Help Print this page 
Title and reference
Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1364/2006/ES ze dne 6. září 2006 , kterým se stanoví hlavní směry pro transevropské energetické sítě a kterým se zrušují rozhodnutí 96/391/ES a rozhodnutí č. 1229/2003/ES

OJ L 262, 22.9.2006, p. 1–23 (ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, SK, SL, FI, SV)
Special edition in Bulgarian: Chapter 12 Volume 002 P. 252 - 274
Special edition in Romanian: Chapter 12 Volume 002 P. 252 - 274
Special edition in Croatian: Chapter 12 Volume 001 P. 115 - 137
Languages, formats and link to OJ
Multilingual display
Text

22.9.2006   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 262/1


ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY č. 1364/2006/ES

ze dne 6. září 2006,

kterým se stanoví hlavní směry pro transevropské energetické sítě a kterým se zrušují rozhodnutí 96/391/ES a rozhodnutí č. 1229/2003/ES

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na článek 156 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),

po konzultaci s Výborem regionů,

v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy (2),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Od přijetí rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1229/2003/ES ze dne 26. června 2003, kterým se stanoví řada hlavních směrů pro transevropské energetické sítě (3), vznikla potřeba plně zapojit nové členské státy a přistupující a kandidátské země do těchto směrů, případně dále přizpůsobit tyto směry nové politice sousedských vztahů Evropské unie.

(2)

Priority transevropských energetických sítí vyplývají z vytvoření otevřenějšího a konkurenceschopnějšího vnitřního trhu s energií a jsou důsledkem provádění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/54/ES ze dne 26. června 2003 o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou (4) a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/55/ES ze dne 26. června 2003 o společných pravidlech pro vnitřní trh se zemním plynem (5). Tyto priority vycházejí ze závěrů zasedání Evropské rady ve Stockholmu ve dnech 23. a 24. března 2001 týkajících se vývoje infrastruktury potřebné pro fungování trhu s energií. Mělo by se vynaložit zvláštní úsilí na dosažení cíle širšího využívání obnovitelných zdrojů energie, což by bylo přínosem k politice udržitelného rozvoje. Tohoto cíle by se však mělo dosáhnout, aniž by došlo k nepřiměřenému narušení běžné rovnováhy na trhu. Měly by se rovněž plně brát v úvahu cíle dopravní politiky Společenství, zejména možnost omezení silniční dopravy užíváním potrubní přepravy.

(3)

Toto rozhodnutí slouží k přiblížení se cíli stupně propojení elektroenergetických sítí mezi členskými státy, schválenému na zasedání Evropské rady v Barceloně ve dnech 15. a 16. března 2002, zlepšení spolehlivosti a celistvosti elektroenergetických sítí a zajištění bezpečnosti dodávek, jakož i řádného fungování vnitřního trhu.

(4)

Výstavba a údržba energetické infrastruktury by zpravidla měly vycházet z tržních zásad. To je rovněž v souladu se společnými předpisy na dotvoření vnitřního trhu s energií a se společnými předpisy v oblasti hospodářské soutěže, jejichž cílem je vytvoření otevřenějšího a konkurenceschopnějšího vnitřního trhu s energií. Finanční pomoc Společenství určená na výstavbu a údržbu by proto měla být nadále poskytována pouze výjimečně a tyto výjimky by měly být řádně odůvodněné.

(5)

Energetická infrastruktura by měla být budována a udržována tak, aby umožnila efektivní fungování vnitřního trhu s energií, s náležitým ohledem na stávající postupy konzultací s dotčenými osobami a také s ohledem na strategická kritéria, případně kritéria univerzální služby, a na závazky veřejné služby.

(6)

Vzhledem k možné součinnosti mezi sítěmi pro přepravu zemního plynu a olefinů by se měla věnovat náležitá pozornost rozvoji a integraci sítí pro přepravu olefinů, aby byla pokryta jejich spotřeba v průmyslových odvětvích Společenství.

(7)

Priority transevropských energetických sítí také vyplývají z rostoucího významu, který tyto sítě mají pro zabezpečení dodávek energie ve Společenství a jejich diverzifikaci, pro začlenění energetických sítí nových členských států a přistupujících a kandidátských zemí a pro zajištění koordinovaného provozu energetických sítí ve Společenství a v sousedních zemích po konzultaci s dotyčnými členskými státy. Země sousedící se Společenstvím hrají v jeho energetické politice skutečně významnou úlohu. Dodávky z těchto zemí pokrývají podstatnou část poptávky Společenství po zemním plynu a tyto země jsou klíčovými partnery pro tranzit primární energie do Společenství a stanou se postupně významnějšími činiteli na jeho vnitřním trhu s plynem a elektřinou.

(8)

Mezi projekty, které se týkají transevropských energetických sítí, je nezbytné vyzdvihnout prioritní projekty, které jsou velmi důležité z hlediska fungování vnitřního trhu s energií nebo bezpečnosti dodávek energie. Mimo to by mělo být učiněno prohlášení o evropském zájmu pro ty projekty, které získaly nejvyšší prioritu, a zlepšit koordinaci tam, kde je to vhodné.

(9)

Pro účely shromažďování informací, které vyžaduje toto rozhodnutí, by Komise a členské státy měly v nejvyšší možné míře využívat již dostupných informací o projektech prohlášených za projekty evropského zájmu, aby se zabránilo zdvojení úsilí. Takové informace mohou být dostupné například v souvislosti s nařízením Rady (ES) č. 2236/95 ze dne 18. září 1995, kterým se stanoví obecná pravidla pro poskytování finanční pomoci Společenství v oblasti transevropských sítí (6), a s dalšími právními předpisy Společenství, na základě kterých je možné spolufinancovat projekty transevropských sítí, a rozhodnutími schvalujícími jednotlivé projekty podle těchto předpisů a v souvislosti se směrnicemi 2003/54/ES a 2003/55/ES.

(10)

Postup pro určování projektů společného zájmu v rámci transevropských energetických sítí by měl být takový, aby bylo zajištěno řádné uplatňování nařízení (ES) č. 2236/95. Tento postup by měl rozlišovat dvě úrovně: na první úrovni se stanoví omezený počet kritérií pro určování daných projektů, na druhé úrovni se projekty popisují podrobně, tzv. specifikacemi.

(11)

Příslušná priorita financování podle nařízení (ES) č. 2236/95 by se měla týkat projektů prohlášených za projekty evropského zájmu. Pokud členské státy předkládají projekty spadající pod jiné finanční nástroje Společenství, měla by se zvláštní pozornost věnovat projektům prohlášeným za projekty evropského zájmu.

(12)

U většiny projektů prohlášených za projekty evropského zájmu by se za významné stávající nebo budoucí zpoždění mohlo považovat zpoždění, které bude podle odhadů trvat jeden až dva roky.

(13)

Specifikace projektů podléhají změnám, a proto mohou být pouze orientační. Komise by proto měla být zmocněna k jejich aktualizaci. Vzhledem k tomu, že projekty mohou mít významné politické, environmentální a hospodářské důsledky, je důležité najít přijatelnou rovnováhu mezi legislativním dohledem a pružností při určování projektů, které přicházejí v úvahu pro obdržení podpory Společenství.

(14)

Pokud se projekty prohlášené za projekty evropského zájmu, úseky těchto projektů nebo skupiny těchto projektů potýkají s problémy při provádění, mohl by evropský koordinátor přispět k podpoře spolupráce mezi všemi dotyčnými stranami tím, že zabezpečí odpovídající dohled, aby bylo Společenství informováno o průběhu projektu. Na žádost dotyčných členských států by služby evropského koordinátora měly být zpřístupněny i pro jiné projekty.

(15)

Členské státy by měly být vyzvány ke koordinaci provádění určitých projektů, zejména přeshraničních projektů nebo jejich úseků.

(16)

Je třeba vytvořit příznivější prostředí pro rozvoj a výstavbu transevropských energetických sítí, a to zejména pobídkami k technické spolupráci mezi subjekty odpovědnými za rozvoj sítí, usnadněním provádění schvalovacích postupů pro projekty energetických sítí v členských státech s cílem zkrátit lhůty a vhodným způsobem využívat fondy, nástroje a finanční programy Společenství, které jsou pro projekty sítí k dispozici. Společenství by mělo podpořit opatření členských států přijatá k dosažení tohoto cíle.

(17)

Jelikož rozpočtové prostředky vyhrazené na financování transevropských energetických sítí jsou určeny hlavně na financování studií proveditelnosti, mohlo by být financování propojovacích sítí, zejména meziregionálních, zajištěno případně prostřednictvím strukturálních fondů Společenství, finančních programů a nástrojů.

(18)

Určování projektů společného zájmu a stanovení jejich specifikací a prioritních projektů, zejména projektů evropského zájmu, by mělo probíhat, aniž jsou dotčeny výsledky hodnocení vlivu těchto projektů a plánů nebo programů na životní prostředí.

(19)

Opatření nezbytná k provedení tohoto rozhodnutí by měla být přijata v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi (7).

