EUR-Lex Access to European Union law

Back to EUR-Lex homepage

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 32003D1229

Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1229/2003/ES ze dne 26. června 2003, kterým se stanoví řada hlavních směrů pro transevropské energetické sítě a kterým se zrušuje rozhodnutí č. 1254/96/ES

OJ L 176, 15.7.2003, p. 11–28 (ES, DA, DE, EL, EN, FR, IT, NL, PT, FI, SV)
Special edition in Czech: Chapter 12 Volume 002 P. 185 - 202
Special edition in Estonian: Chapter 12 Volume 002 P. 185 - 202
Special edition in Latvian: Chapter 12 Volume 002 P. 185 - 202
Special edition in Lithuanian: Chapter 12 Volume 002 P. 185 - 202
Special edition in Hungarian Chapter 12 Volume 002 P. 185 - 202
Special edition in Maltese: Chapter 12 Volume 002 P. 185 - 202
Special edition in Polish: Chapter 12 Volume 002 P. 185 - 202
Special edition in Slovak: Chapter 12 Volume 002 P. 185 - 202
Special edition in Slovene: Chapter 12 Volume 002 P. 185 - 202

ELI: http://data.europa.eu/eli/dec/2003/1229/oj

32003D1229



Úřední věstník L 176 , 15/07/2003 S. 0011 - 0028


Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1229/2003/ES

ze dne 26. června 2003,

kterým se stanoví řada hlavních směrů pro transevropské energetické sítě a kterým se zrušuje rozhodnutí č. 1254/96/ES

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 156 odst. 1 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise [1],

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru [2],

s ohledem na stanovisko Výboru regionů [3],

v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy [4],

vzhledem k těmto důvodům:

(1) Od přijetí rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1254/96/ES ze dne 5. června 1996, kterým se stanoví řada hlavních směrů pro transevropské energetické sítě [5], vznikla potřeba zapracovat nové priority, vyzdvihnout mimořádně významné projekty, aktualizovat seznam projektů a upravit postup, který se použije při určování projektů.

(2) Nové priority vyplývají z vytvoření otevřenějšího a konkurenceschopnějšího vnitřního trhu s energií a jsou důsledkem provádění směrnice Evropského parlamentu a Rady 96/92/ES ze dne 19. prosince 1996 o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektrickou energií [6] a směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/30/ES ze dne 22. června 1998 o společných pravidlech pro vnitřní trh se zemním plynem [7]. Vycházejí ze závěrů zasedání Evropské rady ve Stockholmu v březnu 2001, týkajících se vývoje infrastruktury potřebné pro fungování trhu s energií. Mělo by se vynaložit zvláštní úsilí na dosažení cíle širšího využívání obnovitelných energetických zdrojů, což by bylo přínosem k politice udržitelného rozvoje.

(3) Výstavba a údržba energetické infrastruktury by zpravidla měly vycházet z tržních zásad. To je rovněž v souladu s návrhy Komise na dotvoření vnitřního trhu s energií a se společnými předpisy v oblasti hospodářské soutěže, jejichž cílem je vytvoření otevřenějšího a konkurenceschopnějšího trhu s energií. Finanční pomoc Společenství určená na výstavbu a údržbu by proto měla být nadále poskytována pouze výjimečně. Tyto výjimky by měly být řádně odůvodněné.

(4) Energetická infrastruktura by měla být budována a udržována tak, aby umožnila trhu s energií fungovat efektivně, s ohledem také na plnění podmínek strategické nebo případně univerzální, služby. Priority též vycházejí z narůstajícího významu transevropských energetických sítí pro diverzifikaci dodávek plynu v rámci Společenství, zapojení energetických sítí kandidátských zemí a zabezpečení koordinovaného provozu elektrizačních soustav v Evropě a v oblasti Středozemního a Černého moře.

(5) Mezi projekty, které se týkají transevropských energetických sítí, je nezbytné vyzdvihnout prioritní projekty, které jsou velmi důležité z hlediska fungování vnitřního trhu s energií nebo bezpečnosti dodávek energie.

(6) Je nezbytné upravit postup pro určování projektů, které se týkají transevropských energetických sítí, v zájmu zabezpečení harmonického uplatňování nařízení Rady (ES) č. 2236/95 ze dne 18. září 1995, kterým se stanoví obecná pravidla pro poskytování finanční pomoci Společenství v oblasti transevropských sítí [8].

(7) Postup pro určování projektů, které se týkají transevropských energetických sítí, by se měl odehrávat na dvou úrovních: na první úrovni se určuje omezený počet tématicky definovaných projektů společného zájmu a na druhé úrovni se projekty popisují podrobně tzv. specifikací.

(8) Protože specifikace projektů podléhají změnám, předkládají se pouze orientačně. Komise by pro měla být i nadále zmocněna k jejich aktualizaci. Protože projekty mohou mít významné politické a hospodářské návaznosti, je důležité najít přijatelnou rovnováhu mezi kontrolou ze strany zákonodárců a pružností při určování projektů, které přicházejí v úvahu pro obdržení podpory Společenství.

(9) Opatření nezbytná pro provedení tohoto rozhodnutí by měla být přijata v souladu s rozhodnutím Rady 1999/468/ES ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích pravomocí svěřených Komisi [9].

(10) Určování projektů společného zájmu a stanovení jejich specifikací a prioritních projektů by mělo probíhat, aniž jsou dotčeny výsledky hodnocení vlivu těchto projektů a plánů nebo programů na životní prostředí.

(11) Lhůta, ve které musí Komise vypracovat pravidelnou zprávu o provádění hlavních směrů podle rozhodnutí č. 1254/96/ES, by měla být prodloužena, protože na základě nařízení (ES) č. 2236/95 musí Komise předložit výroční zprávu obsahující informace o postupu projektů, zejména prioritních.

