených plísní šedou, nebo které prošly vinifikací.

 

Sur lie

francouzský

CHOP

(1)

Chráněné označení původu „Muscadet“, „Muscadet Coteaux de la Loire“, „Muscadet-Côtes de Grandlieu“, „Muscadet-Sèvre et Maine“, „Gros Plant du Pays Nantais“: vína se zvláštními specifikacemi (co se týká výnosu, obsahu alkoholu), která jsou ponechána na kalech až do 1. března roku následujícího po roku sklizně.

 

francouzský

CHZO

(1)

Chráněné zeměpisné označení „Vin de pays d'“, „Vin de pays des Sables du Golfe du Lion“: víno se zvláštními specifikacemi, které je nejméně jednu zimu v sudu a zůstává na kalech až do plnění.

 

Vendanges tardives

francouzský

CHOP

(1)

Chráněné označení původu „Alsace“, „Alsace Grand Cru“, „Jurançon“: výraz spojený s druhem vína a zvláštní metodou výroby, vyhrazený pro vína pocházející z přezrálých hroznů, které splňují podmínky týkající se měrné hmotnosti a obsahu alkoholu.

 

Villages

francouzský

CHOP

(1)

Chráněné označení původu „Anjou“, „Beaujolais“, „Côte de Beaune“, „Côtes de Nuits“, „Côtes du Rhône“, „Côtes du Roussillon“, „Mâcon“: výraz spojený s jakostí vína, vyhrazený pro vína s označením původu, které je stanoveno nařízením, kdy se tento výraz používá společně jeho začleněním do označení původu.

 

Vin de paille

francouzský

CHOP

(1)

Chráněné označení původu „Arbois“, „Côtes du Jura“, „L'Etoile“, „Hermitage“: výraz spojený se způsobem výroby, který spočívá ve výběru hroznů pocházejících z moštových odrůd stanovených ve vnitrostátních předpisech, které se suší po dobu nejméně šesti týdnů na slámě nebo roštech či zavěšené. Zrání nejméně 3 roky ode dne lisování, včetně zrání v dřevěných sudech po dobu nejméně 18 měsíců.

 


ITÁLIE

Alberata nebo vigneti ad alberata

italský

CHOP

(1)

Zvláštní výraz spojený s vínem typu „Aversa“. Odkazuje na velmi starou tradici šlechtění odrůd vína, z nichž je výrobek získán.

 

Amarone

italský

CHOP

(1)

Výhradní historický výraz spojený s výrobní metodou vín typu „Valpolicella“. Používá se od starověku k určení místa původu vína vyrobeného podle zvláštní výrobní metody, pomocí sušených hroznů, která je založena na úplném kvašení cukrů. To vysvětluje původ názvu „Amarone“. Je to poměrně zvláštní a dobře známý výraz, který identifikuje výrobek sám o sobě.

 

Ambra

italský

CHOP

(3)

Výraz spojený s výrobní metodou a zvláštní jantarově žlutou barvou, světlejší nebo tmavší, vín typu „Marsala“. Jeho zvláštní barva pochází z dlouhé doby výroby, která zahrnuje zrání a vývoj, procesy, které znamenají významnou oxidační redukci polyfenolů a barviv.

 

Ambrato

italský

CHOP

(1, 3)

Výraz je spojen s výrobní metodou a zvláštní jantarovou barvou, světlejší nebo tmavší, která je typická pro vína typu „Malvasia from Lipari“ a „Vernaccia from Oristano“. Zvláštní barva je výsledkem dlouhé doby výroby, která zahrnuje zrání a vývoj, procesy, které znamenají významnou oxidační redukci polyfenolů a barviv.

 

Annoso

italský

CHOP

(1)

Výraz spojený s vínem typu „Controguerra“. Odkazuje na zvláštní výrobní metodu, která zahrnuje sušené hrozny a povinnou dobu zrání v dřevěných nádobách po dobu nejméně 30 měsíců před uvedením konečného výrobku na trh a jeho spotřebou.

 

Apianum

latinský

CHOP

(1)

Výhradní výraz přidělený vínu „Fiano di Avellino“. Jedná se o výraz, který má antický původ. Znamená dobrou jakost hroznů, jelikož jsou velmi oblíbené u včel (italsky „api“).

 

Auslese

německý

CHOP

(1)

Viz tradiční výraz „scelto“. Výhradní výraz přidělený vínům „Caldaro“ a „Caldaro Classico – Alto Adige“.

 

Buttafuoco

italský

CHOP

(1, 6)

Výhradní výraz spojený výslovně se zvláštním druhem vína, které pochází z podoblasti „Oltrepò Pavese“. Po dlouhou dobu se používá k popisu skutečně zvláštního výrobku, který má podle významu tohoto slova „zvláštní oheň“.

 

Cannellino

italský

CHOP

(1)

Výhradní výraz spojený s víny typu „Frascati“ a jejich výrobou. Používá se po dlouhou dobu k označení výše uvedeného druhu vína vyrobeného pomocí zvláštního výrobního procesu, který umožňuje získat víno nazvané „abboccato“, to je mírně nasládlé víno s plnou chutí.

 

Cerasuolo

italský

CHOP

(1)

Tradiční a historický výraz, spojený výslovně s víny „Cerasuolo di Vittoria“. Je nedílnou součástí názvu DOCG a představuje jeho nezeměpisný aspekt. Výraz je spojen s jeho výrobou a rovněž zvláštní barvou. Výraz se rovněž tradičně používá k popisu jiného typu vín „Montepulciano d'Abruzzo“, s nímž je úzce svázán.

 

Chiaretto

italský

CHOP/CHZO

(1, 3, 4, 5, 6)

Výraz spojený s výrobní metodou a se zvláštní barvou souvisejícího druhu vína, získaného z modrých odrůd.

 

Ciaret

italský

CHOP

(1)

Výhradní výraz spojený s víny „Monferrato“ a související se zvláštní barvou, kterou výrobek má: jeho název tradičně znamená „světle červený“.

 

Château

francouzský

CHOP

(1, 3, 4, 5, 6, 8, 15, 16)

Výraz spojený z názvem vinařského podniku, v případě hroznů pocházejících výhradně z tohoto podniku a k vinifikaci dochází ve stejném podniku.

Chile

Classico

italský

CHOP

(1, 3,, 8, 11, 15, 16)

Výraz stanovený v zákoně č. 164/1992. Je vyhrazen pro nešumivá vína z nejstarobylejší oblasti původu, lze mu přičíst předpis o chráněných označeních původu.

Chile

Dunkel

německý

CHOP

(1)

Výraz spojený s výrobní metodou a typickou tmavou barvou odpovídající vínům typu „Trentino“.

 

Fine

italský

CHOP

(3)

Výraz spojený výslovně s jedním z typů vín „Marsala“. Odkazuje na zvláštní výrobní metodu, která zahrnuje minimální dobu zrání po dobu 1 roku, z toho nejméně 8 měsíců v dřevěných sudech.

 

Fior d’Arancio

italský

CHOP

(1, 6)

Výraz spojený s dvěma typy vín „Colli Euganei“: šumivá a „passito“ vína (tj. získaná ze sušených hroznů). Odkazuje na výrobní metodu a na typické aromatické vlastnosti výrobku, který je získán z hroznů odrůdy Muscat pomocí pečlivé výrobní metody.

 

Flétri

italský

CHOP

(1)

Výraz spojený se zvláštními typy vín DOC „Valle d'Aosta nebo Vallée d'Aoste“. Odkazuje na výrobní metodu a typické vlastnosti výrobku, které jsou výsledkem pečlivé metody výroby z částečně sušených hroznů.

 

Garibaldi Dolce (nebo GD)

italský

CHOP

(3)

Výhradní historický výraz spojený se zvláštním typem vín Superior DOC „Marsala“. Zpočátku se výraz používal na počest Garibaldiho, který toto víno ochutnal, když přistál v Marsale. Cenil si ho pro jeho vlastnosti získané zvláštním výrobním procesem, který zahrnuje minimální dobu zrání v délce dvou let v dřevěných sudech.

 

Governo all’uso toscano

italský

CHOP/CHZO

(1)

Původně byl tento výraz spojen s víny s chráněným označením původu „Chianti“ a „Chianti Classico“. Poté se jeho používání rozšířilo na víno s chráněným zeměpisným označením „Colli della Toscana Centrále“, které je vyráběno ve stejné produkční oblasti. Odkazuje na zvláštní výrobní proces používaný v Toskánsku, který zahrnuje přidání sušených hroznů do vína na konci zimy, sušené hrozny zvyšují dodatečné kvašení.

