PŘÍLOHA

SMĚRNICE RADY 96/48/ES – INTEROPERABILITA TRANSEVROPSKÉHO VYSOKORYCHLOSTNÍHO ŽELEZNIČNÍHO SYSTÉMU

PŘEDLOHA TECHNICKÉ SPECIFIKACE PRO INTEROPERABILITU

Podsystém „Provoz a řízení dopravy“

1.

ÚVOD

1.1	Technická oblast působnosti

1.2	Zeměpisná oblast působnosti

1.3	Obsah této TSI

2.	DEFINICE SUBSYSTÉMU/OBLASTI PŮSOBNOSTI

2.1

Subsystém

2.2	Oblast působnosti

2.2.1

Zaměstnanci a vlaky

2.2.2

Provozní zásady

2.2.3

Uplatnitelnost na stávající vozidla a infrastrukturu

2.3	Propojení mezi touto TSI a směrnicí 2004/49/ES

3.	ZÁKLADNÍ POŽADAVKY

3.1	Soulad se základními požadavky

3.2	Základní požadavky – přehled

3.3	Konkrétní hlediska ve vztahu k těmto požadavkům

3.3.1

Bezpečnost

3.3.2

Spolehlivost a dostupnost

3.3.3

Ochrana zdraví

3.3.4

Ochrana životního prostředí

3.3.5

Technická kompatibilita

3.4	Hlediska týkající se konkrétně subsystému provozu a řízení dopravy

3.4.1

Bezpečnost

3.4.2

Spolehlivost a dostupnost

3.4.3

Technická kompatibilita

4.	VLASTNOSTI SUBSYSTÉMU

4.1

Úvod

4.2	Funkční a technické specifikace subsystému

4.2.1

Specifikace týkající se zaměstnanců

4.2.1.1

Všeobecné požadavky

4.2.1.2

Dokumentace pro strojvedoucí

4.2.1.2.1

Kniha pravidel

4.2.1.2.2

Popis tratí a příslušného traťového vybavení spojeného s používanou tratí

4.2.1.2.2.1

Příprava tabulek traťových poměrů

4.2.1.2.2.2

Upravené prvky

4.2.1.2.2.3

Informování strojvedoucího v reálném čase

4.2.1.2.3

Jízdní řády

4.2.1.2.4

Kolejová vozidla

4.2.1.3

Dokumentace pro zaměstnance železničního podniku kromě strojvedoucích

4.2.1.4

Dokumentace pro zaměstnance provozovatele infrastruktury povolující jízdu vlaků

4.2.1.5

Komunikace týkající se bezpečnosti mezi vlakovou četou, dalšími zaměstnanci železničního podniku a zaměstnanci povolujícími jízdu vlaků

4.2.2

Specifikace týkající se vlaků

4.2.2.1

Viditelnost vlaku

4.2.2.1.1

Všeobecné požadavky

4.2.2.1.2

Začátek vlaku

4.2.2.2

Slyšitelnost vlaku

4.2.2.2.1

Všeobecné požadavky

4.2.2.2.2

Ovládání

4.2.2.3

Identifikace vozidla

4.2.2.4

Požadavky na osobní vozy

4.2.2.5

Řazení vlakových souprav

4.2.2.6

Brzdění vlaku

4.2.2.6.1

Minimální požadavky na brzdný systém

4.2.2.6.2

Brzdný účinek

4.2.2.7

Zajištění způsobilosti vlaku k jízdě

4.2.2.7.1

Všeobecné požadavky

4.2.2.7.2

Vyžadovaná data

4.2.3

Specifikace pro provozování vlaků

4.2.3.1

Plánování vlaků

4.2.3.2

Identifikace vlaků

4.2.3.3

Odjezd vlaku

4.2.3.3.1

Kontroly a zkoušky před odjezdem

4.2.3.3.2

Informování provozovatele infrastruktury o provozním stavu vlaku

4.2.3.4

Řízení provozu

4.2.3.4.1

Všeobecné požadavky

4.2.3.4.2

Zprávy o vlaku

4.2.3.4.2.1

Údaje vyžadované pro podávání zpráv o poloze vlaku

4.2.3.4.2.2

Předpokládaný čas předání

4.2.3.4.3

Nebezpečné věci

4.2.3.4.4

Provozní kvalita

4.2.3.5

Záznam údajů

4.2.3.5.1

Záznam údajů o dozoru mimo vlak

4.2.3.5.2

Záznam údajů o dozoru ve vlaku

4.2.3.6

Provoz za zhoršených podmínek

4.2.3.6.1

Informace pro jiné uživatele

4.2.3.6.2

Informování strojvedoucích vlaků

4.2.3.6.3

Nouzová opatření

4.2.3.7

Řízení v nouzové situaci

4.2.3.8

Pomoc vlakové četě v případě mimořádné události nebo závažné poruše vozidla

4.3	Funkční a technické specifikace rozhraní

4.3.1

Rozhraní s TSI Infrastruktura

4.3.1.1

Viditelnost návěstidel

4.3.1.2

Osobní vozy

4.3.1.3

Odborná způsobilost

4.3.2

Rozhraní s TSI řízení a zabezpečení

4.3.2.1

Záznam údajů o dozoru

4.3.2.2

Zařízení pro kontrolu bdělosti strojvedoucího

4.3.2.3

Provozní pravidla ERTMS/ETCS a ERTMS/GSM-R

4.3.2.4

Viditelnost návěstidel a značení podél trati

4.3.2.5

Brzdění vlaku

4.3.2.6

Použití písku. Minimální prvky relevantní pro odbornou způsobilost pro úkol řízení vlaku

4.3.2.7

Záznam údajů a detekce horkoběžnosti ložiska nápravy

4.3.3

Rozhraní s TSI kolejová vozidla

4.3.3.1

Brzdění

4.3.3.2

Požadavky pro osobní vozidla

4.3.3.3

Viditelnost vlaku

4.3.3.3.1

Na prvním vozidle vlaku ve směru jízdy

4.3.3.3.2

Konec vlaku

4.3.3.4

Slyšitelnost vlaku

4.3.3.5

Viditelnost návěstidel

4.3.3.6

Zařízení pro kontrolu bdělosti strojvedoucího

4.3.3.7

Řazení vlaku a příloha B

4.3.3.8

Parametry kolejových vozidel, které ovlivňují traťové systémy určování polohy vlaku a dynamické chování kolejových vozidel

4.3.3.9

Použití písku

4.3.3.10

Řazení vlaku, přílohy H a J

4.3.3.11

Pohotovostní plány a řízení v nouzových situacích

4.3.3.12

Záznam údajů

4.3.3.13

Aerodynamické účinky na materiál kolejového lože

4.3.3.14

Podmínky prostředí

4.3.3.15

Boční větry

4.3.3.16

Maximální kolísání tlaku v tunelech

4.3.3.17

Vnější hluk

4.3.3.18

Protipožární bezpečnost

4.3.3.19

Postupy pro zvedání a odtažení

4.3.3.20

Koncepce monitorování a diagnostiky

4.3.3.21

Zvláštní specifikace pro dlouhé tunely

4.3.3.22

Požadavky na trakční výkon

4.3.3.23

Trakční adhezní požadavky

4.3.3.24

Funkční a technická specifikace týkající se napájení energií

4.3.4

Rozhraní s TSI HS Energie

4.3.5

Rozhraní s TSI Bezpečnost v železničních tunelech

4.3.6

Rozhraní s TSI Osoby s omezenou pohyblivostí

4.4	Provozní pravidla

4.5	Pravidla údržby

4.6	Odborná způsobilost

4.6.1

Odborná způsobilost

4.6.1.1

Odborné znalosti

4.6.1.2

Schopnost uvést tyto znalosti do praxe

4.6.2

Jazyková způsobilost

4.6.2.1

Zásady

4.6.2.2

Úroveň znalostí

4.6.3

Vstupní a průběžné hodnocení zaměstnanců

4.6.3.1

Základní prvky

4.6.3.2

Analýza vzdělávacích potřeb

4.6.3.2.1

Zpracování analýzy vzdělávacích potřeb

4.6.3.2.2

Aktualizace analýzy vzdělávacích potřeb

4.6.3.2.3

Konkrétní prvky pro doprovod vlaku a pomocný personál

4.6.3.2.3.1

Znalost vlakové cesty

4.6.3.2.3.2

Znalost kolejových vozidel

4.6.3.2.3.3.

Pomocný personál

4.7	Podmínky ochrany zdraví a bezpečnosti

4.7.1

Úvod

4.7.2

Doporučená kritéria pro schvalování pracovních lékařů a zdravotnických organizací

4.7.3

Kritéria pro schvalování psychologů zabývajících se psychologickým hodnocením a požadavky psychologického hodnocení

4.7.3.1

Osvědčování psychologů

4.7.3.2

Obsah a interpretace psychologického hodnocení

4.7.3.3

Volba hodnotících nástrojů

4.7.4

Lékařské prohlídky a psychologická hodnocení

4.7.4.1

Před ustavením do funkce

4.7.4.1.1

Minimální obsah lékařské prohlídky

4.7.4.1.2

Psychologické hodnocení

4.7.4.2

Po jmenování

4.7.4.2.1

Četnost pravidelných lékařských prohlídek

4.7.4.2.2

Minimální obsah pravidelného lékařského vyšetření

4.7.4.2.3

Další zdravotní prohlídky a/nebo psychologická hodnocení

4.7.5

Zdravotní požadavky

4.7.5.1

Všeobecné požadavky

4.7.5.2

Požadavky na zrak

4.7.5.3

Požadavky na sluch

4.7.5.4

Těhotenství

4.7.6

Konkrétní požadavky týkající se řízení vlaku

4.7.6.1

Četnost pravidelných lékařských prohlídek

4.7.6.2

Další obsah lékařských prohlídek

4.7.6.3

Další požadavky na zrak

4.7.6.4

Další požadavky na sluch a mluvení

4.7.6.5

Antropometrika

4.7.6.6

Poradenství po traumatické situaci

4.8	Registry infrastruktury a kolejových vozidel

4.8.1

Infrastruktura

4.8.2

Kolejová vozidla

5.	PRVKY INTEROPERABILITY

5.1

Definice

5.2	Seznam prvků

5.3	Výkon a vlastnosti prvků

6.	VYHODNOCENÍ SOULADU A/NEBO VHODNOSTI PRO POUŽITÍ PRVKŮ A OVĚŘENÍ SUBSYSTÉMU

6.1	Prvky interoperability

6.2	Subsystém provozu a řízení dopravy

6.2.1

Zásady

6.2.2

Dokumentace pravidel a postupů

6.2.3

Postup vyhodnocování

6.2.3.1

Rozhodnutí příslušného orgánu

6.2.3.2

Pokud je vyhodnocení vyžadováno

6.2.4

Výkonnost systému

7.

PROVEDENÍ

7.1

Zásady

7.2	Pokyny k provádění

7.3	Specifické případy

7.3.1

Úvod

7.3.2

Seznam specifických případů

PŘÍLOHA A:

PROVOZNÍ PRAVIDLA ERTMS/ETCS A ERTMS/GSM-R

PŘÍLOHA B:

OSTATNÍ PRAVIDLA UMOŽŇUJÍCÍ KOHERENTNÍ PROVOZ STRUKTURÁLNÍCH SUBSYSTÉMŮ

A. OBECNÁ USTANOVENÍ

B. BEZPEČNOST A OCHRANA PERSONÁLU

C. PROVOZNÍ ROZHRANÍ S NÁVĚSTIDLOVÝM, ZABEZPEČOVACÍM A ŘÍDÍCÍM ZAŘÍZENÍM

D. JÍZDY VLAKU

E. ANOMÁLIE, MIMOŘÁDNÉ UDÁLOSTI A NEHODY

PŘÍLOHA C:

METODIKA KOMUNIKACE SOUVISEJÍCÍ S BEZPEČNOSTÍ

PŘÍLOHA D:

INFORMACE, KE KTERÝM MUSÍ MÍT ŽELEZNIČNÍ PODNIK PŘÍSTUP V SOUVISLOSTI S VLAKOVOU CESTOU (VLAKOVÝMI CESTAMI), NA KTERÉ HODLÁ ZAJIŠŤOVAT PROVOZ

PŘÍLOHA E:

JAZYK A KOMUNIKAČNÍ ÚROVEŇ

PŘÍLOHA F:

INFORMATIVNÍ A NEZÁVAZNÉ POKYNY PRO HODNOCENÍ SUBSYSTÉMU PROVOZU A ŘÍZENÍ DOPRAVY

PŘÍLOHA G:

INFORMATIVNÍ A NEPOVINNÝ SEZNAM PRVKŮ, KTERÉ MAJÍ BÝT OVĚŘENY U KAŽDÉHO ZÁKLADNÍHO PARAMETRU

PŘÍLOHA H:

MINIMÁLNÍ PRVKY RELEVANTNÍ PRO ODBORNOU ZPŮSOBILOST PRO ÚKOL ŘÍZENÍ VLAKU

PŘÍLOHA I:

NENÍ POUŽITA

PŘÍLOHA J:

MINIMÁLNÍ PRVKY RELEVANTNÍ PRO ODBORNOU ZPŮSOBILOST PRO ÚKOLY SOUVISEJÍCÍ S „DOPROVÁZENÍM VLAKŮ“

PŘÍLOHA K:

NENÍ POUŽITA

PŘÍLOHA L:

MINIMÁLNÍ PRVKY RELEVANTNÍ PRO ODBORNOU ZPŮSOBILOST PRO ÚKOL PŘÍPRAVY VLAKŮ

PŘÍLOHA M:

NENÍ POUŽITA

PŘÍLOHA N:

INFORMATIVNÍ A NEZÁVAZNÉ PROVÁDĚCÍ POKYNY

PŘÍLOHA O:

NENÍ POUŽITA

PŘÍLOHA P:

IDENTIFIKACE VOZIDLA

PŘÍLOHA Q:

NENÍ POUŽITA

PŘÍLOHA R:

IDENTIFIKACE VLAKU

PŘÍLOHA S:

NEPOUŽIJE SE

PŘÍLOHA T:

BRZDNÝ ÚČINEK

PŘÍLOHA U:

PŘEHLED OTEVŘENÝCH BODŮ

PŘÍLOHA V:

PŘÍPRAVA A AKTUALIZACE DOKUMENTACE PRAVIDEL PRO STROJVEDOUCÍ

SLOVNÍČEK

1.   ÚVOD

1.1   Technická oblast působnosti

Tato TSI se týká subsystému provozu a řízení dopravy, což je jeden ze subsystémů uvedených v příloze II části 1 směrnice 96/48/ES ve znění směrnice 2004/50/ES, a jeho údržby.

