8.12.2007

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 323/13

---

ROZHODNUTÍ RADY

ze dne 12. října 2006

o podpisu Protokolu o provádění Alpské úmluvy v oblasti dopravy jménem Evropského společenství (protokol o dopravě)

(2007/799/ES)

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 71 ve spojení s čl. 300 odst. 2 prvním pododstavcem první větou této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)	Jedním z cílů politiky Společenství v oblasti dopravy je podporovat na mezinárodní úrovni opatření zabývající se regionálními a evropskými problémy, které brání udržitelné mobilitě dopravy a vedou k ohrožování životního prostředí.

(2)	Dne 14. května 1991 pověřila Rada Komisi, aby se v konzultaci s členskými státy jménem Společenství účastnila jednání o Alpské úmluvě a o příslušných protokolech.

(3)	Rozhodnutím Rady 96/191/ES (1) uzavřelo Společenství Úmluvu o ochraně Alp (Alpská úmluva).

(4)	Ve dnech 24. až 26. května 2000 byl na 16. zasedání stálého výboru Alpské úmluvy ve Švýcarsku přijat Protokol o provádění Alpské úmluvy v oblasti dopravy, založený na čl. 2 odst. 2 a 3 Alpské úmluvy.

(5)	Protokol o dopravě tvoří rámec založený na zásadě předběžné opatrnosti, zásadě preventivních opatření a zásadě „znečišťovatel platí“, aby byla v alpském regionu pro všechny způsoby dopravy zajištěna udržitelná mobilita a ochrana životního prostředí.

(6)	Protokol o dopravě byl podle svého článku 24 otevřen k podpisu smluvními stranami na zasedání ministrů Alpské úmluvy konaném v Lucernu ve dnech 30. a 31. října 2000 a poté v Rakouské republice, která je jeho depozitářem.

(7)	Převážné pravomoci Společenství spolu se zásadou jednotného mezinárodního zastoupení Společenství vybízejí k tomu, aby Společenství a členské státy, které jsou smluvními stranami úmluvy, podepsaly a případně uložily příslušné ratifikační a schvalovací listiny pokud možno současně.

(8)	Protokol o provádění Alpské úmluvy v oblasti dopravy (protokol o dopravě) by měl být podepsán jménem Společenství s výhradou pozdějšího uzavření,

ROZHODLA TAKTO:

Jediný článek

Předseda Rady je oprávněn jmenovat osobu nebo osoby zmocněné podepsat Protokol o provádění Alpské úmluvy v oblasti dopravy (protokol o dopravě) jménem Společenství s výhradou pozdějšího uzavření a udělit jim k tomuto účelu nezbytné zmocnění.

---

(1)  Úř. věst. L 61, 12.3.1996, s. 31.

---

8.12.2007

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 323/15

---

PŘEKLAD

PROVÁDĚCÍ PROTOKOL K ALPSKÉ ÚMLUVĚ Z ROKU 1991 V OBLASTI DOPRAVY

„Protokol o dopravě“

SPOLKOVÁ REPUBLIKA NĚMECKO,

FRANCOUZSKÁ REPUBLIKA,

ITALSKÁ REPUBLIKA,

LICHTENŠTEJNSKÉ KNÍŽECTVÍ,

MONACKÉ KNÍŽECTVÍ,

RAKOUSKÁ REPUBLIKA,

ŠVÝCARSKÁ KONFEDERACE,

SLOVINSKÁ REPUBLIKA,

jakož i

EVROPSKÉ SPOLEČENSTVÍ –

v souladu se svým posláním vyplývajícím z Úmluvy o ochraně Alp (Alpská úmluva) ze dne 7. listopadu 1991, jehož cílem je zajistit ucelenou politiku ochrany a udržitelného rozvoje alpské oblasti;

v rámci závazků vyplývajících z čl. 2 odst. 2 a 3 Alpské úmluvy;