 

Gutturnio

italský

CHOP

(1, 8)

Výhradní historický výraz spojený s druhem vína, který pochází z vinařské podoblasti „Colli Piacentini“. Odkazuje na způsob výroby výše uvedeného červeného vína, velmi typického, vysoce kvalitního vína. Bylo servírováno ve stříbrných číších římského původu nazývaných „Gutturnium“.

 

Italia Particolare (nebo IP)

italský

CHOP

(3)

Výhradní historický výraz spojený s víny „Marsala fine“. Původně bylo víno „Marsala“ vyráběno výhradně pro domácí trh.

 

Klassisch/Klassisches Ursprungsgebiet

německý

CHOP

(1)

Tradiční oblast produkce „Caldaro“„Alto Adige“ (s označením „Santa Maddalena“ a „Terlano“).

(Viz definice výrazu „Classico“).

 

Kretzer

německý

CHOP

(1)

Výraz vztahující se na způsob výroby a na typickou růžovou barvu.

Výraz se používá pro odpovídající vína typu „Alto Adige“, „Trentino“ a „Teroldego rotaliano“.

 

Lacrima

italský

CHOP

(1)

Výraz spojený výslovně s názvem vína „Lacrima di Morro d'Alba“, nedílná součást názvu tohoto vína. Odkazuje na zvláštní výrobní metodu, při níž jemné lisování hroznů vede k vysoce kvalitnímu výrobku.

 

Lacryma Christi

italský

CHOP

(1, 3, 4, 5)

Výhradní historický výraz spojený výslovně s víny „Vesuvio“. Tradičně byl spojován s určitými typy výše uvedených vín (běžná vína a likérová/šumivá vína), jež jsou vyráběna zvláštní výrobní metodou, která zahrnuje jemné lisování hroznů vedoucí k vysoce kvalitnímu výrobku, jenž má náboženské konotace.

 

Lambiccato

italský

CHOP

(1)

Výhradní výraz spojený s jedním z typů vín „Castel San Lorenzo“. Odkazuje na druh výrobku a na zvláštní výrobní metodu, která používá hrozny odrůdy Muscat a při níž dochází k maceraci hroznů při kontrolované teplotě uvnitř zvláštních nádob tradičně nazývaných „Lambicchi“.

 

London Particolar (nebo LP nebo Inghilterra)

italský

CHOP

(3)

Výhradní historický výraz spojený s víny typu „Marsala Superiore“. Jedná se o výraz (nebo jeho iniciály) tradičně používaný k popisu výrobku určeného pro anglický trh. Používání angličtiny je rovněž tradiční a je uvedeno ve specifikaci výrobku a předpisech stanovených pro vína „Marsala“. Je běžně známo, že význam a pověst tohoto označení jako likérového vína lze přičíst činnosti výrobců i anglických distributorů, kteří od roku 1773, kdy víno Marsala objevili, vyráběli a uváděli toto mimořádné víno na trh, a tak umožnili, aby se stalo známým po celém světě, zejména v Anglii.

 

Occhio di Pernice

italský

CHOP

(1)

Výraz spojený s určitými typy vín „Vin Santo“. Odkazuje na výrobní metodu a zvláštní barvu. Zvláštní způsob výroby založený na použití červených odrůd umožňuje vyrábět velmi typický výrobek s mimořádnou barvou, která sahá od svěží po světle růžovou. Jedná se o detail barvy oka koroptve (italsky „Pernice“), podle níž víno dostalo svůj název.

 

Oro

italský

CHOP

(3)

Výraz spojený se zvláštními víny „Marsala“. Odkazuje na zvláštní barvu a způsob výroby, který zakazuje použití vařeného moštu. To umožňuje získat obzvláště hodnotný výrobek světlejší či tmavší zlaté barvy.

 

Passito nebo Vino passito nebo Vino Passito Liquoroso

italský

CHOP/CHZO

(1, 3, 15, 16)

Výraz spojený s druhem výrobku a odpovídající výrobní metodou. Výrazy „passito“ nebo „vino passito“ a „vino passito liquoroso“ jsou vyhrazeny pro běžná nebo likérová vína získaná kvašením hroznů sušených přirozeně nebo na větraném místě podle specifikací výrobku. Zákon č. 82/2006 rozšířil tento výraz na vína z přezrálých hroznů.

 

Ramie

italský

CHOP

(1)

Výhradní výraz spojený s jedním z typů vín „Pinerolese“. Odkazuje na druh výrobku a odpovídající výrobní metodu založenou na částečně sušených hroznech.

 

Rebola

italský

CHOP

(1, 15)

Výhradní výraz spojený s jedním z typů vín „Colli di Rimini“. Odkazuje na výrobní metodu a druh výrobku, jehož barva sahá od zlaté po jantarovou a který je získán z částečně sušených hroznů.

 

Recioto

italský

CHOP

(1, 4, 5)

Tradiční historický výraz úzce spojený s názvem tří vín s označením původu vyráběných v oblasti Veneto: chráněné označení původu „Valpolicella“, „Gambellara“ a „Recioto di Soave“, označení patřící do těchto produkčních oblasti se vzájemně velmi blíží a mají podobné tradice, zejména v provinciích Verona a Vicenza. Původ těchto názvů pochází z pátého století. V té době autoři pastýřských románů hodnotili jako zvlášť cenné a proslulé toto víno, jehož výroba byla omezena na provincii Verona a jehož název pocházel z „Retia“, hornaté oblasti, která se ve starověku rozprostírala ve veronsko-tridentské oblasti až ke comasco-valtellinským hranicím. Tento výraz se tudíž používal od starověku a používá se dosud k označení vín získaných zvláštní výrobní metodou, která zahrnuje sušení hroznů.

 

Riserva

italský

CHOP

(1, 3, 4, 5, 15, 16)

Vína, která prošla určitou dobou zrání, nejméně dva roky u červených vín a jeden rok u bílých vín, s dalším zráním v sudech, jak je výslovně stanoveno ve specifikaci výrobku. Kromě běžných postupů musí specifikace výrobku stanovit povinnost uvádět na etiketě ročník sklizně a rovněž předpisy pro jeho uchovávání v případě směsi vín z různých ročníků sklizně. U druhu šumivých a likérových vín s chráněným označením původu je možno tento výraz použít v souladu s podmínkami stanovenými příslušnou specifikací výrobku a v souladu s právem Společenství.

 

Rubino

italský

CHOP

(1)

Výraz spojený s chráněným označením původu „Cantavenna“. Odkazuje na celý proces a na zvláštní barvu. Výraz „Rubino“ je mimoto spojen se zvláštním typem vín DOC „Teroldego Rotaliano“, „Trentino“ a „Garda Colli Mantovami“ a odkazuje na zvláštní barvu výrobku.

 

italský

CHOP

(3)

Výraz spojený se zvláštním typem vín „Marsala“. Odkazuje na zvláštní proces, který zakazuje používání vařeného moštu. Toto víno má mimoto zvláštní rubínovou barvu, která po zrání získává jantarový odlesk.

 

Sangue di Giuda

italský

CHOP

(4, 5, 8)

Výhradní historický tradiční výraz spojený s typem vína vyráběného na území Oltrepò Pavese. Používá se dlouhou dobu k označení velmi charakteristického výrobku červené barvy, sladkého, šumivého nebo bohatého, příjemné chuti, tj. je tak lahodné, že čím více ho vypijete, tím více vás může ošálit, jako známý apoštol!!

 

Scelto

italský

CHOP

(1)

Výraz spojený s víny „Caldaro“, „Caldaro Classico – Alto Adige“ a „Colli del Trasimeno“. Odkazuje na zvláštní výrobek a odpovídající výrobní metodu, začínající výběrem hroznů (proto ho nazýváme „výběr“).

 

Sciacchetrà

italský

CHOP

(1)

Historický tradiční výraz úzce spjatý s „Cinque Terre“. Odkazuje na způsob použitý k získání výrobku, včetně lisování hroznů a skladování. Ve skutečnosti slovo znamená přesně „vylisovat a nechat netknuté“, což je metoda používaná pro vysoce jakostní vína.