Tato TSI je použitelná na následující kategorie vlaků, ať již vlaky sestávají z nedělitelných vlakových souprav (nedělitelných za chodu), nebo z jednotlivých vozů. Použije se stejně na vozidla pro přepravu cestující a/nebo na vozidla neurčená pro přepravu cestujících:

—	:	kategorie 1	:	vlaky s maximální rychlostí alespoň 250 km/h,
—	:	kategorie 2	:	vlaky s maximální rychlostí alespoň 190 km/h, avšak menší než 250 km/h]

Podle přílohy I směrnice jsou specifikace stanoveny pro každou z těchto kategorií tratí:

—	kategorie I: zvláště vybudované vysokorychlostní tratě vybavené pro rychlosti zpravidla 250 km/h nebo vyšší,

—	kategorie II: zvláště modernizované tratě vybavené pro rychlosti v řádu 200 km/h,

—	kategorie III: zvláště modernizované vysokorychlostní tratě se zvláštními vlastnostmi danými topografickými, terénními nebo urbanistickými omezeními, jimž musí být rychlost v každém jednotlivém případě přizpůsobena.]

1.2   Zeměpisná oblast působnosti

Zeměpisnou oblastí působnosti této TSI je transevropský vysokorychlostní železniční systém, jak je popsán v příloze I směrnice 96/48/ES ve znění směrnice 2004/50/ES.

1.3   Obsah této TSI

V souladu s čl. 5 odst. 3 a přílohou I částí 1 písm. b) směrnice 96/48/ES ve znění směrnice 2004/50/ES tato TSI: V souladu s čl. 5 odst. 3 a přílohou I částí 1 písm. b) směrnice 96/48/ES ve znění směrnice 2004/50/ES tato TSI:

(a)	uvádí svou zamýšlenou oblast působnosti (kapitola 2);

(b)	stanoví základní požadavky kladené na každý subsystém (kapitola 3) a na jeho rozhraní s jinými subsystémy (kapitola 4);

(c)	stanoví funkční a technické specifikace, kterým musí cílový subsystém a jeho rozhraní s ostatními subsystémy vyhovovat (kapitola 4);

(d)	určuje prvky interoperability a rozhraní, které musí být předmětem evropských specifikací, včetně evropských norem, a které jsou nezbytné v zájmu dosažení interoperability transevropského vysokorychlostního železničního systému (kapitola 5);

(e)	uvádí, každopádně ve stádiu zvažování, které postupy se mají používat pro posouzení shody nebo vhodnosti k použití u prvků interoperability na straně jedné nebo pro ověření subsystémů ze strany ES na straně druhé (kapitola 6);

(f)	uvádí strategie uplatňování TSI (kapitola 7);

(g)	uvádí u dotyčných pracovníků odbornou způsobilost a podmínky ochrany zdraví a bezpečnosti při práci vyžadované pro provoz a údržbu výše uvedeného subsystému, jakož i pro uplatňování TSI.

Kromě toho lze v souladu s čl. 5 odst. 5 stanovit ustanovení pro konkrétní případy pro každou TSI; ty jsou uvedeny v kapitole 7.

Tato TSI nakonec v kapitole 4 také obsahuje zvláštní pravidla k oblasti působnosti uvedené výše v klauzulích 1.1 a 1.2.

2.   DEFINICE SUBSYSTÉMU/OBLASTI PŮSOBNOSTI

2.1   Subsystém

Subsystém provozu a řízení dopravy je jeden ze subsystémů, které tvoří transevropský vysokorychlostní železniční systém, jak jsou vyjmenovány v příloze II směrnice 96/48/ES.

2.2   Oblast působnosti

Ve spojení s přílohou I směrnice 96/48/ES (ve znění přílohy I směrnice 2004/50/ES) se oblast působnosti této TSI použije na subsystém provozu a řízení dopravy ředitelů infrastuktur a na železniční podniky související s provozem vlaků na vysokorychlostních tratích TEN.

Specifikace stanovené v této TSI pro provoz a řízení dopravy lze používat jako referenční dokument pro provoz jiných vlaků, které jezdí na vysokorychlostních železničních tratích TEN, i když nespadají do oblasti působnosti této TSI.

2.2.1   Zaměstnanci a vlaky

Je třeba poznamenat, že čl. 5 odst. 3 písm. g) směrnice 96/48/ES ve znění směrnice 2004/50/ES a čl. 5 odst. 3 písm. g) směrnice 2001/16/ES ve znění směrnice 2004/50/ES jsou v rozporu v tom, že první hovoří o „odborné způsobilosti“ u zaměstnanců vysokorychlostního železničního systému, zatímco ve druhé se v souvislosti s konvenčním železničním systémem používá pojem „odborná kvalifikace“.

Rozlišovat mezi OPE TSI u konvenční železnice a u železnice vysokorychlostní by nebylo vhodné, byla tudíž vyslovena domněnka, že pro záměr zákonodárce se hodí termín „odborná způsobilost“.

Pododdíly 4.6 a 4.7 platí pro ty zaměstnance, kteří provádějí úkoly důležité pro bezpečnost, jako je řízení vlaku a doprovod vlaku, když přitom překračují hranice mezi státy a pracují za místem stanoveným jako „hraniční“ v prohlášení o dráze provozovatele infrastruktury a uvedeným v jeho osvědčení o bezpečnosti.

Zaměstnanec nebude považován za osobu překračující hranice, pokud bude jeho činnost omezena na práci pouze do jakéhokoli výše popsaného „hraničního“ místa.

Na zaměstnance, kteří vykonávají úkoly důležité pro bezpečnost při vypravování vlaků a schvalování přesunů vlaků, se bude vztahovat vzájemné uznávání odborné způsobilosti a podmínek ochrany zdraví a bezpečnosti mezi členskými státy.

Pro zaměstnance, kteří provádějí úkoly důležité pro bezpečnost spojené se závěrečnou přípravou vlaku před plánovaným překročením státních hranic a pracují za výše popsaným „hraničním“ místem, platí pododdíl 4.6 se vzájemným uznáním podmínek ochrany zdraví a bezpečnosti mezi členskými státy. Vlak nebude považován za přeshraniční službu, pokud všechna vozidla vlaku přejíždějící hranice státu ji přejíždějí pouze do výše popsaného „hraničního“ místa.

To lze shrnout v následujících tabulkách:

Zaměstnanci zapojení do práce ve vlacích, kteří budou překračovat státní hranice a dostávat se za hraniční místo.

Úkol	Odborná způsobilost	Požavky na lékařsképrohlídky
Řízení vlaku a doprovázení vlaku	4.6	4.7
Schvalování jízdy vlaku	Vzájemné uznání	Vzájemné uznání
Příprava vlaku	4.6	Vzájemné uznání
Vypravení vlaku	Vzájemné uznání	Vzájemné uznání

Zaměstnanci pracojící ve vlacích, kteří nepřekračují státní hranice nebo kteří se dostávají jenom do hraničních míst.

Úkol	Odborná způsobilost	Požavky na lékařsképrohlídky
Řízení vlaku a doprovázení vlaku	Vzájemné uznání	Vzájemné uznání
Schvalování jízdy vlaku	Vzájemné uznání	Vzájemné uznání
Příprava vlaku	Vzájemné uznání	Vzájemné uznání
Vypravení vlaku	Vzájemné uznání	Vzájemné uznání

Při čtení těchto tabulek je třeba vzít v úvahu, že zásady komunikace popsané v kapitole 4.2.1 jsou závazným požadavkem.

U přeshraničních oddílů popisují dohody mezi sousedními provozovateli infrastruktury nebo mezi členskými státy uvedené v čl. 7 odst. 1:

—	bezpečnostní pravidla, která se mezi nimi použijí na ochranu stavenišť pro údržbu dotyčných infrastrukturních subsystémů, a obsah školení zaměstnanců, kteří vykonávají úkoly důležité pro bezpečnost, které jsou spojeny s ochranou těchto stavenišť,

—	bezpečnostní pravidla, která se mezi nimi použijí na provoz a ochranu stavenišť pro údržbu pevných zařízení dotyčných energetických subsystémů, a obsah školení zaměstnanců, kteří vykonávají úkoly důležité pro bezpečnost, které jsou spojeny s provozem a ochranou těchto stavenišť,

2.2.2   Provozní zásady

Obecným cílem stávající verze této TSI, která je druhou TSI od vstupu směrnice 96/48/ES v platnost, ale první TSI, která zohledňuje změny učiněné směrnicí 2004/50/ES, je umožnit jednotný provoz strukturálních subsystémů, které se mají používat v síti vysokorychlostních železnic. Zejména pravidla a postupy, které jsou přímo spjaté s provozem nového systému řízení vlaků a signalizace, musí být ve stejných situacích totožné.

Tato TSI se původně vztahovala pouze na ty prvky (ve smyslu kapitoly 4) vysokorychlostního subsystému „Provoz a řízení dopravy“, u nichž v zásadě existují provozní rozhraní mezi železničními podniky a provozovateli infrastruktury nebo u nichž interoperabilita znamená zvláštní užitek. Přitom byla příslušná pozornost věnována požadavkům směrnice 2004/49/ES (směrnice o bezpečnosti železnic).

Následně jsou v příloze A této TSI specifikována podrobná provozní pravidla pro Evropský systém řízení vlaků (ETCS) a Globální systém pro mobilní komunikace – železnice (GSM-R).

2.2.3   Uplatnitelnost na stávající vozidla a infrastrukturu

I když se většina požadavků obsažených v této TSI týká procesů a postupů, jejich část se týká i fyzických prvků, vlaků a vozidel, které jsou důležité pro provoz.

Konstrukční kritéria pro tyto prvky jsou popsána v TSI týkajících se jiných subsystémů, jako jsou kolejová vozidla. V kontextu OPE TSI se bere v potaz jejich provozní funkce.

V takových případech se uznává, že úprava stávajících kolejových vozidel nebo infrastruktury tak, aby splňovaly všechny požadavky této TSI, nemusí být hospodárná. Dotyčné požadavky je tedy nutné uplatňovat pouze na nové prvky nebo na prvky modernizované či obnovované, které vyžadují nové povolení k uvedení do provozu podle čl. 14 odst. 3 směrnice 96/48/ES.

2.3   Propojení mezi touto TSI a směrnicí 2004/49/ES

Ačkoli se tato TSI vypracovává podle směrnice o interoperabilitě 96/48/ES (ve znění směrnice 2004/50/ES), zabývá se především požadavky, které úzce souvisejí s provozními postupy a procesy a které se požadují od provozovatele infrastruktury nebo od železničního podniku při podávání žádosti o bezpečnostní povolení/osvědčení podle směrnice o bezpečnosti (2004/49/ES).

3.   ZÁKLADNÍ POŽADAVKY

3.1   Soulad se základními požadavky

Podle čl. 4 odst. 1 směrnice 96/48/ES musí transevropský vysokorychlostní železniční systém, jeho subsystémy a jejich prvky interoperability vyhovovat základním požadavkům obecně uvedeným v příloze III směrnice.

3.2   Základní požadavky – přehled

Základní požadavky se týkají:

—	bezpečnosti,

—	spolehlivosti a dostupnosti,

—	ochrany zdraví,

—	ochrany životního prostředí,

—	technické kompatibility.

Podle směrnice 96/48/ES mohou být základní požadavky obecně použitelné na celý transevropský vysokorychlostní železniční systém nebo mohou být specifické pro každý subsystém a jeho prvky.

3.3   Konkrétní hlediska ve vztahu k těmto požadavkům

Relevance obecných požadavků pro subsystém provozu a řízení dopravy je určena v následujících klauzulích.

3.3.1   Bezpečnost

V souladu s přílohou III směrnice 96/48/ES jsou základní požadavky na bezpečnost, které platí pro subsystém provozu a řízení dopravy, tyto:

Základní požadavek 1.1.1 přílohy III směrnice 96/48/ES:

„Návrh, konstrukce nebo montáž, údržba a kontrola konstrukčních částí zásadně důležitých pro bezpečnost, a zejména konstrukčních částí souvisejících s jízdou vlaku, musí zaručovat bezpečnost na úrovni odpovídající cílovým záměrům stanoveným pro síť, včetně cílových záměrů pro řešení situací za zhoršených podmínek“.

Pokud jde o subsystém provozu a řízení dopravy, zabývá se tímto základním požadavkem specifikace pododdílu „viditelnost vlaku“ (v pododdílech 4.2.2.1 a 4.3) a „slyšitelnost vlaku“ v pododdílech 4.2.2.2 a 4.3.

Základní požadavek 1.1.2 přílohy III směrnice 96/48/ES:

„Parametry související se stykem kolo-kolejnice musí splňovat požadavky na stabilitu nezbytné k zaručení bezpečné jízdy při nejvyšší dovolené rychlosti“.

Tento základní požadavek se na subsystém provozu a řízení dopravy nepoužije.

Základní požadavek 1.1.3 přílohy III směrnice 96/48/ES:

„Použité konstrukční části musí odolat každému stanovenému normálnímu nebo výjimečnému namáhání po celou dobu provozu. Důsledky veškerých náhodných poruch pro bezpečnost musí být omezeny vhodnými prostředky“.

Pokud jde o subsystém provoz a řízení dopravy, je tento základní požadavek řešen specifikací pododdílu „viditelnost vlaku“ (pododdíly 4.2.2.1 a 4.3).

Základní požadavek 1.1.4 přílohy III směrnice 96/48/ES:

„Konstrukce pevných zařízení a kolejových vozidel a volba použitých materiálů musí směřovat k omezení vzniku, šíření a účinků ohně a kouře v případě požáru“.

Tento základní požadavek se nevztahuje k subsystému provoz a řízení dopravy.

Základní požadavek 1.1.5 přílohy III směrnice 96/48/ES:

„Veškerá zařízení určená k tomu, aby jimi manipulovali uživatelé, musí být navržena tak, aby neohrozila bezpečný provoz zařízení nebo zdraví a bezpečnost uživatelů, jsou-li používána předvídatelným způsobem, který není v souladu s vyznačenými pokyny“.

Tento základní požadavek se nevztahuje k subsystému provoz a řízení dopravy.

3.3.2   Spolehlivost a dostupnost

Základní požadavek 1.2 přílohy III směrnice 96/48/ES:

„Kontrola a údržba pevných nebo pohyblivých konstrukčních částí souvisejících s jízdou vlaku musí být organizována, prováděna a kvantifikována takovým způsobem, aby byl zajištěn jejich provoz za určených podmínek“.

Tento základní požadavek se nevztahuje k subsystému provoz a řízení dopravy.

3.3.3   Ochrana zdraví

Základní požadavek 1.3.1 přílohy III směrnice 96/48/ES:

„Materiály, které mohou na základě způsobu používání představovat ohrožení zdraví osob, které k nim mají přístup, nesmějí být ve vlacích a železniční infrastruktuře používány“.

Tento základní požadavek se nevztahuje k subsystému provoz a řízení dopravy.

Základní požadavek 1.3.2 přílohy III směrnice 96/48/ES:

„Všechny materiály musí být vybírány, rozmísťovány a používány takovým způsobem, aby byla omezena emise škodlivého a nebezpečného kouře nebo plynů, zejména v případě požáru“.

Tento základní požadavek se nevztahuje k subsystému provoz a řízení dopravy.

3.3.4   Ochrana životního prostředí

Základní požadavek 1.4.1 přílohy III směrnice 96/48/ES:

„Ve fázi návrhu systému musí být posouzen a zohledněn vliv stavby a provozu transevropského vysokorychlostního železničního systému na životní prostředí v souladu s platnými předpisy Společenství.“

Tento základní požadavek se nevztahuje k subsystému provoz a řízení dopravy.