(12) Vzhledem k rozsahu změn, které se provádějí v rozhodnutí č. 1254/96/ES, je z důvodu jasnosti a přehlednosti žádoucí, aby byla příslušná ustanovení znovu vydána,

PŘIJALY TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Účel

Toto rozhodnutí vymezuje povahu a rozsah činnosti Společenství při stanovení hlavních směrů pro transevropské energetické sítě. Stanoví řadu hlavních směrů zahrnujících cíle, priority a hlavní rysy opatření Společenství v oblasti transevropských energetických sítí. Tyto hlavní směry určují projekty společného zájmu v oblasti transevropských sítí pro přenos elektřiny a přepravu zemního plynu.

Článek 2

Oblast působnosti

Toto rozhodnutí se vztahuje

1. u sítí pro přenos elektřiny na

a) všechna vedení vysokého a velmi vysokého napětí, s výjimkou distribučních soustav a podmořských vedení, pokud se tato infrastruktura používá pro přenos či propojení mezi jednotlivými oblastmi nebo pro přenos či propojení mezinárodní;

b) veškerá vybavení nebo zařízení nutná pro řádné fungování uvedeného systému, včetně systémů ochrany, kontroly a regulace;

2. u sítí pro přepravu zemního plynu na

a) vysokotlaké a velmi vysokotlaké plynovody, s výjimkou distribučních soustav, které umožňují zásobování jednotlivých oblastí Společenství z vnitřních nebo vnějších zdrojů;

b) podzemní zásobníky napojené na výše uvedené vysokotlaké a velmi vysokotlaké plynovody;

c) předávací stanice, zásobníky a znovuzplyňovací zařízení pro zkapalněný zemní plyn (LNG) a také lodě na přepravu methanu v závislosti na objemech dodávek;

d) veškerá vybavení nebo zařízení nutná pro řádné fungování uvedeného systému, včetně systémů ochrany, kontroly a regulace.

Článek 3

Cíle

Společenství podporuje propojování, interoperabilitu a rozvíjení transevropských energetických sítí a přístup k těmto sítím v souladu s platnými právními předpisy Společenství s cílem

a) podpořit efektivní fungování vnitřního trhu obecně, a zejména vnitřního trhu v odvětví energií, při současné podpoře racionální výroby, distribuce a využívání zdrojů energie a rozvíjení obnovitelných zdrojů energie s cílem snižovat cenu energie pro spotřebitele a přispívat k diverzifikací energetických zdrojů;

b) usnadnit rozvoj a snížit izolaci znevýhodněných a ostrovních regionů Společenství, a tím pomoci upevnit hospodářskou a sociální soudržnost;

c) posílit bezpečnost zásobování energií, např. prohloubením vztahů s třetími zeměmi v odvětví energií v oboustranném zájmu, zejména v rámci smlouvy o Energetické chartě a v rámci dohod o spolupráci uzavřených Společenstvím.

Článek 4

Priority

Priority činnosti Společenství v oblasti transevropských energetických sítí musí být slučitelné s udržitelným rozvojem a jsou tyto:

1. pro sítě pro přenos elektřiny i přepravu zemního plynu:

a) úprava a rozvoj energetických sítí v zájmu podpory fungování vnitřního trhu s energií, a zejména překonávání snížené průchodnosti (především přeshraniční), odstraňování přetížení a dodávání chybějících spojů, jakož i zohlednění potřeb vznikajících na základě fungování vnitřního trhu s elektřinou a zemním plynem a na základě rozšíření Evropského společenství;

b) zřizování energetických sítí v ostrovních, izolovaných, okrajových a nejvzdálenějších regionů a podporování diverzifikace energetických zdrojů a využívání obnovitelných energetických zdrojů, jakož i případné propojení těchto sítí;

2. pro sítě pro přenos elektřiny:

a) úprava a rozvoj sítí v zájmu usnadnění integrace či propojení výroby obnovitelné energie;

b) interoperabilita elektrizačních soustav v rámci Evropského společenství s elektrizačními soustavami v kandidátských zemích a ostatních zemích Evropy a oblasti Středozemního a Černého moře;

3. pro sítě pro přepravu zemního plynu:

rozvoj plynárenských soustav nezbytných pro dodávky zemního plynu do Evropského společenství, kontrola systémů v oblasti zásobování plynem a interoperabilita plynárenských sítí se sítěmi třetích zemí v Evropě a v oblasti Středozemního a Černého moře, jakož i diverzifikace zdrojů zemního plynu a zásobovacích tras.

Článek 5

Hlavní rysy činnosti

Hlavními rysy činnosti Společenství v oblasti transevropských energetických sítí jsou:

a) určování projektů společného zájmu,

b) vytváření příznivějších rámcových podmínek pro rozvoj těchto sítí v souladu s čl. 156 odst. 1 Smlouvy.

Článek 6

Dodatečná kritéria pro projekty společného zájmu

1. Obecně použitelná kritéria, které se mají uplatnit při rozhodování o změnách, specifikacích nebo žádostech o aktualizaci projektů společného zájmu, jsou tato:

a) projekty spadají do oblasti působnosti článku 2;

b) projekty odpovídají cílům a prioritám stanoveným buď v článku 3, anebo článku 4;

c) projekty vykazují potenciální hospodářskou životaschopnost.

Projekty společného zájmu týkající se území členského státu vyžadují souhlas dotyčného členského státu.

2. Dodatečná kritéria pro určování projektů společného zájmu jsou stanovena v příloze II.

3. Změny popisu projektů společného zájmu uvedených v příloze II, včetně podstatných změn ovlivňujících tato kritéria, jako jsou úplně nové projekty nebo nové země určení, se přijímají postupem podle článku 251 Smlouvy.

4. Na finanční pomoc Společenství poskytovanou podle nařízení (ES) č. 2236/95 mají nárok jen projekty uvedené v příloze III, které splňují kritéria uvedená v odstavcích 1 a 2.

5. Orientační specifikace projektů, popřípadě včetně zeměpisného popisu, jsou stanoveny v příloze III. Tyto specifikace se aktualizují postupem podle čl. 10 odst. 2. Aktualizace jsou technické povahy a musí se omezovat na technické změny projektů, potřebu upravit například určitou část konkrétního vedení trasy nebo na omezenou úpravu místa projektu.