(20)

Komise by měla pravidelně vypracovávat zprávu o provádění tohoto rozhodnutí.

(21)

Informacemi, které se mají vyměňovat nebo poskytovat Komisi podle tohoto rozhodnutí, pravděpodobně ve velké míře disponují společnosti. Proto budou muset členské státy s těmito společnostmi spolupracovat, aby tyto informace získaly.

(22)

Vzhledem k tomu, že se toto rozhodnutí týká stejného předmětu ve stejném rozsahu jako rozhodnutí Rady 96/391/ES ze dne 28. března 1996, kterým se stanoví řada opatření za účelem vytvoření příznivějších rámcových podmínek pro rozvoj transevropských sítí v odvětví energií (8), a rozhodnutí č. 1229/2003/ES, měla by být obě tato rozhodnutí zrušena,

PŘIJALY TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Předmět

Toto rozhodnutí vymezuje povahu a rozsah činnosti Společenství při stanovení hlavních směrů pro transevropské energetické sítě. Stanoví řadu hlavních směrů zahrnujících cíle, priority a hlavní rysy opatření Společenství v oblasti transevropských energetických sítí. Tyto hlavní směry určují projekty společného zájmu a prioritní projekty, včetně projektů evropského zájmu, v oblasti transevropských elektroenergetických a plynárenských sítí.

Článek 2

Oblast působnosti

Toto rozhodnutí se vztahuje:

1.

U elektroenergetických sítí na:

a)

všechna vedení vysokého a velmi vysokého napětí, s výjimkou distribučních soustav a podmořských vedení, pokud se tato infrastruktura používá pro přenos či propojení mezi jednotlivými oblastmi nebo pro přenos či propojení mezinárodní;

b)

veškerá vybavení nebo zařízení nutná pro řádné fungování uvedeného systému, včetně systémů ochrany, kontroly a regulace.

2.

U plynárenských sítí (zemního plynu nebo olefinů) na:

a)

vysokotlaké a velmi vysokotlaké plynovody, s výjimkou distribučních soustav, které umožňují zásobování jednotlivých oblastí Společenství z vnitřních nebo vnějších zdrojů;

b)

podzemní zásobníky napojené na výše uvedené vysokotlaké a velmi vysokotlaké plynovody;

c)

předávací stanice, zásobníky a znovuzplyňovací zařízení pro zkapalněný zemní plyn (LNG) a také lodě na přepravu LNG v závislosti na objemu dodávek;

d)

veškerá vybavení nebo zařízení nutná pro řádné fungování uvedeného systému, včetně systémů ochrany, kontroly a regulace.

Článek 3

Cíle

Společenství podporuje propojování, interoperabilitu a rozvíjení transevropských energetických sítí a přístup k těmto sítím v souladu s platnými právními předpisy Společenství s cílem:

a)

podpořit efektivní fungování vnitřního trhu obecně, a zejména vnitřního trhu s energií, při současné podpoře racionální výroby, přepravy, distribuce a využívání zdrojů energie a rozvíjení a propojení obnovitelných zdrojů energie s cílem snižovat cenu energie pro spotřebitele a přispívat k diverzifikaci zdrojů energie;

b)

usnadnit rozvoj a snížit izolaci znevýhodněných a ostrovních regionů Společenství, a tím pomoci upevnit hospodářskou a sociální soudržnost;

c)

posílit bezpečnost dodávek energie, například prohloubením vztahů s třetími zeměmi v odvětví energií ve společném zájmu všech dotyčných stran, zejména v rámci Smlouvy o energetické chartě a v rámci dohod o spolupráci uzavřených Společenstvím;

d)

přispívat k udržitelnému rozvoji a k ochraně životního prostředí, mimo jiné používáním obnovitelných zdrojů energie a snižováním rizik pro životní prostředí spojených s přepravou a přenosem energie.

Článek 4

Priority činnosti

Priority činnosti Společenství v oblasti transevropských energetických sítí musí být slučitelné s udržitelným rozvojem a jsou tyto:

1.

Pro elektroenergetické i plynárenské sítě:

a)

úprava a rozvoj energetických sítí v zájmu podpory fungování vnitřního trhu s energií, a zejména překonávání snížené průchodnosti, především přeshraniční, odstraňování přetížení a budování chybějících propojení, jakož i zohlednění potřeb vznikajících na základě fungování vnitřního trhu s elektřinou a zemním plynem a na základě rozšíření Evropské unie;

b)

zřizování energetických sítí v ostrovních, izolovaných, okrajových a nejvzdálenějších regionech a podpora diverzifikace zdrojů energie a využívání obnovitelných zdrojů energie, jakož i případné propojení těchto sítí.

2.

Pro elektroenergetické sítě:

a)

úprava a rozvoj sítí v zájmu usnadnění integrace a propojení výroby energie z obnovitelných zdrojů;

b)

zajištění interoperability elektroenergetických sítí v rámci Společenství a se sítěmi v přistupujících a kandidátských zemích a v ostatních zemích Evropy a v oblastech Středozemního a Černého moře.

3.

Pro plynárenské sítě:

a)

rozvoj sítí pro přepravu zemního plynu nezbytných pro pokrytí spotřeby zemního plynu ve Společenství a pro kontrolu systémů v oblasti dodávek zemního plynu;

b)

zajištění interoperability sítí pro přepravu zemního plynu v rámci Společenství a se sítěmi v přistupujících a kandidátských zemích a v ostatních zemích Evropy a v oblastech Středozemního, Černého a Kaspického moře, jakož i na Středním východě a v oblasti Perského zálivu, a diverzifikace zdrojů zemního plynu a zásobovacích tras.

Článek 5

Hlavní směry činnosti

Hlavními směry činnosti Společenství v oblasti transevropských energetických sítí jsou:

a)

určování projektů společného zájmu a prioritních projektů, včetně projektů evropského zájmu;

b)

vytváření příznivějších rámcových podmínek pro rozvoj těchto sítí.

Článek 6

Projekty společného zájmu

1.   Obecně použitelná kritéria, která se mají uplatnit při určování projektů společného zájmu, při jejich změnách, specifikacích nebo žádostech o jejich aktualizaci, jsou tato:

a)

projekty spadají do oblasti působnosti článku 2;

b)

projekty splňují cíle a priority činnosti stanovené v článcích 3 a 4;

c)

projekty vykazují potenciální hospodářskou životaschopnost.

Hodnocení hospodářské životaschopnosti je založeno na analýze nákladů a přínosů, která zohlední veškeré náklady a přínosy, včetně střednědobých nebo dlouhodobých, souvisejících s aspekty ochrany životního prostředí, bezpečnosti dodávek a přínosu pro hospodářskou a sociální soudržnost. Projekty společného zájmu týkající se území členského státu vyžadují souhlas dotyčného členského státu.

2.   Dodatečná kritéria pro určování projektů společného zájmu jsou stanovena v příloze II. O veškerých změnách dodatečných kritérií pro určování projektů společného zájmu uvedených v příloze II se rozhoduje podle článku 251 Smlouvy.

3.   Na finanční pomoc Společenství poskytovanou podle nařízení (ES) č. 2236/95 mají nárok pouze projekty uvedené v příloze III, které splňují kritéria stanovená v odstavci 1 a kritéria uvedená v příloze II.

4.   Orientační specifikace projektů, včetně jejich podrobného, popřípadě i zeměpisného popisu, jsou stanoveny v příloze III. Tyto specifikace se aktualizují postupem podle čl. 14 odst. 2. Aktualizace jsou technické povahy a omezují se na technické změny projektů, úpravu určité části konkrétního vedení trasy nebo na omezenou úpravu místa projektu.

5.   Členské státy přijmou veškerá opatření, která považují za nezbytná, aby bylo usnadněno a urychleno dokončení projektů společného zájmu a minimalizováno prodlení při současném dodržení právních předpisů Společenství a mezinárodních úmluv o životním prostředí, zvláště v případě projektů prohlášených za projekty evropského zájmu. Zejména musí být rychle dokončeny schvalovací postupy.

6.   Jsou-li části projektů společného zájmu prováděny na území třetích zemí, může Komise na základě dohody s dotyčnými členskými státy, případně v rámci provádění dohod mezi Společenstvím a těmito třetími zeměmi a v souladu se Smlouvou o energetické chartě a jinými mnohostrannými dohodami, navrhnout v případě třetích zemí, které jsou stranami uvedené smlouvy, aby dotyčné třetí země uznaly tyto projekty za projekty vzájemného zájmu, a bylo tak usnadněno jejich provádění.

Článek 7

Prioritní projekty

1.   Projekty společného zájmu uvedené v čl. 6 odst. 3, na které se vztahují osy pro prioritní projekty stanovené v příloze I, mají přednost při udělování finanční pomoci Společenství poskytované podle nařízení (ES) č. 2236/95. O změnách přílohy I se rozhoduje postupem podle článku 251 Smlouvy.