 

Sciac-trà

italský

CHOP

(1)

Stejně jako výše (Schiacchetrà). V tomto případě lze rozdíl přičíst výrazu použitému pro zvláštní typ.

 

Spätlese

německý

CHOP/CHZO

(1, 3, 15, 16)

Viz výraz „pozdní sklizeň“ používaný v autonomní provincii Bolzano.

 

Soleras

italský

CHOP

(3)

Výraz spojený se zvláštním typem likérových vín nazývaných „Marsala“. Odkazuje na výrobek a zvláštní výrobní metodu, která zahrnuje minimální dobu zrání v dřevěných sudech pět let. Je zakázáno obohacování vařeným moštem nebo zahuštěným moštem. Výsledkem je čistý, přírodní produkt, který neobsahuje žádné další složky, a to ani vinného původu, samozřejmě kromě alkoholu, jelikož se jedná o likérové víno.

 

Stravecchio

italský

CHOP

(3)

Výraz spojený výhradně s jedinečným typem „Virgin“ a/nebo „Soleras“ vín „Marsala“. Odkazuje na zvláštní výrobní metodu, která zahrnuje minimální dobu zrání v dřevěných sudech 10 let.

 

Strohwein

italský

CHOP/CHZO

(1, 3, 11, 15, 16)

Viz tradiční výraz „Passito“.

Znamená přesně „slámové víno“.

Odkazuje na zvláštní víno vyrobené v provincii Bolzano a odpovídá výrobní metodě, která zahrnuje sušení hroznů po sklizni na slámě podle metody sušení stanovené v jednotlivých specifikacích výrobků.

 

Superiore

italský

CHOP

(1, 3, 4, 5, 6, 8, 15, 16)

Vína vyšší jakosti, předpisy pro jejichž výrobu jsou mnohem přísnější než ostatní. Specifikace výrobků stanoví tyto rozdíly:

a)

minimální přirozený obsah alkoholu v hroznech vyšší než 0,5° obj.;

b)

celkový obsah alkoholu vyšší než 0,5° obj.

San Marino

Superiore Old Marsala

italský

CHOP

(3)

Výraz spojený s typem „Marsala Superiore“. Odkazuje na specifický výrobek a zvláštní výrobní metodu, která zahrnuje minimální dobu zrání v dřevěných sudech dva roky. Jedná se o název, který mimoto zahrnuje anglický výraz, tradiční pro likérové víno a schválený specifikací výrobku i předpisy týkajícími se vín „Marsala“. Význam a proslulost tohoto označení lze přičíst činnosti výrobců i anglických distributorů, kteří od roku 1773, kdy víno Marsala objevili, vyráběli a uváděli toto mimořádné víno na trh, a tak umožnili, aby se stalo známým po celém světě, zejména v Anglii.

 

Torchiato

italský

CHOP

(1)

Výhradní výraz spojený s víny „Colli di Conegliano – Torchiato di Fregona“. Odkazuje na zvláštní vlastnosti výrobku, který je získán díky důkladné výrobní metodě, která zahrnuje jemné lisování hroznů.

 

Torcolato

italský

CHOP

(1)

Výhradní výraz spojený se zvláštním typem vín „Breganze“.

Odkazuje na zvláštní vlastnosti výrobku, který je získán pečlivou výrobní metodou, která zahrnuje používání částečně sušených hroznů. Hrozny byly po sklizni zavěšeny na mřížoví, jímž se posléze propletly a byly případně pověšeny znovu. Tímto způsobem hrozny prošly procesem sušení.

 

Vecchio

italský

CHOP

(1, 3)

Výraz spojený s víny „Rosso Barletta“, „Aglianico del Vuture“, „Marsala“ a „Falerno del Massico“. Odkazuje na podmínky školení a následného zrání a vývoje výrobku.

 

Vendemmia Tardiva

italský

CHOP/CHZO

(1, 3, 15, 16)

Výraz spojený se zvláštním typem výrobků, který znamená pozdní sklizeň hroznů. Následný proces zrání hroznů v samotném podniku a sušení hroznů v různém prostředí a povětrnostních podmínkách zajišťuje mimořádný výrobek se zvláštním obsahem cukru a vůní. Výsledkem je naprosto mimořádné víno. Tato vína jsou rovněž zařazena jako dezertní vína nebo „meditační“ vína.

 

Verdolino

italský

CHOP/CHZO

(1)

Výraz spojený s výrobní metodou a zvláštní zelenou barvou.

 

Vergine

italský

CHOP

(1, 3)

Výraz spojený s víny „Marsala“. Odkazuje na specifický výrobek a zvláštní výrobní metodu, která zahrnuje minimální dobu zrání v dřevěných sudech pět let, a rovněž zákaz přidávat vařený nebo zahuštěný mošt. To znamená, že výrobek je čistý, bez dalších složek, a to ani vinného původu, kromě obsahu alkoholu typického pro likérové víno.

Tento výraz je mimoto spojen s víny „Bianco Vergine Valdichiana“. Souvisí s tradiční výrobní metodou, která zahrnuje kvašení bez slupek, takže výsledkem je čistý a přírodní konečný produkt.

 

Vermiglio

italský

CHOP

(1)

Souvisí s víny „Colli dell’Etruria Centrale“. Odkazuje jak na zvláštní jakost, tak i zvláštní vůni.

 

Vino Fiore

italský

CHOP

(1)

Výraz spojený se zvláštní výrobní metodou některých bílých a růžových vín. Metoda, která zahrnuje jemné lisování hroznů, takže výsledkem je zvlášť jemná chuť, která probouzí nejlepší stránku vína, tj. „výkvět“.

 

Vino Novello nebo Novello

italský

CHOP/CHZO

(1, 8)

Výraz spojený se zvláštní výrobní metodou a dobou výroby, uvedení na trh a spotřeba je stanovena na 6. listopadu roku sklizně.

 

Vin Santo nebo Vino Santo nebo Vinsanto

italský

CHOP

(1)

Historický tradiční výraz spojený s některými víny vyráběnými v oblastech Toscana, Marche, Umbria, Emilia Romagna, Veneto a Trentino Alto Adige.

Odkazuje na zvláštní typ vín a odpovídající složitou výrobní metodu, která zahrnuje skladování a sušení hroznů na vhodných větraných místech a dlouhou dobu zrání v tradičních dřevěných nádobách.

Co se týká původu výrazu, byly vypracovány četné hypotézy, přičemž většina z nich je spojena s obdobím středověku. Nejspolehlivější hypotéza je spojena s náboženským významem vína. Toto víno bylo považováno za naprosto mimořádné a pyšnilo se zázračnými účinky.

Běžně se používalo při celebrování mše svaté a to může vysvětlovat výraz „svaté víno“ (vinsanto).

Výraz se dosud používá a je podrobně popsán ve specifikacích vín s chráněným označením původu, jejichž druhy jsou obecně známy a oceňovány na celém světě.

 

Vivace

italský

CHOP/CHZO

(1, 8)

Výraz spojený s výrobní metodou a získaným výrobkem. Toto víno šumí kvůli obsahu oxidu uhličitého, což je výsledkem speciálního a přirozeného procesu kvašení.

 


KYPR

Αμπελώνας (-ες)

(Ampelonas (-es))

(Vineyard(-s))

řecký

CHOP/CHZO

(1, 3, 4, 5, 6, 8, 9, 15, 16)

Víno vyrobené z hroznů sklizených na vinicích o ploše nejméně 1 hektaru patřících jednomu zemědělskému podniku. K vinifikaci dochází zcela v podniku ve vymezené oblasti.

WPC – zákon č. 6/2006

(ES 382/2007, L 95, 5.4.2007)

 

Κτήμα

(Ktima)

(Domain)

řecký

CHOP/CHZO

(1, 3, 4, 5, 6, 8, 9, 15, 16)

Víno vyrobené z hroznů sklizených na vinicích o ploše nejméně 1 hektaru patřících jednomu zemědělskému podniku. Vinifikace se zcela provádí v podniku.

WPC – zákon č. 6/2006

(ES 382/2007, L 95, 5.4.2007)

 

Μοναστήρι

(Monastiri)

(Monastery)

řecký

CHOP/CHZO

(1, 3, 4, 5, 6, 8, 9, 15, 16)

Víno vyrobené z hroznů sklizených na vinicích o ploše nejméně 1 hektaru patřících jednomu zemědělskému podniku. V téže zemědělské oblasti se nachází klášter. Vinifikace se provádí zcela v tomto podniku.