6. Členské státy přijmou veškerá opatření, která považují za nezbytná, aby bylo usnadněno a urychleno dokončení projektu společného zájmu a minimalizováno jeho prodlení při současném dodržení právních předpisů Společenství a mezinárodních smluv o životním prostředí. Zejména musí být zejména rychle dokončeny povolovací postupy.

7. Jsou-li části projektů společného zájmu prováděny na území třetích zemí, může Komise na základě dohody s dotyčnými členskými státy, popřípadě v rámci provádění dohod mezi Společenstvím a těmito třetími zeměmi, a v souladu se Smlouvou o Energetické chartě navrhnout v případě třetích zemí, které jsou signatáři této smlouvy, aby bylo usnadněno provádění takového projektu a aby projekt byl rovněž uznán za projekt vzájemného zájmu dotyčnými třetími zeměmi.

8. Hodnocení hospodářské životaschopnosti podle odst. 1 písm. c) je založeno na analýze efektivnosti nákladů, která zohlední veškeré náklady a zisky, včetně střednědobých nebo dlouhodobých, souvisejících s hledisky ochrany životního prostředí, bezpečností zásobování a přínosem pro hospodářskou a sociální soudržnost.

Článek 7

Prioritní projekty

1. Projekty společného zájmu uvedené v čl. 6 odst. 4, které jsou uvedeny v příloze I, budou mít prioritu při udělování finanční pomoci Společenství poskytované podle nařízení (ES) č. 2236/95. O úpravách přílohy I se rozhoduje postupem podle článku 251 Smlouvy.

2. Příslušné členské státy a Komise se zasadí, v rámci svých pravomocí, o podporu při provádění prioritních projektů, zejména přeshraničních projektů.

3. Prioritní projekty musí být v souladu s udržitelným rozvojem a splňovat tato kritéria:

a) musí mít významný dopad na konkurenční fungování vnitřního trhu nebo

b) musí posilovat bezpečnost zásobování ve Společenství.

Článek 8

Dopad na hospodářskou soutěž

Při posuzování projektů je třeba brát v úvahu dopad na hospodářskou soutěž. Je nutno povzbudit soukromé financování nebo financování dotyčnými hospodářskými subjekty. Narušením hospodářské soutěže je nutno v souladu s ustanoveními Smlouvy zabránit.

Článek 9

Omezení

1. Toto rozhodnutí se nedotýká žádných finančních závazků členských států nebo Společenství.

2. Toto rozhodnutí nepředjímá výsledky hodnocení dopadu projektů a plánů nebo programů, které vymezí rámec pro budoucí schvalování daných projektů, na životní prostředí. Výsledky hodnocení dopadu na životní prostředí, je-li nutné v souladu s použitelnými právními předpisy Společenství, je nutno zvážit dříve, než se v souladu s odpovídajícími právními předpisy Společenství rozhodne o provedení těchto projektů.

Článek 10

Výbor

1. Komisi je nápomocen výbor.

2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 5 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 zmíněného rozhodnutí.

Doba uvedená v čl. 5 odst. 6 rozhodnutí 1999/468/ES je tři měsíce.

3. Výbor přijme svůj jednací řád.

Článek 11

Zpráva

Každé dva roky vypracuje Komise zprávu o provádění tohoto rozhodnutí, kterou předloží Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů. Tato zpráva věnuje pozornost rovněž provádění a pokroku učiněnému při uskutečňování prioritních projektů týkajících se přeshraničních propojení uvedených v příloze II bodech 1, 2 a 7, jakož i způsobům jejich financování, zejména pokud jde o příspěvek z prostředků Společenství.

Článek 12

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 13

Rozhodnutí č. 1254/96/ES se zrušuje, aniž jsou dotčeny závazky členských států týkající se uplatňování uvedeného rozhodnutí. Odkazy na rozhodnutí č. 1254/96/ES se považují za odkazy na toto rozhodnutí.

Článek 14

Toto rozhodnutí je určeno členským státům.

V Bruselu dne 26. června 2003.

Za Evropský parlament

předseda

P. Cox

Za Radu

předseda

A. Tsochatzopoulos

[1] Úř. věst. C 151 E, 25. 6. 2002, s. 207.

[2] Úř. věst. C 241, 7.10.2002, s. 146.

[3] Úř. věst. C 278, 14.11.2002, s. 35.

[4] Stanovisko Evropského parlamentu ze dne 24. října 2002 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku), společný postoj Rady ze dne 6. února 2003 (Úř. věst. C 64, 18.3.2003, s. 22) a rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 4. června 2003 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 16. června 2003.

[5] Úř. věst. L 161, 29.6.1996, s. 147. Rozhodnutí naposledy pozměněné rozhodnutím č. 1741/1999/ES (Úř. věst. L 207, 6.8.1999, s. 1).

[6] Úř. věst. L 27, 30.1.1997, s. 20.

[7] Úř. věst. L 204, 21.7.1998, s. 1.

[8] Úř. věst. L 228, 23.9.1995, s. 1. Nařízení ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1655/1999 (Úř. věst. L 197, 29.7.1999, s. 1).

[9] Úř. věst. L 184, 17.7.1999, s. 23.

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA I

TRANSEVROPSKÉ ENERGETICKÉ SÍTĚ

Osy pro prioritní projekty podle článku 7

SÍTĚ PRO PŘENOS ELEKTŘINY

EL.1. Francie – Belgie – Nizozemsko – Německo:

posílení elektrizačních soustav, aby se vyřešilo přetížení, pokud jde o tok elektřiny přes země Beneluxu.

EL.2. Hranice Itálie s Francií, Rakouskem, Slovinskem a Švýcarskem:

zvyšování kapacit propojení elektrizačních soustav.

EL.3. Francie – Španělsko – Portugalsko:

zvyšování kapacit propojení elektrizačních soustav mezi těmito zeměmi a pro Iberský poloostrov a rozvoj elektrizačních soustav v ostrovních oblastech.