2.   Pokud jde o přeshraniční investiční projekty, učiní členské státy v rámci vnitrostátních schvalovacích postupů kroky nezbytné k zajištění toho, aby skutečnost, že tyto projekty zvýší kapacitu propojení dvou nebo více členských států, a posílí tak celoevropskou bezpečnost dodávek, byla považována za kritérium posuzování příslušnými vnitrostátními orgány.

3.   Dotyčné členské státy a Komise se v rámci svých pravomocí a spolu s odpovědnými společnostmi zasadí o podporu při provádění prioritních projektů, zejména přeshraničních projektů.

4.   Prioritní projekty musí být v souladu s udržitelným rozvojem a musí splňovat tato kritéria:

a)

mají významný dopad na konkurenční fungování vnitřního trhu nebo

b)

posilují bezpečnost dodávek ve Společenství nebo

c)

vedou ke zvýšenému užívání obnovitelných zdrojů energie.

Článek 8

Projekty evropského zájmu

1.   Některé projekty z os pro prioritní projekty podle článku 7, které mají přeshraniční povahu nebo mají významný dopad na přeshraniční přenosovou kapacitu, se prohlašují za projekty evropského zájmu. Tyto projekty jsou uvedeny v příloze I.

2.   Při výběru projektů, které mají být financovány z rozpočtu určeného na transevropské sítě podle článku 10 nařízení (ES) č. 2236/95, upřednostňují členské státy náležitě projekty prohlášené za projekty evropského zájmu.

3.   Pokud se projekty vybírají v rámci jiných finančních prostředků pro spolufinancování Společenstvím, je třeba zvláštní pozornost věnovat projektům prohlášeným za projekty evropského zájmu.

4.   Pokud se ukáže, že uskutečňování projektu prohlášeného za projekt evropského zájmu probíhá nebo bude probíhat s významným zpožděním, může Komise požádat dotyčné členské státy, aby do tří měsíců uvedly důvody tohoto zpoždění.

Je-li pro projekty prohlášené za projekty evropského zájmu jmenován evropský koordinátor, uvede ve své zprávě důvody zpoždění těchto projektů.

5.   Pět let po dokončení projektu prohlášeného za projekt evropského zájmu nebo jednoho z jeho úseků vyhodnotí Komise s pomocí výboru uvedeného v čl. 14 odst. 1 jeho sociálně-ekonomický dopad a jeho dopad na životní prostředí, včetně dopadu na obchod mezi členskými státy, územní soudržnost a udržitelný rozvoj. Komise uvědomí výbor uvedený v čl. 14 odst. 1 o výsledcích tohoto hodnocení.

6.   Pro každý projekt, který byl prohlášen za projekt evropského zájmu, a zvláště pokud jde o jeho přeshraniční úseky, přijmou dotyčné členské státy vhodná opatření, aby zabezpečily:

pravidelnou výměnu příslušných informací a

v případě potřeby pořádání společných koordinačních schůzí.

Společné koordinační schůze se pořádají podle potřeby s ohledem na konkrétní požadavky projektu, například ve fázi vývoje projektu a v případě očekávaných nebo již nastalých obtíží. Společné koordinační schůze se zabývají zejména postupy hodnocení a veřejné konzultace. Dotyčné členské státy informují Komisi o společných koordinačních schůzích a o výměně informací.

Článek 9

Provádění projektů evropského zájmu

1.   Projekty evropského zájmu jsou prováděny rychle.

Do 12. dubna 2007 předloží členské státy Komisi na základě návrhu harmonogramu sestaveného Komisí k tomuto účelu aktualizovaný a orientační harmonogram pro dokončení těchto projektů, který bude obsahovat dostupné údaje o:

a)

době plánovaného dokončení schvalovacího řízení projektu;

b)

harmonogramu pro studii proveditelnosti a projektování;

c)

vytvoření projektu a

d)

zahájení projektu.

2.   Komise v úzké spolupráci s výborem uvedeným v čl. 14 odst. 1 předkládá každé dva roky zprávu o vývoji projektů uvedených v odstavci 1.

Tyto zprávy Komise jsou v případě projektů prohlášených za projekty evropského zájmu, pro které byl jmenován evropský koordinátor, nahrazeny jeho ročními zprávami.

Článek 10

Evropský koordinátor

1.   Potýká-li se projekt prohlášený za projekt evropského zájmu s vážnými zpožděními nebo překážkami spojenými s uskutečňováním, včetně situací týkajících se třetích zemí, může Komise se souhlasem dotyčných členských států a po konzultaci s Evropským parlamentem jmenovat pro tento projekt evropského koordinátora. V případě potřeby mohou členské státy rovněž požádat Komisi, aby jmenovala evropského koordinátora pro další projekty týkající se transevropských energetických sítí.

2.   Evropský koordinátor je vybírán zejména na základě zkušeností s činností evropských institucí a znalostí otázek souvisejících s energetickou politikou, s financováním významných projektů a s hodnocením jejich technických a sociálně-ekonomických dopadů a dopadů na životní prostředí.

3.   V rozhodnutí o jmenování evropského koordinátora musí být uvedeno, jakým způsobem bude koordinátor plnit své úkoly.

4.   Evropský koordinátor:

a)

podporuje evropský rozměr projektu a přeshraniční dialog mezi těmi, kteří projekt podporují, a osobami, kterých se projekt týká;

b)

přispívá ke koordinaci vnitrostátních postupů pro konzultaci s osobami, kterých se projekt týká, a

c)

každoročně předkládá Komisi zprávu o uskutečňování projektu nebo projektů, pro které je jmenován, a o všech obtížích a překážkách, které by mohly způsobit výrazné zpoždění. Komise předloží tuto zprávu dotyčným členským státům.

5.   Dotyčné členské státy spolupracují s evropským koordinátorem a poskytují mu informace potřebné pro plnění úkolů uvedených v odstavci 4.

6.   Při posuzování žádostí o financování projektů nebo skupiny projektů, pro něž byl jmenován evropský koordinátor, z prostředků Společenství může Komise požádat evropského koordinátora o stanovisko.

7.   Stupeň koordinace musí být úměrný nákladům na projekt, aby se zamezilo zbytečné administrativní zátěži.

Článek 11

Příznivější rámcové podmínky

1.   S cílem přispět k vytvoření příznivějších rámcových podmínek pro rozvoj transevropských energetických sítí a jejich interoperability bere Společenství v úvahu úsilí, které členské státy na dosažení tohoto cíle doposud vynaložily, a přikládá maximální důležitost následujícím opatřením, jež v případě potřeby podporuje:

a)

technická spolupráce mezi subjekty odpovědnými za transevropské energetické sítě, zejména za řádné fungování propojení uvedených v bodech 1, 2 a 7 přílohy II;

b)

usnadnění provádění schvalovacích postupů pro projekty v oblasti transevropských energetických sítí s cílem omezit prodlení, a to zejména u projektů prohlášených za projekty evropského zájmu;

c)

poskytnutí pomoci projektům společného zájmu z fondů, nástrojů a finančních programů Společenství vztahujících se na tyto sítě.

2.   Komise vyvíjí v úzké spolupráci s dotyčnými členskými státy veškerou činnost na podporu koordinace činností uvedených v odstavci 1.

3.   O opatřeních nezbytných pro provádění činností uvedených v odst. 1 písm. a) a b) rozhoduje Komise postupem podle čl. 14 odst. 2.

Článek 12

Dopad na hospodářskou soutěž

Při posuzování projektů se bere v úvahu jejich dopad na hospodářskou soutěž a bezpečnost dodávek. Hlavním zdrojem financování je financování soukromé nebo financování dotyčnými hospodářskými subjekty, které je nutno podporovat. Jakémukoli narušení hospodářské soutěže mezi účastníky trhu je nutno v souladu s ustanoveními Smlouvy zabránit.

Článek 13

Omezení

1.   Tímto rozhodnutím nejsou dotčeny žádné finanční závazky přijaté členskými státy nebo Společenstvím.

2.   Tímto rozhodnutím nejsou dotčeny výsledky hodnocení dopadu projektů a plánů nebo programů, které vymezují rámec pro budoucí schvalování daných projektů, na životní prostředí. Je-li v souladu s odpovídajícími právními předpisy Společenství vyžadováno hodnocení dopadu na životní prostředí, je nutno zvážit jeho výsledky dříve, než Společenství v souladu s odpovídajícími právními předpisy rozhodne o provedení těchto projektů.

Článek 14

Postup projednávání ve výboru

1.   Komisi je nápomocen výbor.

2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 5 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 uvedeného rozhodnutí.

Doba uvedená v čl. 5 odst. 6 rozhodnutí 1999/468/ES je tři měsíce.

3.   Výbor přijme svůj jednací řád.

Článek 15

Zpráva

Každé dva roky vypracuje Komise zprávu o provádění tohoto rozhodnutí, kterou předloží Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů.

Tato zpráva věnuje pozornost provádění a pokroku dosaženému při uskutečňování prioritních projektů týkajících se přeshraničních propojení uvedených v příloze II bodech 2, 4 a 7, jakož i podrobným pravidlům jejich financování, zejména pokud jde o příspěvek ze zdrojů Společenství.