vědomy si toho, že alpská oblast zahrnuje území, pro něž jsou příznačné obzvláště citlivé ekosystémy a krajina, geografické a topografické podmínky zvyšující zátěž škodlivinami a hlukem a jedinečné přírodní zdroje či jedinečné kulturní dědictví;

vědomy si toho, že v důsledku vyšší integrace trhů, společenského a hospodářského rozvoje a činností spojených s trávením volného času bude nadále docházet k nárůstu dopravy a s ní související zátěže životního prostředí, nebudou-li přijata vhodná opatření;

přesvědčeny o tom, že místní obyvatelstvo musí mít možnost definovat vlastní projekt sociálního, kulturního a hospodářského rozvoje a podílet se na jeho provádění v rámci stávajícího státního uspořádání;

vědomy si toho, že doprava není ve svých důsledcích bez vlivu na životní prostředí a že zátěž životního prostředí plynoucí z dopravy vytváří rostoucí ekologické, zdravotní a bezpečnostně-technické škody a rizika, jež je třeba řešit společně;

vědomy si toho, že je třeba posílených opatření k zajištění bezpečnosti při dopravě nebezpečných věcí;

vědomy si toho, že je třeba obsáhlého pozorování, výzkumu, informací a poradenství, aby se ukázaly souvislosti mezi dopravou, zdravím, životním prostředím a hospodářským rozvojem a aby se ozřejmilo, že je nezbytné zatížení životního prostředí snižovat;

vědomy si toho, že dopravní politika v alpské oblasti zaměřená na zásady udržitelnosti je v zájmu nejen alpského obyvatelstva, nýbrž i obyvatelstva mimo Alpy, a že je nutná k zajištění alpské oblasti jakožto životního, přírodního a hospodářského prostoru;

vědomy si toho, že na jedné straně je stávající potenciál různých způsobů dopravy částečně využíván jen nedostatečně a že se na druhé straně nebere dostatečně v úvahu význam infrastruktur pro ekologičtější dopravní systémy, jako jsou železnice, lodní doprava a kombinované systémy, a význam nadnárodní kompatibility a provozuschopnosti různých dopravních prostředků, a že je proto nutné tyto dopravní systémy v Alpách i mimo ně optimalizovat prostřednictvím podstatného posílení sítí;

vědomy si toho, že rozhodnutí v oblasti územního plánování a hospodářské politiky v Alpách i mimo ně jsou pro rozvoj dopravy v alpské oblasti nanejvýš důležitá;

v rámci snahy přispívat rozhodujícím způsobem k udržitelnému rozvoji a ke zlepšování kvality života v této souvislosti snižovat množství vozidel, organizovat dopravu způsobem šetrným k životnímu prostředí a zvyšovat účinnost a účelnost stávajících dopravních systémů;

přesvědčeny o tom, že je třeba uvést v soulad hospodářské zájmy, společenské výzvy a ekologické požadavky;

s ohledem na dvoustranné a mnohostranné dohody smluvních stran s Evropským společenstvím, zejména na dohody v oblasti dopravy;

přesvědčeny o tom, že některé problémy jsou řešitelné pouze na přeshraniční úrovni a vyžadují společná opatření ze strany alpských států –

SE DOHODLY TAKTO:

KAPITOLA I

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

Cíle

1.   Smluvní strany se zavazují provádět udržitelnou dopravní politiku, která

a)

sníží zatížení a rizika v oblasti vnitroalpské dopravy i tranzitní dopravy vedené přes Alpy na míru únosnou pro lidi, zvířata a rostliny i pro jejich životní prostředí, mimo jiné prostřednictvím posíleného přesouvání dopravy, především nákladní, na železnici, a to zejména vytvářením vhodných infrastruktur a pobídek přizpůsobených trhu;

b)	přispívá prostřednictvím harmonizované dopravní politiky smluvních stran zahrnující všechny způsoby dopravy k udržitelnému rozvoji životního prostředí a hospodářské oblasti jakožto existenčního zajištění obyvatelstva žijícího v alpské oblasti;