EL.4. Řecko – balkánské země – soustava UCTE:

rozvoj elektrizační infrastruktury pro propojení Řecka k soustavě UCTE.

EL.5. Spojené království – kontinentální Evropa a severní Evropa:

zřizování/zvyšování kapacit propojení elektrizačních soustav a možná integrace pobřežní větrné energie.

EL.6. Irsko – Spojené království:

zvyšování kapacit propojení elektrizačních soustav a možná integrace pobřežní větrné energie.

EL.7. Dánsko – Německo – baltský okruh (včetně Norska – Švédska – Finska Dánska – Německa):

zvyšování kapacit propojení elektrizačních soustav a možná integrace pobřežní větrné energie.

PLYNÁRENSKÉ SOUSTAVY

NG.1. Spojené království – severní kontinentální Evropa, včetně Nizozemska, Dánska a Německa – (s propojením zemí oblasti Baltského moře) – Rusko:

plynovody propojující některé hlavní zdroje plynu v Evropě, zlepšení možnosti spolupráce sítí a zvyšování bezpečnosti dodávek.

NG.2. Alžírsko – Španělsko – Itálie – Francie – severní kontinentální Evropa:

stavba nových plynovodů z Alžírska do Španělska, Francie a Itálie a zvyšování síťových kapacit ve Španělsku, Itálii a Francii a mezi těmito státy.

NG.3. Země Kaspického moře – Střední východ – Evropská unie:

nové sítě plynovodů do Evropské unie z nových zdrojů, včetně plynovodů Turecko – Řecko, Řecko – Itálie a Turecko – Rakousko.

NG.4. Zařízení LNG v Belgii, Francii, Španělsku, Portugalsku a Itálii:

diverzifikace zdrojů dodávek a vstupních bodů, včetně propojení LNG s přenosovou soustavou.

NG.5. Podzemní zásobníky ve Španělsku, Portugalsku, Itálii, Řecku a v oblasti Baltského moře:

zvyšování kapacity ve Španělsku, Itálii a oblasti Baltského moře a výstavba prvních zařízení v Portugalsku a Řecku.

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA II

TRANSEVROPSKÉ ENERGETICKÉ SÍTĚ

Dodatečná kritéria pro projekty společného zájmu

SÍTĚ PRO PŘENOS ELEKTŘINY

1. Rozvoj elektrizačních soustav v ostrovních, izolovaných, okrajových a nejvzdálenějších regionech a podporování diverzifikace energetických zdrojů a využívání obnovitelných energetických zdrojů, jakož i propojení elektrizačních soustav těchto oblastí v případě potřeby.

- Irsko – Spojené království (Wales)

- Řecko (ostrovy)

- Itálie (Sardinie) – Francie (Korsika) – Itálie (kontinentální)

- Propojení ostrovních oblastí

- Propojení nejvzdálenějších regionů Francie, Španělska a Portugalska

2. Rozvoj elektrických propojení mezi členskými státy potřebných pro fungování vnitřního trhu a pro zajištění bezpečnosti a spolehlivosti provozu elektrizačních soustav.

- Francie – Belgie – Nizozemsko – Německo

- Francie – Německo

- Francie – Itálie

- Francie – Španělsko

- Portugalsko – Španělsko

- Finsko – Švédsko

- Rakousko – Itálie

- Irsko – Spojené království (Severní Irsko)

- Rakousko – Německo

- Nizozemsko – Spojené království

- Německo – Dánsko – Švédsko

- Řecko – Itálie

3. Rozvoj elektrických propojení uvnitř členských států tam, kde jsou potřebná pro využití propojení mezi členskými státy, fungování vnitřního trhu nebo propojení obnovitelných energetických zdrojů

- všechny členské státy

4. Rozvoj elektrických propojení s třetími zeměmi, zejména s kandidátskými zeměmi, s cílem přispět k interoperabilitě, provozní spolehlivosti a bezpečnosti elektrizačních soustav nebo dodávek elektřiny uvnitř Evropského společenství.

- Německo – Norsko

- Nizozemsko – Norsko

- Švédsko – Norsko

- Spojené království – Norsko

- Itálie – Slovinsko

- baltský elektrizační okruh: Německo – Polsko – Rusko – Estonsko – Lotyšsko – Litva – Švédsko – Finsko – Dánsko – Bělorusko

- Norsko – Švédsko – Finsko – Rusko

- středozemní elektrizační okruh: Francie – Španělsko – Maroko – Alžírsko – Tunisko – Libye – Egypt – země Středního východu – Turecko – Řecko – Itálie

- Německo – Polsko

- Řecko – Turecko

- Itálie – Švýcarsko

- Řecko – balkánské země

- Španělsko – Maroko

- EU – balkánské země – Bělorusko – Rusko – Ukrajina

- černomořský elektrizační okruh: Rusko – Ukrajina – Rumunsko – Bulharsko – Turecko – Gruzie

5. Opatření zlepšující provoz propojených elektrizačních soustav v rámci vnitřního trhu, a zejména určení snížené průchodnosti a chybějících propojení, vyvíjení řešení umožňujících vypořádat se s přetížením a úprava metod plánování a provozu elektrizačních soustav.

- určení snížené průchodnosti a chybějících propojení, zejména přeshraničních, uvnitř elektrizačních soustav

- vyvíjení řešení pro řízení toku elektřiny, s cílem vypořádat se s problémy přetížení elektrizačních soustav

- úprava metod plánování a provozu elektrizačních soustav nutných pro fungování vnitřního trhu a používání vysokého podílu obnovitelných energetických zdrojů

SÍTĚ ZEMNÍHO PLYNU

6. Zavádění zemního plynu do nových oblastí, zejména ostrovních, izolovaných, okrajových a nejvzdálenějších regionů, a rozvoj plynárenských soustav v těchto oblastech.

