Help Print this page 

Document 22014A0830(01)

Title and reference
Dohoda o přidružení mezi Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii a jejich členskými státy na jedné straně a Moldavskou republikou na straně druhé
  • In force
OJ L 260, 30.8.2014, p. 4–738 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)
Languages, formats and link to OJ
BG ES CS DA DE ET EL EN FR GA HR IT LV LT HU MT NL PL PT RO SK SL FI SV
HTML html BG html ES html CS html DA html DE html ET html EL html EN html FR html HR html IT html LV html LT html HU html MT html NL html PL html PT html RO html SK html SL html FI html SV
PDF pdf BG pdf ES pdf CS pdf DA pdf DE pdf ET pdf EL pdf EN pdf FR pdf HR pdf IT pdf LV pdf LT pdf HU pdf MT pdf NL pdf PL pdf PT pdf RO pdf SK pdf SL pdf FI pdf SV
Official Journal Display Official Journal Display Official Journal Display Official Journal Display Official Journal Display Official Journal Display Official Journal Display Official Journal Display Official Journal Display Official Journal Display Official Journal Display Official Journal Display Official Journal Display Official Journal Display Official Journal Display Official Journal Display Official Journal Display Official Journal Display Official Journal Display Official Journal Display Official Journal Display Official Journal Display Official Journal Display Official Journal
 To see if this document has been published in an e-OJ with legal value, click on the icon above (For OJs published before 1st July 2013, only the paper version has legal value).
Multilingual display
Text

30.8.2014   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 260/4


DOHODA O PŘIDRUŽENÍ

mezi Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii a jejich členskými státy na jedné straně a Moldavskou republikou na straně druhé

BELGICKÉ KRÁLOVSTVÍ,

BULHARSKÁ REPUBLIKA,

ČESKÁ REPUBLIKA,

DÁNSKÉ KRÁLOVSTVÍ,

SPOLKOVÁ REPUBLIKA NĚMECKO,

ESTONSKÁ REPUBLIKA,

IRSKO,

ŘECKÁ REPUBLIKA,

ŠPANĚLSKÉ KRÁLOVSTVÍ,

FRANCOUZSKÁ REPUBLIKA,

CHORVATSKÁ REPUBLIKA

ITALSKÁ REPUBLIKA,

KYPERSKÁ REPUBLIKA,

LOTYŠSKÁ REPUBLIKA,

LITEVSKÁ REPUBLIKA,

LUCEMBURSKÉ VELKOVÉVODSTVÍ,

MAĎARSKO,

REPUBLIKA MALTA,

NIZOZEMSKÉ KRÁLOVSTVÍ,

RAKOUSKÁ REPUBLIKA,

POLSKÁ REPUBLIKA,

PORTUGALSKÁ REPUBLIKA,

RUMUNSKO,

REPUBLIKA SLOVINSKO,

SLOVENSKÁ REPUBLIKA,

FINSKÁ REPUBLIKA,

ŠVÉDSKÉ KRÁLOVSTVÍ,

SPOJENÉ KRÁLOVSTVÍ VELKÉ BRITÁNIE A SEVERNÍHO IRSKA,

Smluvní strany Smlouvy o Evropské unii a Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „členské státy“),

EVROPSKÁ UNIE (dále jen „Unie“ nebo „EU“) a

EVROPSKÉ SPOLEČENSTVÍ PRO ATOMOVOU ENERGII (dále jen „Euratom“)

na jedné straně a

MOLDAVSKÁ REPUBLIKA,

na straně druhé,

dále jen „strany“,

S OHLEDEM na společné hodnoty a pevné svazky mezi stranami vytvořené v minulosti na základě Dohody o partnerství a spolupráci mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na straně jedné a Moldavskou republikou na straně druhé, a dále rozvíjené v rámci evropské politiky sousedství a Východního partnerství a uznávajíce společné přání stran dále rozvíjet, upevňovat a rozšiřovat vztahy mezi sebou,

VĚDOMY SI evropských ambicí Moldavské republiky a její volby proevropské orientace,

UZNÁVAJÍCE, že společné hodnoty, na nichž je postavena EU, totiž demokracie, dodržování lidských práv a základních svobod a právní stát, jsou rovněž základem politického přidružování a hospodářské integrace, které předpokládá tato dohoda,

SE ZŘETELEM k tomu, že touto dohodou není dotčen budoucí postupný vývoj vztahů mezi EU a Moldavskou republikou a způsob jejich dalšího rozvoje zůstává otevřený,

UZNÁVAJÍCE, že Moldavská republika coby evropská země sdílí společnou historii i společné hodnoty s členskými státy a je odhodlána uvádět do života a prosazovat tyto hodnoty, které inspirovaly Moldavskou republiku k proevropské orientaci,

UZNÁVAJÍCE význam akčního plánu evropské politiky sousedství dohodnutého mezi EU a Moldavskou republikou v únoru 2005 pro posilování vztahů mezi EU a Moldavskou republikou, jakož i pro urychlování postupu reforem a procesu sbližování právních předpisů v Moldavské republice, což přispěje k postupné hospodářské integraci a prohloubení politického přidružení,

ODHODLÁNY dále posilovat respektování základních svobod, lidských práv, včetně práv příslušníků menšin, demokratických zásad, právního státu a řádné správy věcí veřejných,

PŘIPOMÍNAJÍCE zejména svou vůli podporovat lidská práva, demokracii a právní stát a za tímto účelem mimo jiné spolupracovat v rámci Rady Evropy,

VYJADŘUJÍCE OCHOTU přispívat k politickému a sociálně-ekonomickému rozvoji Moldavské republiky prostřednictvím rozsáhlé spolupráce v široké škále oblastí společného zájmu, mimo jiné i v oblasti řádné správy věcí veřejných, svobody, bezpečnosti a práva, integrace obchodu a zesílené hospodářské spolupráce, politiky zaměstnanosti a sociální politiky, finančního hospodaření, veřejné správy a reformy státní služby, účasti občanské společnosti, budování institucí, boje proti chudobě a udržitelného rozvoje,

ODHODLÁNY dodržovat všechny zásady a ustanovení Charty Organizace spojených národů, Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), zejména Helsinského závěrečného aktu Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě z roku 1975, závěrečných dokumentů konferencí z Madridu z roku 1991 a Vídně z roku 1992, Pařížské charty pro novou Evropu z roku 1990, jakož i Všeobecné deklarace lidských práv Organizace spojených národů z roku 1948 a Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod z roku 1950,

PŘIPOMÍNAJÍCE svou vůli podporovat mezinárodní mír a bezpečnost a zapojit se do účinného multilateralismu a mírového řešení sporů, zejména za tímto účelem spolupracovat v rámci Organizace spojených národů (OSN) a OBSE,

UZNÁVAJÍCE význam aktivní účasti Moldavské republiky v různých fórech regionální spolupráce,

PŘEJÍCE SI dále rozvíjet pravidelný politický dialog o dvoustranných a mezinárodních otázkách společného zájmu, včetně regionálních aspektů se zřetelem ke společné zahraniční a bezpečnostní politice (SZBP) EU, včetně její společné bezpečnostní a obranné politiky (SBOP),

S PŘIHLÉDNUTÍM k ochotě Evropské unie podporovat mezinárodní úsilí o posílení svrchovanosti a územní celistvosti Moldavské republiky a přispět k reintegraci této země,

UZNÁVAJÍCE význam závazku Moldavské republiky usilovat o reálné řešení konfliktu v Podněstří a závazku EU podpořit obnovu po skončení tohoto konfliktu,

ODHODLÁNY potírat organizovanou trestnou činnost, obchodování s lidmi a korupci ve všech jejich formách a těmto jevům předcházet a posilovat spolupráci v boji proti terorismu,

ODHODLÁNY prohlubovat vzájemný dialog a spolupráci v oblasti mobility, migrace, azylové politiky a správy hranic v duchu rámce EU pro vnější migrační politiku, jehož cílem je spolupráce v oblasti legální migrace, včetně cirkulační migrace a boje s nelegální migrací, jakož i zajištění účinného provádění Dohody mezi Evropským společenstvím a Moldavskou republikou o zpětném přebírání neoprávněně pobývajících osob,

UZNÁVAJÍCE postupné kroky směrem k zavedení bezvízového styku pro občany Moldavské republiky ve vhodné době za předpokladu, že budou vytvořeny podmínky pro řádně řízenou a bezpečnou mobilitu,

POTVRZUJÍCE, že ustanovení této dohody, jež spadají do působnosti části třetí hlavy V Smlouvy o fungování Evropské unie, zavazují Spojené království a Irsko jako zvláštní smluvní strany a nikoli jako součást EU, pokud EU spolu se Spojeným královstvím nebo Irskem společně neoznámí Moldavské republice, že Spojené království nebo Irsko je vázáno jako součást EU podle Protokolu č. 21 o postavení Spojeného království a Irska s ohledem na prostor svobody, bezpečnosti a práva, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o fungování Evropské unie. Pokud Spojené království nebo Irsko přestanou být v souladu s článkem 4a uvedeného protokolu vázány jako součást EU, EU spolu se Spojeným královstvím nebo Irskem bezodkladně Moldavskou republiku informuje o jakékoli změně jejich postavení a v tom případě budou Spojené království a Irsko ustanoveními této dohody i nadále vázány jako samostatné smluvní strany. Totéž platí pro Dánsko podle Protokolu č. 22 o postavení Dánska, připojeného k uvedeným smlouvám,

ODHODLÁNY dodržovat zásady volného tržního hospodářství a potvrzujíce připravenost EU přispět k hospodářským reformám v Moldavské republice,

ODHODLÁNY respektovat požadavky týkající se ochrany životního prostředí, včetně přeshraniční spolupráce, provádění mnohostranných mezinárodních dohod a respektování zásad udržitelného rozvoje,

PŘEJÍCE SI dosáhnout postupného hospodářského začlenění do vnitřního trhu EU, jak je stanoveno v této dohodě, mimo jiné prostřednictvím prohloubené a komplexní zóny volného obchodu (DCFTA) jako nedílné součásti této dohody,

VYJADŘUJÍCE OCHOTU vytvořit prohloubenou a komplexní zónu volného obchodu, která umožní dalekosáhlé sbližování právních předpisů a uvolnění přístupu na trh v souladu s právy a povinnostmi vyplývajícími z členství stran ve Světové obchodní organizaci (WTO) a transparentní uplatňování těchto práv a závazků,

PŘESVĚDČENY, že tato dohoda vytvoří nové ovzduší pro hospodářské vztahy mezi stranami, a především pro rozvoj obchodu a investic, a že podnítí hospodářskou soutěž, což jsou rozhodující faktory hospodářské restrukturalizace a modernizace,

ODHODLÁNY zlepšit zabezpečení dodávek energie, usnadnit rozvoj odpovídající infrastruktury, posilovat integraci trhu a přibližování předpisového rámce k hlavním prvkům acquis EU a podporovat energetickou účinnost a využívání obnovitelných zdrojů energie,

VĚDOMY SI potřeby posilovat spolupráci v oblasti energetiky a závazku stran provádět Smlouvu o Energetickém společenství,

VYJADŘUJÍCE OCHOTU zvyšovat úroveň ochrany veřejného zdraví a zdraví lidí jako základního předpokladu udržitelného rozvoje a hospodářského růstu,

ODHODLÁNY prohlubovat mezilidské kontakty také cestou spolupráce a výměn v oblasti výzkumu a vývoje, vzdělávaní a kultury,

ODHODLÁNY podporovat přeshraniční a regionální spolupráci v duchu dobrých sousedských vztahů,

UZNÁVAJÍCE závazek Moldavské republiky postupně sbližovat své právní předpisy v příslušných odvětvích s právními předpisy EU a účinně je provádět,

UZNÁVAJÍCE závazek Moldavské republiky rozvíjet svou administrativní a institucionální infrastrukturu v míře potřebné k realizaci této dohody,

SE ZŘETELEM k ochotě EU podpořit provádění reforem a v tomto úsilí využít všechny dostupné nástroje spolupráce a technické, finanční a hospodářské pomoci,

SE DOHODLY TAKTO:

Článek 1

Cíle

1.   Zakládá se přidružení mezi Unií a jejími členskými státy na jedné straně a Moldavskou republikou na straně druhé.

2.   Cílem tohoto přidružení je:

a)

podporovat politické přidružení a hospodářskou integraci mezi stranami na základě společných hodnot a těsných vazeb, včetně posilování účasti Moldavské republiky na politikách a programech EU a činnosti jejích agentur;

b)

posilovat rámec pro intenzivní politický dialog ve všech oblastech společného zájmu a zajistit tak rozvoj těsných politických vztahů mezi stranami;

c)

přispět k upevňování demokracie a k politické, hospodářské a institucionální stabilitě v Moldavské republice;

d)

podporovat, chránit a posilovat mír a stabilitu na regionální i mezinárodní úrovni, mimo jiné prostřednictvím společného úsilí o odstraňování zdrojů napětí, lepší zajištění hranic, podporu přeshraniční spolupráce a dobrých sousedských vztahů;

e)

podporovat a posilovat spolupráci v oblasti svobody, bezpečnosti a práva s cílem upevňovat právní stát a respektování lidských práv a základních svobod, jakož i v oblasti mobility a mezilidských vztahů;

f)

podporovat úsilí Moldavské republiky rozvíjet svůj hospodářský potenciál cestou mezinárodní spolupráce a také prostřednictvím sbližování svých právních předpisů s právními předpisy EU;

g)

vytvořit podmínky pro posilování hospodářských a obchodních vztahů za účelem postupné integrace Moldavské republiky do vnitřního trhu EU, jak je stanoveno v této dohodě, mimo jiné prostřednictvím vytvoření prohloubené a komplexní zóny volného obchodu, jež umožní dalekosáhlé sblížení předpisového rámce a liberalizaci přístupu na trh v souladu s právy a povinnostmi vyplývajícími z členství ve Světové obchodní organizaci (WTO), jakož i transparentní uplatňování těchto práv a povinností; a

h)

vytvářet podmínky pro užší spolupráci v dalších oblastech společného zájmu.

HLAVA I

OBECNÉ ZÁSADY

Článek 2

1.   Dodržování demokratických zásad, lidských práv a základních svobod, jak jsou zakotveny ve Všeobecné deklaraci lidských práv a vymezeny v Evropské úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod, Helsinském závěrečném aktu Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě z roku 1975 a Pařížské chartě pro novou Evropu z roku 1990, je základem vnitřní a zahraniční politiky stran a představuje základní prvek této dohody. Boj proti šíření zbraní hromadného ničení, souvisejících materiálů a jejich nosičů představuje rovněž základní prvek této dohody.

2.   Strany opakují svou oddanost zásadám volného tržního hospodářství, udržitelného rozvoje a účinného multilateralismu.

3.   Strany znovu potvrzují, že respektují zásady právního státu a řádné správy věcí veřejných, jakož i své mezinárodní závazky, zejména v rámci OSN, Rady Evropy a OBSE.

4.   Strany se zavazují podporovat spolupráci a dobré sousedské vztahy, včetně spolupráce při realizaci projektů společného zájmu, zejména těch, jež se týkají prevence korupce, organizované i jiné trestné činnosti, a to i nadnárodního charakteru, a terorismu a boje proti těmto jevům. Tento závazek je klíčovým faktorem rozvoje vztahů a spolupráce mezi stranami a přispívá tak k míru a stabilitě v regionu.

HLAVA II

POLITICKÝ DIALOG A REFORMA, SPOLUPRÁCE V OBLASTI ZAHRANIČNÍ A BEZPEČNOSTNÍ POLITIKY

Článek 3

Cíle politického dialogu

1.   Strany budou dále rozvíjet a posilovat politický dialog ve všech oblastech společného zájmu, včetně otázek zahraniční a bezpečnostní politiky, jakož i vnitřní reformy. Tím se zvýší účinnost politické spolupráce a podpoří se konvergence v zahraničních a bezpečnostních záležitostech.

2.   Politický dialog sleduje tyto cíle:

a)

prohloubit politické přidružení a posílit sbližování a účinnost politiky a bezpečnostní politiky;

b)

podporovat mezinárodní stabilitu a bezpečnost založenou na účinném multilateralismu;

c)

posilovat spolupráci a dialog mezi stranami v oblasti mezinárodní bezpečnosti a řízení krizí zejména za účelem zvládání globálních a regionálních výzev a klíčových hrozeb;

d)

posílit praktickou a na výsledky zaměřenou spolupráci mezi stranami pro dosažení míru, bezpečnosti a stability na evropském kontinentě;

e)

posilovat respektování demokratických zásad, právního státu a řádné správy věcí veřejných, lidských práv a základních svobod, včetně práv osob náležejících k menšinám, a přispívat ke konsolidaci vnitřních politických reforem;

f)

rozvíjet dialog a prohlubovat spolupráci stran v oblasti bezpečnosti a obrany; a

g)

dodržovat a podporovat zásady suverenity a územní celistvosti, neporušitelnosti hranic a nezávislosti.

Článek 4

Vnitřní reforma

Strany spolupracují v těchto oblastech:

a)

rozvoj, konsolidace, stabilizace a zvyšování účinnosti demokratických institucí a právního státu;

b)

zajištění respektování lidských práv a základních svobod;

c)

další pokrok v reformě soudního a právního systému, aby byla zaručena nezávislost soudů, posílena jejich administrativní kapacita a zaručena nestrannost a účinnost donucovacích orgánů;

d)

další provádění reformy veřejné správy a budování odpovědné, akceschopné, účinné, transparentní a profesionální státní služby; a

e)

zajištění účinného boje proti korupci, zejména s ohledem na posílení mezinárodní spolupráce při potírání korupce a zajištění účinného provádění příslušných mezinárodních právních nástrojů, jako je Úmluva Organizace spojených národů proti korupci z roku 2003.

Článek 5

Zahraniční a bezpečnostní politika

1.   Strany zintenzívní dialog a spolupráci a podpoří postupné sbližování v oblasti zahraniční a bezpečnostní politiky, včetně společné bezpečnostní a obranné politiky, a budou se zabývat zejména otázkami předcházení konfliktům a řešení krizí, regionální stability, odzbrojení, nešíření zbraní hromadného ničení, kontroly zbraní a kontroly vývozu. Spolupráce je založena na společných hodnotách a společných zájmech a usiluje o větší sblížení politik a jejich větší účinnost s využitím dvoustranných, mezinárodních a regionálních fór.

2.   Strany opětovně stvrzují svůj závazek respektovat zásady svrchovanosti a územní celistvosti, neporušitelnosti hranic a nezávislosti, jak jsou stanoveny v Chartě Organizace spojených národů a v Helsinském závěrečném aktu Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě z roku 1975, a svůj závazek prosazovat tyto zásady ve svých dvoustranných a mnohostranných vztazích.

Článek 6

Mezinárodní trestní soud

1.   Strany znovu potvrzují, že nejzávažnější trestné činy, které znepokojují celé mezinárodní společenství, nesmí zůstat nepotrestány a že jejich účinné stíhání musí být zajištěno přijetím opatření na národní i mezinárodní úrovni, včetně Mezinárodního trestního soudu.

2.   Strany mají za to, že zřízení a účinné fungování Mezinárodního trestního soudu představuje významný pokrok na cestě k mezinárodnímu míru a spravedlnosti. Strany se dohodly, že budou podporovat Mezinárodní trestní soud prostřednictvím provedení jeho Římského statutu a s ním souvisejících nástrojů s náležitým zřetelem k zachování jeho integrity.

Článek 7

Předcházení konfliktům a řešení krizí

Strany posílí praktickou spolupráci při předcházení konfliktům a řešení krizí, zejména pokud jde o možnou účast Moldavské republiky na civilních či vojenských operacích pro řešení krizí pod vedením EU, jakož i na příslušných cvičeních a školících činnostech, a to případ od případu a na základě případného pozvání EU.

Článek 8

Regionální stabilita

1.   Strany zintenzívní své společné úsilí o podporu stability, bezpečnosti a demokratického vývoje v regionu a zejména se společně zasadí o mírové urovnání regionálních sporů.

2.   Strany znovu opakují svůj závazek k udržitelnému vyřešení podněsterské otázky, při plném respektování svrchovanosti a územní celistvosti Moldavské republiky, jakož i ke společnému usnadnění obnovy po skončení konfliktu. Podněsterská otázka bude, až do vyřešení sporu a aniž je tím dotčen stávající formát jednání, představovat jedno z hlavních témat politického dialogu a spolupráce mezi stranami, jakož i dialogu a spolupráce s dalšími zúčastněnými mezinárodními aktéry.

3.   Toto úsilí se řídí společně sdílenými zásadami zachování mezinárodního míru a bezpečnosti, jak jsou stanoveny v Chartě Organizace spojených národů, Helsinském závěrečném aktu Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě z roku 1975 a dalších příslušných mnohostranných dokumentech.

Článek 9

Zbraně hromadného ničení

1.   Strany zastávají názor, že šíření zbraní hromadného ničení a jejich nosičů do rukou státních i nestátních aktérů představuje jednu z nejzávažnějších hrozeb pro mezinárodní mír a stabilitu. Strany se proto dohodly, že budou spolupracovat a přispívat k boji proti šíření zbraní hromadného ničení a jejich nosičů tím, že na vnitrostátní úrovni budou dohlížet na úplné respektování a provádění závazků, ke kterým se zavázaly v rámci mezinárodních smluv a dohod o odzbrojení a nešíření, jakož i dalších svých příslušných mezinárodních závazků v této oblasti. Strany se shodly, že toto ustanovení představuje základní prvek této dohody.

2.   Strany se dále dohodly, že budou spolupracovat a přispívat k boji proti šíření zbraní hromadného ničení a jejich nosičů tím, že:

a)

podniknou kroky za účelem ratifikace veškerých dalších příslušných mezinárodních nástrojů nebo případného přistoupení k nim a jejich plného provádění; a

b)

zavedou účinný systém vnitrostátních kontrol vývozu, v jehož rámci budou prováděny kontroly vývozu a tranzitu zboží souvisejícího se zbraněmi hromadného ničení, včetně kontroly koncového použití technologií dvojího použití, pokud jde o zbraně hromadného ničení, a který bude obsahovat účinné postihy za porušení kontrol vývozu.

3.   Strany souhlasí, že zahájí pravidelný politický dialog, který bude uvedené prvky provázet a upevňovat.

Článek 10

Ruční palné a lehké zbraně a kontrola vývozu konvenčních zbraní

1.   Smluvní strany uznávají, že nedovolená výroba, transfer a oběh ručních palných a lehkých zbraní včetně střeliva a jejich nadměrné hromadění, nedostatečná správa, nepřiměřeně zajištěné sklady a nekontrolované šíření představují i nadále vážnou hrozbu pro mír a mezinárodní bezpečnost.

2.   Strany se dohodly, že budou dodržovat a plně provádět své povinnosti tak, aby v souvislosti s nedovoleným obchodem s ručními palnými a lehkými zbraněmi, včetně střeliva pro ně, jednaly v souladu se stávajícími mezinárodními dohodami a rezolucemi Rady bezpečnosti OSN, jakož i se svými závazky v rámci jiných mezinárodních nástrojů použitelných v této oblasti, jako je Akční program prevence a boje proti všem aspektům nezákonného obchodu s ručními palnými a lehkými zbraněmi.

3.   Strany se zavazují ke spolupráci a zajištění koordinace, komplementarity a synergie, pokud jde o jejich úsilí o potírání nezákonného obchodu s ručními palnými a lehkými zbraněmi, včetně střeliva pro ně, a o zničení nadbytečných zásob na celosvětové, regionální, subregionální a vnitrostátní úrovni.

4.   Dále se strany dohodly na další spolupráci v oblasti kontroly vývozu konvenčních zbraní s ohledem na společný postoj Rady 2008/944/SZBP ze dne 8. prosince 2008, kterým se stanoví společná pravidla pro kontrolu vývozu vojenských technologií a vojenského materiálu.

5.   Strany se dohodly, že zahájí pravidelný politický dialog, který bude uvedené činnosti provázet a upevňovat.

Článek 11

Mezinárodní spolupráce v oblasti boje proti terorismu

1.   Strany se dohodly, že budou spolupracovat na dvoustranné, regionální a mezinárodní úrovni s cílem předcházet terorismu a bojovat proti němu v souladu s mezinárodním právem, příslušnými rezolucemi OSN, mezinárodními normami v oblasti lidských práv a uprchlickým a humanitárním právem.

2.   Za tímto účelem budou zejména spolupracovat tak, aby prohloubily mezinárodní konsensus v oblasti boje proti terorismu, včetně právní definice teroristických činů a prostřednictvím práce zaměřené na dosažení dohody o všeobecné úmluvě o mezinárodním terorismu.

3.   Strany si v rámci úplného provádění rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 1373 (2001) a dalších příslušných nástrojů OSN a použitelných mezinárodních úmluv a nástrojů, budou vyměňovat informace o teroristických organizacích a skupinách a o jejich činnosti a podpůrných sítích v souladu s mezinárodním právem a právními předpisy stran.

HLAVA III

SVOBODA, BEZPEČNOST A PRÁVO

Článek 12

Právní stát

1.   V rámci své spolupráce v oblasti svobody, bezpečnosti a práva přikládají strany zvláštní význam prosazování právního státu, včetně nezávislosti soudů, přístupu ke spravedlnosti a práva na spravedlivý proces.

2.   Strany budou plně spolupracovat na účinném fungování institucí v oblasti vymáhání práva a justiční správy.

3.   Dodržování lidských práv a základních svobod bude pro veškerou spolupráci v oblasti svobody, bezpečnosti a práva směrodatné.

Článek 13

Ochrana osobních údajů

1.   Strany se dohodly, že budou spolupracovat s cílem zajistit vysokou úroveň ochrany osobních údajů v souladu s právními nástroji a normami EU a Rady Evropy a mezinárodními právními nástroji a normami.

2.   Na jakékoli zpracování osobních údajů se použijí právní předpisy uvedené v příloze I této dohody. Předávání osobních údajů mezi stranami se uskuteční pouze tehdy, pokud je to nezbytné pro provádění této nebo jiné dohody uzavřené mezi stranami příslušnými orgány stran.

Článek 14

Spolupráce v oblasti migrace, azylu a správy hranic

1.   Strany opětovně potvrzují význam společného řízení migračních toků mezi jejich územími a posílí stávající všestranný dialog o všech otázkách spojených s migrací, včetně legální migrace, mezinárodní ochrany, nelegální migrace, převaděčství a obchodování s lidmi.

2.   Spolupráce bude vycházet z posouzení konkrétních potřeb, které se uskuteční v rámci konzultací mezi stranami, a bude probíhat v souladu s jejich příslušnými platnými právními předpisy. Zaměří se zejména na:

a)

základní příčiny a důsledky migrace;

b)

vypracování a provedení vnitrostátních právních předpisů a postupů v otázce mezinárodní ochrany, aby splňovaly podmínky Ženevské úmluvy z roku 1951 o právním postavení uprchlíků, Protokolu týkajícího se právního postavení uprchlíků z roku 1967 a dalších souvisejících mezinárodních nástrojů a aby bylo zajištěno dodržování zásady nenavracení;

c)

pravidla pro přijímání, práva a postavení přijatých osob, spravedlivé zacházení s oprávněně pobývajícími cizími státními příslušníky a jejich integraci, vzdělávání a odbornou přípravu a opatření proti rasismu a xenofobii;

d)

vytvoření účinné a preventivní politiky proti nedovolenému přistěhovalectví, převaděčství a obchodování s lidmi, včetně otázky, jak potírat sítě převaděčů a obchodníků s lidmi a chránit oběti tohoto obchodu;

e)

podporu a usnadnění návratu nelegálních migrantů; a

f)

v oblasti správy hranic a zabezpečení dokladů na otázky organizace, odborné přípravy, osvědčených postupů a dalších provozních opatření, jakož i na posílení spolupráce mezi Evropskou agenturou pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích členských států Evropské unie (Frontex) a pohraniční stráží Moldavské republiky.

3.   Spolupráce může také usnadnit cirkulační migraci ve prospěch rozvoje.

Článek 15

Pohyb osob

1.   Strany zajistí plné provádění:

a)

Dohody mezi Evropskou unií a Moldavskou republikou o zpětném přebírání neoprávněně pobývajících osob, která vstoupila v platnost dne 1. ledna 2008; a

b)

Dohody mezi Evropským společenstvím a Moldavskou republikou o usnadnění udělování víz, která vstoupila v platnost dne 1. ledna 2008, ve znění ze dne 27. června 2012.

2.   Strany usilují o zvýšení mobility občanů a postupně podniknou kroky směrem ke společnému cíli, jímž je bezvízový styk ve vhodné době, za předpokladu, že budou vytvořeny podmínky pro dobře řízenou a bezpečnou mobilitu, které byly stanoveny v akčním plánu na uvolnění vízového režimu.

Článek 16

Předcházení organizovanému zločinu, korupci a jiným protiprávním činnostem a boj proti nim

1.   Strany spolupracují při předcházení a boji proti všem formám trestné činnosti a protiprávním činnostem, organizovaným i neorganizovaným, včetně těch, které mají nadnárodní charakter, jako je například:

a)

převaděčství a obchod s lidmi;

b)

pašování zboží a obchod s pašovaným zbožím, včetně ručních palných zbraní a nedovolených drog;

c)

nedovolené hospodářské a finanční činnosti, jako jsou padělání, daňové podvody a podvody při zadávání veřejných zakázek;

d)

podvody uvedené v hlavě VI (Finanční pomoc a ustanovení o boji proti podvodům a o kontrole) této dohody v případě projektů financovaných mezinárodními dárci;

e)

aktivní a pasivní korupce jak v soukromém, tak ve veřejném sektoru, včetně zneužívání funkce a a obchodování s vlivem;

f)

padělání listin a předkládání nepravdivých výkazů; a

g)

kyberkriminalita.

2.   Strany rozvinou dvoustrannou, regionální a mezinárodní spolupráci mezi donucovacími orgány a posílí spolupráci mezi Evropským policejním úřadem (Europolem) a příslušnými orgány Moldavské republiky. Strany jsou odhodlány účinně provést příslušné mezinárodní normy, zejména ty, které jsou zakotveny v Úmluvě Organizace spojených národů proti nadnárodnímu organizovanému zločinu (UNTOC) z roku 2000 a jejích třech protokolech, Úmluvě Organizace spojených národů proti korupci z roku 2003 a příslušných nástrojích Rady Evropy o předcházení korupci a jejím potírání.

Článek 17

Boj s nedovolenými drogami

1.   Strany v rámci svých pravomocí spolupracují, aby zajistily vyvážený a integrovaný přístup k drogové problematice. Protidrogové politiky a opatření se zaměří na posílení struktur pro boj s nedovolenými drogami, na snížení nabídky nedovolených drog, obchodu s nimi a poptávky po nich a na zvládnutí zdravotních a sociálních důsledků zneužívání drog, a rovněž na účinnější prevenci zneužívání chemických prekursorů používaných k nedovolené výrobě omamných a psychotropních látek.

2.   Strany se dohodnou na nezbytných metodách spolupráce k dosažení těchto cílů. Opatření budou vycházet ze společně dohodnutých zásad v souladu s příslušnými mezinárodními úmluvami a protidrogovou strategií EU na léta 2013–2020, politickým prohlášením o hlavních zásadách pro snížení poptávky po drogách, jež bylo schváleno v červnu 1998 na 20. zvláštním zasedání Valného shromáždění Organizace spojených národů věnovanému drogám.

Článek 18

Praní peněz a financování terorismu

1.   Strany spolupracují s cílem předcházet využívání svých finančních a příslušných nefinančních systémů k praní výnosů z trestné činnosti a k financování terorismu. Tato spolupráce se vztahuje také na navracení majetku nebo finančních prostředků pocházejících z trestné činnosti.

2.   Spolupráce v této oblasti umožní výměnu důležitých informací v rámci příslušných právních předpisů a přijetí vhodných norem pro boj proti praní peněz a financování terorismu, které budou rovnocenné normám přijatým příslušnými mezinárodními orgány činnými v této oblasti, jako je například Finanční akční výbor proti praní peněz (FATF).

Článek 19

Boj proti terorismu

Strany se dohodly, že budou spolupracovat v oblasti předcházení a potírání terorismu při plném respektování právního státu, mezinárodního práva v oblasti lidských práv, uprchlického a humanitárního práva a v souladu s globální strategií OSN pro boj proti terorismu z roku 2006, jakož i se svými právními a správními předpisy. Učiní tak zejména v rámci úplného provádění rezolucí Rady bezpečnosti OSN č.1267 (1999), 1373 (2001), 1540 (2004) a 1904 (2009) a dalších příslušných nástrojů OSN a příslušných mezinárodních úmluv a nástrojů:

a)

výměnou informací o teroristických skupinách a jejich podpůrných sítích v souladu s mezinárodními a vnitrostátními právními předpisy;

b)

výměnou názorů na vývoj terorismu a na prostředky a metody boje proti terorismu, mimo jiné v technických oblastech a odborné přípravě, a výměnou zkušeností v souvislosti s předcházením terorismu a

c)

sdílením osvědčených postupů v oblasti ochrany lidských práv v boji proti terorismu.

Článek 20

Právní spolupráce

1.   Strany se dohodly na dalším rozvoji justiční spolupráce v občanských a obchodních věcech, zejména co se týká sjednávání, ratifikace a provádění mnohostranných úmluv o justiční spolupráci v občanskoprávních věcech, především pak Úmluv Haagské konference mezinárodního práva soukromého v oblasti mezinárodní právní spolupráce a soudních sporů, jakož i ochrany dětí.

2.   Pokud jde o justiční spolupráci v trestních věcech, strany se vynasnaží zlepšit spolupráci ve věci vzájemné právní pomoci. To si případně vyžádá přistoupení k příslušným mezinárodním nástrojům OSN a Rady Evropy a jejich provádění, jakož i těsnější spolupráci s Eurojustem.

HLAVA IV

HOSPODÁŘSKÁ A JINÁ ODVĚTVOVÁ SPOLUPRÁCE

KAPITOLA 1

Reforma veřejné správy

Článek 21

Spolupráce se zaměří na rozvoj účinné a odpovědné veřejné správy v Moldavské republice za účelem podpory provádění právního státu, zajištění, aby státní instituce pracovaly ve prospěch všeho obyvatelstva Moldavské republiky a za účelem podpory bezproblémového rozvoje vztahů mezi Moldavskou republikou a jejími partnery. Zvláštní pozornost bude věnována modernizaci a rozvoji výkonných funkcí, s cílem poskytovat kvalitní služby občanům Moldavské republiky.

Článek 22

Spolupráce zahrnuje tyto oblasti:

a)

institucionální a funkční rozvoj orgánů veřejné moci za účelem vyšší efektivity jejich práce a zajištění akceschopných, participativních a transparentních rozhodovacích procesů a strategického plánování;

b)

modernizace veřejných služeb včetně zavedení a realizace elektronické správy věcí veřejných za účelem vyšší efektivity poskytování služeb občanům a snížení nákladů na činnost veřejné správy;

c)

vytvoření profesionální veřejné služby založené na zásadě manažerské odpovědnosti a účinného delegování pravomocí, jakož i objektivní a transparentní nábor, odbornou přípravu, hodnocení a odměňování;

d)

účinné a profesionální řízení lidských zdrojů a kariérního postupu; a

e)

prosazování etických hodnot ve veřejné službě.

Článek 23

Spolupráce zahrnuje všechny úrovně veřejné správy, včetně místní samosprávy.

KAPITOLA 2

Hospodářský dialog

Článek 24

1.   EU a Moldavská republika usnadní proces hospodářských reforem lepším porozuměním základům svých ekonomik. Spolupráce mezi stranami se zaměří na podporu hospodářských politik týkajících se fungování tržního hospodářství a na formulování a provádění těchto hospodářských politik.

2.   Moldavská republika bude usilovat o vytvoření fungujícího tržního hospodářství a o postupné sbližování svých politik s politikami EU v souladu s hlavními zásadami zdravé makroekonomické a fiskální politiky, včetně nezávislosti centrální banky, cenové stability, zdravých veřejných financí a trvale udržitelné platební bilance.

Článek 25

1.   Za tímto účelem se strany dohodly na spolupráci v těchto oblastech:

a)

výměna informací o makroekonomických politikách a strukturálních reformách, jakož i o makroekonomických výsledcích a výhledech a strategiích hospodářského rozvoje;

b)

společná analýza ekonomických otázek společného zájmu, jakož i opatření hospodářské politiky a nástrojů k jejich provádění, například způsobů vytváření ekonomických prognóz a přípravy strategických politických dokumentů, s cílem posílit tvorbu politik v Moldavské republice v souladu se zásadami a postupy EU; a

c)

výměna odborných znalostí v makroekonomické a makrofinanční oblasti, včetně veřejných financí, rozvoje a regulace finančního sektoru, měnové a devizové politiky a rámců, vnější finanční pomoci a ekonomických statistik.

2.   Spolupráce zahrnuje také výměnu informací týkajících se zásad a fungování Evropské hospodářské a měnové unie.

Článek 26

O otázkách, které jsou předmětem této kapitoly, se povede pravidelný dialog.

KAPITOLA 3

Právo obchodních společností, účetnictví a audity a správa a řízení obchodních společností

Článek 27

1.   Strany uznávají význam účinného souboru pravidel a postupů v oblasti práva obchodních společností, správy a řízení obchodních společností, účetnictví a auditů pro vytváření plně funkčního tržního hospodářství a pro podporu obchodu a dohodly se, že budou spolupracovat:

a)

při ochraně akcionářů, věřitelů a dalších zúčastněných stran v souladu s pravidly EU v této oblasti;

b)

při zavádění příslušných mezinárodních norem na vnitrostátní úrovni a postupném sbližování právních předpisů Moldavské republiky a s právními předpisy EU v oblasti účetnictví a auditu a

c)

při dalším rozvoji politik v oblasti správy a řízení obchodních společností v souladu s mezinárodními standardy a také při postupném sbližování právních předpisů Moldavské republiky s právními předpisy a doporučeními EU v této oblasti.

2.   Příslušné právní předpisy a doporučení EU jsou uvedeny v příloze II této dohody.

Článek 28

Strany usilují o sdílení informací a odborných zkušeností ohledně stávajících systémů i významného nového vývoje v těchto oblastech. Strany dále usilují o lepší výměnu informací mezi obchodními rejstříky členských států a obchodním rejstříkem Moldavské republiky.

Článek 29

O otázkách, které jsou předmětem této kapitoly, se povede pravidelný dialog.

Článek 30

Moldavská republika sblíží své právní předpisy s právními předpisy EU a mezinárodními nástroji uvedenými v příloze II této dohody podle ustanovení uvedené přílohy.

KAPITOLA 4

Zaměstnanost, sociální politika a rovné příležitosti

Článek 31

Strany posilují vzájemný dialog a spolupráci při prosazování agendy důstojné práce Mezinárodní organizace práce (MOP), politiky zaměstnanosti, zdraví a bezpečnosti v práci, sociálního dialogu, sociální ochrany, sociálního začleňování, rovnosti žen a mužů a zákazu diskriminace a sociálních práv, a tím přispívají ke vzniku nových a lepších pracovních míst, snižování chudoby, lepší sociální soudržnosti, k udržitelnému rozvoji a lepší kvalitě života.

Článek 32

Spolupráce založená na výměně informací a osvědčených postupů může zahrnovat vybraný počet otázek z těchto oblastí:

a)

snižování chudoby a posilování sociální soudržnosti;

b)

politika zaměstnanosti usilující o větší počet a vyšší kvalitu pracovních míst s důstojnými pracovními podmínkami a o potlačování neformální ekonomiky a neformálního zaměstnávání;

c)

prosazování aktivních opatření na trhu práce a efektivních služeb zaměstnanosti s cílem modernizovat trhy práce a uspokojovat potřeby trhu práce;

d)

podpora inkluzivních trhů práce a systémů sociálního zabezpečení, které začleňují do společnosti znevýhodněné osoby, včetně osob se zdravotním postižením a lidí patřících k menšinám;

e)

účinné řízení migrace za prací s cílem posílit její pozitivní dopad na rozvoj;

f)

rovné příležitosti zaměřené na posílení rovnosti žen a mužů a zajištění rovných příležitostí pro ženy a muže, jakož i boj proti diskriminaci z jakýchkoli důvodů;

g)

sociální politika usilující o vyšší úroveň sociální ochrany, včetně sociální pomoci a sociálního pojištění a o modernizaci systémů sociální ochrany, pokud jde o jejich kvalitu, dostupnost a finanční udržitelnost;

h)

zvyšování účasti sociálních partnerů a podpora sociálního dialogu, mimo jiné prostřednictvím posilování kapacity všech významných zúčastněných stran; a

i)

zkvalitňování bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

Článek 33

Strany podpoří zapojení všech relevantních zúčastněných stran, včetně organizací občanské společnosti a zejména sociálních partnerů, do rozvoje politik a reforem v Moldavské republice a do spolupráce mezi stranami podle této dohody.

Článek 34

Strany se zaměří na posílení spolupráce týkající se otázek zaměstnanosti a sociální politiky v rámci všech příslušných regionálních, mnohostranných a mezinárodních fór a organizací.

Článek 35

Strany podporují sociální odpovědnost podniků a odpovědné podnikatelské postupy, jako jsou například postupy uvedené v iniciativě OSN Global Compact a tripartitní deklaraci MOP o zásadách pro nadnárodní společnosti a sociální politiku.

Článek 36

O otázkách, které jsou předmětem této kapitoly, se povede pravidelný dialog.

Článek 37

Moldavská republika sblíží své právní předpisy s právními předpisy EU a mezinárodními nástroji uvedenými v příloze III této dohody podle ustanovení uvedené přílohy.

KAPITOLA 5

Ochrana spotřebitele

Článek 38

Strany spolupracují za účelem zajištění vysoké úrovně ochrany spotřebitele a dosažení slučitelnosti mezi svými systémy ochrany spotřebitele.

Článek 39

Pro dosažení těchto cílů může tato spolupráce případně zahrnovat:

a)

sbližování právních předpisů v oblasti ochrany spotřebitele, a to na základě priorit stanovených v příloze IV této dohody, jakož i odstraňování překážek obchodu pro zajištění skutečné možnosti volby pro spotřebitele;

b)

podporu výměny informací o systémech ochrany spotřebitele, včetně spotřebitelských právních předpisů a jejich vymáhání, bezpečnosti spotřebitelských výrobků, včetně dozoru nad trhem, systémů a nástrojů informování spotřebitele, vzdělávání spotřebitelů, posílení postavení spotřebitelů a prostředků nápravy pro spotřebitele a osmlouvách o prodeji a smlouvích o poskytování služeb uzavíraných mezi obchodníky a spotřebiteli;

c)

odbornou přípravu správních úředníků a dalších osob zastupujících zájmy spotřebitelů a

d)

podporu rozvoje nezávislých sdružení spotřebitelů včetně nevládních spotřebitelských organizací, kontaktů mezi zástupci spotřebitelů, jakož i spolupráci mezi orgány a nevládními organizacemi v oblasti ochrany spotřebitele.