WPC – zákon č. 6/2006

(ES 382/2007, L 95, 5.4.2007)

 

Μονή

(Moni)

(Monastery)

řecký

CHOP/CHZO

(1, 3, 4, 5, 6, 8, 9, 15, 16)

 


LUCEMBURSKO

Château

francouzský

CHOP

(1)

Výraz spojený s názvem podniku, pokud hrozny pocházejí výhradně z tohoto podniku a vinifikaci provádí tento podnik.

Chile

Grand premier cru

francouzský

CHOP

(1)

Vína schválená pro vnitrostátní pečeť „Marque nationale“ mohou nést rovněž jedno z dodatečných označení jakosti: „Vin classé“, „Premier cru“ nebo „Grand premier cru“, která se používají od roku 1959. Tato označení jsou udělována jednotlivému vínu po degustaci oficiálním výborem, který vína hodnotí pomocí 20bodové stupnice:

vína, která získají méně než 12 bodů, nejsou oficiálně zařazena a nesmí uvádět „Marque nationale – appellation contrôlée“,

vína, která dosáhnou nejméně 12,0 bodů, jsou oficiálně uznána jako „Marque nationale – appellation contrôlée“,

vína, která dosáhnou nejméně 14,0 bodů, mohou kromě údaje „Marque nationale – appellation contrôlée“ nést označení „Vin classé“,

vína, která dosáhnou nejméně 16,0 bodů, mohou kromě údaje „Marque nationale – appellation contrôlée“ nést označení „Premier cru“,

vína, která dosáhnou nejméně 18,0 bodů, mohou kromě údaje „Marque nationale – appellation contrôlée“ nést označení „Grand premier cru“.

 

Premier cru

Tunisko

Vin classé

 

Vendanges tardives

francouzský

CHOP

(1)

Označuje víno z pozdní sklizně vyrobené pouze z jedné z odrůd Auxerrois, Pinot blanc, Pinot gris, Riesling nebo Gewürztraminer. Hrozny jsou sklizeny ručně a přirozený objemový obsah alkoholu je pro Riesling stanoven na nejméně 95 °Oechsle a pro ostatní odrůdy na 105 °Oechsle.

(Nařízení vlády ze dne 8. ledna 2001)

 

Vin de glace

francouzský

CHOP

(1)

Označuje ledové víno vyrobené z hroznů sklizených ručně v zmrzlém stavu při teplotě –7 °C nebo nižší. K vinifikaci lze použít pouze odrůdy Pinot blanc, Pinot gris a Riesling a mošt musí mít minimální přirozený objemový obsah alkoholu 120 °Oechsle.

(Nařízení vlády ze dne 8. ledna 2001)

 

Vin de paille

francouzský

CHOP

(1)

Označuje slámové víno vyrobené z hroznů jedné z odrůd Auxerrois, Pinot blanc, Pinot gris nebo Gewürztraminer. Hrozny musí být sklizeny ručně a rozloženy na rohožích se slámy, kde se suší po dobu nejméně dvou měsíců. Slámu lze nahradit moderními věšáky. Hrozny musí mít minimální přirozený objemový obsah alkoholu 130 °Oechsle.

(Nařízení vlády ze dne 8. ledna 2001)

 


MAĎARSKO

Aszú (3)(4)(5)(6) puttonyos

maďarský

CHOP

(1)

Víno vyrobené nalitím mladého vína, moštu nebo mladého vína v procesu kvašení na bobule napadené plísní (aszú), zrající po dobu nejméně tří let (dva roky v sudu). Stanoveny jsou rovněž podíly pro obsah cukru a bezcukerného extraktu. Lze jej použít pouze s chráněným označením původu „Tokaji“.

 

Aszúeszencia

maďarský

CHOP

(1)

 

Bikavér

maďarský

CHOP

(1)

Červené víno nejméně ze tří odrůd, zrající v dřevěném sudu nejméně 12 měsíců, další specifikace mohou stanovit místní předpisy. Může být vyráběno pouze v Egeru (chráněné označení původu: „Egri Bikavér“, „Egri Bikavér Superior“) nebo Szekszárdu (chráněné označení původu: „Szekszárdi Bikavér“).

 

Eszencia

maďarský

CHOP

(1)

Šťáva z bobulí napadených plísní (aszú), která samovolně odtéká z kádí, v nichž byly shromážděny během sklizně. Obsah zbytkového cukru: nejméně 450 g/l. Bezcukerný extrakt: nejméně 50 g/l. Lze jej použít pouze s chráněným označením původu „Tokaji“.

 

Fordítás

maďarský

CHOP

(1)

Víno vyrobené nalitím vína na vylisovanou dužinu aszú z téže sklizně, zrající po dobu nejméně dvou let (jeden rok v sudu). Lze jej použít pouze s chráněným označením původu „Tokaji“.

 

Máslás

maďarský

CHOP

(1)

Víno vyrobené nalitím vína na kaly z vína Tokaji Aszú z téže sklizně, zrající po dobu nejméně dvou let (jeden rok v sudu).

 

Késői szüretelésű bor

maďarský

CHOP/CHZO

(1)

Pozdní sklizeň. Obsah cukru v moštu činí nejméně 204,5 g/l.

 

Válogatott szüretelésű bor

maďarský

CHOP/CHZO

(1)

Víno vyrobené z vybraných bobulí. Obsah cukru v moštu je nejméně 204,5 g/l.

 

Muzeális bor

maďarský

CHOP/CHZO

(1)

Víno zrající v lahvi nejméně pět let.

 

Siller

maďarský

CHOP/CHZO

(1)

Červené víno s velmi jasnou barvou kvůli krátké době macerování.

 

Szamorodni

maďarský

CHOP

(1)

Víno vyrobené z bobulí napadených plísní (aszú) i zdravých bobulí, zrající nejméně dva roky (jeden rok v sudu). Mošt obsahuje nejméně 230,2 gramu cukru na litr. Lze jej použít pouze s chráněným označením původu „Tokaji“.

 


RAKOUSKO

Ausstich

německý

CHOP/CHZO

(1)

Víno musí být vyrobeno z hroznů pocházejících z jednoho ročníku sklizně a musí být označeno údajem o kritériích výběru.

 

Auswahl

německý

CHOP/CHZO

(1)

Víno musí být vyrobeno z hroznů pocházejících z jednoho ročníku sklizně a musí být označeno údajem o kritériích výběru.

 

Bergwein

německý

CHOP/CHZO

(1)

Víno je vyrobeno z hroznů vypěstovaných na terasách nebo strmých svazích vinic se sklonem více než 26 %.

 

Klassik/Classic

německý

CHOP

(1)

Víno musí být vyrobeno z hroznů pocházejících z jednoho ročníku sklizně a musí být označeno údajem o kritériích výběru.

 

Heuriger

německý

CHOP/CHZO

(1)

Víno musí být prodáno maloobchodníkovi do konce prosince následujícího po sklizni hroznů a spotřebiteli musí být prodáno do konce následujícího března.

 

Gemischter Satz

německý

CHOP/CHZO

(1)

Víno musí být směsí různých odrůd bílého vína nebo červeného vína.

 

Jubiläumswein

německý

CHOP/CHZO

(1)

Víno musí být vyrobeno z hroznů pocházejících z jednoho ročníku sklizně a musí být označeno údajem o kritériích výběru.

 

Reserve

německý

CHOP

(1)

Víno musí mít minimální obsah alkoholu 13 % objemových. U červených vín nemůže být číslo kontroly jakosti vína použito před 1. listopadem následujícím po roku sklizně; u bílých vín nesmí být použito před 15. březnem následujícím po roku sklizně.

 

Schilcher

německý

CHOP/CHZO

(1)

Víno musí být vyrobeno ve Štýrsku pouze z hroznů odrůdy „Blauer Wildbacher“ vypěstované ve vinařské oblasti Steirerland.

 

Sturm

německý

CHZO

(1)

Částečně zkvašený hroznový mošt s minimálním obsahem alkoholu 1 % objemové. Víno Sturm musí být prodáno v období mezi srpnem a prosincem roku sklizně a v době prodeje musí kvasit.

 


PORTUGALSKO

Canteiro

portugalský

CHOP

(3)

Víno je po kvašení alkoholizováno a uloženo v sudu, zraje po dobu nejméně dvou let, musí být uvedeno ve zvláštní evidenci a nesmí být plněno dříve než po třech letech.