Základní požadavek 1.4.2 přílohy III směrnice 96/48/ES:

„Materiály používané ve vlacích a v infrastruktuře musí zabraňovat emisi kouře nebo plynů, které jsou pro životní prostředí škodlivé a nebezpečné, zejména v případě požáru.“

Tento základní požadavek se nevztahuje k subsystému provoz a řízení dopravy.

Základní požadavek 1.4.3 přílohy III směrnice 96/48/ES:

„Kolejová vozidla a napájecí systémy musí být navrženy a vyrobeny takovým způsobem, aby byly elektromagneticky kompatibilní s instalacemi, zařízeními a veřejnými nebo soukromými sítěmi, s nimiž by se mohly vzájemně rušit“.

Tento základní požadavek se nevztahuje k subsystému provoz a řízení dopravy.

3.3.5   Technická kompatibilita

Základní požadavek 1.5 přílohy III směrnice 96/48/ES

„Technické vlastnosti infrastruktury a pevných zařízení musí být kompatibilní jak navzájem, tak s vlastnostmi vlaků, které mají být používány v transevropském vysokorychlostním železničním systému.

Jestliže se dodržování těchto vlastností ukáže být na určitých úsecích sítě obtížné, mohou být zavedena dočasná řešení, která zajistí kompatibilitu v budoucnu“.

Tento základní požadavek se nevztahuje k subsystému provoz a řízení dopravy.

3.4   Hlediska týkající se konkrétně subsystému provozu a řízení dopravy

3.4.1   Bezpečnost

Základní požadavek 2.7.1 přílohy III směrnice 96/48/ES:

Základní požadavek je řešen v následujících pododdílech této specifikace:

—	Identifikace vozidla (pododdíl 4.2.2.3)

—	Brzdění vlaku (pododdíl 4.2.2.6)

—	Řazení vlaku (pododdíl 4.2.2.5)

—	Požadavky na osobní vozy (pododdíl 4.2.2.4)

—	Zajištění jízdní způsobilosti vlaku (pododdíl 4.2.2.7)

—	Viditelnost vlaku (pododdíl 4.2.2.1 a 4.3)

—	Slyšitelnost vlaku (pododdíl 4.2.2.2 a 4.3)

—	Odjezd vlaku (pododdíl 4.2.3.3)

—	Řízení provozu (pododdíl 4.2.3.4)

—	Viditelnost návěstidel a zařízení pro kontrolu bdělosti (pododdíl 4.3)

—	Komunikace spojená s bezpečností (pododdíly 4.2.1.5 a 4.6)

—	Dokumentace pro strojvedoucí (pododdíl 4.2.1.2)

—	Dokumentace pro zaměstnance železničních podniků, kteří nejsou strojvedoucí (pododdíl 4.2.1.3)

—	Dokumentace pro zaměstnance provozovatele infrastruktury, kteří povolují jízdu vlaků (pododdíl 4.2.1.4)

—	Provoz za zhoršených podmínek (pododdíl 4.2.3.6)

—	Řízení v nouzové situaci (pododdíl 4.2.3.7)

—	Pravidla pro provoz ERTMS (pododdíl 4.4)

—	Odborná způsobilost (pododdíly 2.2.1 a 4.6)

—	Podmínky ochrany zdraví a bezpečnosti (pododdíly 2.2.1 a 4.7)

3.4.2   Spolehlivost a dostupnost

Základní požadavek 2.7.2 přílohy III směrnice 96/48/ES:

„Provoz a intervaly údržby, vzdělávání a kvalifikace zaměstnanců údržby a systém zabezpečování jakosti zavedený dotyčnými provozovateli ve střediscích údržby musí zaručovat vysokou úroveň spolehlivosti a dostupnosti systému.“

Tento základní požadavek řeší následující pododdíly této specifikace:

—	Řazení vlaku (pododdíl 4.2.2.5)

—	Zajištění jízdní způsobilosti vlaku (pododdíl 4.2.2.7)

—	Řízení provozu (pododdíl 4.2.3.4)

—	Komunikace spojená s bezpečností (pododdíl 4.2.1.5)

—	Provoz za zhoršených podmínek (pododdíl 4.2.3.6)

—	Řízení v nouzové situaci (pododdíl 4.2.3.7)

—	Odborná způsobilost (pododdíl 4.6)

—	Podmínky pro ochranu zdraví a bezpečnost (pododdíl 4.7)

3.4.3   Technická kompatibilita

Základní požadavek 2.7.3 přílohy III směrnice 96/48/ES:

„Sladění pravidel provozování sítě a kvalifikace strojvedoucích a obsluhy vlaků a zaměstnanců řízení provozu musí zaručovat provozní efektivnost transevropského vysokorychlostního železničního systému.“

Základní požadavek je řešen v následujících pododdílech této specifikace:

—	Identifikace vozidla (pododdíl 4.2.2.3)

—	Brzdění vlaku (pododdíl 4.2.2.6)

—	Řazení vlaku (pododdíl 4.2.2.5)

—	Požadavky na osobní vozy (pododdíl 4.2.2.4)

—	Komunikace spojená s bezpečností (pododdíl 4.2.1.5)

—	Provoz za zhoršených podmínek (pododdíl 4.2.3.6)

—	Řízení v nouzové situaci (pododdíl 4.2.3.7)

4.   VLASTNOSTI SUBSYSTÉMU

4.1   Úvod

Transevropský vysokorychlostní železniční systém (TEN), na který se vztahuje směrnice 96/48/ES a jehož součástí je subsystém provozu a řízení dopravy, je integrovaným systémem, jehož soudržnost se musí ověřit. Tato soudržnost musí být kontrolována zejména s ohledem na specifikace subsystému, jeho rozhraní se systémem, se kterým je integrován, a provozními pravidly.

S ohledem na všechny příslušné základní požadavky zahrnuje subsystém provozu a řízení dopravy tak, jak je popsán v pododdílu 2.2, pouze prvky uvedené v následujícím oddílu.

V souladu se směrnicí 2001/14/ES je provozovatel infrastruktury plně odpovědný za poskytnutí všech příslušných požadavků, které mají splňovat vlaky, jimž je povolen provoz v jeho síti s ohledem na zeměpisné zvláštnosti jednotlivých tratí a níže uvedené funkční nebo technické specifikace.

4.2   Funkční a technické specifikace subsystému

Funkční a technické specifikace subsystému provozu a řízení dopravy se skládají z těchto bodů:

—	specifikace týkající se zaměstnanců,

—	specifikace týkající se vlaků,

—	specifikace týkající se provozu vlaků.

4.2.1   Specifikace týkající se zaměstnanců

4.2.1.1   Všeobecné požadavky

Tento oddíl se zabývá zaměstnanci, kteří přispívají k provozu subsystému tím, že provádějí úkoly významné pro bezpečnost, do nichž je zapojeno přímé rozhraní mezi železničními podniky a provozovateli infrastruktury.

—	Zaměstnanci železničního podniku: — provádějící úkol řízení vlaků, kteří patří k „vlakové četě“ (dále jen „strojvedoucí“) — provádějící úkoly ve vlaku (jiné než řízení), kteří patří k „vlakové četě“ — provádějící úkol přípravy vlaků

—	Zaměstnanci provozovatele infrastruktury provádějící úkol povolování jízdy vlaků.

Oblasti, kterých se to týká, jsou:

—	dokumentace,

—	komunikace.

a v oblasti působnosti definované v části 2.2 této TSI:

—	odborná způsobilost (viz pododdíl 4.6 a přílohy H, J a L)

—	podmínky ochrany zdraví a bezpečnosti (viz pododdíl 4.7).

4.2.1.2   Dokumentace pro strojvedoucí

Železniční podniky provozující vlak musí zavčas poskytnout strojvůdci veškeré informace, které nezbytně potřebuje k plnění svých povinností.

Tyto informace musí zohledňovat nezbytné prvky pro provoz v normálních, zhoršených a nouzových situacích na tratích, kde se bude vlak provozovat, a pro provoz kolejových vozidlech používaných na těchto tratích.

4.2.1.2.1   Kniha pravidel

Všechny nezbytné postupy pro strojvedoucí musí být zahrnuty v dokumentu nebo na počítačovém médiu s názvem „Pravidla pro strojvedoucí“.

V „Pravidlech pro strojvedoucí“ musí být stanoveny podmínky pro všechny provozované trasy a všechna kolejová vozidla používaná na těchto trasách za normálního provozu, v situacích za zhoršených podmínek a v mimořádných situacích, se kterými se strojvedoucí může setkat.

„Pravidla pro strojvedoucí“ se musí týkat dvou rozdílných aspektů:

—	aspektu, který popisuje soubor společných pravidel a postupů pro celou TEN (zohledňující obsah příloh A, B a C),

—	aspektu, který stanoví veškerá nezbytná pravidla a postupy týkající se jednotlivých provozovatelů infrastruktury.

Musí zahrnovat postupy týkající se minimálně těchto hledisek:

—	bezpečnost a ochrana personálu

—	zabezpečení a řízení,

—	provoz vlaku včetně provozu za zhoršených podmínek,

—	trakce a kolejová vozidla,

—	mimořádné události a nehody.

Provozovatel infrastruktury je odpovědný za vypracování tohoto dokumentu.

Provozovatel infrastruktury musí předložit Pravidla pro strojvedoucí ve stejném formátu pro celou infrastrukturu, na které budou jeho strojvedoucí pracovat.

Dokument bude mít dvě přílohy:

—	příloha 1: příručka pro komunikační postupy,

—	příloha 2: kniha formulářů

Železniční podnik musí napsat Pravidla pro strojvedoucí buďto v jazyce jednoho z členských států nebo v „provozním“ jazyce jednoho z provozovatelů infrastruktury, na kterou se pravidla vztahují. To nebude platit pro zprávy a formuláře, které musí zůstat v „provozním“ jazyce provozovatele/provozovatelů infrastruktury.

Proces přípravy a aktualizace Pravidel pro strojvedoucí bude zahrnovat následující kroky:

—	provozovatel infrastruktury (nebo organizace odpovědná za přípravu provozních pravidel) musí poskytnout železničnímu podniku příslušné informace v „provozním“ jazyce provozovatele infrastruktury,

—	železniční podnik musí vypracovat původní nebo aktualizovaný dokument;

—	pokud jazyk, který si železniční podnik zvolí pro Pravidla pro strojvedoucí, není jazykem, ve kterém byly původně poskytnuty vhodné informace, je na železničním podniku, aby zařídil nezbytný překlad.

V souladu s přílohou III odstavcem 2 směrnice 2004/49/ES musí sytém řízení bezpečnosti provozovatele infrastruktury zahrnovat proces validace, aby bylo zajištěno, že je obsah dokumentace předané železničnímu podniku úplný a přesný.

V souladu s přílohou III odstavcem 2 směrnice 2004/49/ES musí systém řízení bezpečnosti železničního podniku zahrnovat proces validace, který zajistí, aby obsah Pravidel pro strojvedoucí byl úplný a přesný.

Příloha V nastíní tento proces ve formátu vývojového diagramu a podává přehled tohoto procesu.

4.2.1.2.2   Popis tratí a příslušného traťového vybavení spojeného s používanou tratí

Strojvedoucí musí obdržet popis tratí a souvisejícího traťového vybavení relevantního pro úkol řízení vlaku a týkajícího se tratí, na kterých bude působit. Tyto informace musejí být uvedeny v jediném dokumentu s názvem „Tabulky traťových poměrů“ (což může být papírový dokument nebo dokument v elektronické formě).

Seznam minimálních informací, které musí být poskytnuty:

—	všeobecné provozní vlastnosti,

—	popis podélných sklonů trati,

—	podrobný diagram trati.

4.2.1.2.2.1   Příprava tabulek traťových poměrů

Tabulky traťových poměrů musí být zpracovány buď v některém jazyce členských států zvoleném železničním podnikem nebo v „provozním“ jazyce provozovatele infrastruktury.

Musí obsahovat následující informace (tento seznam není vyčerpávající):

—	všeobecné provozní vlastnosti: — typ zabezpečení a odpovídající režim provozu (dvojkolejná trať, kyvadlový provoz, jízda vlevo nebo vpravo atd.), — trakční soustavu, — typ radiového zařízení pro komunikaci řízení provozu – vlak.

—	popis podélných sklonů trati: — hodnoty sklonů s přesným určením místa

—

podrobný diagram trati: — názvy stanic na trati, klíčové lokality a jejich umístění, — tunely – včetně umístění, názvu, délky, zvláštních informací jako třeba existence únikových cest a nouzových východů, jakož i umístění bezpečných míst, kde může dojít k evakuaci cestujících, — základní lokality jako jsou neutrální pole, — nejvyšší traťové rychlosti pro každou trať, případně včetně různých rychlostí pro určité typy vlaků, — název organizace odpovědné za kontrolu řízení provozu a název/názvy oblastí řízení provozu, — názvy a oblasti středisek řízení provozu, např. stavědla, — určení radiových kanálů, které se mají používat.

Formát tabulek traťových poměrů musí být vypracován stejným způsobem pro všechny infrastruktury, ve kterých se používají vlaky určitého železničního podniku.

Železniční podnik odpovídá za zpracování tabulek traťových poměrů na základě informací, které poskytl (poskytli) provozovatel (provozovatelé) infrastruktury.

V souladu s přílohou III odst. 2 směrnice 2004/49/ES musí systém řízení bezpečnosti provozovatele infrastruktury obsahovat validační proces pro zabezpečení toho, aby byl obsah dokumentace poskytnuté železničnímu podniku úplný a přesný.

V souladu s přílohou III odst. 2 směrnice 2004/49/ES musí systém řízení bezpečnosti železničního podniku obsahovat validační proces pro zabezpečení toho, aby byl obsah tabulek traťových poměrů úplný a přesný.

4.2.1.2.2.2   Upravené prvky

Provozovatel infrastruktury musí informovat železniční podnik o všech prvcích upravených dočasně nebo nastálo. Informace o změnách musí být učiněna natolik včas, aby železniční podnik mohl zpracovat jejich dopad, zaktualizovat dokumentaci a poučit zaměstnance. Musí být železničním podnikem shrnuty ve zvláštním dokumentu nebo na elektronickém nosiči dat, jehož formát musí být stejný pro všechny infrastruktury, na kterých jsou provozovány vlaky daného železničního podniku.

V souladu s přílohou III odst. 2 směrnice 2004/49/ES musí systém řízení bezpečnosti provozovatele infrastruktury obsahovat validační proces pro zabezpečení toho, aby byl obsah dokumentace poskytnuté železničnímu podniku úplný a přesný.

V souladu s přílohou III odst. 2 směrnice 2004/49/ES musí systém řízení bezpečnosti železničního podniku obsahovat validační proces pro zabezpečení toho, aby byl obsah dokumentu o změněných prvních úplný a přesný.

4.2.1.2.2.3   Informování strojvedoucího v reálném čase

Postup informování strojvedoucích o všech změnách bezpečnostních opatření na trase v reálném čase musí být definován dotyčnými provozovateli infrastruktury (tento proces musí být jednotný, pokud je použit ERTMS/ETCS).