c)	přispívá k omezování vlivů, jež jsou hrozbou pro roli a přírodní zdroje alpské oblasti – jejíž význam přesahuje její hranice – a pro ochranu jejího kulturního a přírodního bohatství, a pokud možno přispívá k předcházení těmto vlivům;

d)	prostřednictvím zvýšené účinnosti a účelnosti dopravních systémů a prostřednictvím podpory způsobů dopravy šetrných k životnímu prostředí a k přírodním zdrojům zajistí, aby s vnitroalpskou i tranzitní dopravou byly spojeny hospodářsky únosné náklady;

e)	zajistí v rámci jednotlivých způsobů dopravy spravedlivé podmínky hospodářské soutěže.

2.   Smluvní strany se zavazují oblast dopravy rozvíjet v souladu se zásadami obezřetnosti a prevence a se zásadou „znečišťovatel platí“.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto protokolu se rozumí:

„tranzitní dopravou vedenou přes Alpy“ doprava, jejíž počátek i cíl se nacházejí mimo alpskou oblast;

„vnitroaplskou dopravou“ doprava, jejíž počátek a cíl se nachází uvnitř alpské oblasti (vnitřní doprava), včetně případů, kdy se v alpské oblasti nachází jen počátek nebo jen cíl dopravy;

„únosnými zatíženími a riziky“ zatížení a rizika, jež je třeba vymezit v rámci hodnocení dopadu na životní prostředí a analýz rizik s cílem zamezit jejich dalšímu nárůstu a prostřednictvím příslušných opatření je v nezbytných případech snižovat, a to u novostaveb i u stávajících infrastruktur se značnými účinky na prostředí;

„vnějšími náklady“ náklady, jež nenese uživatel zboží či služeb. Zahrnují náklady na infrastrukturu, není-li její využití zpoplatněno, náklady na znečištění životního prostředí, hluk a věcné škody či škody na zdraví způsobené v souvislosti s dopravou;

„velkými novostavbami nebo významnými změnami či přestavbami stávajících dopravních infrastruktur“ projekty infrastruktury, jejichž účinky podléhají hodnocení dopadu na životní prostředí, v souladu s vnitrostátními právními předpisy o posouzení vlivů na životní prostředí nebo s ustanoveními mezinárodních úmluv;

„rychlostními komunikacemi“ všechny dálnice a silnice o dvou a více pruzích a bez křižovatek nebo silnice z hlediska dopravních důsledků podobné;

„cíli environmentální kvality“ cíle, jež s ohledem na souvislosti ekosystémů popisují úroveň životního prostředí, již je třeba dosáhnout; udávají věcně, prostorově a časově definované hodnoty kvality chráněných statků, přičemž tyto hodnoty lze v případě potřeby aktualizovat;

„normami environmentální kvality“ konkrétní kritéria hodnocení pro dosažení cílů environmentální kvality; pro stanovené parametry se jimi vymezují výsledky, jichž je třeba dosáhnout, postupy měření nebo rámcové podmínky;

„environmentálními ukazateli“ environmentální ukazatele, které měří či hodnotí stav zatížení životního prostředí a jsou základem pro odhady vývoje tohoto zatížení;

„zásadou předběžné opatrnosti“ zásada, podle níž opatření pro předcházení, odstraňování či snižování závažných či nezvratných účinků na zdraví a životní prostředí nesmějí být odkládána na základě odůvodnění, že vědeckým výzkumem dosud nebyla prokázána jednoznačná kauzální souvislost mezi dotyčnými účinky na jedné straně a jejich možnou škodlivostí pro zdraví a životní prostředí na straně druhé;

„zásadou, znečišťovatel platí’“ zásada, podle níž nese náklady na předcházení, odstraňování či snižování zátěže životního prostředí a na jeho obnovu znečišťovatel, a to rovněž v případě následných dopadů. Znečišťovatelé musí nést pokud možno všechny náklady spojené s účinky dopravy na zdraví a životní prostředí;

„přezkumem účelnosti“ přezkum podle vnitrostátních právních předpisů, jenž v případě plánování velkých novostaveb nebo významných změn či přístaveb stávajících dopravních infrastruktur objasňuje jejich dopravně-politickou nezbytnost a ekologické, hospodářské a socio-kulturní účinky.