[Portaria č. 125/98 de 24.7.1998]

 

Colheita Seleccionada

portugalský

CHOP

(1)

Výraz je vyhrazen pro víno se zeměpisným označením nebo označením původu, balené ve skleněných lahvích, s charakteristickými organoleptickými vlastnostmi, skutečným obsahem alkoholu nejméně o 1 % objemové vyšším než je zákonem stanovené minimum, musí být uvedeno ve zvláštní evidenci a musí být povinně označeno údajem o ročníku sklizně.

[Portaria č. 924/2004, 26.7.2004]

 

Crusted/Crusting

anglický

CHOP

(3)

Portské víno mimořádných organoleptických vlastností, červené, plné chuti v době plnění, s jemnou vůní a chutí získanou smícháním vín z několika ročníků k dosaženi vzájemně se doplňujících organoleptických vlastností, což vede k vytvoření usazenin (krust) na stěnách lahve, uznané Institutem vín z Porta a Doura (Instituto dos Vinhos do Douro e Porto), s oprávněním používat označení.

[Regulamento č. 36/2005, 18.4.2005]

 

Escolha

portugalský

CHOP

(1)

Výraz vyhrazený pro víno se zeměpisným označením nebo označením původu, balené ve skleněných lahvích, s charakteristickými organoleptickými vlastnostmi, musí být uvedeno ve zvláštní evidenci.

[Portaria č. 924/2004, 26.7.2004]

 

Escuro

portugalský

CHOP

(3)

Víno s vysokou aromatickou intenzitou, rovnováhou oranžové a hnědé barvy, přičemž posledně uvedená barva převažuje, a to kvůli oxidaci barviva a odstraňování extrahovaného materiálu ze sudu.

[Portaria č. 125/98 de 24.7.1998]

 

Fino

portugalský

CHOP

(3)

Kvalitní a elegantní víno s dokonalou rovnováhou svěžesti kyselinek, vyzrálosti a vůně vyvinuté během zrání v sudu.

[Portaria č. 125/98 de 24.7.1998]

 

Frasqueira

portugalský

CHOP

(3)

Víno, jehož označení je spojeno s ročníkem sklizně, výrobek musí být získán z tradičních odrůd s dobou zrání nejméně 20 let, představující typickou jakost, musí být uvedeno ve zvláštní evidenci před a po plnění.

[Portaria č. 125/98 de 24.7.1998]

 

Garrafeira

portugalský

CHOP/CHZO

(1, 3)

1.

Výraz vyhrazený pro víno se zeměpisným označením nebo označením původu, spojený s ročníkem sklizně, s charakteristickými organoleptickými vlastnostmi, u červeného vína doba zrání nejméně 30 měsíců, z toho nejméně 12 měsíců ve skleněných lahvích, a u bílých nebo růžových vín doba zrání nejméně 12 měsíců, z toho nejméně 6 měsíců ve skleněných lahvích, musí být uvedeno ve zvláštní evidenci.

[Portaria č. 924/2004, 26.7.2004]

2.

Portské víno, které je po zrání v dřevěném sudu umístěno do skleněných nádob po dobu nejméně osmi let, poté je plněno.

[Regulamento č. 36/2005, 18.4.2005]

 

Lágrima

portugalský

CHOP

(3)

Portské víno, jehož stupeň sladkosti musí odpovídat hustotě 1 034 až 1 084 při teplotě 20o C.

[Decreto-Lei č. 166/86, 26.06.1986]

 

Leve

portugalský

CHOP

(1, 3)

1.

Výraz vyhrazený pro regionální víno Estremadura, které má minimální přirozený obsah alkoholu požadovaný pro dotyčnou vinařskou oblast, skutečný obsah alkoholu nejvýše 10 % objemových, stanovenou kyselost vyjádřenou v gramech kyseliny vinné, a to nejméně 4,5 g/l, maximální tlak 1 bar, přičemž ostatní analytické parametry jsou v souladu s hodnotami stanovenými pro vína se zeměpisným označením obecně.

[Portaria č. 1066/2003, 26.09.2003]

2.

Výraz vyhrazený pro regionální víno Ribatejano, které má minimální přirozený obsah alkoholu požadovaný pro dotyčnou vinařskou oblast, skutečný obsah alkoholu nejvýše 10,5 % objemových, stanovenou kyselost vyjádřenou v gramech kyseliny vinné, a to nejméně 4 g/l, maximální tlak 1 bar, přičemž ostatní analytické parametry jsou v souladu s hodnotami stanovenými pro vína se zeměpisným označením obecně.

[Portaria č. 424/2001, 19.04.2001]

 

Nobre

portugalský

CHOP

(1)

Výraz vyhrazený pro označení původu Dão, který splňuje podmínky stanovené ve statutu vinařské oblasti Dão.

[Decreto-Lei č. 376/93, 5.11.1993]

 

Reserva

portugalský

CHOP

(1, 3, 4)

1.

Výraz vyhrazený pro víno se zeměpisným označením nebo označením původu, balené ve skleněných lahvích, spojený s ročníkem sklizně, charakteristických organoleptických vlastností, skutečným obsahem alkoholu vyšším než zákonem stanovené minimum nejméně o 0,5 % objemové, musí být uvedeno ve zvláštní evidenci.

2.

Výraz vyhrazený pro jakostní šumivé víno, šumivé víno se zeměpisným označením nebo označením původu, lahvování mezi 12 a 24 měsíci před transferní metodou, degoržáží nebo odstraněním kalů.

3.

Výraz vyhrazený pro likérové víno se zeměpisným označením a označením původu, balené ve skleněných lahvích, spojený s ročníkem sklizně, nemůže být uváděno na trh dříve než po třech letech, musí být uvedeno ve zvláštní evidenci.

[Portaria č. 924/2004, 26.7.2004]

4.

Portské víno s charakteristickými organoleptickými vlastnostmi, vykazující komplexnost vůně a chuti, získané smícháním vín různých vývojových stádií, se zvláštními organoleptickými vlastnostmi.

[Regulamento č. 36/2005, 18.4.2005]

 

Velha reserva (ou grande reserva)

portugalský

CHOP

(1, 3)

Výraz vyhrazený pro jakostní šumivé víno, šumivé víno se zeměpisným označením a označením původu, lahvování déle než 36 měsíců před transferní metodou, degoržáží nebo odstraněním kalů.

[Portaria č. 924/2004, 26.7.2004]

 

Ruby

anglický

CHOP

(3)

Portské víno červené nebo plně červené barvy. Jedná se o vína, u nichž výrobce usiluje o kontrolu vývoje jejich tmavě červené barvy a zachování ovocné chuti a síly mladého vína.

[Regulamento č. 36/2005, 18.4.2005]

Jižní Afrika (6)

Solera

portugalský

CHOP

(3)

Víno spojené s datem sklizně, jež je základem šarže, každý rok je k lahvování vzato množství nepřesahující 10 % zásoby, přičemž množství je vynahrazeno jakostí vína. Maximum povolených přísad je 10, veškeré existující víno může být plněno najednou.

[Portaria č. 125/98 de 24.7.1998]

 

Super reserva

portugalský

CHOP

(4)

Výraz vyhrazený pro jakostní šumivé víno, šumivé víno se zeměpisným označením nebo označením původu, lahvování mezi 24 a 36 měsíci před transferní metodou, degoržáží nebo odstraněním kalů.

[Portaria č. 924/2004, 26.7.2004]

 

Superior

portugalský

CHOP

(1, 3)

1.

Výraz vyhrazený pro víno se zeměpisným označením a označením původu, balené ve skleněných lahvích, s charakteristickými organoleptickými vlastnostmi, skutečným obsahem alkoholu vyšším než zákonem stanovené minimum nejméně o 1 % objemové, musí být uvedeno ve zvláštní evidenci.

2.

Výraz vyhrazený pro likérové víno se zeměpisným označením a označením původu, balené ve skleněných lahvích, nemůže být uvedeno na trh dříve než po pěti letech, musí být uvedeno ve zvláštní evidenci.