4.2.1.2.3   Jízdní řády

Poskytování informací o jízdních řádech vlaků usnadňuje jízdu vlaků načas a pomáhá v poskytování služeb.

Železniční podnik musí poskytnout strojvedoucím informace nezbytné pro normální řízení vlaku. Tyto informace obsahují minimálně tyto prvky:

—	identifikaci vlaku,

—	dny, ve které vlak jezdí (je-li to zapotřebí),

—	body zastavení a činnosti se zastavením spojené,

—	další časové body,

—	příjezd/odjezd/délku zastávky v každém z těchto bodů.

Tyto informace o jízdě vlaku, které musí být založeny na informacích poskytnutých provozovatelem infrastruktury, mohou být poskytnuty v elektronické nebo tištěné formě.

Předkládání dokumentace strojvedoucím musí být stejné na všech tratích, na kterých železniční podnik zajišťuje provoz.

4.2.1.2.4   Kolejová vozidla

Železniční podnik musí poskytnout strojvedoucímu veškeré informace týkající se fungování kolejových vozidel při provozu za zhoršených podmínek (např. vyžádání pomoci). Tato dokumentace se v těchto případech musí zaměřit i na konkrétní rozhraní se zaměstnanci provozovatele infrastruktury.

4.2.1.3   Dokumentace pro zaměstnance železničního podniku kromě strojvedoucích

Železniční podnik musí poskytnout všem svým zaměstnancům (ať již ve vlaku nebo jinde), kteří plní úkoly důležité pro bezpečnost, jež se týkají přímého rozhraní se zaměstnanci, zařízením nebo systémy provozovatele infrastruktury, pravidla, postupy, konkrétní informace o kolejových vozidlech a o trati, které považuje za vhodné pro tyto úkoly. Tyto informace se používají jak v normálním provozu, tak i v provozu za zhoršených podmínek.

Pro zaměstnance ve vlacích musí struktura, formát, obsah a proces přípravy a aktualizace těchto informací vycházet ze specifikace uvedené v pododdílu 4.2.1.2 této TSI.

4.2.1.4   Dokumentace pro zaměstnance provozovatele infrastruktury povolující jízdu vlaků

Veškeré informace nezbytné pro zajištění komunikace týkající se bezpečnosti mezi zaměstnanci povolujícími jízdu vlaků a vlakovou četou musí být stanoveny:

—	v dokumentech popisujících komunikační protokol (příloha C);

—	v dokumentu s názvem Kniha formulářů.

Provozovatel infrastruktury musí tyto dokumenty vypracovat ve svém „provozním“ jazyce.

4.2.1.5   Komunikace týkající se bezpečnosti mezi vlakovou četou, dalšími zaměstnanci železničního podniku a zaměstnanci povolujícími jízdu vlaků

Jazykem pro komunikaci týkající se bezpečnosti mezi vlakovou četou vlaku, dalšími zaměstnanci železničního podniku (jak stanoví příloha L) a zaměstnanci povolujícími jízdu vlaků bude „provozní“ jazyk (viz glosář), který používá provozovatel infrastruktury na dotčené trati.

Zásady pro komunikaci týkající se bezpečnosti mezi vlakovou četou a zaměstnanci povolujícími jízdu vlaků jsou uvedeny v příloze C.

V souladu se směrnicí 2001/14/ES je provozovatel infrastruktury zodpovědný za zveřejnění „provozního jazyka“, který používají jeho zaměstnanci v každodenním provozu.

Avšak tam, kde místní praxe vyžaduje možnost používání i druhého jazyka, musí provozovatel infrastruktury určit zeměpisné hranice jeho používání.

4.2.2   Specifikace týkající se vlaků

4.2.2.1   Viditelnost vlaku

4.2.2.1.1   Všeobecné požadavky

Železniční podnik musí zajistit, aby vlaky byly vybaveny prostředky označujícími začátek a konec vlaku.

4.2.2.1.2   Začátek vlaku

Železniční podnik musí zajistit, aby byl přijíždějící vlak jasně viditelný a rozpoznatelný jako vlak tím, že bude mít rozsvícené speciálně umístněné bílé čelní reflektory. To má umožnit odlišení blížícího se vlaku od blízkých silničních vozidel nebo jiných pohybujících se objektů.

Podrobná specifikace je uvedena v pododdílu 4.3.3.4.1.

4.2.2.2   Slyšitelnost vlaku

4.2.2.2.1   Všeobecné požadavky

Železniční podnik musí zajistit, aby vlaky byly vybaveny slyšitelným varovným zařízením označujícím blížící se vlak.

4.2.2.2.2   Ovládání

Spuštění slyšitelného varovného zařízení musí být možné ze všech poloh při řízení vlaku.

4.2.2.3   Identifikace vozidla

Každé vozidlo musí mít jedinečné identifikační číslo odlišující ho od ostatních kolejových vozidel. Toto číslo musí být zřetelně uvedeno alespoň na obou bočních stranách vozidla.

Musí být také možné identifikovat provozní omezení platná pro dané vozidlo.

Další požadavky jsou uvedeny v příloze P.

4.2.2.4   Požadavky na osobní vozy

—	Slučitelnost mezi osobními vozidly a nástupišti v plánovaných zastávkách musí být dostatečná, aby byl zajištěn bezpečný nástup a výstup.

—	Cestující nesmí mít možnost otevřít boční dveře pro ně určené, dokud vlak zcela nezastaví a dveře nejsou uvolněny členem doprovodu vlaku.

—	Uvolnění dveří musí být samostatné pro jednotlivé strany vlaku. Neporušené uzavření a blokování dveří v osobních vlacích musí být trvale označeno.

—	Aktivace uvolnění dveří musí zamezit použití trakčního napájení. (Pro účely tohoto požadavku se „uvolněním dveří“ rozumí to, že personál vlaku umožní, aby dveře mohli otevřít cestující).

—	Všechna vozidla přepravující osoby musí být vybavena východy, které umožňují nouzový výstup.

—	Vozidla určená k přepravě osob musí být vybavena buď alarmem, který může cestující spustit, nebo záchrannou brzdou. V případě použití těchto zařízení musí být strojvedoucí okamžitě upozorněn, ale musí být schopen udržet si kontrolu nad vlakem.

4.2.2.5   Řazení vlakových souprav

Železniční podnik musí stanovit pravidla a postupy, které musí jeho zaměstnanci uplatňovat, aby bylo zajištěno, že je vlak vyhovuje podmínkám na přidělené vlakové cestě.

Požadavky na řazení vlaku musí zohlednit následující prvky:

—

vozidla — všechna vozidla ve vlaku musí být v souladu se všemi požadavky platnými pro vlakové cesty, po kterých bude vlak jezdit, — všechna vozidla vlaku musí být schopna jet maximální rychlostí, kterou má vlak jet, — všechna vozidla vlaku se musí v daném okamžiku nacházet uvnitř intervalu údržby a interval pro údržbu neskončí do dokončení cesty (a to jak časově, tak i co se týče ujeté vzdálenosti),

—	vlak — kombinace vozidel tvořících vlak musí být v souladu s technickými omezeními příslušné trati a délka vlaku nesmí překročit maximum přípustné pro odesílací a přijímací terminály, — železniční podnik odpovídá za to, aby vlak byl a po celou cestu zůstal technicky způsobilý pro plánovanou cestu,

—	hmotnost a hmotnost na nápravu — hmotnost vlaku nesmí překročit maximální přípustnou hmotnost pro daný úsek trati, pevnost spřáhel, tažnou sílu nebo ostatní související vlastnosti vlaku. Omezení hmotnosti na nápravu musí být dodržena,

—	maximální rychlost vlaku — maximální možná rychlost vlaku musí zohledňovat veškerá omezení na příslušném úseku trati, brzdný účinek, hmotnost na nápravu a typ vozidla,

—	průjezdný průřez — průjezdný průřez nesmí u žádného z vozidel (včetně případného nákladu) překročit maximální přípustný limit pro daný úsek trati.

Další omezení mohou být požadována nebo uvalena ve vztahu k typu brzdného režimu nebo typu trakce u konkrétního vlaku.

Řazení vlakové soustavy musí být popsáno v harmonizovaném dokumentu o řazení vlakové soupravy (viz příloha U)

4.2.2.6   Brzdění vlaku

4.2.2.6.1   Minimální požadavky na brzdný systém

Všechna vozidla vlaku musí být napojena na průběžný automatický brzdný systém tak, jak je definován v RST TSI.

První a poslední vozidlo (včetně hnacích jednotek) ve všech vlacích musí mít funkční automatickou brzdu.

V případě, že se vlak náhodou rozdělí na dvě části, musí se obě rozpojené soustavy vozidel automaticky zastavit v důsledku maximálního účinku brzdy.

4.2.2.6.2   Brzdný účinek

Provozovatel infrastruktury musí rozhodnout, zda:

—	poskytne železničním podnikům informace nezbytné k výpočtu požadovaného brzdného účinku na dotyčné(-ých) trati(-ích), a to včetně informací o přípustných brzdných systémech a o podmínkách jejich používání, nebo

—	poskytne informaci o požadovaném výkonu.

Železniční podnik odpovídá za zajištění dostatečného účinku brzd vlaku tím, že poskytne svým zaměstnancům pravidla pro brzdění, která musejí dodržovat.

Informace požadované železničním podnikem a určené k výpočtu brzdného účinku, který umožňuje, aby se vlak zastavil a zůstal stát, musí zohledňovat zeměpisné vlastnosti všech dotčených tratí, přidělené cesty a rozvoj ERTMS/ETCS.

Další požadavky jsou určeny v příloze T.

4.2.2.7   Zajištění způsobilosti vlaku k jízdě

4.2.2.7.1   Všeobecné požadavky

Železniční podnik musí určit postup, jak zajišťovat, aby veškeré vybavení vlaku související s bezpečností bylo plně funkční a aby byl provoz vlaku bezpečný.

Železniční podnik musí informovat provozovatele infrastruktury o veškerých změnách vlastností vlaku ovlivňujících jeho jízdu nebo o veškerých změnách, které by mohly ovlivnit schopnost přizpůsobení vlaku přidělené vlakové cestě.

Provozovatel infrastruktury a železniční podnik musí stanovit a aktualizovat podmínky a postupy pro jízdu vlaku při provozu za zhoršených podmínek.

4.2.2.7.2   Vyžadovaná data

Údaje nezbytné pro bezpečný a efektivní provoz a postup pro předávání těchto údajů musí obsahovat:

—	identifikaci vlaku,

—	název železničního podniku odpovědného za vlak,

—	skutečnou délku vlaku,

—	informaci, zda vlak přepravuje cestující nebo zvířata, i když k tomu není určen,

—	veškerá provozní omezení s uvedením vozidla/vozidel, kterých se týká (průjezdný průřez, rychlostní omezení atd.),

—	informace, které provozovatel infrastruktury vyžaduje pro přepravu nebezpečného zboží.

Železniční podnik musí stanovit postup, kterým se zaručí, že provozovatel(-é) infrastruktury dostane(-ou) tyto údaje k dispozici před odjezdem vlaku.

Železniční podnik musí určit postup, jak informovat provozovatele infrastruktury v případě, že vlak nepojede po vlakové cestě, která mu byla přidělena, nebo že byl zrušen.

4.2.3   Specifikace pro provozování vlaků

4.2.3.1   Plánování vlaků

Provozovatel infrastruktury musí informovat o tom, jaké údaje potřebuje v případě, že je požadována vlaková cesta. Další hlediska tohoto prvku jsou uvedena ve směrnici 2001/14/ES.

4.2.3.2   Identifikace vlaků

Musí existovat jednoznačná identifikace všech vlaků.

Tyto požadavky jsou upřesněny v příloze R.

4.2.3.3   Odjezd vlaku

4.2.3.3.1   Kontroly a zkoušky před odjezdem

Železniční podnik musí v souladu s požadavky ve třetím odstavci klauzule 4.1 této TSI a se všemi použitelnými pravidly stanovit kontroly a zkoušky (zejména u brzd), které se musí vykonat před odjezdem.

4.2.3.3.2   Informování provozovatele infrastruktury o provozním stavu vlaku

Železniční podnik musí informovat provozovatele infrastruktury před odjezdem vlaku a během jízdy o všech odchylkách ovlivňujících vlak nebo jeho provoz, které by mohly mít dopad na jeho jízdu.

4.2.3.4   Řízení provozu

4.2.3.4.1   Všeobecné požadavky

Řízení provozu musí zajistit bezpečný, efektivní a přesný provoz železnice, včetně efektivního obnovení přerušené služby.

Provozovatel infrastruktury musí určit postupy a prostředky pro:

—	řízení pohybu vlaků v reálném čase,

—	provozní opatření na udržení co nejvyššího výkonu infrastruktury v případě zpoždění nebo mimořádných událostí, ať již skutečných nebo předpokládaných, a

—	poskytnutí informací železničním podnikům v takových případech.

Jakékoli další postupy vyžadované železničním podnikem ovlivňující rozhraní s provozovatelem/provozovateli infrastruktury mohou být zavedeny až po jejich schválení provozovatelem infrastruktury.

4.2.3.4.2   Zprávy o vlaku

4.2.3.4.2.1   Údaje vyžadované pro podávání zpráv o poloze vlaku

Provozovatel infrastruktury musí:

—	poskytnout prostředek pro zaznamenávání časů odjezdu, příjezdu a průjezdu vlaku v příslušných, předem stanovených bodech hlášení ve své síti v reálném čase a hodnotu časové odchylky,

—

poskytnout konkrétní údaje požadované v souvislosti se zprávou o poloze vlaku. Tyto informace musí obsahovat: — identifikaci vlaku — identitu bodu hlášení, — trať, po které vlak jede, — plánovaný čas v bodu hlášení, — skutečný čas v bodu hlášení (a zda jde o odjezd, příjezd nebo průjezd – musí být poskytnuty samostatné časy příjezdu a odjezdu vzhledem k mezilehlým bodům podávání zpráv, kterými vlak projíždí), — počet minut náskoku nebo zpoždění v určitém bodě hlášení, — první vysvětlení jakéhokoli jednotlivého zpoždění překračujícího 10 minut nebo podle jiných požadavků režimu pro monitorování provozu, — upozornění, že zpráva z vlaku je zpožděná, počet minut zpoždění zprávy, — případné předcházející identifikace vlaku, — zprávu, že vlak byl zrušen v celé trase nebo části trasy.

4.2.3.4.2.2   Předpokládaný čas předání

Provozovatel infrastruktury musí mít k dispozici postup, který umožňuje uvedení odhadovaného počtu minut odchylky od plánovaného času, kdy má být vlak předán jedním provozovatelem infrastruktury jinému provozovateli.

Musí zahrnovat informaci o přerušení služby (popis a místo problému).

4.2.3.4.3   Nebezpečné věci

Železniční podnik musí stanovit postupy pro dohled na přepravu nebezpečných věcí.

Tyto postupy musí zahrnovat:

—	platné evropské normy stanovené směrnicí 1996/49/ES pro identifikaci nebezpečných věcí ve vlaku,

—	informaci pro strojvedoucího o přítomnosti a umístění nebezpečných věcí ve vlaku,

—	informace, které vyžaduje provozovatel infrastruktury pro přepravu nebezpečných věcí,

—	určení komunikačních kanálů v souladu s provozovatelem infrastruktury a plánování konkrétních opatření v případě nouzových situací týkajících se nákladu.