Článek 3

Udržitelná doprava a mobilita

1.   Za účelem rozvoje dopravy v souladu s podmínkami udržitelnosti se smluvní strany zavazují, že prostřednictvím harmonizované politiky životního prostředí a dopravy pro omezení zatížení a rizik souvisejících s dopravou

a)

zohlední význam životního prostředí takovým způsobem, aby aa) došlo ke snížení spotřeby přírodních zdrojů na úroveň, jež se pohybuje pokud možno v rámci možnosti přirozené obnovy; bb) došlo k omezení uvolňování škodlivých látek na úroveň, jež nepřetěžuje absorpční kapacitu dotyčných prostředí; cc) škody způsobené těmito látkami na životním prostředí byly omezeny na úroveň, jež neumožní narušování ekologických struktur a přirozených látkových cyklů;

b)

zohlední nároky společnosti takovým způsobem, aby aa) byla zajištěna dosažitelnost osob, pracovních míst, zboží a služeb způsobem šetrným k životnímu prostředí, energeticky a prostorově nenáročným a zároveň účinným a aby bylo dostatečně zajištěno zásobování pro plnění základních potřeb; bb) nebylo ohroženo zdraví osob a aby bylo omezeno riziko ekologických katastrof a množství i závažnost úrazů;

c)

zohlední nároky hospodářství takovým způsobem, aby aa) se zvýšila hospodářská soběstačnost odvětví dopravy a došlo k internalizaci vnějších nákladů; bb) bylo podporováno optimální vytížení stávajících infrastruktur; cc) byla zajištěna pracovní místa v konkurenceschopných podnicích činných v jednotlivých hospodářských odvětvích;

d)	s ohledem na zvláštní topografický ráz Alp provádět posílená opatření pro omezení hluku.

2.   V souladu s platnými vnitrostátními a mezinárodními předpisy v oblasti dopravy se smluvní strany zavazují rozvíjet vnitrostátní, regionální a místní cíle, strategie a opatření, které

a)	zohlední rozdílné environmentální, hospodářské a socio-kulturní skutečnosti i rozdílné potřeby;

b)	omezí zatížení životního prostředí související s dopravou prostřednictvím kombinace hospodářských nástrojů a opatření v oblasti územního a dopravního plánování.

Článek 4

Zohlednění cílů v ostatních politikách

1.   Smluvní strany se zavazují, že cíle tohoto protokolu zohlední i ve svých ostatních politikách.

2.   Smluvní strany se zavazují, že účinky ostatních politik, strategií a konceptů v oblasti dopravy podrobí předběžnému i zpětnému přezkumu.

Článek 5

Účast územních samosprávných celků

1.   Smluvní strany podporují mezinárodní spolupráci mezi příslušnými orgány, aby bylo dosaženo harmonizovaných a co možná nejlepších přeshraničních řešení.

2.   V rámci stávajícího státního uspořádání stanoví každá smluvní strana nejvhodnější úroveň koordinace a spolupráce mezi přímo dotčenými orgány a územními samosprávnými celky ve snaze podporovat společnou odpovědnost, a zejména ve snaze využívat a rozvíjet součinnost při provádění politik v oblasti dopravy a při provádění opatření, která z těchto politik vyplývají.

3.   V rámci stávajícího státního uspořádání se přímo dotčené územní samosprávné celky účastní jednotlivých etap přípravy i provádění těchto politik a opatření, přičemž jejich pravomoci zůstávají zachovány.

Článek 6

Doplňková vnitrostátní opatření

S výhradou ustanovení platných mezinárodních úmluv mohou smluvní strany v zájmu ochrany ekologicky citlivé alpské oblasti přijmout opatření, která doplňují opatření uvedená v tomto protokolu, a to s ohledem na konkrétní skutečnosti zejména environmentální povahy nebo z důvodů týkajících se zdraví, bezpečnosti a ochrany životního prostředí.