Článek 16

Zrušovací ustanovení

Zrušují se rozhodnutí 96/391/ES a rozhodnutí č. 1229/2003/ES.

Článek 17

Vstup v platnost

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 18

Určení

Toto rozhodnutí je určeno členským státům.

Ve Štrasburku dne 6. září 2006.

Za Evropský parlament

předseda

J. BORRELL FONTELLES

Za Radu

předsedkyně

P. LEHTOMÄKI


(1)  Úř. věst. C 241, 28.9.2004, s. 17.

(2)  Stanovisko Evropského parlamentu ze dne 7. června 2005 (Úř. věst. C 124 E, 25.5.2006, s. 68), společný postoj Rady ze dne 1. prosince 2005 (Úř. věst. C 80 E, 4.4.2006, s. 1), postoj Evropského parlamentu ze dne 4. dubna 2006 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 24. července 2006.

(3)  Úř. věst. L 176, 15.7.2003, s. 11.

(4)  Úř. věst. L 176, 15.7.2003, s. 37. Směrnice ve znění směrnice Rady 2004/85/ES (Úř. věst. L 236, 7.7.2004, s. 10).

(5)  Úř. věst. L 176, 15.7.2003, s. 57.

(6)  Úř. věst. L 228, 23.9.1995, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1159/2005 (Úř. věst. L 191, 22.7.2005, s. 16).

(7)  Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23. Rozhodnutí ve znění rozhodnutí 2006/512/ES (Úř. věst. L 200, 22.7.2006, s. 11).

(8)  Úř. věst. L 161, 29.6.1996, s. 154.


PŘÍLOHA I

TRANSEVROPSKÉ ENERGETICKÉ SÍTĚ

Osy pro prioritní projekty, včetně projektů evropského zájmu, podle článků 7 a 8

Seznam prioritních projektů, včetně projektů evropského zájmu, stanovených pro každou osu pro prioritní projekty

ELEKTROENERGETICKÉ SÍTĚ

EL.1.

Francie – Belgie – Nizozemsko – Německo:

 

Posílení elektroenergetických sítí, aby se vyřešilo přetížení toky elektřiny přes země Beneluxu.

Z toho projekty evropského zájmu:

 

Vedení Avelin (FR) – Avelgem (BE)

 

Vedení Moulaine (FR) – Aubange (BE)

EL.2.

Hranice Itálie s Francií, Rakouskem, Slovinskem a Švýcarskem:

 

Zvyšování kapacit propojení elektroenergetických sítí.

Z toho projekty evropského zájmu:

 

Vedení Lienz (AT) – Cordignano (IT)

 

Nová propojení mezi Itálií a Slovinskem

 

Vedení Udine Ovest (IT) – Okroglo (SI)

 

Vedení S. Fiorano (IT) – Nave (IT) – Gorlago (IT)

 

Vedení Venezia Nord (IT) – Cordignano (IT)

 

Vedení St. Peter (AT) – Tauern (AT)

 

Vedení Südburgenland (AT) – Kainachtal (AT)

 

Propojení mezi Rakouskem a Itálií (Thaur – Brixen) brennerským železničním tunelem

EL.3.

Francie – Španělsko – Portugalsko:

 

Zvyšování kapacit propojení elektroenergetických sítí mezi těmito zeměmi a pro Iberský poloostrov a rozvoj elektroenergetických sítí v ostrovních regionech.

Z toho projekty evropského zájmu:

 

Vedení Sentmenat (ES) – Bescanό (ES) – Baixas (FR)

 

Vedení Valdigem (PT) – Douro Internacional (PT) – Aldeadávila (ES) a zařízení Douro Internacional

EL.4.

Řecko – balkánské země – soustava UCTE:

 

Rozvoj elektroenergetické infrastruktury pro připojení Řecka k soustavě UCTE a zajištění rozvoje trhu s elektřinou v jihovýchodní Evropě.

Z toho projekt evropského zájmu:

 

Vedení Filippi (EL) – Hamidabad (TR)

EL.5.

Spojené království – kontinentální Evropa a severní Evropa:

 

Zřizování nebo zvyšování kapacit propojení elektroenergetických sítí a možná integrace pobřežní větrné energie.

Z toho projekt evropského zájmu:

 

Podmořský kabel na spojení Anglie (UK) a Nizozemska

EL.6.

Irsko – Spojené království:

 

Zvyšování kapacit propojení elektroenergetických sítí a možná integrace pobřežní větrné energie.

Z toho projekty evropského zájmu:

 

Podmořský kabel na spojení Irska a Walesu (UK)

EL.7.

Dánsko – Německo – baltský okruh (včetně Norska – Švédska – Finska – Dánska – Německa – Polska – pobaltských států – Ruska):

 

Zvyšování kapacit propojení elektroenergetických sítí a možná integrace pobřežní větrné energie.

Z toho projekty evropského zájmu:

 

Vedení Kassø (DK) – Hamburg/Dollern (DE)

 

Vedení Hamburg/Krümmel (DE) – Schwerin (DE)

 

Vedení Kassø (DK) – Revsing (DK) – Tjele (DK)

 

Vedení Vester Hassing (DK) – Trige (DK)

 

Podmořský kabel Skagerrak 4: mezi Dánskem a Norskem

 

Propojení Polsko – Litva, včetně nutného posílení polské elektroenergetické sítě a propojení Polsko – Německo, aby byla umožněna účast na vnitřním trhu s energií

 

Podmořský kabel Finsko – Estonsko (Estlink)

 

Podmořský kabel Fennoscan mezi Finskem a Švédskem

 

Halle/Saale (DE) – Schweinfurt (DE)

EL.8.

Německo – Polsko – Česká republika – Slovensko – Rakousko – Maďarsko – Slovinsko:

 

Zvyšování kapacit propojení elektroenergetických sítí.

Z toho projekty evropského zájmu:

 

Vedení Neuenhagen (DE) – Vierraden (DE) – Krajnik (PL)

 

Vedení Dürnrohr (AT) – Slavětice (CZ)

 

Nové propojení mezi Německem a Polskem

 

Vedení Veľké Kapušany (SK) – Lemešany (SK) – Moldava (SK) – Sajóivánka (HU)

 

Vedení Gabčíkovo (SK) – Veľký Ďur (SK)

 

Vedení Stupava (SK) – jihovýchodní Vídeň (AT)

EL.9.

Středomořské členské státy – středomořský elektroenergetický okruh:

 

Zvyšování kapacit propojení elektroenergetických sítí mezi středomořskými členskými státy a Marokem – Alžírskem – Tuniskem – Libyí – Egyptem – zeměmi Blízkého východu – Tureckem.

Z toho projekt evropského zájmu:

 

Elektroenergetické propojení mezi Tuniskem a Itálií

PLYNÁRENSKÉ SÍTĚ

NG.1.

Spojené království – severní kontinentální Evropa, včetně Nizozemska, Belgie, Dánska, Švédska a Německa – Polsko – Litva – Lotyšsko – Estonsko – Finsko – Rusko:

 

Plynovody za účelem propojení hlavních zdrojů dodávek plynu v Evropě, zlepšení možnosti spolupráce sítí a zvyšování bezpečnosti dodávek, včetně plynovodů na přepravu zemního plynu po trase v pobřežních vodách z Ruska do EU a pozemní trase z Ruska do Polska a Německa, výstavba nových plynovodů a zvýšení kapacity sítí v Německu, Dánsku a Švédsku i mezi těmito státy, jakož i v Polsku, České republice, Slovensku, Německu a Rakousku a mezi těmito státy.

Z toho projekty evropského zájmu:

 

Severoevropský plynovod

 

plynovod Jamal – Evropa

 

Plynovody na přepravu zemního plynu spojující Dánsko, Německo a Švédsko

 

Nárůst přenosové kapacity na ose Německo – Belgie – Spojené království

NG.2.

Alžírsko – Španělsko – Itálie – Francie – severní kontinentální Evropa:

 

Výstavba nových plynovodů z Alžírska do Španělska, Francie a Itálie a zvyšování síťových kapacit ve Španělsku, Francii a Itálii a mezi těmito státy.

Z toho projekty evropského zájmu:

 

plynovod Alžírsko – Tunisko – Itálie

 

plynovod Alžírsko – Itálie přes Sardinii a Korsiku, s větví do Francie

 

plynovod Medgas (Alžírsko – Španělsko – Francie – kontinentální Evropa)

NG.3.

Země Kaspického moře – Střední východ – Evropská unie:

 

Nové sítě plynovodů do Evropské unie z nových zdrojů, včetně plynovodů Turecko – Řecko, Řecko – Itálie, Turecko – Rakousko a Řecko – Slovinsko – Rakousko (přes západní Balkán).

Z toho projekty evropského zájmu:

 

plynovod Turecko – Řecko – Itálie

 

plynovod Turecko – Rakousko

NG.4.

Terminály zkapalněného zemního plynu (LNG) v Belgii, Francii, Španělsku, Portugalsku, Itálii, Řecku, na Kypru a v Polsku:

 

diverzifikace zdrojů dodávek a vstupních bodů, včetně propojení terminálů LNG s přepravní soustavou.