Článek 40

Moldavská republika sblíží své právní předpisy s právními předpisy EU a mezinárodními nástroji uvedenými v příloze IV této dohody podle ustanovení uvedené přílohy.

KAPITOLA 6

Statistika

Článek 41

Strany budou rozvíjet a posilovat svou spolupráci v oblasti statistiky, a přispívat tím k plnění dlouhodobého cíle spočívajícího v poskytování včasných, mezinárodně srovnatelných a spolehlivých statistických údajů. Očekává se, že udržitelný, účinný a odborně nezávislý vnitrostátní statistický systém nabídne občanům, podnikům a rozhodujícím politickým činitelům v EU a Moldavské republice důležité informace, na jejichž základě bude možné přijímat informovaná rozhodnutí. Nírodní statistický systém by měl respektovat Hlavní zásady oficiálních statistik OSN, zohledňovat acquis EU v oblasti statistiky, včetně Kodexu evropské statistiky, aby vnitrostátní statistický systém byl sladěn s evropskými předpisy a normami.

Článek 42

Spolupráce se zaměří na:

a)

další posilování kapacity národního statistického systému s důrazem na jeho pevný právní základ, tvorbu vhodných údajů a metadat, politiku šíření údajů a jejich uživatelskou přístupnost s ohledem na různé skupiny uživatelů, včetně veřejného a soukromého sektoru, akademické obce a jiných uživatelů;

b)

postupné sladění statistického systému Moldavské republiky s evropským statistickým systémem;

c)

dolaďování poskytování údajů do EU s ohledem na uplatňování příslušných mezinárodních a evropských metodik, včetně klasifikace;

d)

posilování odborné a řídicí kapacity pracovníků působících v rámci národního statistického systému s cílem usnadnit uplatňování statistických norem EU a přispět k rozvoji statistického systému Moldavské republiky;

e)

výměnu zkušeností mezi stranami, pokud jde o rozvoj know-how v oblasti statistiky; a

f)

podporu celkového řízení kvality všech procesů tvorby a šíření statistických údajů.

Článek 43

Strany budou spolupracovat v rámci evropského statistického systému, v němž Eurostat představuje Evropský statistický úřad. Tato spolupráce se mimo jiné zaměří na:

a)

demografickou statistiku, včetně sčítání lidu, a sociální statistiku;

b)

zemědělskou statistiku, včetně zemědělských soupisů a statistiky životního prostředí;

c)

statistiku podnikání, včetně registrů hospodářských subjektů a využití správních zdrojů k statistickým účelům;

d)

makroekonomickou statistiku, včetně národních účtů, statistiku zahraničního obchodu a statistiku přímých zahraničních investic;

e)

energetiku, včetně bilancí;

f)

regionální statistiky; a

g)

průřezové činnosti, včetně statistické klasifikace, řízení kvality, odborné přípravy, šíření údajů a využívání moderních informačních technologií.

Článek 44

Strany si mimo jiné vyměňují informace a odborné zkušenosti a rozšíří svou spolupráci s ohledem na zkušenosti již získané při reformě statistického systému zahájené v rámci různých pomocných programů. Své úsilí zaměří na další slaďování s acquis EU v oblasti statistiky a budou se přitom opírat o národní strategii rozvoje statistického systému Moldavské republiky se zohledněním vývoje evropského statistického systému. Při procesu tvorby statistických údajů bude kladen důraz na další rozvoj výběrových zjišťování a využívání správních záznamů při současném zohlednění potřeby snížit zátěž respondentů. Údaje musí mít význam pro tvorbu a sledování politik v hlavních oblastech sociálního a hospodářského života.

Článek 45

O otázkách, které jsou předmětem této kapitoly, se povede pravidelný dialog. Činnosti prováděné v rámci evropského statistického systému, včetně odborné přípravy, by měly být co nejvíce otevřené pro účast Moldavské republiky.

Článek 46

1.   Strany se zavazují vytvořit a pravidelně revidovat program postupného sbližování právních předpisů Moldavské republiky s acquis EU v oblasti statistiky.

2.   V každoročně aktualizované sbírce statistických požadavků je uvedeno acquis EU v oblasti statistiky. Strany považují tuto sbírku za přílohu této dohody (Příloha V).

KAPITOLA 7

Správa veřejných financí: rozpočtová politika, vnitřní kontrola, finanční inspekce a externí audit

Článek 47

Spolupráce v oblasti upravené touto kapitolou se zaměří na provádění mezinárodních norem a osvědčených postupů EU v této oblasti, což přispěje k vytváření moderního systému řízení veřejných financí v Moldavské republice, který bude v souladu se základními zásadami EU a mezinárodními zásadami transparentnosti, odpovědnosti, hospodárnosti, účinnosti a efektivity.

Článek 48

Rozpočet a účetní systémy

Strany spolupracují, pokud jde o:

a)

zlepšení a systematizaci regulačních předpisů o rozpočtovém systému, systému státní pokladny, účetních systémů a systémů vykazování a jejich sladění na základě mezinárodních norem a při současném dodržení osvědčených postupů ve veřejném sektoru EU;

b)

pokračující rozvoj víceletého rozpočtového plánování a sladění s osvědčenými postupy EU;

c)

prozkoumání postupů evropských zemí v oblasti rozpočtového hospodaření s cílem zkvalitnit tuto činnost v Moldavské republice;

d)

podporu sbližování postupů při zadávání veřejných zakázek a stávajících postupů v EU a

e)

výměnu informací, zkušeností a osvědčených postupů mezi jiným prostřednictvím výměny personálu a společné odborné přípravy v této oblasti.

Článek 49

Vnitřní kontrola, finanční inspekce a externí audit

Strany rovněž spolupracují, pokud jde o:

a)

další zlepšení systému vnitřní kontroly (včetně nezávislých vnitřních auditorských funkcí) ve státních a místních orgánech prostřednictvím harmonizace s obecně přijatými mezinárodními normami a metodikami a osvědčenými postupy EU;

b)

rozvoj vhodného systému finanční kontroly, který bude doplňovat, nikoli však zdvojovat funkce interního auditu a zajistí přiměřený rozsah kontroly vládních příjmů a výdajů během přechodného období a po něm;

c)

účinnou spolupráci mezi subjekty zapojenými do finančního řízení a kontroly, auditu a inspekce, s aktéry v oblasti rozpočtu, státní pokladny a účetnictví, s cílem podporovat rozvoj správy;

d)

posílení pravomocí ústředního útvaru pro harmonizaci vnitřní finanční kontroly ve veřejné správě;

e)

provádění mezinárodně přijatých norem pro externí audit, které vydala Mezinárodní organizace nejvyšších kontrolních institucí (INTOSAI) a

f)

výměnu informací, zkušeností a osvědčených postupů mezi jiným prostřednictvím výměny personálu a společné odborné přípravy v této oblasti.

Článek 50

Boj proti podvodům a korupci

Strany rovněž spolupracují, pokud jde o:

a)

výměnu informací, zkušeností a osvědčených postupů,

b)

zlepšení metod předcházení podvodům a korupci a boje proti nim v oblastech, které jsou předmětem této kapitoly, včetně spolupráce mezi příslušnými správními orgány a

c)

zajištění účinné spolupráce s příslušnými orgány a institucemi EU v případě kontrol na místě, inspekcí a auditů v souvislosti s hospodařením s finančními prostředky EU a jeho kontrolou podle příslušných pravidel a postupů.

Článek 51

O otázkách, které jsou předmětem této kapitoly, se povede pravidelný dialog.

KAPITOLA 8

Daně

Článek 52

Strany spolupracují na posílení řádné správy v oblasti daní s cílem dále zlepšovat hospodářské vztahy, obchod, investice a spravedlivou hospodářskou soutěž.

Článek 53

S odkazem na článek 52 této dohody strany uznávají a zavazují se plnit zásady řádné správy v oblasti daní, například zásady transparentnosti, výměny informací a spravedlivé soutěže v oblasti daní, jak se k nim zavázaly členské státy na úrovni EU. Za tímto účelem a aniž by byly dotčeny pravomoci EU a členských států zlepší strany mezinárodní spolupráci v daňové oblasti, zjednoduší výběr zákonných daňových výnosů a vypracují opatření k účinnému uplatňování výše uvedených zásad.

Článek 54

Strany posílí a podpoří svou spolupráci zaměřenou na zlepšování a rozvoj daňového systému a daňové správy Moldavské republiky, mimo jiné zvětšováním kapacity výběru a kontroly daní se zvláštním důrazem na postupy při vracení daně z přidané hodnoty (DPH) s cílem předejít hromadění nedoplatků, zajistit účinný výběr daní a posílit boj proti daňovým podvodům a vyhýbání se daňovým povinnostem. Strany usilují o posílení spolupráce a sdílení zkušeností při boji proti daňovým podvodům, a zejména kolotočovým podvodům.

Článek 55

Strany rozšíří svou spolupráci a sladí politiky při maření podvodů a pašování výrobků podléhajících spotřební dani a boji proti nim. Tato spolupráce se bude mimo jiné týkat postupného sbližování sazeb spotřební daně z tabákových výrobků, jež bude probíhat na základě dialogu na regionální úrovni a v souladu s Rámcovou úmluvou Světové zdravotnické organizace o kontrole tabáku z roku 2003, přičemž se pokud možno zohlední omezení regionální povahy. Za tímto účelem se strany budou snažit o posílení své spolupráce v regionálním kontextu.

Článek 56

O otázkách, které jsou předmětem této kapitoly, se povede pravidelný dialog.

Článek 57

Moldavská republika sblíží své právní předpisy s právními předpisy EU a mezinárodními nástroji uvedenými v příloze VI této dohody podle ustanovení uvedené přílohy.

KAPITOLA 9

Finanční služby

Článek 58

Strany uznávají význam účinného souboru pravidel a postupů v oblasti finančních služeb pro vytvoření plně funkčního tržního hospodářství a pro povzbuzení obchodu mezi stranami a dohodly se, že budou spolupracovat v oblasti finančních služeb v zájmu dosažení těchto cílů:

a)

podpory procesu přizpůsobování regulace finančních služeb potřebám otevřeného tržního hospodářství;

b)

zajištění účinné a přiměřené ochrany investorů a jiných zákazníků finančních služeb;

c)

zajištění stability a integrity finančního systému Moldavské republiky v plném rozsahu;

d)

podpory spolupráce mezi různými aktéry finančního systému, včetně regulačních orgánů a orgánů dohledu; a

e)

zajištění nezávislého a účinného dohledu.

Článek 59

1.   Strany podporují spolupráci mezi příslušnými regulačními orgány a orgány dohledu, včetně výměny informací, sdílení znalostí o finančních trzích a podobných opatření.

2.   Zvláštní pozornost je třeba věnovat rozvoji správní kapacity těchto orgánů, například prostřednictvím výměny zaměstnanců a společných školení.

Článek 60

O otázkách, které jsou předmětem této kapitoly, se povede pravidelný dialog.

Článek 61

Moldavská republika sblíží své právní předpisy s právními předpisy EU a mezinárodními nástroji uvedenými v příloze XXVIII-A této dohody podle ustanovení uvedené přílohy.

KAPITOLA 10

Politika v oblasti průmyslu a podnikání

Článek 62

Strany rozšíří a posílí svoji spolupráci v rámci politiky v oblasti průmyslu a podnikání, čímž se pro všechny hospodářské subjekty zlepší podnikatelské prostředí, přičemž se zvláštní důraz bude klást na malé a střední podniky. Posílená spolupráce by měla zlepšit správní a regulační rámec jak pro podniky z EU, tak pro podniky z Moldavské republiky působící v EU, a měla by být založena na politikách EU týkajících se malých a středních podniků a průmyslu a přitom zohledňovat mezinárodně uznávané zásady a postupy v této oblasti.

Článek 63

Za tímto účelem strany spolupracují při:

a)

realizaci strategií rozvoje malých a středních podniků založeného na zásadách iniciativy „Small Business Act for Europe“ a při sledování jejich provádění prostřednictvím pravidelných zpráv a dialogu. Spolupráce se rovněž zaměří na mikropodniky, které jsou nesmírně důležité pro hospodářství EU i Moldavské republiky;

b)

vytváření lepších rámcových podmínek prostřednictvím výměny informací a osvědčených postupů, a tím přispívat k vyšší konkurenceschopnosti. Tato spolupráce bude zahrnovat řízení strukturálních změn (restrukturalizaci), rozvoj partnerství mezi veřejným a soukromým sektorem, otázky životního prostředí a energetiky, jako je energetická účinnost a čistší výroba;

c)

zjednodušování a racionalizaci předpisů a regulačních postupů se zvláštním důrazem na výměnu osvědčených postupů a technik v oblasti regulace, včetně zásad EU;

d)

podpoře rozvoje politiky inovace prostřednictvím výměny informací a osvědčených postupů týkajících se komercializace výzkumu a vývoje (včetně nástrojů podpory pro rozběh začínajících technologických podniků), rozvoje klastrů a přístupu k financování;

e)

posilování kontaktů mezi podniky EU a podniky Moldavské republiky a mezi těmito podniky a orgány EU a Moldavské republiky;

f)

podpoře rozvoje proexportních činností v Moldavské republice a

g)

usnadňování modernizace a restrukturalizace v určitých průmyslových odvětvích Moldavské republiky.

Článek 64

O otázkách, které jsou předmětem této kapitoly, se povede pravidelný dialog. Do tohoto dialogu budou zapojeni také zástupci podniků EU a Moldavské republiky.

KAPITOLA 11

Těžba a suroviny

Článek 65

Strany rozvinou a posílí svoji spolupráci týkající se těžebního průmyslu a obchodu se surovinami s cílem napomoci vzájemnému porozumění, zlepšit podnikatelské prostředí, výměnu informací a spolupráci ohledně neenergetických otázek souvisejících zejména s těžbou kovových rud a průmyslových surovin.

Článek 66

Za tímto účelem spolupracují strany v těchto oblastech:

a)

výměna informací mezi stranami o vývoji jejich těžby a odvětví surovin;

b)

výměna informací o záležitostech týkajících se obchodu se surovinami s cílem podporovat dvoustranné výměny;

c)

výměna informací a osvědčených postupů ve vztahu k aspektům udržitelného rozvoje v těžebním průmyslu a

d)

výměna informací a osvědčených postupů ve vztahu k odborné přípravě, dovednostem a bezpečnosti v těžebním průmyslu.

KAPITOLA 12

Zemědělství a rozvoj venkova

Článek 67

Strany spolupracují při podpoře zemědělství a rozvoje venkova především za pomoci postupného sbližování politik a právních předpisů.

Článek 68

Spolupráce stran v oblasti zemědělství a rozvoje venkova se týká mimo jiné těchto oblastí:

a)

usnadňování vzájemného porozumění zemědělské politice a politice rozvoje venkova;

b)

posilování správních kapacit na ústřední a místní úrovni v souvislosti s plánováním, hodnocením a prováděním politik v souladu s právními předpisy EU a osvědčenými postupy;

c)

podpory modernizace a udržitelnosti zemědělské výroby;

d)

sdílení znalostí a osvědčených postupů v souvislosti s politikami rozvoje venkova s cílem napomoci vytváření hospodářského blahobytu venkovských společenství;

e)

zvyšování konkurenceschopnosti v zemědělství, jakož i účinnosti a transparentnosti trhů;

f)

podpory politiky jakosti a kontrolních mechanismů, zejména zeměpisných označení a ekologického zemědělství;

g)

šíření poznatků a podpory školících služeb pro zemědělské výrobce; a

h)

posilování harmonizace v otázkách, které se řeší v rámci mezinárodních organizací, jejichž členy jsou obě strany.

Článek 69

O otázkách, které jsou předmětem této kapitoly, se povede pravidelný dialog.

Článek 70

Moldavská republika sblíží své právní předpisy s právními předpisy EU a mezinárodními nástroji uvedenými v příloze VII této dohody podle ustanovení uvedené přílohy.

KAPITOLA 13

Politika rybolovu a námořní politika

Oddíl 1

Politika rybolovu

Článek 71

Strany rozvinou a posílí svou spolupráci v otázkách týkajících se řízení rybolovu a námořních záležitostí, a tím utuží dvoustrannou a mnohostrannou spolupráci v odvětví rybolovu. Strany budou také podporovat ucelený přístup k otázkám rybolovu a prosazovat udržitelný rozvoj odvětví rybolovu.

Článek 72

Strany přijímají společná opatření, vyměňují si informace a navzájem se podporují, aby napomohly:

a)

řádné správě a osvědčeným postupům při řízení rybolovu s cílem zajistit udržitelné zachování a řízení populací ryb založené na přístupu, který chrání ekosystémy;

b)

odpovědnému rybolovu a jeho řízení, které by bylo slučitelné se zásadami udržitelného rozvoje a vedlo k zachování zdravého stavu populací ryb a ekosystémů; a

c)

spolupráci prostřednictvím příslušných regionálních organizací, které jsou zodpovědné za správu a ochranu živých vodních zdrojů.

Článek 73

Strany budou podporovat iniciativy, jako je vzájemná výměna zkušeností a vzájemná podpora v zájmu zajištění provádění udržitelné politiky rybolovu, včetně:

a)

řízení zdrojů rybolovu a akvakultury;

b)

inspekcí a kontroly rybolovných činností, jakož i rozvoj příslušných správních a soudních struktur schopných uplatňovat vhodná opatření;

c)

sběru údajů o úlovku a vykládce a biologických a hospodářských údajů;

d)

zlepšení účinnosti trhů především podporou výrobních organizací, informováním spotřebitelů, obchodních norem a zpětné vysledovatelnosti; a

e)

rozvoje strukturální politiky pro odvětví rybolovu, se zvláštním zřetelem k udržitelnému rozvoji rybolovných oblastí, které jsou definovány jako oblast s pobřežím jezera nebo oblast zahrnující rybníky nebo ústí řeky a s významnou úrovní zaměstnanosti v odvětví rybolovu.

Oddíl 2

Námořní politika

Článek 74

S přihlédnutím ke své spolupráci v oblasti rybolovu, dopravy, životního prostředí a dalších politik souvisejících s mořem rozvíjí strany rovněž spolupráci a vzájemnou podporu případně také v námořních záležitostech, zejména tím, že aktivně podporují ucelený přístup k námořním záležitostem a k řádné správě věcí veřejných v oblasti Černého moře na příslušných mezinárodních námořních fórech.

Článek 75

O otázkách, které jsou předmětem této kapitoly, se povede pravidelný dialog.

KAPITOLA 14

Spolupráce v oblasti energetiky

Článek 76

Smluvní strany se dohodly, že budou pokračovat ve své stávající spolupráci v otázkách energetiky na základě zásad partnerství, vzájemného zájmu, transparentnosti a předvídatelnosti. Tato spolupráce by se měla zaměřit na energetickou účinnost, integraci trhu a sbližování právních předpisů v odvětví energetiky s přihlédnutím k potřebě zajistit konkurenceschopnost a přístup k bezpečné, ekologicky udržitelné a cenově dostupné energii, a to i prostřednictvím ustanovení Smlouvy o Energetickém společenství.

Článek 77

Spolupráce se týká mimo jiné těchto oblastí a směřuje k plnění těchto cílů:

a)

energetické strategie a politiky;

b)

rozvoj konkurenceschopných, transparentních a nediskriminačních trhů s energií v souladu s normami EU, včetně závazků vyplývajících ze Smlouvy o Energetickém společenství, a to i prostřednictvím reforem předpisového rámce a účasti na regionální spolupráci v oblasti energetiky;

c)

rozvoj atraktivního a stabilního investičního prostředí vytvářením institucionálních, právních, fiskálních a jiných podmínek;

d)

energetická infrastruktura, včetně projektů společného zájmu, za účelem diverzifikace energetických zdrojů, dodavatelů a dopravních tras účinným, hospodárným a k životnímu prostředí šetrným způsobem, mimo jiné také prostřednictvím snadnějších investic financovaných formou úvěrů a grantů;

e)

zlepšení a posílení dlouhodobé stability a bezpečnosti dodávek energie, obchodu s energií, tranzitu a přepravy na oboustranně výhodném a nediskriminačním základě a v souladu s pravidly EU a mezinárodními pravidly;

f)

podpora energetické účinnosti a úspor energie, mimo jiné také v souvislosti s energetickou náročností budov a s rozvojem a podporou energie z obnovitelných zdrojů hospodárným a k životnímu prostředí šetrným způsobem;

g)

snižování emisí skleníkových plynů, a to i prostřednictvím projektů zabývajících se energetickou účinností a obnovitelnými zdroji energie;

h)

vědeckotechnická spolupráce a výměna informací pro rozvoj a zkvalitňování technologií ve výrobě, dopravě, zásobování a konečném využití energie se zvláštním zaměřením na energeticky účinné a k životnímu prostředí šetrné technologie; a

i)

spolupráce se může rozvíjet v oblasti jaderného zabezpečení, bezpečnosti a ochrany před zářením v souladu se zásadami a normami Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) a s příslušnými mezinárodními smlouvami a úmluvami uzavřenými v rámci MAAE, případně také v souladu se Smlouvou o založení Evropského společenství pro atomovou energii.

Článek 78

O otázkách, které jsou předmětem této kapitoly, se povede pravidelný dialog.

Článek 79

Moldavská republika sblíží své právní předpisy s právními předpisy EU a mezinárodními nástroji uvedenými v příloze VIII této dohody podle ustanovení uvedené přílohy.

KAPITOLA 15

Doprava

Článek 80

Strany:

a)

rozšíří a posílí svou spolupráci v oblasti dopravy s cílem přispět k rozvoji udržitelných dopravních systémů;

b)

podpoří účinné, bezpečné a zabezpečené poskytování dopravních služeb, jakož i intermodalitu a interoperabilitu dopravních systémů; a

c)

se zasadí o posílení hlavních dopravních spojení mezi jejich územím.

Článek 81

Tato spolupráce se mimo jiné týká těchto oblastí:

a)

vypracování udržitelné vnitrostátní dopravní politiky týkající se všech způsobů dopravy, a to zejména s cílem zajistit účinné, bezpečné a zabezpečené dopravní systémy a podpořit začlenění dopravních plánů do dalších oblastí politiky;

b)

vypracování odvětvové strategie při zohlednění vnitrostátní dopravní politiky (včetně právních požadavků na modernizaci technického vybavení a vozových parků, tak aby splňovaly nejvyšší mezinárodní standardy) pro silniční, železniční, leteckou dopravu, vnitrozemskou vodní dopravu a intermodální dopravu, včetně časových plánů a mezníků pro provádění, správní pravomoci a finančních plánů;

c)

zkvalitňování politiky v oblasti infrastruktury s cílem lépe stanovit a hodnotit projekty infrastruktury pro různé způsoby dopravy;

d)

vypracování strategií financování se zaměřením na údržbu, nedostatek kapacit a chybějící napojení infrastruktury, jakož i na aktivaci a podporu účasti soukromého sektoru na dopravních projektech;

e)

přistoupení k příslušným mezinárodním dopravním organizacím a dohodám, včetně postupů zajišťujících přísné provedení a účinné prosazování mezinárodních dopravních dohod a úmluv;

f)

vědecká a technická spolupráce a výměna informací, pokud jde o rozvoj a zlepšování dopravních technologií, například inteligentních dopravních systémů; a

g)

podpora využívání inteligentních dopravních systémů a informačních technologií při řízení a provozu všech způsobů dopravy, jakož i podpora intermodality a spolupráce při využívání kosmických systémů a komerčních aplikací usnadňujících dopravu.

Článek 82

1.   Cílem spolupráce je rovněž zlepšení pohybu osob a zboží, zvýšení plynulosti dopravních toků mezi Moldavskou republikou, EU a třetími zeměmi v regionu odstraňováním správních, technických a jiných překážek, vyšší kvalita dopravních sítí a rozšiřování infrastruktury především na hlavních dopravních osách mezi stranami. Tato spolupráce zahrne také opatření, která usnadňují překračování hranic.

2.   Spolupráce zahrne výměnu informací a společné činnosti:

a)

na regionální úrovni zejména zohlední a zahrne pokrok dosažený podle různých ujednání o spolupráci v oblasti regionální dopravy, například dopravní koridor Evropa–Kavkaz–Asie (TRACECA), dopravní spolupráci v rámci Východního partnerství a další iniciativy v oblasti dopravy; a

b)

na mezinárodní úrovni, a to i pokud jde o mezinárodní dopravní organizace a mezinárodní dohody a úmluvy ratifikované stranami, a v rámci různých dopravních agentur EU.

Článek 83

O otázkách, které jsou předmětem této kapitoly, se povede pravidelný dialog.

Článek 84

Strany budou spolupracovat v oblasti lepšího dopravního spojení podle ustanovení uvedených v příloze IX této dohody.

Článek 85

Moldavská republika sblíží své právní předpisy s právními předpisy EU a mezinárodními nástroji uvedenými v příloze X a v příloze XXVIII-D této dohody podle ustanovení uvedené přílohy.

KAPITOLA 16

Životní prostředí

Článek 86

Strany rozšíří a posílí svoji spolupráci v otázkách životního prostředí, čímž přispějí k plnění dlouhodobého cíle udržitelného rozvoje a zelené ekonomiky. Očekává se, že posílená ochrana životního prostředí přinese užitek občanům a podnikům v EU a Moldavské republice, mimo jiné prostřednictvím lepšího veřejného zdraví, zachováním přírodních zdrojů, zvýšením hospodářské a environmentální účinnosti, začleněním otázek životního prostředí do dalších oblastí politiky, ale také využíváním moderních a čistších technologií přispívajících k udržitelnějším způsobům výroby. Spolupráce bude probíhat s ohledem na zájmy stran na základě rovnosti a oboustranného prospěchu a s ohledem na vzájemnou závislost stran, jež existuje v oblasti ochrany životního prostředí, a na související mnohostranné dohody.

Článek 87

Cílem spolupráce je zachování, ochrana, zlepšování a obnova kvality životního prostředí, ochrana lidského zdraví, udržitelné využívání přírodních zdrojů a podpora opatření přijatých na mezinárodní úrovni za účelem řešení regionálních či celosvětových problémů v oblasti životního prostředí, včetně těch, jež se týkají:

a)

správy životního prostředí a průřezových otázek, včetně hodnocení dopadu na životní prostředí a strategického environmentálního hodnocení, vzdělávání a odborné přípravy, odpovědnosti za škody na životním prostředí, potírání trestné činnosti proti životnímu prostředí, přeshraniční spolupráce, přístupu k informacím o životním prostředí, rozhodovacích procesů a účinných postupů správního a soudního přezkumu;

b)

kvality ovzduší;

c)

kvality vody a hospodaření s vodními zdroji, včetně zvládání povodňových rizik, nedostatku vody a sucha;

d)

nakládání s odpady a zdroji a přepravy odpadů;

e)

ochrany přírody včetně zachování a ochrany biologické a krajinné rozmanitosti;

f)

průmyslového znečištění a průmyslových rizik;

g)

chemických látek;

h)

znečištění hlukem;

i)

ochrany půdy,

j)

městského a venkovského prostředí;

k)

environmentálních daní a poplatků;

l)

monitorovacích a informačních systémů v oblasti životního prostředí;

m)

inspekce a vymáhání práva; a

n)

ekologických inovací, včetně nejlepších dostupných technologií.

Článek 88

Strany budou mimo jiné:

a)

sdílet informace a odborné znalosti;

b)

provádět společné výzkumné činnosti a sdílet informace o čistších technologiích;

c)

plánovat řešení průmyslových rizik a nehod;

d)

společně postupovat na regionální a mezinárodní úrovni, mimo jiné s ohledem na mnohostranné dohody o životním prostředí ratifikované stranami, případně také vyvíjet společné činnosti v rámci příslušných agentur.

Strany věnují zvláštní pozornost přeshraničním otázkám a regionální spolupráci.

Článek 89

Tato spolupráce sleduje mimo jiné tyto cíle:

a)

vytvoření celkové strategie zaměřené na životní prostředí, zahrnující plánované institucionální reformy (a jejich harmonogramy), jejichž cílem je zajistit provádění a prosazování právních předpisů týkajících se životního prostředí; rozdělení pravomocí v oblasti správy životního prostředí na vnitrostátní, regionální a obecní úrovni; postupy rozhodování a realizace rozhodnutí; postupy pro podporu začleňování problematiky životního prostředí do dalších oblastí politiky; podpora opatření zaměřených na zelené hospodářství, ekologické inovace, nalezení potřebných lidských a finančních zdrojů a mechanismus přezkumu; a

b)

rozvoj odvětvových strategií pro kvalitu ovzduší; kvalita vody a správa zdrojů; nakládání s odpadem a zdroji; biologická rozmanitost a ochrana přírody; průmyslové znečištění a průmyslová rizika a chemikálie, znečištění hlukem, ochrana půdy, městské a venkovské prostředí, ekologické inovace včetně jasně stanovených harmonogramů a milníků pro realizaci, správní kompetence, jakož i strategie financování v oblasti investic do infrastruktury a technologií.

Článek 90

O otázkách, které jsou předmětem této kapitoly, se povede pravidelný dialog.

Článek 91

Moldavská republika sblíží své právní předpisy s právními předpisy EU a mezinárodními nástroji uvedenými v příloze XI této dohody podle ustanovení uvedené přílohy.

KAPITOLA 17

Opatření v oblasti klimatu

Článek 92

Strany rozvinou a upevní spolupráci v boji proti změně klimatu. Spolupráce bude probíhat s ohledem na zájmy stran na základě rovnosti a oboustranného prospěchu a s ohledem na provázanost dvoustranných a mnohostranných závazků v této oblasti.

Článek 93

Spolupráce podpoří opatření na vnitrostátní, regionální a mezinárodní úrovni, a to zejména v těchto oblastech:

a)

zmírňování změny klimatu;

b)

přizpůsobení se změně klimatu;

c)

obchodování s uhlíkem;

d)

výzkum, vývoj, demonstrace, zavádění a šíření bezpečných a udržitelných nízkouhlíkových technologií a adaptačních technologií;

e)

začleňování problematiky klimatu mezi priority odvětvových politik a

f)

zvyšování povědomí, školení a odborná příprava.

Článek 94

Strany mimo jiné:

a)

sdílejí informace a odborné znalosti;

b)

provádějí společné výzkumné činnosti a budou si vyměňovat informace o čistších technologiích;

c)

společně postupují na regionální a mezinárodní úrovni, mimo jiné s ohledem na stranami ratifikované mnohostranné dohody o životním prostředí, případně také společně postupují v rámci příslušných agentur.

Strany věnují zvláštní pozornost přeshraničním otázkám a regionální spolupráci.

Článek 95

Spolupráce se týká zejména vypracování a provádění:

a)

celkové strategie ve vztahu ke klimatu a akčního plánu pro dlouhodobé zmírnění dopadů změny klimatu a pro přizpůsobení se změně klimatu;

b)

posouzení zranitelnosti a možností přizpůsobení;

c)

národní strategie pro přizpůsobení se změně klimatu;

d)

strategie nízkouhlíkového rozvoje;

e)

dlouhodobých opatření ke snížení emise skleníkových plynů;

f)

přípravných opatření pro obchodování s uhlíkem;

g)

opatření na podporu přenosu technologií na základě posouzení technologických potřeb;

h)

opatření na začlenění problematiky klimatu mezi priority odvětvových politik; a

i)

opatření týkajících se látek poškozujících ozonovou vrstvu.

Článek 96

O otázkách, které jsou předmětem této kapitoly, se povede pravidelný dialog.

Článek 97

Moldavská republika sblíží své právní předpisy s právními předpisy EU a mezinárodními nástroji uvedenými v příloze XII této dohody podle ustanovení uvedené přílohy.

KAPITOLA 18

Informační společnost

Článek 98

K prospěchu občanů a podniků strany posílí svoji spolupráci na rozvoji informační společnosti prostřednictvím široké dostupnosti informační a komunikační technologie a zvyšováním kvality služeb za dostupné ceny. Cílem této spolupráce by měl být snadnější přístup na trhy elektronických komunikací, podpora hospodářské soutěže a investic v tomto odvětví a podpora rozvoje elektronických veřejných služeb.

Článek 99

Spolupráce může zahrnovat:

a)

výměnu informací a osvědčených postupů při provádění vnitrostátních strategií v oblasti informační společnosti, včetně iniciativ, které si kladou za cíl podporu širokopásmového přístupu, lepší bezpečnost sítí a rozvoj elektronických veřejných služeb;

b)

výměnu informací, osvědčených postupů a zkušeností s cílem podpořit rozvoj komplexního regulačního rámce elektronických komunikací, zejména posílit správní kapacitu vnitrostátní správy informačních a komunikačních technologií, jakož i nezávislého regulátora, lépe využívat frekvenční spektrum a podpořit interoperabilitu sítí v Moldavské republice a s EU;

c)

podporu zavádění nástrojů informačních a komunikačních technologií pro lepší správu, elektronické vzdělávání a výzkum, veřejné zdravotnictví, digitalizaci kulturní dědictví, rozvoj digitálního obsahu a elektronického obchodu; a

d)

posílení úrovně zabezpečení osobních údajů a ochrany soukromí v odvětví elektronických komunikací.

Článek 100

Strany podpoří spolupráci mezi regulačními orgány EU a vnitrostátním orgánem pro regulaci elektronických komunikaci v Moldavské republice. Strany zváží spolupráci také v dalších relevantních oblastech, mimo jiné prostřednictvím regionálních iniciativ.

Článek 101

O otázkách, které jsou předmětem této kapitoly, se povede pravidelný dialog.

Článek 102

Moldavská republika sblíží své právní předpisy s právními předpisy EU a mezinárodními nástroji uvedenými v příloze XXVIII-B této dohody podle ustanovení uvedené přílohy.

KAPITOLA 19

Cestovní ruch

Článek 103

Strany spolupracují v oblasti cestovního ruchu s cílem posílit rozvoj konkurenceschopného a udržitelného odvětví cestovního ruchu jakožto zdroje hospodářského růstu, posilování odpovědnosti, zvyšování zaměstnanosti a devizových příjmů.

Článek 104

Spolupráce na dvoustranné, regionální a evropské úrovni je založena na těchto zásadách:

a)

respektování integrity a zájmů místních společenství zejména na venkově;

b)

význam kulturního dědictví; a

c)

pozitivní interakce mezi cestovním ruchem a ochranou životního prostředí.

Článek 105

Spolupráce se zaměří na:

a)

výměnu informací, osvědčených postupů, zkušeností a předávání know-how, mimo jiné o inovativních technologiích;

b)

vytváření strategických partnerství mezi veřejnými a soukromými zájmy a zájmy místních společenství v zájmu zajištění udržitelného rozvoje cestovního ruchu;

c)

propagaci a rozvoj výrobků, trhů, infrastruktury, lidských zdrojů a institucionálních struktur v oblasti cestovního ruchu, jakož i odhalení a odstranění překážek cestovního ruchu;

d)

vypracování a provádění účinných politik a strategií, včetně vhodných právních, správních a finančních aspektů;

e)

odbornou přípravu v oblasti cestovního ruchu a budování kapacit za účelem zlepšení kvality služeb; a

f)

rozvoj a podporu cestovního ruchu na úrovni obcí.

Článek 106

O otázkách, které jsou předmětem této kapitoly, se povede pravidelný dialog.

KAPITOLA 20

Regionální rozvoj, přeshraniční a regionální spolupráce

Článek 107

1.   Strany podpoří vzájemné porozumění a dvoustrannou spolupráci v oblasti regionální politiky, včetně způsobů formulování a provádění regionálních politik, víceúrovňové správy věcí veřejných a partnerství, se zvláštním důrazem na rozvoj znevýhodněných oblastí a územní spolupráci, s cílem vytvářet komunikační kanály a zintenzívnit výměnu informací a zkušeností mezi celostátními, regionálními a místními orgány, sociálně-ekonomickými aktéry a občanskou společností.

2.   Strany spolupracují zejména na sladění postupů Moldavské republiky s těmito principy:

a)

decentralizovat rozhodování z centra na úroveň regionálních společenství;

b)

upevňovat partnerství mezi všemi stranami, jež se účastní regionálního rozvoje; a

c)

spolufinancovat formou finančních příspěvků stran zapojených do provádění programů a projektů regionálního rozvoje.

Článek 108

1.   Strany podpoří a posílí zapojení místních a regionálních orgánů do přeshraniční a regionální spolupráce a do souvisejících řídicích struktur; posilují spolupráci vytvořením právního rámce, v němž je taková spolupráce možná, ponechávají v platnosti stávající opatření a vypracovávají opatření pro budování kapacit a podporují posilování přeshraničních a regionálních hospodářských a podnikatelských sítí.

2.   Strany spolupracují na konsolidaci institucionálních a operativních kapacit celostátních a regionálních institucí na poli regionálního rozvoje a územního plánování mimo jiné:

a)

zlepšováním mechanismu vzájemného vertikálního a horizontálního působení centrálních a místních orgánů veřejné správy v procesu zpracovávání a provádění regionálních politik;

b)

rozvíjením kapacity místních orgánů veřejné správy podporovat přeshraniční spolupráci v souladu s předpisy a praktickými postupy EU; a

c)

sdílením znalosti, informací a osvědčených postupů, co se týče politik regionálního rozvoje, s cílem podporovat ekonomický blahobyt místních společenství a jednotný rozvoj regionů.

Článek 109

1.   Strany posilují a stimulují rozvoj přeshraničních a regionálních prvků v takových oblastech, jako je doprava, energetika, komunikační sítě, kultura, vzdělávání, cestovní ruch, zdraví a další oblasti, na něž se vztahuje tato dohoda a které mají vliv na přeshraniční a regionální spolupráci.

2.   Strany zintenzívní spolupráci mezi regiony formou nadnárodních a přeshraničních programů a současně podnítí účast regionů Moldavské republiky v evropských regionálních strukturách a organizacích a podpoří jejich hospodářský a institucionální rozvoj prováděním projektů, na nichž mají společný zájem.

Tyto činnosti proběhnou v souvislosti s:

a)

pokračující územní spoluprací s evropskými regiony také prostřednictvím nadnárodních a přeshraničních programů spolupráce;

b)

spoluprací s orgány EU v rámci Východního partnerství, včetně Výboru regionů, a účasti na různých evropských regionálních projektech a iniciativách; a

c)

spoluprací mimo jiné s Evropským hospodářským a sociálním výborem, Evropskou asociací rozvojových agentur a Evropskou pozorovací sítí pro územní plánování.

Článek 110

1.   Strany posílí a zajistí lepší koordinaci a spolupráci mezi zeměmi a regiony v rámci strategie EU pro Podunají, se zaměřením zejména na zlepšení dopravních a energetických spojení, životního prostředí, hospodářského a sociálního rozvoje a bezpečnosti, což přispěje k rychlejší silniční a železniční dopravě, levnější a bezpečnější energii, lepšímu životnímu prostředí s čistější vodou, ochraně biologické rozmanitosti a účinnějšímu přeshraničnímu předcházení povodním.

2.   Strany posílí přeshraniční spolupráci zaměřenou na obnovu plavby po řece Prut, která povede k prevenci povodní v povodí řeky, lepší jakosti vody, zavlažování, zintenzívnění hospodářské činnosti, podpoře cestovního ruchu a kulturních aktivit a přispěje k budování kapacit.

Článek 111

Strany usnadní pohyb občanů EU a Moldavské republiky, kteří mají důvod k častému malému pohraničnímu styku.

Článek 112

O otázkách, které jsou předmětem této kapitoly, se povede pravidelný dialog.

KAPITOLA 21

Veřejné zdraví

Článek 113

V zájmu dosažení vyšší úrovně ochrany veřejného zdraví a ochrany zdraví lidí jako předpokladu udržitelného rozvoje a hospodářského růstu se strany dohodly na rozšíření svojí spolupráce v oblasti veřejného zdraví.

Článek 114

Spolupráce se zaměří zejména na:

a)

posílení veřejného zdravotnictví Moldavské republiky, zejména prostřednictvím realizace reformy zdravotnictví, zajištěním kvalitní primární zdravotní péče a zlepšením správy a financování v odvětví zdravotní péče;

b)

epidemiologický dozor a kontrolu přenosných nemocí jako HIV/AIDS, virová hepatitida a tuberkulóza, jakož i na lepší připravenost na ohrožení veřejného zdraví a mimořádné situace;

c)

prevenci a kontrolu nepřenosných nemocí především za pomoci výměny informací a osvědčených postupů, podporou zdravého životního stylu a řešením hlavních zdravotních faktorů jako je výživa, závislost na alkoholu, drogách a tabáku;

d)

kvalitu a bezpečnost látek lidského původu;

e)

zdravotnické informace a znalosti; a

f)

důsledné a včasné provádění mezinárodních dohod v oblasti zdraví, zejména mezinárodních zdravotnických předpisů a Rámcové úmluvy Světové zdravotnické organizace o kontrole tabáku z roku 2003.

Článek 115

Spolupráce umožní:

a)

postupnou integraci Moldavské republiky do sítí EU souvisejících se zdravím a

b)

postupné zlepšování interakce mezi Moldavskou republikou a Evropským střediskem pro prevenci a kontrolu nemocí.

Článek 116

Moldavská republika sblíží své právní předpisy s právními předpisy EU a mezinárodními nástroji uvedenými v příloze XIII této dohody podle ustanovení uvedené přílohy.

KAPITOLA 22

Civilní ochrana

Článek 117

Strany rozvinou a upevní svou spolupráci v oblasti přírodních katastrof a katastrof způsobených člověkem. Spolupráce bude probíhat s ohledem na zájmy stran na základě rovnosti a oboustranného prospěchu a s ohledem na vzájemnou závislost, jež panuje mezi stranami, a na související mnohostranné činnosti v oblasti civilní ochrany.

Článek 118

Cílem této spolupráce je zlepšení prevence přírodních katastrof a katastrof způsobených člověkem, příprava na ně a reakce na ně.

Článek 119

Strany mimo jiné sdílejí informace a odborné znalosti a provádějí společné činnosti na vnitrostátní, regionální a mezinárodní úrovni. Spolupráce bude zahrnovat provádění zvláštních smluv a správních ujednání v této oblasti, které strany uzavřely v souladu s příslušnými pravomocemi EU a jejích členských států a v souladu s právním postupy stran.

Článek 120

Spolupráce směřuje mimo jiné k plnění těchto cílů:

a)

usnadnění vzájemné pomoci za mimořádných situací;

b)

každodenní výměnu včasného varování a aktualizovaných informací v případě závažných mimořádných situací s dopadem na EU nebo Moldavskou republiku, včetně žádostí o pomoc a nabídek pomoci;

c)

posuzování dopadu katastrof na životní prostředí;

d)

pozvání odborníků k účasti na zvláštních seminářích a konferencích věnovaných otázkám civilní ochrany;

e)

pozvání ad hoc pozorovatelů k účasti na zvláštních cvičeních a vzdělávacích činnostech organizovaných EU nebo Moldavskou republikou; a

f)

posilování spolupráce ve věci účinného využívání dostupných kapacit civilní ochrany.