4.2.3.4.4   Provozní kvalita

Provozovatelé infrastruktury a železniční podniky musí mít zavedeny postupy monitorování a efektivního provozu všech dotyčných služeb.

Monitorovací procesy budou navrženy tak, aby analyzovaly údaje a zjišťovaly základní trendy s ohledem jak na lidskou chybu, tak i na chybu systému. Výsledky této analýzy se mají používat k vytváření činností na zlepšení určených k odstranění nebo zmírnění událostí, které by mohly ohrozit efektivní provoz transevropského vysokorychlostního železničního systému.

Pokud by tyto akce na zlepšení přinesly prospěch celé síti při zapojení ostatních provozovatelů infrastruktury a železničních podniků, budou o nich s výhradou obchodního tajemství tito provozovatelé a podniky informovány.

Události, které závažným způsobem narušily provoz, bude co nejdříve analyzovat provozovatel infrastruktury. V případě potřeby a zejména v případě, že je dotčen jeden z jejich zaměstnanců, má provozovatel infrastruktury přizvat k účasti na analýze železniční podniky zapojené do události. Pokud výsledek této analýzy vyústí v doporučení ke zkvalitnění sítě, která mají odstranit nebo omezit příčiny nehod nebo mimořádných událostí, budou tato doporučení sdělena všem příslušným provozovatelům infrastruktury a železničním podnikům.

Tyto procesy budou dokumentovány a budou podléhat vnitřnímu auditu.

4.2.3.5   Záznam údajů

Údaje týkající se jízdy vlaku musí být zaznamenány a zachovány pro tyto účely:

—	podpora systematického monitorování bezpečnosti jako prostředek pro prevenci mimořádných událostí a nehod,

—

identifikace strojvedoucího, vlaku a výkonu infrastruktury v období před mimořádnou událostí nebo nehodou a (je-li to vhodné) bezprostředně po ní, aby bylo možné zjistit příčiny spojené s řízením vlaku nebo vybavením vlaku a podpora nových opatření nebo pozměněných opatření, která brání jejímu opakování,

—	zaznamenávání informací týkajících se výkonu a případně pracovní doby lokomotivy/tažného vozu a každé osoby ve funkci strojvedoucího.

Musí být možné porovnat zaznamenané údaje s:

—	datem a časem záznamu,

—	přesným zeměpisným umístěním zaznamenané události (vzdálenost v kilometrech od rozeznatelného místa),

—	identifikací vlaku,

—	identitou strojvedoucího.

Požadavky na ukládání a pravidelné hodnocení těchto údajů i na přístup k nim jsou definovány v příslušných vnitrostátních zákonech členského státu:

—	ve kterém získal železniční podnik licenci (jde o údaje zaznamenávané ve vlaku), nebo

—	v němž se nachází infrastruktura (jde o údaje zaznamenávané mimo vlak).

4.2.3.5.1   Záznam údajů o dozoru mimo vlak

Provozovatel infrastruktury musí zaznamenávat alespoň tyto údaje:

—	selhání traťového zařízení spojeného s jízdou vlaků (zabezpečení, výhybky atd.),

—	zjištění přehřátí ložiska nápravy,

—	komunikace mezi strojvedoucím a zaměstnanci provozovatele infrastruktury povolujícími jízdu vlaku.

4.2.3.5.2   Záznam údajů o dozoru ve vlaku

Železniční podnik musí zaznamenávat alespoň tyto údaje:

—	jízda za návěst „stůj“ nebo „konec vlakové cesty“ bez povolení,

—	použití záchranné brzdy,

—	rychlost, kterou vlak jede,

—	všechna vypnutí nebo nerespektování vlakových systémů řízení (zabezpečení),

—	použití zvukového výstražného zařízení (houkačka),

—	použití ovládání dveří (uvolnění, zavření)

—	detekce prostřednictvím detektorů horkoběžnosti ložiska nápravy, pokud jsou instalovány,

—	identita stanoviště strojvedoucího, pro které jsou údaje zaznamenávány, pro účely kontroly,

—	údaje pro zaznamenávání pracovní doby strojvedoucích.

4.2.3.6   Provoz za zhoršených podmínek

4.2.3.6.1   Informace pro jiné uživatele

Provozovatelé infrastruktury ve spojení se železničními podniky musí stanovit postup, jakým se mají neprodleně vzájemně informovat o každé situaci, která narušuje bezpečnost, výkonnost a/nebo dostupnost železniční sítě nebo kolejových vozů.

4.2.3.6.2   Informování strojvedoucích vlaků

V případě provozu za zhoršených podmínek spojeného s oblastí odpovědnosti provozovatele infrastruktury musí provozovatel infrastruktury poskytnout strojvedoucím formální pokyny o opatřeních, která se musí přijmout, aby byly zhoršené provozní podmínky bezpečně překonány.

4.2.3.6.3   Nouzová opatření

Provozovatel infrastruktury ve spolupráci se železničními podniky využívajícími jeho infrastrukturu, ve vhodných případech i se sousedícími provozovateli infrastruktury, musí stanovit, zveřejnit a zpřístupnit příslušná pohotovostní opatření a přiřadit odpovědnosti na základě požadavku snížit všechny negativní dopady vyplývající z provozu za zhoršených podmínek.

Požadavky plánování a reakce na takové události musí být úměrné povaze a potenciální závažnosti ztížení provozu.

Tato opatření musí minimálně zahrnovat plány na obnovení „normálního“ stavu sítě a mohou se týkat též:

—	poruch kolejových vozidel (např. poruch, které by mohly způsobit podstatné narušení provozu, postupů pro odtažení provozu neschopných vlaků),

—	poruch infrastruktury (např. přerušení dodávky elektřiny nebo podmínek, za kterých je možné odklonit vlak z předem dohodnuté vlakové cesty),

—	extrémních klimatických podmínek.

Provozovatel infrastruktury musí shromáždit a aktualizovat informace o kontaktech na klíčové zaměstnance provozovatele infrastruktury a železničního podniku, na které se lze obrátit v případě narušení služby, jež vede k provozu za zhoršených podmínek. Tyto informace musí obsahovat kontaktní údaje pro pracovní dobu i pro mimopracovní dobu.

Železniční podnik musí poskytnout tyto informace provozovateli infrastruktury a oznámit mu rovněž jakékoli změny těchto kontaktních údajů.

Provozovatel infrastruktury musí uvědomit všechny železniční podniky o jakýchkoli změnách ve svých údajích.

4.2.3.7   Řízení v nouzové situaci

Provozovatel infrastruktury musí po konzultaci:

—	se všemi železničními podniky využívajícími jeho infrastrukturu nebo

—	případně s orgány, které zastupují železniční podniky, které působí na jeho infrastruktuře, a

—	v nezbytných případech se sousedícími provozovateli infrastruktury, jakož i

—	s místními úřady a

—	se subjekty zastupujícími na místní nebo celostátní úrovni záchranné služby včetně hasičů a záchranné služby,

a v souladu se směrnicí 2004/49/ES stanovit, zveřejnit a zpřístupnit příslušná opatření pro řízení v nouzových situacích a uvedení trati do normálního provozu.

Taková opatření obvykle zahrnují:

—	srážky vlaků,

—	požáry ve vlaku,

—	evakuace vlaků,

—	nehody v tunelech,

—	mimořádné události týkající se nebezpečných věcí,

—	vykolejení.

Železniční podnik musí poskytnout provozovateli infrastruktury veškeré specifické informace o uvedených okolnostech, zejména s ohledem na obnovu nebo opětovné nakolejení jejich vlaků. (Viz také klauzuli 4.2.7.5 v TSI pro konvenční železniční nákladní vagóny).

Železniční podnik musí mít kromě toho zavedeny postupy pro informování cestujících o nouzových a bezpečnostních postupech ve vlacích.

4.2.3.8   Pomoc vlakové četě v případě mimořádné události nebo závažné poruše vozidla

Železniční podnik musí stanovit vhodné postupy pro pomoc vlakové četě v situacích za zhoršených podmínek s cílem zamezit nebo zmenšit zpoždění způsobené technickými nebo jinými poruchami kolejových vozů (např. komunikační linky, opatření, které se musí učinit v případě evakuace vlaku).

4.3   Funkční a technické specifikace rozhraní

S ohledem na základní požadavky v kapitole 3 jsou funkční a technické požadavky na rozhraní následující:

4.3.1   Rozhraní s TSI Infrastruktura

4.3.1.1   Viditelnost návěstidel

Strojvedoucí musí být schopen pozorovat návěstí návěstidel a návěstí návěstidel musí být pro strojvedoucího pozorovatelné z jeho normální pozici při řízení. Totéž platí pro značky podél trati, pokud se týkají bezpečnosti.

Značky podél tratě a informační tabule musí být zkonstruovány natolik konzistentně, aby tomu napomáhaly. Je nutno vzít v úvahu mimo jiné i tyto otázky:

—	vhodné umístění, aby čelní světla vlaku umožňovala strojvedoucímu číst informace

—	vhodnost a intenzita osvětlení, pokud je třeba osvětlit informace

—	pokud se používá retroreflexivita, měly by být reflexní vlastnosti použitého materiálu v souladu s vhodnými specifikacemi a značky by měly být vyrobeny tak, aby čelní světla vlaku umožnila strojvedoucímu číst informace

4.3.1.2   Osobní vozy

Musí být zajištěna slučitelnost mezi osobními vozidly a nástupišti v plánovaných zastávkách, aby byl zajištěn bezpečný nástup a výstup.

Musí se dodržovat minimální vzdálenost mezi plochami nástupiště a částmi vozidel pod elektrickým napětím.

4.3.1.3   Odborná způsobilost

Existuje rozhraní s pododdílem 2.2.1 této TSI a pododdílem 4.6 HS INS TSI.

4.3.2   Rozhraní s TSI řízení a zabezpečení

4.3.2.1   Záznam údajů o dozoru

Subsystém provozu a řízení dopravy určuje provozní požadavky pro záznam údajů o dozoru (viz pododdíl 4.2.3.5 této TSI), se kterým musí být subsystém řízení a zabezpečení (viz část 4.2.15 HS CCS TSI) v souladu.

4.3.2.2   Zařízení pro kontrolu bdělosti strojvedoucího

Pokud toto zařízení podporuje infrastruktura, zařízení musí být schopno automaticky hlásit aktivaci do střediska řízení dopravy. Existuje rozhraní mezi tímto provozním požadavkem a pododdílem 4.2.2 v HS CCS TSI v souvislosti s ERTMS.

4.3.2.3   Provozní pravidla ERTMS/ETCS a ERTMS/GSM-R

Příloha A této TSI má rozhraní s ERTMS/ETCS FRS a SRS, ERTMS/GSM-R FRS a SRS podrobně uvedenými v příloze A HS CCS TSI.

Existuje také rozhraní mezi pododdílem 4.4 této TSI a přílohou A HS CCS TSI, pokud jde o orientační dokumenty týkající se pravidel, zásad a provádění ERTMS.

Existuje také rozhraní se specifikacemi ETCS strojvedoucí/zařízení (DMI) (oddíl 4.2.13 HS CCS TSI) a specifikacemi EIRENE DMI (oddíl 4.2.14 HS CCS TSI).

Existuje rozhraní mezi přílohou A této TSI a pododdílem 4.2.2 HS CCS TSI, pokud jde o vypnutí funkčnosti palubního ETCS.

4.3.2.4   Viditelnost návěstidel a značení podél trati

Strojvedoucí musí být schopen vidět návěstidla a značení podél trati a tato návěstidla a značení musejí být viditelná z normální pracovní polohy strojvedoucího. Totéž platí i pro jiné typy značek podél trati, pokud se týkají bezpečnosti.

Návěstidla podél tratě a informační tabule musí být zkonstruovány natolik konzistentně, aby tomu napomáhaly. Je nutno vzít v úvahu mimo jiné i tyto otázky:

—	musejí být umístěna tak, aby přední světla vlaku umožnila strojvedoucímu přečíst informaci,

—	vhodnost a intenzita osvětlení tam, kde je nutno informaci osvětlit,

—	pokud se používá zpětný odraz, musí být reflexní vlastnosti použitého materiálu v souladu s příslušnými specifikacemi a značky musí být vyrobeny tak, aby čelní světla umožnila strojvedoucímu snadno přečíst informaci.

Existuje rozhraní s pododdílem 4.2.16 z HS CCS TSI s ohledem na vnější zorné pole strojvedoucího. V budoucí verzi přílohy A HS CCS TSI bude nový bod v souvislosti se značením podél tratí vybavených ETCS.

4.3.2.5   Brzdění vlaku

Existuje rozhraní mezi pododdílem 4.2.2.6.2 této TSI a pododdílem 4.3.1.5 (Zaručený výkon a vlastnosti brzdění vlaku) v HS CCS TSI.

4.3.2.6   Použití písku. Minimální prvky relevantní pro odbornou způsobilost pro úkol řízení vlaku

Pokud jde o použití písku, existuje rozhraní mezi přílohou H a přílohou B (§ C1) této TSI na straně jedné a pododdílem 4.2.11 (slučitelnost se systémy detekce vlaků umístěnými podél tratě) a § 4.1 dodatku 1 přílohy A (jak citováno v pododdíle 4.3.1.10) HS CCS TSI na straně druhé.

4.3.2.7   Záznam údajů a detekce horkoběžnosti ložiska nápravy

Existuje rozhraní mezi pododdílem 4.2.3.5 této TSI na straně jedné a pododdílem 4.2.2 (funkce ETCS ve vlaku), indexy 5, 7 a 55 v příloze A, a pododdílem 4.2.10 (HABD (detektor horkoběžnosti ložiska nápravy)) HS CCS TSI na straně druhé. V budoucnu bude existovat rozhraní s přílohou B OPE TSI, jakmile bude vyřešen otevřený bod HS CCS.

4.3.3   Rozhraní s TSI kolejová vozidla

4.3.3.1   Brzdění

Existují rozhraní mezi pododdílem 4.2.2.5.1, 4.2.2.6.1 a 4.2.2.6.2 této OPE TSI a pododdílem 4.2.4.1 a 4.2.4.3 HS RST TSI.

Existuje rovněž rozhraní mezi pododdílem 4.2.2.5 (vířivé brzdy) HS RST TSI a pododdílem 4.2.2.6.2 této OPE TSI.

Existuje rovněž rozhraní mezi pododdílem 4.2.4.6 (ochrana odstaveného vlaku) HS RST TSI a pododdílem 4.2.2.6.2 této OPE TSI.

Existuje rovněž rozhraní mezi pododdílem 4.2.4.7 (účinnost brzd při velkém sklonu) HS RST TSI a pododdíly 4.2.2.6.2 a 4.2.1.2.2.3 této OPE TSI.

4.3.3.2   Požadavky pro osobní vozidla

Existují rozhraní mezi pododdílem 4.2.2.4 této OPE TSI a pododdíly 4.2.2.4 (dveře), 4.2.5.3 (výstražná signalizace), 4.3.5.16 (výstražná signalizace pro cestující) a 4.2.7.1 (nouzové východy) HS RST TSI.