NG.5.

Podzemní zásobníky zemního plynu ve Španělsku, Portugalsku, Francii, Itálii, Řecku a v oblasti Baltského moře:

 

Zvyšování kapacity ve Španělsku, Francii, Itálii a oblasti Baltského moře a výstavba prvních zařízení v Portugalsku, Řecku a Litvě.

NG.6.

Středomořské členské státy – plynárenský okruh východního Středomoří:

 

Zřízení a zvyšování kapacit plynovodů mezi středomořskými státy a Libyí – Egyptem – Jordánskem – Sýrií – Tureckem.

Z toho projekt evropského zájmu:

 

plynovod Libye – Itálie


PŘÍLOHA II

TRANSEVROPSKÉ ENERGETICKÉ SÍTĚ

Dodatečná kritéria pro určování projektů společného zájmu podle čl. 6 odst. 2

ELEKTROENERGETICKÉ SÍTĚ

1.

Rozvoj elektroenergetických sítí v ostrovních, izolovaných, okrajových a nejvzdálenějších regionech a podporování diverzifikace zdrojů energie a širší využívání obnovitelných zdrojů energie, jakož i propojení elektroenergetických sítí těchto oblastí v případě potřeby:

Irsko – Spojené království (Wales)

Řecko (ostrovy)

Itálie (Sardinie) – Francie (Korsika) – Itálie (pevnina)

propojení ostrovních regionů včetně propojení s pevninou

propojení nejvzdálenějších regionů Francie, Španělska a Portugalska

2.

Rozvoj elektrických propojení mezi členskými státy potřebných pro fungování vnitřního trhu a pro zajištění bezpečnosti a spolehlivosti provozu elektroenergetických sítí:

Francie – Belgie – Nizozemsko – Německo

Francie – Německo

Francie – Itálie

Francie – Španělsko

Portugalsko – Španělsko

Finsko – Švédsko

Finsko – Estonsko – Lotyšsko – Litva

Rakousko – Itálie

Itálie – Slovinsko

Rakousko – Itálie – Slovinsko – Maďarsko

Německo – Polsko

Německo – Polsko – Česká republika – Rakousko – Slovensko – Maďarsko

Maďarsko – Slovensko

Maďarsko – Rakousko

Polsko – Litva

Irsko – Spojené království (Severní Irsko)

Rakousko – Německo – Slovinsko – Maďarsko

Nizozemsko – Spojené království

Německo – Dánsko – Švédsko

Řecko – Itálie

Maďarsko – Slovinsko

Malta – Itálie

Finsko – Estonsko

Itálie – Slovinsko

3.

Rozvoj elektrických propojení uvnitř členských států tam, kde jsou potřebná pro využití propojení mezi členskými státy, fungování vnitřního trhu nebo propojení obnovitelných zdrojů energie:

všechny členské státy

4.

Rozvoj elektrických propojení s třetími zeměmi, zejména s kandidátskými zeměmi, s cílem přispět k interoperabilitě, provozní spolehlivosti a bezpečnosti elektroenergetických sítí nebo dodávek elektřiny uvnitř Evropského společenství:

Německo – Norsko

Nizozemsko – Norsko

Švédsko – Norsko

Spojené království – Norsko

baltský elektroenergetický okruh: Německo – Polsko – Bělorusko – Rusko – Litva – Lotyšsko – Estonsko – Finsko – Švédsko – Norsko – Dánsko

Norsko – Švédsko – Finsko – Rusko

středomořský elektroenergetický okruh: Francie – Španělsko – Maroko – Alžírsko – Tunisko – Libye – Egypt – země Blízkého východu – Turecko – Řecko – Itálie

Řecko – Turecko

Itálie – Švýcarsko

Rakousko – Švýcarsko

Maďarsko – Rumunsko

Maďarsko – Srbsko

Maďarsko – Chorvatsko

Itálie – Tunisko

Řecko – balkánské země

Španělsko – Maroko

Španělsko – Andorra – Francie

EU – balkánské země – Bělorusko – Rusko – Ukrajina

černomořský elektroenergetický okruh: Rusko – Ukrajina – Rumunsko – Bulharsko – Turecko – Gruzie

Bulharsko – Bývalá jugoslávská republika Makedonie/Řecko – Albánie – Itálie nebo Bulharsko – Řecko – Itálie

5.

Opatření zlepšující provoz propojených elektroenergetických sítí v rámci vnitřního trhu, zejména určení snížené průchodnosti a chybějících propojení, vyvíjení řešení umožňujících vypořádat se s přetížením a úprava metod plánování a provozu elektroenergetických sítí:

určení snížené průchodnosti a chybějících propojení, zejména přeshraničních, uvnitř elektroenergetických sítí,

vyvíjení řešení pro řízení toku elektřiny s cílem vypořádat se s problémy přetížení elektroenergetických sítí,

úprava metod plánování a provozu elektroenergetických sítí nutných pro řádné fungování vnitřního trhu a používání vysokého podílu obnovitelných zdrojů energie.

PLYNÁRENSKÉ SÍTĚ

6.

Zavádění zemního plynu do nových oblastí, zejména ostrovních, izolovaných, okrajových a nejvzdálenějších regionů, a rozvoj sítí pro přepravu zemního plynu v těchto oblastech:

Spojené království (Severní Irsko)

Irsko

Španělsko

Portugalsko

Řecko

Švédsko

Dánsko

Itálie (Sardinie)

Francie (Korsika)

Kypr

Malta

nejvzdálenější regiony Francie, Španělska a Portugalska

7.

Rozvoj plynárenských propojení za účelem uspokojení potřeb vnitřního trhu a posílení bezpečnosti dodávek, včetně propojení oddělených sítí pro přepravu zemního plynu a olefinů:

Irsko – Spojené království

Francie – Španělsko

Francie – Švýcarsko

Portugalsko – Španělsko

Rakousko – Německo

Rakousko – Maďarsko

Rakousko – Maďarsko – Slovensko – Polsko

Polsko – Česká republika

Slovensko – Česká republika – Německo – Rakousko

Rakousko – Itálie

Řecko – balkánské země

Rakousko – Maďarsko – Rumunsko – Bulharsko – Řecko – Turecko

Francie – Itálie

Řecko – Itálie

Rakousko – Česká republika

Německo – Česká republika – Rakousko – Itálie

Rakousko – Slovinsko – Chorvatsko

Maďarsko – Chorvatsko

Maďarsko – Rumunsko

Maďarsko – Slovensko

Maďarsko – Ukrajina

Slovinsko – balkánské země

Belgie – Nizozemsko – Německo

Spojené království – Nizozemsko – Německo

Německo – Polsko

Dánsko – Spojené království

Dánsko – Německo – Švédsko

Dánsko – Nizozemsko

8.

Rozvoj kapacit odběru LNG a pro skladování zemního plynu potřebných pro uspokojení poptávky a regulaci systémů dodávek plynu, včetně diverzifikace zdrojů a zásobovacích tras:

všechny členské státy

9.

Rozvoj přepravních plynárenských kapacit (zásobovací plynovody) potřebných pro uspokojení poptávky a diverzifikaci dodávek z domácích i zahraničních zdrojů, jakož i zásobovacích tras:

severská plynárenská soustava: Norsko – Dánsko – Německo – Švédsko – Finsko – Rusko – pobaltské státy – Polsko

Alžírsko – Španělsko – Francie

Rusko – Ukrajina – EU

Rusko – Bělorusko – Ukrajina – EU

Rusko – Bělorusko – EU

Rusko – Baltské moře – Německo

Rusko – pobaltské státy – Polsko – Německo

Německo – Česká republika – Polsko – Německo – ostatní členské státy

Libye – Itálie

Tunisko – Libye – Itálie

země Kaspické oblasti – EU

Rusko – Ukrajina – Moldavsko – Rumunsko – Bulharsko – Řecko – Slovinsko – ostatní balkánské země

Rusko – Ukrajina – Slovensko – Maďarsko – Slovinsko – Itálie

Nizozemsko – Německo – Švýcarsko – Itálie

Belgie – Francie – Švýcarsko – Itálie

Dánsko – Švédsko – Polsko

Norsko – Rusko – EU

Irsko

Alžírsko – Itálie – Francie

Alžírsko – Tunisko – Itálie

Střední východ – plynárenský okruh východního Středomoří – EU

mísicí stanice ve Winksele (BE) v severojižní ose (mísení vodíkového plynu a dusíku)

zvýšení kapacity ve východozápadní ose Zeebrugge (BE) – Eynatten (BE)

10.

Opatření zlepšující provoz propojených sítí pro přepravu zemního plynu v rámci vnitřního trhu a v tranzitních zemích, a zejména určení snížené průchodnosti a chybějících propojení, vyvíjení řešení umožňujících vypořádat se s přetížením a úprava metod plánování, jakož i účinného a bezpečného provozu sítí pro přepravu zemního plynu:

určení snížené průchodnosti a chybějících propojení, zejména přeshraničních, uvnitř sítí pro přepravu zemního plynu,

vyvíjení řešení pro řízení toku zemního plynu s cílem vypořádat se s problémy přetížení plynárenských sítí,

úprava metod plánování a provozu sítí pro přepravu zemního plynu nutných pro fungování vnitřního trhu,

zvýšení celkové výkonnosti a bezpečnosti a zabezpečení sítí pro přepravu zemního plynu v tranzitních zemích.