KAPITOLA II

KONKRÉTNÍ OPATŘENÍ

A.   STRATEGIE, KONCEPTY, PLÁNOVÁNÍ

Článek 7

Všeobecná politická strategie v oblasti dopravy

1.   V zájmu udržitelnosti se smluvní strany zavazují k podpoře hospodárného a bezpečného průběhu dopravy uvnitř přeshraničně harmonizované dopravní sítě, která

a)	harmonizuje způsoby dopravy, dopravní prostředky a druhy dopravy a zvýhodňuje kombinovanou dopravu;

b)	nejlépe využívá stávající dopravní systémy a infrastruktury v alpské oblasti, mimo jiné za použití telematiky, a ve které znečišťovatel v závislosti na způsobených škodách ponese vnější náklady i náklady na infrastrukturu;

c)	prostřednictvím strukturálních opatření a opatření územního plánování podporuje přesun dopravních služeb v oblasti osobní i nákladní dopravy vždy na ten dopravní prostředek, jenž je šetrnější k životnímu prostředí, a zvýhodňuje kombinovanou dopravu;

d)	rozvíjí a využívá možnosti omezování množství vozidel.

2.   Smluvní strany se zavazují k co nejúčinnějšímu provádění nezbytných opatření

a)	k zabezpečení dopravních tras před přírodními hrozbami, jakož i

b)	k ochraně obyvatel i životního prostředí v oblastech, jež jsou v souvislosti s dopravou zvláště zatíženy;

c)	k postupnému snižování emisí škodlivých látek a hluku u všech způsobů dopravy, a to rovněž za využití nejdostupnějších technologií;

d)	ke zvýšení bezpečnosti dopravy.

Článek 8

Postup pro hodnocení projektů a mezistátní konzultace

1.   Smluvní strany se zavazují v případě velkých novostaveb nebo významných změn či přestaveb stávajících dopravních infrastruktur provádět přezkumy účelnosti, hodnocení dopadu na životní prostředí a analýzy rizik a zohlednit jejich výsledky v souvislosti s cíli tohoto protokolu.

2.   Plánování dopravních infrastruktur v alpské oblasti probíhá koordinovaně a ve vzájemné shodě. Pokud jde o projekty, které by z hlediska dopadů na životní prostředí mohly mít podstatné přeshraniční účinky, každá smluvní strana se zavazuje k předběžným konzultacím s dotčenými smluvními stranami, a to nejpozději po předložení příslušných hodnocení. Těmito ustanoveními není dotčeno právo každé smluvní strany provádět výstavbu dopravních infrastruktur, o nichž bylo k okamžiku přijetí tohoto protokolu již rozhodnuto v rámci právního řádu této smluvní strany nebo jejichž nezbytnost je v jejích právních předpisech stanovena.

3.   Smluvní strany podporují významnější zapojení složek dopravy do ekologického řízení podniků ve svých zemích.

B.   TECHNICKÁ OPATŘENÍ

Článek 9

Veřejná doprava

V zájmu udržitelného zachovávání a zlepšování struktury osídlení a hospodářské struktury alpské oblasti a její atraktivity z hlediska odpočinkových aktivit a aktivit ve volném čase se smluvní strany zavazují, že budou podporovat zřizování a výstavbu systémů veřejné dopravy, jež budou snadno přístupné z hlediska zákazníků a přiměřené z hlediska životního prostředí.