4.3.3.3   Viditelnost vlaku

Subsystém provozu a řízení vlaku určuje, že základní požadavky na viditelnost vlaku, které musí stanovit subsystém kolejových vozidel, jsou uvedeny v následujících odstavcích.

4.3.3.3.1   Na prvním vozidle vlaku ve směru jízdy

Přední strana prvního vozidla vlaku ve směru jízdy musí být vybavena třemi světly ve tvaru rovnoramenného trojúhelníku, jak je znázorněno níže. Tato světla musí být rozsvícena pokaždé, když se vlak řídí z uvedené strany.

Přední světla musí optimalizovat rozlišitelnost vlaku (např. pro traťové dělníky a pro osoby, kteří používají veřejné železniční přechody), poskytovat strojvedoucímu dostatečnou viditelnost (osvětlení trati vpředu, informační návěstidla/tabule při trati atd.) v noci a během zhoršených světelných podmínek a nesmí oslňovat strojvedoucí přibližujících se vlaků.

Vzájemná vzdálenost, výška nad temenem kolejnice, průměr, intenzita světel, rozměry a tvar vyzařovaného paprsku v denním i nočním provozu musejí být normalizovány.

Existuje rozhraní s pododdílem 4.2.7.4.1 HS RST TSI a pododdílem 4.2.2.1.2 této TSI.

4.3.3.3.2   Konec vlaku

Existuje rozhraní mezi pododdílem 4.2.2.1.3 této TSI a pododdílem 4.2.7.4.1 HS RST TSI.

4.3.3.4   Slyšitelnost vlaku

Subsystém provozu a řízení dopravy stanoví, že základní požadavky na slyšitelnost vlaku, se kterými musí být subsystém kolejových vozů v souladu, je, že vlak musí být s to vyslat akustickou výstrahu o své přítomnosti.

Zvuky vydávané tímto výstražným zařízením, četnost a intenzita těchto zvuků a metoda aktivace musí být normalizované.

Existuje rozhraní s pododdílem 4.2.7.4.2 HS RST TSI a pododdílem 4.2.2.2 této TSI.

4.3.3.5   Viditelnost návěstidel

Strojvedoucí musí být schopen vidět návěstidla a návěstidla musí být pro strojvedoucího viditelná. Totéž platí pro značky podél trati, pokud se týkají bezpečnosti.

Kabiny strojvedoucího musí být zkonstruované natolik konzistentně, aby strojvedoucí byl s to lehce vidět zobrazené informace ze své běžné pozice při řízení.

Existuje rozhraní mezi pododdílem 4.3.2.4 této TSI a pododdílem 4.2.2.7 HS RST TSI.

4.3.3.6   Zařízení pro kontrolu bdělosti strojvedoucího

Prostředek k monitorování reakcí strojvedoucího, který zasáhne tak, že vlak zastaví, pokud strojvedoucí nereaguje v čase, který je třeba stanovit.

Existuje rozhraní mezi pododdílem 4.3.3.2 a 4.3.3.7 této TSI a pododdílem 4.2.7.9 HS RST TSI, pokud jde o bdělost strojvedoucího.

4.3.3.7   Řazení vlaku a příloha B

Existuje rozhraní mezi:

—	pododdíly 4.2.2.5, 4.2.3.6.3 a 4.2.3.7 této TSI na straně jedné,

—	a pododdíly 4.2.2.2.b (koncová spřáhla a mechanismus spřažení pro odtažení vlaků) HS RST TSI a její přílohy K, jakož i pododdílu 4.2.3.5 (maximální délka vlaku) na straně druhé,

pokud jde o:

—	maximální přípustnou hmotnost vlaku v maximálním sklonu na dotyčné trati

—	maximální délku vlaku a

—	zrychlení v případě jízdy s postrkem.

4.3.3.8   Parametry kolejových vozidel, které ovlivňují traťové systémy určování polohy vlaku a dynamické chování kolejových vozidel

Existují rozhraní mezi pododdíly 4.2.3.3.2 a 4.2.3.4 HS RST TSI a pododdílem 4.2.3.6 této OPE TSI.

4.3.3.9   Použití písku

Existuje rozhraní mezi přílohou B (§ C1) této TSI na straně jedné a pododdílem 4.2.3.10 HS RST TSI na straně jedné, pokud jde o použití písku.

4.3.3.10   Řazení vlaku, přílohy H a J

Existují rozhraní mezi pododdílem 4.2.2.5 a přílohami H a J této TSI s pododdíly 4.2.1.2 (projektování vlaku) a 4.2.7.11 (koncepce monitorování a diagnostiky) HS RST TSI, pokud jde o znalosti vlakové čety týkající se funkčnosti kolejových vozidel.

4.3.3.11   Pohotovostní plány a řízení v nouzových situacích

Existuje rozhraní mezi pododdílem 4.2.3.6.3 a 4.2.3.7 této TSI a pododdílem 4.2.2.2 (koncová spřáhla a mechanismus spřáhnutí pro odtažení vlaků) a přílohy K HS RST TSI.

Existuje také rozhraní mezi pododdíly 4.2.3.6 a 4.2.3.7 této TSI a pododdílem 4.2.7.1 (nouzová opatření) a 4.2.7.2 (protipožární bezpečnost) HS RST TSI.

4.3.3.12   Záznam údajů

Existuje rozhraní mezi pododdílem 4.2.3.5.2 (záznam kontrolních údajů ve vlaku) této TSI a pododdílem 4.2.7.11 HS RST TSI (koncepce monitorování a diagnostiky).

4.3.3.13   Aerodynamické účinky na materiál kolejového lože

Existuje rozhraní mezi pododdílem 4.2.3.11 HS RST TSI a pododdílem 4.2.1.2.2.3 této TSI.

4.3.3.14   Podmínky prostředí

Existuje rozhraní mezi pododdílem 4.2.6.1 HS RST TSI a pododdíly 4.2.2.5 a 4.2.3.3.2 této TSI.

4.3.3.15   Boční větry

Existuje rozhraní mezi pododdílem 4.2.6.3 HS RST TSI a pododdíly 4.2.1.2.2.3 a 4.2.3.6 této TSI.

4.3.3.16   Maximální kolísání tlaku v tunelech

Existuje rozhraní mezi pododdílem 4.2.6.4 HS RST TSI a pododdíly 4.2.1.2.2.3 a 4.2.3.6 této TSI.

4.3.3.17   Vnější hluk

Existuje rozhraní mezi pododdílem 4.2.6.5 HS RST TSI a pododdílem 4.2.3.7 této TSI.

4.3.3.18   Protipožární bezpečnost

Existuje rozhraní mezi pododdílem 4.2.7.2 HS RST TSI a pododdílem 4.2.3.7 této TSI.

4.3.3.19   Postupy pro zvedání a odtažení

Existuje rozhraní mezi pododdílem 4.2.7.5 HS RST TSI a pododdílem 4.2.3.7 této TSI.

4.3.3.20   Koncepce monitorování a diagnostiky

Existuje rozhraní mezi pododdílem 4.2.7.11 HS RST TSI a pododdílem 4.2.3.5.2 a přílohami H a J této TSI.

4.3.3.21   Zvláštní specifikace pro dlouhé tunely

Existuje rozhraní mezi pododdílem 4.2.7.12 HS RST TSI a pododdíly 4.2.1.2.2.1, 4.2.3.7 a 4.6.3.2.3.3 této TSI.

4.3.3.22   Požadavky na trakční výkon

Existuje rozhraní mezi pododdílem 4.2.8.1 HS RST TSI a pododdíly 4.2.2.5 a 4.2.3.3.2 této TSI.

4.3.3.23   Trakční adhezní požadavky

Existuje rozhraní mezi pododdílem 4.2.8.2 HS RST TSI a pododdíly 4.2.3.3.2, 4.2.3.6 a 4.2.1.2.2 této TSI.

4.3.3.24   Funkční a technická specifikace týkající se napájení energií

Existuje rozhraní mezi pododdílem 4.2.8.3 HS RST TSI a pododdíly 4.2.3.6 a 4.2.1.2.2 této TSI.

4.3.4   Rozhraní s TSI HS Energie

Existuje rozhraní s pododdílem 2.2.1 této TSI a pododdílem 4.6 HS ENE TSI.

4.3.5   Rozhraní s TSI Bezpečnost v železničních tunelech

Více požadavků SRT TSI se opírá o prvky v rámci OPE TSI jako doplněk. Podrobně jsou uvedeny v pododdíle 4.3.4 SRT TSI.

Existuje specifické rozhraní mezi pododdílem 4.2.5.1.3.2 SRT RST TSI a pododdílem 4.6.3.2.3.3 této TSI.

4.3.6   Rozhraní s TSI Osoby s omezenou pohyblivostí

Více požadavků PRM TSI se opírá o prvky v rámci OPE TSI. Podrobně jsou uvedeny v pododdílech 4.1.4 a 4.2.4 PRM TSI.

4.4   Provozní pravidla

Pravidla a postupy, které umožňují konzistentní provoz nových a odlišných strukturálních subsystémů určených pro použití v TEN, a zejména pravidla a postupy, které jsou přímo spjaté s provozem nového systému řízení vlaků a signalizace, musí být ve stejných situacích totožné.

Za tímto účelem byla sepsána provozní pravidla pro Evropský systém řízení vlaků (ETCS) a Globální systém pro mobilní komunikace – železnice (GSM-R). Ta jsou specifikována v příloze A.

Přílohu A (Pravidla a zásady ETCS a GSM-R) doplňují tyto dva informativní dokumenty:

—	Předkládací zpráva Předpisů a zásad ETCS/GSM-R (EEIG Ref.: 05E374)

—	Doporučení pro provedení ERTMS (EEIG Ref.: 05E375)

Jiná provozní pravidla, která lze normalizovat v rámci TEN, jsou specifikována v příloze B.

Protože tato pravidla mají platit pro celou síť TEN, je důležité, aby byla zcela shodná. Jedinou organizací, která může tato pravidla měnit, je ERA, která je příslušná pro včasnou aktualizaci příloh A, B a C této TSI.

4.5   Pravidla údržby

Neuplatňuje se

4.6   Odborná způsobilost

V souladu s pododdílem 2.2.1 této TSI se tento oddíl zabývá odbornou a jazykovou způsobilostí a hodnotícím postupem, který se vyžaduje pro dosažení způsobilosti personálu.

4.6.1   Odborná způsobilost

Personál (včetně dodavatelů) železničních podniků a provozovatelů infrastruktury musí dosáhnout odpovídající odborné způsobilosti k tomu, aby dokázal plnit všechny nezbytné úkoly související s bezpečností v obvyklých situacích, v situacích za zhoršených podmínek i v mimořádných situacích. Tato způsobilost zahrnuje odborné znalosti a schopnost uplatnit tyto znalosti v praxi.

Minimální požadavky relevantní pro odbornou způsobilost pro jednotlivé úkoly lze najít v přílohách H, J a L.

4.6.1.1   Odborné znalosti

S ohledem na tyto přílohy a v závislosti na povinnostech příslušných zaměstnanců budou vyžadované znalosti zahrnovat:

—

obecný provoz železnice se zvláštním důrazem na činnosti důležité pro bezpečnost: — zásady provozování systému řízení bezpečnosti v jejich organizaci, — úlohy a odpovědnost klíčových aktérů zapojených do interoperability, — vyhodnocení rizik, a to zejména ve vztahu k rizikům spojeným s provozem železnice a dodávkou energie pro elektrické trakční napájení,

—	vhodnou znalost úkolů souvisejících s bezpečností, pokud jde o postupy a rozhraní pro: — trati a zařízení podél trati, — kolejová vozidla, — životní prostředí.

4.6.1.2   Schopnost uvést tyto znalosti do praxe

Schopnost uplatňovat tyto znalosti v rutinních situacích, za podmínek zhoršeného provozu a nouzových situacích znamená, že se zaměstnanci musí dokonale seznámit s:

—	metodou a zásadami pro uplatňování těchto pravidel a postupů,

—	postupem pro využívání zařízení podél trati a kolejových vozidel a veškerého konkrétního zařízení spojeného s bezpečností,

—	zásadami systému řízení bezpečnosti s cílem zamezení vzniku jakéhokoli nepřiměřeného rizika pro osoby a proces,

a dále musejí mít i obecnou schopnost přizpůsobit se různým podmínkám, se kterými se mohou setkat.

V souladu s přílohou III odst. 2 směrnice 2004/49/ES se od železničních podniků a provozovatelů infrastruktury vyžaduje zřízení systému řízení způsobilosti s cílem zabezpečení toho, aby se hodnotila a udržovala způsobilost jejich personálu. Kromě toho v případě potřeby je třeba poskytnout školení s cílem zabezpečit udržování znalostí a dovedností na stávající úrovni, zejména pokud jde o slabá místa nebo nedostatky v systému nebo v individuální výkonnosti.

4.6.2   Jazyková způsobilost

4.6.2.1   Zásady

Provozovatelé infrastruktury a železniční podniky musí zabezpečit, aby jejich personál byl způsobilý používat komunikační protokoly a zásady stanovené v této TSI.

Pokud je „provozní“ jazyk provozovatele infrastruktury odlišný od jazyka obvykle používaného personálem železničního podniku, musí takové jazykové a komunikační vzdělávání tvořit rozhodující část celkového systému řízení způsobilosti u železničního podniku.

Personál železničního podniku, jehož povinnosti obnášejí komunikaci s personálem provozovatele infrastruktury o záležitostech významných pro bezpečnost, a to jak v běžných situacích, tak i v situacích za zhoršených podmínek a v mimořádných, musí mít dostatečnou úroveň znalostí „provozního“ jazyka provozovatele infrastruktury.

4.6.2.2   Úroveň znalostí

Úroveň znalosti jazyka provozovatele infrastruktury musí být dostatečná pro účely bezpečnosti.

—	Strojvedoucí musí být minimálně schopen: — odesílat zprávy a porozumět všem zprávám uvedeným v příloze C této TSI, — efektivně komunikovat v rutinních situacích, za zhoršených podmínek a v nouzových situacích, — vyplnit formuláře v souvislosti s používáním „Knihy formulářů“.

—	Ostatní členové vlakové čety, jejichž povinnosti vyžadují komunikaci s provozovatelem infrastruktury o záležitostech závažných pro bezpečnost, musí být minimálně schopni odeslat informaci a porozumět informaci popisující vlak a jeho provozní stav.

Pokyny k odpovídajícím úrovním způsobilosti jsou stanoveny v příloze E. Úroveň znalostí pro strojvedoucí musí být alespoň na stupni 3. Úroveň znalostí pro doprovodný personál vlaku musí být alespoň na stupni 2.

4.6.3   Vstupní a průběžné hodnocení zaměstnanců

4.6.3.1   Základní prvky

V souladu s přílohou III odstavcem 2 směrnice 2004/49/ES musí železniční podniky a provozovatelé infrastruktury určit postup hodnocení svých zaměstnanců. Doporučuje se, aby byly zohledněny tyto prvky:

A.	Výběr zaměstnanců — hodnocení zkušeností a schopností jednotlivých uchazečů, — hodnocení schopností zaměstnanců v používání požadovaného cizího jazyka/jazyků nebo schopnosti se tyto jazyky naučit.