11.

Rozvoj a integrace kapacit pro přepravu olefinů v zájmu uspokojení poptávky v rámci vnitřního trhu:

všechny členské státy


PŘÍLOHA III

TRANSEVROPSKÉ ENERGETICKÉ SÍTĚ

Projekty společného zájmu a jejich specifikace, v současné době určené podle kritérií stanovených v příloze II

ELEKTROENERGETICKÉ SÍTĚ

1.   Vývoj elektroenergetických sítí v izolovaných regionech

1.1

Podmořský kabel Irsko – Wales (UK)

1.2

Propojení Jižních Kyklad (EL) (s propojenou soustavou)

1.3

Podvodní kabelový spoj 30 kV mezi ostrovy Faial, Pico a S. Jorge (Azory, PT)

1.4

Propojení a posílení distribuční soustavy na ostrovech Terceira, Faial a S. Miguel (Azory, PT)

1.5

Propojení a posílení distribuční soustavy na ostrově Madeira (PT)

1.6

Podmořský kabel Sardinie (IT) – kontinentální Itálie

1.7

Podmořský kabel Korsika (FR) – Itálie

1.8

Propojení kontinentální Itálie – Sicílie (IT): zdvojení propojení Sorgente (IT) – Rizziconi (IT)

1.9

Nová propojení na Baleárských a Kanárských ostrovech (ES)

2.   Vývoj elektrických propojení mezi členskými státy

2.1

Vedení Moulaine (FR) – Aubange (BE)

2.2

Vedení Avelin (FR) – Avelgem (BE)

2.3

Propojení mezi Německem a Belgií

2.4

Vedení Vigy (FR) – Marlenheim (FR)

2.5

Vedení Vigy (FR) – Uchtelfangen (DE)

2.6

Fázový transformátor La Praz (FR)

2.7

Další zvyšování kapacity prostřednictvím stávajícího propojení mezi Francií a Itálií

2.8

Nové propojení mezi Francií a Itálií

2.9

Nové propojení přes Pyreneje mezi Francií a Španělskem

2.10

Propojení přes východní Pyreneje mezi Francií a Španělskem

2.11

Propojení mezi severním Portugalskem a severozápadním Španělskem

2.12

Vedení Sines (PT) – Alqueva (PT) – Balboa (ES)

2.13

Propojení mezi jižním Portugalskem a jihozápadním Španělskem

2.14

Vedení Valdigem (PT) – Douro Internacional (PT) – Aldeadávila (ES) a zařízení Douro Internacional

2.15

Propojení severně od Botnického zálivu a podmořský kabel Fennoscan mezi Finskem a Švédskem

2.16

Vedení Lienz (AT) – Cordignano (IT)

2.17

Propojení Somplago (IT) – Würmbach (AT)

2.18

Propojení mezi Rakouskem a Itálií (Thaur – Brixen) brennerským železničním tunelem

2.19

Propojení mezi Irskem a Severním Irskem

2.20

Vedení St. Peter (AT) – Isar (DE)

2.21

Podmořský kabel mezi jihovýchodní Anglií a středním Nizozemskem

2.22

Posílení propojení mezi Dánskem a Německem, například vedení Kassø – Hamburg

2.23

Posílení propojení mezi Dánskem a Švédskem

2.24

Nové propojení mezi Slovinskem a Maďarskem: Cirkovce (SI) – Hévíz (HU)

2.25

Sajóivánka (HU) – Rimavská Sobota (SK)

2.26

Moldava (SK) – Sajóivánka (HU)

2.27

Stupava (SK) – jihovýchodní Vídeň (AT)

2.28

Vedení Polsko – Německo (Neuenhagen (DE) – Vierraden (DE) – Krajnik (PL))

2.29

Propojení Polsko – Litva (Ełk – Alytus)

2.30

Podmořský kabel na spojení Finska a Estonska

2.31

Zařízení přizpůsobitelné střídavé přenosové soustavy mezi Itálií a Slovinskem

2.32

Nová propojení mezi soustavami UCTE a CENTREL

2.33

Dürnrohr (AT) – Slavětice (CZ)

2.34

Podmořské elektrické propojení mezi Maltou (MT) a Sicílií (IT)

2.35

Nová propojení mezi Itálií a Slovinskem

2.36

Vedení Udine Ovest (IT) – Okroglo (SI)

3.   Rozvoj elektrických propojení uvnitř členských států

3.1

Propojení ve východozápadní ose Dánska: propojení mezi dánskou západní sítí (UCTE) a východní sítí (NORDEL)

3.2

Propojení v severojižní ose Dánska

3.3

Nová propojení v severní Francii

3.4

Nová propojení v jihozápadní Francii

3.5

Vedení Trino Vercellese (IT) – Lacchiarelle (IT)

3.6

Vedení Turbigo (IT) – Rho (IT) – Bovisio (IT)

3.7

Vedení Voghera (IT) – La Casella (IT)

3.8

Vedení S. Fiorano (IT) – Nave (IT) – Gorlago (IT)

3.9

Vedení Venezia Nord (IT) – Cordignano (IT)

3.10

Vedení Redipuglia (IT) – Udine Ovest (IT)

3.11

Nová propojení ve východozápadní ose Itálie

3.12

Vedení Tavarnuzze (IT) – Casallina (IT)

3.13

Vedení Tavarnuzze (IT) – S. Barbara (IT)

3.14

Vedení Rizziconi (IT) – Feroleto (IT) – Laino (IT)

3.15

Nová propojení v severojižní ose Itálie

3.16

Úpravy sítí pro usnadnění propojení obnovitelných zdrojů v Itálii

3.17

Nová propojení větrných elektráren v Itálii

3.18

Nová propojení v severní ose Španělska

3.19

Nová propojení ve středomořské ose Španělska

3.20

Nová propojení v ose Galicie (ES) – Centro (ES)

3.21

Nová propojení v ose Centro (ES) – Aragon (ES)

3.22

Nová propojení v ose Aragon (ES) – Levanta (ES)

3.23

Nová propojení ve španělské ose jih-střed (ES)

3.24

Nová propojení ve španělské ose východ-střed (ES)

3.25

Nová propojení v Andalusii (ES)

3.26

Vedení Pedralva (PT) – Riba d'Ave (PT) a zařízení Pedralva

3.27

Vedení Recarei (PT) – Valdigem (PT)

3.28

Vedení Picote (PT) – Pocinho (PT) (modernizace)

3.29

Úprava vedení Pego (PT) – Cedillo (ES)/Falagueira (PT) a zařízení Falagueira

3.30

Vedení Pego (PT) – Batalha (PT) a zařízení Batalha

3.31

Vedení Sines (PT) – Ferreira do Alentejo (PT) I (modernizace)

3.32

Nová propojení větrných elektráren v Portugalsku

3.33

Vedení Pereiros (PT) – Zêzere (PT) – Santarém (PT) a zařízení Zêzere

3.34

Vedení Batalha (PT) – Rio Maior (PT) I a II (modernizace)

3.35

Vedení Carrapatelo (PT) – Mourisca (PT) (modernizace)

3.36

Vedení Valdigem (PT) – Viseu (PT) – Anadia (PT)

3.37

Odklon současného vedení Rio Maior (PT) – Palmela (PT) směrem k Ribatejo (PT) a zařízení Ribatejo

3.38

Rozvodny Soluň (EL), Lamia (EL) a Patras (EL) a spojovací vedení

3.39

Propojení oblastí Euboia (EL), Lakónie (EL) a Trácie (EL)

3.40

Posílení stávajících propojení okrajových regionů v kontinentálním Řecku

3.41

Vedení Tynagh (IE) – Cashla (IE)

3.42

Vedení Flagford (IE) – východní Sligo (IE)

3.43

Propojení na severovýchodě a západě Španělska, zejména za účelem propojení k síti větrných výrobních kapacit

3.44

Propojení v Baskicku (ES), Aragonu (ES) a Navaře (ES)

3.45

Propojení v Galicii (ES)

3.46

Propojení ve středním Švédsku

3.47

Propojení v jižním Švédsku

3.48

Vedení Hamburg (DE) – oblast Schwerinu (DE)

3.49

Vedení oblast Halle/Saale (DE) – oblast Schweinfurtu (DE)

3.50

Nová propojení větrných elektráren v pobřežních vodách Německa i na pevnině

3.51

Modernizace distribuční soustavy 380 kV v Německu pro propojení parků větrných elektráren v pobřežních vodách

3.52

Propojení v Severním Irsku, v souvislosti s propojeními s Irskem

3.53

Propojení na severozápadě Spojeného království

3.54

Propojení ve Skotsku a Anglii za účelem vyššího využití obnovitelných zdrojů při výrobě elektřiny