Článek 10

Železniční a lodní doprava

1.   Aby byla lépe zohledněna skutečnost, že železnice je zvláště příhodná pro dopravu na velké vzdálenosti, a aby byla železniční síť lépe využita ve prospěch dostupnosti alpské oblasti z hlediska hospodářského i z hlediska cestovního ruchu, podporují smluvní strany v rámci svých pravomocí:

a)	zlepšování železničních infrastruktur prostřednictvím výstavby a rozvoje velkých koridorů procházejících alpskou oblastí, a to včetně přípojných tras a vhodných terminálů;

b)	další provozní optimalizace a modernizace železnice, zejména v přeshraniční dopravě;

c)	opatření, jejichž cílem je zejména přesunout na železnici nákladní dopravu na delší vzdálenosti a důsledněji harmonizovat zpoplatnění dopravních infrastruktur;

d)	kombinovanou dopravu a další rozvoj železnice;

e)	vyšší využívání železnice a budování uživatelsky přístupných součinností dálkové, regionální a místní osobní dopravy.

2.   Smluvní strany podporují vyšší snahu o intenzivnější využití kapacit lodní dopravy pro účely snížení podílu pozemní dopravy na tranzitní nákladní dopravě.

Článek 11

Silniční doprava

1.   Smluvní strany se zdrží výstavby nových rychlostních komunikací pro tranzitní dopravu vedenou přes Alpy.

2.   Projekt rychlostní komunikace pro tranzitní dopravu vedenou přes Alpy lze uskutečnit pouze v případě, že

a)	prostřednictvím odpovídajících preventivních nebo kompenzačních opatření provedených na základě výsledků hodnocení dopadu na životní prostředí lze dosáhnout cílů stanoveních v čl. 2 odst. 2 písm. j) Alpské úmluvy;

b)	potřeby dopravních kapacit nelze splnit lepším využitím stávajících kapacit silniční či železniční dopravy, přestavbou či výstavbou železničních infrastruktur či infrastruktur lodní dopravy, zlepšením kombinované dopravy a jinými organizačními opatřeními v oblasti dopravy;

c)	z přezkumu účelnosti vyplynulo, že projekt je hospodárný, rizika jsou pod kontrolou a hodnocení dopadu na životní prostředí je kladné, a

d)	jsou zohledněny plány a programy územního plánování i udržitelný rozvoj.

3.   S ohledem na geografické podmínky a strukturu osídlení alpské oblasti, jež ne vždy umožňují účinné zajištění veřejných dopravních prostředků, uznávají smluvní strany, že v těchto okrajových oblastech je nezbytné rovněž budovat a udržovat dostatečné dopravní infrastruktury pro fungující individuální dopravu.

Článek 12

Letecká doprava

1.   Aniž by byly dotčeny jiné regiony, zavazují se smluvní strany, že pokud možno sníží zatížení životního prostředí leteckou dopravou, a to včetně hluku s ní spojeného. S ohledem na cíle tohoto protokolu se vynasnaží omezit a v nutných případech zakázat vykládání z letadel a vrtulníků mimo letiště. V zájmu ochrany volně žijících živočichů přijmou státy smluvních stran vhodná opatření pro účely časového i prostorového omezení rekreačního provozu bezmotorových letadel.

2.   Smluvní strany se zavazují, že zlepší systém veřejné dopravy z letišť nacházejících se v blízkosti Alp do jednotlivých alpských regionů, aby byly schopny uspokojovat poptávku po dopravních službách bez toho, že by docházelo ke zvyšování zátěže životního prostředí. V této souvislosti smluvní strany pokud možno omezí výstavbu nových letišť v alpské oblasti i významné přestavby stávajících letišť.

Článek 13

Zařízení cestovního ruchu

1.   Smluvní strany se zavazují, že z hlediska cílů tohoto protokolu přezkoumají dopad na dopravu plynoucí z nově zpřístupněných oblastí se zařízeními cestovního ruchu, a je-li to nutné, že provedou preventivní nebo kompenzační opatření pro účely dosažení cílů tohoto či jiných protokolů. Přednost je přitom třeba dávat veřejné dopravě.

2.   Smluvní strany podporují budování a udržování zón s omezením či vyloučením dopravy, zřizování turistických míst bez přístupu automobilů a opatření na podporu příjezdu a pobytu hostů na dovolené bez automobilů.