- Spojené království (Severní Irsko)

- Irsko

- Španělsko

- Portugalsko

- Řecko

- Švédsko

- Dánsko

- nejvzdálenější regiony Francie, Španělska a Portugalska

7. Rozvoj plynárenských propojení za účelem uspokojení potřeb vnitřního trhu nebo posílení bezpečnosti dodávek, včetně propojení oddělených plynárenských soustav.

- Irsko – Spojené království

- Francie – Španělsko

- Portugalsko – Španělsko

- Rakousko – Maďarsko

- Rakousko – Itálie

- Řecko – ostatní balkánské státy

- Itálie – Řecko

- Rakousko – Česká republika

- Rakousko – Slovinsko – Chorvatsko

- Spojené království – Nizozemsko – Německo

- Německo – Polsko – Švédsko

- Dánsko – Spojené království

- Dánsko – Německo – Švédsko

8. Rozvoj kapacit odběru zkapalněného zemního plynu (LNG) a pro skladování zemního plynu potřebných pro uspokojení poptávky a regulaci systémů dodávek plynu, včetně diverzifikace zdrojů a zásobovacích tras.– nejvzdálenější regiony Francie, Španělska a Portugalska

- všechny členské státy

9. Rozvoj přepravních plynárenských kapacit (zásobovací plynovody) potřebných pro uspokojení poptávky a diverzifikaci dodávek z domácích i zahraničních zdrojů, jakož i zásobovacích tras..

- skandinávská plynárenská distribuční soustava: Norsko – Dánsko – Německo – Švédsko – Finsko – Rusko – pobaltské státy – Polsko

- Alžírsko – Španělsko – Francie

- Rusko – Ukrajina – EU

- Rusko – Bělorusko – Polsko – EU

- Libye – Itálie

- země Kaspického moře – EU

- Rusko – Ukrajina – Moldavsko – Rumunsko – Řecko – ostatní balkánské země

- Německo – Česká republika – Rakousko – Itálie

- Rusko – Ukrajina – Slovensko – Maďarsko – Slovinsko – Itálie

- Nizozemsko – Německo – Švýcarsko – Itálie

- Belgie – Francie – Švýcarsko – Itálie

- Dánsko – (Švédsko) – Polsko

- Norsko – Rusko – EU

- Irsko

- Alžírsko – Itálie – Francie

- Střední východ – EU

10. Opatření zlepšující provoz propojených plynárenských soustav v rámci vnitřního trhu, a zejména určení snížené průchodnosti a chybějících propojení, vyvíjení řešení umožňujících vypořádat se s přetížením a úprava metod plánování a provozu plynárenských soustav.

- určení snížené průchodnosti a chybějících propojení, zejména přeshraničních, uvnitř plynárenských soustav

- vyvíjení řešení pro řízení toku zemního plynu, s cílem vypořádat se s problémy přetížení plynárenských soustav

- úprava metod plánování a provozu plynárenských soustav nutných pro fungování vnitřního trhu.

--------------------------------------------------

PŘÍLOHA III

TRANSEVROPSKÉ ENERGETICKÉ SÍTĚ

Projekty společného zájmu a jejich specifikace, v současné době určené podle kritérií stanovených v příloze II