[Portaria č. 924/2004, 26.7.2004]

 

Tawny

anglický

CHOP

(3)

Červené portské víno zrající v dřevěné nádobě po dobu nejméně sedmi let. Je získáno ze šarží různých vín, která zrála různě dlouhou dobu v sudech nebo kádích. S přibývajícím stářím se barva vína pomalu vyvíjí do žlutohnědé, středně žlutohnědé nebo světle žlutohnědé s vůní sušeného ovoce a dřeva; čím je víno starší, tím je tato vůně silnější.

[Regulamento č. 36/2005, 18.4.2005]

Jižní Afrika (6)

Vintage, může být doplněno výrazy Late Bottle (LBV) nebo Character

anglický

CHOP

(3)

Portské víno s vysoce kvalitními organoleptickým vlastnostmi, z jedné sklizně, červené, s plnou chutí v době schválení, s jemnou vůní a chutí, uznané Institutem vín z Porta a Doura, s oprávněním užívat toto označení. Název „Late Bottled Vintage“ nebo „LBV“ se začíná používat ve čtvrtém roce po roku sklizně a poslední plnění lze provést do 31. prosince šestého roku po roku sklizně.

[Regulamento č. 36/2005, 18.4.2005]

 

Vintage

anglický

CHOP

(3)

Portské víno s mimořádnými organoleptickými vlastnostmi, z jedné sklizně, červené, s plnou chutí v době schválení, velmi jemnou vůní a chutí, uznané Institutem vín z Porta a Doura, s oprávněním užívat toto označení a příslušné datum. Název „Vintage“ se začíná používat v druhém roce po roku sklizně a poslední plnění musí být provedeno do 30. července třetího roku od sklizně. Uvádění na trh se uskutečňuje pouze od 1. května druhého roku od sklizně.

[Regulamento č. 36/2005, 18.4.2005]

Jižní Afrika (6)


RUMUNSKO

Rezerva

rumunský

CHOP/CHZO

(1)

Víno je školeno nejméně 6 měsíců v dubové nádobě a v lahvi zraje nejméně šest měsíců.

 

Vin de vinoteca

rumunský

CHOP

(1, 15, 16)

Víno je školeno nejméně jeden rok v dubové nádobě a v lahvi zraje nejméně čtyři roky.

 


SLOVENSKO

Mladé víno

slovenský

CHOP

(1)

Víno musí být plněno do konce kalendářního roku, v němž byly sklizeny hrozny použité pro výrobu vína. Uvedení vína na trh je povoleno od prvního pondělí v listopadu ve stejném ročníku sklizně.

 

Archívne víno

Slovensko

CHOP

(1)

Víno zrálo nejméně tři roky po sklizni hroznů použitých k výrobě vína.

 

Panenská úroda

Slovensko

CHOP

(1)

Hrozny použité pro výrobu pocházely z první sklizně vinice. První sklizní se rozumí sklizeň ve třetím roce po založení vinice, nejpozději ve čtvrtém roce.

 


SLOVINSKO

Mlado vino

slovinský

CHZO/PGO

(1)

Víno, které může být uvedeno na trh nejdříve 30 dnů po sklizni a pouze do 31. ledna.

 

Vysvětlivky:

(1)

CHOP (chráněné označení původu) nebo CHZO (chráněné zeměpisné označení), doplněno odkazem na druhy výrobků z révy vinné, jak jsou uvedeny v příloze IV nařízení (ES) č. 479/2008.

(2)

Text psaný kurzívou je uveden pouze pro informaci nebo vysvětlení či oboje a nevztahuje se na něj článek 3 tohoto nařízení. Jelikož tyto údaje jsou pouze orientační, nenahrazují v žádném případě příslušné vnitrostátní právní předpisy.


(1)  Výraz „Qualitätswein mit Prädikat“ je přípustný v přechodném období, jež skončí dne 31.12.2010.

(2)  Pro výrazy „Sekt“, „Likörwein“ a „Perlwein“ se ochrana nepožaduje.

(3)  Pro výraz „sekt“ se ochrana nepožaduje.

(4)  Pro výraz „sekt“ se ochrana nepožaduje.

(5)  Pro výrazy „Riesling“ a „Sekt“ se ochrana nepožaduje.

(6)  Výrazy „Ruby“„Tawny“ a „Vintage“ se používají ve spojení s jihoafrickým zeměpisným označením „CAPE“.


PŘÍLOHA XIII

VÝRAZY ODKAZUJÍCÍ NA PODNIK

Členské státy nebo třetí země

Výrazy

Rakousko

Burg, Domäne, Eigenbau, Familie, Gutswein, Güterverwaltung, Hof, Hofgut, Kloster, Landgut, Schloss, Stadtgut, Stift, Weinbau, Weingut, Weingärtner, Winzer, Winzermeister

Česká republika

Sklep, vinařský dům, vinařství

Německo

Burg, Domäne, Kloster, Schloss, Stift, Weinbau, Weingärtner, Weingut, Winzer

Francie

Abbaye, Bastide, Campagne, Chapelle, Château, Clos, Commanderie, Cru, Domaine, Mas, Manoir, Mont, Monastère, Monopole, Moulin, Prieuré, Tour

Řecko

Αγρέπαυλη (Agrepavlis), Αμπελι (Ampeli), Aμπελώνας(-ες) (Ampelonas-(es)), Αρχοντικό (Archontiko), Κάστρο (Kastro), Κτήμα (Κtima), Μετόχι (Metochi), Μοναστήρι (Monastiri), Ορεινό Κτήμα (Orino Ktima), Πύργος (Pyrgos)

Itálie

abbazia, abtei, ansitz, burg, castello, kloster, rocca, schlofl, stift, torre, villa

Kypr

Αμπελώνας (-ες) (Ampelonas (-es), Κτήμα (Ktima), Μοναστήρι (Monastiri), Μονή (Moni)

Portugalsko

Casa, Herdade, Paço, Palácio, Quinta, Solar

Slovensko

Kaštieľ, Kúria, Pivnica, Vinárstvo, Usadlosť

Slovinsko

Klet, Kmetija, Posestvo, Vinska klet


PŘÍLOHA XIV

ÚDAJ O OBSAHU CUKRU

Výrazy

Podmínky pro použití

ČÁST A —   

Seznam výrazů, které se používají pro šumivé víno, šumivé víno dosycené oxidem uhličitým, jakostní šumivé víno nebo jakostní aromatické šumivé víno

brut nature, naturherb, bruto natural, pas dosé, dosage zéro, natūralusis briutas, īsts bruts, přírodně tvrdé, popolnoma suho, dosaggio zero, брют натюр, brut natur

Je-li obsah cukru nižší než 3 gramy na litr; tyto výrazy lze použít pouze pro výrobky, kterým nebyl po druhotném kvašení dodán žádný cukr.

extra brut, extra herb, ekstra briutas, ekstra brut, ekstra bruts, zvláště tvrdé, extra bruto, izredno suho, ekstra wytrawne, екстра брют

Je-li obsah cukru mezi 0 a 6 gramy na litr.

brut, herb, briutas, bruts, tvrdé, bruto, zelo suho, bardzo wytrawne, брют

Je-li obsah cukru nižší než 12 gramů na litr.

extra dry, extra trocken, extra seco, labai sausas, ekstra kuiv, ekstra sausais, különlegesen száraz, wytrawne, suho, zvláště suché, extra suché, екстра сухо, extra sec, ekstra tør

Je-li obsah cukru mezi 12 a 17 gramy na litr.

sec, trocken, secco, asciutto, dry, tør, ξηρός, seco, torr, kuiva, sausas, kuiv, sausais, száraz, półwytrawne, polsuho, suché, сухо

Je-li obsah cukru mezi 17 a 32 gramy na litr.

demi-sec, halbtrocken, abboccato, medium dry, halvtør, ημίξηρος, semi seco, meio seco, halvtorr, puolikuiva, pusiau sausas, poolkuiv, pussausais, félszáraz, półsłodkie, polsladko, polosuché, polosladké, полусухо

Je-li obsah cukru mezi 32 a 50 gramy na litr.

doux, mild, dolce, sweet, sød, γλυκός, dulce, doce, söt, makea, saldus, magus, édes, ħelu, słodkie, sladko, sladké, сладко, dulce, saldais

Je-li obsah cukru vyšší než 50 gramů na litr.