Článek 121

O otázkách, které jsou předmětem této kapitoly, se povede pravidelný dialog.

KAPITOLA 23

Spolupráce v oblasti vzdělávání, odborné přípravy, mnohojazyčnosti, mládeže a sportu

Článek 122

Strany spolupracují na podpoře celoživotního učení, podporují spolupráci a transparentnost na všech úrovních vzdělávání a odborné přípravy a zvláštní pozornost věnují vysokoškolskému vzdělávání.

Článek 123

Spolupráce se zaměří mimo jiné na tyto oblasti:

a)

podpora celoživotního učení, které je hlavním předpokladem růstu a zaměstnanosti a umožňuje občanům plnohodnotnou účast na životě společnosti;

b)

modernizace vzdělávacího systému a systému odborné přípravy, zvýšení kvality, relevantnosti a zlepšení přístupu;

c)

podpora sbližování v oblasti vysokoškolského vzdělávání, vyplývající z boloňského procesu a plánu EU na modernizaci systémů vysokoškolského vzdělávání.

d)

posilování mezinárodní akademické spolupráce, účasti na programech EU pro spolupráci, zvyšování mobility studentů a pedagogů;

e)

vytvoření národního kvalifikačního rámce s cílem zlepšit transparentnost a uznávání kvalifikací a schopností a

f)

podpora cílů stanovených kodaňským procesem o posílené evropské spolupráci v oblasti odborného vzdělávání a odborné přípravy.

Článek 124

Strany podporují spolupráci a výměny v oblastech společného zájmu, jako je jazyková rozmanitost a celoživotní studium jazyků, prostřednictvím výměny informací a osvědčených postupů.

Článek 125

Strany se dohodly na spolupráci ve vztahu k mládeži, jež si klade za cíl:

a)

posílit spolupráci a výměny v oblasti politiky mládeže a neformálního vzdělávání mladých lidí a osob pracujících s mládeží;

b)

usnadnit aktivní zapojení všech mladých lidí do života společnosti;

c)

podporovat mobilitu mladých lidí a osob pracujících s mládeží jakožto prostředek prospěšný pro mezikulturní dialog a získávání znalostí, dovedností a schopností mimo rámec oficiálního vzdělávacího systému, včetně dobrovolnické práce; a

d)

podporovat spolupráci mezi mládežnickými organizacemi na podporu občanské společnosti.

Článek 126

Strany podporují spolupráci v oblasti sportu a tělesné aktivity prostřednictvím výměny informací a osvědčených postupů s cílem rozvíjet zdravý životní styl, podpořit sociální a výchovné hodnoty sportu a řádnou správu sportu ve společnostech EU a Moldavské republiky.

KAPITOLA 24

Spolupráce při výzkumu, technologickém vývoji a demonstracích

Článek 127

Strany podpoří spolupráci ve všech oblastech civilního vědeckého výzkumu a technologického vývoje a demonstrací na základě oboustranného prospěchu a za podmínek náležité a účinné ochrany práv duševního vlastnictví.

Článek 128

Spolupráce při výzkumu, technologickém vývoji a demonstracích zahrnuje:

a)

dialog o politice a výměnu vědeckotechnických informací;

b)

usnadnění přiměřeného přístupu do příslušných programů stran;

c)

zvyšování výzkumné kapacity a účast výzkumných subjektů Moldavské republiky v rámcovém programu EU pro výzkum;

d)

podporu společných výzkumných projektů ve všech oblastech výzkumu, technologického vývoje a demonstrací;

e)

vzdělávací činnosti a programy mobility pro vědce, výzkumníky a další výzkumné pracovníky působící na obou stranách v rámci spolupráce při výzkumu, technologickém vývoji a demonstracích;

f)

v rámci příslušných právních předpisů usnadňování volného pohybu výzkumných pracovníků, kteří se účastní činností upravených touto dohodou, a přeshraniční přepravy zboží určeného pro použití při těchto činnostech; a

g)

jiné formy spolupráce v oblasti výzkumu a technologického vývoje (mimo jiné prostřednictvím regionálních přístupů a iniciativ) na základě vzájemné dohody stran.

Článek 129

Při provádění spolupráce v oblasti výzkumu a technologického vývoje by se měly hledat synergie s činnostmi financovanými střediskem pro vědu a techniku (STCU) i s dalšími činnostmi prováděnými v rámci finanční spolupráce mezi EU a Moldavskou republikou.

KAPITOLA 25

Spolupráce v oblasti kultury, audiovizuální politiky a sdělovacích prostředků

Článek 130

Strany podpoří kulturní spolupráci v souladu se zásadami zakotvenými v Úmluvě Organizace spojených národů pro výchovu, vědu a kulturu (Unesco) o ochraně a podpoře rozmanitosti kulturních projevů z roku 2005. Strany usilují o pravidelný dialog o politice v oblastech oboustranného zájmu, včetně rozvoje kulturních odvětví v EU a Moldavské republice. Spolupráce mezi stranami podpoří mezikulturní dialog, mezi jiným i prostřednictvím účasti kulturního sektoru a občanské společnosti z EU a Moldavské republiky na tomto dialogu.

Článek 131

1.   Strany rozvinou pravidelný dialog a spolupráci s cílem podpořit audiovizuální průmysl v Evropě a podnítit koprodukci v oblasti kinematografie a výroby televizních pořadů.

2.   Spolupráce by mohla zahrnout, mimo jiné, odbornou přípravu novinářů a dalších mediálních odborníků, jakož i podporu sdělovacích prostředků, aby byla posílena jejich nezávislost, profesionalita a vztahy s evropskými sdělovacími prostředky v souladu s evropskými normami, včetně norem Rady Evropy a úmluvy Unesco o ochraně a podpoře rozmanitosti kulturních projevů z roku 2005.

Článek 132

Strany zaměří svou spolupráci na řadu oblastí:

a)

kulturní spolupráce a kulturní výměny, mobilita uměleckých děl a umělců;

b)

mezikulturní dialog;

c)

dialog o kulturní politice a audiovizuální politice;

d)

spolupráce na mezinárodních fórech jako je Unesco a Rada Evropy, zejména s cílem prosazovat kulturní rozmanitost, chránit a zhodnocovat kulturní a historické dědictví; a

e)

spolupráce v oblasti sdělovacích prostředků.

Článek 133

Moldavská republika sblíží své právní předpisy s právními předpisy EU a mezinárodními nástroji uvedenými v příloze XIV této dohody podle ustanovení uvedené přílohy.

KAPITOLA 26

Spolupráce občanské společnosti

Článek 134

Strany naváží dialog o spolupráci občanské společnosti, která se zaměří na dosažení těchto cílů:

a)

rozšířit kontakty a výměnu informací a zkušeností mezi všemi sektory občanské společnosti v EU a Moldavské republice;

b)

zajistit v EU a hlavně u organizací občanské společnosti v členských státech lepší znalost a porozumění Moldavské republiky, jejích dějin a kultury, a tím umožnit lepší informovanost o možnostech a výzvách budoucích vztahů a

c)

recipročně k tomu zajistit v Moldavské republice a hlavně u moldavských organizací občanské společnosti lepší znalost a porozumění EU, se zaměřením nejen na základní hodnoty EU, její politiky a fungování.

Článek 135

Strany podpoří dialog a spolupráci mezi aktéry občanské společnosti obou stran jako nedílnou součást vztahů mezi EU a Moldavskou republikou. Cílem tohoto dialogu a spolupráce je:

a)

zajistit účast občanské společnosti na vztazích mezi EU a Moldavskou republikou, a především na provádění této dohody;

b)

posílit účast občanské společnosti na procesu veřejného rozhodování, zejména cestou otevřeného, transparentního a pravidelného dialogu mezi veřejnými institucemi a reprezentativními sdruženími a občanskou společností;

c)

různými způsoby usnadnit proces budování institucí a upevňování organizací občanské společnosti, včetně právní podpory, formálních i neformálních sítí, vzájemných návštěv a seminářů, zejména s cílem zlepšit právní rámec občanské společnosti a

d)

umožnit zástupcům občanské společnosti z obou stran, aby se mohli seznámit s procesem konzultací a dialogu mezi občanskými a sociálními partnery druhé strany, především s cílem ještě více zapojit občanskou společnost do procesu tvorby veřejné politiky v Moldavské republice.

Článek 136

O otázkách, které jsou předmětem této kapitoly, povedou strany pravidelný dialog.

KAPITOLA 27

Spolupráce v oblasti ochrany a prosazování práv dítěte

Článek 137

Strany se dohodly, že budou spolupracovat v zájmu zajištění podpory práv dítěte podle mezinárodních právních předpisů a norem, zejména Úmluvy Organizace spojených národů o právech dítěte z roku 1989, při zohlednění priorit stanovených ve specifických podmínkách Moldavské republiky, obzvláště v případě ohrožených skupin.

Článek 138

Tato spolupráce zahrnuje zejména:

a)

prevenci a boj proti všem formám vykořisťování (včetně dětské práce), zneužívání, zanedbání péče a násilí páchanému na dětech, mimo jiné prostřednictvím budování a posilování právního a institucionálního rámce, stejně tak jako prostřednictvím informačních kampaní v této oblasti;

b)

zlepšení systému odhalování dětí v ohroženém stavu a systému poskytování pomoci takovým dětem, mimo jiné také pomocí zvýšené účasti dětí na rozhodovacích procesech a uplatňováním efektivních mechanismů pro řešení jejich individuálních stížností;

c)

výměnu informací a osvědčených postupů ohledně zmírňování chudoby mezi dětmi, včetně opatření zaměřených na sociální politiky týkající se blaha dětí a na podporu a usnadnění přístupu dětí ke vzdělání;

d)

provádění opatření zaměřených na podporu práv dětí v rodině a institucí a na posilování kapacit rodičů a pečovatelů s cílem zajistit vývoj dítěte; a

e)

přistoupení k příslušným mezinárodním dokumentům, jejich ratifikace a provádění, včetně těch, které vznikly v rámci Organizace spojených národů, Rady Evropy a Haagské konference o mezinárodním právu soukromém, za účelem prosazování a ochrany práv dětí v souladu s nejvyššími standardy v této oblasti.

Článek 139

O otázkách, které jsou předmětem této kapitoly, se povede pravidelný dialog.

KAPITOLA 28

Účast na práci agentur a na programech unie

Článek 140

Moldavská republika se může účastnit práce všech agentur Unie, které jsou účasti Moldavské republiky otevřené v souladu s příslušnými právními nástroji o zřízení těchto agentur. Moldavská republika uzavře s EU samostatné dohody umožňující její účast na činnosti každé z těchto agentur, v nichž bude stanovena mimo jiné i výše finančního příspěvku.

Článek 141

Moldavská republika se může účastnit všech současných i budoucích programů Unie, které jsou účasti Moldavské republiky otevřené v souladu s příslušnými právními nástroji o schválení těchto programů. Účast Moldavské republiky na programech Unie se řídí ustanoveními protokolu I k této dohodě o rámcové dohodě mezi Evropskou unií a Moldavskou republikou o obecných zásadách účasti Moldavské republiky na programech Unie.

Článek 142

Strany povedou pravidelný dialog o účasti Moldavské republiky na programech a práci agentur Unie. EU bude zejména informovat Moldavskou republiku v případě zřízení nových agentur Unie a schválení nových programů Unie, jakož i o změnách účasti na programech Unie a na činnosti agentur Unie uvedených v článcích 140 a 141 této dohody.

HLAVA V

OBCHOD A OBCHODNÍ ZÁLEŽITOSTI

KAPITOLA 1

Národní zacházení a přístup zboží na trh

Oddíl 1

Společná ustanovení

Článek 143

Cíl

Strany postupně vytvoří oblast volného obchodu v přechodném období o maximální délce deseti let, počínaje vstupem této dohody v platnost, v souladu s ustanoveními této dohody a v souladu s článkem XXIV Všeobecné dohody o clech a obchodu z roku 1994 (dále jen „GATT 1994“).

Článek 144

Rozsah a oblast působnosti

1.   Ustanovení této kapitoly se vztahují na obchod se zbožím (1) mezi stranami.

2.   Pro účely této kapitoly se pojmem „pocházející z“ či rozumějí produkty podle pravidel původu stanovených v protokolu II této dohody.

Oddíl 2

Odstraňování cel, poplatků a jiných plateb

Článek 145

Definice cel

Pro účely této kapitoly se „clem“ rozumí jakákoli cla nebo poplatky jakéhokoli druhu ukládané na dovoz nebo vývoz zboží či v souvislosti s ním, včetně jakékoli formy přirážky k dani nebo příplatku, jež se ukládají na tento dovoz nebo vývoz či ve spojení s ním. „Clo“ však nezahrnuje:

a)

poplatky rovnocenné vnitřní dani ukládané v souladu s článkem 152 této dohody;

b)

cla ukládaná v souladu s kapitolou 2 (Nápravná opatření v oblasti obchodu) hlavy V (Obchod a obchodní záležitosti) této dohody; nebo

c)

poplatky či jiné platby ukládané v souladu s článkem 151 této dohody.

Článek 146

Zařazení zboží

Zařazení zboží v rámci obchodu mezi stranami se provádí podle příslušné celní nomenklatury harmonizovaného systému popisu a číselného označování (dále jen „HS“) z roku 1983 v Moldavské republice vycházejícího z HS z roku 2007 a podle celní nomenklatury Unie v ycházející z HS z roku 2012a následných změn těchto nomenklatur.

Článek 147

Odstraňování dovozních cel

1.   Každá strana sníží nebo odstraní cla na zboží pocházející z druhé strany v souladu s přílohou XV této dohody.

2.   Základní celní sazba pro jednotlivé druhy zboží, na niž se mají uplatňovat postupná snížení a odstraňování cla podle odstavce 1 tohoto článku, je stanovena v příloze XV této dohody.

3.   Pokud některá ze stran kdykoli po vstupu této dohody v platnost sníží uplatňovanou celní sazbu podle doložky nejvyšších výhod (dále jen „DNV“), uplatní se tato celní sazba jako základní sazba, pokud a dokud je nižší než celní sazba vypočtená v souladu s přílohou XV této dohody.

4.   Po vstupu této dohody v platnost se smluvní strany mohou dohodnout, že zváží urychlení a rozšíření rozsahu odstraňování cla ve vzájemném obchodě. Rozhodnutí Výboru pro přidružení ve složení pro obchod podle čl. 438 odst. 4 této dohody, o urychlení snižování nebo odstranění cla na zboží má přednost před jakoukoli celní sazbou nebo kategorií postupného snižování cla určenou pro dané zboží v příloze XV této dohody.

5.   Strany během třetího roku po vstupu této dohody v platnost zhodnotí situaci, přičemž vezmou v úvahu skladbu vzájemného obchodu se zemědělskými produkty, zvlášť citlivé aspekty týkající se těchto produktů a vývoj zemědělské politiky na obou stranách.

6.   V rámci Výboru pro přidružení ve složení pro obchod strany posoudí možnosti poskytnutí dalších úlev na vhodném recipročním základě za účelem lepšího uvolnění obchodu se zemědělskými produkty, zejména s těmi, na které se vztahují celní kvóty.

Článek 148

Mechanismus proti obcházení opatření v oblasti zemědělských produktů a zpracovaných zemědělských produktů

1.   Na produkty uvedené v příloze XV-C této dohody se vztahuje mechanismus proti obcházení. Průměrný roční objem dovozu každé kategorie těchto produktů z Moldavské republiky do Unie je uveden v příloze XV-C této dohody.

2.   Pokud v kterémkoli roce počínajícím 1. ledna objem dovozu jedné nebo více kategorií produktů uvedených v odstavci 1 tohoto článku dosáhne 70 % objemu uvedeného v příloze XV-C, oznámí Unie Moldavské republice objem dovozu dotčených produktů. Po uvedeném oznámení a do 14 kalendářních dnů ode dne, kdy objem dovozu jedné nebo více kategorií produktů uvedených v odstavci 1 tohoto článku dosáhl 80 % objemu uvedeného v příloze XV-C této dohody, Moldavská republika poskytne Unii řádné odůvodnění zvýšení dovozu. Pokud tento dovoz dosáhne 100 % objemu uvedeného v příloze XV-C této dohody a neposkytne-li Moldavská republika řádné odůvodnění, může Unie dočasně pozastavit preferenční zacházení pro dotčené produkty.

Pozastavení je použitelné po dobu šesti měsíců a nabývá účinosti v den zveřejnění rozhodnutí o pozastavení preferenčního zacházení v Úředním věstníku Evropské unie.

3.   Unie bezodkladně vyrozumí Moldavskou republiku o všech dočasných pozastaveních přijatých podle odstavce 2.

4.   Unie zruší dočasné pozastavení před uplynutím šesti měsíců od nabytí účinnosti, jestliže Moldavská republika předloží v rámci Výboru pro přidružení ve složení pro obchod podle čl. 438 odst. 4 této dohody, důkazy, že objem příslušné kategorie produktů dovezených nad rámec objemu uvedeného v příloze XV-C této dohody je způsoben změnou úrovně produkce a vývozní kapacity Moldavské republiky ve vztahu k dotyčnému produktu nebo produktům.

5.   Přílohu XV-C této dohody a objem může na žádost Moldavské republiky a po vzájemném souhlasu Unie a Moldavské republiky měnit Výbor pro přidružení ve složení pro obchod, aby tak promítl změny v úrovni produkce a vývozní kapacitě Moldavské republiky ve vztahu k dotyčnému produktu nebo produktům.

Článek 149

Zachování současného stavu

Žádná strana nezvýší stávající clo ani nepřijme nové clo na zboží pocházející z druhé strany. Tento postup žádné straně nebrání:

a)

v návaznosti na jednostranné snížení zvýšit clo na úroveň stanovenou v příloze XV; nebo

b)

zachovat nebo zvýšit clo, pokud to schválil Orgán WTO pro řešení sporů.

Článek 150

Vývozní cla

Žádná strana nezavede ani neponechá v platnosti clo či daň, kromě vnitrostátních poplatků používaných v souladu s článkem 152 této dohody, na vývoz zboží na území druhé strany či v souvislosti s tímto vývozem.

Článek 151

Poplatky a jiné platby

Každá strana podle článku VIII GATT 1994 a jeho vysvětlujících poznámek zajistí, aby byly veškeré poplatky a platby jakéhokoli jiného charakteru, než jsou cla či jiná opatření uvedená v článku 147 této dohody, uložené na dovoz či vývoz zboží nebo v souvislosti s nimi, omezeny co do výše na částku přibližných nákladů na poskytnuté služby a nepředstavovaly nepřímou ochranu domácího zboží nebo zdanění dovozu či vývozu pro daňové účely.

Oddíl 3

Necelní opatření

Článek 152

Národní zacházení

Každá strana přizná pro zboží druhé strany národní zacházení v souladu s článkem III GATT 1994 včetně jeho vysvětlujících poznámek. Za tímto účelem se článek III GATT 1994 a jeho vysvětlující poznámky začleňují do této dohody a stávají se její nedílnou součástí.

Článek 153

Dovozní a vývozní omezení

Žádná strana nepřijme ani neponechá v platnosti žádný zákaz či omezení vztahující se na dovoz jakéhokoli zboží druhé strany nebo na vývoz či prodej na vývoz jakéhokoli zboží určeného pro území druhé strany, nestanoví-li tato dohoda jinak nebo není-li to v souladu s článkem XI GATT 1994 a jeho vysvětlujícími poznámkami. Za tímto účelem se článek XI GATT 1994 a jeho vysvětlující poznámky začleňují do této dohody a stávají se její nedílnou součástí.

Oddíl 4

Zvláštní ustanovení týkající se zboží

Článek 154

Obecné výjimky

1.   Žádné ustanovení této kapitoly nelze vykládat tak, aby to kterékoli straně bránilo přijímat nebo prosazovat opatření podle článků XX a XXI GATT 1994 a vysvětlujících poznámek k uvedeným článkům podle GATT 1994, jež se tímto začleňují do této dohody a stávají se její nedílnou součástí.

2.   Strany jsou srozuměny s tím, že dříve než přijmou jakákoli opatření, pro která by bylo možné vyžadovat zdůvodnění ve smyslu písmen i) a j) článku XX GATT 1994, předloží strana hodlající přijmout opatření druhé straně veškeré relevantní informace a bude usilovat o řešení přijatelné pro obě strany. Nedosáhnou-li strany dohody do 30 dnů od předložení uvedených informací, může strana na dotčené zboží použít opatření podle tohoto odstavce. Pokud podání informací předem nebo provedení posouzení znemožňují výjimečné a vážné okolnosti vyžadující okamžité jednání, může strana, která hodlá přijmout opatření, začít ihned uplatňovat preventivní opatření nezbytná k řešení situace a neprodleně o tom informuje druhou stranu.

Oddíl 5

Správní spolupráce a koordinace s dalšími zeměmi

Článek 155

Zvláštní ustanovení o správní spolupráci

1.   Strany se shodly, že k provedení a kontrole preferenčního zacházení poskytnutého na základě této kapitoly je nezbytná správní spolupráce a pomoc, a zároveň zdůrazňují svůj závazek bojovat proti nesrovnalostem a podvodům v celní oblasti a souvisejících oblastech.

2.   Pokud jedna strana na základě objektivních informací zjistí, že druhá strana neposkytuje správní spolupráci či pomoc, nebo zjistí nesrovnalosti či podvod ve smyslu této kapitoly, může dotčená strana v souladu s tímto článkem a zejména podle odstavce 5 dočasně pozastavit příslušné preferenční zacházení ve vztahu k dotčenému produktu nebo produktům.

3.   Pro účely tohoto článku se za neposkytování správní spolupráce nebo pomoci mimo jiné považuje:

a)

opakované nedodržení povinnosti ověřit status původu dotčeného zboží;

b)

opakované odmítnutí nebo bezdůvodné zdržování následného ověření dokladu o původu zboží nebo sdělení výsledků tohoto ověření;

c)

opakované odmítnutí nebo bezdůvodné průtahy při získávání povolení k provedení misí, jejichž cílem je prověření pravosti dokumentů nebo přesnosti informací souvisejících s dotčeným přiznáním preferenčního zacházení.

4.   Pro účely tohoto článku se může jednat o nesrovnalosti nebo podvod mimo jiné v případě, že bez uspokojivého vysvětlení dojde k rychlému nárůstu dovozu zboží, který překračuje obvyklou úroveň výrobní a vývozní kapacity druhé strany a souvisí s objektivními informacemi týkajícími se nesrovnalostí nebo podvodu.

5.   Dočasné pozastavení lze uplatnit, jsou-li splněny tyto podmínky:

a)

strana, která zjistila na základě objektivních informací, že nebyla poskytnuta správní spolupráce nebo pomoc nebo že došlo k nesrovnalostem nebo podvodu, oznámí své zjištění společně s objektivními informacemi bez zbytečného odkladu Výboru pro přidružení ve složení pro obchod podle čl. 438 odst. 4 této dohody a na základě všech významných informací a objektivních zjištění zahájí v rámci tohoto výboru konzultace s cílem dosáhnout řešení přijatelného pro obě strany;

b)

pokud strany zahájily konzultace s výše uvedeným výborem a do tří měsíců od oznámení nedospěly k přijatelnému řešení, může dotčená strana dočasně pozastavit příslušné preferenční zacházení s dotčeným produktem nebo produkty. Dočasné pozastavení se bez zbytečného odkladu oznámí Výboru pro přidružení ve složení pro obchod;

c)

dočasná pozastavení podle tohoto článku se omezí pouze na případy, kdy jsou nezbytně nutná k ochraně finančních zájmů dotčené strany. Nesmí být delší než šest měsíců, mohou být prodloužena, jestliže se ke dni uplynutí lhůty nic nezmění, pokud jde o podmínky, kvůli kterým k původnímu pozastavení došlo. Dočasná pozastavení jsou předmětem pravidelných konzultací v rámci Výboru pro přidružení ve složení pro obchod podle čl. 438 odst. 4 této dohody, zejména za účelem jejich ukončení, jakmile zaniknou podmínky pro jejich uplatňování.

6.   Každá strana zveřejní v souladu se svými vnitřními postupy všechna oznámení pro dovozce v souvislosti s jakýmkoli oznámením podle odst. 5 písm. a), jakýmkoli rozhodnutím podle odst. 5 písm. b) a jakýmkoli prodloužením nebo ukončením podle odst. 5 písm. c).

Článek 156

Náprava správních chyb

Pokud se příslušné orgány při řádné správě preferenčního systému vývozu, a zejména při uplatňování ustanovení protokolu II k této dohodě o definici pojmu „původní produktty“ a o metodách správní spolupráce, dopustí chyby a tato chyba má dopady na dovozní cla, může strana, která je těmito dopady dotčena, požádat Výbor pro přidružení ve složení pro obchod podle čl. 438 odst. 4 této dohody, aby prozkoumal možnost přijetí všech vhodných opatření za účelem vyřešení této situace.

Článek 157

Dohody s dalšími zeměmi

1.   Tato dohoda nebrání zachování nebo zřizování celních unií, dalších zón volného obchodu nebo režimů příhraničního styku, pokud nejsou v rozporu s ustanoveními této dohody o obchodu.

2.   Konzultace mezi stranami se konají v rámci Výboru pro přidružení ve složení pro obchod podle čl. 438 odst. 4 této dohody a týkají se dohod o zřízení celních unií, dalších zón volného obchodu nebo režimů příhraničního styku a případně dalších důležitých otázek, které souvisí s obchodní politikou stran vůči třetím zemím. Takové konzultace se uskuteční zejména v případě přistoupení třetí země k EU s cílem zohlednit vzájemné zájmy Unie a Moldavské republiky uvedené v této dohodě.

KAPITOLA 2

Nápravná opatření v oblasti obchodu

Oddíl 1

Globální ochranná opatření

Článek 158

Obecná ustanovení

1.   Strany potvrzují svá práva a povinnosti podle článku XIX GATT 1994 a podle Dohody oochranných opatřeních obsažené v příloze 1 A Dohody o zřízení Světové obchodní organizace (dále jen „Dohoda o WTO“) (dále jen „Dohoda o ochranných opatřeních“) a podle článku 5 Dohody o zemědělství obsažené v příloze 1 A Dohody o WTO (dále jen „Dohoda o zemědělství“).

2.   Preferenční pravidla původu zavedená podle kapitoly 1 (Národní zacházení a přístup zboží na trh) hlavy V (Obchod a obchodní záležitosti) této dohody se na tento oddíl nevztahují.

3.   Na ustanovení tohoto oddílu se nevztahuje kapitola 14 (Řešení sporů) hlavy V (Obchod aobchodní záležitosti) této dohody.

Článek 159

Transparentnost

1.   Strana, která zahajuje ochranné šetření, to druhé straně oznámí, pokud má druhá strana na této věci zásadní hospodářský zájem.

2.   Bez ohledu na článek 158 této dohody doručí strana, která zahajuje ochranné šetření a hodlá přijmout ochranná opatření, druhé straně na její žádost okamžitě ad hoc písemné oznámení všech důležitých informací, které vedly k zahájení ochranného šetření a přijetí ochranných opatření, případně také informace o zahájení ochranného šetření, o předběžných zjištěních a konečných závěrech šetření, a nabídne druhé straně možnost konzultací.

3.   Pro účely tohoto článku se má za to, že strana má zásadní hospodářský zájem, pokud patří mezi pět největších dodavatelů dováženého produktu během posledních tří let, měřeno z hlediska absolutního objemu nebo hodnoty.

Článek 160

Uplatnění opatření

1.   Při přijímání ochranných opatření se strany snaží postupovat způsobem, který co nejméně ovlivní jejich dvoustranné obchodní vztahy.

2.   Pro účely odstavce 1 platí, že pokud se jedna strana domnívá, že jsou naplněny právní požadavky k přijetí konečných ochranných opatření, informuje strana, která hodlá přijmout taková opatření, druhou stranu a poskytne jí možnost dvoustranných konzultací. Není-li dosaženo uspokojivého řešení do 30 dnů od oznámení druhé straně, může dovážející strana přijmout vhodná opatření pro odstranění těchto obtíží.

Oddíl 2

Antidumpingová a vyrovnávací opatření

Článek 161

Obecná ustanovení

1.   Strany potvrzují svá práva a povinnosti podle článku VI GATT 1994, Dohody o provádění článku VI GATT 1994 obsažené v příloze 1 A Dohody o WTO (dále jen „Dohoda o antidumpingu“) a Dohody o subvencích a vyrovnávacích opatřeních obsažené v příloze 1 A Dohody o WTO (dále jen „Dohoda o subvencích“).

2.   Preferenční pravidla původu zavedená podle kapitoly 1 (Národní zacházení a přístup zboží na trh) hlavy V (Obchod a obchodní záležitosti) této dohody se na tento oddíl nevztahují.

3.   Na ustanovení tohoto oddílu se nevztahuje kapitola 14 (Řešení sporů) hlavy V (Obchod a obchodní záležitosti) této dohody.

Článek 162

Transparentnost

1.   Strany souhlasí, že antidumpingová a vyrovnávací opatření by měla být využívána v plném souladu s požadavky Dohody o antidumpingu a Dohody o subvencích a měla by být založena na spravedlivém a transparentním systému.

2.   Aniž je dotčen čl. 6 odst. 5 Dohody o antidumpingu a čl. 12 odst. 4 Dohody o subvencích, strany ihned po uložení prozatímních opatření a před konečným rozhodnutím zajistí úplné a smysluplné zveřejnění všech zásadních skutečností a důvodů, z nichž vychází rozhodnutí uplatnit opatření. Zveřejnění se provádí písemnou formou a musí poskytovat zúčastněným stranám dostatek času k vyjádření.

3.   Nezdrží-li to zbytečně šetření, poskytne se všem zúčastněným stranám během antidumpingového a antisubvenčního šetření možnost být slyšen pro vyjádření tak svého stanoviska.

Článek 163

Přihlédnutí k veřejnému zájmu

Strana nemůže uplatnit antidumpingová ani vyrovnávací opatření v případě, kdy lze z informací zveřejněných během šetření jasně vyvodit, že uplatnění daných opatření není ve veřejném zájmu. Stanovení toho, co je veřejným zájmem, musí vycházet z celkového posouzení všech různých zájmů, včetně zájmů domácího výrobního odvětví, uživatelů, spotřebitelů a dovozců v míře, ve které vyšetřujícím orgánům poskytly příslušné informace.

Článek 164

Pravidlo nižšího cla

Rozhodne-li se strana uvalit prozatímní nebo konečné antidumpingové nebo vyrovnávací clo, nesmí jeho výše přesáhnout rozpětí dumpingu nebo celkovou výši napadnutelných subvencí, ale měla by být nižší než rozpětí dumpingu nebo celková výše napadnutelných subvencí, dostačuje-li takové nižší clo k odstranění újmy, jež vznikla domácímu výrobnímu odvětví.

Oddíl 3

Dvoustranná ochranná opatření

Článek 165

Použití dvoustranného ochranného opatření

1.   Pokud se v důsledku snížení nebo odstranění cel podle této dohody zboží pocházející z jedné ze stran dováží na území druhé strany v takovém zvýšeném množství, v absolutních číslech nebo v poměru k domácí výrobě, a za takových podmínek, které by způsobily nebo hrozily způsobit vážnou újmu domácímu výrobnímu odvětví vyrábějícímu obdobné zboží nebo přímo soutěžící zboží, může strana dovozu přijmout opatření stanovená v odstavci 2 v souladu s podmínkami a postupy stanovenými v tomto oddíle.

2.   Dovážející strana může přijmout dvoustranné ochranné opatření, kterým:

a)

se pozastaví další snižování celní sazby na dotčené zboží stanovené touto dohodou, nebo

b)

zvýší celní sazba na dané zboží na úroveň, která nepřesahuje nižší z následujících úrovní:

i)

sazba podle doložky nejvyšších výhod použitá na dotčené zboží v době přijetí opatření; nebo

ii)

základní sazba cla stanovená v seznamech uvedených v příloze XV podle čl. 147 této dohody.

Článek 166

Podmínky a omezení

1.   Strana druhou stranu písemně uvědomí o zahájení šetření popsaného v odstavci 2 a konzultuje druhou stranu v co největším předstihu před uplatněním dvoustranného ochranného opatření s cílem přezkoumat informace plynoucí z šetření a vyměnit si stanoviska k danému opatření.

2.   Strana uplatní dvoustranné ochranné opatření pouze po provedení šetření příslušnými orgány v souladu s článkem 3 a čl. 4 odst. 2 písm. c) Dohody o ochranných opatřeních. Za tímto účelem se článek 3 a čl. 4 odst. 2 písm. c) Dohody o ochranných opatřeních začleňují mutatis mutandis do této dohody a stávají se její součástí.

3.   Při šetření popsaném v odstavci 2 tohoto článku dodrží daná strana požadavky čl. 4 odst. 2 písm. a) Dohody o ochranných opatřeních. Za tímto účelem se čl. 4 odst. 2 písm. a) Dohody o ochranných opatřeních začleňuje do této dohody mutatis mutandis a stává se její součástí.

4.   Každá strana zajistí, aby její příslušné orgány ukončily šetření popsané v odstavci 2 do jednoho roku ode dne jeho zahájení.

5.   Strana smí uplatnit dvoustranné ochranné opatření:

a)

jen v takovém rozsahu a tak dlouho, jak je nezbytné k zabránění vážné újmě nebo k její nápravě a pro usnadnění přizpůsobení domácího výrobního odvětví;

b)

ne déle než dva roky. Tato doba však může být prodloužena až o dva roky, pokud příslušné orgány dovážející strany v souladu s postupy uvedenými v tomto článku stanoví, že opatření je nadále nezbytné pro zabránění závažné újmě nebo její nápravu nebo pro lepší přizpůsobení se domácího výrobního odvětví a že existují důkazy o tom, že se výrobní odvětví přizpůsobuje, za předpokladu že celková doba, po niž se ochranné opatření uplatní, včetně období počátečního uplatňování a jeho případného prodloužení, nepřesáhne čtyři roky;

c)

dokud neuplynue přechodné období nebo

d)

pokud jde o stejný produkt, na něž se použije opatření podle článku XIX GATT 1994 a Dohody o ochranných opatřeních, jen po dobu, kdy se nepoužije uvedené opatření.

6.   Ukončí-li strana uplatňování dvoustranného ochranného opatření, použije se celní sazba, která by se použila podle jejího seznamu uvedeného v příloze XV této dohody, kdyby opatření nebylo přijato.

Článek 167

Prozatímní opatření

Za kritických okolností, kdy by prodlení mohlo způsobit obtížně napravitelnou škodu, může strana uplatnit prozatímní dvoustranné ochranné opatření na základě předběžného zjištění, že existují jasné důkazy, že se dovoz zboží pocházejícího z druhé strany zvýšil v důsledku snížení či odstranění cla podle této dohody a že takový dovoz působí nebo hrozí způsobit vážnou újmu domácímu výrobnímu odvětví. Trvání prozatímního opatření nepřekročí 200 dní a během této doby musí dotčená strana splňovat požadavky čl. 166 odst. 2 a 3 této dohody. Dotčená strana ihned nahradí veškeré zaplacené clo přesahující clo uvedené v příloze XV této dohody, pokud šetření popsané v čl. 166 odst. 2 této dohody nepovede ke zjištění, že byly splněny požadavky článku 165 této dohody. Trvání prozatímního opatření se započítává do doby popsané v čl. 166 odst. 5 písm. b) této dohody.

Článek 168

Kompenzace

1.   Strana uplatňující dvoustranné ochranné opatření konzultuje druhou stranu za účelem dosažení vzájemné dohody o vhodné kompenzaci, která by uvolnila obchod ve formě úlev s přibližně rovnocennými účinky na obchod nebo rovnocenných hodnotě předpokládaného dodatečného cla, jež vyplyne z ochranného opatření. Strana poskytne příležitost k těmto konzultacím nejpozději 30 dní od uplatnění dvoustranného ochranného opatření.

2.   Pokud konzultace podle odstavce 1 nevedou k dohodě o kompenzaci, která by uvolnila obchod, do 30 dní od zahájení konzultací, strana, na jejíž zboží se vztahuje ochranné opatření, může pozastavit uplatňování v podstatě rovnocenných úlev vůči straně uplatňující ochranné opatření.

3.   Právo na pozastavení uvedené v odstavci 2 se neuplatní během prvních 24 měsíců, kdy je v platnosti dvoustranné ochranné opatření, pokud je ochranné opatření v souladu s touto dohodou.

Článek 169

Definice

Pro účely tohoto oddílu se rozumí:

a)

„vážnou újmou“ a „hrozbou vážné újmy“ totéž jako v čl. 4 odst. 1 písm. a) a b) Dohody o ochranných opatřeních. Za tímto účelem se čl. 4 odst. 1 písm. a) a b) Dohody o ochranných opatřeních začleňují do této dohody mutatis mutandis a stávají se její součástí; a

b)

„přechodným obdobím“ doba deseti let ode dne vstupu této dohody v platnost.

KAPITOLA 3

Technické překážky obchodu, normalizace, metrologie, akreditace a posuzování shody

Článek 170

Oblast působnosti a definice pojmů

1.   Tato kapitola se týká přípravy, přijímání a používání norem, technických předpisů a postupů posuzování shody ve smyslu Dohody o technických překážkách obchodu obsažené v příloze 1 A Dohody o WTO (dále jen „Dohoda o technických překážkách obchodu“), jež mohou ovlivnit obchod se zbožím mezi stranami.

2.   Bez ohledu na odstavec 1 tohoto článku se tato kapitola nevztahuje na sanitární a fytosanitární opatření definovaná v příloze A Dohody o uplatňování sanitárních a fytosanitárních opatření obsažené v příloze 1 A Dohody o WTO (dále jen „Dohoda o sanitárních a fytosanitárních opatřeních“), ani na nákupní specifikace vypracované orgány veřejné moci pro výrobní nebo spotřební požadavky těchto orgánů.

3.   Pro účely této kapitoly se použijí definice uvedené v příloze 1 Dohody o technických překážkách obchodu.

Článek 171

Potvrzení Dohody o technických překážkách obchodu

Strany potvrzují svá stávající práva a povinnosti, které mají vůči sobě podle Dohody o technických překážkách obchodu, jež se tímto začleňuje do této dohody a stává se její součástí.

Článek 172

Technická spolupráce

1.   Strany posílí spolupráci v oblasti norem, technických předpisů, metrologie, dozoru nad trhem, akreditace a systémů posuzování shody za účelem zvýšení vzájemného porozumění svým příslušným systémům a usnadnění vzájemného přístupu na své trhy. Za tímto účelem mohou navázat dialog o regulaci, a to jak na horizontální, tak na odvětvové úrovni.

2.   V rámci své spolupráce se strany snaží identifikovat, rozvíjet a podněcovat iniciativy vedoucí k usnadnění obchodu, mezi něž mohou patřit mimo jiné následující činnosti:

a)

posilování spolupráce v oblasti regulace prostřednictvím výměny údajů a zkušeností a prostřednictvím vědecké a technické spolupráce za účelem zlepšení kvality svých technických předpisů, norem, dozoru nad trhem, posuzování shody a akreditace a účelného využívání prostředků regulace;

b)

prosazování a podpora spolupráce mezi veřejnými nebo soukromými organizacemi stran příslušnými pro metrologii, normalizaci, dozor nad trhem, posuzování shody a akreditaci;

c)

podpora rozvoje kvalitní infrastruktury sloužící normalizaci, metrologii, akreditaci, posuzování shody a systému dozoru nad trhem v Moldavské republice;

d)

podpora účasti Moldavské republiky na činnosti souvisejících evropských organizací;

e)

hledání řešení případných obchodních překážek a

f)

koordinace svých postojů v mezinárodních obchodních a regulačních organizacích jako jsou WTO a Evropská hospodářská komise Organizace spojených národů (EHK OSN)

Článek 173

Sblížení technických předpisů, norem a posuzování shody

1.   Moldavská republika přijme opatření nezbytná pro postupné sblížení s technickými předpisy Unie a jejími normami, metrologií, akreditací, posuzováním shody, odpovídajícími systémy a systémy dozoru nad trhem a zavazuje se uplatňovat zásady a postupy stanovené v příslušném acquis Unie.

2.   Za účelem dosažení cílů uvedených v odstavci 1 Moldavská republika:

a)

postupně začlení příslušné acquis Unie do svých právních předpisů v souladu s ustanoveními přílohy XVI této dohody; a

b)

uskuteční správní a institucionální reformy nutné k vytvoření účinného a transparentního systému potřebného pro provedení této kapitoly.

3.   Moldavská republika nezmění své horizontální a odvětvové právní předpisy, s výjimkou postupného sladění těchto předpisů s příslušným acquis Unie a a jehodalšího trvání a oznámí Unii změny svých vnitrostátních právních předpisů.

4.   Moldavská republika zajistí účast svých příslušných vnitrostátních orgánů v evropských a mezinárodních normalizačních organizacích, legální a základní metrologii a posuzování shody včetně akreditace, podle předmětu činnosti těchto orgánů a statusu členství, který jim bude umožněn.

5.   Za účelem integrace svého systému normalizace Moldavská republika:

a)

postupně provede soubor evropských norem ve svých vnitrostátních normách, včetně harmonizovaných evropských norem, jejichž dobrovolné používání je předpokladem pro soulad s právními předpisy Unie provedenými v moldavské legislativě;

b)

současně s provedením zruší vnitrostátní normy, které jsou v rozporu s evropskými normami; a

c)

postupně splní podmínky řádného členství v evropských normalizačních organizacích.

6.   Po vstupu této dohody v platnost bude Moldavská republika podávat Unii jednou ročně zprávu o opatřeních přijatých v souladu s přílohou XVI této dohody. Nebudou-li opatření uvedená v příloze XVI této dohody realizována ke dni, který je v něm uveden, přijme Moldavská republika nový harmonogram pro dokončení takových opatření. Strany mohou měnit přílohu XVI této dohody.

Článek 174

Dohoda o posuzování shody a akceptaci průmyslových výrobků

1.   Strany souhlasí, že k této dohodě připojí ve formě protokolu Dohodu o posuzování shody a akceptaci průmyslových výrobků zahrnující odvětví uvedená v příloze XVI této dohody, u nichž soudí, že bylo dosaženo shody poté, co na základě ověření ze strany Unie dospěly ke shodnému závěru, že příslušné odvětvové a horizontální právní předpisy, instituce a normy Moldavské republiky byly bezezbytku sladěny s právními předpisy, institucemi a normami Unie. Konečným záměrem je, aby působnost Dohody o posuzovaní shody a akceptaci průmyslových výrobků byla rozšířena na všechna odvětví uvedená v příloze XVI této dohody.