B.	Vstupní odborné školení — analýza vzdělávacích potřeb, — zdroje školení, — školení školitelů.

C.	Vstupní posouzení — základní podmínky (minimální věk pro strojvedoucí, …), — program posouzení včetně praktických ukázek, — způsobilost školitelů, — vystavení osvědčení o způsobilosti.

D.	Zachování způsobilosti — zásady pro zachování způsobilosti — zejména pro ty zaměstnance, kteří mají za úkol řídit vlak, se bude opětovné posuzování schopností provádět alespoň jednou ročně, — způsoby, které se mají používat, — formalizace procesu zachování způsobilosti, — postup hodnocení.

E.	Opakovací školení — zásady průběžného školení (včetně jazykového),

4.6.3.2   Analýza vzdělávacích potřeb

4.6.3.2.1   Zpracování analýzy vzdělávacích potřeb

Železniční podniky a provozovatelé infrastruktury musí provést analýzu potřeb odborného výcviku u svého personálu.

Tato analýza musí definovat oblast působnosti i složitost a zohlednit rizika spojená s provozem vlaků v TEN, a to zejména ve vztahu k lidským schopnostem a omezením (lidský faktor), které mohou nastat v důsledku:

—	rozdílů v provozní praxi mezi provozovateli infrastruktury a rizik spojených s přechody mezi nimi,

—	rozdíly mezi úkoly, provozními postupy a komunikačními protokoly,

—	veškerých rozdílů v „provozním“ jazyce používaném zaměstnanci provozovatele infrastruktury,

—	místních provozních pokynů, které mohou zahrnovat zvláštní postupy nebo určité vybavení, které musí být použity v určitých případech, např. v konkrétním tunelu.

Pokyny k těmto prvkům lze nalézt v přílohách uvedených v pododdílu 4.6.1 výše. V případě potřeby se musí zavést prvky odborného výcviku personálu, které tyto pokyny zohledňují.

Je možné, že s ohledem na typ provozu, který předpokládá železniční podnik, nebo na povahu sítě provozovatele infrastruktury nebudou některé prvky v těchto přílohách vhodné. V analýze těchto potřeb odborného výcviku je třeba zdokumentovat potřeby, které se nepovažují za vhodné, spolu s důvody.

4.6.3.2.2   Aktualizace analýzy vzdělávacích potřeb

Železniční podniky a provozovatelé infrastruktury musí stanovit proces zkoumání a aktualizace svých individuálních vzdělávacích potřeb, přičemž musejí vzít v úvahu také otázky, jako jsou předcházející audity, zpětná vazba systému a známé změny pravidel a postupů, infrastruktury a technologie.

4.6.3.2.3   Konkrétní prvky pro doprovod vlaku a pomocný personál

4.6.3.2.3.1   Znalost vlakové cesty

Železniční podnik stanoví proces, kterým se získává a uchovává znalost vlakové čety o tratích, na kterých pracuje, a to na takové úrovni, která se považuje za přiměřenou podle úrovně úkolů. Tento proces musí být:

—	založen na informacích o trati poskytnutých provozovatelem infrastruktury a

—	v souladu s procesem popsaným v pododdílu 4.2.1 této TSI.

Strojvedoucí musí tyto trati poznat pomocí teoretických i praktických prvků.

4.6.3.2.3.2   Znalost kolejových vozidel

Železniční podnik musí stanovit proces, kterým vlaková četa nabývá a uchovává si vědomosti o trakci a o kolejových vozidlech.

4.6.3.2.3.3   Pomocný personál

Železniční podnik musí zajistit, aby pomocný personál (např. pro stravování, úklid), který netvoří součást „vlakové čety“, měl kromě svého základního odborného výcviku i takový odborný výcvik, aby dokázal reagovat na pokyny členů „vlakové čety“, kteří prošli úplným odborným výcvikem.

4.7   Podmínky ochrany zdraví a bezpečnosti

4.7.1   Úvod

Zaměstnanci uvedení v pododdílu 4.2.1 jako zaměstnanci provádějící úkoly důležité pro bezpečnost v souladu s pododdílem 2.2 této TSI musí být v dostatečné kondici, aby mohly být splněny celkové provozní a bezpečnostní normy.

V souladu se směrnicí 2004/49/ES musí železniční podniky a provozovatelé infrastruktury vypracovat a zdokumentovat proces, který zavádějí na splnění lékařských, psychologických a zdravotních požadavků na svůj personál v rámci svého systému řízení bezpečnosti.

Zdravotní prohlídky uvedené v pododdílu 4.7.4 a veškerá s tím spojená rozhodnutí o fyzickém stavu jednotlivých zaměstnanců musí provádět lékař, jehož odborností je pracovní lékařství.

Zaměstnanci nesmějí provádět úkoly důležité pro bezpečnost, pokud je jejich bdělost oslabena látkami, jako je alkohol, drogy nebo psychotropní léky. Proto musí mít železniční podniky a provozovatelé infrastruktury zavedené postupy na kontrolu rizika, že členové personálu přijdou do práce pod vlivem takových látek nebo že tyto látky požívají v práci.

Pro vymezení nejvyššího přípustného množství těchto látek se použijí vnitrostátní pravidla členských států, v nichž je železnice provozována.

4.7.2   Doporučená kritéria pro schvalování pracovních lékařů a zdravotnických organizací

Železniční podniky a provozovatelé infrastruktury by měli vybírat pracovní lékaře a organizace zapojené do lékařských prohlídek v souladu s vnitrostátními pravidly a praxí dané země, ve které má železniční podnik nebo provozovatel infrastruktury povolení nebo registraci.

Pracovní lékaři, kteří vykonávají lékařské prohlídky podle pododdílu 4.7.4 by měli mít:

—	odbornost v pracovním lékařství,

—	znalosti o nebezpečích příslušné práce a o pracovním prostředí na železnici,

—	znalosti o tom, jak mohou být opatření na odstranění nebo snížení rizik vyplývajících z těchto nebezpečí ovlivněna nedostatečnou kondicí.

Pracovní lékař splňující tato kriteria může na podporu svých lékařských konzultací a hodnocení vyhledávat vnější lékařskou nebo ošetřovatelskou pomoc, např. oční lékaře.

4.7.3   Kritéria pro schvalování psychologů zabývajících se psychologickým hodnocením a požadavky psychologického hodnocení

4.7.3.1   Osvědčování psychologů

Doporučuje se, aby psycholog musel mít odpovídající vysokoškolské vzdělání a osvědčení a být uznán odborně způsobilým v souladu s vnitrostátními pravidly a praxí dané země, ve které má železniční podnik nebo provozovatel infrastruktury povolení nebo registraci.

4.7.3.2   Obsah a interpretace psychologického hodnocení

Obsah a postup při interpretaci psychologického hodnocení by měla určit osoba osvědčená podle oddílu 4.7.3.1, přičemž se musí přihlédnout k práci na železnici a k danému prostředí.

4.7.3.3   Volba hodnotících nástrojů

Hodnocení musí zahrnovat pouze hodnotící nástroje, které se zakládají na zásadách vědecké psychologie.

4.7.4   Lékařské prohlídky a psychologická hodnocení

4.7.4.1   Před ustavením do funkce

4.7.4.1.1   Minimální obsah lékařské prohlídky

Lékařské prohlídky musejí zahrnovat:

—	všeobecnou zdravotní prohlídku,

—	kontrolu smyslových funkcí (zrak, sluch, vnímání barev),

—	analýzu moči nebo krve pro zjištění cukrovky (diabetes mellitus) nebo jiných onemocnění indikovaných při klinické prohlídce,

—	zjištění užívání drog.

4.7.4.1.2   Psychologické hodnocení

Cílem psychologického hodnocení je podpora železničního podniku při jmenování a řízení zaměstnanců, kteří mají kognitivní, psychomotorické, behaviorální a osobnostní schopnosti pro bezpečný výkon svého povolání.

Při stanovení obsahu psychologického hodnocení musí psycholog vzít v úvahu alespoň následující kritéria, která jsou relevantní pro každou bezpečnostní funkci:

—	Kognitivní: — pozornost a soustředění, — paměť, — schopnost vnímání, — uvažování, — komunikace.

—	Psychomotorická: — rychlost reakce, — pohybová koordinace.

—	Behaviorální a osobnostní: — ovládání vlastních emocí, — behaviorální spolehlivost, — samostatnost, — svědomitost.

Pokud psycholog vynechá některou z výše uvedených položek, musí být příslušné rozhodnutí odůvodněno a zdokumentováno.

4.7.4.2   Po jmenování

4.7.4.2.1   Četnost pravidelných lékařských prohlídek

Musí se provést alespoň jedna systematická lékařská prohlídka:

—	každých 5 let u zaměstnanců do 40 let včetně,

—	každé 3 roky u zaměstnanců ve věku od 41 do 62 let,

—	každý rok u zaměstnanců starších 62 let.

Pokud to zdravotní stav člena personálu vyžaduje, musí pracovní lékař stanovit zvýšenou periodicitu prohlídek.

4.7.4.2.2   Minimální obsah pravidelného lékařského vyšetření

Pokud zaměstnanec splňuje kriteria požadovaná při prohlídce, která se provádí před prováděním profese, musí pravidelná specializovaná prohlídka zahrnovat minimálně:

—	všeobecnou zdravotní prohlídku,

—	kontrolu smyslových funkcí (zrak, sluch, vnímání barev),

—	analýzu moči nebo krve pro zjištění cukrovky (diabetes mellitus) nebo jiných onemocnění indikovaných při klinické prohlídce,

—	zjištění užívání drog, kde je klinicky indikováno.

4.7.4.2.3   Další zdravotní prohlídky a/nebo psychologická hodnocení

Kromě pravidelné lékařské prohlídky se musí provést speciální lékařská prohlídka a/nebo psychologické hodnocení, pokud existuje přiměřený důvod pro pochybnosti o zdravotní nebo psychologické způsobilosti člena personálu nebo důvodné podezření z užívání drog nebo nepřiměřeného požívání alkoholu. Ta se provádí zejména po mimořádné události nebo nehodě způsobené lidskou chybou tohoto zaměstnance.

Zaměstnavatel musí požadovat zdravotní prohlídku po všech absencích ze zdravotních důvodů přesahujících 30 dní. Ve vhodných případech může být prohlídka omezena na hodnocení pracovního lékaře na základě přístupných zdravotních informací, které naznačují, že schopnost zaměstnance vykonávat práci není změněna.

Železniční podniky a provozovatelé infrastruktury musí zavést systémy, kterými se zabezpečí, že v případě potřeby se budou provádět další prohlídky a posudky.

4.7.5   Zdravotní požadavky

4.7.5.1   Všeobecné požadavky

Personál nesmí být v takovém zdravotním stavu ani se podrobovat takovému lékařskému ošetření, jež by mohly způsobit:

—	náhlou ztrátu vědomí,

—	zhoršení vědomí nebo koncentrace,

—	náhlou neschopnost,

—	zhoršení rovnováhy nebo koordinace,

—	výrazné omezení pohyblivosti.

Musí být splněny následující požadavky na zrak a sluch:

4.7.5.2   Požadavky na zrak

—	Ostrost vidění na dálku s korekcí nebo bez korekce: 0,8 (pravé oko + levé oko – měřeno samostatně); minimálně 0,3 na horším oku,

—	maximální korektivní čočky: hypermetropie +5/myopie –8. Akreditovaný pracovní lékař (jak je definován v pododdílu 4.7.2) může povolit hodnoty mimo tento rozsah ve výjimečných případech po konzultaci s očním specialistou,

—	vidění na střední a krátkou vzdálenost: dostatečné s korekcí nebo bez korekce,

—	kontaktní čočky jsou povoleny,

—	normální barevné vidění: je vyžadován uznávaný test, jako je Ishihara, případně doplněný dalším uznávaným testem,

—	zorné pole: normální (neexistence abnormalit ovlivňujících úkol, který má být prováděn),

—	vidění na obě oči: existuje,

—	stereoskopické vidění: existuje,

—	kontrastní citlivost: dobrá,

—	neexistence postupující oční choroby,

—	implantáty čoček, keratotomie a keratektomie jsou povoleny za podmínky, že budou prováděny každoroční prohlídky nebo prohlídky v intervalech stanovených pracovním lékařem.

4.7.5.3   Požadavky na sluch

Dostatečný sluch potvrzený tónovým audiogramem, tj.:

—	sluch dostatečný na vedení telefonického hovoru a vnímání varovných tónů a zpráv z vysílačky,

—	Následující hodnoty jsou uvedeny pro informaci a mají být pouze vodítkem,

—	sluchové postižení nesmí překročit 40 dB při 500 a 1 000 Hz,

—	sluchové postižení nesmí překročit 45 dB při 2 000 Hz u ucha s nejhorším přenosem zvuku vzduchem.

4.7.5.4   Těhotenství

Těhotenství se považuje za dočasný důvod k vyloučení, pokud jde o strojvedoucí, v případě nedostatečné snášenlivosti nebo chorobného stavu. Zaměstnavatel musí zabezpečit uplatňování ustanovení právních předpisů na ochranu těhotných pracovnic.

4.7.6   Konkrétní požadavky týkající se řízení vlaku

4.7.6.1   Četnost pravidelných lékařských prohlídek

Pokud jde o zaměstnance provádějící řízení vlaku, pododdíl 4.7.4.2.1 této TSI se mění takto:

„Alespoň jedna systematická lékařská prohlídka musí být prováděna:

—	každé 3 roky u zaměstnanců mladších 60 let,

—	každý rok u zaměstnanců starších 60 let.“

4.7.6.2   Další obsah lékařských prohlídek

Pokud jde o řízení vlaku, musí lékařské prohlídky před jmenováním a všechny pravidelné lékařské prohlídky u zaměstnanců ve věku 40 a více let zahrnovat i vyšetření EKG v klidu.

4.7.6.3   Další požadavky na zrak

—	zraková ostrost na dálku s korekcí nebo bez korekce 1.0 (na obě oči); alespoň 0.5 na slabší oko.

—	barevné kontaktní čočky a fotochromatické čočky nejsou povoleny. Čočky s UV filtrem jsou povoleny.

4.7.6.4   Další požadavky na sluch a mluvení

—	žádná anomálie vestibulárního systému,

—	žádná chronická porucha řeči (vzhledem k nutnosti vyměňovat si zprávy hlasitě a zřetelně).

—	Požadavky na sluch uvedené v pododdílu 4.7.5.3 musí být splněny bez používání sluchových pomůcek. Na základě lékařského stanoviska je však ve zvláštních případech povoleno používání naslouchátek.

4.7.6.5   Antropometrika

Antropometrické hodnoty zaměstnanců musí být vhodné pro bezpečný provoz kolejových vozidel. Od strojvedoucích se nesmí vyžadovat ani se jim nesmí povolit provozovat některé typy kolejových vozidel, pokud by to nebylo bezpečné z důvodu jejich výšky, hmotnosti nebo jiných tělesných vlastností.