ČÁST B —   

Seznam výrazů používaných pro jiné výrobky než výrobky uvedené v části A

сухо, seco, suché, tør, trocken, kuiv, ξηρός, dry, sec, secco, asciuttto, sausais, sausas, száraz, droog, wytrawne, seco, sec, suho, kuiva

Pokud obsah cukru nepřesahuje:

4 gramů na litr, nebo

9 gramů na litr, jestliže celková kyselost vyjádřená v gramech kyseliny vinné na jeden litr je nejméně o 2 gramů nižší než obsah zbytkového cukru.

полусухо, semiseco, polosuché, halvtør, halbtrocken, poolkuiv, ημίξηρος, medium dry, demi-sec, abboccato, pussausais, pusiau sausas, félszáraz, halfdroog, półwytrawne, meio seco, adamado, demisec, polsuho, puolikuiva, halvtorrt

Pokud obsah cukru přesahuje výše uvedené maximum, nepřesahuje však:

12 gramů na litr, nebo

18 gramů na litr, jestliže celková kyselost vyjádřená v gramech kyseliny vinné na jeden litr je nejméně o 10 gramů nižší než obsah zbytkového cukru.

полусладко, semidulce, polosladké, halvsød, lieblich, poolmagus, ημίγλυκος, medium, medium sweet, moelleux, amabile, pussaldais, pusiau saldus, félédes, halfzoet, półsłodkie, meio doce, demidulce, polsladko, puolimakea, halvsött

Je-li obsah cukru vyšší než výše uvedené maximum, nepřesahuje však 45 gramů na litr.

сладко, dulce, sladké, sød, süss, magus, γλυκός, sweet, doux, dolce, saldais, saldus, édes, ħelu, zoet, słodkie, doce, dulce, sladko, makea, sött.

Je-li obsah cukru nejméně 45 gramů na litr.


PŘÍLOHA XV

SEZNAM MOŠTOVÝCH ODRŮD A JEJICH SYNONYM, KTERÉ MOHOU BÝT UVEDENY NA ETIKETÁCH VÍN

(*)   VYSVĚTLIVKY:

výrazy psané kurzívou:

odkaz na synonymum používané pro moštovou odrůdu

„°“

žádné synonymum

tučně vytištěné výrazy:

sloupec 3: název moštové odrůdy

sloupec 4: země, v níž název odpovídá odrůdě a odkazu na odrůdu

výrazy, které nejsou vytištěny tučně:

sloupec 3: název synonyma odrůdy révy

sloupec 4: název země používající synonymum názvu odrůdy révy

ČÁST A –   Seznam moštových odrůd a jejich synonym, které mohou být uvedeny na etiketách vín v souladu s čl. 62 odst. 3

 

Název chráněného označení původu nebo zeměpisného označení

Název odrůdy nebo její synonyma

Země, které smějí používat název odrůdy nebo jedno ze synonym (1)

1

Alba (IT)

Albarossa

Itálie°

2

Alicante (ES)

Alicante Bouschet

Řecko°, Itálie°, Portugalsko°, Alžírsko°, Tunisko°, Spojené státy americké°, Kypr°, Jižní Afrika

Pozn.: K označení vína nesmí být použít název „Alicante“ samotný.

3

Alicante Branco

Portugalsko°

4

Alicante Henri Bouschet

Francie°, Srbsko a Černá Hora (6)

5

Alicante

Itálie°

6

Alikant Buse

Srbsko a Černá Hora (4)

7

Avola (IT)

Nero d'Avola

Itálie

8

Bohotin (RO)

Busuioacă de Bohotin

Rumunsko

9

Borba (PT)

Borba

Španělsko°

10

Bourgogne (FR)

Blauburgunder

Bývalá jugoslávská republika Makedonie (13-20-30), Rakousko (18-20), Kanada (20–30), Chile (20–30), Itálie (20–30)

11

Blauer Burgunder

Rakousko (10–13), Srbsko a Černá Hora (17-30), Švýcarsko

12

Blauer Frühburgunder

Německo (24)

13

Blauer Spätburgunder

Německo (30), Bývalá jugoslávská republika Makedonie (10-20-30), Rakousko (10-11), Bulharsko (30), Kanada (10–30), Chile (10–30), Rumunsko (30), Itálie (10–30)

14

Burgund Mare

Rumunsko (35, 27, 39, 41)

15

Burgundac beli

Srbsko a Černá Hora (34)

16

Burgundac Crni

Chorvatsko°

17

Burgundac crni

Srbsko a Černá Hora (11–30)

18

Burgundac sivi

Chorvatsko°, Srbsko a Černá Hora°

19

Burgundec bel

Bývalá jugoslávská republika Makedonie°

20

Burgundec crn

Bývalá jugoslávská republika Makedonie (10–13–30)

21

Burgundec siv

Bývalá jugoslávská republika Makedonie°

22

Early Burgundy

Spojené státy americké°

23

Fehér Burgundi, Burgundi

Maďarsko (31)

24

Frühburgunder

Německo (12), Nizozemsko°

25

Grauburgunder

Německo, Bulharsko, Maďarsko°, Rumunsko (26)

26

Grauer Burgunder

Kanada, Rumunsko (25), Německo, Rakousko

27

Grossburgunder

Rumunsko (37, 14, 40, 42)

28

Kisburgundi kék

Maďarsko (30)

29

Nagyburgundi

Maďarsko°

30

Spätburgunder

Bývalá jugoslávská republika Makedonie (10–13-20), Srbsko a Černá Hora (11-17), Bulharsko (13), Kanada (10–13), Chile, Maďarsko (29), Moldavsko°, Rumunsko (13), Itálie (10–13), Spojené království, Německo (13)

31

Weißburgunder

Jižní Afrika (33), Kanada, Chile (32), Maďarsko (23), Německo (32, 33), Rakousko (32), Spojené království°, Itálie

32

Weißer Burgunder

Německo (31, 33), Rakousko (31), Chile (31), Švýcarsko°, Slovinsko, Itálie

33

Weissburgunder

Jižní Afrika (31), Německo (31, 32), Spojené království, Itálie

34

Weisser Burgunder

Srbsko a Černá Hora (15)

35

Calabria (IT)

Calabrese

Itálie

36

Cotnari (RO)

Grasă de Cotnari

Rumunsko

37

Franken (DE)

Blaufränkisch

Česká republika (39), Rakousko°, Německo, Slovinsko (Modra frankinja, Frankinja), Maďarsko, Rumunsko (14, 27, 39, 41)

38

Frâncușă

Rumunsko

39

Frankovka

Česká republika (37), Slovensko (40), Rumunsko (14, 27, 38, 41)

40

Frankovka modrá

Slovensko (39)

41

Kékfrankos

Maďarsko, Rumunsko (37, 14, 27, 39)

42

Friuli (IT)

Friulano

Itálie

43

Graciosa

Graciosa

Portugalsko°

44

Мелник

Melnik

Мелник

Melnik

Bulharsko

45

Moravské (CZ)

Cabernet Moravia

Česká republika°

46

Moravia dulce

Španělsko°

47

Moravia agria

Španělsko°

48

Muškat moravský

Česká republika°, Slovensko

49

Odobești (RO)

Galbenă de Odobești

Rumunsko

50

Porto (PT)

Portoghese

Itálie°

51

Rioja (ES)

Torrontés riojano

Argentina°

52

Sardegna (IT)

Barbera Sarda

Itálie

53

Sciacca (IT)

Sciaccarello

Francie


ČÁST B –   Seznam moštových odrůd a jejich synonym, které mohou být uvedeny na etiketách vín v souladu s čl. 62 odst. 4

 

Název chráněného označení původu nebo zeměpisného označení

Název odrůdy nebo její synonyma

Země, které smějí používat název odrůdy nebo jedno ze synonym (1)

1

Mount Athos – Agioritikos (GR)

Agiorgitiko

Řecko°, Kypr°

2

Aglianico del Taburno (IT)

Aglianico del Vulture (IT)

Aglianico

Itálie°, Řecko°, Malta°

3

Aglianicone

Itálie°

4

Aleatico di Gradoli (IT)

Aleatico di Puglia (IT)

Aleatico

Itálie

5

Ansonica Costa dell'Argentario (IT)

Ansonica

Itálie

6

Conca de Barbera (ES)

Barbera Bianca

Itálie°

7

Barbera

Jižní Afrika°, Argentina°, Austrálie°, Chorvatsko°, Mexiko°, Slovinsko°, Uruguay°, Spojené státy americké°, Řecko°, Itálie°, Malta°

8

Barbera Sarda

Itálie°

9

Malvasia di Castelnuovo Don Bosco (IT)