2.   Dohoda o posuzování shody a akceptaci průmyslových výrobků zajistí, že obchod mezi stranami s výrobky v odvětvích, kterých se týká, bude probíhat za stejných podmínek, jako jsou ty, které se vztahují na obchod se stejnými výrobky mezi členskými státy.

Článek 175

Značení a označování

1.   Aniž jsou dotčeny články 173 a 174 této dohody, strany vzhledem k technickým předpisům týkajícím se požadavků na značení a označování opětovně potvrzují zásady kapitoly 2.2 Dohody o technických překážkách obchodu, podle nichž tyto požadavky nemají být připravovány, přijímány nebo uplatňovány s cílem vytvářet zbytečné překážky mezinárodního obchodu ani nemají mít tento účinek. Za tímto účelem neomezují tyto požadavky na značení a označování obchod více, než je nezbytné ke splnění legitimních cílů s přihlédnutím k rizikům, k nimž by nesplnění vedlo.

2.   Co se týče zejména povinného značení a označování, strany se dohodly, že

a)

budou usilovat o minimalizaci svých požadavků na značení nebo označování s výjimkou případů, kdy si to v této oblasti vyžaduje přijetí acquis EU a za účelem ochrany zdraví, bezpečnosti nebo životního prostředí či jiných opodstatněných důvodů veřejného pořádku; a

b)

si ponechávají právo požadovat, aby byly informace na etiketách nebo označení uvedeny v konkrétním jazyce.

KAPITOLA 4

Sanitární a fytosanitární opatření

Článek 176

Cíl

1.   Cílem této kapitoly je usnadnit obchod s komoditami, na který se vztahují sanitární a fytosanitární opatření přijatá mezi stranami, při současné ochraně života a zdraví lidí, zvířat nebo rostlin prostřednictvím:

a)

zajištění plné transparentnosti, pokud jde o opatření použitelná v případě obchodu, jejichž seznam je uveden v příloze XVII této dohody;

b)

sbližování regulačního systému Moldavské republiky s regulačním systémem Unie;

c)

uznávání stavu zdraví zvířat a rostlin stran a uplatňování zásady regionalizace;

d)

vytvoření mechanismu uznávání rovnocennosti přetrvávajících opatření některé strany, jejichž seznam je uveden v příloze XVII této dohody;

e)

dalšího provádění Dohody o sanitárních a fytosanitárních opatřeních;

f)

zavedení mechanismů a postupů pro usnadnění obchodu a

g)

zlepšování komunikace a spolupráce mezi stranami týkající se opatření, jejichž seznam je uveden v příloze XVII této dohody.

2.   Tato kapitola usiluje o dosažení společného porozumění mezi stranami ohledně norem pro dobré životní podmínky zvířat.

Článek 177

Mnohostranné závazky

Strany potvrzují svá práva a povinnosti, jež vyplývají z Dohody o WTO a zejména z Dohody o sanitárních a fytosanitárních opatřeních.

Článek 178

Oblast působnosti

Tato kapitola se vztahuje na všechna sanitární a fytosanitární opatření některé ze stran, která mohou přímo nebo nepřímo ovlivňovat obchod mezi stranami, a to i na všechna opatření, jejichž seznam je uveden v příloze XVII této dohody.

Článek 179

Definice

Pro účely této kapitoly se použijí tyto definice:

1)

„sanitárními a fytosanitárními opatřeními“ se rozumí opatření vymezená v odstavci 1 přílohy A Dohody o sanitárních a fytosanitárních opatřeních;

2)

„zvířaty“ se rozumí živočichové, jak jsou vymezeni v Kodexu zdraví suchozemských živočichůnebo v Kodexu zdraví vodních živočichů Světové organizace pro zdraví zvířat (dále jen „OIE“);

3)

„živočišnými produkty“ se rozumí produkty živočišného původu včetně produktů získaných z vodních živočichů, jak jsou vymezeny v Kodexu zdraví vodních živočichů OIE;

4)

„vedlejšími produkty živočišného původu, které nejsou určeny pro lidskou spotřebu“ se rozumí živočišní produkty uvedené v části 2 (II) přílohy XVII-A této dohody;

5)

„rostlinami“ se rozumí živé rostliny a jejich stanovené živé části včetně semen:

a)

plody v botanickém smyslu, s výjimkou hluboce zmrazených;

b)

zelenina, s výjimkou hluboce zmrazené;

c)

hlízy, oddenkové hlízy, cibule, oddenky;

d)

řezané květiny;

e)

větve s listovím;

f)

pořezané stromy s listovím;

g)

rostlinné tkáňové kultury;

h)

listy, listoví;

i)

živý pyl a

j)

očka, řízky, rouby;

6)

„rostlinnými produkty“ se rozumí produkty rostlinného původu nezpracované nebo zpracované jednoduchými metodami, pokud se nejedná o rostliny uvedené v části 3 přílohy XVII-A této dohody;

7)

„semeny“ se rozumí semena v botanickém smyslu určená k sázení;

8)

„škůdci“ nebo „škodlivými organismy“ se rozumí všechny druhy, kmeny nebo biotypy rostlinného, živočišného nebo patogenního původce, který je škodlivý pro rostliny nebo rostlinné produkty;

9)

„chráněnou zónou“ pro určitý regulovaný škodlivý organismus se rozumí úředně vymezená zeměpisná oblasti v Unii, v které se tento organismus nevyskytuje i přes příznivé podmínky a jeho výskyt v jiných částech Unie;

10)

„nákazou zvířat“ se rozumí klinický či patologický projev infekce u zvířat;

11)

„nákazou v akvakultuře“ se rozumí klinická nebo klinicky se neprojevující nákaza jedním nebo více etiologickými činiteli nákaz uvedených v Kodexu zdraví vodních živočichů OIE;

12)

„infekcí u zvířat“ se rozumí stav, v němž si zvířata uchovávají původce nákazy s přítomností klinického či patologického projevu infekce či bez ní;

13)

„normami pro dobré životní podmínky zvířat“ se rozumí normy pro ochranu zvířat vyvíjené a uplatňované stranami, které jsou (tam kde je to vhodné) ve shodě s normami OIE;

14)

„přiměřenou úrovní sanitární nebo fytosanitární ochrany“ se rozumí přiměřená úroveň sanitární nebo fytosanitární ochrany, jak je definována v odstavci 5 přílohy A Dohody o sanitárních a fytosanitárních opatřeních;

15)

„regionem“ se rozumí, pokud jde o zdraví zvířat, zóna nebo region vymezené v Kodexu zdraví suchozemských živočichů OIE, a pokud jde o akvakulturu, zóna definovaná v Kodexu zdraví vodních živočichů OIE. „Územím“ nebo „zemí“ se v případě Unie rozumí území Unie;

16)

„oblastí prostou škůdců“ se rozumí oblast, u níž je vědecky prokázáno, že se v ní specifický škůdce nevyskytuje a v níž je tato situace případně oficiálně zachována;

17)

„regionalizací“ se rozumí pojem regionalizace, jak je popsán v článku 6 Dohody o sanitárních a fytosanitárních opatřeních;

18)

„zásilkou“ se rozumí množství živých živočichů nebo živočišných produktů stejného druhu, zahrnutých do stejného osvědčení nebo dokladu, přepravovaných stejným dopravním prostředkem, odesílaných jediným odesílatelem a pocházejících ze stejné vyvážející strany nebo regionu určité strany. Zásilka živočichů se může skládat z jedné či více dávek. Zásilka živočišných produktů se může skládat z jedné či více komodit nebo dávek;

19)

„zásilkou rostlin nebo rostlinných produktů“ se rozumí množství rostlin, rostlinných produktů nebo jiných výrobků převážených z jedné strany do druhé strany a, je-li to nezbytné, pod jedním fytosanitárním osvědčením. Zásilka se může skládat z jedné či více komodit nebo dávek;

20)

„dávkou“ se rozumí množství jednotek jednotlivé komodity identifikovatelné na základě homogenity svého složení a původu a tvořící součást zásilky;

21)

„rovnocenností pro obchodní účely“ („rovnocennost“) se rozumí situace, kdy dovážející strana přijme opatření vyvážející strany uvedená v příloze XVII této dohody jako rovnocenná, i kdyby se tato opatření odlišovala od jejích vlastních, pokud vyvážející strana dovážející straně objektivně prokáže, že její opatření dosahují odpovídající úrovně sanitární a fytosanitární ochrany dovážející strany nebo dovážející stranou akceptovatelnou úroveň rizika;

22)

„sektorem“ se rozumí výrobní a obchodní struktura ve vztahu k produktu nebo kategorii produktů u dané strany;

23)

„subsektorem“ se rozumí přesně vymezená a kontrolovaná část sektoru;

24)

„komoditou“ se rozumí produkty nebo předměty přepravované za obchodním účelem, včetně těch, které jsou uvedeny v odstavcích 2 až 7;

25)

„zvláštním dovozním povolením“ se rozumí formální předchozí povolení vydané příslušnými orgány dovážející strany, které je určeno jednotlivým dovozcům jako podmínka dovozu jednorázové zásilky nebo několika zásilek určité komodity z vyvážející strany v rámci působnosti této kapitoly;

26)

„pracovními dny“ se rozumí dny v týdnu kromě neděle, soboty a státních svátků v jedné ze stran;

27)

„inspekcí“ se rozumí přezkum kteréhokoli aspektu krmiva, potraviny, zdraví zvířat a dobrých životních podmínek zvířat, který má za cíl ověřit, zda je tento aspekt (tyto aspekty) v souladu s požadavky právních předpisů týkajících se krmiv a potravin a s pravidly týkajícími se zdraví zvířat a dobrých životních podmínek zvířat;

28)

„inspekcí zdraví rostlin“ se rozumí oficiální vizuální prohlídky rostlin, rostlinných produktů nebo jiných regulovaných předmětů, jejichž cílem je zjistit výskyt škůdců nebo určit soulad s fytosanitárními předpisy;

29)

„ověřením“ se rozumí kontrola toho, zda byly splněny stanovené požadavky, která spočívá ve zkoumání a posuzování objektivních důkazů.

Článek 180

Příslušné orgány

Strany se navzájem informují o struktuře, organizaci a rozdělení pravomocí svých příslušných orgánů během prvního zasedání Podvýboru pro sanitární a fytosanitární otázky uvedeného v článku 191 této dohody. Strany se navzájem informují o případných změnách struktury, organizace a rozdělení pravomocí těchto příslušných orgánů a o jejich kontaktních místech.

Článek 181

Postupné sbližování právních předpisů

1.   Moldavská republika postupně sblíží své sanitární a fytosanitární právní předpisy o dobrých životních podmínkách zvířat s právními předpisy Unie uvedenými v příloze XXIV této dohody.

2.   Strany spolupracují na postupném sbližování právních předpisů a budování kapacit.

3.   Podvýbor pro sanitární a fytosanitární správu pravidelně sleduje provádění procesu sbližování, jak je stanoveno v příloze XXIV této dohody, s cílem předkládat nezbytná doporučení pro opatření týkající se sbližování.

4.   Nejpozději tři měsíce od vstupu této dohody v platnost předloží Moldavská republika seznam sanitárních a fytosanitárních právních předpisů EU, právních předpisů EU týkajících se dobrých životních podmínek zvířat a dalších legislativních opatření, s nimiž bude své právní předpisy sbližovat. Tento seznam bude rozdělen na prioritní oblasti, které se týkají opatření uvedených v příloze XVII této dohody, s uvedením komodity nebo skupiny komodit, na které se vztahují opatření, jež jsou sbližována. Tento seznam pro účely sbližování poslouží coby referenční dokument pro provádění této kapitoly.

5.   Seznam pro účely sbližování a zásady pro hodnocení pokroku v procesu sbližování budou doplněny do přílohy XXIV této dohody a budou vycházet z technických a finančních zdrojů Moldavské republiky.

Článek 182

Uznání nákazového statusu a statusu škůdců a regionálních podmínek pro účely obchodu

1.   Pokud jde o nákazy zvířat a infekce zvířat (včetně zoonóz, tj. nemocí přenášených ze zvířat na člověka), platí toto:

a)

dovážející strana pro účely obchodu uznává nákazový status vyvážející strany nebo jejích regionů stanovený v souladu s postupem podle části A přílohy XIX této dohody, pokud jde o nákazy zvířat uvedené v příloze XVIII-A této dohody;

b)

pokud některá strana uváží, že má ve vztahu ke svému území nebo regionu zvláštní status ohledně určité nákazy zvířat jiné než nákazy uvedené v příloze XVIII-A této dohody, může požádat o uznání tohoto statusu v souladu s postupem stanoveným v části C přílohy XIX této dohody. Dovážející strana může žádat záruky ohledně dovozu živých zvířat a živočišných produktů, které jsou přiměřené dohodnutému statusu stran;

c)

strany uznávají za základ svého vzájemného obchodu status území nebo regionů nebo status sektoru nebo subsektoru stran, který se vztahuje k obecnému rozšíření nebo výskytu nákazy zvířat jiné, než jsou nákazy, jejichž seznam je uveden v příloze XVIII-A této dohody, nebo k infekcím zvířat nebo případně souvisejícímu riziku, podle určení OIE. Dovážející strana může žádat vhodné záruky ohledně dovozu živých zvířat a živočišných produktů, které jsou přiměřené dohodnutému statusu stran v souladu s doporučeními úřadu OIE a

d)

aniž jsou dotčeny články 184, 186 a 190 této dohody a nevznese-li dovážející strana výslovnou námitku a nežádá-li podpůrné nebo dodatečné informace, konzultace nebo ověření, přijme každá strana bez zbytečného prodlení nezbytná právní a správní opatření, aby umožnila obchod na základě písmen a), b) a c) tohoto odstavce.

2.   Pokud jde o škůdce:

a)

uznávají strany pro účely obchodu status škůdců ohledně škůdců uvedených v příloze XVIII-B této dohody podle určení v příloze XIX-B této dohody a

b)

aniž jsou dotčeny články 184, 186 a 190 této dohody a nevznese-li dovážející strana výslovnou námitku a nežádá-li podpůrné nebo dodatečné informace, konzultace nebo ověření, přijme každá strana bez zbytečného prodlení nezbytná právní a správní opatření, aby umožnila obchod na základě písmene a) tohoto odstavce.

3.   Strany uznávají koncept regionalizace a oblastí prostých škůdců podle Mezinárodní úmluvy o ochraně rostlin z roku 1997, mezinárodních norem pro fytosanitární opatření Organizace OSN pro výživu a zemědělství (dále jen „FAO“) a koncept chráněných zón, jak jsou vymezeny ve směrnici Rady 2000/29/ES ze dne 8. května 2000 o ochranných opatřeních proti zavlékání organismů škodlivých rostlinám nebo rostlinným produktům do Společenství a proti jejich rozšiřování na území Společenství, a dohodly se, že je budou používat ve vzájemné obchodní výměně.

4.   Strany se dohodly, že regionalizační rozhodnutí o nákazách zvířat a ryb uvedená v příloze XVIII-A této dohody a regionalizační rozhodnutí o škůdcích uvedená v příloze XVIII-B této dohody se přijímají v souladu s ustanoveními části A a části B přílohy XIX této dohody.

5.   Pokud jde o nákazy zvířat podle článku 184 této dohody, vyvážející strana, která usiluje o uznání svého regionalizačního rozhodnutí dovážející stranou, oznámí svá opatření s úplným vysvětlením a podpůrnými údaji pro svá zjištění a rozhodnutí. Aniž je dotčen článek 185 této dohody, nevznese-li dovážející strana výslovnou námitku a nepožádá-li o dodatečné informace, konzultace nebo ověření do 15 pracovních dnů od přijetí oznámení, považuje se takto oznámené regionalizační rozhodnutí za schválené.

Konzultace uvedené v prvním pododstavci tohoto odstavce se uskuteční v souladu s čl. 185 odst. 3 této dohody. Dovážející strana vyhodnotí dodatečné informace do 15 pracovních dnů od přijetí dodatečných informací. Ověření podle prvního pododstavce tohoto odstavce se provádí v souladu s článkem 188 této dohody do 25 pracovních dnů od obdržení žádosti o ověření.

6.   Pokud jde o škůdce, zajistí každá strana, aby se při obchodu s rostlinami, rostlinnými produkty a jinými předměty bral vhodným způsobem ohled na status škůdců v oblasti, který uznává druhá strana jako ochrannou zónu či jako oblast prostou škůdců. Strana usilující o uznání své oblasti prosté škůdců druhou stranou oznámí svá opatření a na požádání poskytne úplné vysvětlení a podpůrné údaje pro její zřízení a zachování podle pokynů FAO nebo Mezinárodní úmluvy o ochraně rostlin včetně mezinárodních standardů pro fytosanitární opatření (ISPM). Aniž je dotčen článek 190 této dohody, nevznese-li některá strana výslovnou námitku a nepožádá-li o dodatečné informace, konzultace nebo ověření do tří měsíců po oznámení, považuje se takto oznámené regionalizační rozhodnutí o oblastech prostých škůdců za akceptované.

Konzultace uvedené v prvním pododstavci tohoto odstavce se uskuteční v souladu s čl. 185 odst. 3 této dohody. Dovážející strana vyhodnotí dodatečné informace do tří měsíců od jejich přijetí. Ověření podle prvního pododstavce tohoto odstavce se provádí v souladu s článkem 188 této dohody do 12 měsíců od obdržení žádosti o ověření s přihlédnutím k biologickým vlastnostem škůdce a dotyčné plodiny.

7.   Po dokončení postupů uvedených v odstavcích 4 až 6 tohoto článku a aniž je dotčen článek 190 této dohody, přijme každá strana bez zbytečného prodlení nezbytná legislativní a správní opatření, aby umožnila obchod na uvedeném základě.

8.   Strany se zavazují k dalším jednáním s cílem uplatnit zásadu rozdělení na úseky.

Článek 183

Uznání rovnocennosti

1.   Rovnocennost může být uznána ve vztahu k:

a)

jednotlivému opatření;

b)

skupině opatření; nebo

c)

systému použitelnému na sektor nebo subsektor, komoditu nebo skupinu komodit.

2.   Pokud jde o uznávání rovnocennosti, strany dodržují postup stanovený v odstavci 3. Tento postup zahrnuje objektivní prokázání rovnocennosti vyvážející stranou a objektivní zhodnocení žádosti dovážející stranou. Zhodnocení může zahrnovat inspekce nebo ověření.

3.   Na žádost vyvážející strany, která se týká uznání rovnocennosti podle odstavce 1 tohoto článku, zahájí strany neprodleně a nejpozději do tří měsíců poté, co dovážející strana obdrží tuto žádost, konzultační proces, který zahrnuje kroky stanovené v příloze XXI této dohody. V případě četných žádostí vyvážející strany se strany na žádost dovážející strany dohodnou v rámci Podvýboru pro sanitární a fytosanitární správu uvedeného v článku 191 této dohody na harmonogramu, podle něhož zahájí a provedou proces uvedený v tomto odstavci.

4.   Jakmile se podle výsledků sledování uvedeného v čl. 181 odst. 3 této dohody dosáhne sblížení právních předpisů, oznámí to Moldavská republika Unii. Toto oznámení se považuje za žádost Moldavské republiky o zahájení procesu uznání rovnocennosti dotyčných opatření, jak je stanoveno v odstavci 3 tohoto článku.

5.   Pokud není dohodnuto jinak, dokončí dovážející strana proces uznání rovnocennosti uvedený v odstavci 3 tohoto článku do 12 měsíců poté, co od vyvážející strany obdržela žádost obsahující dokumentaci dokládající rovnocennost. Tato lhůta může být prodloužena v případě sezónních plodin, kdy je odůvodnitelné odložit hodnocení za účelem umožnění ověření během vhodného období růstu plodiny.

6.   Dovážející strana stanoví rovnocennost, pokud jde o rostliny, rostlinné produkty a jiné předměty, podle odpovídajících příslušných mezinárodních standardů pro fytosanitární opatření.

7.   Dovážející strana může odvolat nebo pozastavit rovnocennost na základě jakékoli změny opatření ovlivňujících rovnocennost, kterou provedla jedna ze stran, za předpokladu, že je dodržen tento postup:

a)

vyvážející strana v souladu s čl. 184 odst. 2 této dohody informuje dovážející stranu o každém návrhu na změnu svých opatření, u kterých je rovnocennost opatření uznána, a o pravděpodobném dopadu navrhovaných opatření na rovnocennost, která byla uznána. Dovážející strana do jednoho měsíce od obdržení této informace informuje vyvážející stranu o tom, zda bude či nebude i nadále uznávána rovnocennost na základě navrhovaných opatření;

b)

dovážející strana v souladu s čl. 184 odst. 2 této dohody informuje vyvážející stranu o každém návrhu na změnu svých opatření, na kterých bylo založeno uznání rovnocennosti, a o pravděpodobném dopadu navrhovaných opatření na rovnocennost, která byla uznána. Pokud by dovážející strana již dále neuznávala rovnocennost, mohou se strany dohodnout na podmínkách o znovuzahájení procesu, který je uveden v odstavci 3 tohoto článku, a to na základě navrhovaných opatření.

8.   Uznání, pozastavení nebo odvolání rovnocennosti spočívá výhradně na dovážející straně, která jedná v souladu se svými správními a právními předpisy. Tato strana poskytne vyvážející straně písemně úplné vysvětlení a podpůrné údaje používané pro určování a rozhodování, na něž se vztahuje tento článek. Dovážející strana v případě neuznání, pozastavení nebo odvolání rovnocennosti uvede vyvážející straně požadované podmínky, na jejichž základě lze znovu zahájit proces podle odstavce 3.

9.   Aniž je dotčen článek 190 této dohody, nesmí dovážející strana odvolat nebo pozastavit rovnocennost před tím, než navrhovaná nová opatření kterékoli ze stran vstoupí v platnost.

10.   V případě, že dovážející strana na základě konzultačního procesu stanoveného v příloze XXI této dohody rovnocennost formálně uzná, Podvýbor pro sanitární a fytosanitární správu v souladu s postupem stanoveným v čl. 191 odst. 5 této dohody schválí uznání rovnocennosti v obchodě mezi stranami. Tímto schvalovacím rozhodnutím se může také stanovit zmírnění fyzických kontrol na hranicích, zjednodušení vydávání osvědčení a případně i postupy předběžné evidence u zařízení.

Status rovnocennosti je uveden na seznamu v příloze XXV této dohody.

Článek 184

Transparentnost a výměna informací

1.   Aniž je dotčen článek 185 této dohody, strany spolupracují na větším porozumění oficiálních kontrolních struktur a mechanismů druhé strany, jež mají za úkol uplatňovat opatření, jejichž seznam je uveden v příloze XVII této dohody, a zajišťovat jejich účinnost. Toho lze dosáhnout mimo jiné prostřednictvím zpráv mezinárodních auditů, pokud je strany zveřejní. Strany si mohou podle potřeby vyměňovat informace o výsledcích auditů nebo jiné informace.

2.   V rámci sbližování právních předpisů podle článku 181 této dohody či uznávání rovnocennosti podle článku 183 této dohody se strany navzájem informují o legislativních či procedurálních změnách přijatých v dotyčných oblastech.

3.   V této souvislosti informuje Unie Moldavskou republiku s dostatečným předstihem o změnách právních předpisů Unie, aby jí umožnila zvážit odpovídající změnu jejích právních předpisů.

Za účelem snadnějšího předávání legislativních dokumentů na žádost jedné ze stran by měla být nastolena nezbytná úroveň spolupráce.

Za tímto účelem každá strana neprodleně informuje druhou stranu o svých kontaktních místech, včetně případných změn těchto kontaktních míst.

Článek 185

Oznámení, konzultace a usnadnění komunikace

1.   Každá strana písemně oznámí druhé straně do dvou pracovních dnů všechna vážná nebo významná rizika pro zdraví lidí, zvířat nebo rostlin, včetně všech naléhavých případů týkajících se kontroly potravin nebo situací, ve kterých existuje jasně rozlišitelné riziko závažných zdravotních dopadů spojených s konzumací živočišných nebo rostlinných produktů, a to zejména:

a)

všechna opatření mající vliv na regionalizační rozhodnutí uvedená v článku 182 této dohody;

b)

výskyt nebo šíření jakékoli nákazy zvířat uvedené na seznamu v příloze XVIII-A této dohody nebo regulovaných škůdců, jejichž seznam je uveden v příloze XVIII-B této dohody;

c)

zjištění epidemiologického významu nebo významných souvisejících rizik ve vztahu k nákazám zvířat nebo škůdcům neuvedeným na seznamu v příloze XVIII-A nebo příloze XVIII-B této dohody nebo k novým nákazám zvířat a škůdcům; a

d)

všechna dodatečná opatření, která strany přijaly nad rámec základních požadavků příslušných opatření, za účelem kontroly nebo eradikace nákaz zvířat nebo škůdců nebo za účelem ochrany zdraví lidí či rostlin a všech změn v preventivních politikách včetně vakcinačních politik.

2.   Oznámení se podávají písemně kontaktním místům uvedeným v čl. 184 odst. 3 této dohody.

Písemným oznámením se rozumí oznámení poštou, faxem nebo elektronickou poštou. Oznámení se zasílají pouze mezi kontaktními místy podle čl. 184 odst. 3 této dohody.

3.   Pokud má strana vážné obavy týkající se rizika pro zdraví lidí, zvířat nebo rostlin, uskuteční se ohledně této situace konzultace na požádání této strany co nejdříve a v každém případě nejpozději do 15 pracovních dnů. Každá strana se v takové situaci snaží poskytnout veškeré informace nezbytné k zamezení narušení obchodu a k dosažení vzájemně přijatelného řešení v souladu s ochranou zdraví lidí, zvířat nebo rostlin.

4.   Na žádost jedné strany se uskuteční konzultace ohledně dobrých životních podmínek zvířat co nejdříve, v každém případě však do 20 pracovních dnů ode dne podání oznámení. Každá strana se v těchto situacích snaží poskytnout všechny požadované informace.

5.   Na žádost některé strany se konzultace uvedené v odstavcích 3 a 4 tohoto článku konají pomocí videokonference nebo audiokonference. Dožadující strana zajistí pořízení zápisů z konzultací, které formálně schvalují strany. Pro účely tohoto schválení se použijí ustanovení čl. 184 odst. 3 této dohody.

6.   Moldavská republika vytvoří a zavede národní systém včasné výměny informací pro potraviny a krmiva a národní mechanismus včasného varování slučitelné s obdobným systémem a mechanismem EU. Poté, co Moldavská republika zavede potřebné právní předpisy v této oblasti a vytvoří podmínky pro řádné fungování národního systému včasné výměny informací pro potraviny a krmiva a národního mechanismu včasného varování na místě a v přiměřené lhůtě, na které se strany dohodnou, bude tento systém a mechanismus napojen na odpovídající systém a mechanismus EU.

Článek 186

Obchodní podmínky

1.   Obecné dovozní podmínky

a)

Strany se dohodly, že na dovoz jakékoli komodity, na kterou se vztahuje příloha XVII-A a příloha XVII-C(2) a (3) této dohody, se použijí obecné dovozní podmínky. Aniž jsou dotčena rozhodnutí učiněná v souladu s článkem 182 této dohody, jsou podmínky dovozu dovážející strany použitelné na celém území vyvážející strany. Dovážející strana při vstupu této dohody v platnost a v souladu s ustanoveními článku 184 této dohody informuje vyvážející stranu o svých sanitárních a fytosanitárních požadavcích na dovoz komodit uvedených v příloze XVII-A a příloze XVII-C této dohody. Tyto informace zahrnují vzory úředních osvědčení, případně prohlášení nebo obchodních dokladů, jak je vyžaduje dovážející strana.

b)

i)

Jakákoli změna nebo navržená změna podmínek uvedených v odst. 1 písm. a) tohoto článku musí být v souladu s příslušnými oznamovacími postupy Dohody o sanitárních a fytosanitárních opatřeních bez ohledu na to, zda se týkají či netýkají opatření upravených v uvedené dohodě;

ii)

aniž jsou dotčena ustanovení článku 190 této dohody, při stanovení dne vstupu změněných podmínek podle odst. 1 písm. a) tohoto článku v platnost vezme dovážející strana v úvahu dobu, kterou trvá doprava mezi stranami; a

iii)

pokud dovážející strana nesplní oznamovací požadavky, musí nadále akceptovat certifikát nebo osvědčení zaručující dříve platné podmínky až do uplynutí 30 dnů od vstupu změněných podmínek dovozu v platnost.

2.   Dovozní podmínky po uznání rovnocennosti

a)

Do 90 dnů od přijetí rozhodnutí o uznání rovnocennosti přijmou strany nezbytná legislativní a správní opatření k provedení uznání rovnocennosti, aby na tomto základě umožnily vzájemný obchod s komoditami, jejichž seznam je uveden v příloze XVII-A a příloze XVII-C(2) a (3) této dohody. Pokud jde o tyto komodity, může být vzor úředního osvědčení nebo úředního dokladu, který požaduje dovážející strana, poté nahrazen osvědčením vypracovaným tak, jak je stanoveno v příloze XXIII-B této dohody.

b)

Pokud jde o komodity v sektorech nebo subsektorech, pro které se za rovnocenné neuznávají všechna opatření, pokračuje obchod v souladu s podmínkami uvedenými v odst. 1 písm. a) tohoto článku. Na žádost vyvážející strany se použijí ustanovení odstavce 5 tohoto článku.

3.   Ode dne vstupu této dohody v platnost není pro dovoz komodit uvedených v příloze XVII-A a příloze XVII-C(2) této dohody potřebné zvláštní dovozní povolení.

4.   Ve vztahu k podmínkám ovlivňujícím obchod s komoditami podle odst. 1 písm. a) tohoto článku zahájí strany na žádost vyvážející strany v rámci Podvýboru pro sanitární a fytosanitární správu konzultace v souladu s článkem 191 této dohody, aby se dohodly na alternativě nebo dodatečných dovozních podmínkách dovážející strany. Tato alternativa nebo dodatečné dovozní podmínky mohou případně vycházet z opatření vyvážející strany, které byly dovážející stranou uznány za rovnocenné. Je-li to dohodnuto, přijme dovážející strana do 90 dnů nezbytná legislativní a správní opatření, aby umožnila dovoz na základě dohodnutých podmínek dovozu.

5.   Seznam závodů, podmínečné schválení

a)

Ve vztahu k dovozu živočišných produktů uvedených v části 2 přílohy XVII-A této dohody dovážející strana na žádost vyvážející strany doprovázenou vhodnými zárukami dočasně schválí zpracovatelské závody uvedené v příloze XX odst. 2 této dohody, které se nacházejí na území vyvážející strany, bez předchozí kontroly jednotlivých závodů. Toto schválení bude v souladu s podmínkami a ustanoveními přílohy XX této dohody. S výjimkou případů, kdy se vyžadují dodatečné informace, přijme dovážející strana nezbytná právní a správní opatření, aby do jednoho měsíce po obdržení žádosti a příslušných záruk umožnila dovoz na uvedeném základě.

Počáteční seznam závodů se schvaluje v souladu s přílohou XX této dohody.

b)

Vyvážející strana ve vztahu k dovozu živočišných produktů uvedených v odst. 2 písm. a) tohoto článku informuje dovážející stranu o svém seznamu závodů, které splňují požadavky dovážející strany.

6.   Na žádost jedné strany poskytne druhá strana vysvětlení a podpůrné údaje pro určování a rozhodováníí, na něž se vztahuje tento článek.

Článek 187

Postup při vydávání osvědčení

1.   Pro účely postupů při vydávání osvědčení a úředních dokumentů se strany dohodly na zásadách stanovených v příloze XXIII této dohody.

2.   Podvýbor pro sanitární a fytosanitární správu uvedený v článku 191 této dohody se může dohodnout na pravidlech, která se mají dodržovat v případě vydávání osvědčení, odvolání nebo nahrazení osvědčení elektronickou cestou.

3.   V rámci sbližování právních předpisů uvedeném v článku 181 této dohody se strany případně dohodnou na společných vzorech osvědčení.

Článek 188

Ověření

1.   Každá strana má za účelem ochrany důvěrnosti při účinném provádění ustanovení této kapitoly právo:

a)

ověřit v souladu s příslušnými mezinárodními normami, pokyny a doporučeními Codex Alimentarius, Mezinárodní organizace pro zdraví zvířat a Mezinárodní úmluvy o ochraně rostlin (IPPC) celý systém osvědčování a dohledu orgánů druhé strany či jeho část nebo případně uskutečnit jiná opatření; a

b)

obdržet od druhé strany informace o systému kontroly a být informována o výsledcích kontrol provedených v rámci tohoto systému.

2.   Kterákoli strana může sdílet výsledky ověřování uvedeného v odst. 1 písm. a) se třetími stranami a může je zveřejnit, jak může být vyžadováno ustanoveními platnými pro obě strany. Při takovém sdílení nebo zveřejnění výsledků je zapotřebí dodržovat případná ustanovení o důvěrnosti platná pro obě strany.

3.   Pokud se dovážející strana rozhodne provést ověřovací návštěvu u vyvážející strany, musí být tato ověřovací návštěva oznámena druhé straně nejméně tři měsíce před jejím uskutečněním, s výjimkou naléhavých případů nebo pokud se strany dohodnou jinak. Jakékoli změny takové návštěvy musí strany schválit.

4.   Náklady vynaložené na ověřování celých systémů osvědčování a dohledu orgánů druhé strany nebo jejich částí, nebo případně i jiných opatření, ponese strana provádějící ověřování nebo dohled.

5.   Návrh písemného sdělení o ověření se zasílá vyvážející straně do tří měsíců od ukončení ověřování. Vyvážející strana má 45 pracovních dnů na předložení připomínek k návrhu písemného sdělení. Připomínky vznesené vyvážející stranou se připojí, případně zahrnou do závěrečné zprávy. Pokud však bylo během ověřování zjištěno značné riziko pro zdraví lidí, zvířat nebo rostlin, musí být vyvážející strana informována co nejdříve a v každém případě do 10 pracovních dnů od ukončení ověřování.

6.   Pro přehlednost mohou výsledky ověření sloužit jako příspěvek k postupům uvedeným v článcích 181, 183 a 189 této dohody prováděných stranami nebo některou z nich.

Článek 189

Dovozní kontroly a poplatky za kontroly

1.   Strany se dohodly na tom, že se při dovozních kontrolách prováděných dovážející stranou u zásilek z vyvážející strany dodrží zásady stanovené v části A přílohy XXII této dohody. Výsledky těchto kontrol mohou přispívat k procesu ověřování uvedeném v článku 188 této dohody.

2.   Četnost fyzických dovozních kontrol prováděných každou stranou je stanovena v části B přílohy XXII této dohody. Strana může pozměnit tuto četnost v rámci své pravomoci a v souladu se svými vnitrostátními právními předpisy, a to v důsledku pokroku, který byl učiněn v souladu s články 181, 183 a 186 této dohody nebo v důsledku ověření, konzultací nebo jiných opatření stanovených v této dohodě. Podvýbor pro sanitární a fytosanitární správu uvedený v článku 191 této dohody svým rozhodnutím upraví odpovídajícím způsobem část B přílohy XXII této dohody.

3.   Poplatky za kontroly mohou zahrnovat pouze náklady vynaložené příslušným orgánem při provádění dovozních kontrol. Vypočítají se na stejném základě jako poplatky, které se účtují za kontrolu podobných domácích produktů.

4.   Dovážející strana informuje vyvážející stranu na její žádost o každé změně včetně důvodů pro tuto změnu, která se týká opatření majících vliv na dovozní kontroly a poplatky za kontroly, a o všech významných změnách ve správním provádění těchto kontrol.

5.   Ode dne, který určí podvýbor pro sanitární a fytosanitární správu uvedený v článku 191 této dohody, se strany mohou dohodnout na podmínkách pro vzájemné schvalování kontrol stanovených v čl. 188 odst. 1 písm. b) této dohody za účelem úpravy a případného recipročního snížení četnosti fyzických dovozních kontrol u komodit uvedených v čl. 186 odst. 2 písm. a) této dohody.

Od uvedeného dne mohou strany vzájemně schvalovat vzájemné kontroly určitých komodit a následně snížit nebo nahradit dovozní kontroly u těchto komodit.

Článek 190

Ochranná opatření

1.   Přijme-li vyvážející strana na svém území opatření na kontrolu jakékoli příčiny, která je pravděpodobně vážným nebezpečím či rizikem pro zdraví lidí, zvířat nebo rostlin, přijme vyvážející strana, aniž je dotčen odstavec 2, rovnocenná opatření, aby zabránila rozšíření nebezpečí či rizika jeho zavlečení na území dovážející strany.

2.   Dovážející strana může ze závažných důvodů spojených se zdravím lidí, zvířat nebo rostlin přijmout prozatímní opatření nezbytná k ochraně zdraví lidí, zvířat nebo rostlin. Pokud jde o zásilky přepravované mezi stranami, dovážející strana zváží nejvhodnější a nejpřiměřenější řešení, aby zabránila zbytečným narušením obchodu.

3.   Strana, která přijme opatření podle odstavce 2 tohoto článku, o tom vyrozumí druhou stranu nejpozději do jednoho pracovního od po jeho přijetí. Strany na žádost kterékoli strany v souladu s čl. 185 odst. 3 této dohody povedou konzultace ohledně dané situace do 15 pracovních dnů od oznámení. Strany berou náležitý ohled na informace poskytované prostřednictvím těchto konzultací a snaží se vyhnout zbytečným narušením obchodu, přičemž případně vezmou v úvahu výsledek konzultací podle čl. 185 odst. 3 této dohody.

Článek 191

Podvýbor pro sanitární a fytosanitární otázky

1.   Zřizuje se podvýbor pro sanitární a fytosanitární otázky. První zasedání podvýboru pro sanitární a fytosanitární otázky se koná do tří měsíců od vstupu této dohody v platnost a poté se koná na žádost kterékoli strany nebo alespoň jednou ročně. Dohodnou-li se tak strany, může se zasedání podvýboru konat prostřednictvím videokonference nebo audiokonference. Mezi zasedáními může tento podvýbor řešit záležitosti také korespondenčně.

2.   Podvýbor pro sanitární a fytosanitární otázky má tyto funkce:

a)

posuzuje jakoukoli záležitost, které se týká tato kapitola;

b)

sleduje provádění této kapitoly a posuzuje všechny záležitosti, které případně vyvstanou v souvislosti s jejím prováděním;

c)

přezkoumává přílohy XVII až XXV této dohody, zejména s ohledem na pokrok učiněný v rámci konzultací a postupů stanovených v této kapitole;

d)

mění svým rozhodnutím přílohy XVII až XXV této dohody s přihlédnutím k přezkumu podle písmene c) tohoto odstavce nebo jiným způsobem uvedeným v této kapitole a

e)

s ohledem na přezkum podle písmene c) tohoto odstavce předkládá stanoviska a vydává doporučení jiným orgánům vymezeným v hlavě VII (Institucionální, obecná a závěrečná ustanovení) této dohody.

3.   Strany se dohodly na případném zřízení odborných pracovních skupin tvořených zástupci stran na úrovni odborníků, které zjišťují a řeší odborné a vědecké otázky vyplývající z uplatňování této kapitoly. Je-li zapotřebí dalších odborných znalostí, mohou strany zřizovat skupiny jen k tomuto účelu včetně vědeckých a odborných skupin. Členství ve skupinách vytvořených jen za tímto účelem se neomezuje na zástupce stran.

4.   Podvýbor pro sanitární a fytosanitární otázky pravidelně informuje formou zprav Výbor pro přidružení ve složení pro obchod podle čl. 438 odst. 4 této dohody o své činnosti a o rozhodnutích přijatých v rámci jeho pravomoci.

5.   Podvýbor přijme na svém prvním zasedání svůj jednací řád.

6.   Každé rozhodnutí, doporučení, zpráva či jiné opatření Podvýboru pro sanitární a fytosanitární otázky nebo jakékoli skupiny zřízené tímto podvýborem se přijímá na základě souhlasu obou stran.

KAPITOLA 5

Cla a usnadnění obchodu

Článek 192

Cíle

1.   Strany uznávají důležitost celní spolupráce a usnadnění obchodu v rozvíjejícím se dvoustranném obchodním prostředí. Strany se dohodly, že posílí spolupráci v této oblasti s cílem zajistit, aby příslušné právní předpisy a postupy, jakož i administrativní kapacity příslušných správních úřadů zásadně splňovaly cíle účinné kontroly a podpory usnadňování zákonného obchodu.

2.   Strany uznávají, že je třeba klást zásadní důraz na dosažení legitimních cílů veřejné politiky, včetně cílů týkajících se usnadnění obchodu, bezpečnosti a prevence podvodů a vyváženého přístupu k nim.

Článek 193

Právní předpisy a postupy

1.   Strany se dohodly, že jejich příslušné obchodní a celní předpisy budou zásadně stabilní a komplexní a že ustanovení a postupy budou vyvážené, transparentní, předvídatelné, nediskriminující, nestranné, budou jednotně a účinně uplatňovány a že strany rovněž budou:

a)

chránit a usnadňovat legální obchod prostřednictvím účinného prosazování a dodržování legislativních požadavků;

b)

bránit zbytečné či diskriminační zátěži hospodářských subjektů, předcházet podvodům a poskytovat další pomoc hospodářským subjektům vyznačujícím se vysokou úrovní dodržování předpisů;

c)

pro účely celního prohlášení používat jednotný správní dokument;

d)

přijímat opatření pro větší účinnost, transparentnost a jednoduchost celních postupů a režimů na hranicích;

e)

používat moderní celní postupy, včetně řízení rizik, kontrol po propuštění zboží a metod auditu společností s cílem zjednodušit a usnadnit vstup a propuštění zboží;

f)

usilovat o snižování nákladů a větší předvídatelnost pro hospodářské subjekty, včetně malých a středních podniků;

g)

aniž je dotčeno uplatňování objektivních kritérií posuzování rizik, zajišťovat nediskriminační uplatňování požadavků a postupů týkajících se dovozu, vývozu a tranzitu zboží;

h)

používat mezinárodní nástroje z oblasti cel a obchodu, včetně nástrojů vytvořených v rámci Světové celní organizace (WCO) (rámec norem pro zabezpečení a zjednodušení celosvětového obchodu), WTO (dohoda o celní hodnotě), Istambulské úmluvy o dočasném použití z roku 1990, Mezinárodní úmluvy o harmonizovaném systému popisu a číselného označování zboží z roku 1983, OSN (Celní úmluva o mezinárodní přepravě zboží na podkladě karnetů TIR z roku 1975), Mezinárodní úmluvy o sladění hraničních kontrol zboží z roku 1982; jakož i pokynů Evropské komise, například celní blueprinty;

i)

přijímat nezbytná opatření k zohlednění a provedení ustanovení revidované Kjótské úmluvy o zjednodušení a sladění celních režimů z roku 1973;

j)

přijímat podrobná závazná pravidla týkající se celního zařazení a pravidel původu. Strany zajistí, že pravidlo může být odvoláno či zrušeno pouze po oznámení dotčenému subjektu a bez zpětného účinku, pokud však nebylo původně zavedeno na základě nesprávných nebo neúplných informací;

k)

zavádět a používat zjednodušené postupy pro schválené hospodářské subjekty podle objektivních a nediskriminačních kritérií;

l)

stanovovat pravidla, která zajistí, že všechny sankce uložené za porušení celních předpisů nebo předepsaných postupů budou přiměřené a nediskriminující a jejich uložení nepovede k neopodstatněnému a neoprávněnému zpoždění a

m)

používat transparentní, nediskriminační a přiměřená pravidla ohledně udělování oprávnění celním agentům.