SÍTĚ PRO PŘENOS ELEKTŘINY

1. Vývoj elektrizačních soustav v izolovaných oblastech

1.1 Podmořský kabel Irsko – Wales (UK)

1.2 Posílení spoje Epiros (GR) – Apulie (IT)

1.3 Propojení Jižních Kyklad (GR)

1.4 Podvodní kabelový spoj 30 kV mezi ostrovy Faial, Pico a S. Jorge (Azory, PT)

1.5 Propojení a posílení distribuční soustavy na ostrovech Terceira, Faial a S. Miguel (Azory, PT)

1.6 Propojení a posílení distribuční soustavy na ostrově Madeira (PT)

1.7 Podmořský kabel Sardinie (IT) – kontinentální Itálie

1.8 Podmořský kabel Korsika (FR) – Itálie

1.9 Propojení kontinentální Itálie – Sicílie (IT)

1.10 Zdvojení propojení Sorgente (IT) – Rizziconi (IT)

1.11 Nová propojení na Baleárech a Kanárských ostrovech (ES)

2. Vývoj elektrických propojení mezi členskými státy

2.1 Vedení Moulaine (FR) – Aubange (BE)

2.2 Vedení Avelin (F) – Avelgem (BE)

2.3 Vedení Vigy (FR) – Marlenheim (FR)

2.4 Vedení Vigy (FR) – Uchtelfangen (DE)

2.5 Fázový transformátor La Praz (FR)

2.6 Další zvyšování kapacity prostřednictvím existujícího propojení mezi Francií a Itálií

2.7 Nové propojení mezi Francií a Itálií

2.8 Nové propojení přes Pyreneje mezi Francií a Španělskem

2.9 Propojení přes východní Pyreneje mezi Francií a Španělskem

2.10 Propojení mezi severním Portugalskem a severozápadním Španělskem

2.11 Vedení Sines (PT) – Alqueva (PT) – Balboa (ES)

2.12 Vedení Valdigem (PT) – Douro Internacional (PT) – Aldeadávila (ES) a zařízení Douro Internacional

2.13 Nová propojení severně od Botnického zálivu mezi Finskem a Švédskem

2.14 Vedení Lienz (AT) – Cordignano (IT)

2.15 Nové propojení mezi Itálií a Rakouskem vedené Brennerským průsmykem

2.16 Propojení mezi Irskem a Severní Irskem

2.17 Vedení St. Peter (AT) – Isar (DE)

2.18 Podmořský kabel mezi jihovýchodní Anglií a středním Nizozemskem

2.19 Posílení propojení mezi Dánskem a Německem, např. vedení Kasso – Hamburk

2.20 Posílení propojení mezi Dánskem a Švédskem

3. Rozvoj elektrických propojení uvnitř členských států

3.1 Propojení v západovýchodní ose Dánska: propojení mezi dánskou západní sítí (UCTE) a východní sítí (NORDEL)

3.2 Propojení v severojižní ose Dánska

3.3 Nová propojení v severní Francii

3.4 Nová propojení v jihozápadní Francii

3.5 Vedení Trino Vercellese (IT) – Lacchiarelle (IT)

3.6 Vedení Turbigo (IT) – Rho-Bovisio (IT)

3.7 Vedení Voghera (IT) – La Casella (IT)

3.8 Vedení S. Fiorano (IT) – Nave (IT)

3.9 Vedení Benátky Sever (IT) – Cordignano (IT)

3.10 Vedení Redipuglia (IT) – Udine Ouest (IT)

3.11 Nová propojení v západovýchodní ose Itálie

3.12 Vedení Tavarnuzze (IT) – Casellina (IT)

3.13 Vedení Tavarnuzze (IT) – S. Barbara (IT)

3.14 Vedení Rizziconi (IT) – Feroleto (IT) – Laino (IT)

3.15 Nová propojení v severojižní ose Itálie

3.16 Úpravy sítí pro usnadnění propojení obnovitelných zdrojů v Itálii

3.17 Nová větrná energetická propojení v Itálii

3.18 Nová propojení v severní ose Španělska

3.19 Nová propojení ve středomořské ose Španělska

3.20 Nová propojení v ose Galicie (ES) – Centro (ES)

3.21 Nová propojení v ose Centro (ES) – Aragon (ES)

3.22 Nová propojení v ose Aragon (ES) – Levante (ES)

3.23 Nová propojení v Andalusii (ES)

3.24 Vedení Pedralva (PT) – Riba d'Ave (PT) a zařízení Pedralva

3.25 Vedení Recarei (PT) – Valdigem (PT)

3.26 Vedení Picote (PT) – Pocinho (PT) (modernizace)

3.27 Úprava současného vedení Pego (PT) – Cedillo (ES)/Falagueira (PT) a zařízení Falagueira

3.28 Vedení Pego (PT) – Batalha (PT) a zařízení Batalha

3.29 Vedení Sines (PT) – Ferreira do Alentejo (PT) I (modernizace)

3.30 Nová větrná energetická propojení v Portugalsku

3.31 Spojovací vedení Pereiros (PT) – Zêzere (PT) – Santarém (PT) a zařízení Zêzere

3.32 Vedení Batalha (PT) – Rio Maior (PT) I a II (modernizace)

3.33 Vedení Carrapatelo (PT) – Mourisca (PT) (modernizace)

3.34 Vedení Valdigem (PT) – Viseu (PT) – Anadia (PT)

3.35 Odklon současného vedení Rio Maior (PT) – Palmela (PT) směrem k Ribatejo (PT) a zařízení Ribatejo

3.36 Rozvodny Thessaloniki (GR), Lamia (GR) a Patras (GR) a spojovací vedení

3.37 Propojení oblastí Euboia (GR), Lakónie (GR) a Trácie (GR)

3.38 Posílení existujících propojení okrajových regionů v kontinentálním Řecku

3.39 Vedení Tynagh (IE) – Cashla (IE)

3.40 Vedení Flagford (IE) – East Sligo (IE)

3.41 Propojení sever – východ a západ Španělska, zejména za účelem propojení k síti větrných výrobních kapacit

3.42 Propojení v Baskicku (ES), Aragonu (ES) a Navaře (ES)

3.43 Propojení v Galicii (ES)

3.44 Propojení ve středním Švédsku

3.45 Propojení v jižním Švédsku

3.46 Vedení Lübeck/Siems (DE) – Görries (DE)

3.47 Vedení Lübeck/Siems (DE) – Krümmel (DE)

3.48 Propojení v Severním Irsku, v souvislosti s propojeními s Irskem

3.49 Propojení na severozápadě Spojeného království

3.50 Propojení ve Skotsku a Anglii za účelem vyššího využití obnovitelných zdrojů při výrobě elektřiny

3.51 Nová pobřežní větrná energetická propojení v Belgii

3.52 Rozvodna Borssele (NL)

3.53 Realizace reaktivního energetického kompenzačního zařízení (NL)

3.54 Vedení St. Peter (AT) – Tauern (AT)

3.55 Vedení Südburgenland (AT) – Kainachtal (AT)

4. Rozvoj elektrických propojení s třetími zeměmi

4.1 Vedení Neuenhagen (DE) – Vierraden (DE) – Krajnik (PL)

4.2 Vedení Brunsbüttel (DE) – jižní Norsko

4.3 Vedení S. Fiorano (IT) – Robbia (CH)

4.4 Nové propojení Itálie – Švýcarsko

4.5 Vedení Filippi (GR) – Marica 3 (Bulharsko)

4.6 Vedení Amintaio (GR) – Bitolja (Bývalá jugoslávská republika Makedonie)

4.7 Vedení Kardia (GR) – Elbasan (Albánie)

4.8 Vedení Elbasan (Albánie) – Podgorica (Srbsko a Černá hora)

4.9 Rozvodna a spojovací vedení Mostar (Bosna a Hercegovina)

4.10 Rozvodna a spojovací vedení Ernestinovo (Chorvatsko)

4.11 Nová propojení mezi Řeckem a Albánií, Bulharskem a Bývalou jugoslávskou republikou Makedonií

4.12 Vedení Filippi (GR) – Hamidabad (TR)

4.13 Podmořský kabel mezi severovýchodem/východem Anglie a jižním Norskem

4.14 Propojení Eemshaven (NL) – Feda (NO)

4.15 Podmořský kabel mezi jižním Španělskem a Marokem (posílení existujícího propojení)

4.16 Propojení pro baltský elektrizační okruh: Německo – Polsko – Rusko – Estonsko – Lotyšsko – Litva – Švédsko – Finsko – Dánsko – Bělorusko