Článek 14

Skutečné náklady

Aby bylo možno ovlivňovat účinky distribuce dopravy prostřednictvím lepšího zohlednění skutečných nákladů jednotlivých způsobů dopravy, smluvní strany se dohodly, že budou uplatňovat zásadu „znečišťovatel platí“, a podporují rozvoj a využívání systému pro výpočet nákladů na infrastruktury a vnějších nákladů. Cílem je postupné zavedení zvláštních systémů zpoplatnění dopravy, díky nimž je možno skutečné náklady pokrývat spravedlivým způsobem. Je třeba zavést systémy, které

a)	zvýhodňují způsoby dopravy a dopravní prostředky šetrné k životnímu prostředí;

b)	vedou k vyváženějšímu využívání dopravních infrastruktur;

c)	poskytují pobídky k většímu využívání snižování ekologické a socio-ekonomické zátěže prostřednictvím strukturálních opatření a opatření územního plánování majících vliv na dopravu.

C.   SLEDOVÁNÍ A KONTROLA

Článek 15

Nabídka a využívání dopravních infrastruktur

1.   Smluvní strany se zavazují uchovávat a pravidelně aktualizovat v referenčním dokumentu jednotného formátu informace o stavu, rozvoji, využívání a případně zlepšování rychlostních dopravních infrastruktur a dopravních systémů a o snižování zatížení životního prostředí.

2.   Na základě tohoto referenčního dokumentu smluvní strany hodnotí, do jaké míry prováděcí opatření přispívají k dosažení a dalšímu rozvíjení cílů Alpské úmluvy, a zejména tohoto protokolu.

Článek 16

Cíle environmentální kvality, normy a ukazatele

1.   Smluvní strany stanoví cíle environmentální kvality pro dosažení udržitelné dopravy a provádějí je.

2.   Souhlasí s tím, že je nezbytné mít k dispozici normy a ukazatele, jež jsou upraveny podle zvláštních podmínek alpské oblasti.

3.   Tyto normy a ukazatele slouží k měření zátěže životního prostředí a zdraví způsobené dopravou.

KAPITOLA III

KOORDINACE, VÝZKUM, VZDĚLÁVÁNÍ A POSKYTOVÁNÍ INFORMACÍ

Článek 17

Koordinace a poskytování informací

Smluvní strany souhlasí s tím, že budou podle potřeby pořádat společná zasedání s cílem

a)	přezkoumat účinek opatření prováděných podle tohoto protokolu;

b)	vzájemně se konzultovat před důležitými politickými rozhodnutími v oblasti dopravy, jež mají dopad na státy ostatních smluvních stran;

c)	podporovat výměnu informací pro účely provádění tohoto protokolu a využívat přitom především dostupné informační systémy;

d)	vzájemně se vyrozumět před důležitými politickými rozhodnutími v oblasti dopravy, aby bylo možno tato rozhodnutí začlenit do harmonizované přeshraniční politiky územního plánování.

Článek 18

Výzkum a pozorování

1.   Smluvní strany v úzké spolupráci podporují a harmonizují výzkum a systematická pozorování vzájemného působení cestovního ruchu a životního prostředí v alpské oblasti, jakož i výzkum a pozorování konkrétních výsledků technologického vývoje, jež zvyšují hospodárnost dopravních systémů šetrných k životnímu prostředí.

2.   Výsledky společného výzkumu a pozorování se za účelem přezkumu provádění tohoto protokolu náležitě zohlední, a to zejména pro účely vypracování metod a kritérií umožňujících popis udržitelného rozvoje dopravy.

3.   Smluvní strany dbají na to, aby vnitrostátní výsledky systematického výzkumu a pozorování byly začleněny do společného systému stálého pozorování a poskytování informací a aby byly v rámci stávajícího státního uspořádání zpřístupněny veřejnosti.

4.   Smluvní strany podporují prakticky orientované pilotní projekty zaměřené na provádění udržitelných konceptů a technologií v oblasti dopravy.