2.   Ve snaze zajistit zlepšení pracovních postupů a zákaz diskriminace, transparentnost, účinnost, celistvost a odůvodněnost celních postupů, strany:

a)

učiní další kroky k omezení, zjednodušení a standardizaci údajů a dokumentace požadované celními a jinými orgány;

b)

bude-li to možné, zjednoduší požadavky a formality spojené urychleným propuštěním a odbavením zboží;

c)

zajistí účinné, rychlé a nediskriminační postupy zaručující právo na odvolání proti správním opatřením, předpisům a rozhodnutím celních a jiných orgánů, které mají vliv na zboží podléhající clu. Takové postupy musí být snadno dostupné i pro malé a střední podniky a jejich náklady musí být přiměřené a úměrné nákladům, které vynakládají orgány na zajištění práva na odvolání;

d)

podniknou kroky zajišťující, že v případě odvolání proti spornému správnímu opatření, předpisu či rozhodnutí by zboží mělo být normálně propuštěno a celní poplatky ponechány nezaplaceny s výhradou nezbytných ochranných opatření. Vyžaduje-li se tak, mělo propuštění zboží podléhat poskytnutí záruky ve formě jistoty či vkladu; a

e)

zajistí zachování nejvyššího standardu bezúhonnosti, zejména na hranicích, přijetím opatření, jež zohledňují zásady příslušných mezinárodních úmluv a nástrojů v této oblasti, zejména revidovaného prohlášení WCO z Arushe (2003) a blueprintu Evropské komise z roku 2007.

3.   Strany nepoužijí:

a)

požadavky na povinné využívání služeb celních agentů; a

b)

požadavky na povinné využívání kontrol před nakládkou nebo kontrol na místě určení.

4.   Pro účely této dohody platí pravidla a definice týkající se tranzitu stanovené v ustanoveních WTO, zejména v článku V GATT 1994, a související ustanovení, včetně veškerých vysvětlení a změn vyplývajících z vyjednávání o usnadnění obchodu v rámci kola z Dohá. Tato ustanovení se použijí také v případě, že tranzit zboží začíná či končí na území jedné strany (vnitrozemský tranzit).

Strany se snaží dosáhnout postupného propojení svých systémů celního tranzitu s cílem budoucího přistoupení Moldavské republiky k Úmluvě o společném tranzitním režimu z roku 1987.

Strany zajistí spolupráci a koordinaci mezi všemi dotčenými orgány na svém území s cílem usnadnit přepravu během tranzitu. Strany také podpoří spolupráci týkající se tranzitu mezi orgány a soukromým sektorem.

Článek 194

Vztahy s obchodníky

Strany se dohodly, že:

a)

zajistí, aby jejich právní předpisy a postupy byly transparentní a veřejně dostupné, pokud možno v elektronické podobě, a aby obsahovaly odůvodnění, proč byly přijaty. Mezi zveřejněním nových či pozměněných ustanovení a jejich vstupem v platnost by měla uplynout přiměřeně dlouhá doba;

b)

je třeba pořádat včasné a pravidelné konzultace týkající se legislativních návrhů a postupů ve věci obchodu a cel se zástupci obchodníků. Za tímto účelem každá strana zavede mechanismus umožňující vhodné a pravidelné konzultace mezi správními úřady a obchodníky;

c)

pokud možno v elektronické podobě zveřejní významná oznámení administrativní povahy, včetně požadavků úřadů, vstupních a výstupních postupů, pracovní doby a provozních postupů celních úřadů v přístavech a na hraničních přechodech a kontaktních míst pro vyřizování žádostí o informace;

d)

podpoří spolupráci mezi hospodářskými subjekty a příslušnými úřady prostřednictvím nesvévolných a veřejně přístupných postupů, jako jsou memoranda o porozumění založená na základě memorand vyhlášených Světovou celní organizací a

e)

zajistí, aby jejich příslušné celní a související požadavky a postupy nadále odpovídaly legitimním potřebám obchodníků, řídily se osvědčenými postupy a pokud možno co nejméně omezovaly obchod.

Článek 195

Poplatky a platby

1.   Od 1. ledna roku následujícího po vstupu této dohody v platnost strany zakážou správní poplatky, jež mají rovnocenný účinek jako dovozní nebo vývozní cla a poplatky.

2.   Pokud jde o veškeré poplatky a platby jakékoli povahy ukládané celními orgány stran, včetně poplatků a plateb za úkony vykonané jménem uvedených orgánů, ukládané na dovoz či vývoz nebo v souvislosti s dovozem či vývozem a aniž by tím byly dotčeny příslušné články v kapitole 1 (Národní zacházení a přístup zboží na trh) hlavy V (Obchod a obchodní záležitosti) této dohody, dohodly se strany, že:

a)

poplatky a platby mohou být uloženy pouze za služby poskytované na žádost deklaranta mimo běžný provoz, za neobvyklých pracovních podmínek a na jiných místech, než která jsou uvedena v celních předpisech, či za jakékoli formality související s takovými službami a vyžadované za realizaci takového dovozu nebo vývozu;

b)

poplatky a platby nesmí překročit náklady na poskytované služby;

c)

poplatky a platby nesmí být vypočteny na základě hodnoty (ad valorem);

d)

informace o poplatcích a platbách se zveřejní prostřednictvím úředně stanoveného média a na oficiálních internetových stránkách, je-li to možné a proveditelné. Mezi tyto informace patří i odůvodnění poplatků a plateb za poskytovanou službu, informace o příslušném orgánu, poplatcích a platbách, které se uplatní, a o tom, kdy a jak se má platba provést a

e)

nové nebo pozměněné poplatky a platby se neuloží, dokud nejsou informace o nich zveřejněny a přímo dostupné.

Článek 196

Určení celní hodnoty

1.   Určení celní hodnoty zboží v obchodní výměně mezi stranami se řídí ustanoveními Dohody o provádění článku VII GATT 1994 uvedené v příloze 1 A Dohody o WTO, v platném znění. Uvedená ustanovení jsou tímto začleněna do této dohody a jsou její součástí. Minimální celní hodnota se nepoužije.

2.   Strany spolupracují za účelem dosažení společného přístupu k otázkám týkajícím se určení celní hodnoty.

Článek 197

Celní spolupráce

Strany posílí spolupráci v oblasti cel s cílem zajistit dosažení cílů této kapitoly a s cílem dále usnadňovat obchod při současném zajištění účinné kontroly, bezpečnosti a předcházení podvodům. Za tím účelem strany případně použijí celní blueprinty Evropské komise z roku 2007 jako nástroje referenčního srovnání.

Za účelem zajištění souladu s ustanoveními této kapitoly strany mimo jiné:

a)

sdílejí informace týkající se celních právních předpisů a postupů;

b)

vytvoří společné iniciativy týkající se dovozu, vývozu a tranzitních režimů a pracují na zajištění účinných služeb pro obchodníky;

c)

spolupracují na automatizaci celních a jiných obchodních postupů;

d)

případně sdílejí informace a údaje pod pomínkou zachování důvěrnosti údajů a dodržení norem a předpisů o ochraně osobních údajů;

e)

spolupracují při předcházení nedovolenému přeshraničnímu pohybu zboží včetně tabákových výrobků a při boji proti němu;

f)

sdílejí informace či zahájí konzultace s cílem případného zaujetí společného postoje v rámci mezinárodních organizací v oblasti cel, jako jsou WTO, WCO, OSN, Konference Spojených národů o obchodu a rozvoji (Unctad) a EHK OSN;

g)

spolupracují při plánování a poskytování technické pomoci, zejména pokud jde o usnadnění reforem usilujících o zjednodušení cel a usnadnění obchodu v souladu s příslušnými ustanoveními této dohody;

h)

si vyměňují osvědčené postupy při celních operacích týkajících se především prosazování práv duševního vlastnictví, zejména v případech padělaného zboží;

i)

podpoří koordinaci mezi všemi pohraničními orgány stran s cílem usnadnit překračování hranic a zlepšit kontroly, přičemž zváží společné hraniční kontroly tam, kde je to proveditelné a vhodné; a

j)

ve vhodných a náležitých případech zavedou vzájemné uznávání programů obchodního partnerství a celních kontrol, včetně odpovídajících opatření na usnadnění obchodu.

Článek 198

Vzájemná správní pomoc v celních záležitostech

Aniž jsou dotčeny jiné formy spolupráce, které předpokládá tato dohoda, zejména její článek 197, strany si poskytují vzájemnou správní pomoc v celních záležitostech v souladu s ustanoveními protokolu III k této dohodě o vzájemné správní pomoci v celních záležitostech.

Článek 199

Technická pomoc a budování kapacit

Strany spolupracují při poskytování technické pomoci a budování kapacit za účelem usnadnění obchodu a provedení celních reforem.

Článek 200

Podvýbor pro cla

1.   Zřizuje se podvýbor pro cla. O své činnosti podává zprávy Výboru pro přidružení ve složení pro obchod podle čl. 438 odst. 4 této dohody.

2.   Úlohou podvýboru pro cla jsou pravidelné konzultace a sledování provádění a správy této kapitoly, včetně otázek týkajících se celní spolupráce, přeshraniční celní spolupráce a celní správy, technické pomoci, pravidel původu, usnadnění obchodu, jakož i vzájemné správní pomoci v celních záležitostech.

3.   Podvýbor pro cla mimo jiné:

a)

dohlíží na řádné fungování této kapitoly a protokolů II a III k této dohodě;

b)

přijímá praktická ujednání, opatření a rozhodnutí týkající se provádění této kapitoly a protokolů II a III k této dohodě, jakož i výměny informací a údajů, vzájemného uznávání celních kontrol a programů obchodního partnerství a vzájemně dohodnutých výhod;

c)

sdílí názory na všechny otázky společného zájmu, včetně budoucích opatření a zdrojů potřebných pro jejich provedení a uplatňování;

d)

vydává případná doporučení; a

e)

přijme svůj jednací řád.

Článek 201

Sbližování celních předpisů

Postupné sbližování s celními předpisy Unie a konkrétními normami mezinárodního práva probíhá tak, jak je stanoveno v příloze XXVI této dohody.

KAPITOLA 6

Usazení, obchod se službami a elektronický obchod

Oddíl 1

Obecná ustanovení

Článek 202

Cíl, rozsah a oblast působnosti

1.   Strany opětovně potvrzují své závazky podle Dohody o WTO, a stanoví tímto nezbytná opatření pro postupnou reciproční liberalizaci usazování a obchodu se službami a pro spolupráci v oblasti elektronického obchodu.

2.   Veřejné zakázky jsou předmětem kapitoly 8 (Veřejné zakázky) hlavy V (Obchod a obchodní záležitosti) této dohody. Žádné ustanovení této kapitoly nelze vykládat tak, že by ukládalo jakékoli povinnosti, pokud jde o veřejné zakázky.

3.   Subvence jsou předmětem kapitoly 10 (Hospodářská soutěž) hlavy V (Obchod a obchodní záležitosti) této dohody. Ustanovení této kapitoly se nevztahují na subvence poskytované stranami.

4.   V souladu s ustanoveními této kapitoly si každá strana ponechává právo regulovat a zavádět nové předpisy za účelem dosažení legitimních politických cílů.

5.   Tato kapitola se nevztahuje na opatření týkající se fyzických osob, jež usilují o přístup na trh práce některé strany, ani na opatření týkající se občanství, trvalého pobytu nebo zaměstnání v trvalém pracovním poměru.

6.   Žádné ustanovení této kapitoly nebrání straně, aby uplatňovala opatření za účelem regulace vstupu fyzických osob na její území nebo jejich dočasného pobytu na jejím území, včetně opatření, jež jsou nezbytná pro ochranu nedotknutelnosti jejích hranic a pro zajištění spořádaného pohybu fyzických osob přes její hranice za předpokladu, že se tato opatření neuplatňují takovým způsobem, který ruší nebo omezuje výhody vyplývající kterékoli straně z podmínek specifického závazku v této kapitole a přílohách XXVII a XXVIII této dohody (2).

Článek 203

Definice

Pro účely této kapitoly se rozumí:

1)

„opatřením“ každé opatření strany ve formě zákona, nařízení, pravidla, postupu, rozhodnutí, správního aktu nebo v jakékoli jiné formě;

2)

„opatřeními přijatými stranou nebo ponechávanými stranou v platnosti“ opatření přijatá:

a)

ústředními, regionálními nebo místními orgány veřejné správy a samosprávy; a

b)

nevládními subjekty při výkonu pravomocí přenesených na ně ústředními, regionálními nebo místními orgány veřejné správy a samosprávy;

3)

„fyzickou osobou strany“ státní příslušník členského státu EU nebo Moldavské republiky podle jejich příslušných právních předpisů;

4)

„právnickou osobou“ jakýkoli právní subjekt řádně založený nebo jinak organizovaný podle příslušného práva za účelem zisku nebo z jiného důvodu, v soukromém nebo státním vlastnictví, včetně jakékoli korporace, svěřeneckého fondu, partnerství, společného podniku, podniku jednotlivce nebo sdružení;

5)

„právnickou osobou Unie“ nebo „právnickou osobou Moldavské republiky“ právnická osoba ve smyslu odstavce 4, zřízená v souladu s právními předpisy některého členského státu nebo Moldavské republiky, se sídlem, ústřední správou nebo hlavní provozovnou na území, na něž se vztahuje Smlouva o fungování Evropské unie (3), nebo na území Moldavské republiky.

Má-li tato právnická osoba na území, na něž se vztahuje Smlouva o fungování Evropské unie, nebo na území Moldavské republiky pouze své sídlo nebo ústřední správu, není považována za právnickou osobu Unie či právnickou osobu Moldavské republiky, pokud její činnost nemá skutečnou a nepřetržitou vazbu na hospodářství Unie nebo Moldavské republiky.

Bez ohledu na předchozí bod se ustanovení této dohody vztahují rovněž na přepravní společnosti usazené mimo Unii nebo Moldavskou republiku a řízené státními příslušníky členského státu Unie nebo Moldavské republiky, jsou-li jejich plavidla v souladu s příslušnými právními předpisy registrována v daném členském státě nebo v Moldavské republice a plují-li pod vlajkou členského státu nebo Moldavské republiky;

6)

„dceřinou společností“ právnické osoby strany právnická osoba, která je skutečně ovládána jinou právnickou osobou dotčené strany (4);

7)

„pobočkou“ právnické osoby provozovna bez právní subjektivity, která budí dojem trvalosti, například pobočka mateřské společnosti, která má vlastní řídící strukturu a je materiálně vybavena pro účely obchodního jednání s třetími stranami, které sice vědí, že v případě potřeby bude existovat právní vazba s mateřskou společností se sídlem v zahraničí, ale nemusí jednat přímo s mateřskou společností a mohou uzavřít obchod v provozovně, která je pobočkou;

8)

„usazením“:

a)

pokud jde o právnické osoby Unie nebo Moldavské republiky, právo zahájit a vykonávat hospodářskou činnost založením, včetně nabytí právnické osoby, nebo zřízením pobočky nebo zastoupení v Unii či Moldavské republice;

b)

pokud jde o fyzické osoby, právo fyzických osob Unie nebo Moldavské republiky zahájit a vykonávat hospodářskou činnost jako osoby samostatně výdělečně činné a zakládat podniky, zvláště společnosti, které skutečně ovládají;

9)

„hospodářskými činnostmi“ činnosti průmyslové, obchodní a odborné povahy a řemesla s výjimkou činností prováděných při výkonu veřejné moci;

10)

„činností“ provozování hospodářských činností;

11)

„službami“ jakékoli služby v jakémkoli odvětví kromě služeb poskytovaných při výkonu veřejné moci;

12)

„službami a jinými činnostmi prováděnými při výkonu veřejné moci“ služby nebo činnosti, které se neprovádí ani na obchodním základě, ani v konkurenci s jedním či více hospodářskými subjekty;

13)

„přeshraničním poskytováním služeb“ poskytování služby:

a)

z území jedné strany na území druhé strany (způsob 1), nebo

b)

na území jedné strany spotřebiteli služby pocházejícímu z druhé strany (způsob 2);

14)

„poskytovatelem služby“ jedné strany jakákoli fyzická nebo právnická osoba strany usilující o poskytování služby nebo službu poskytující;

15)

„podnikatelem“ jakákoli fyzická či právnická osoba strany, která se snaží provádět či provádí hospodářskou činnost zřízením podniku.

Oddíl 2

Usazení

Článek 204

Oblast působnosti

Tento oddíl se týká opatření, jež byla přijata či ponechána v platnosti oběma stranami a mají dopad na usazování ve všech hospodářských činnostech, s výjimkou:

a)

těžby, výroby a zpracování (5) jaderného materiálu;

b)

výroby zbraní, munice a válečného materiálu a obchodu s nimi;

c)

audiovizuálních služeb;

d)

námořní kabotáže států (6); a

e)

vnitrostátních a mezinárodních leteckých přepravních služeb (7), ať již pravidelných nebo nepravidelných, a služeb přímo spjatých s výkonem přepravních práv, kromě:

i)

opravy a údržby letadel, během níž je stroj vyřazen z provozu;

ii)

prodeje a marketingu leteckých přepravních služeb;

iii)

služeb v oblasti počítačového rezervačního systému (CRS);

iv)

pozemních odbavovacích služeb,

v)

služeb souvisejících s provozem letiště.

Článek 205

Národní zacházení a doložka nejvyšších výhod

1.   S výhradami uvedenými v příloze XXVII-E této dohody poskytne Moldavská republika po vstupu této dohody v platnost:

a)

pokud jde o usazování dceřiných společností, poboček a zastoupení právnických osob Unie, zacházení neméně příznivé, než jaké poskytuje svým vlastním právnickým osobám, jejich pobočkám a zastoupením či dceřiným společnostem, pobočkám a zastoupením právnických osob kterékoli třetí země, podle toho, které je výhodnější;

b)

pokud jde o činnost dceřiných společností, poboček a zastoupení právnických osob Unie již usazených v Moldavské republice, zacházení neméně příznivé, než jaké poskytuje svým vlastním právnickým osobám, jejich pobočkám a zastoupením či dceřiným společnostem, pobočkám a zastoupením právnických osob kterékoli třetí země, podle toho, které je výhodnější. (8)

2.   S výhradami uvedenými v příloze XXVII-A této dohody poskytne Unie po vstupu této dohody v platnost:

a)

pokud jde o usazování dceřiných společností, poboček a zastoupení právnických osob Moldavské republiky, zacházení neméně příznivé, než jaké poskytuje svým vlastním právnickým osobám, jejich pobočkám a zastoupením či dceřiným společnostem, pobočkám a zastoupením právnických osob kterékoli třetí země, podle toho, které je výhodnější;

b)

pokud jde o činnost dceřiných společností, poboček a zastoupení právnických osob Moldavské republiky již usazených v Unii, zacházení neméně příznivé, než jaké poskytuje svým vlastním právnickým osobám, jejich pobočkám a zastoupením či dceřiným společnostem, pobočkám a zastoupením právnických osob kterékoli třetí země, podle toho, které je výhodnější. (9)

3.   S výhradami uvedenými v přílohách XXVII-A a XXVII-E této dohody strany nepřijmou žádné nové předpisy nebo opatření, která zavádějí diskriminaci ve srovnání se svými vlastními právnickými osobami, pokud jde o usazování nebo o činnost právnických osob z Unie nebo z Moldavské republiky již usazených na jejich území.

Článek 206

Přezkum

1.   V zájmu postupné liberalizace podmínek usazování strany pravidelně přezkoumají, zda je právní rámec pro usazování (10) a prostředí pro usazování v souladu s jejich závazky podle mezinárodních dohod.

2.   V souvislosti s přezkumem uvedeným v odstavci 1 strany posuzují překážky pro usazování, na které narazí. S cílem prohloubit ustanovení této kapitoly strany naleznou vhodné způsoby, jak s těmito překážkami naložit, a mezi tyto způsoby by mohla patřit další jednání například o ochraně investic a o postupech urovnávání sporů mezi investory a státem.

Článek 207

Jiné dohody

Žádné ustanovení této kapitoly nelze vykládat tak, že omezuje práva podnikatelů stran využívat jakékoli ještě příznivější zacházení poskytované na základě jakékoli stávající nebo budoucí mezinárodní dohody týkající se investic, jejímiž stranami jsou členský stát a Moldavská republika.

Článek 208

Standardní zacházení s pobočkami a zastoupeními

1.   Ustanovení článku 205 této dohody nebrání straně použít zvláštní pravidla ohledně usazování a provozování poboček a zastoupení právnických osob druhé strany na svém území v případě, že nejsou zapsány v obchodním rejstříku první strany, pokud jsou tato pravidla odůvodněna právními nebo technickými rozdíly mezi takovými pobočkami a zastoupeními ve srovnání s pobočkami a zastoupeními právnických osob zapsanými v obchodním rejstříku na jejím území, nebo pokud se tak děje v případě finančních služeb z důvodů obezřetnosti.

2.   Rozdíl v zacházení nepřesáhne rámec toho, co je nezbytně nutné v důsledku takových právních nebo technických rozdílů, nebo v případě finančních služeb z důvodů obezřetnosti.

Oddíl 3

Přeshraniční poskytování služeb

Článek 209

Oblast působnosti

Tento oddíl se vztahuje na opatření stran, jež mají vliv na přeshraniční poskytování všech služeb, s výjimkou:

a)

audiovizuálních služeb;

b)

námořní kabotáže států (11); a

c)

vnitrostátních a mezinárodních leteckých přepravních služeb (12), ať již pravidelných nebo nepravidelných, a služeb přímo spjatých s výkonem přepravních práv, kromě:

i)

opravy a údržby letadel, během níž je stroj vyřazen z provozu;

ii)

prodeje a marketingu leteckých přepravních služeb;

iii)

služeb v oblasti počítačového rezervačního systému (CRS);

iv)

pozemních odbavovacích služeb,

v)

služeb souvisejících s provozem letiště.

Článek 210

Přístup na trh

1.   Pokud jde o přístup na trh prostřednictvím přeshraničního poskytování služeb, poskytuje každá strana službám a poskytovatelům služeb druhé strany zacházení neméně příznivé, než jaké poskytuje podle specifických závazků obsažených v přílohách XXVII-B a XXVII-F této dohody.

2.   V odvětvích, kde jsou přijaty závazky týkající se přístupu na trh, jsou opatření, která strana nesmí přijmout nebo ponechat v platnosti, ať už v rámci regionálního členění nebo na celém svém území, není-li v přílohách XXVII-B a XXVII-F této dohody stanoveno jinak, vymezena jako:

a)

omezení počtu poskytovatelů služeb, ať už formou číselných kvót, monopolů, výhradních dodavatelů služeb nebo požadavku na provedení testu ekonomické potřebnosti;

b)

omezení celkové hodnoty transakcí služeb nebo aktiv formou číselných kvót nebo požadavkem na provedení testu ekonomické potřebnosti;

c)

omezení celkového počtu operací služeb nebo celkového množství produkce služeb vyjádřeného určenými číselnými jednotkami formou kvót nebo požadavku na provedení testu ekonomické potřebnosti.

Článek 211

Národní zacházení

1.   V odvětvích, pro která jsou v příloze XXVII-B a příloze XXVII-F této dohody stanoveny závazky přístupu na trh, a při dodržení veškerých podmínek a omezení v nich stanovených, poskytuje každá strana službám a poskytovatelům služeb druhé strany ve vztahu ke všem opatřením týkajícím se přeshraničního poskytování služeb zacházení neméně příznivé, než jaké poskytuje svým vlastním obdobným službám a poskytovatelům služeb.

2.   Strana může splnit požadavek uvedený v odstavci 1 tím, že bude službám nebo poskytovatelům služeb druhé strany poskytovat buď formálně stejné zacházení, nebo formálně odlišné zacházení, než jaké poskytuje svým vlastním obdobným službám a poskytovatelům služeb.

3.   Formálně stejné nebo formálně odlišné zacházení se považuje za méně příznivé, mění-li podmínky hospodářské soutěže ve prospěch služeb nebo poskytovatelů služeb strany v porovnání s obdobnými službami nebo poskytovateli služeb druhé strany.

4.   Specifické závazky přijaté podle tohoto článku nelze vykládat tak, že vyžadují, aby kterákoli strana vyrovnávala přirozené konkurenční znevýhodnění způsobené zahraniční povahou příslušných služeb nebo dodavatelů služeb.

Článek 212

Seznam závazků

1.   Odvětví liberalizovaná každou stranou podle tohoto oddílu a omezení přístupu na trh a národního zacházení na základě výhrad platná pro služby a poskytovatele služeb druhé strany v těchto odvětvích jsou uvedena v seznamech závazků v příloze XXVII-B a XXVII-F této dohody.

2.   Aniž jsou dotčeny práva a povinnosti stran, jež stranám vyplývají či mohou vyplynout z Evropské úmluvy o přeshraniční televizi a Evropské úmluvy o filmové koprodukci, neobsahují seznamy závazků uvedené v příloze XXVII-B a příloze XXVII-E této dohody závazky týkající se audiovizuálních služeb.

Článek 213

Přezkum

S cílem postupné liberalizace přeshraničního poskytování služeb mezi stranami Výbor pro přidružení ve složení pro obchod podle čl. 438 odst. 4 této dohody pravidelně přezkoumává seznam závazků uvedených v článku 212 této dohody. Při tomto přezkumu mimo jiné vezme v úvahu proces postupného sbližování ve smyslu článků 230, 240, 249 a 253 této dohody a jeho dopad na odstraňování zbývajících překážek pro přeshraniční poskytování služeb mezi stranami.

Oddíl 4

Dočasná přítomnost fyzických osob za účelem podnikání

Článek 214

Oblast působnosti a definice

1.   Tento oddíl se vztahuje na opatření stran týkající se vstupu a dočasného pobytu klíčových zaměstnanců, stážistů-absolventů a obchodních prodejců, poskytovatelů smluvních služeb a nezávislých odborníků na jejich území, aniž je dotčen čl. 202 odst. 5 této dohody.

2.   Pro účely tohoto oddílu se rozumí:

a)

„klíčovými zaměstnanci“ fyzické osoby, které zaměstnává právnická osoba strany jiná než nezisková organizace (13) a které jsou odpovědné za zřízení nebo řádnou kontrolu, správu a činnost usazeného podniku. Pod termín „klíčoví zaměstnanci“ spadají „obchodní návštěvy“ za účelem usazení se a „osoby převedené v rámci společnosti“;

i)

„obchodní návštěvou“ za účelem usazení se rozumí fyzické osoby, které pracují ve vedoucím postavení a odpovídají za usazení podniku. Nenabízejí a neposkytují služby ani nevyvíjejí žádnou jinou hospodářskou činnost kromě té, jež je nutná k usazení podniku. Ze zdroje nacházejícího se na území hostitelské strany nedostávají odměnu;

ii)

„osobami převedenými v rámci společnosti“ se rozumí fyzické osoby zaměstnávané právnickou osobou nebo působící v ní jako partneři nejméně jeden rok, které jsou dočasně převedeny do provozovny, jež může být dceřinou společností, pobočkou nebo hlavní společností podniku/právnické osoby na území druhé strany. Dotyčná fyzická osoba musí náležet k jedné z těchto kategorií:

1)   vedoucí a řídící pracovníci: osoby, které v rámci právnické osoby pracují ve vedoucím postavení a které v první řadě řídí podnik, dostávají pokyny zejména od správní rady nebo od akcionářů podniku nebo od jim rovnocenných osob a jsou pod jejich obecným dohledem, včetně osob, které alespoň:

řídí podnik nebo jeho oddělení nebo nižší útvar,

dohlíží na práci a kontrolují práci ostatních kontrolních, odborných nebo vedoucích zaměstnanců, a

mají pravomoc osobně přijímat a propouštět zaměstnance nebo doporučovat jejich přijetí a propuštění nebo provádět jiné personální úkony;

2)   odborníci: osoby, které zaměstnává právnická osoba a které mají speciální znalosti zásadního významu pro výrobu, výzkumné vybavení, techniku, procesy, postupy nebo řízení podniku. Při hodnocení takových znalostí bude přihlíženo nejenom ke znalostem specifickým pro daný podnik, ale také k tomu, jestli má daná osoba vysokou kvalifikaci pro druh práce nebo živnost, jež vyžaduje konkrétní technické znalosti včetně příslušnosti k akreditované profesi;

b)

„stážisty-absolventy“ fyzické osoby zaměstnávané právnickou osobou jedné strany nebo její pobočkou nejméně jeden rok, mající vysokoškolské vzdělání a dočasně převedené do provozovny právnické osoby na území druhé strany za účelem rozvoje kariéry nebo zaškolení v oblasti obchodních technik nebo metod (14);

c)

„obchodními prodejci“ (15) fyzické osoby, které zastupují dodavatele služeb nebo zboží z jedné strany a usilují o vstup a dočasný pobyt na území druhé strany za účelem jednání o prodeji služeb nebo zboží nebo za účelem uzavření dohod o prodeji služeb nebo zboží pro daného dodavatele. Nepůsobí v přímém prodeji široké veřejnosti a nedostávají odměnu ze zdroje nacházejícího se na území hostitelské strany, ani nejsou komisionáři;

d)

„smluvními poskytovateli služeb“ fyzické osoby zaměstnávané právnickou osobou jedné strany, která sama o sobě není agenturou pro zprostředkování práce a zajišťování personálu ani nepůsobí prostřednictvím takové agentury, nemá provozovnu na území druhé strany a v dobré víře uzavřela smlouvu o poskytování služeb s koncovým spotřebitelem z druhé strany, která vyžaduje dočasnou přítomnost jejích zaměstnanců na území dané strany za účelem plnění smlouvy o poskytování služeb (16);

e)

„nezávislými odborníky“ fyzické osoby podílející se na poskytování služby a registrované jako osoby samostatně výdělečně činné na území strany, které nemají provozovnu na území druhé strany a které uzavřely v dobré víře (nikoli prostřednictvím agentury pro zprostředkování práce a zajišťování personálu) s koncovým spotřebitelem z druhé strany smlouvu o poskytování služeb, která vyžaduje jejich dočasnou přítomnost na území této strany za účelem plnění smlouvy o poskytování služeb (17);

f)

„kvalifikací“ diplomy, osvědčení a jiné doklady (formální kvalifikace) vystavené orgánem k tomu určeným právními nebo správními předpisy, osvědčující úspěšné dokončení odborného vzdělávání.

Článek 215

Klíčoví zaměstnanci a stážisté-absolventi

1.   Pro každé odvětví, jehož se týkají závazky v souladu s oddílem 2 (Usazení) této kapitolys výhradami uvedenými v přílohách XXVII-A a XXVII-E nebo v přílohách XXVII-C a XXVII-G této dohody, umožní každá strana podnikatelům druhé strany zaměstnávat ve svém podniku fyzické osoby této druhé strany za předpokladu, že tito zaměstnanci jsou klíčovými zaměstnanci nebo stážisty-absolventy ve smyslu článku 214 této dohody. Délka trvání dočasného vstupu a dočasného pobytu klíčových zaměstnanců a stážistů-absolventů nepřesáhne tři roky u osob převedených v rámci společnosti, 90 dnů v kterémkoli dvaníctiměsíčním období v případě obchodních návštěv za účelem zřízení provozovny a jeden rok v případě stážistů-absolventů.

2.   Pro každé odvětví, jehož se týkají závazky v souladu s oddílem 2 (Usazení) této kapitoly, jsou opatření, která strana nesmí ponechat v platnosti ani přijímat, ať už na úrovni regionálního celku nebo na úrovni celého území, není-li v přílohách XXVII-C a XXVII-G této dohody stanoveno jinak, vymezena jako omezení celkového počtu fyzických osob, které může podnikatel zaměstnávat jako klíčové zaměstnance a stážisty-absolventy v konkrétním odvětví v podobě číselných kvót nebo požadavku na provedení testu ekonomické potřebnosti a jako diskriminační omezení.

Článek 216

Obchodní prodejci

Pro každé odvětví, jehož se týkají závazky v souladu s oddílem 2 (Usazení) nebo oddílem 3 (Přeshraniční poskytování služeb) této kapitoly a s výhradami uvedenými v přílohách XXVII-A, XXVII-E, XXVII-B a XXVII-F této dohody, povolí každá strana vstup a dočasný pobyt obchodním prodejcům na dobu nepřesahující 90 dnů v jakémkoli dvaníctiměsíčním období.

Článek 217

Smluvní poskytovatelé služeb

1.   Strany potvrzují své povinnosti vyplývající z jejich závazků podle Všeobecné dohody o obchodu se službami (GATS), pokud jde o vstup a dočasný pobyt smluvních poskytovatelů služeb.

V souladu s přílohami XXVII-D a XXVII-H této dohody umožní každá strana smluvním poskytovatelům služeb druhé strany poskytování služeb na svém území za podmínek stanovených v odstavci 3 tohoto článku.

2.   Závazky přijaté stranami podléhají těmto podmínkám:

a)

fyzické osoby se musí účastnit poskytování služby na dočasném základě jako zaměstnanci právnické osoby, která získala smlouvu na poskytování služeb na období nepřesahující dvanáct měsíců;

b)

fyzické osoby vstupující na území druhé strany musí nabízet takové služby jako zaměstnanci právnické osoby poskytující služby po dobu nejméně jednoho roku bezprostředně předcházejícímu datu podání žádosti o vstup na území druhé strany. Fyzické osoby musí mít navíc ke dni podání žádosti o vstup na území druhé strany nejméně tříletou odbornou praxi (18) v odvětví, které je předmětem smlouvy;

c)

fyzické osoby vstupující na území druhé strany musí mít:

i)

vysokoškolské vzdělání nebo kvalifikaci dokládající znalosti rovnocenné úrovně (19); a

ii)

odbornou kvalifikaci, pokud je vyžadována pro výkon činnosti v souladu se zákony, předpisy a právními požadavky strany, kde je služba poskytována;

d)

fyzická osoba nesmí dostávat jinou odměnu za poskytování služeb na území druhé strany, než je odměna vyplácená právnickou osobou, která fyzickou osobu zaměstnává;

e)

vstup a dočasný pobyt fyzických osob na území dotčené strany nesmí v souhrnu přesáhnout délku šesti měsíců, nebo, v případě Lucemburska, 25 týdnů v kterémkoli dvaníctiměsíčním období nebo po dobu trvání smlouvy, podle toho, co je kratší;

f)

přístup udělený na základě tohoto článku se vztahuje pouze na činnost v oblasti služby, která je předmětem smlouvy, a jeho součástí není právo používat profesní označení smluvní strany, kde se služba poskytuje; a

g)

počet osob, na které se vztahuje smlouva o poskytování služby, není větší, než je nezbytné pro plnění smlouvy. O tomto počtu může být rozhodnuto podle zákonů, předpisů a jiných právních požadavků strany, kde je služba poskytována.

Článek 218

Nezávislí odborníci

1.   V souladu s přílohami XXVII-D a XXVII-H této dohody umožní strany nezávislým odborníkům druhé strany poskytování služeb na svém území za podmínek stanovených v odstavci 2 tohoto článku.

2.   Závazky přijaté stranami podléhají těmto podmínkám:

a)

fyzické osoby musí poskytovat služby na dočasném základě jako osoby samostatně výdělečně činné, usazené na území druhé strany a musí mít uzavřenou smlouvu o poskytování služeb na období nepřesahující 12 měsíců;

b)

fyzické osoby vstupující na území druhé strany musí mít ke dni podání žádosti o vstup na území druhé strany nejméně šestiletou odbornou praxi v oblasti, která je předmětem smlouvy;

c)

fyzické osoby vstupující na území druhé strany musí mít:

i)

vysokoškolské vzdělání nebo kvalifikaci dokládající znalosti rovnocenné úrovně (20); a

ii)

odbornou kvalifikaci, pokud se vyžaduje k výkonu činnosti v souladu se zákony, předpisy a dalšími právními požadavky strany, kde se služba poskytuje;

d)

vstup a dočasný pobyt fyzických osob na území dotčené strany nesmí v souhrnu přesáhnout délku šesti měsíců, nebo, v případě Lucemburska, dvaceti pěti týdnů v kterémkoli dvanáctiměsíčním období nebo po dobu trvání smlouvy, podle toho, co je kratší; a

e)

přístup udělený na základě ustanovení tohoto článku se vztahuje pouze na činnost v oblasti služby, která je předmětem smlouvy, a jeho součástí není právo používat profesní označení strany, kde se služba poskytuje.

Oddíl 5

Předpisový rámec

Pododdíl 1

Vnitrostátní právní předpisy

Článek 219

Oblast působnosti a definice

1.   Následující pravidla se vztahují na opatření stran týkající se licenčních požadavků a postupů, kvalifikačních požadavků a postupů, které mají vliv na

a)

přeshraniční poskytování služeb;

b)

usazování právnických a fyzických osob vymezených v čl. 203 odst. 8 této dohody na jejich území;

c)

dočasný pobyt kategorií fyzických osob vymezených v čl. 214 odst. 2 písm. a) až e) této dohody na jejich území.

2.   V případě přeshraničního poskytování služeb se tato pravidla vztahují pouze na odvětví, u nichž strana přijala specifické závazky a v rozsahu platnosti uvedených specifických závazků. V případě usazení se uvedená pravidla nevztahují na odvětví, u nichž je uvedena výhrada podle příloh XXVII-A a XXVII-E této dohody. V případě dočasného pobytu fyzických osob se uvedená pravidla nevztahují na odvětví, u nichž je uvedena výhrada podle příloh XXVII-C, XXVII-D, XXVII-G a XXVII-H této dohody.

3.   Tato pravidla se nepoužijí na opatření, pokud představují omezení, jež musí být zapsány do seznamu závazků.

4.   Pro účely tohoto oddílu se rozumí:

a)

„licenčními požadavky“ hmotněprávní požadavky, nikoli kvalifikační požadavky, které musí fyzická či právnická osoba splnit, aby mohla získat, změnit nebo obnovit povolení k výkonu činností vymezených v odst. 1 písm. a) až c);

b)

„licenčním řízením“ správní či procesní postup, který musí fyzická nebo právnická osoba, která usiluje o povolení k výkonu činností vymezených v odst. 1 písm. a) až c), včetně změny nebo obnovení licence, dodržet, aby prokázala splnění licenčních požadavků;

c)

„kvalifikačními požadavky“ hmotněprávní požadavky týkající se schopností fyzické osoby poskytovat službu, jejichž prokázání se vyžaduje za účelem získání povolení k poskytování služby;

d)

„kvalifikačním řízením“ správní nebo procesní postup, který musí fyzická osoba dodržet, aby prokázala splnění kvalifikačních požadavků za účelem získání povolení k poskytování služby; a

e)

„příslušným orgánem“ ústřední, regionální nebo místní orgán veřejné správy či samosprávy nebo nevládní orgán, který vykonává pravomoc svěřenou ústředním, regionálním nebo místním orgánem veřejné správy či samosprávy a který rozhoduje o povolení poskytovat službu, včetně prostřednictvím usazení nebo povolení zřídit jinou hospodářskou činnost, než jsou služby.

Článek 220

Podmínky udělování licencí a přiznávání kvalifikace

1.   Každá strana zajistí, aby opatření týkající se licenčních požadavků a postupů a kvalifikačních požadavků a postupů vycházela z kritérií, která vylučují, aby příslušné orgány vykonávaly svoji diskreční pravomoc svévolným způsobem.

2.   Kritéria uvedená v odstavci 1 musí být:

a)

přiměřená cíli v oblasti veřejné politiky;

b)

jasná a jednoznačná;

c)

objektivní;

d)

předem stanovená;

e)

předem zveřejněná; a

f)

transparentní a přístupná.

3.   Povolení nebo licence se udělí, jakmile se na základě odpovídajícího posouzení zjistí, že byly splněny podmínky pro získání povolení nebo licence.

4.   Každá strana udržuje v chodu nebo zřídí soudní instance, rozhodčí nebo správní soudy nebo řízení, které umožní na žádost dotčeného podnikatele nebo poskytovatele služeb provést bezodkladné přezkoumání a v odůvodněných případech přijmout přiměřená opatření k nápravě správních rozhodnutí týkajících se usazování, přeshraničního poskytování služeb nebo dočasné přítomnosti fyzických osob za účelem obchodu. V případech, kdy tato řízení nejsou nezávislá na orgánu pověřeném přijmout příslušné správní rozhodnutí, každá strana zajistí, aby tato řízení skutečně skýtala možnost objektivního a nestranného přezkoumání.

5.   Je-li počet licencí, které jsou pro určitou činnost dostupné, omezen z důvodu nedostatku dostupných přírodních zdrojů nebo technických kapacit, použije každá strana u potenciálních uchazečů výběrové řízení, které zajistí plnou záruku nestrannosti a transparentnosti, mimo jiné zejména dostatečné zveřejnění informací o zahájení, průběhu a ukončení řízení.

6.   V souladu s tímto článkem může každá strana při přijímání pravidel výběrového řízení přihlédnout k cílům v oblasti veřejné politiky, včetně zájmu na zdraví, bezpečnosti, ochraně životního prostředí a zachování kulturního dědictví.

Článek 221

Licenční a kvalifikační řízení

1.   Licenční a kvalifikační řízení a formality musejí být jasné a předem zveřejněné a musejí žadatelům poskytovat záruku, že jejich žádost bude posuzována objektivně a nestranně.

2.   Licenční a kvalifikační řízení a formality musejí být co nejjednodušší a nesmějí neúměrně ztěžovat nebo zdržovat poskytování služby. Veškeré licenční poplatky (21), jež mohou žadateli vzniknout v souvislosti s jeho žádostí, musejí být přiměřené a úměrné nákladům daného schvalovacího řízení.

3.   Každá strana zajistí, aby postupy a rozhodnutí příslušného orgánu v licenčním nebo schvalovacím řízení byly nestranné ve vztahu ke všem žadatelům. Příslušný orgán by měl dospět k rozhodnutí nezávisle a neměl by se zodpovídat žádnému poskytovateli služeb, pro které se vyžaduje licence nebo povolení.

4.   Pokud se pro žádost vyžadují konkrétní lhůty, je žadateli umožněna přiměřená doba na podání žádosti. Příslušný orgán zahájí vyřizování žádosti bez zbytečného odkladu. Bude-li to možné, měly by se žádosti přijímat v elektronické podobě za stejných podmínek umožňujících ověřit jejich pravost jako žádosti podané v papírové podobě.