3.55

Nová propojení větrných elektráren v pobřežních vodách Belgie, včetně modernizace distribuční soustavy 380 kV

3.56

Rozvodna Borssele (NL)

3.57

Realizace reaktivního energetického kompenzačního zařízení (NL)

3.58

Zavedení posouvačů fáze nebo kondenzátorových souprav v Belgii

3.59

Modernizace distribuční soustavy 380 kV v Belgii s cílem zvýšit kapacitu dovozu

3.60

Vedení St. Peter (AT) – Tauern (AT)

3.61

Vedení Südburgenland (AT) – Kainachtal (AT)

3.62

Dunowo (PL) – Żydowo (PL) – Krzewina (PL) – Plewiska (PL)

3.63

Pątnów (PL) – Grudziądz (PL)

3.64

Ostrów (PL) – Plewiska (PL)

3.65

Ostrów (PL) – Trębaczew (Rogowiec) (PL)

3.66

Plewiska (PL) – Pątnów (PL)

3.67

Tarnów (PL) – Krosno (PL)

3.68

Ełk (PL) – Olsztyn Matki (PL)

3.69

Ełk (PL) – Narew (PL)

3.70

Mikułowa (PL) – Świebodzice – Dobrzeń (Groszowice) (PL)

3.71

Patnów (PL) – Sochaczew (PL) – Warszawa (PL)

3.72

Krško (SI) – Beričevo (SI)

3.73

Modernizace slovinské přenosové soustavy z 220 kV na 400 kV

3.74

Medzibrod (SK) – Liptovská Mara (SK)

3.75

Lemešany (SK) – Moldava (SK)

3.76

Lemešany (SK) – Veľké Kapušany (SK)

3.77

Gabčíkovo (SK) – Veľký Ďur (SK)

3.78

Propojení v severním Švédsku

3.79

Převod dodávek Saaremaa (EE) na 110 kV

3.80

Zlepšení dodávek elektřiny z Tartu (EE)

3.81

Renovace rozvodny (330 kV) v Eesti (EE)

3.82

Renovace rozvoden (110 kV) v Kiisa (EE), Püssi (EE) a Viljandi (EE)

3.83

Nošovice (CZ) – Prosenice (CZ): přestavba jednoduchého vedení 400 kV na dvojité vedení 400 kV

3.84

Krasíkov (CZ) – Horní Životice (CZ): nové jednoduché vedení 400 kV

3.85

Nová propojení větrných elektráren na Maltě (MT)

4.   Rozvoj elektrických propojení s třetími zeměmi

4.1

Nové propojení Itálie – Švýcarsko

4.2

Vedení Filippi (EL) – Marica 3 (Bulharsko)

4.3

Vedení Amintaio (EL) – Bitolja (Bývalá jugoslávská republika Makedonie)

4.4

Vedení Kardia (EL) – Elbasan (Albánie)

4.5

Vedení Elbasan (Albánie) – Podgorica (Černá Hora)

4.6

Rozvodna a spojovací vedení Mostar (Bosna a Hercegovina)

4.7

Rozvodna a spojovací vedení Ernestinovo (Chorvatsko)

4.8

Nová propojení mezi Řeckem a Albánií, Bulharskem a Bývalou jugoslávskou republikou Makedonie

4.9

Vedení Filippi (EL) – Hamidabad (TR)

4.10

Podmořský kabel mezi severovýchodem/východem Anglie a jižním Norskem

4.11

Propojení Eemshaven (NL) – Feda (NO)

4.12

Podmořský kabel mezi jižním Španělskem a Marokem (posílení existujícího propojení)

4.13

Propojení pro baltský elektroenergetický okruh: Německo – Polsko – Rusko – Estonsko – Lotyšsko – Litva – Švédsko – Finsko – Dánsko – Bělorusko

4.14

Propojení jižní Finsko – Rusko

4.15

Nová propojení mezi severním Švédskem a severním Norskem

4.16

Nová propojení mezi středním Švédskem a středním Norskem

4.17

Vedení Borgvik (SE) – Hoesle (NO) – oblast Osla (NO)

4.18

Nová propojení mezi soustavou UCTE/CENTREL a balkánskými zeměmi

4.19

Propojení a rozhraní mezi soustavou UCTE a Běloruskem, Ruskem a Ukrajinou, včetně přemístění měníren HVDC dříve provozovaných mezi Rakouskem a Maďarskem, Rakouskem a Českou republikou a Německem a Českou republikou

4.20

Propojení v elektrickém okruhu Černého moře: Rusko – Ukrajina – Rumunsko – Bulharsko – Turecko – Gruzie

4.21

Nová propojení v oblasti Černého moře za účelem zajištění spolupráce soustavy UCTE se sítěmi v dotyčných zemích

4.22

Nová propojení ve středozemním elektrickém okruhu: Francie – Španělsko – Maroko – Alžírsko – Tunisko – Libye – Egypt – země Blízkého východu – Turecko – Řecko – Itálie

4.23

Podmořský kabel mezi jižním Španělskem a severozápadním Alžírskem

4.24

Podmořský kabel mezi Itálií a severní Afrikou (Alžírsko, Tunisko, Libye)

4.25

Elektrická propojení mezi Tuniskem a Itálií

4.26

Nová propojení v oblasti Barentsova moře

4.27

Modernizace propojení mezi Dánskem a Norskem

4.28

Obermoorweiler (DE) – Meiningen (AT) – Bonaduz (CH): další zvyšování kapacity

4.29

Békéscsaba (HU) – Oradea (RO)

4.30

Pécs (HU) – Sombor (Srbsko)

4.31

Pécs (HU) – Ernestinovo (HR)

4.32

Veľké Kapušany (SK) – hranice Ukrajiny

4.33

Andrall (ES) – Encamp (AD): zvyšování kapacity na 220 kV

4.34

Španělsko – Andorra – Francie: modernizace propojení

5.   Opatření zlepšující provoz propojených elektroenergetických sítí v rámci vnitřního trhu

(Dosud nebyly definovány žádné specifikace)

PLYNÁRENSKÉ SÍTĚ

6.   Zavedení zemního plynu do nových oblastí

6.1

Rozvoj plynárenských sítí z Belfastu směrem do severozápadní oblasti Severního Irska (UK) a v případě potřeby na západní pobřeží Irska

6.2

LNG v Santa Cruz de Tenerife, Kanárské ostrovy (ES)

6.3

LNG v Las Palmas de Gran Canaria (ES)

6.4

LNG na Madeiře (PT)

6.5

Rozvoj plynárenských sítí ve Švédsku

6.6

Propojení mezi Baleárskými ostrovy (ES) a kontinentálním Španělskem

6.7

Vysokotlaká větev do Trácie (EL)

6.8

Vysokotlaká větev do Korintu (EL)

6.9

Vysokotlaká větev do severozápadního Řecka (EL)

6.10

Propojení ostrovů Lolland (DK) and Falster (DK)

6.11

LNG na Kypru, energetické středisko Vasilikos

6.12

Propojení mezi zařízením LNG Vasilikos (CY) a elektrárnou Moni (CY)

6.13

LNG na ostrově Kréta (EL)

6.14

Vysokotlaká větev do Patry (EL)

6.15

LNG na Maltě

7.   Rozvoj plynárenských propojení za účelem uspokojení potřeb vnitřního trhu a posílení bezpečnosti dodávek, včetně propojení oddělených sítí pro přepravu zemního plynu

7.1

Další propojovací plynovod mezi Irskem a Skotskem

7.2

Propojení sever-jih, včetně plynovodu Dublin – Belfast

7.3

Kompresní stanice na plynovodu Lacq (FR) – Calahorra (ES)

7.4

Plynovod Lussagnet (FR) – Bilbao (ES)

7.5

Plynovod Perpignan (FR) – Barcelona (ES)

7.6

Zvyšování přepravní kapacity plynovodů zásobujících Portugalsko přes jižní Španělsko a Galicii a Asturii přes Portugalsko

7.7

Plynovod Puchkirchen (AT) – Burghausen (DE)

7.8

Plynovod Andorf (AT) – Simbach (DE)

7.9

Plynovod Wiener Neustadt (AT) – Sopron (HU)

7.10

Plynovod Bad Leonfelden (AT) – Linz (AT)

7.11

Plynovod severozápadní Řecko – Elbasan (AL)

7.12

Propojovací plynovod Řecko – Itálie

7.13

Kompresní stanice na hlavním plynovodu v Řecku

7.14

Propojení mezi sítěmi Rakouska a České republiky

7.15

Koridor pro přepravu plynu v jihovýchodní Evropě přes Řecko, Bývalou jugoslávskou republiku Makedonie, Srbsko, Černou Horu, Bosnu a Hercegovinu, Chorvatsko, Slovinsko a Rakousko

7.16

Koridor pro přepravu plynu mezi Rakouskem a Tureckem přes Maďarsko, Rumunsko a Bulharsko