5.   Smluvní strany podporují studie použitelnosti metod strategického zkoumání životního prostředí se zohledněním různých způsobů dopravy.

Článek 19

Vzdělávání a poskytování informací veřejnosti

Smluvní strany podporují počáteční a celoživotní vzdělávání a poskytování informací veřejnosti o cílech, opatřeních a provádění tohoto protokolu.

KAPITOLA IV

KONTROLA A HODNOCENÍ

Článek 20

Provádění

Smluvní strany se zavazují, že zajistí provádění tohoto protokolu tím, že v rámci stávajícího státního uspořádání přijmou veškerá vhodná opatření.

Článek 21

Kontrola plnění povinností podle tohoto protokolu

1.   Smluvní strany podávají stálému výboru pravidelné zprávy o opatřeních přijatých na základě tohoto protokolu. Zprávy se rovněž týkají otázky účinnosti přijatých opatření. Alpská konference stanoví pravidelnost zpráv.

2.   Stálý výbor tyto zprávy přezkoumá s cílem ověřit, zda smluvní strany splnily své povinnosti vyplývající z tohoto protokolu. Může si rovněž od příslušných smluvních stran vyžádat doplňující informace nebo využít jiných informačních zdrojů.

3.   Stálý výbor vypracuje pro Alpskou konferenci zprávu o tom, jak smluvní strany plní své povinnosti vyplývající z tohoto protokolu.

4.   Alpská konference se s touto zprávou seznámí. Pokud zjistí, že některé povinnosti nebyly splněny, může přijmout doporučení.

Článek 22

Hodnocení účinnosti ustanovení

1.   Smluvní strany pravidelně přezkoumávají a hodnotí účinnost ustanovení tohoto protokolu. Ukáže-li se to pro splnění cílů nezbytné, přistoupí k přijetí vhodných změn tohoto protokolu.

2.   V rámci stávajícího institucionálního uspořádání jsou do tohoto hodnocení zapojeny územní samosprávné celky. Hodnocení je možné konzultovat s nevládními organizacemi činnými v této oblasti.

KAPITOLA V

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 23

Souvislost mezi Alpskou úmluvou a protokolem

1.   Tento protokol je protokolem k Alpské úmluvě ve smyslu článku 2 a ostatních souvisejících článků úmluvy.

2.   Smluvní stranou tohoto protokolu se nemůže stát subjekt, jenž není smluvní stranou Alpské úmluvy. Vypovězení Alpské úmluvy znamená zároveň i vypovězení tohoto protokolu.

3.   Při jednání Alpské konference o otázkách týkajících se tohoto protokolu mohou hlasovat pouze smluvní strany tohoto protokolu.

Článek 24

Podpis a ratifikace

1.   Tento protokol je otevřen k podpisu signatářských států Alpské úmluvy a Evropskému společenství ke dni 31. října 2000 a ode dne 6. listopadu 2000 u Rakouské republiky jako depozitáře.

2.   Tento protokol vstupuje v platnost pro ty smluvní strany, které vyjádřily svůj souhlas být jím vázány, tři měsíce po dni, k němuž tři státy uloží listiny o ratifikaci, přijetí nebo schválení.

3.   Pro smluvní strany, které svůj souhlas být vázány protokolem vyjádří později, vstupuje protokol v platnost tři měsíce po dni uložení listin o ratifikaci, přijetí nebo schválení. Po vstupu v platnost novely protokolu se každá nová smluvní strana tohoto protokolu stává smluvní stranou protokolu v pozměněném znění.

Článek 25

Oznámení

Depozitář oznámí každému státu uvedenému v preambuli a Evropskému společenství tyto informace týkající se tohoto protokolu:

a)	každý podpis;

b)	uložení jakýchkoli listin o ratifikaci, přijetí nebo schválení;

c)	každé datum vstupu v platnost;

d)	každé prohlášení učiněné smluvní nebo signatářskou stranou;

e)	každé vypovězení oznámené jednou ze smluvních stran a datum, ke kterému nabývá účinku.