27.12.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 372/32

(1)

Na základě údajů dostupných v červenci 2002 zpracovala Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) posouzení rizik. Z tohoto posouzení vyplývá, že perfluoroktansulfonáty (PFOS) jsou perzistentní, bioakumulativní a pro savce toxické, a jsou proto důvodem ke znepokojení.

(2)

Rizika, jež PFOS představují pro zdraví a životní prostředí, byla posouzena v souladu s nařízením Rady (EHS) č. 793/93 ze dne 23. března 1993 o hodnocení a kontrole rizik existujících látek (3). Z posouzení rizik vyplynula potřeba snížit rizika pro zdraví a pro životní prostředí.

(3)

Byl konzultován Vědecký výbor pro zdraví a environmentální rizika (dále jen „výbor“). Výbor dospěl k závěru, že PFOS splňují kritéria, aby byly klasifikovány jako velmi perzistentní, velmi bioakumulativní a toxické. PFOS mají rovněž schopnost dálkového přenosu v životním prostředí a schopnost vyvolávat škodlivé důsledky, a splňují tak kritéria pro to, aby byly posuzovány jako perzistentní organické znečišťující látky podle Stockholmské úmluvy (4). Výbor zjistil potřebu dále vědecky posoudit rizika PFOS, zároveň však souhlasil s názorem, že mohou být nezbytná opatření ke snížení rizik, aby se zabránilo znovuzavedení dřívějších způsobů použití. Podle výboru se zdá, že stávající nezbytně nutné používání těchto látek v leteckém, polovodičovém a fotografickém průmyslu nepředstavuje pro životní prostředí nebo pro lidské zdraví významné riziko, pokud je minimalizováno uvolňování do životního prostředí a expozice na pracovišti. Výbor souhlasí, že pokud jde o hasicí pěny, měla by být před přijetím konečného rozhodnutí posouzena zdravotní a environmentální rizika alternativních látek. Výbor rovněž souhlasí s omezením použití PFOS při pokovování, pokud nejsou k dispozici žádná jiná opatření, jež by bylo možné uplatnit za účelem snížení emisí v průběhu pokovování na významně nižší úroveň.

(4)

S cílem zajistit ochranu zdraví a životního prostředí se proto zdá být nezbytné, aby uvádění na trh a používání PFOS bylo omezeno. Účelem této směrnice je zahrnout hlavní oblasti rizik souvisejících s expozicí. Zdá se, že další, méně významná použití PFOS nepředstavují riziko, a proto jsou v současné době z právní úpravy vyloučena. Zvláštní pozornost by se však měla věnovat procesům pokovování používajícím PFOS, a proto je nezbytné snížit na minimum uvolňování PFOS z těchto procesů za použití nejlepších dostupných technik plně zohledňujících všechny příslušné informace obsažené v referenčním dokumentu nejlepších dostupných technik týkajícím se povrchové úpravy kovů a plastů a vypracovaném pro použití v rámci směrnice Rady 96/61/ES ze dne 24. září 1996 o integrované prevenci a omezování znečištění (5). Členské státy by dále měly sestavit inventární seznamy těchto použití, aby získaly informace o skutečně používaných a uvolňovaných množstvích.

(5)

Je rovněž zapotřebí, aby se za účelem ochrany životního prostředí omezení týkalo též polotovarů a výrobků obsahujících PFOS. Omezení by se mělo vztahovat na všechny produkty a výrobky, do nichž jsou PFOS záměrně přidávány, s přihlédnutím k tomu, že PFOS mohly být použity pouze v některých samostatných částech nebo při povrchové úpravě některých produktů a výrobků, jako jsou textilní výrobky. Omezení obsažená v této směrnici by se měla vztahovat pouze na nové produkty, a nikoli na produkty již používané nebo nabízené jako použité. S cílem zamezit dalším možným emisím vznikajícím při používání těchto produktů by však měly být zjištěny stávající zásoby náplní do pěnových hasicích přístrojů obsahujících PFOS a jejich další používání by mělo být povoleno pouze po omezené období.

(6)

Aby bylo skutečně zajištěno ukončení používání PFOS, měla by Komise přezkoumat každou odchylku podle této směrnice, pokud to nové informace o použitích a o vyvinutých bezpečnějších alternativách odůvodňují. Zachování odchylky by mělo být povoleno pouze pro nezbytná použití za podmínky, že neexistují bezpečnější látky nebo technologie, jež jsou technicky a ekonomicky uskutečnitelné, a že v zájmu snížení emisí PFOS na minimum jsou použity nejlepší dostupné techniky.

(7)

Existuje podezření, že kyselina perfluoroktanová (PFOA) a její soli představují obdobný druh rizika jako perfluoroktansulfonáty (PFOS), a proto je nezbytné neustále sledovat probíhající činnosti v oblasti posuzování rizik a dostupnost bezpečnějších alternativ a určit, jaká opatření na snížení rizik, včetně případného omezení uvádění na trh a používání, by měla být v rámci Evropské unie přijata.

(8)

Směrnice 76/769/EHS (6) by měla být odpovídajícím způsobem změněna.

(9)

Cílem této směrnice je zavést v souvislosti s PFOS harmonizovaná ustanovení, což by napomohlo ochraně vnitřního trhu a současně zajištění vysoké úrovně ochrany lidského zdraví a životního prostředí, jak požaduje článek 95 Smlouvy.

(10)

Touto směrnicí nejsou dotčeny právní předpisy Společenství, kterými se stanoví minimální požadavky na ochranu zaměstnanců, jako je směrnice Rady 89/391/EHS ze dne 12. června 1989 o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců při práci (7) a z ní vycházející samostatné směrnice, zejména směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/37/ES ze dne 29. dubna 2004 o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí karcinogenům nebo mutagenům při práci (šestá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice Rady 89/391/EHS) (kodifikované znění) (8) či směrnice Rady 98/24/ES ze dne 7. dubna 1998 o bezpečnosti a ochraně zdraví zaměstnanců před riziky spojenými s chemickými činiteli používanými při práci (čtrnáctá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS) (9),