4.7.6.6   Poradenství po traumatické situaci

Zaměstnancům, kteří při řízení vlaku zažili traumatickou nehodu, jež způsobila smrt nebo vážné zranění osob, bude poskytnuta příslušná péče od zaměstnavatele.

4.8   Registry infrastruktury a kolejových vozidel

V souladu s čl. 22a odst. 1 směrnice 96/48/ES „Členské státy zajistí zveřejňování a každoroční aktualizaci registrů infrastruktury a registrů kolejových vozidel. Tyto registry musí uvádět hlavní vlastnosti každého subsystému nebo částí dotyčného subsystému (například základní parametry) a jejich vztah k charakteristickým znakům stanoveným použitelnými TSI. Za tímto účelem musí být v každé TSI přesně uvedeno, jaké informace musí být do registru infrastruktury a do registru kolejových vozidel zařazovány“.

V důsledku jejich každoroční aktualizace a publikování nejsou tyto registry vhodné pro určité požadavky subsystému „provoz a řízení dopravy“. Proto tato TSI neurčuje nic ve vztahu k těmto registrům.

Nicméně existuje provozní požadavek, aby určité údaje spojené s infrastrukturou byly k dispozici pro železniční podnik, a naopak, aby některé údaje týkající se kolejových vozidel byly k dispozici provozovateli infrastruktury. V obou případech musí být dotyčné údaje úplné a správné.

4.8.1   Infrastruktura

Požadavky na údajové položky týkající se infrastruktury vysokorychlostních železnic, pokud jde o subsystém provozu a řízení dopravy, které musejí mít železniční podniky k dispozici, jsou specifikované v příloze D. Provozovatel infrastruktury je odpovědný za správnost údajů.

4.8.2   Kolejová vozidla

Provozovatelé infrastruktury musí mít k dispozici následující položky týkající se kolejových vozidel. Držitel (vlastník vozidla) odpovídá za správnost těchto údajů:

—	zda je vozidlo vyrobené z materiálů, které mohou být nebezpečné v případě nehody nebo požáru (např. azbest),

—	délka přes nárazníky.

5.   PRVKY INTEROPERABILITY

5.1   Definice

Podle článku 2 odst. d směrnice 96/48/ES:

„Prvky interoperability“ se rozumějí „veškeré základní konstrukční části, skupiny konstrukčních částí, podsestavy nebo úplné sestavy zařízení, která jsou nebo mají být v budoucnu zahrnuta do subsystému a na nichž přímo nebo nepřímo závisí interoperabilita transevropského vysokorychlostního železničního systému. Pojetí ‚prvku‘ zahrnuje jak hmotné, tak nehmotné předměty, jako je programové vybavení.“

Prvkem interoperability je:

—	výrobek, který může být uveden na trh před integrací a použitím v subsystému. V tomto ohledu musí být možné ověřit jeho shodu nezávisle na sybsystému, do kterého bude začleněn,

—	nebo nehmotný předmět jako software nebo proces, organizace, postup atd., jenž má určitou funkci v subsystému a jehož shoda se musí ověřit s cílem zabezpečit splnění základních požadavků.

5.2   Seznam prvků

Prvky interoperability jsou uvedeny v příslušných ustanoveních směrnice 96/48/ES. Pokud jde o subsystém provozu a řízení dopravy, v současné době žádné prvky interoperability nejsou definovány.

5.3   Výkon a vlastnosti prvků

Neuplatňuje se

6.   VYHODNOCENÍ SOULADU A/NEBO VHODNOSTI PRO POUŽITÍ PRVKŮ A OVĚŘENÍ SUBSYSTÉMU

6.1   Prvky interoperability

Jelikož tato TSI zatím neurčuje žádné prvky interoperability, není pojednáno o způsobu vyhodnocování.

Pokud však budou následně prvky interoperability určeny, a proto je bude moci hodnotit oznámený subjekt, mohou být příslušné postupy hodnocení zahrnuty do revidované verze.

6.2   Subsystém provozu a řízení dopravy

6.2.1   Zásady

Subsystém provozu a řízení dopravy je strukturální subsystém podle přílohy II směrnice 96/48/ES.

Nicméně jednotlivé prvky jsou pevně spojeny s provozními postupy a procesy vyžadovanými od provozovatele infrastruktury nebo železničního podniku pro udělení bezpečnostního osvědčení podle směrnice 2004/49/ES. Železniční podnik nebo provozovatel infrastruktury musí prokázat soulad s požadavky této TSI. Mohou to učinit v rámci systému řízení bezpečnosti podle směrnice 2004/49/ES. Je třeba poznamenat, že v současné době žádné prvky obsažené v této TSI nevyžadují samostatné hodnocení oznámeným subjektem.

Příslušný odpovědný orgán provede vyhodnocení všech nových nebo doplňkových provozních postupů a procesů před jejich zavedením a před udělením nového nebo upraveného bezpečnostního schválení/osvědčení. Toto hodnocení bude součástí udělení bezpečnostního osvědčení/schválení. Pokud má rozsah tohoto SMS dopad na jiný členský stát/státy, je třeba při vyhodnocení zajistit koordinaci s tímto členským státem.

Proběhne-li úspěšně hodnotící proces popsaný dále, příslušný orgán vydá osvědčení pro provozovatele infrastruktury nebo železniční podnik k provedení příslušných prvků jejich systému provozu a řízení dopravy společně s vydáním bezpečnostního osvědčení nebo bezpečnostní schválení požadovaného v článcích 10 a 11 směrnice 2004/49/ES.

Kdykoli provozovatel infrastruktury nebo železniční podnik zavedou nový/aktualizovaný/obnovený provozní proces/procesy (nebo věcně změní stávající proces/procesy) spadající pod tuto TSI, zaváží se, že tento proces/tyto procesy je/jsou v souladu s TSI provoz a řízení dopravy (nebo jeho součástí v přechodném období – viz kapitola 7).

Proces hodnocení nových nebo změněných provozních postupů a procesů ve smyslu této kapitoly je ekvivalentem povolení k uvedení do provozu, které vydává členský stát podle čl. 14 odst. 1 směrnice 96/48/ES.

6.2.2   Dokumentace pravidel a postupů

Pokud jde o hodnocení dokumentace podle pododdílu 4.2.1 této TSI, je za zajištění toho, že proces přípravy obsahu dokumentace stanovený provozovatelem infrastruktury a železničním podnikem je úplný a správný, odpovědný příslušný orgán.

6.2.3   Postup vyhodnocování

6.2.3.1   Rozhodnutí příslušného orgánu

Ve spojení s přílohou G předloží provozovatelé infrastruktury a železniční podniky popis případných zamýšlených nových nebo změněných provozních procesů.

Položky, které jsou součástí části A bezpečnostního osvědčení/schválení podle směrnice 2004/49/ES, budou předloženy příslušnému orgánu členského státu, ve kterém je společnost usazena.

Položky, které jsou součástí části B bezpečnostního osvědčení/schválení podle směrnice 2004/49/ES, budou předloženy příslušnému orgánu v každém dotčeném členském státu.

Budou předloženy s dostatečně podrobnými údaji, aby mohl příslušný orgán posoudit, zda je formální vyhodnocení vyžadováno.

6.2.3.2   Pokud je vyhodnocení vyžadováno

Pokud příslušný orgán(-y) rozhodne(-ou), že se takové vyhodnocení vyžaduje, provede se toto vyhodnocení jako součást vyhodnocení vedoucího k udělení/prodloužení bezpečnostního osvědčení/schválení v souladu se směrnicí 2004/49/ES.

Postupy vyhodnocení budou v souladu se společnou bezpečnostní metodou, která má být vytvořena pro vyhodnocení a schvalování/osvědčování systémů řízení bezpečnosti vyžadovaných v článcích 10 a 11 směrnice 2004/49/ES.

V příloze F se nacházejí některé informativní a nezávazné pokyny ke provádění tohoto vyhodnocení.

6.2.4   Výkonnost systému

Článek 14 odstavec 2 směrnice 96/48/ES požaduje od členských států, aby pravidelně kontrolovaly, zda jsou subsystémy interoperability provozovány a udržovány v souladu se základními požadavky. Pokud jde o subsystém provozu a řízení dopravy, budou tyto kontroly prováděny v souladu se směrnicí 2004/49/ES.

7.   PROVEDENÍ

7.1   Zásady

Provedení této TSI a soulad s příslušnými částmi této TSI musejí být stanoveny podle prováděcího plánu, který vypracují jednotlivé členské státy pro vysokorychlostní tratě, za než odpovídají.

Tento plán musí zohlednit:

—	konkrétní otázky lidského faktoru spojené s provozem na dané trati,

—	jednotlivé provozní a bezpečnostní prvky každé relevantní tratě, a

—	zda provádění uvažovaného prvku/uvažovaných prvků má platit: — pouze pro některé vysokorychlostní tratě, — pro všechny vysokorychlostní tratě, — pro všechny vlaky ve smyslu kapitoly 1.1 této TSI, které jezdí na vysokorychlostních tratích

—	vztah k provádění ostatních subsystémů (CCS, RST, INS, ENE …).

V tomto čase by měly být veškeré možné konkrétní výjimky zohledněny a v rámci plánu zdokumentovány.

Prováděcí plán musí zohledňovat různé úrovně potenciálu pro provedení od okamžiku, jakmile:

—	železniční podnik nebo provozovatel infrastruktury zahajuje provoz, nebo

—	se zavádí obnova nebo aktualizace stávajících provozních systémů železničního podniku nebo provozovatele infrastruktury, nebo

—	se uvádějí do provozu nové nebo aktualizované subsystémy pro infrastrukturu, energii, kolejová vozidla nebo pro řízení a zabezpečení, které vyžadují odpovídající soustavu provozních postupů.

Tam, kde aktualizace současných provozních systémů ovlivňují provozovatele infrastruktury i železniční podnik/podniky, odpovídá členský stát za zajištění toho, aby tyto projekty byly vyhodnoceny a uvedeny do provozu současně.

Je obecně známo, že úplné provedení všech prvků této TSI nemůže být dokončeno, pokud nebude harmonizováno veškeré technické vybavení (infrastruktura, řízení a zabezpečení, atd.), které má být provozováno. Pokyny stanovené v této kapitole je tudíž třeba považovat pouze za dočasnou fázi na podporu přechodu k cílovému systému.

Podle článků 10 a 11 směrnice 2004/49/ES se osvědčení/schválení musí obnovovat každých 5 let. Jakmile tato zrevidovaná TSI vstoupí v platnost jakožto součást procesu prověření vedoucího k tomuto obnovení osvědčení/schválení, musí být železniční podniky a provozovatelé infrastruktury s to prokázat, že zohlednily tuto TSI, a předložit odůvodnění pro její případné prvky, s nimiž ještě nedosáhly souladu.

Zatímco plný soulad s cílovým systémem popsaným v této TSI je zjevně konečnou pozicí, migrace může provedena ve fázích v průběhu přípravy vnitrostátních nebo mezinárodních, dvoustranných nebo vícestranných dohod. Tyto dohody, které mohou být připraveny prostřednictvím kombinace provozovatel infrastruktury – provozovatel infrastruktury, provozovatel infrastruktury – železniční podnik, železniční podnik – železniční podnik a mezi touto kombinací, budou zahrnovat i informace od dotčených bezpečnostních orgánů.

V případě, že stávající dohody obsahují požadavky týkající se provozu a řízení dopravy, oznámí členské státy Komisi do 6 měsíců po vstupu této TSI v platnost existenci těchto dohod:

(a)	vnitrostátní, dvoustranné nebo vícestranné dohody mezi členskými státy a železničními podniky nebo provozovateli infrastruktury, uzavřené na dobu neurčitou, nebo určitou, jejichž potřeba vznikla v důsledku velmi specifické nebo místní povahy zamýšlené dopravní služby,

(b)	dvoustranné nebo vícestranné dohody mezi železničními podniky, provozovateli infrastruktury nebo členskými státy, které poskytují významnou úroveň místní nebo regionální interoperability,

(c)

mezinárodní dohody mezi jedním nebo více členskými státy a alespoň jednou třetí zemí anebo mezi železničními podniky či provozovateli infrastruktury členských států a alespoň jedním železničním podnikem nebo provozovatelem infrastruktury v třetí zemi, které poskytují významnou úroveň místní nebo regionální interoperability.

Slučitelnost těchto dohod s legislativou EU, včetně jejich nediskriminační povahy, a zejména s touto TSI bude hodnocena a Komise přijme nezbytná opatření, jako je revize této TSI, aby zahrnovala možné konkrétní případy nebo přechodná opatření.

Dohody RIC a dokumenty COTIF se neoznamují, neboť jsou známy.

Obnovení těchto dohod je možné, ale pouze v zájmu pokračování prostřednictvím pracovních dohod a pouze tehdy, pokud neexistují žádné jiné vhodné alternativy. Veškeré úpravy stávajících dohod zohlední legislativu EU a zejména tuto TSI. Členské státy Komisi oznámí tyto změny nebo nové dohody. Použije se stejný postup, jako je uveden výše.

7.2   Pokyny k provádění

Tabulka v příloze N, která je informativní a nepovinná, byla zpracována jako vodítko k tomu, co mohou členské státy považovat za počátek provádění jednotlivých prvků v kapitole 4.

Provádění zahrnuje tři samostatné prvky:

—	potvrzení, že stávající systémy a procesy jsou v souladu s touto TSI,

—	přizpůsobení stávajících systémů a procesů tak, aby byly v souladu s požadavky této TSI,

—	nové systémy a procesy vznikající z realizace jiných subsystémů: — nové/modernizované vysokorychlostní tratě (INS/ENE), — nové nebo vylepšené sdělovací a zabezpečovací zařízení ETCS, radiové instalace GSM-R, detektory horkoběžnosti ložiska nápravy, … (CCS), — nová vozidla (RST).

7.3   Specifické případy

7.3.1   Úvod

Následující zvláštní ustanovení jsou povolena v níže uvedených specifických případech.

Tyto specifické případy patří do dvou kategorií:

—	ustanovení platí buď trvale (případ „P“), nebo dočasně (případ „T“).

—

U dočasných případů se doporučuje, aby se dotyčné členské státy musely přizpůsobit relevantnímu subsystému buď do roku 2010 (případ „T1“), což je cíl stanovený v rozhodnutí 1692/96/ES Evropského parlamentu a Rady ze dne 23. července 1996 o hlavních směrech Společenství pro rozvoj transevropské dopravní sítě, nebo do roku 2020 (případ „T2“).

7.3.2   Seznam specifických případů

Dočasný specifický případ (T2) Irsko

Pokud jde o provedení přílohy P této TSI v Irské republice, lze vozidla, která se používají výlučně ve vnitrostátní dopravě, vyjmout z povinného označení standardním dvanáctimístným číslem. Totéž lze použít také na přeshraniční dopravu mezi Severním Irskem a Irskou republikou.

Dočasný specifický případ (T2) Velká Británie

Pokud jde o provedení přílohy P této TSI ve Spojeném království, lze osobní vozy a lokomotivy, které se používají výlučně ve vnitrostátní dopravě, vyjmout z povinného označení standardním dvanáctimístným číslem. Totéž lze použít také na přeshraniční dopravu mezi Severním Irskem a Irskou republikou.