4.17 Propojení jižní Finsko – Rusko

4.18 Propojení Německo – Polsko – Litva – Bělorusko – Rusko (vysokonapěťové propojení východ – západ)

4.19 Propojení Polsko – Litva

4.20 Podmořský kabel mezi Finskem a Estonskem

4.21 Nová propojení mezi severním Švédskem a severním Norskem

4.22 Nová propojení mezi středním Švédskem a středním Norskem

4.23 Vedení Borgvik (S) – Hoesle (NO) – oblast Osla (NO)

4.24 Nová propojení mezi soustavami UCTE a CENTREL

4.25 Nová propojení mezi soustavou UCTE/CENTREL a balkánskými zeměmi

4.26 Propojení a rozhraní mezi rozšířenou soustavou UCTE a Běloruskem, Ruskem a Ukrajinou, včetně přemístění měníren HVDC dříve provozovaných mezi Rakouskem a Maďarskem, Rakouskem a Českou republikou a Německem a Českou republikou

4.27 Propojení v elektrickém okruhu Černého moře: Rusko – Ukrajina – Rumunsko – Bulharsko – Turecko – Gruzie

4.28 Nová propojení v oblasti Černého moře za účelem zajištění spolupráce rozšířené soustavy UCTE se sítěmi v dotyčných zemích

4.29 Nová propojení ve středozemním elektrickém okruhu: Francie – Španělsko – Maroko – Alžírsko – Tunisko – Libye – Egypt – země Středního východu – Turecko – Řecko – Itálie

4.30 Podmořský kabel mezi jižním Španělskem a severozápadním Alžírskem

4.31 Podmořský kabel mezi Itálií a Alžírskem

4.32 Nová propojení v oblasti/oblasti Barentsova moře

4.33 Instalace pružné střídavé přenosové soustavy mezi Itálií a Slovinskem

4.34 Nové propojení Itálie – Slovinsko

4.35 Podmořský kabel Itálie – Chorvatsko

4.36 Posílení propojení mezi Dánskem a Norskem

5. Opatření zlepšující provoz propojených elektrizačních soustav v rámci vnitřního trhu

(Dosud nebyly definovány žádné specifikace)

PLYNÁRENSKÉ SOUSTAVY

6. Zavedení zemního plynu do nových oblastí

6.1 Rozvoj plynárenských soustav z Belfastu směrem do severozápadního oblasti Severního Irska (UK) a v případě potřeby na západní pobřeží Irska

6.2 LNG v Santa Cruz de Tenerife, Kanárské ostrovy (ES)

6.3 LNG v Las Palmas de Gran Canaria (ES)

6.4 LNG na Madeiře (PT)

6.5 Rozvoj plynárenských soustav ve Švédsku

6.6 Propojení mezi Baleárskými ostrovy (ES) a kontinentálním Španělskem

6.7 Vysokotlaká větev do Trácie (GR)

6.8 Vysokotlaká větev do Korintu (GR)

6.9 Vysokotlaká větev do severozápadního Řecka

6.10 Propojení ostrovů Lolland (DK) and Falster (DK)

7. Rozvoj plynárenských propojení za účelem uspokojení potřeb vnitřního trhu a posílení bezpečnosti dodávek, včetně propojení oddělených sítí

7.1 Další propojovací plynovod mezi Irskem a Skotskem

7.2 Propojení sever – jih, včetně plynovodu Dublin – Belfast

7.3 Kompresní stanice na plynovodu Lacq (FR) – Calahorra (ES)

7.4 Plynovod Lussagnet (FR) – Bilbao (ES)

7.5 Plynovod Perpignan (FR) – Barcelona (ES)

7.6 Zvyšování přepravní kapacity plynovodů zásobujících Portugalsko skrze jižní Španělsko a Galicii a Asturii skrze Portugalsko

7.7 Plynovod Puchkirchen (AT) – Burghausen (DE)

7.8 Plynovod Andorf (AT) – Simbach (DE)

7.9 Plynovod Wiener Neustadt (AT) – Sopron (HU)

7.10 Plynovod Bad Leonfelden (DE) – Linz (AT)

7.11 Plynovod severozápadní Řecko – Elbasan (AL)

7.12 Propojovací plynovod Řecko – Itálie

7.13 Kompresní stanice na hlavním plynovodu v Řecku

7.14 Propojení mezi sítěmi Rakouska a České republiky

7.15 Koridor pro přepravu plynu v jihovýchodní Evropě přes Řecko, Bývalou jugoslávskou republiku Makedonii, Srbsko a Černou Horu, Bosnu a Hercegovinu, Chorvatsko, Slovinsko a Rakousko

7.16 Koridor pro přepravu plynu mezi Rakouskem a Tureckem skrze Maďarsko, Rumunsko a Bulharsko

7.17 Propojovací plynovody mezi Spojeným královstvím, Nizozemskem a Německem, propojující hlavní zdroje a trhy severozápadní Evropy

7.18 Propojení mezi severovýchodním Německem (oblast Berlína) a severozápadním Polskem (oblast Štětína) s větví ze Schmöllnu do Lubminu (DE, oblast Greifswaldu)

7.19 Propojení mezi zařízeními v pobřežních vodách Severního moře nebo mezi Dánskými zařízeními v pobřežních vodách a zařízeními na pobřeží Spojeného království