5.   Každá strana zajistí, aby vyřizování žádosti, včetně konečného rozhodnutí, skončilo v přiměřené době po podání úplné žádosti. Každá strana usiluje o zavedení obvyklé lhůty pro vyřízení žádosti.

6.   Po přijetí žádosti, kterou považuje za neúplnou, příslušný orgán v přiměřené lhůtě vyrozumí žadatele, v maximálně možném rozsahu vyjmenuje další požadované informace potřebné k doplnění žádosti a poskytne možnost napravit nedostatky.

7.   Místo originálů by se pokud možno měly přijímat jejich ověřené kopie.

8.   Pokud příslušný orgán žádost zamítne, žadatel je písemně a bezodkladně vyrozuměn. Žadatel je v zásadě na svou žádost informován o důvodech zamítnutí žádosti a o lhůtách pro odvolání se proti tomuto rozhodnutí.

9.   Každá strana zajistí, aby udělená licence nebo povolení nabyly účinnosti bez zbytečného odkladu v souladu s podmínkami v nich uvedenými.

Pododdíl 2

Obecná ustanovení

Článek 222

Vzájemné uznávání

1.   Žádné ustanovení této kapitoly nebrání straně požadovat, aby fyzické osoby měly potřebnou kvalifikaci nebo odborné zkušenosti stanovené pro dotčenou oblast činnosti na území, kde je služba poskytována.

2.   Každá strana vybídne příslušné profesní subjekty, aby předkládaly Výboru pro přidružení ve složení pro obchod podle čl. 438 odst. 4 této dohody doporučení pro vzájemné uznávání pro účely posuzování, zda podnikatelé a poskytovatelé služeb zcela nebo nebo částečně splnili kritéria, která každá strana uplatňuje v oblasti udělování povolení, licencí, provozování obchodní činnosti a osvědčování podnikatelů a poskytovatelů služeb, zejména u odborných služeb.

3.   Po obdržení doporučení uvedeného v odstavci 2 Výbor pro přidružení ve složení pro obchod v přiměřené lhůtě doporučení přezkoumá, aby určil, zda je v souladu s touto dohodou, a na základě informací obsažených v doporučení, zejména zjistil:

a)

do jaké míry se sbližují normy a kritéria uplatňovaná každou stranou pro povolení, licence, provozování obchodní činnosti a osvědčování poskytovatelů služeb a podnikatelů a

b)

potenciální ekonomickou hodnotu dohody o vzájemném uznávání.

4.   Pokud jsou tyto požadavky splněny, Výbor pro přidružení ve složení pro obchod podnikne potřebné kroky vedoucí k jednání a poté strany zahájí jednání o dohodě o vzájemném uznávání prostřednictvím svých příslušných orgánů.

5.   Jakákoli dohoda o vzájemném uznávání podle odstavce 4 tohoto článku musí být v souladu s příslušnými ustanoveními Dohody o WTO a zejména s článkem VII GATS.

Článek 223

Transparentnost a zveřejňování důvěrných informací

1.   Každá strana bezodkladně odpoví na všechny žádosti druhé strany o specifické informace o veškerých svých obecně závazných opatřeních nebo mezinárodních dohodách, které se týkají této dohody nebo ji ovlivňují. Každá strana rovněž zřídí jedno nebo více informačních míst, která budou podnikatelům a poskytovatelům služeb druhé strany na požádání podávat konkrétní informace o všech těchto otázkách. Strany si do tří měsíců po vstupu této dohody v platnost navzájem oznámí svá informační místa. Na informačních místech nemusí být uloženy právní a správní předpisy.

2.   Žádné ustanovení této dohody nevyžaduje od žádné strany, aby poskytla důvěrné informace, jejichž zveřejnění by narušilo vymáhání práva nebo by bylo jinak v rozporu s veřejným zájmem nebo na újmu oprávněným obchodním zájmům jednotlivých veřejných či soukromých podniků.

Pododdíl 3

Počítačové služby

Článek 224

Ujednání o počítačových službách

1.   Strany jednají v souladu s ustanoveními tohoto článku v rozsahu, ve kterém je obchod s počítačovými službami liberalizován v souladu s oddílem 2 (Usazení), oddílem 3 (Přeshraniční poskytování služeb) a oddílem 4 (Dočasná přítomnost fyzických osob za účelem podnikání) této kapitoly.

2.   CPC (22) 84, kód Organizace spojených národů pro charakteristiku počítačových a souvisejících služeb pokrývá základní funkce používané po poskytování všech počítačových a souvisejících služeb:

a)

včetně počítačových programů vymezených jako soubor instrukcí potřebných pro chod a komunikaci počítačů (včetně jejich vývoje a zavádění);

b)

zpracování a ukládání dat a

c)

souvisejících služeb, jako je poradenství a školení pro pracovníky klientů.

Technologický pokrok přinesl zvýšenou nabídku těchto služeb jakožto souboru nebo balíčku souvisejících služeb, který může obsahovat některé nebo všechny tyto základní funkce. Například web-hostingové služby nebo hosting domény, služby vytěžování dat (data mining) a výpočetního gridu (grid computing) jsou tvořeny kombinací základních funkcí počítačových služeb.

3.   Počítačové a související služby, bez ohledu na to, zda jsou poskytovány po síti, včetně internetu, zahrnují všechny služby, které poskytují:

a)

poradenství, strategie, analýzu, plánování, specifikaci, navrhování, vývoj, instalaci, zavádění, integraci, testování, ladění, aktualizaci, podporu, technickou pomoc nebo správu počítačů nebo počítačových systémů;

b)

počítačové programy vymezené jako soubory instrukcí potřebné pro chod a komunikaci počítačů (práce na nich a jich samotných) a poradenství, strategie, analýzu, plánování, specifikaci, navrhování, vývoj, instalaci, zavádění, integraci, testování, ladění, aktualizaci, úpravu, údržbu, podporu, technickou pomoc, správu nebo používání počítačových programů nebo pro počítačové programy;

c)

zpracování dat, ukládání dat, hostování dat nebo databázové služby;

d)

služby oprav a údržby kancelářské techniky a zařízení včetně počítačů; nebo

e)

služby odborného vzdělávání pro pracovníky klientů týkající se počítačových programů, počítačů nebo počítačových systémů, jinde nezařazené.

4.   Počítačové a související služby umožňují poskytování dalších služeb (například bankovnictví) jak elektronickými, tak jinými prostředky. Nicméně existuje důležitý rozdíl mezi umožňující službou (například web-hosting nebo aplikační hosting) a obsahovou nebo základní službou, která se poskytuje elektronickým způsobem (například bankovnictví). V takových případech se na obsahovou nebo základní službu nevztahuje kód CPC 84.

Pododdíl 4

Poštovní a kurýrní služby

Článek 225

Oblast působnosti a definice

1.   Tento pododdíl stanoví zásady předpisového rámce pro všechny poštovní a kurýrní služby liberalizované v souladu s oddíly 2 (Usazení), oddílem 3 (Přeshraniční poskytování služeb) a oddílem 4 (Dočasná přítomnost fyzických osob za účelem podnikání) této kapitoly.

2.   Pro účely tohoto pododdílu a oddílu 2 (Usazení), oddílu 3 (Přeshraniční poskytování služeb) a oddílu 4 (Dočasná přítomnost fyzických osob za účelem podnikání) této kapitoly se rozumí:

a)

„licencí“ oprávnění, které individuálnímu dodavateli poskytuje regulační orgán a které je požadováno před poskytováním dané služby;

b)

„univerzální službou“ trvalé poskytování poštovních služeb stanovené kvality na všech místech území dané strany za ceny dostupné pro všechny uživatele.

Článek 226

Bránění postupům, jež v odvětví poštovních a kurýrních služeb narušují hospodářskou soutěž

Strany ponechají v platnosti nebo přijmou vhodná opatření, která poskytovatelům, kteří, ať už sami, nebo společně, mají v důsledku svého postavení na trhu schopnost podstatně ovlivnit podmínky účasti (pokud jde o cenu a nabídku) na příslušném trhu s poštovními a kurýrními službami, brání zavádět nebo nadále používat postupy narušující hospodářskou soutěž.

Článek 227

Univerzální služba

Každá strana má právo vymezit, jaké povinnosti mají zůstat součástí univerzální služby. Takové povinnosti nejsou samy o sobě považovány za narušující hospodářskou soutěž za předpokladu, že jsou plněny transparentním, nediskriminačním a z hlediska hospodářské soutěže neutrálním způsobem a že nezatěžují více, než je nezbytné, druh univerzální služby, který daná strana vymezila.

Článek 228

Licence

1.   Licenci je možné požadovat pouze pro služby, které spadají pod univerzální služby.

2.   Je-li vyžadována licence, je třeba veřejně zpřístupnit:

a)

veškerá licenční kritéria a lhůtu, jež je běžně požadována za účelem rozhodnutí o žádosti o licenci; a

b)

podmínky jednotlivých licencí.

3.   Důvody zamítnutí licence musí být žadateli na požádání sděleny. Každá strana zavede odvolací řízení před nezávislým orgánem. Toto řízení musí být transparentní, nediskriminační a založené na objektivních kritériích.

Článek 229

Nezávislost regulačního orgánu

Regulační orgán musí být právně oddělen od jakéhokoli poskytovatele poštovních a kurýrních služeb a nemusí se mu zodpovídat. Rozhodnutí regulačního orgánu a postupy, jež používá, musí být nestranné vůči všem účastníkům na trhu.

Článek 230

Postupné sbližování právních předpisů

Každá strana uznává význam postupného sbližování stávajících i budoucích právních předpisů Moldavské republiky s acquis Unie, jehož seznam je uveden do přílohy XXVIII-C této dohody.

Pododdíl 5

Sítě a sluŽby elektronických komunikací

Článek 231

Oblast působnosti a definice

1.   Tento pododdíl stanoví zásady předpisového rámce pro všechny služby elektronických komunikací liberalizované v souladu s oddílem 2 (Usazení), oddílem 3 (Přeshraniční poskytování služeb) a oddílem 4 (Dočasná přítomnost fyzických osob za účelem podnikání) této kapitoly.

2.   Pro účely tohoto pododdílu a oddílu 2 (Usazení), oddílu 3 (Přeshraniční poskytování služeb) a oddílu 4 (Dočasná přítomnost fyzických osob za účelem podnikání) této kapitoly se rozumí:

a)

„službami elektronických komunikací“ veškeré služby, jejichž předmětem je zcela nebo převážně předávání signálů po sítích elektronických komunikací, včetně telekomunikačních služeb a přenosových služeb v sítích používaných pro vysílání; mezi tyto služby nepatří poskytování služeb v souvislosti s obsahem nebo výkon redakční kontroly nad obsahem přenášeným s pomocí elektronických komunikačních sítí a služeb;

b)

„veřejnou komunikační sítí“ síť elektronických komunikací, která slouží zcela nebo převážně k poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací;

c)

„sítí elektronických komunikací“ přenosové systémy, popřípadě i spojovací nebo směrovací zařízení a jiné prostředky, které umožňují přenos signálů po okruzích, rádiovými, optickými nebo jinými elektromagnetickými prostředky, včetně družicových sítí, pevných (okruhově nebo paketově komutovaných, včetně internetu) a mobilních pozemních sítí, sítí pro rozvod elektrické energie v rozsahu, v jakém jsou používány pro přenos signálů, sítí pro rozhlasové a televizní vysílání a sítí kabelové televize, bez ohledu na druh přenášených informací;

d)

„regulačním orgánem“ v odvětví elektrických komunikací orgán nebo orgány pověřené regulací elektronických komunikací uvedené v této kapitole;

e)

poskytovatel služeb je považován za „podnik s významnou tržní silou“, pokud má buď samostatně nebo ve spojení s jinými podniky postavení odpovídající dominantnímu postavení, tedy postavení takové ekonomické síly, která mu umožňuje chovat se značně nezávisle na konkurentech, odběratelích a v konečném důsledku i na spotřebitelích;

f)

„propojením“ fyzická nebo logická spojování veřejných komunikačních sítí používaných tímtéž či jiným poskytovatelem služeb, která mají uživatelům jednoho poskytovatele služeb umožnit komunikaci s uživateli téhož či jiného poskytovatele služeb a přístup ke službám jiného poskytovatele služeb. Služby mohou být poskytovány zúčastněnými stranami nebo jinými stranami, které mají přístup k síti. Propojení je zvláštním druhem přístupu zřízeného mezi operátory veřejných sítí;

g)

„univerzální službou“ soubor služeb stanovené kvality, které musí být zpřístupněny všem uživatelům na území strany za dostupné ceny bez ohledu na jejich zeměpisné umístění; o jejím rozsahu a provedení rozhoduje každá strana zvlášť;

h)

„přístupem“ zpřístupnění zařízení nebo služeb jinému poskytovateli služeb na základě stanovených podmínek, výlučně nebo nevýlučně, za účelem poskytování služeb elektronických komunikací. Vztahuje se mimo jiné na přístup k síťovým prvkům a přiřazeným zařízením, což může zahrnovat připojení zařízení pevnými nebo jinými než pevnými prostředky (zejména to zahrnuje přístup k účastnickému vedení a k zařízením a službám nezbytným k poskytování služeb prostřednictvím účastnického vedení); přístup k fyzické infrastruktuře včetně budov, kabelovodů a stožárů; přístup k příslušným softwarovým systémům včetně systémů provozní podpory; přístup k převodu čísel nebo k systémům nabízejícím funkci na stejné úrovni; přístup k pevným a mobilním sítím, zejména pro roaming; přístup k systémům podmíněného přístupu pro digitální televizní služby a přístup ke službám virtuálních sítí;

i)

„koncovým uživatelem“ uživatel, který nezajišťuje veřejné komunikační sítě ani neposkytuje veřejně přístupné služby elektronických komunikací;

j)

„účastnickým vedením“ fyzické spojení koncového bodu sítě v objektu účastníka s hlavním rozvaděčem nebo obdobným zařízením v pevné veřejné komunikační síti.

Článek 232

Regulační orgán

1.   Každá strana zajistí, aby regulační orgány pro služby elektronických komunikací byly právně odlišeny od jakéhokoli poskytovatele služeb elektronických komunikací a byly na něm funkčně nezávislé. Strana, která si ponechá ve svém vlastnictví poskytovatele služeb, který zajišťuje sítě nebo poskytuje služby elektronických komunikací, nebo kontrolu nad ním, zajistí účinné strukturální oddělení regulační funkce od činností spojených s vlastnictvím nebo kontrolou.

2.   Každá strana zajistí, aby měl regulační orgán dostatečné pravomoci pro regulaci odvětví. Úkoly, které má regulační orgán plnit, se zveřejní ve snadno přístupné a jasné formě, zejména pokud jsou tyto úkoly uloženy více než jednomu orgánu.

3.   Každá strana zajistí, aby rozhodnutí regulačního orgánu a postupy, jež používá, byly nestranné vůči všem účastníkům na trhu a transparentní.

4.   Regulační orgán musí mít pravomoc provádět analýzu příslušných trhů s produkty a službami připouštějících regulaci ex ante. Pokud se podle článku 234 této dohody od regulačního orgánu požaduje rozhodnutí, zda uložit, ponechat v platnosti, změnit či zrušit povinnosti, rozhodne tento orgán na základě analýzy trhu, zda je na trhu účinná hospodářská soutěž.

5.   Pokud regulační orgán rozhodne, že na příslušném trhu není účinná hospodářská soutěž, zvolí a určí poskytovatele služeb s významnou tržní silou na daném trhu a případně uloží, ponechát v platnosti či změní zvláštní regulační povinnosti uvedené v článku 234 této dohody. Pokud regulační orgán dospěje k závěru, že na příslušném trhu je účinná hospodářská soutěž, neuloží, ani neponechá v platnosti žádnou z regulačních povinností uvedených v článku 234 této dohody.

6.   Každá strana zajistí, aby poskytovatel služeb, který je dotčen rozhodnutím regulačního orgánu, měl právo podat opravný prostředek proti tomuto rozhodnutí k odvolacímu orgánu, který je nezávislý na zúčastněných stranách. Každá strana zajistí, aby byly řádně zohledněny skutkové okolnosti daného případu. Do doby, než bude o tomto opravném prostředku rozhodnuto, se odkládá výkon rozhodnutí regulačního orgánu, nerozhodne-li odvolací orgán jinak. Pokud odvolací orgán nemá charakter soudu, odůvodní své rozhodnutí vždy písemně a jeho rozhodnutí rovněž podléhá přezkumu nestranným a nezávislým soudním orgánem. Rozhodnutí přijatá odvolacími orgány musí být účinně vymáhána.

7.   Každá strana zajistí, aby regulační orgány daly zúčastněným stranám příležitost k vyjádření připomínek k návrhu opatření v přiměřené lhůtě, kdykoli tyto orgány zamýšlí přijmout opatření spojená s některým ustanovením tohoto pododdílu, která mají významný vliv na příslušný trh. Regulační orgány své konzultační postupy zveřejní. Výsledky konzultačního postupu orgány veřejně zpřístupní, s výjimkou důvěrných informací.

8.   Každá strana zajistí, aby poskytovatelé služeb zajišťující sítě a poskytující služby elektronických komunikací poskytovaly veškeré informace, včetně finančních informací, nezbytné k tomu, aby regulační orgány zajistily shodu s ustanoveními tohoto pododdílu nebo s rozhodnutími učiněnými podle tohoto pododdílu. Uvedení poskytovatelé služeb poskytnou takové informace neprodleně na požádání, ve lhůtách a s takovou úrovní podrobnosti údajů, které požaduje regulační orgán. Informace požadované regulačním orgánem musí být přiměřené plnění daného úkolu. Regulační orgán uvede důvody, které jeho žádost o informace opravňují.

Článek 233

Oprávnění k poskytování služeb elektronických komunikací

1.   Každá strana zajistí, aby k poskytování služeb dostačovalo pokud možno oprávnění na základě pouhého oznámení.

2.   Každá strana zajistí, aby v rámci přidělování čísel a kmitočtů mohla být požadována licence. Podmínky pro udělení těchto licencí musí být veřejně přístupné.

3.   Požaduje-li se licence, každá strana zajistí, aby:

a)

veškerá licenční kritéria a přiměřená lhůta, jež je zpravidla nezbytná pro přijetí rozhodnutí o žádosti o licenci, byla veřejně dostupná;

b)

důvody zamítnutí licence byly žadateli na požádání písemně sděleny;

c)

žadatel měl možnost podat opravný prostředek k odvolacímu orgánu v případě, že byla licence bezdůvodně odepřena a

d)

licenční poplatky (23) požadované stranou za udělení licence nepřesahovaly správní náklady obvykle vynakládané na řízení, kontrolu a prosazování příslušných licencí. Na licenční poplatky za rádiové spektrum a číslovací zdroje se nevztahují požadavky tohoto odstavce.

Článek 234

Přístup a propojení

1.   Každá strana zajistí, aby každý poskytovatel služeb pověřený poskytováním služeb elektronických komunikací měl právo a povinnost vyjednat připojení a propojení s jinými poskytovateli veřejně dostupných sítí a služeb elektronických komunikací. Připojení a propojení by mělo být v zásadě sjednáno na komerčním základě mezi dotčenými poskytovateli služeb.

2.   Každá strana zajistí, aby poskytovatelé služeb, kteří získají informace od jiného poskytovatele před sjednáním dohod o propojování, využívali tyto informace výhradně k účelu, pro který byly poskytnuty, a aby vždy respektovali důvěrnost sdělovaných nebo uchovávaných informací.

3.   Každá strana zajistí, aby na základě zjištění podle článku 232 této dohody, že na příslušném trhu není účinná hospodářská soutěž, měl regulační orgán pravomoc uložit poskytovateli, jenž byl určen jako poskytovatel s významnou tržní silou, jednu či více z těchto povinností, co se týče propojení nebo připojení:

a)

povinnost zákazu diskriminace, která zajistí, aby operátor uplatňoval srovnatelné podmínky ve srovnatelných situacích vůči ostatním poskytovatelům, kteří poskytují srovnatelné služby, a aby poskytoval služby a informace ostatním za stejných podmínek a ve stejné kvalitě, v jaké je poskytuje pro své vlastní služby, nebo pro služby své dceřiné společnosti nebo svých partnerů;

b)

povinnost vertikálně integrovaného podniku zajistit transparentnost svých velkoobchodních cen a interních cen za převod, aby bylo v případě potřeby zajištěno dodržování povinnosti zákazu diskriminace, nebo aby bylo zabráněno nekalému křížovému subvencování. Regulační orgán může stanovit formát a účetní metodiku, která se má používat;

c)

povinnost vyhovět oprávněným žádostem o přístup k určitým síťovým prvkům a přiřazeným zařízením a o jejich využívání, včetně nevázaného přístupu k účastnickému vedení, mimo jiné v situacích, v nichž se regulační orgán domnívá, že by odmítnutí přístupu nebo nepřiměřené podmínky a podmínky s podobným účinkem na maloobchodní úrovni bránily vývoji trvalého konkurenčního prostředí pro koncové uživatele, nebo že by byly v rozporu se zájmy koncových uživatelů;

Regulační orgány mohou povinnosti uvedené v tomto písmenu ještě doplnit o podmínky týkající se spravedlivosti, přiměřenosti a včasnosti;

d)

povinnost poskytovat určité služby za velkoobchodních podmínek za účelem jejich dalšího prodeje třetími stranami; poskytovat otevřený přístup k technickým rozhraním, protokolům nebo k jiným klíčovým technologiím, které jsou nepostradatelné pro interoperabilitu služeb nebo služeb virtuálních sítí; poskytovat společné umístění nebo jiné formy sdílení zařízení, včetně sdílení kabelovodů, budov nebo stožárů; poskytovat určité služby potřebné k zajištění interoperability spojovacích služeb mezi dvěma koncovými uživateli, včetně zařízení pro služby inteligentních sítí; poskytovat přístup k systémům provozní podpory nebo podobným softwarovým systémům nezbytným k zajištění spravedlivé hospodářské soutěže při poskytování služeb; propojovat sítě nebo zařízení sítě.

Regulační orgány mohou povinnosti uvedené v tomto písmenu ještě spojit s podmínkami týkajícími se spravedlivosti, přiměřenosti a včasnosti;

e)

v případech, kdy z analýzy trhu vyplývá, že by v důsledku nedostatku účinné hospodářské soutěže mohl dotyčný operátor udržovat ceny na neúměrně vysoké úrovni nebo stlačovat ceny v neprospěch koncových uživatelů, uložit povinnosti týkající se úhrady nákladů a regulace cen, včetně nákladové orientace cen a povinnosti týkající se systémů nákladového účetnictví, za poskytování určitých druhů propojení nebo přístupu.

Regulační orgány přihlédnou k investicím provedeným operátorem a umožní mu přiměřenou návratnost odpovídajícího použitého kapitálu s přihlédnutím k rizikům s tím spojeným;

f)

povinnost zveřejnit konkrétní povinnosti uložené regulačním orgánem poskytovateli služeb určující konkrétní produkty/služby a zeměpisné trhy. Aktuální informace veřejně zpřístupnit tak, aby všechny zainteresované strany měly snadný přístup k těmto informacím, za předpokladu, že nejsou důvěrné a neobsahují obchodní tajemství;

g)

povinnost transparentnosti vyžadující od operátorů zveřejňovat konkrétní informace, zejména pokud má operátor povinnost nediskriminace, může regulační orgán požadovat, aby operátor zveřejnil referenční nabídku, která je dostatečně nevázaná, aby se zajistilo, že se od poskytovatelů služeb nepožaduje platit za zařízení, která nejsou nezbytná pro požadovanou službu, s uvedením popisu příslušných nabídek rozdělených na položky podle potřeb trhu a souvisejících smluvních podmínek včetně cen.

4.   Každá strana zajistí, aby poskytovatel služeb požadující propojení s poskytovatelem, jenž byl určen jako poskytovatel s významnou tržní silou, měl možnost obrátit se buď kdykoli, nebo po přiměřené době, která byla zveřejněna, k nezávislému vnitrostátnímu orgánu, kterým může být regulační orgán uvedený v čl. 231 odst. 2 písm. d) této dohody, aby vyřešil spory týkající se podmínek pro propojení nebo přístup.

Článek 235

Omezené zdroje

1.   Každá strana zajistí, aby všechny způsoby přidělování a využívání omezených zdrojů, včetně kmitočtů, čísel a práv přístupu byly prováděny objektivně, přiměřeně, včas, transparentně a nediskriminujícím způsobem. Současný stav přidělených kmitočtových okruhů musí být zveřejněn, ale podrobná identifikace kmitočtů přidělených pro zvláštní státní účely není požadována.

2.   Každá strana na svém území zajistí účinnou správu rádiových kmitočtů pro služby elektronických komunikací s cílem umožnit účinné a účelné využívání frekvenčního spektra. V případě, že poptávka po určitých kmitočtech přesahuje jejich dostupnost, je při jejich přidělování třeba postupovat vhodným a transparentním způsobem, aby se dosáhlo jejich optimálního využití a usnadnil rozvoj hospodářské soutěže.

3.   Každá strana zajistí, aby přidělení národních číslovacích zdrojů a správa národních číslovacích plánů byly svěřeny regulačnímu orgánu.

4.   Pokud si místní orgány ponechají poskytovatele provozujícího veřejné komunikační sítě nebo služby ve svém vlastnictví či si ponechají kontrolu nad nimi, je třeba zajistit účinné strukturální oddělení funkce odpovědné za udělování práv přístupu od činností spojených s vlastnictvím nebo kontrolou.

Článek 236

Univerzální služba

1.   Každá strana má právo vymezit, jaké povinnosti mají zůstat součástí univerzální služby.

2.   Takové povinnosti nebudou samy o sobě považovány za povinnosti narušující hospodářskou soutěž za předpokladu, že budou prováděny transparentním, objektivním a nediskriminačním způsobem. Plnění těchto povinností musí rovněž probíhat z hlediska hospodářské soutěže neutrálním způsobem a nesmí zatěžovat více, než je nezbytné pro druh univerzální služby vymezené stranou.

3.   Každá strana zajistí, aby všichni poskytovatelé služeb byli způsobilí zajistit univerzální službu a žádný z nich nebyl vyloučen předem. Určení poskytovatelů musí být učiněno prostřednictvím účinného, transparentního, objektivního a nediskriminačního mechanismu. Každá strana v případě potřeby posoudí, zda poskytování univerzální služby nepředstavuje nespravedlivou zátěž pro organizace pověřené poskytováním univerzální služby. Bude-li to na základě výpočtu odůvodněné, a s přihlédnutím k případné tržní výhodě, která vyplyne pro organizace poskytující univerzální službu, mohou regulační orgány rozhodnout o zavedení mechanismu náhrady dotčenému poskytovateli (poskytovatelům) nebo o rozdělení čistých nákladů na povinnosti v rámci univerzální služby.

4.   Každá strana zajistí, aby:

a)

uživatelé měli k dispozici seznamy všech předplatitelů, buď tištěné nebo elektronické, nebo obojí, a tyto seznamy se pravidelně aktualizovaly nejméně jednou ročně; a

b)

organizace poskytující služby uvedené v písmenu a) uplatňovaly zásadu nediskriminace při nakládání s informacemi, které jim byly poskytnuty jinými organizacemi.

Článek 237

Přeshraniční poskytování služeb elektronických komunikací

Žádná strana nesmí od poskytovatele služeb druhé strany vyžadovat, aby jako podmínku pro přeshraniční poskytování služby zřídil provozovnu, úředně si zařídil svou přítomnost v jakékoli podobě nebo pobýval na jejím území.

Článek 238

Důvěrnost informací

Každá strana zajistí důvěrný charakter elektronických komunikací a s nimi souvisejících provozních údajů pomocí veřejné komunikační sítě a veřejně dostupných služeb elektronických komunikací, aniž by tím byl omezen obchod se službami.

Článek 239

Spory mezi poskytovateli služeb

1.   Každá strana zajistí, aby v případě sporu mezi poskytovateli sítí a služeb elektronických komunikací vydal dotyčný regulační orgán v souvislosti s právy a povinnostmi uvedenými v této kapitole na žádost kterékoli strany závazné rozhodnutí řešící spor v nejkratším možném termínu, nejpozději však do čtyř měsíců.

2.   Rozhodnutí regulačního orgánu musí být zpřístupněno veřejnosti s ohledem na požadavky týkající se ochrany obchodního tajemství. Dotyční poskytovatelé služeb obdrží úplné odůvodnění těchto rozhodnutí.

3.   Týká-li se tento spor přeshraničního poskytování služeb, dotčené regulační orgány koordinují své kroky s cílem dospět k vyřešení sporu.

Článek 240

Postupné sbližování právních předpisů

Každá strana uznává význam postupného sbližování stávajících i budoucích právních předpisů Moldavské republiky s acquis Unie, jehož seznam je uveden v příloze XXVIII-B této dohody.

Pododdíl 6

Finanční služby

Článek 241

Oblast působnosti a definice

1.   Tento oddíl stanoví zásady předpisového rámce pro všechny finanční služby liberalizované v souladu s oddílem 2 (Usazení), oddílem 3 (Přeshraniční poskytování služeb) a oddílem 4 (Dočasná přítomnost fyzických osob za účelem podnikání) této kapitoly.

2.   Pro účely tohoto pododdílu a oddílu 2 (Usazení), oddílu 3 (Přeshraniční poskytování služeb) a oddílu 4 (Dočasná přítomnost fyzických osob za účelem podnikání) této kapitoly se rozumí:

a)

„finanční službou“ každá služba finanční povahy nabízená poskytovatelem finančních služeb některé strany. Mezi finanční služby patří tyto činnosti:

i)

pojišťovací služby a služby související s pojištěním:

1)

přímé pojištění (včetně spolupojištění):

a)

životní pojištění;

b)

neživotní pojištění;

2)

zajištění a retrocese;

3)

zprostředkování pojištění, například makléřství a zprostředkovatelství; a

4)

doplňkové služby k pojištění, například služby v oborech poradenství, pojistná matematika, posouzení rizika a pojistná plnění;

ii)

bankovní a jiné finanční služby (kromě pojištění):

1)

přijímání vkladů a jiných splatných peněžních prostředků od veřejnosti;

2)

půjčky všech druhů, včetně spotřebitelského úvěru, hypotečního úvěru, faktoringu a financování obchodních transakcí;

3)

finanční leasing;

4)

veškeré služby týkající se plateb a peněžních převodů, včetně kreditních a debetních karet, charge karet, cestovních šeků a bankovních směnek;

5)

záruky a závazky;

6)

obchodování na vlastní účet nebo na účet zákazníků, ať už na burze, na přepážkovém trhu nebo jinak, s těmito prostředky:

a)

nástroji peněžního trhu (včetně šeků, směnek, vkladových certifikátů);

b)

peněžními prostředky v cizích měnách;

c)

deriváty, včetně termínovaných obchodů (futures) a opcí;

d)

nástroji využívajícími směnných kurzů a úrokových sazeb, včetně takových produktů jako swapy a dohody o termínování kurzů;

e)

převoditelnými cennými papíry;

f)

ostatními obchodovatelnými nástroji a finančními aktivy, včetně drahých kovů;

7)

účast na vydávání všech druhů cenných papírů, včetně upisování a investování v roli prostředníka (veřejně i soukromě), a poskytování služeb souvisejících s takovými emisemi;

8)

peněžní makléřství;

9)

správa aktiv, například správa hotovosti nebo portfolia, všechny formy správy kolektivního investování, správa penzijních fondů, správcovské, depozitní a svěřenecké služby;

10)

služby pro vypořádání a zúčtování finančního majetku, včetně cenných papírů, derivátů a jiných obchodovatelných nástrojů;

11)

poskytování a přenos finančních informací a zpracování finančních dat a souvisejícího programového vybavení;

12)

poradenské, zprostředkovatelské a jiné pomocné finanční služby ve vztahu ke všem činnostem uvedeným v podbodech 1) až 11), včetně úvěrových referencí a rozborů, výzkumu a poradenství v oblasti investic a portfolia, poradenství v oblasti akvizic a podnikové restrukturalizace a strategie;

b)

„poskytovatelem finančních služeb“ fyzická nebo právnická osoba strany, která usiluje o poskytování finanční služby nebo finanční službu poskytuje. Pojem „poskytovatel finančních služeb“ nezahrnuje veřejnoprávní subjekt;

c)

„veřejnoprávním subjektem“:

i)

vláda, centrální banka nebo měnový a finanční orgán strany nebo subjekt vlastněný nebo kontrolovaný stranou, který se především zabývá výkonem veřejných funkcí nebo činností pro veřejné účely; tento pojem nezahrnuje subjekt, který se především zabývá poskytováním finančních služeb na obchodním základě; nebo

ii)

soukromý subjekt vykonávající funkce, které obvykle vykonává centrální banka nebo měnový a finanční orgán při výkonu těchto funkcí;

d)

„novou finanční službou“ služba finanční povahy včetně služeb vztahujících se ke stávajícím nebo novým produktům nebo způsobu, jakým se daný produkt dodává, která není poskytována žádným poskytovatelem finančních služeb na území strany, ale je poskytována na území druhé strany.

Článek 242

Výjimka pro obezřetnostní opatření

1.   Každá strana může přijmout nebo ponechat v platnosti opatření z obezřetnostních důvodů, jako je:

a)

ochrana investorů, vkladatelů, pojistníků nebo osob, vůči nimž má poskytovatel finančních služeb fiduciární povinnost; a

b)

zajišťování integrity a stability finančního systému strany.

2.   Uvedená opatření nesmí být více zatěžující, než je nezbytné k dosažení jejich cíle, a nesmí diskriminovat poskytovatele finančních služeb druhé strany ve srovnání s vlastními podobnými poskytovateli finančních služeb.

3.   Žádné ustanovení této dohody nelze vykládat jako povinnost kterékoli ze stran zveřejnit informace o obchodech a účetnictví jednotlivých zákazníků nebo jakékoli důvěrné nebo interní informace ve vlastnictví veřejnoprávních subjektů.

Článek 243

Účinná a transparentní regulace

1.   Každá strana vynaloží veškeré úsilí, aby předem informovala všechny zúčastněné osoby o jakýchkoli obecně závazných opatřeních, jejichž přijetí daná strana navrhuje, aby tak dala těmto osobám příležitost se k danému opatření vyjádřit. Toto opatření se oznamuje:

a)

prostřednictvím úředního zveřejnění; nebo

b)

jinou písemnou nebo elektronickou formou.

2.   Každá strana zpřístupní zúčastněným osobám své požadavky na vyplňování žádostí, které se vztahují k poskytování finančních služeb.

Na vyžádání informuje dotčená strana žadatele o stavu jeho žádosti. Požaduje-li dotčená strana od žadatele dodatečné informace, oznámí to žadateli bez zbytečného prodlení.

3.   Každá strana v co největší míře zajistí, aby byly na jejím území zavedeny a uplatňovány mezinárodně dohodnuté standardy pro regulaci a dohled v sektoru finančních služeb a pro boj proti daňovým únikům a vyhýbání se daňovým povinnostem. Takovými mezinárodně dohodnutými standardy jsou mimo jiné „Základní zásady pro účinný bankovní dohled“ Basilejského výboru pro bankovní dohled, „Základní zásady a metodika pojišťovnictví“ Mezinárodní asociace orgánů pro dozor v pojišťovnictví, „Cíle a principy regulace cenných papírů“ Mezinárodní organizace komisí pro cenné papíry, „Dohoda o výměně informací o daňových záležitostech“ Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), „Prohlášení o transparentnosti a výměně informací pro daňové účely“ skupiny G20, a „Čtyřicet doporučení pro boj proti praní peněz“ a „Devět zvláštních doporučení pro boj proti financování terorismu“ Finančního akčního výboru.

Strany také zohlední „Deset klíčových zásad pro výměnu informací“ vyhlášených ministry financí zemí G7 a přijmou veškerá nezbytná opatření k jejich uplatnění ve svých dvoustranných vztazích.

Článek 244

Nové finanční služby

Každá strana povolí poskytovateli finančních služeb druhé strany poskytovat jakékoli nové finanční služby podobného druhu jako služby, jejichž poskytování by strana povolila svým vlastním poskytovatelům finančních služeb podle vnitrostátního práva za obdobných okolností. Strana může určit právní formu, jejímž prostřednictvím může být služba poskytována, a může poskytování služby podmínit udělením oprávnění. Vyžaduje-li se takové oprávnění, rozhodnutí o jeho udělení by se mělo přijmout v přiměřené době a může být odmítnuto jen z obezřetnostních důvodů.

Článek 245

Zpracování údajů

1.   Každá strana povolí poskytovateli finančních služeb druhé strany, aby přenášel informace v elektronické nebo jiné podobě na její území a z něj za účelem zpracování dat, pokud je tohoto zpracování zapotřebí k obvyklé podnikatelské činnosti tohoto poskytovatele finančních služeb.

2.   Každá strana přijme dostatečné záruky ochrany soukromí a základních práv a svobod jednotlivců, zejména pokud jde o přenos osobních údajů.

Článek 246

Zvláštní výjimky

1.   Žádné ustanovení této kapitoly nelze vykládat tak, že brání straně, včetně jejích veřejnoprávních subjektů, na svém území výhradně provádět činnosti nebo poskytovat služby tvořící součást veřejných důchodových plánů nebo zákonného systému sociálního zabezpečení, kromě případů, kdy tyto činnosti mohou být prováděny, jak stanoví vnitrostátní předpis této strany, poskytovateli finančních služeb v konkurenci s veřejnoprávními subjekty nebo soukromými institucemi.

2.   Žádné ustanovení této dohody se nevztahuje na činnosti vykonávané centrální bankou nebo měnovým orgánem nebo jakýmkoli jiným veřejnoprávním subjektem při provádění měnové nebo devizové politiky.

3.   Žádné ustanovení této kapitoly nelze vykládat tak, že brání straně, včetně jejích veřejnoprávních subjektů, na svém území výhradně provádět činnosti nebo poskytovat služby na účet, nebo se zárukou, nebo za použití finančních zdrojů strany nebo jejích veřejnoprávních subjektů.

Článek 247

Samosprávné organizace

Jestliže strana vyžaduje členství či účast v jakékoli samosprávné organizaci, burze nebo trhu cenných papírů nebo termínových obchodů, v zúčtovací agentuře nebo jakékoliv jiné organizaci či sdružení nebo přístup k nim k tomu, aby poskytovatelé finančních služeb druhé strany poskytovali finanční služby na rovnocenném základě s poskytovateli finančních služeb strany, nebo jestliže strana poskytuje přímo nebo nepřímo takovým subjektům výsady nebo výhody při poskytování finančních služeb, tato strana zajistí, aby byly dodrženyy povinnosti podle čl. 205 odst. 1 a článku 211 této dohody.

Článek 248

Zúčtovací a platební systémy

Za podmínek, které odpovídají národnímu zacházení, uděluje každá strana poskytovatelům finančních služeb druhé strany, kteří jsou usazeni na jejím území, přístup k platebním a zúčtovacím systémům, které provozují veřejnoprávní subjekty, a k oficiálním možnostem financování a refinancování, které jsou dostupné při normálním průběhu běžného podnikání. Smyslem tohoto článku není poskytnout přístup k nástrojům poslední instance půjčovatele strany.

Článek 249

Postupné sbližování právních předpisů

Každá strana uznává význam postupného sbližování stávajících i budoucích právních předpisů Moldavské republiky s mezinárodními normami týkajícími se osvědčených postupů ve smyslu čl. 243 odst. 3 této dohody a s acquis Unie, jehož seznam je uveden v příloze XXVIII-A této dohody.

Pododdíl 7

Dopravní služby

Článek 250

Oblast působnosti

Tento oddíl stanoví zásady liberalizace služeb v mezinárodní dopravě v souladu s oddílem 2 (Usazení), oddílem 3 (Přeshraniční poskytování služeb) a oddílem 4 (Dočasná přítomnost fyzických osob za účelem podnikání) této kapitoly.

Článek 251

Mezinárodní námořní doprava

1.   Pro účely tohoto pododdílu a oddílu 2 (Usazení), oddílu 3 (Přeshraniční poskytování služeb) a oddílu 4 (Dočasná přítomnost fyzických osob za účelem podnikání) této kapitoly se rozumí:

a)

„mezinárodní námořní dopravou“ operace zahrnující operace typu „z domu do domu“ a multimodální dopravní operace,tedy přepravu zboží, při níž je použito více než jednoho způsobu dopravy pod jedním přepravním dokladem a která zahrnuje námořní úsek, a za tímto účelem právo přímo uzavírat smlouvy s poskytovateli jiných způsobů dopravy;

b)

„službami při manipulaci s nákladem“ činnosti vykonávané dokařskými společnostmi, včetně provozovatelů terminálů, ale kromě přímých činností dokařů, pokud je tato pracovní síla organizována nezávisle na dokařských nebo terminálových společnostech. K zahrnutým činnostem patří organizace a dohled nad:

i)

nakládkou a vykládkou nákladu z lodi a na loď,

ii)

uvazováním a odvazováním nákladu, a

iii)

přijetím/dodáním a úschovou nákladu před odesláním nebo po vyložení;

c)

„službami celního odbavení“ (též „službami celních agentů“) činnosti, které spočívají ve vyřizování celních formalit týkajících se dovozu, vývozu nebo tranzitu nákladu jménem jiné strany, ať už je tato činnost hlavní činností poskytovatele služeb nebo je běžným doplňkem jeho hlavní činnosti;

d)

„službami skladování a úschovy kontejnerů“ činnosti spočívající ve skladování kontejnerů, ať již v přístavních oblastech nebo ve vnitrozemí, s cílem jejich nakládání/vykládání, opravy a připravení pro nalodění;

e)

„službami námořních agentur“ činnosti spočívající v zastupování obchodních zájmů jedné nebo více lodních linek nebo rejdařství v rámci určité zeměpisné oblasti, a to za tímto účelem:

i)

marketing a prodej služeb v námořní dopravě a souvisejících služeb od cenových nabídek po fakturaci a vystavování konosamentů jménem společností, opatřování a opětovný prodej nezbytných souvisejících služeb, příprava dokumentace a poskytování obchodních informací,

ii)

jednání jménem společností, organizování přivolání lodě nebo převzetí nákladu, je-li to vyžadováno;

f)

„zasilatelskými nákladními službami“ činnosti, které spočívají v organizaci a sledování odesílání zásilek jménem lodních zasilatelů opatřováním dopravních a souvisejících služeb, přípravou dokumentace a poskytováním obchodních informací;

g)

„přípojnou dopravou“ předchozí a následná přeprava mezinárodních nákladů po moři, zejména v kontejnerech, mezi přístavy nacházejícími se na území jedné strany.

2.   Co se týče mezinárodní námořní dopravy, strany se dohodly, že zajistí účinné uplatňování zásady neomezeného přístupu k nákladu na obchodním základě, svobodu poskytovat mezinárodní námořní služby, jakož i národní zacházení v rámci poskytování takových služeb.