7.17

Propojovací plynovody mezi Spojeným královstvím, Nizozemskem a Německem, propojující hlavní zdroje a trhy severozápadní Evropy

7.18

Propojení mezi severovýchodním Německem (oblast Berlína) a severozápadním Polskem (oblast Štětína) s větví ze Schmöllnu do Lubminu (DE, oblast Greifswaldu)

7.19

Plynovod Cieszyn (PL) – Ostrava (CZ)

7.20

Görlitz (DE) – Zgorzelec (PL): prodloužení a propojení sítí pro přepravu zemního plynu

7.21

Prodloužení Bernau (DE) – Szczecin (PL)

7.22

Propojení mezi zařízeními v pobřežních vodách Severního moře nebo mezi dánskými zařízeními v pobřežních vodách a zařízeními na pobřeží Spojeného království

7.23

Posílení přepravní kapacity mezi Francií a Itálií

7.24

Baltský propojovací plynovod mezi Dánskem – Německem – Švédskem

7.25

Mísicí stanice ve Winksele (BE) v severojižní ose

7.26

Zvýšení kapacity Zeebrugge (BE) – Eynatten (BE)

7.27

Zvýšení kapacity podél severozápadní osy Zelzate (BE) – Zeebrugge (BE)

7.28

Budování plynovodu na přepravu plynu propojujícího Dánsko a Nizozemsko a spojujícího stávající výrobní zařízení v Severním moři

8.   Rozvoj kapacit pro odběr LNG a pro skladování zemního plynu

8.1

LNG v Le Verdon-sur-mer (FR, nové zařízení) a plynovod do zásobníku Lussagnet (FR)

8.2

LNG ve Fos-sur-mer (FR)

8.3

LNG v Huelvě (ES), rozšíření stávajícího zařízení

8.4

LNG v Kartageně (ES), rozšíření stávajícího zařízení

8.5

LNG v Galicii (ES), nové zařízení

8.6

LNG v Bilbau (ES), nové zařízení

8.7

LNG v oblasti Valencie (ES), nové zařízení

8.8

LNG v Barceloně (ES), rozšíření stávajícího zařízení

8.9

LNG v Sinesu (PT), nové zařízení

8.10

LNG v Revithousse (EL), rozšíření stávajícího zařízení

8.11

LNG na severním pobřeží Jaderského moře (IT)

8.12

LNG v pobřežních vodách severního Jaderského moře (IT)

8.13

LNG na jižním pobřeží Jaderského moře (IT)

8.14

LNG na jónském pobřeží (IT)

8.15

LNG na tyrhénském pobřeží (IT)

8.16

LNG na ligurském pobřeží (IT)

8.17

LNG v Zeebrugge (BE, druhá fáze rozšiřování kapacity)

8.18

LNG na ostrově Grain, Kent (UK)

8.19

Stavba druhého LNG terminálu v kontinentálním Řecku

8.20

Rozvoj podzemních plynárenských skladovacích zařízení v Irsku

8.21

Skladování na Jižní Kavale (EL), přeměna vyčerpaného plynárenského pole v pobřežních vodách

8.22

Skladování v Lussagnetu (FR), rozšíření stávajícího zařízení

8.23

Skladování v Pecoradu (FR), přeměna vyčerpaného naftového pole

8.24

Skladování v Alsasku (FR), rozvoj skladování v solných dutinách

8.25

Skladování v oblasti Centre (FR), rozvoj skladování u hladiny podzemní vody

8.26

Skladování na severojižní ose Španělska (nová zařízení) v Kantábrii, Aragonu, Kastilii a Leonu, Kastilii – La Manche a Andalusii

8.27

Skladování na středomořské ose Španělska (nová zařízení) v Katalánii, Valencii a Murcii

8.28

Skladování v Carriçu (PT), nové zařízení

8.29

Skladování v Loenhoutu (BE), rozšíření stávajícího zařízení

8.30

Skladování v Stenlille (DK) a Lille Torupu (DK), rozšíření stávajícího zařízení

8.31

Skladování v Tønderu (DK), nové zařízení

8.32

Skladování v Puchkirchenu (AT), rozšíření stávajícího zařízení, včetně plynovodu do systému Penta západ poblíž Andorfu (AT)

8.33

Skladování v Baumgartenu (AT), nové zařízení

8.34

Skladování v Haidachu (AT), nové zařízení, včetně plynovodu do evropské distribuční soustavy

8.35

Rozvoj podzemních skladovacích zařízení v Itálii

8.36

Skladování ve Wierzchowicích (PL), rozšíření stávajícího zařízení

8.37

Skladování v Kossakowu (PL), rozvoj podzemních skladovacích zařízení

8.38

Plynovod Malta (MT) – Sicílie (IT)

8.39

Skladování v Litvě (nové zařízení)

9.   Rozvoj přepravní plynárenské kapacity (zásobovací plynovody)

9.1

Vytvoření a rozvoj propojení v rámci severské plynárenské distribuční soustavy: Norsko – Dánsko – Německo – Švédsko – Finsko – Rusko – pobaltské státy – Polsko

9.2

Středoseverský plynovod: Norsko, Švédsko, Finsko

9.3

Severoevropský plynovod: Rusko, Baltské moře, Německo

9.4

Plynovod z Ruska do Německa před Lotyšsko, Litvu a Polsko, včetně rozvoje podzemních plynárenských skladovacích zařízení v Lotyšku (projekt Amber)

9.5

Plynovod Finsko – Estonsko

9.6

Nové plynovody z Alžírska do Španělska a Francie a zvyšování souvisejících kapacit vnitřních sítí v těchto zemích

9.7

Zvyšování přepravní kapacity plynovodu Alžírsko – Maroko – Španělsko (do Córdoby)

9.8

Plynovod Córdoba (ES) – Ciudad Real (ES)

9.9

Plynovod Ciudad Real (ES) – Madrid (ES)

9.10

Plynovod Ciudad Real (ES) – pobřeží Středozemního moře (ES)

9.11

Větve v Kastilii – La Manche (ES)

9.12

Prodloužení směrem do severozápadního Španělska

9.13

Podmořský plynovod Alžírsko – Španělsko a plynovody pro propojení k Francii

9.14

Zvyšování přepravní kapacity z ruských zdrojů do Evropské unie přes Ukrajinu, Slovensko a Českou republiku

9.15

Zvyšování přepravní kapacity z ruských zdrojů do Evropské unie přes Bělorusko a Polsko

9.16

Plynovod Jamal – Evropa II

9.17

Plynovod Jagal jih (mezi plynovodem STEGAL vedoucím do trojúhelníku DE, FR a CH)

9.18

Plynovod SUDAL východ (mezi plynovodem MIDAL poblíž propojení z Heppenheimu do Burghausenu, propojení s plynovodem PENTA v Rakousku)

9.19

Zvyšování přepravní kapacity plynovodu STEGAL pro přepravu dalšího plynu z česko-německých hranic a z polsko-německých hranic přes Německo do ostatních členských států

9.20

Plynovod z libyjských zdrojů do Itálie

9.21

Plynovod ze zdrojů v zemích Kaspického moře do Evropské unie

9.22

Plynovod Řecko – Turecko

9.23

Zvyšování přepravní kapacity z ruských zdrojů do Řecka a jiných balkánských zemí přes Ukrajinu, Moldavsko, Rumunsko a Bulharsko

9.24

Plynovod Stara Zagora (BG) – Ichtiman (BG)

9.25

Transjadranský plynovod – plynovod na přepravu zemního plynu dodávaného z oblasti Kaspického moře, Ruska nebo Středního východu propojující Itálii a trhy s energií v jihovýchodní Evropě

9.26

Spojovací plynovody mezi německými, českými, rakouskými a italskými plynárenskými sítěmi

9.27

Plynovod z ruských zdrojů do Itálie přes Ukrajinu, Slovensko, Maďarsko a Slovinsko

9.28

Zvyšování přepravní kapacity plynovodu TENP vedoucího z Nizozemska přes Německo do Itálie

9.29

Plynovod Taisnieres (FR) – Oltingue (CH)

9.30

Plynovod z Dánska do Polska, případně před Švédsko

9.31

Plynovod Nybro (DK) – Dragør (DK), včetně spojovacího plynovodu do skladovacího zařízení ve Stenlille (DK)

9.32

Plynárenská síť ze zdrojů v Barentsově moři do Evropské unie přes Švédsko a Finsko

9.33

Plynovod z pole Corrib (IE), pobřežní vody

9.34

Plynovod z alžírských zdrojů do Itálie přes Sardinii, s větví na Korsiku

9.35

Plynárenská síť ze zdrojů na Středním východě do Evropské unie

9.36

Plynovod z Norska do Spojeného království

9.37

Propojení Pécs (HU) – Chorvatsko

9.38

Propojení Szeged (HU) – Oradea (RO)

9.39

Propojení Vecsés (HU) – Slovensko

9.40

Zvýšení kapacity Beregdaróc (HU) – Ukrajina

10.   Opatření zlepšující provoz plynárenských sítí v rámci vnitřního trhu

(Dosud nebyly definovány žádné specifikace)


Top