7.20 Posílení přepravní kapacity mezi Francií a Itálií

7.21 Baltský propojovací plynovod mezi Dánskem – Německem – Švédskem

8. Rozvoj kapacit pro odběr zkapalněného zemního plynu (LNG) a pro skladování zemního plynu

8.1 LNG v Le Verdon-sur-mer (FR, nové zařízení) a plynovod do zásobníku Lussagnet (FR)

8.2 LNG ve Fos-sur-mer (FR)

8.3 LNG v Huelva (ES), rozšíření existujícího zařízení

8.4 LNG v Kartageně (ES), rozšíření existujícího zařízení

8.5 LNG v Galicii (ES), nové zařízení

8.6 LNG v Bilbau (ES), nové zařízení

8.7 LNG v oblasti Valencia (ES), nové zařízení

8.8 LNG v Barceloně (ES), rozšíření existujícího zařízení

8.9 LNG v Sines (PT), nové zařízení

8.10 LNG v Revithoussa (GR), rozšíření existujícího zařízení

8.11 LNG na severním pobřeží Jaderského moře (IT)

8.12 LNG v pobřežních vodách severního Jaderského moře (IT)

8.13 LNG na jižním pobřeží Jaderského moře (IT)

8.14 LNG na Jónském pobřeží (IT)

8.15 LNG na Tyrhénském pobřeží (IT)

8.16 LNG na Ligurském pobřeží (IT)

8.17 LNG v Zeebrugge/Dudzele (BE, rozšíření existujícího zařízení)

8.18 LNG na ostrově Grain, Kent (UK)

8.19 Stavba druhého LNG zařízení v Řecku

8.20 Rozvoj podzemních plynárenských skladovacích zařízení v Irsku

8.21 Skladování na Jižní Kavale (GR), přeměna vyčerpaného plynárenského pole v pobřežních vodách

8.22 Skladování v Lussagnetu (FR, rozšíření existujícího zařízení)

8.23 Skladování v Pecoradu (FR, přeměna vyčerpaného naftového pole)

8.24 Skladování v Alsasku (FR, rozvoj skladování v solných dutinách)

8.25 Skladování v centrálním oblasti (FR, rozvoj skladování u hladiny podzemní vody)

8.26 Skladování na severojižní ose Španělska (nová zařízení) v Kantabrii, Aragonu, Kastilii a Leonu, Kastilii – La Manche a Andalusii

8.27 Skladování na středozemské ose Španělska (nová zařízení) v Katalánii, Valencii a Murcii

8.28 Skladování v Carriçu (PT, nové zařízení)

8.29 Skladování v Loenhoutu (BE, rozšíření existujícího zařízení)

8.30 Skladování v Stenlille (DK) a Lille Torupu (DK, rozšíření existujícího zařízení)

8.31 Skladování v Tønderu (DK, nové zařízení)

8.32 Skladování v Puchkirchenu (AT, rozšíření existujícího zařízení), včetně plynovodu do systému Penta Západ poblíž Andorfu (AT)

8.33 Skladování v Baumgartenu (AT, nové zařízení)

8.34 Skladování v Haidachu (AT, nové zařízení), včetně plynovodu do Evropské distribuční soustavy

8.35 Rozvoj podzemních skladovacích zařízení v Itálii

9. Rozvoj přepravní plynárenské kapacity (zásobovací plynovody)

9.1 Vytvoření a rozvoj propojení v rámci skandinávské plynárenské distribuční soustavy: Norsko – Dánsko – Německo – Švédsko – Finsko – Rusko – pobaltské státy – Polsko

9.2 Středoskandinávský plynovod: Norsko, Švédsko, Finsko

9.3 Severoevropský plynovod: Rusko, Baltské moře, Německo

9.4 Plynovod z Ruska do Německa před Lotyšsko, Litvu a Polsko, včetně rozvoj podzemních plynárenských skladovacích kapacit v Lotyšku

9.5 Plynovod Finsko – Estonsko

9.6 Nové plynovody z Alžírska do Španělska a Francie a zvyšování souvisejících kapacit vnitřních sítí v těchto zemích

9.7 Zvyšování přepravní kapacity plynovodu Alžírsko – Maroko – Španělsko (do Córdoby)

9.8 Plynovod Córdoba (ES) – Ciudad Real (ES)

9.9 Plynovod Ciudad Real (ES) – Madrid (ES)

9.10 Plynovod Ciudad Real (ES) – pobřeží Středozemního moře (ES)

9.11 Větve v Kastilii (ES) – La Mancha (ES)

9.12 Prodloužení směrem do severozápadního Španělska

9.13 Podmořský plynovod Alžírsko – Španělsko a plynovody pro propojení k Francii

9.14 Zvyšování přepravní kapacity z Ruských zdrojů do Evropské unie přes Ukrajinu, Slovensko a Českou republiku

9.15 Zvyšování přepravní kapacity z Ruských zdrojů do Evropské unie přes Bělorusko a Polsko

9.16 Plynovod Yagal Sud (mezi plynovodem STEGAL vedoucím do trojúhelníku DE, FR a CH)

9.17 Plynovod SUDAL východ (mezi plynovodem MIDAL poblíž propojení z Heppenheimu do Burghausenu, propojení s plynovodem PENTA v Rakousku)

9.18 Plynovod z libyjských zdrojů do Itálie

9.19 Plynovod ze zdrojů v zemích Kaspického moře do Evropské unie

9.20 Plynovod Řecko – Turecko

9.21 Zvyšování přepravní kapacity z ruských zdrojů do Řecka a jiných balkánských zemí přes Ukrajinu, Moldavsko, Rumunsko a Bulharsko

9.22 Plynovod Stara Zagora (BG) — Ichtiman (BG)

9.23 Spojovací plynovody mezi německými, českými, rakouskými a italskými sítěmi

9.24 Plynovod z ruských zdrojů do Itálie přes Ukrajinu, Slovensko, Maďarsko a Slovinsko

9.25 Zvyšování přepravní kapacity plynovodu TENP vedoucího z Nizozemska skrze Německo do Itálie

9.26 Plynovod Taisnieres (FR) — Oltingue (CH)

9.27 Plynovod z Dánska do Polska, případně před Švédsko

9.28 Plynovod Nybro (DK) — Dragør (DK), včetně spojovacího plynovodu do skladovacího zařízení ve Stenlille (DK)

9.29 Plynárenská soustava ze zdrojů v Barentsově moři do Evropské unie přes Švédsko a Finsko

9.30 Plynovod z pole Corrib (IE, pobřežní vody)

9.31 Plynovod z alžírských zdrojů do Itálie přes Sardinii, s větví na Korsiku

9.32 Plynárenské soustavy ze zdrojů na Středním východě do Evropské unie

9.33 Plynovod z Norska do Spojeného království

10. Opatření zlepšující provoz plynárenských soustav v rámci vnitřního trhu

(Dosud nebyly definovány žádné specifikace.)

--------------------------------------------------

Top