S ohledem na stávající úrovně liberalizace mezi stranami v oblasti mezinárodní námořní dopravy:

a)

každá strana účinně uplatní zásadu neomezeného přístupu na mezinárodní námořní trhy a obchodní trasy na komerčním a nediskriminačním základě;

b)

každá strana poskytne plavidlům, která plují pod vlajkou druhé strany nebo která provozují poskytovatelé služeb druhé strany, zacházení neméně příznivé, než jaké poskytuje vlastním plavidlům či plavidlům kterékoli třetí země, podle toho, které je lepší, mimo jiné pokud jde o přístup do přístavů, využití infrastruktury a služby v přístavech a pomocných námořních služeb, a rovněž o související platby a poplatky, celní služby a přidělení prostoru pro kotvení a vybavení pro nakládku a vykládku.

3.   Při uplatňování uvedených zásad strany:

a)

nezačlení do budoucích dohod o službách v námořní dopravě s třetími zeměmi ustanovení o sdílení nákladu, včetně suchého sypkého a kapalného nákladu a pravidelné námořní dopravy, a v případě, že takováto ustanovení existují v předchozích dohodách, v přiměřené lhůtě ukončí jejich platnost; a

b)

při vstupu této dohody v platnost zruší všechna jednostranná opatření, správní, technické a ostatní překážky, které by mohly mít omezující nebo diskriminační účinky na svobodné poskytování služeb v mezinárodní námořní dopravě a upustí od jejich zavádění.

4.   Každá strana povolí poskytovatelům služeb mezinárodní námořní přepravy druhé strany mít provozovnu na jejím území za podmínek usazování a provozování neméně příznivých, než jaké poskytuje svým poskytovatelům služeb nebo poskytovatelům kterékoli jiné třetí země, podle toho, které jsou výhodnější.

5.   Každá strana zpřístupní poskytovatelům služeb námořní dopravy druhé strany za přiměřených a nediskriminačních podmínek tyto služby v přístavu: lodivodské služby, pomoc při vlečení a tažení lodí, dodávky zásob, paliva a vody, likvidaci odpadů a balastní vody z vypouštění nádrží, služby kapitána přístavu, navigační služby, provozní služby na pobřeží nezbytné pro provoz plavidla, včetně komunikace, dodávek vody a elektrické energie, zařízení pro nouzové opravy, kotvení a přistání.

6.   Každá strana povolí pohyb zařízení (například prázdných kontejnerů), které není přepravováno za úplatu jako náklad, mezi přístavy členského státu nebo mezi přístavy Moldavské republiky.

7.   S výhradou schválení příslušným orgánem povolí každá strana poskytovatelům služeb mezinárodní námořní dopravy zajišťovat přípojnou přepravu mezi jejich vnitrostátními přístavy.

Článek 252

Letecká doprava

Postupnou liberalizací letecké dopravy mezi stranami podle jejich recipročních komerčních potřeb a podmínkami vzájemného přístupu na trh se zabývá Dohoda o společném leteckém prostoru mezi EU a jejími členskými státy a Moldavskou republikou.

Článek 253

Postupné sbližování právních předpisů

Každá strana uznává význam postupného sbližování stávajících i budoucích právních předpisů Moldavské republiky s acquis Unie, jehož seznam je uveden v příloze XXVIII-D této dohody.

Oddíl 6

Elektronický obchod

Pododdíl 1

Obecná ustanovení

Článek 254

Cíl a zásady

1.   Strany, uznávajíce, že elektronický obchod zvyšuje obchodní příležitosti v mnoha odvětvích, souhlasí s podporováním rozvoje vzájemného elektronického obchodu, zejména prostřednictvím spolupráce v otázkách souvisejících s elektronickým obchodem podle ustanovení této kapitoly.

2.   Smluvní strany souhlasí s tím, že rozvoj elektronického obchodu musí být plně slučitelný s nejpřísnějšími mezinárodními normami pro ochranu údajů, aby byla zaručena ochrana soukromí uživatelů elektronického obchodu.

3.   Strany souhlasí s tím, že elektronické přenosy jsou považovány za poskytování služeb ve smyslu oddílu 3 (Přeshraniční poskytování služeb) této kapitoly, které nemohou podléhat clu.

Článek 255

Spolupráce v elektronickém obchodě

1.   Smluvní strany povedou dialog o otázkách regulace v souvislosti s elektronickým obchodem, které se budou mimo jiné týkat těchto oblastí:

a)

uznávání certifikátů elektronických podpisů vydaných veřejnosti a usnadnění přeshraničních certifikačních služeb;

b)

odpovědnost zprostředkujících poskytovatelů služeb, pokud jde o přenos nebo ukládání údajů;

c)

nakládání s nevyžádanými elektronickými obchodními sděleními;

d)

ochrana spotřebitelů ve sféře elektronického obchodování; a

e)

jakékoli další otázky související s rozvojem elektronického obchodu.

2.   Spolupráce může probíhat formou výměny informací o příslušných právních předpisech stran týkajících se těchto otázek, jakož i o provádění těchto právních předpisů.

Pododdíl 2

Odpovědnost poskytovatelů zprostředkovatelských služeb

Článek 256

Využití služeb zprostředkovatelů

1.   Strany uznávají, že třetí strany mohou využívat služeb zprostředkovatelů pro protiprávní činnosti, a přijmou opatření uvedená v tomto pododdíle ve vztahu k poskytovatelům zprostředkovatelských služeb.

2.   Pro účely článku 257 této dohody se „poskytovatelem služeb“ rozumí poskytovatel přenosu, směrování nebo spojení pro digitální on-line komunikaci materiálu podle výběru uživatele a beze změny jeho obsahu mezi dvěma nebo více body určenými uživatelem. Pro účely článků 258 a 259 této dohody se „poskytovatelem služeb“ rozumí poskytovatel nebo provozovatel zařízení pro služby nebo přístup k síti poskytované online.

Článek 257

Odpovědnost poskytovatelů zprostředkovatelských služeb: „prostý přenos“

1.   Každá strana zajistí, aby v případě poskytování služby informační společnosti spočívající v přenosu informací poskytnutých příjemcem služby komunikační sítě nebo ve zprostředkování přístupu ke komunikační síti nebyl poskytovatel služby odpovědný za přenášené informace, pokud:

a)

není původcem přenosu;

b)

nevolí příjemce přenášené informace; a

c)

nevolí a nemění obsah přenášených informací.

2.   Přenos informací a zprostředkování přístupu ve smyslu odstavce 1 zahrnuje automatické, krátkodobé a přechodné ukládání přenášených informací, pokud toto ukládání slouží výhradně pro uskutečnění přenosu v komunikační síti a pokud jeho délka nepřesahuje obvyklou dobu takového přenosu.

3.   Tímto článkem není dotčena možnost soudního nebo správního orgánu požadovat od poskytovatele služby v souladu s právním řádem stran, aby ukončil porušování práv nebo mu předešel.

Článek 258

Odpovědnost poskytovatelů zprostředkovatelských služeb: „caching“ (ukládání do vyrovnávací paměti)

1.   Každá strana zajistí, aby v případě služby informační společnosti spočívající v přenosu informací v komunikační síti poskytovaných příjemcem služby nebyl poskytovatel služby odpovědný za automatické, krátkodobé a přechodné ukládání informací, které slouží pouze pro co možná nejúčinnější následný přenos informací jiným příjemcům služby na jejich požádání, pokud:

a)

poskytovatel služby informace nemění;

b)

poskytovatel služby vyhoví podmínkám přístupu k informacím;

c)

poskytovatel služby dodržuje pravidla o aktualizaci informací, která jsou stanovena způsobem obecně uznávaným a používaným v tomto odvětví;

d)

poskytovatel služby nepřekročí povolené používání technologie obecně uznávané a používané v tomto odvětví s cílem získat údaje o užívání informací; a

e)

poskytovatel služby ihned přijme opatření vedoucí k odstranění jím uložené informace nebo ke znemožnění přístupu k ní, jakmile zjistí, že informace byla na výchozím místě přenosu ze sítě odstraněna nebo k ní byl znemožněn přístup nebo soud nebo správní orgán nařídil odstranění této informace nebo znemožnění přístupu k ní.

2.   Tímto článkem není dotčena možnost soudního nebo správního orgánu požadovat od poskytovatele služby v souladu s právním řádem stran, aby ukončil porušování práv nebo mu předešel.

Článek 259

Odpovědnost poskytovatelů zprostředkovatelských služeb: „hosting“

1.   Každá strana zajistí, aby v případě služby informační společnosti spočívající v ukládání informací poskytovaných příjemcem služby nebyl poskytovatel služby odpovědný za informace ukládané na žádost příjemce služby, pokud:

a)

poskytovatel nebyl účinně seznámen s protiprávní činností nebo informacemi a ani s ohledem na nárok na náhradu škody si není vědom skutečností nebo okolností, z nichž by byla zjevná protiprávní činnost nebo informace; nebo

b)

poskytovatel, jakmile se o tomto dozvěděl, okamžitě jednal s cílem odstranit tyto informace nebo k nim znemožnit přístup.

2.   Odstavec 1 se nepoužije, pokud příjemce služby jedná z pověření poskytovatele nebo pod jeho dohledem.

3.   Tímto článkem není dotčena možnost soudního nebo správního orgánu požadovat od poskytovatele služby v souladu s právním řádem stran, aby ukončil protiprávní jednání nebo mu předešel, ani možnost kterékoli strany zavést postupy, které umožní odstranění nebo znemožní přístup k informacím.

Článek 260

Neexistence obecné povinnosti dohledu

1.   Strany neukládají poskytovatelům služeb uvedených v článcích 257, 258 a 259 této dohody obecnou povinnost dohlížet na jimi přenášené nebo ukládané informace nebo obecnou povinnost aktivně vyhledávat skutečnosti nebo okolnosti poukazující na protiprávní činnost.

2.   Kterákoli strana může zavést pro poskytovatele služeb informační společnosti povinnost neprodleně informovat příslušné orgány veřejné moci o údajných protiprávních činnostech nebo informacích, jež mu poskytují příjemci jeho služby, nebo příslušným orgánům na jejich žádost sdělit informace umožňující identifikaci příjemců jeho služby, s nimiž uzavřel dohody o ukládání.

Oddíl 7

Výjimky

Článek 261

Obecné výjimky

1.   Aniž jsou dotčeny obecné výjimky stanovené v článku 446 této dohody, vztahují se na ustanovení této kapitoly a příloh XXVII-A a XXVII-E, XXVII-B a XXVII-F, XXVII-C a XXVII-G, XXVII-D a XXVII-H této dohody výjimky uvedené v tomto článku.

2.   Za podmínky, že tato opatření nebudou použita způsobem, který by představoval prostředek svévolné nebo neoprávněné diskriminace mezi zeměmi, kde panují podobné podmínky, nebo skryté omezení usazování nebo přeshraničního poskytování služeb, nelze ustanovení této kapitoly vykládat tak, aby to kterékoli straně bránilo v přijetí nebo vymáhání opatření:

a)

nutných pro ochranu veřejné bezpečnosti, veřejných mravů nebo pro udržení veřejného pořádku;

b)

nutných k ochraně života nebo zdraví lidí, zvířat a rostlin;

c)

vztahujících se k ochraně vyčerpatelných přírodních zdrojů, jsou-li tato opatření uplatňována ve spojení s omezením domácích podnikatelů nebo domácí nabídky nebo spotřeby služeb;

d)

nezbytných pro ochranu národních památek umělecké, historické nebo archeologické hodnoty;

e)

nezbytných k zajištění souladu s právními nebo správními předpisy a která nejsou neslučitelná s ustanoveními této kapitoly, včetně ustanovení týkajících se:

i)

předcházení klamavým a podvodným praktikám nebo odškodňování za neplnění závazků ze smluv,

ii)

ochrany soukromí jednotlivců, pokud jde o zpracovávání a šíření osobních údajů, a ochrany důvěrnosti záznamů a účtů jednotlivých osob,

iii)

bezpečnosti;

f)

která jsou v rozporu s čl. 205 odst. 1 a článkem 211 této dohody za předpokladu, že cílem odlišného zacházení je zajištění účinného nebo nestranného ukládání nebo vybírání přímých daní ve vztahu k hospodářským činnostem, podnikatelům nebo dodavatelům služeb druhé strany (24).

3.   Ustanovení této kapitoly a příloh XXVII-A a XXVII-E, XXVII-B a XXVII-F, XXVII-C a XXVII-G, XXVII-D a XXVII-H této dohody se nevztahují na příslušné systémy sociálního zabezpečení stran nebo na činnosti na území každé strany, které jsou spojeny, byť jen příležitostně, s výkonem úřední moci.

Článek 262

Daňová opatření

Doložka nejvyšších výhod poskytnutá v souladu s touto kapitolou se nevztahuje na daňovou úpravu, kterou strany poskytují nebo poskytnou v budoucnosti na základě dohod mezi stranami o zamezení dvojího zdanění.

Článek 263

Bezpečnostní výjimky

Žádné ustanovení této dohody nelze vykládat tak, že:

a)

se od kterékoli strany požaduje, aby poskytovala informace, jejichž sdělení je podle ní v rozporu s jejími zásadními bezpečnostními zájmy;

b)

kterékoli straně brání přijmout jakékoliv opatření, které považuje za potřebné pro ochranu svých zásadních bezpečnostních zájmů:

i)

opatření týkající se výroby zbraní, střeliva a válečného materiálu a obchodu s nimi,

ii)

opatření týkající se hospodářských činností prováděných přímo nebo nepřímo za účelem zásobování vojenských sil,

iii)

opatření vztahující se ke štěpným a termonukleárním materiálům nebo materiálům, které slouží k jejich výrobě, nebo

iv)

opatření v době války nebo jiné mimořádné situace v mezinárodních vztazích; nebo

c)

brání kterékoli straně přijmout opatření k plnění závazků, jež přijala za účelem zachování mezinárodního míru a bezpečnosti.

KAPITOLA 7

BěŽné platby a pohyb kapitálu

Článek 264

Běžné platby

Strany se zavazují, že mezi sebou povolí veškeré platby a převody na běžném účtu platební bilance ve volně směnitelné měně v souladu s článkem VIII dohody o Mezinárodním měnovém fondu.

Článek 265

Pohyb kapitálu

1.   Pokud jde o transakce na kapitálovém účtu platební bilance a finančním účtu platební bilance, strany se zavazují po vstupu této dohody v platnost neomezit volný pohyb kapitálu související s přímými investicemi, včetně pořizování nemovitostí, prováděnými v souladu s právními předpisy hostitelské země, s investicemi provedenými v souladu s kapitolou 6 (Usazování, obchod se službami a elektronický obchod) hlavy V (Obchod a obchodní záležitosti) této dohody, a s likvidací či repatriací investovaného kapitálu a veškerých z nich plynoucích zisků.

2.   Pokud jde o transakce na kapitálovém účtu platební bilance a finančním účtu platební bilance, jiné než transakce vyjmenované v odstavci 1, a aniž jsou dotčena jiná ustanovení této dohody, každá strana po vstupu této dohody v platnost zajistí:

a)

volný pohyb kapitálu týkající se úvěrů pro obchodní transakce nebo poskytování služeb za účasti rezidenta jedné ze stran; a

b)

volný pohyb kapitálu spojený s portfoliovými investicemi, finančními půjčkami a úvěry investorů druhé strany.

Článek 266

Ochranná opatření

Pokud za výjimečných okolností platby nebo pohyb kapitálu mezi stranami způsobuje nebo hrozí způsobit závažné potíže provádění devizové politiky nebo měnové politiky, včetně vážných potíží s platební bilancí, v jednom či více členských státech nebo v Moldavské republice, mohou dotčené strany přijmout ochranná opatření na dobu nepřesahující šest měsíců, pokud jsou tato opatření bezpodmínečně nutná. Strana, jež přijímá ochranné opatření, o tom ihned informuje druhou stranu a co nejdříve předloží harmonogram pro jeho zrušení.

Článek 267

Ustanovení o usnadnění a další liberalizaci

1.   Strany povedou konzultace s cílem usnadnit pohyb kapitálu mezi stranami, a podpořit tak cíle této dohody.

2.   Během prvních čtyř roků následujících po dni vstupu této dohody v platnost přijmou strany opatření umožňující vytvoření podmínek nezbytných pro další postupné používání pravidel Unie pro volný pohyb kapitálu.

3.   Na konci pátého roku následujícího po vstupu této dohody v platnost přezkoumá Výbor pro přidružení ve složení pro obchod podle čl. 438 odst. 4 této dohody přijatá opatření a určí způsoby další liberalizace.

KAPITOLA 8

Veřejné zakázky

Článek 268

Cíle

1.   Strany uznávají, že transparentní, nediskriminační, soutěžní a otevřená zadávací řízení přispívají k udržitelnému hospodářskému rozvoji, a stanovují si za cíl účinné, vzájemné a postupné otevření svých trhů s veřejnými zakázkami.

2.   Tato kapitola upravuje vzájemný přístup k trhům s veřejnými zakázkami na základě zásady národního zacházení na celoostátní, regionální a místní úrovni u veřejných zakázek a koncesí ve veřejném sektoru, jakož i v odvětví veřejných služeb. Stanoví se v ní postupné sbližování právních předpisů Moldavské republiky o veřejných zakázkách s acquis Unie o veřejných zakázkách jakož i institucionální reforma a vytvoření účinného systému zadávání veřejných zakázek založeném na zásadách, jimiž se zadávání veřejných zakázek řídí v Unii, a na podmínkách a definicích stanovených ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2004/18/ES ze dne 31. března 2004 o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby a směrnici Evropského parlamentu a Rady 2004/17/ES ze dne 31. března 2004 o koordinaci postupů při zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb.

Článek 269

Oblast působnosti

1.   Tato kapitola se vztahuje na zadávání veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby, jakož i na zadávání veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby v odvětví veřejných služeb a koncesí na stavební práce a služby.

2.   Tato kapitola se vztahuje na každého veřejného zadavatele a každého zadavatele, který odpovídá vymezení těchto pojmů v acquis Unie o veřejných zakázkách (dále jen „veřejní zadavatelé“). Týká se také veřejnoprávních subjektů a podniků v oblasti veřejných služeb, jakými jsou státní podniky provozující příslušné činnosti a soukromé podniky působící na základě zvláštních a výhradních práv v oblasti veřejných služeb.

3.   Tato kapitola se vztahuje na veřejné zakázky, jež překročily finanční limity stanovené v příloze XXIX-A této dohody.

4.   Odhadovaná hodnota veřejné zakázky se vypočítává na základě celkové splatné částky bez DPH. Při uplatňování finančních limitů je Moldavská republika přepočítá a převede do své národní měny za pomoci směnného kurzu své národní banky.

5.   Počínaje rokem vstupu této dohody v platnost se každé dva roky provede revize finančních limitů založená na průměrné denní hodnotě eura, vyjádřené ve zvláštních právech čerpání, za období 24 měsíců končící posledním dnem měsíce srpna, který předchází revizi, s účinností od 1. ledna. Hodnota takto upravených finančních limitů se v případě potřeby zaokrouhlí dolů na tisíce eur. Rozhodnutí o revizi finančních limitů přijímá Výbor pro přidružení ve složení pro obchod podle čl. 438 odst. 4 této dohody.

Článek 270

Institucionální základ

1.   Každá strana zavede či ponechá v platnosti vhodný institucionální rámec a mechanismus nezbytný k řádnému fungování systému zadávání veřejných zakázek a provádění ustanovení této kapitoly.

2.   V rámci institucionální reformy Moldavská republika určí zejména:

a)

orgán výkonné moci odpovědný za hospodářskou politiku na úrovni ústřední vlády, jehož úkolem je garantovat soudržnost politiky ve všech oblastech souvisejících se zadáváním veřejných zakázek. Uvedený orgán bude usnadňovat a koordinovat provádění této kapitoly a řídit proces postupného sbližování s acquis Unie; a

b)

nestranný a nezávislý orgán, jehož úkolem bude revize rozhodnutí přijatých veřejným zadavatelem během přidělování veřejných zakázek. V této souvislosti se „nezávislým“ rozumí veřejný orgán fungující odděleně od všech veřejných zadavatelů a hospodářských subjektů. Rozhodnutí přijatá uvedeným orgánem bude možné podrobit soudnímu přezkumu.

3.   Každá strana zajistí účinné vymáhání rozhodnutí přijatých orgány odpovědnými za přezkum stížností podaných hospodářskými subjekty na porušení vnitrostátních právních předpisů.

Článek 271

Základní normy upravující zadávání veřejných zakázek

1.   Nejpozději devět měsíců od vstupu této dohody v platnost budou strany dodržovat základní normy pro zadávání všech veřejných zakázek, jak jsou stanoveny v odstavcích 2 až 15. Uvedené základní normy přímo vyplývají z pravidel a zásad zadávání veřejných zakázek, jak je upravuje acquis Unie o veřejných zakázkách, včetně zásad nediskriminace, rovného zacházení, transparentnosti a proporcionality.

2.   Každá strana zajistí, aby všechny plánované veřejné zakázky byly zveřejněny ve vhodném sdělovacím prostředku dostatečným způsobem, který:

a)

umožní otevření trhu hospodářské soutěži; a

b)

zainteresovaným hospodářským subjektům umožní odpovídající přístup k informacím ohledně plánovaných veřejných zakázek ještě před jejich přidělením, jakož i projevit zájem o jejich získání.

3.   Zveřejnění musí odpovídat hospodářskému zájmu hospodářských subjektů na veřejné zakázce.

4.   Zveřejnění musí obsahovat alespoň základní údaje o veřejné zakázce, která má být zadána, kritéria pro kvalitativní výběr, způsob a kritéria jejího zadání a jakékoliv další informace, které mají hospodářské subjekty důvodně zapotřebí, aby se mohly rozhodnout, zda projeví zájem o její získání.

5.   Veškeré zakázky se zadávají transparentním a nestranným způsobem, který vylučuje korupční chování. Tuto nestrannost zajistí zejména nediskriminační popis předmětu veřejné zakázky, rovnocenný přístup k ní pro všechny hospodářské subjekty, přiměřené lhůty, jakož i transparentní a objektivní přístup.

6.   Při popisu povahy stavebních prací, dodávek a služeb veřejný zadavatel použije obecných popisů výkonu a funkcí, přičemž se drží mezinárodních, evropských či vnitrostátních norem.

7.   Popis požadované povahy stavebních prací, dodávek nebo služby nesmí odkazovat na konkrétního výrobce nebo zdroj nebo na určitý postup nebo na ochranné známky, patenty, typy nebo určitý původ či výrobu, není-li tento odkaz odůvodněn předmětem zakázky a doprovázen slovy „nebo rovnocenný“. Přednost se dá obecnějším popisům výkonu nebo funkcí.

8.   Veřejný zadavatel nesmí stanovit podmínky, které by znamenaly přímou či nepřímou diskriminaci vůči hospodářským subjektům druhé strany, například požadavek, že hospodářské subjekty, které mají zájem na získání veřejné zakázky, musí být usazeny ve stejné zemi, stejném regionu či území jako zadavatel.

Bez ohledu na první pododstavec lze od úspěšného žadatele požadovat, aby v místě výkonu zřídil určitou obchodní infrastrukturu, pokud tak vyžadují zvláštní okolnosti veřejné zakázky.

9.   Lhůty pro vyjádření zájmu a podání nabídek by měly být dostatečně dlouhé, aby hospodářské subjekty z druhé strany mohly zakázku řádně posoudit a vypracovat nabídku.

10.   Všichni účastníci musí znát předem příslušná pravidla a kritéria pro výběr a přidělení. Tato pravidla musí platit stejně pro všechny zúčastněné.

11.   Veřejný zadavatel může k podání nabídek vyzvat omezený počet žadatelů za předpokladu, že:

a)

se tak děje transparentním a nediskriminačním způsobem; a

b)

výběr je založen pouze na objektivních faktorech, jako je zkušenost žadatelů s dotyčným odvětvím, velikost a infrastruktura jejich podniků nebo jejich technické a profesní schopnosti.

V případě podání nabídek od omezeného počtu žadatelů je třeba dbát na nutnost zajistit přiměřenou soutěž.

12.   Veřejní zadavatelé mohou využít jednacích řízení pouze ve výjimečných a vymezených případech, kdy použití tohoto řízení skutečně nenaruší hospodářskou soutěž.

13.   Veřejní zadavatelé mohou použít systémů kvalifikace pouze za předpokladu, že u nich bude v rámci dostatečně zveřejněného, transparentního a otevřeného řízení vypracován seznam způsobilých subjektů. Zadávání zakázek, které spadají do oblasti působnosti takového systému, musí rovněž probíhat nediskriminačním způsobem.

14.   Každá strana zajistí, aby zakázky byly přiděleny transparentním způsobem žadateli, který podal hospodářsky nejvýhodnější nebo nejlevnější nabídku, na základě výběrových kritérií a procedurálních pravidel, které byly stanoveny a známy předem. Konečná rozhodnutí se musí všem žadatelům sdělit bez zbytečného prodlení. Na požádání neúspěšných žadatelů je nutné poskytnout dostatečně podrobná odůvodnění umožňující přezkoumat přijaté rozhodnutí.

15.   Každá strana zajistí, aby každý, kdo má nebo měl zájem na získání určité veřejné zakázky a komu vznikla či případně hrozí újma v důsledku domnělého porušení právních předpisů, měl právo na účinnou a nestrannou soudní ochranu proti každému rozhodnutí veřejného zadavatele souvisejícímu s přidělením veřejné zakázky. Rozhodnutí přijatá během a na konci takového přezkumu se zveřejní způsobem dostačujícím k informování všech zainteresovaných hospodářských subjektů.

Článek 272

Naplánování postupného sbližování právních předpisů

1.   Před začátkem postupného sbližování právních předpisů předloží Moldavská republika Výboru pro přidružení ve složení pro obchod podle čl. 438 odst. 4 této dohody komplexní plán provádění této kapitoly spolu s harmonogramem a mezníky zahrnujícími veškeré reformy, pokud jde o sbližování s acquis Unie a budování institucionálních kapacit. Tento plán musí být v souladu s fázemi a harmonogramy stanovenými v příloze XXIX-B této dohody.

2.   Plán zahrne všechny stránky reformy a obecný právní rámec pro činnosti v oblasti veřejných zakázek, zejména sbližování právních předpisů o veřejných zakázkách, zakázky v oblasti veřejných služeb, stavebních prací, koncesí a přezkumných postupů a posílení správní kapacity na všech úrovních, včetně orgánů odpovědných za přezkum a mechanismů vymáhání.

3.   Poté, co Výbor pro přidružení ve složení pro obchod vydá kladné stanovisko, je tento plán považován za referenční dokument pro provádění této kapitoly. Unie učiní vše, co je v jejích silách, aby Moldavské republice pomohla s realizací tohoto plánu.

Článek 273

Postupné sbližování právních předpisů

1.   Moldavská republika zajistí, aby se její stávající a budoucí právní předpisy o veřejných zakázkách postupně staly slučitelnými s acquis Unie o veřejných zakázkách.

2.   Sbližování s acquis Unie probíhá v po sobě jdoucích fázích stanovených v příloze XXIX-B této dohody a dále upřesněných v přílohách XXIX-C až XXIX-F, XXIX-H, XXIX-I a XXIX-K této dohody. V příloze XXIX-G a v příloze XXIX-J této dohody jsou pojmenovány dobrovolné prvky, které nemusí být sblíženy, zatímco v přílohách XXIX-L až XXIX-O této dohody jsou vyjmenovány prvky acquis Unie, kterých se sbližování právních předpisů netýká. Během tohoto procesu je třeba řádně dbát na příslušnou judikaturu Soudního dvora Evropské unie a prováděcí opatření přijatá Evropskou komisí a v případě nutnosti také všech změn acquis Unie, k nimž mezitím došlo. Realizaci každé fáze zhodnotí Výbor pro přidružení ve složení pro obchod podle čl. 438 odst. 4 této dohody a po vynesení svého kladného stanoviska ji spojí se vzájemným poskytnutím přístupu na trh, jak je stanoveno v příloze XXIX-B této dohody. Evropská komise oznámí Moldavské republice bez zbytečného odkladu všechny změny v acquis Unie. Za účelem provedení těchto změn poskytne vhodné poradenství a technickou pomoc.

3.   Výbor pro přidružení ve složení pro obchod přikročí k hodnocení další fáze pouze po provedení opatření k realizaci předchozí fáze a jejich schválení podle ustanovení v odstavci 2.

4.   Každá strana zajistí, aby ty aspekty a oblasti veřejných zakázek, na které se tento článek nevztahuje, byly v souladu se zásadami transparentnosti, nediskriminace a rovného zacházení ve smyslu článku 271 této dohody.

Článek 274

Přístup na trh

1.   Strany se dohodly, že k účinnému a vzájemnému otevření jejich trhů dojde postupně a současně. V průběhu sbližování odpovídá rozsah vzájemně poskytnutého přístupu na trh pokroku dosaženému během tohoto sbližování, jak je stanoveno v příloze XXIX-B této dohody.

2.   Rozhodnutí přikročit k další fázi otevírání trhu bude přijato na základě posouzení kvality přijatých právních předpisů a jejich praktického provádění. Toto posuzování provádí pravidelně Výbor pro přidružení ve složení pro obchod podle čl. 438 odst. 4 této dohody.

3.   Pokud kterákoli strana podle přílohy XXIX-B této dohody otevřela svůj trh s veřejnými zakázkami druhé straně:

a)

umožní Unie moldavským obchodním společnostem (se sídlem v Unii či nikoli) přístup k zadávacím řízením na veřejné zakázky podle pravidel Unie pro zadávání veřejných zakázek za neméně výhodných podmínek, než za jakých se poskytuje společnostem z Unie;

b)

poskytne Moldavská republika obchodním společnostem Unie (se sídlem v Moldavské republice či nikoli) přístup k zadávacím řízením na veřejné zakázky podle svých vnitrostátních pravidel pro zadávání veřejných zakázek za neméně výhodných podmínek, než za jakých se poskytuje moldavským společnostem.

4.   Po realizaci poslední fáze sbližování posoudí strany možnost poskytnutí vzájemného přístupu na trh s veřejnými zakázkami i pod finančními limity stanovenými v příloze XXIX-A této dohody.

5.   Finsko si vyhrazuje svůj postoj vzhledem k Alandským ostrovům.

Článek 275

Informace

1.   Každá strana zajistí, aby veřejní zadavatelé i hospodářské subjekty byli vhodně obeznámeni s postupy pro zadávání veřejných zakázek, mimo jiné zveřejňováním veškerých příslušných právních předpisů a správních rozhodnutí.

2.   Každá strana zajistí účinné informování o příležitostech k získání veřejných zakázek.

Článek 276

Spolupráce

1.   Strany posílí svoji spolupráci výměnami zkušeností a informací týkajících se jejich osvědčených postupů a předpisových rámců.

2.   Unie usnadní provádění této kapitoly mimo jiné poskytnutím případné technické pomoci. V souladu s ustanoveními hlavy VI (Finanční pomoc a ustanovení o boji proti podvodům a o kontrole) této dohody budou přijata zvláštní rozhodnutí o finanční pomoci poskytované prostřednictvím příslušných finančních mechanismů a nástrojů Unie.

3.   Orientační seznam témat spolupráce je obsažen v příloze XXIX-P této dohody.

KAPITOLA 9

Práva duševního vlastnictví

Oddíl 1

Obecná ustanovení a obecné zásady

Článek 277

Cíle

Cílem této kapitoly je:

a)

usnadňovat výrobu a uvádění na trh inovativních a kreativních produktů mezi stranami; a

b)

dosáhnout přiměřené a účinné úrovně ochrany a prosazování práv duševního vlastnictví.

Článek 278

Povaha a rozsah povinností

1.   Strany zajistí přiměřené a účinné provádění mezinárodních dohod týkajících se duševního vlastnictví, jejichž jsou smluvními stranami, včetně Dohody WTO o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví („Dohoda TRIPS“). Ustanovení této kapitoly doplňují a dále upřesňují vzájemná práva a povinnosti stran podle Dohody TRIPS a dalších mezinárodních dohod v oblasti duševního vlastnictví.

2.   Pro účely této dohody se výrazem „duševní vlastnictví“ rozumí alespoň všechny kategorie duševního vlastnictví, na které se vztahují články 280 až 317 této dohody.

3.   Ochrana duševního vlastnictví zahrnuje ochranu před nekalou soutěží podle článku 10a Pařížské úmluvy na ochranu průmyslového vlastnictví z roku 1967 („Pařížská úmluva“).

Článek 279

Vyčerpání práva

Strany mohou zřídit vlastní režim pro vyčerpání práv duševního vlastnictví v domácím nebo regionálním měřítku.

Oddíl 2

Normy týkající se práv duševního vlastnictví

Pododdíl 1

Autorské právo a práva s ním související

Článek 280

Poskytovaná ochrana

Strany musí dodržovat práva a povinnosti stanovené v těchto mezinárodních dohodách:

a)

Bernská úmluva o ochraně literárních a uměleckých děl („Bernská úmluva“);

b)

Mezinárodní úmluva o ochraně výkonných umělců, výrobců zvukových záznamů a rozhlasových organizací z roku 1961;

c)

Dohoda TRIPS;

d)

Smlouva světové organizace duševního vlastnictví (WIPO) o právu autorském; a

e)

Smlouva světové organizace duševního vlastnictví (WIPO) o výkonech výkonných umělců a o zvukových záznamech.

Článek 281

Autoři

Každá strana poskytne autorům výlučné právo udělit svolení nebo zakázat:

a)

přímo nebo nepřímo, dočasné nebo trvalé rozmnožování jejich děl vcelku nebo zčásti jakýmikoli prostředky a v jakékoli podobě;

b)

jakoukoliv formu veřejného šíření originálu jejich děl nebo jejich kopií prodejem či jinak; a

c)

jakékoliv sdělování jejich děl veřejnosti po drátě nebo bezdrátově, včetně zpřístupnění jejich děl veřejnosti tak, aby k nim veřejnost měla přístup z osobně vybraného místa a v osobně vybraném čase.

Článek 282

Výkonní umělci

Každá strana poskytne výkonným umělcům výlučné právo:

a)

udělit svolení nebo zakázat záznam (25) jejich výkonů;

b)

udělit svolení nebo zakázat přímo nebo nepřímo, dočasné nebo trvalé rozmnožování záznamů jejich výkonů vcelku nebo zčásti jakýmikoli prostředky a v jakékoli podobě;

c)

zpřístupňovat veřejnosti prodejem nebo jinak záznamy jejich výkonů;

d)

udělit svolení nebo zakázat zpřístupnění záznamů jejich výkonů veřejnosti po drátě nebo bezdrátově tak, aby k nim veřejnost měla přístup z osobně vybraného místa a v osobně vybraném čase;

e)

udělit svolení nebo zakázat bezdrátové vysílání a sdělování jejich výkonů veřejnosti, s výjimkou případů, kdy výkon sám je již výkonem vysílaným nebo kdy se tak děje ze záznamu.

Článek 283

Výrobci zvukových záznamů

Každá strana poskytne výrobcům zvukových záznamů výlučné právo:

a)

udělit svolení nebo zakázat přímo nebo nepřímo, dočasné nebo trvalé rozmnožování jejich zvukových záznamů vcelku nebo zčásti jakýmikoli prostředky a v jakékoli podobě;

b)

zpřístupňovat veřejnosti prodejem nebo jinak jejich zvukové záznamy včetně jejich kopií; a

c)

udělit svolení nebo zakázat zpřístupnění jejich zvukových záznamů veřejnosti po drátě nebo bezdrátově tak, aby k nim veřejnost měla přístup z osobně vybraného místa a v osobně vybraném čase.

Článek 284

Vysílací organizace

Každá strana poskytne vysílacím organizacím výlučné právo povolit nebo zakázat:

a)

záznam jejich vysílání;

b)

reprodukci záznamu jejich vysílání;

c)

zpřístupnění záznamů jejich vysílání veřejnosti po drátě nebo bezdrátově; a

d)

opakované vysílání jejich vysílání bezdrátově, jakož i sdělování jejich vysílání veřejnosti, pokud je takové sdělování prováděno na místech přístupných veřejnosti po zaplacení vstupného.

Článek 285

Vysílání a sdělování veřejnosti

1.   Každá strana stanoví právo, kterým se zajistí, že uživatel zaplatí jednu spravedlivou odměnu, pokud je užito zvukového záznamu vydaného k obchodním účelům nebo rozmnoženiny takového záznamu k bezdrátovému vysílání nebo jakémukoliv jinému sdělování veřejnosti, a že uvedená odměna bude rozdělena mezi dotčené výkonné umělce a výrobce zvukových záznamů.

2.   Pokud nedojde mezi výkonnými umělci a výrobci zvukových záznamů k dohodě, může každá strana stanovit podmínky pro rozdělování uvedené odměny mezi ně.

Článek 286

Doba ochrany

1.   Práva autora literárního nebo uměleckého díla ve smyslu článku 2 Bernské úmluvy trvají po dobu autorova života a 70 let po jeho smrti bez ohledu na den, kdy bylo dílo oprávněně zpřístupněno veřejnosti.

2.   Doba ochrany hudební skladby se slovy trvá 70 let po smrti poslední z těchto nejdéle žijících osob, bez ohledu na to, zda jsou tyto osoby označeny za spoluautory: autor textu a skladatel hudby, za podmínky, že oba jejich příspěvky byly vytvořeny speciálně pro příslušné hudební dílo se slovy.

3.   Práva výkonných umělců uplynou nejdříve za 50 let ode dne podání výkonu. Avšak,

a)

pokud je jiný záznam výkonu než zvukový záznam oprávněně vydán nebo oprávněně sdělen veřejnosti v průběhu této doby, zaniknou práva za 50 let ode dne, kdy došlo k prvnímu takovému vydání nebo prvnímu takovému sdělení veřejnosti, cokoli z toho nastane dříve,

b)

pokud je během této doby záznam výkonu na zvukovém záznamu oprávněně vydán nebo oprávněně sdělen veřejnosti, zaniknou práva za 70 let ode dne, kdy došlo k prvnímu takovému vydání nebo prvnímu takovému sdělení veřejnosti, cokoli z toho nastane dříve.

4.   Práva výrobců zvukových záznamů uplynou nejdříve za 50 let od pořízení záznamu. Avšak,

a)

pokud je v průběhu této doby zvukový záznam oprávněně zveřejněn, uvedená práva uplynou nejdříve za 70 let ode dne, kdy došlo k prvnímu takovému zveřejnění. Pokud během doby uvedené v první větě nedojde k žádnému oprávněnému zveřejnění a pokud byl během této doby zvukový záznam oprávněně sdělen veřejnosti, uvedená práva uplynou nejdříve za 70 let ode dne, kdy došlo k prvnímu takovému sdělení veřejnosti;

b)

pokud 50 let od oprávněného zveřejnění zvukového záznamu nebo jeho sdělení veřejnosti výrobce zvukového záznamu přestane nabízet jeho kopie v dostatečném množství k prodeji, nebo je zpřístupňovat veřejnosti, výkonný umělec může vypovědět smlouvu, kterou převedl nebo udělil svá práva na záznam svého výkonu na výrobce zvukového záznamu.

5.   Práva vysílacích organizací uplynou nejdříve za 50 let ode dne prvního přenosu vysílání, ať již jde o vysílání po drátě nebo o bezdrátové vysílání, pomocí kabelu nebo družice.

6.   Lhůty stanovené v tomto článku se počítají od 1. ledna roku následujícího po události, od které běží.

Článek 287

Ochrana technologických prostředků

1.   Každá strana zajistí odpovídající právní ochranu před obcházením jakýchkoliv účinných technologických prostředků, které dotyčná osoba provádí s vědomím, že takový cíl sleduje, nebo nebo má dostatečné důvody to vědět.

2.   Každá strana zajistí odpovídající právní ochranu před výrobou, dovozem, rozšiřováním, prodejem, pronájmem, reklamou týkající se prodeje nebo pronájmu nebo před držbou zařízení, výrobků nebo součástek nebo před poskytováním služeb pro komerční účely, jestliže tyto služby:

a)

jsou nabízeny, inzerovány nebo uváděny na trh za účelem obcházení účinných technologických prostředků;

b)

mají pouze omezený komerčně významný účel nebo užití jiné, než je obcházení účinných technologických prostředků nebo

c)

jsou přednostně určeny, vyrobeny, upraveny nebo provozovány za účelem umožnit nebo usnadnit obcházení účinných technologických prostředků.

3.   Pro účely této dohody se „technologickými prostředky“ rozumí jakákoliv technologie, zařízení nebo součástka, které jsou při své obvyklé funkci určeny k tomu, aby zabraňovaly úkonům nebo omezovaly úkony ve vztahu k dílům nebo jiným předmětům ochrany, ke kterým nebylo uděleno svolení držitele jakýchkoliv autorských práv nebo práv s nimi souvisejících stanovených vnitrostátními právními předpisy. Technologické prostředky se považují za „účinné“, pokud je použití díla nebo jiného předmětu ochrany kontrolováno držiteli práv uplatněním kontroly přístupu nebo ochranného procesu, jako je šifrování, kódování nebo jiná úprava díla nebo jiného předmětu ochrany nebo mechanismu kontroly rozmnožování, který dosahuje cíle ochrany.

Článek 288

Ochrana informací týkajících se správy práv

1.   Každá strana poskytne odpovídající právní ochranu proti každé osobě, která bez svolení:

a)

odstraňuje nebo pozměňuje jakékoli elektronické informace týkající se správy práv;

b)

rozšiřuje, dováží za účelem rozšiřování, vysílání, sděluje nebo zpřístupňuje veřejnosti díla nebo jiné předměty ochrany chráněné podle této dohody, ze kterých byly bez svolení odstraněny nebo na nichž byly bez svolení pozměněny elektronické informace týkající se správy práv,

pokud taková osoba ví nebo má dostatečné důvody vědět, že takovým jednáním způsobuje, umožňuje, usnadňuje nebo zatajuje porušování jakéhokoliv autorského práva nebo jakýchkoliv práv s ním souvisejících podle vnitrostátních právních předpisů.

2.   Pro účely této kapitoly se „informacemi týkajícími se správy práv“ rozumí jakékoli informace poskytnuté nositelem práv, které identifikují dílo nebo jiný předmět ochrany podle této kapitoly, autora nebo jiného nositele práv, nebo informace o podmínkách použití díla nebo jiného předmětu ochrany a jakákoli čísla nebo kódy, které takovou informaci reprezentují. Odstavec 1 se použije, pokud jakákoli taková informace souvisí s kopií díla nebo jiného předmětu ochrany podle této kapitoly nebo se objeví v souvislosti se sdělením veřejnosti tohoto díla nebo předmětu ochrany podle této kapitoly.