Bosco Eliceo (IT)

Bosco

Itálie°

10

Brachetto d'Acqui (IT)

Brachetto

Itálie

11

Etyek-Budai (HU)

Budai

Maďarsko°

12

Cesanese del Piglio (IT)

Cesanese di Olevano Romano (IT)

Cesanese di Affile (IT)

Cesanese

Itálie

13

Cortese di Gavi (IT)

Cortese dell'Alto Monferrato (IT)

Cortese

Itálie

14

Duna Borrégió (HU)

Dunajskostredský (SK)

Duna gyöngye

Maďarsko

15

Dunaj

Slovensko

16

Côte de Duras (FR)

Durasa

Itálie

17

Korinthos-Korinthiakos (GR)

Corinto Nero

Itálie°

18

Korinthiaki

Řecko°

19

Fiano di Avellino (IT)

Fiano

Itálie

20

Fortana del Taro (IT)

Fortana

Itálie

21

Freisa d'Asti (IT)

Freisa di Chieri (IT)

Freisa

Itálie

22

Greco di Bianco (IT)

Greco di Tufo (IT)

Greco

Itálie

23

Grignolino d'Asti (IT)

Grignolino del Monferrato Casalese (IT)

Grignolino

Itálie

24

Izsáki Arany Sáfeher (HU)

Izsáki Sáfeher

Maďarsko

25

Lacrima di Morro d'Alba (IT)

Lacrima

Itálie

26

Lambrusco Grasparossa di Castelvetro

Lambrusco grasparossa

Itálie

27

Lambrusco

Itálie

28

Lambrusco di Sorbara (IT)

29

Lambrusco Mantovano (IT)

30

Lambrusco Salamino di Santa Corce (IT)

31

Lambrusco Salamino

Itálie

32

Colli Maceratesi

Maceratino

Itálie

33

Vino Nobile de Montepulciano (IT)

Montepulciano

Itálie°

34

Nebbiolo d'Alba (IT)

Nebbiolo

Itálie

35

Colli Bolognesi Classico Pignoletto (IT)

Pignoletto

Itálie

36

Primitivo di Manduria

Primitivo

Itálie

37

Rheingau (DE)

Rheinhessen (DE)

Rajnai rizling

Maďarsko (40)

38

Rajnski rizling

Srbsko a Černá Hora (39–40-45)

39

Renski rizling

Srbsko a Černá Hora (38–42-45), Slovinsko° (44)

40

Rheinriesling

Bulharsko°, Rakousko, Německo (42), Maďarsko (37), Česká republika (48), Itálie (42), Řecko, Portugalsko, Slovinsko

41

Rhine Riesling

Jižní Afrika°, Austrálie°, Chile (43), Moldavsko°, Nový Zéland°, Kypr, Maďarsko°

42

Riesling renano

Německo (40), Srbsko a Černá Hora (38–39-45), Itálie (40)

43

Riesling Renano

Chile (41), Malta°

44

Radgonska ranina

Slovinsko

45

Rizling rajnski

Srbsko a Černá Hora (38–39–42)

46

Rizling Rajnski

Bývalá jugoslávská republika Makedonie°, Chorvatsko°

47

Rizling rýnsky

Slovensko°

48

Ryzlink rýnský

Česká republika (40)

49

Rossese di Dolceacqua (IT)

Rossese

Itálie

50

Sangiovese di Romagna (IT)

Sangiovese

Itálie

51

Štajerska Slovenija

Štajerska belina

Slovinsko

52

Teroldego Rotaliano (IT)

Teroldego

Itálie

53

Vinho Verde (PT)

Verdea

Itálie°

54

Verdeca

Itálie

55

Verdelho

Jižní Afrika°, Argentina, Austrálie, Nový Zéland, Spojené státy americké, Portugalsko

56

Verdelho Roxo

Portugalsko°

57

Verdelho Tinto

Portugalsko°

58

Verdello

Itálie°, Španělsko°

59

Verdese

Itálie°

60

Verdejo

Španělsko°

61

Verdicchio dei Castelli di Jesi (IT)

Verdicchio di Matelica (IT)

Verdicchio

Itálie

62

Vermentino di Gallura (IT)

Vermentino di Sardegna (IT)

Vermentino

Itálie

63

Vernaccia di San Gimignano (IT)

Vernaccia di Serrapetrona (IT)

Vernaccia

Itálie

64

Zalai borvidék (HU)

Zalagyöngye

Maďarsko


(1)  Pro dotčené státy jsou odchylky stanovené v této příloze povoleny pouze v případě vín s chráněným označením původu nebo zeměpisným označením, která byla vyrobena z dotyčných odrůd.


PŘÍLOHA XVI

Údaje schválené pro použití na etiketách vín podle čl. 66 odst. 2

kvašené v sudu typu barrique

školené v sudu typu barrique

zrálo v sudu typu barrique

[…]-kvašené v sudu

[uveďte druh dřeva]

[…]-školené v sudu

[uveďte druh dřeva]

[…]-zrálo v sudu

[uveďte druh dřeva]

kvašené v sudu

školené v sudu

zrálo v sudu


PŘÍLOHA XVII

VYHRAZENÉ UŽÍVÁNÍ NĚKTERÝCH ZVLÁŠTNÍCH TYPŮ LÁHVÍ

1.   „Flûte d'Alsace“:

a)

typ: skleněná láhev tvořená rovnou válcovitou částí a dlouhým hrdlem, přibližně těchto rozměrů:

celková výška/průměr dna = 5:1;

výška válcovité části láhve = 1/3 celkové výšky;

b)

vína, pro která je tento typ láhve vyhrazen: v případě vín vyrobených z hroznů sklizených na francouzském území se jedná o jakostní vína s označeními původu:

„Alsace“ nebo „vin d'Alsace“, „Alsace Grand Cru“,

„Crépy“,

„Château-Grillet“,

„Côtes de Provence“, červené a růžové,

„Cassis“,

„Jurançon“, „Jurançon sec“,

„Béarn“, „Béarn-Bellocq“, růžové,

„Tavel“, růžové.

Omezení týkající se užívání tohoto typu láhví se však vztahuje pouze na vína vyrobená z hroznů sklizených na francouzském území.

2.   „Bocksbeutel“ nebo „Cantil“:

a)

typ: skleněná láhev s krátkým hrdlem, zploštělá, ale vypouklého tvaru, s elipsovitým dnem a elipsovitým průřezem v místě největšího vyklenutí láhve:

poměr mezi hlavní a vedlejší osou elipsovitého průřezu = přibližně 2:1;

poměr mezi výškou klenutého těla láhve a délkou válcovitého hrdla láhve = přibližně 2,5:1;

b)

vína, pro která je tento typ láhve vyhrazen:

i)

německá vína s označením původu:

Franken,

Baden:

pocházející z Taubertalu nebo Schüpfergrundu,

pocházející z následujících částí obce Baden-Baden: Neuweier, Steinbach, Umweg a Varnhalt;

ii)

italská vína s označením původu:

Santa Maddalena (St. Magdalener),

Valle Isarco (Eisacktaler), vyrobené z odrůd Sylvaner a Müller-Thürgau,

Terlaner, vyrobené z odrůdy Pinot bianco,

Bozner Leiten,

Alto Adige (Südtiroler), vyrobené z odrůd Riesling, Müller-Thurgau, Pinot nero, Moscato giallo, Sylvaner, Lagrein, Pinot blanco (Weissburgunder) a Moscato rosa (Rosenmuskateller),

Greco di Bianco,

Trentino, vyrobené z odrůdy Moscato;

iii)

řecká vína:

Agioritiko,

Rombola Kephalonias,

vína z ostrova Kefalonia,

vína z ostrova Paros,

vína s chráněným zeměpisným označením z Poloponnésu;

iv)

portugalská vína:

růžová vína a pouze ta další vína s označením původu a zeměpisným označením, která byla prokazatelně tradičně a poctivým způsobem plněna do lahví typu „Cantil“ ještě předtím, než byla zařazena jako vína s označením původu a zeměpisným označením.

3.   „Clavelin“:

a)

typ: skleněná láhev s krátkým hrdlem o obsahu 0,62 litru, válcovitou částí se širokoramenným nasazením, které dodává láhvi zavalitý vzhled, přibližně těchto rozměrů:

celková výška/průměr dna = 2,75;

výška válcovité části = celková výška/2;