Článek 289

Výjimky a omezení

1.   V souladu s úmluvami a mezinárodními dohodami, jejichž jsou smluvními stranami, může každá strana stanovit omezení nebo výjimky týkající se práv uvedených v článcích 281 až 286 této dohody pouze v určitých zvláštních případech, které nejsou v rozporu s obvyklým používáním předmětu ochrany a nepoškozují nepřiměřeně oprávněné zájmy nositelů práv.

2.   Každá strana zajistí, aby dočasné rozmnožení uvedené v článcích 282 až 285 této dohody, které je přechodné nebo příležitostné a je nedílnou a podstatnou součástí technologického procesu a jeho jediným účelem je umožnit:

a)

přenos v síti mezi třetími stranami prostřednictvím zprostředkovatele nebo

b)

oprávněné užití díla nebo jiného předmětu ochrany a které nemá žádný samostatný hospodářský význam, bylo vyloučeno z práva na rozmnožování ve smyslu článků 282 až 285 této dohody.

Článek 290

Právo umělců na opětný prodej uměleckého díla

1.   Každá strana stanoví ve prospěch autora originálu uměleckého díla právo na opětný prodej, vymezené jako nezcizitelné právo, kterého se nelze do budoucna vzdát, na autorskou odměnu založenou na prodejní ceně získané z jakéhokoli opětného prodeje díla následujícího po prvním převodu díla autorem.

2.   Právo uvedené v odstavci 1 se vztahuje na všechny úkony opětného prodeje, jehož se účastní prodávající, kupující nebo zprostředkovatel profesionálního zástupce trhu s uměleckými díly, například aukční síně, umělecké galerie a obecně jakýkoli obchodník s uměleckými díly.

3.   Každá strana může stanovit, že právo uvedené v odstavci 1 se nevztahuje na úkony opětného prodeje, pokud prodávající získal umělecké dílo přímo od autora méně než tři roky před daným opětným prodejem a kdy cena opětného prodeje nepřesahuje určitou minimální částku.

4.   Autorskou odměnu hradí prodávající. Každá strana může stanovit, že jedna z fyzických nebo právnických osob uvedených v odstavci 2, jiná než prodávající, je sama odpovědná nebo se s prodávajícím podílí na odpovědnosti za zaplacení autorské odměny.

5.   Poskytnuté ochrany se lze domáhat v míře, kterou povoluje strana, kde je tato ochrana vymáhána. Postup pro vybírání a výši částek upraví vnitrostátní právní předpisy.

Článek 291

Spolupráce v oblasti kolektivní správy práv

Strany vyvinou úsilí na podporu dialogu a spolupráce mezi jejich kolektivními správci práv za účelem lepší dostupnosti děl a dalších předmětů ochrany a převodu autorských odměn za užití těchto děl nebo jiných předmětů ochrany.

Pododdíl 2

Ochranné známky

Článek 292

Mezinárodní dohody

Strany:

a)

dodržují Protokol k Madridské dohodě o mezinárodním zápisu ochranných známek, Smlouvu o známkovém právu WIPO a Niceskou dohodu o mezinárodním třídění výrobků a služeb pro účely zápisu známek; a

b)

vynaloží veškeré přiměřené úsilí o přistoupení k Singapurské smlouvě o známkovém právu.

Článek 293

Postup registrace

1.   Každá strana stanoví systém pro zápis ochranných známek, v němž bude každé zamítnutí zapsání ochranné známky přijaté příslušnou správou ochranných známek písemně sděleno žadateli a řádně zdůvodněno.

2.   Každá strana zajistí možnost vznést proti žádostem o zápis ochranné známky námitku. Takové námitkové řízení musí být sporné.

3.   Strany zpřístupní veřejnosti elektronické databáze žádostí o zápis ochranných známek a zapsaných ochranných známek.

Článek 294

Všeobecně známé ochranné známky

Strany budou uplatňovat společná doporučení týkající se ustanovení o ochraně všeobecně známých ochranných známek přijatá shromážděním Pařížské unie na ochranu průmyslového vlastnictví a valným shromážděním Světové organizace duševního vlastnictví (WIPO) v rámci třicáté čtvrté série zasedání shromáždění členských států WIPO v září 1999, za účelem provedení článku 6a Pařížské úmluvy a čl. 16 odst. 2 a 3 Dohody TRIPS o ochraně všeobecně známých ochranných známek.

Článek 295

Výjimky z práv vyplývajících z ochranné známky

Každá strana stanoví omezené výjimky z práv vyplývajících z ochranné známky, jako je správné užití popisných výrazů, ochrana zeměpisných označení uvedená v článku 303 této dohody, nebo jiné omezené výjimky, které berou zřetel na oprávněné zájmy majitele ochranné známky a třetích stran.

Pododdíl 3

Zeměpisná označení

Článek 296

Oblast působnosti

1.   Tento pododdíl se použije na uznávání a ochranu zeměpisných označení pocházejících z území stran.

2.   Na zeměpisná označení jedné strany, která mají být druhou stranou chráněna, se tato dohoda vztahuje, pouze pokud spadají do oblasti působnosti právních předpisů dané strany uvedených v článku 297 této dohody.

3.   „Zeměpisným označením“ se rozumí označení ve smyslu čl. 22 odst. 1 dohody TRIPS, které zahrnuje rovněž „označení původu“.

Článek 297

Zavedená zeměpisná označení

1.   Na základě přezkoumání právních předpisů Moldavské republiky o ochraně zeměpisných označení, jejichž seznam je uveden v části A přílohy XXX-A této dohody, dospěla Unie k závěru, že uvedené právní předpisy splňují požadavky stanovené v části C přílohy XXX-A této dohody.

2.   Na základě přezkoumání právních předpisů Unie o ochraně zeměpisných označení, jejichž seznam je uveden v části B přílohy XXX-A této dohody, dospěla Moldavská republika k závěru, že uvedené právní předpisy splňují požadavky stanovené v části C přílohy XXX-A této dohody.

3.   Vláda Moldavské republiky dokončila řízení o námitce v souladu s kritérii stanovenými v příloze XXX-B této dohody a na základě přezkoumání zeměpisných označení zemědělských produktů a potravin Unie uvedených v příloze XXX-C této dohody, a zeměpisných označení vín, aromatizovaných vín a lihovin Unie uvedených v příloze XXX-D této dohody, která Unie zapsala podle právních předpisů uvedených v odstavci 2 tohoto článku, a poskytne těmto zeměpisným označením ochranu na takové úrovni, jaká je stanovena v tomto pododdíle.

4.   Unie dokončila řízení o námitce v souladu s kritérii stanovenými v příloze XXX-B této dohody a na základě přezkoumání zeměpisných označení zemědělských produktů a potravin Moldavské republiky uvedených v příloze XXX-C této dohody, a zeměpisných označení vín, aromatizovaných vín a lihovin Moldavské republiky uvedených v příloze XXX-D této dohody, která Moldavská republika zapsala podle právních předpisů uvedených v odstavci 1 tohoto článku, a poskytne těmto zeměpisným označením ochranu na takové úrovni, jaká je stanovena v tomto pododdíle.

5.   Rozhodnutí smíšeného výboru zřízeného podle článku 11 Dohody mezi Evropskou unií a Moldavskou republikou o ochraně zeměpisných označení zemědělských produktů a potravin, která se týkají změny příloh III a IV této dohody a která jsou přijata před vstupem této dohody v platnost, se považují za rozhodnutí podvýboru pro zeměpisná označení a zeměpisná označení doplněná do uvedených příloh III a IV uvedené dohody se považují za součást přílohy XXX-C a přílohy XXX-D této dohody. Strany tak chrání uvedená zeměpisná označení jako zavedená zeměpisná označení podle této dohody.

Článek 298

Doplňování nových zeměpisných označení

1.   Strany se dohodly, že je možné doplňovat do příloh přílohy XXX-C a přílohy XXX-D této dohody nová zeměpisná označení, jež mají být chráněna, v souladu s čl. 306 odst. 3 této dohody, po dokončení řízení o námitce a po přezkoumání zeměpisných označení v smyslu čl. 297 odst. 3 a 4 této dohody, ke spokojenosti obou stran.

2.   Od strany nesmí být požadováno, aby chránila zeměpisné označení, které se neshoduje s názvem odrůdy rostliny, včetně odrůdy vinné révy nebo plemene zvířat, a v důsledku toho by mohlo uvést spotřebitele v omyl ohledně skutečného původu produktu.

Článek 299

Rozsah ochrany zeměpisných označení

1.   Zeměpisná označení, jejichž seznamy jsou uvedeny v přílohách XXX-C a XXX-D této dohody jakož i zeměpisná označení doplněná podle článku 298 této dohody jsou chráněna proti:

a)

jakémukoli přímému či nepřímému obchodnímu použití chráněného názvu:

i)

u srovnatelných produktů, které nejsou v souladu se specifikací produktu označeného chráněným názvem nebo

ii)

do té míry, do jaké toto používání umožňuje těžit z dobré pověsti daného zeměpisného označení;

b)

jakémukoli zneužití, napodobení nebo vyvolání mylné představy (26), a to i tehdy, je-li uveden skutečný původ výrobku nebo je-li chráněný název přeložen, přepsán nebo transliterován či doprovázen výrazy jako „druh“„typ“, „způsob“, „jak se vyrábí v“, „napodobenina“, „chuť“, „jako“ nebo podobnými výrazy;

c)

jakémukoli jinému lživému nebo zavádějícímu údaji o místu původu, původu produktu, povaze nebo základních vlastnostech, použitému na vnitřním nebo vnějším obalu, na reklamním materiálu nebo na dokladech týkajících se daného produktu, jakož i proti použití obalů, které by mohly vyvolat mylný dojem, pokud jde o původ produktu; a

d)

všem ostatním praktikám, které by mohly spotřebitele uvést v omyl, pokud jde o skutečný původ produktu.

2.   Jsou-li zeměpisná označení zcela nebo částečně homonymní, vztahuje se ochrana na každé z těchto označení za předpokladu, že se používá v dobré víře a s náležitým přihlédnutím k místnímu a tradičnímu používání a ke skutečnému riziku záměny. Aniž by byl dotčen článek 23 dohody TRIPS, rozhodnou strany společně o praktických podmínkách použití, za kterých budou homonymní zeměpisná označení vzájemně rozlišena, a to se zohledněním nutnosti zajistit, aby se dotčeným producentům dostalo spravedlivého zacházení a spotřebitelé nebyli uváděni v omyl. Nesmí být zapsán homonymní název, který uvádí spotřebitele v omyl a vzbuzuje domněnku, že se jedná o produkty pocházející z jiného území, a to ani v případě, že název svým zněním danému území, regionu nebo místu původu příslušného produktu odpovídá.

3.   Pokud jedna strana v rámci jednání s třetí zemí navrhne ochranu zeměpisného označení této třetí země, jehož název je homonymní se zeměpisným označením druhé strany, musí o tom být druhá strana informována a musí dostat možnost podat připomínky před tím, než se název stane chráněným.

4.   Žádné ustanovení tohoto pododdílu nezavazuje žádnou stranu chránit zeměpisné označení druhé strany, které není nebo přestane být chráněno ve své zemi původu. Pokud některé zeměpisné označení přestane být chráněno ve své zemi původu, strany se o tom vzájemně informují.

5.   Ustanoveními tohoto pododdílu nejsou nijak dotčena práva jakékoli osoby na obchodní použití vlastního jména nebo jména jejího předchůdce v podnikání, není-li toto jméno použito způsobem, který by mohl spotřebitele uvést v omyl.

Článek 300

Užívací právo zeměpisných označení

1.   Název chráněný podle tohoto pododdílu může použít každý hospodářský subjekt, který uvádí na trh, vyrábí, zpracovává nebo připravuje zemědělské produkty, potraviny, vína, aromatizovaná vína nebo lihoviny, jež jsou v souladu s odpovídající specifikací.

2.   Je-li zeměpisné označení chráněno podle tohoto pododdílu, použití takového chráněného názvu nesmí být podmíněno registrací uživatelů ani dalšími poplatky.

Článek 301

Vymáhání ochrany

Strany vymáhají ochranu podle článků 297 až 300 této dohody pomocí vhodných správních opatření nebo soudních řízení, případně i na celních hranicích (při vývozu a dovozu), s cílem zabránit jakémukoli protiprávnímu používání chráněných zeměpisných označení a takové používání zastavit. Strany tuto ochranu vymáhají rovněž na žádost zainteresované strany.

Článek 302

Provádění doplňkových opatření

Aniž jsou dotčeny předchozí závazky Moldavské republiky ohledně poskytování ochrany zeměpisným označením Unie vyplývající z mezinárodních dohod o ochraně zeměpisných označení a jejím vymáhání, včetně závazků přijatých v Lisabonské dohodě o ochraně označení původu a o jejich mezinárodním zápisu, a v souladu s článkem 301 této dohody bude Moldavské republice poskytnuto pětileté přechodné období počínaje od 1. dubna 2013 na to, aby zavedla veškerá doplňující opatření nezbytná k zabránění jakémukoli protiprávnímu používání chráněných zeměpisných označení, zejména opatření na celní hranici.

Článek 303

Vztah k ochranným známkám

1.   Strany odmítnou nebo prohlásí za neplatný, buď z moci úřední nebo na žádost zúčastněné strany v souladu s právními předpisy každé strany, zápis ochranné známky odpovídající některé ze situací popsané v čl. 299 odst. 1 této dohody ve vztahu k chráněnému zeměpisnému označení obdobných produktů, pokud je žádost o zápis ochranné známky podána po dni podání žádosti o zápis zeměpisného označení na dotčeném území.

2.   Pro zeměpisná označení uvedená v článku 297 této dohody je datem žádosti o ochranu 1. duben 2013.

3.   Pro zeměpisná označení uvedená v článku 298 této dohody je datem žádosti o ochranu den, kdy je žádost o ochranu zeměpisného označení předána druhé straně.

4.   Pokud jde o zeměpisná označení uvedená v článku 298, strany nemají povinnost chránit zeměpisné označení, jestliže by z důvodu proslavené nebo obecně známé ochranné známky mohla ochrana uvést spotřebitele v omyl ohledně skutečné identity produktu.

5.   Aniž je dotčen odstavec 4 tohoto článku, strany chrání zeměpisná označení i v případě, že již existuje předchozí ochranná známka. Předchozí ochrannou známkou se rozumí ochranná známka, jejíž použití odpovídá jedné ze situací uvedené v čl. 299 odst. 1 této dohody, která byla přihlášena, zapsána nebo zavedena používáním, umožňují-li to příslušné právní předpisy, na území jedné ze stran před dnem, kdy byla žádost o ochranu zeměpisného označení podle tohoto pododdílu předložena druhé straně. Taková ochranná známka může být nadále používána a obnovena bez ohledu na ochranu zeměpisného označení, pokud na základě právních předpisů stran o ochranných známkách neexistují důvody k prohlášení ochranné známky za neplatnou nebo k jejímu zrušení.

Článek 304

Obecná pravidla

1.   Tímto pododdílem nejsou dotčena práva a povinnosti stran podle Dohody o WTO.

2.   Bez ohledu na článek 302 této dohody, dovoz, vývoz a uvádění na trh kteréhokoliv produktu uvedeného v článcích 297 a 298 této dohody probíhá v souladu s právními a správními předpisy platnými na území dovážející strany.

3.   Záležitostmi vyplývajícími z technických specifikací zapsaných názvů se zabývá Podvýbor pro zeměpisná označení zřízený podle článku 306 této dohody.

4.   Zeměpisná označení chráněná podle tohoto pododdílu mohou být zrušena pouze stranou, z jejíhož území produkt pochází.

5.   Specifikaci produktu ve smyslu tohoto pododdílu schvalují, stejně tak jako všechny schválené změny, orgány strany, z jejíhož území produkt pochází.

Článek 305

Spolupráce a transparentnost

1.   Strany přímo nebo prostřednictvím podvýboru pro zeměpisná označení zřízeného podle článku 306 této dohody udržují styk ve všech záležitostech, které se týkají provádění a fungování tohoto pododdílu. Kterákoli strana může zejména požádat druhou stranu o informace týkající se specifikací produktu a jejich změn a rovněž kontaktních míst pro kontrolní opatření.

2.   Každá strana zpřístupní veřejnosti specifikace produktů nebo jejich přehledy a kontaktní místa pro kontrolní opatření, která se vztahují k zeměpisným označením druhé strany chráněným podle tohoto článku.

Článek 306

Podvýbor pro zeměpisná označení

1.   Zřizuje se Podvýbor pro zeměpisná označení.

2.   Podvýbor pro zeměpisná označení se skládá ze zástupců stran a jeho úkolem je sledovat vývoj toho pododdílu a posilovat spolupráci a dialog o zeměpisných označeních. O své činnosti podává zprávy Výboru pro přidružení ve složení pro obchod podle čl. 438 odst. 4 této dohody.

3.   Podvýbor pro zeměpisná označení se usnáší jednomyslně. Podvýbor pro zeměpisná označení přijme svůj jednací řád. Jednání podvýboru se koná alespoň jednou ročně, na žádost jedné ze stran nejpozději do 90 dnů od podání této žádosti, a to střídavě v EU a Moldavské republice, přičemž čas, místo a způsob jednání (například prostřednictvím videokonference) se stanoví vzájemnou dohodou stran.

4.   Podvýbor pro zeměpisná označení rovněž dohlíží na řádné fungování tohoto pododdílu a může posuzovat veškeré otázky související s jeho prováděním a fungováním. Zejména je příslušný pro:

a)

změny částí A a B přílohy XXX-A této dohody, pokud jde o odkazy na platné právní předpisy stran;

b)

změny příloh XXX-C a XXX-D této dohody, pokud jde o zeměpisná označení;

c)

výměnu informací o vývoji právních předpisů a politik týkajících se zeměpisných označení a jiných záležitostí společného zájmu v oblasti zeměpisných označení;

d)

výměnu informací o zeměpisných označeních, o jejichž ochraně podle tohoto pododdílu by se mohlo uvažovat; a

e)

sledování nejnovějšího vývoje, pokud jde o vymáhání ochrany zeměpisných označení uvedených na seznamech v přílohách XXX-C a XXX-D této dohody.

Pododdíl 4

(průmyslové) vzory

Článek 307

Mezinárodní dohody

Strany budou dodržovat Ženevský akt Haagské dohody o mezinárodním zápisu průmyslových vzorů z roku 1999.

Článek 308

Ochrana zapsaných (průmyslových) vzorů

1.   Každá strana zajistí ochranu nezávisle vytvořených (průmyslových) vzorů, které jsou nové a původní (27). Tato ochrana musí být zajištěna zápisem a musí majitelům (průmyslového) vzoru udělovat výlučná práva v souladu s ustanoveními tohoto článku.

2.   (Průmyslový) vzor použitý u některého výrobku nebo ztělesněný ve výrobku, který je součástí složeného výrobku, je uznán za nový a původní pouze:

a)

pokud součást, začleněná do složeného výrobku, zůstává při obvyklém používání složeného výrobku viditelná; a

b)

pokud tyto viditelné znaky součásti samy splňují předpoklady novosti a původnosti.

3.   „Obvyklým použitím“ ve smyslu odst. 2 písm. a) se rozumí použití koncovým uživatelem, s výjimkou údržby, servisu nebo opravy.

4.   Majitel (průmyslového) vzoru musí mít alespoň právo zabránit třetím stranám, které nemají jeho souhlas, aby vyráběly, nabízely k prodeji, prodávaly, dovážely, vyvážely, skladovaly nebo využívaly výrobek, který nese nebo ztělesňuje chráněný (průmyslový) vzor, pokud se takové jednání uskutečňuje pro komerční účely nebo nenáležitě ohrožují obvyklé využívání (průmyslového) vzoru nebo nejsou v souladu s poctivými obchodními postupy.

5.   Využitelná doba ochrany trvá 25 let ode dne podání žádosti o zápis.

Článek 309

Ochrana nezapsaných (průmyslových) vzorů

1.   Každá strana stanoví právní prostředky, jimiž zabrání užití nezapsaných (průmyslových) vzorů, avšak pouze pokud je napadené užití výsledkem kopírování nezapsaného vzhledu produktu. Pro účely tohoto článku se „užitím“ rozumí nabízení za účelem prodeje, uvádění na trh, dovoz nebo vývoz produktu.

2.   Využitelná doba ochrany nezapsaných vzorů trvá nejméně tři roky ode dne, kdy byl vzor zpřístupněn veřejnosti na území některé strany.

Článek 310

Výjimky

1.   Každá strana může stanovit omezené výjimky z ochrany (průmyslových) vzorů za předpokladu, že takové výjimky nejsou nepřiměřeně v rozporu s obvyklým využíváním chráněných (průmyslových) vzorů a nezpůsobují neospravedlnitelnou újmu oprávněným zájmům majitele chráněného (průmyslového) vzoru, s přihlédnutím k oprávněným zájmům třetích stran.

2.   Ochrana (průmyslového) vzoru se nevztahuje na vzory v zásadě diktované technickými nebo funkčními hledisky. Právo k (průmyslovému) vzoru se zejména nevztahuje na vzhledové znaky výrobku, které musí být napodobeny v jejich přesném tvaru a rozměrech, aby výrobek, ve kterém je (průmyslový) vzor začleněn nebo pro který byl použit, mohl být mechanicky připojen k jinému výrobku nebo do něj vestavěn či jím obestavěn tak, aby oba výrobky plnily svou funkci.

Článek 311

Vztah k autorskému právu

(Průmyslový) vzor může požívat ochrany také podle právních předpisů o autorském právu kterékoli strany, a to ode dne, kdy byl (průmyslový) vzor vytvořen nebo v jakékoliv formě zachycen. Míru, ve které, a podmínky, za jakých je tato ochrana poskytnuta včetně úrovně požadované původnosti, stanoví každá strana.

Pododdíl 5

Patenty

Článek 312

Mezinárodní dohody

Strany budou dodržovat ustanovení Smlouvy WIPO o patentové spolupráci a vynaloží veškeré přiměřené úsilí k tomu, aby dosáhly souladu se Smlouvou WIPO o patentovém právu.

Článek 313

Patenty a veřejné zdraví

1.   Strany uznávají význam Prohlášení ministerské konference WTO o Dohodě TRIPS a veřejném zdraví ze dne 14. listopadu 2001. Při výkladu a provádění práv a povinností podle této kapitoly zajistí strany soulad s uvedeným prohlášením.

2.   Strany budou respektovat rozhodnutí Generální rady WTO ze dne 30. srpna 2003 o odstavci 6 prohlášení uvedeného v odstavci 1 tohoto článku a budou se podílet na jeho provádění.

Článek 314

Dodatkové ochranné osvědčení

1.   Strany uznávají, že léčivé přípravky a přípravky na ochranu rostlin chráněné patentem mohou podléhat správnímu postupu povolování dříve, než jsou uvedeny na jejich trhy. Strany uznávají, že období, jež uplyne mezi podáním žádosti o patent a prvním povolením uvést produkt na jejich příslušné trhy, jak je za tímto účelem definováno ve vnitrostátních právních předpisech, může zkrátit dobu účinné patentové ochrany.

2.   Každá strana zajistí další dobu ochrany léčivých přípravků nebo přípravků na ochranu rostlin, které jsou patentově chráněny a podléhají správnímu postupu povolování, rovnající se době uvedené v odstavci 1 druhé větě, zkrácené o pět let.

3.   Bez ohledu na odstavec 2 nepřesáhne doba trvání dalšího období ochrany pět let.

4.   U léčivých přípravků, u nichž proběhly pediatrické studie, za předpokladu, že se jejich výsledky odrazily v informacích o výrobku, strany zajistí další prodloužení doby ochrany uvedené v odstavci 2 tohoto článku o dalších šest měsíců.

Článek 315

Ochrana údajů předkládaných k získání registrace léčivého přípravku

1.   Každá strana zavede komplexní systém zaručující, že údaje předkládané pro účely získání registrace léčivého přípravku zůstanou důvěrné a nebudou zveřejněny a nepoužijí se pro jiné účely. (28)

2.   Každá strana zajistí, aby jakákoli informace předaná za účelem registrace léčivého přípravků zůstala důvěrná, nebyla zpřístupněna třetím osobám a byla chráněna před nepoctivým komerčním praktikám.

Za tímto účelem:

a)

po dobu nejméně pěti let ode dne rozhodnutí o registraci v dotčené straně se žádná osoba nebo veřejnoprávní či soukromoprávní subjekt, jiný než je osoba či subjekt, který předložil tyto neveřejné údaje, nesmí přímo či nepřímo využívat tyto údaje bez výslovného souhlasu osoby nebo subjektu, který předložil tyto údaje na podporu žádosti o povolení registrace léčivého přípravku;

b)

po dobu nejméně sedmi let ode dne vydání rozhodnutí o registraci v dotčené straně nesmí být vydáno další povolení registrace, pokud další žadatel nepředloží vlastní údaje nebo údaje použité se souhlasem držitele prvního povolení, které splňují stejné požadavky jako v případě prvního povolení. Přípravky registrované bez předložení takových údajů musí být staženy z trhu až do splnění příslušných požadavků.

3.   Sedmileté období uvedené v odst. 2 písm. b) se prodlouží maximálně na osm let, jestliže během prvních pěti let od získání prvního povolení získá držitel povolení pro jednu nebo více terapeutických indikací, jež se považují za významný klinický přínos ve srovnání se stávajícími terapiemi.

4.   Ustanovení tohoto článku nemají retroaktivní účinek. Není jimi dotčeno uvedení na trh léčivých přípravků povolených před vstupem této dohody v platnost.

5.   Moldavská republika se zavazuje, že uvede své právní předpisy týkající se ochrany údajů o léčivých přípravcích do souladu s právními předpisy Unie ke dni, který určí Výbor pro přidružení ve složení pro obchod podle čl. 438 podst. 4 této dohody.

Článek 316

Ochrana údajů o přípravcích na ochranu rostlin

1.   Každá strana stanoví požadavky na bezpečnost a účinnost, dříve než povolí uvedení přípravků na ochranu rostlin na trh.

2.   Každá strana přizná majiteli protokolu o zkoušce nebo studii předloženému poprvé s cílem získat registraci přípravku na ochranu rostlin časově omezené právo na ochranu údajů.

Během doby platnosti práva na ochranu údajů se protokol o zkoušce či studii nesmí použít ve prospěch jiné osoby, která usiluje o registraci přípravku na ochranu rostlin, ledaže s tím majitel protokolu vyjádří výslovný souhlas.

3.   Protokol o zkoušce či studii musí splňovat tyto podmínky:

a)

je nezbytný pro registraci či změnu registrace s cílem umožnit použití na jiné plodině a

b)

je ověřeno, že splňuje zásady správné laboratorní praxe nebo správné praxe při provádění pokusů.

4.   Doba ochrany údajů trvá alespoň deset let ode dne prvního povolení na území dotyčné strany. V případě nízkorizikových přípravků na ochranu rostlin může být lhůta ochrany prodloužena až na 13 let.

5.   Období uvedená v odstavci 4 se prodlouží o tři měsíce při každém rozšíření povolení na méně významná užití (29), jestliže žádosti o taková povolení podá držitel povolení nejpozději do pěti let od data vydání prvního povolení. Celková doba ochrany údajů nepřesáhne v žádném případě 13 let. V případě nízkorizikových přípravků na ochranu rostlin nepřesáhne celková doba ochrany údajů v žádném případě 15 let.

6.   Protokol o zkoušce či studii je chráněn také tehdy, když byl nezbytný pro obnovení či přezkoumání povolení. V těchto případech trvá doba ochrany údajů 30 měsíců.

Článek 317

Odrůdy rostlin

Strany chrání práva k odrůdám rostlin v souladu s Mezinárodní úmluvou na ochranu nových odrůd rostlin, včetně možné výjimky z práva šlechtitele podle čl. 15 odst. 2 uvedené úmluvy, a spolupracují při podpoře a vymáhání těchto práv.

Oddíl 3

Vymáhání práv duševního vlastnictví

Článek 318

Obecné povinnosti

1.   Strany znovu potvrzují své povinnosti vyplývající z Dohody TRIPS, zejména z části III uvedené dohody, a stanoví doplňková opatření, postupy a nápravná opatření uvedená v tomto oddíle a potřebná k zajištění vymáhání práv duševního vlastnictví (30).

2.   Tato doplňková opatření, postupy a nápravná opatření musí být spravedlivé a nestranné a nesmí být nadměrně složité nebo nákladné, nesmí obsahovat nepřiměřené lhůty ani nesmí mít za následek bezdůvodná zdržení.

3.   Tato doplňková opatření a nápravná opatření musí být rovněž účinná, přiměřená a odrazující a musí být používána způsobem, který zabraňuje vzniku překážek legálního obchodu a poskytuje záruky proti jejich zneužití.

Článek 319

Způsobilí žadatelé

Každá strana uznává jako osoby způsobilé žádat o použití opatření, postupů a nápravných opatření uvedených v tomto oddílu a části III Dohody TRIPS:

a)

nositele práv duševního vlastnictví v souladu s příslušnými právními předpisy;

b)

všechny ostatní osoby oprávněné užívat tato práva, zejména držitelé licence, v rozsahu stanoveném příslušným právem a v souladu s tímto právem;

c)

kolektivní správce práv duševního vlastnictví, kteří jsou řádně uznáváni jako oprávnění zastupovat nositele práv duševního vlastnictví, v rozsahu stanoveném příslušným právem a v souladu s tímto právem; a

d)

profesní subjekty ochrany práv, které jsou řádně uznávány jako oprávněné zastupovat nositele práv duševního vlastnictví, v rozsahu stanoveném příslušným právem a v souladu s tímto právem.

Pododdíl 1

Vymáhání práv občanskoprávní cestou

Článek 320

Opatření k zajištění důkazů

1.   Každá strana zajistí, aby příslušné soudní orgány mohly i před zahájením řízení ve věci, na žádost strany, která předložila přiměřeně dostupné důkazy podporující její tvrzení, že bylo porušeno její právo duševního vlastnictví nebo že toto porušení hrozí, nařídit okamžitá a účinná předběžná opatření k zajištění relevantních důkazů údajného porušování, s výhradou ochrany důvěrných informací.

2.   Tato opatření mohou zahrnovat podrobný popis, včetně odebrání vzorků nebo bez něj, či fyzické zabavení zboží údajně porušujícího právo duševního vlastnictví, a ve vhodných případech i materiálů a nástrojů použitých k výrobě nebo distribuci tohoto zboží a dokumentů vztahujících se k uvedenému zboží. Tato opatření se přijmou i bez vyslechnutí druhé strany, je-li to nezbytné, zvláště když by jakýkoli odklad pravděpodobně způsobil nenapravitelnou újmu nositeli práv nebo když hrozí prokazatelné nebezpečí, že důkazní prostředek bude zničen.

Článek 321

Právo na informace

1.   Každá strana zajistí, aby v souvislosti s řízením o porušení práva duševního vlastnictví a na základě odůvodněné a přiměřené žádosti žadatele mohly příslušné soudní orgány nařídit, že informace o původu a distribučních sítích zboží či služeb, kterými je porušováno právo duševního vlastnictví, musí poskytnout porušovatel nebo každá jiná osoba, která:

a)

prokazatelně v obchodním měřítku držela zboží porušující práva;

b)

prokazatelně v obchodním měřítku užívala služby porušující práva;

c)

prokazatelně v obchodním měřítku poskytovala služby využívané při činnostech porušujících práva;

d)

byla označena osobou uvedenou v písmenech a), b) nebo c) jako účastník na výrobě, zpracování nebo distribuci zboží či poskytování služeb.

2.   Informace uvedené v odstavci 1 podle okolností obsahují:

a)

jména a adresy producentů, výrobců, distributorů, dodavatelů a jiných předchozích držitelů zboží nebo služeb, stejně jako zamýšlených velkoobchodníků a maloobchodníků;

b)

údaje o vyrobeném, zpracovaném, dodaném, přijatém nebo objednaném množství a o ceně za dané zboží nebo služby.

3.   Odstavce 1 a 2 se použijí, aniž jsou dotčeny jiné právní předpisy, které:

a)

přiznávají nositeli práv právo na získání úplnějších informací;

b)

upravují použití informací poskytnutých na základě tohoto článku v občanskoprávním či trestním řízení;

c)

upravují odpovědnost za zneužití práva na informace;

d)

poskytují možnost odepřít poskytnutí informací, které by nutily osobu uvedenou v odstavci 1 přiznat svou účast nebo účast svého blízkého příbuzného na porušení práva duševního vlastnictví; nebo

e)

upravují ochranu důvěrnosti informačních zdrojů nebo zpracování osobních údajů.

Článek 322

Předběžná a zajišťovací opatření

1.   Každá strana zajistí, aby soudní orgány na žádost žadatele mohly vydat proti údajnému porušiteli prozatímní soudní zákaz s cílem zamezit hrozícímu porušení práva duševního vlastnictví nebo prozatímně zakázat, případně pod pokutou, pokud to vnitrostátní právní předpisy umožňují, pokračování v údajném porušování tohoto práva, nebo podmínit takové pokračování složením záruky k zajištění odškodnění nositele práva. Prozatímní soudní zákaz lze vydat za stejných podmínek i vůči zprostředkovateli, jehož služeb využívá třetí osoba k porušování práv duševního vlastnictví.

2.   Prozatímní soudní zákaz lze rovněž vydat za účelem nařízení zabavení nebo vydání zboží, u kterého je podezření, že jsou jím porušována práva duševního vlastnictví, aby se zabránilo jeho vstupu do obchodních kanálů nebo oběhu v nich.

3.   V případě údajného porušení, ke kterému došlo v obchodním měřítku, a prokáže-li poškozený okolnosti, které by mohly ohrozit náhradu škody, strany zajistí, aby soudní orgány mohly nařídit předběžné zabavení movitého a nemovitého majetku údajného porušovatele práv, včetně zmrazení jeho bankovních účtů nebo jiného majetku. K tomuto účelu mohou příslušné orgány nařídit předání bankovních, finančních nebo obchodních dokladů, nebo přiměřený přístup k souvisejícím informacím.

Článek 323

Nápravná opatření

1.   Každá strana zajistí, aby příslušné soudní orgány mohly na žádost žadatele, a aniž je dotčena náhrada škody, která vznikla nositeli práv porušením práv, a aniž je dotčeno odškodnění jiného druhu, nařídit alespoň konečné odstranění z obchodních kanálů nebo zničení zboží, u něhož bylo prokázáno, že porušuje právo duševního vlastnictví. Příslušný soud může rovněž, je-li to vhodné, nařídit zničení materiálu a nástrojů použitých převážně při vytváření nebo výrobě tohoto zboží.

2.   Soudní orgány stran mají pravomoc nařídit, aby tato opatření byla provedena na náklady porušovatele práv, ledaže tomu odporují zvláštní důvody.

Článek 324

Soudní zákazy

Každá strana zajistí, aby v případě vydání soudního rozhodnutí, jímž bylo shledáno porušení práva duševního vlastnictví, mohly soudní orgány vydat proti porušiteli i proti kterémukoliv prostředníkovi, jehož služby využívá třetí osoba k porušování práva duševního vlastnictví, soudní zákaz dalšího porušování.

Článek 325

Alternativní opatření

Strany mohou stanovit, že ve vhodných případech a na žádost osoby, na niž se vztahují opatření uvedená v článku 323 nebo 324 této dohody, mohou příslušné soudní orgány nařídit zaplacení peněžního vyrovnání poškozené straně namísto použití opatření stanovených v uvedených dvou článcích, pokud tato osoba nejednala úmyslně ani z nedbalosti, výkon dotyčných opatření by jí způsobil nepřiměřenou újmu a pokud se peněžní vyrovnání poškozené straně jeví přiměřeně dostatečným.

Článek 326

Náhrada škody

1.   Každá strana zajistí, aby soudní orgány na žádost poškozeného nařídily porušovateli práv vykonávajícímu činnost, o níž věděl nebo měl vědět, že porušuje práva, zaplatit nositeli práv náhradu škody odpovídající skutečné újmě, kterou utrpěl v důsledku porušení práva. Při stanovení náhrady škody soudní orgány:

a)

přihlédnou ke všem vhodným aspektům, jako jsou nežádoucí hospodářské důsledky, včetně ztráty zisku, kterou poškozená strana utrpěla, k neoprávněným ziskům porušovatele práv a případně i k jiným než hospodářským hlediskům, jako je morální újma způsobená nositeli práv porušením práv; nebo

b)

jako alternativu k písmenu a) mohou ve vhodných případech stanovit náhradu škody jako paušální částku na základě takových hledisek, jako je alespoň výše licenčních poplatků nebo poplatků, které by musely být zaplaceny, kdyby porušovatel práv požádal o udělení oprávnění k užívání příslušných práv duševního vlastnictví.

2.   Jestliže porušovatel při výkonu činností nevěděl, ani důvodně nemohl vědět, že dochází k porušení práv, mohou strany stanovit, že soudní orgány mohou ve prospěch poškozené strany nařídit náhradu zisků nebo škod, které mohou být předem stanoveny.

Článek 327

Náklady řízení

Každá strana zajistí, aby odpovídající a přiměřené náklady na řízení a jiné náklady, jež vznikly straně, jež ve sporu uspěla, byly v zásadě uhrazeny stranou, která ve sporu neuspěla, je-li to spravedlivé.

Článek 328

Zveřejnění soudních rozhodnutí

Každá strana zajistí, aby v případě soudního řízení zahájeného pro porušení práva duševního vlastnictví byly soudní orgány oprávněny nařídit na žádost navrhovatele a na náklady porušovatele práv vhodná opatření k rozšíření informací týkajících se rozhodnutí, včetně zveřejnění celého rozhodnutí nebo jeho části.

Článek 329

Domněnka autorství nebo vlastnictví

Pro účely použití opatření, řízení a nápravných opatření podle tohoto oddílu:

a)

stačí, aby byl autor literárního nebo uměleckého díla, není-li prokázán opak, za takového považován a v důsledku toho oprávněn zahájit řízení o porušení práv, je-li jeho jméno uvedeno na díle obvyklým způsobem;

b)

se písmeno a) použije obdobně i na nositele práv souvisejících s autorským právem, pokud jde o jejich předmět ochrany.

Pododdíl 2

Další ustanovení

Článek 330

Opatření na hranicích

1.   Není-li v tomto pododdíle uvedeno jinak, přijme každá strana postupy, které umožní držiteli práv, který má oprávněné důvody se domnívat, že u zboží, kterým je porušováno právo duševního vlastnictví (31), může dojít k dovozu, vývozu, zpětnému vývozu, vstupu nebo výstupu z celního území, propuštění do režimu s podmíněným osvobozením od cla nebo umístění do svobodného pásma nebo svobodného skladu, podat u příslušných správních či soudních orgánů písemnou žádost, aby celní orgány pozastavily propuštění tohoto zboží nebo toto zboží zadržely.

2.   Každá strana stanoví, že pokud celní orgány v rámci své činnosti a dříve, než nositel práva předloží žádost nebo než je jeho žádost kladně vyřízena, mají oprávněné důvody domnívat se, že zboží porušuje práva duševního vlastnictví, mohou pozastavit propuštění zboží nebo ho zadržet, aby měl nositel práva možnost předložit žádost o zásah v souladu s odstavcem 1.

3.   Všechna práva nebo povinnosti týkající se dovozce, které jsou stanoveny ve vnitrostátních právních předpisech pro provádění tohoto článku a oddílu 4 části III Dohody TRIPS, se vztahují také na vývozce nebo držitele zboží.

4.   Každá strana zajistí, aby její příslušné orgány vyzvaly nositele práv, který žádá o uplatnění postupů popsaných v odstavci 1, aby příslušným orgánům předložil dostatečné důkazy, že podle práva strany, která stanovila tyto postupy, došlo zjevně k porušení jeho práv k duševnímu vlastnictví, a aby předložil dostatečné informace, o nichž se dá důvodně předpokládat, že je nositel práv zná, a které příslušným orgánům umožní náležitě rozpoznat podezřelé zboží. Požadavek na předložení dostatečných informací nesmí nepřiměřeně bránit využití postupů popsaných v odstavci 1.

5.   S cílem určit, zda bylo porušeno právo duševního vlastnictví, celní úřad oznámí nositeli práv, na jeho žádost a pokud jsou známy, jména a adresy příjemce, odesílatele nebo držitele zboží a původ a místo, odkud bylo dovezeno zboží podezřelé z porušování práv duševního vlastnictví.

Celní úřad rovněž poskytne žadateli příležitost zkontrolovat zboží, jehož propuštění bylo pozastaveno nebo které bylo zadrženo. Při prohlídce zboží může celní úřad odebrat vzorky a předat nebo zaslat tyto vzorky nositeli práva na jeho žádost, a to výhradně za účelem analýzy a pro usnadnění dalšího postupu.

6.   Celní orgány musí na základě metody analýzy rizik aktivně vyhledávat a identifikovat zásilky obsahující zboží podezřelé z porušování práva duševního vlastnictví. Zřídí systémy pro úzkou spolupráci s nositeli práv, včetně účinných mechanismů ke sběru informací pro analýzu rizik.

7.   Strany se dohodly, že budou spolupracovat s cílem odstranit mezinárodní obchod se zbožím porušujícím práva duševního vlastnictví. Za tímto účelem si budou v případě potřeby zejména vyměňovat informace a zajistí spolupráci mezi svými příslušnými orgány, co se týče obchodu se zbožím porušujícím práva duševního vlastnictví.

8.   Pokud jde o tranzit zboží přes území některé strany s místem určení na území druhé strany, strana tranzitu poskytne druhé straně informace, které umožní účinné vymáhání práva ve vztahu k zásilkám zboží podezřelého z porušování práva duševního vlastnictví.

9.   Aniž jsou dotčeny další formy spolupráce, na odstavce 7 a 8 tohoto článku, které se týkají porušování celních předpisů, jež se vztahují k právům duševního vlastnictví, se použije protokol III o vzájemné správní pomoci v celních věcech.

10.   Podvýbor pro cla uvedený v článku 200 této dohody vystupuje jako výbor odpovědný za zajištění řádného fungování a provádění tohoto článku.

Článek 331

Kodexy chování

Strany podpoří:

a)

vypracování kodexů chování obchodními nebo profesními sdruženími nebo organizacemi, s cílem přispět k vymáhání práv duševního vlastnictví; a

b)

předání návrhů kodexů chování a posouzení jejich použití příslušným orgánům stran.

Článek 332

Spolupráce

1.   Strany se dohodly, že budou spolupracovat, aby podpořily provádění závazků a povinností podle této kapitoly.

2.   S výhradou ustanovení hlavy VI (Finanční pomoc a ustanovení o boji proti podvodům a o kontrole) této dohody patří mezi oblasti spolupráce mimo jiné i tyto činnosti:

a)

výměna informací o právním rámci týkajícím se práv duševního vlastnictví a příslušných pravidel jejich ochrany a prosazování; výměna zkušeností ohledné legislativního vývoje v těchto oblastech;

b)

výměna zkušeností a informací o vymáhání práv duševního vlastnictví;

c)

výměna zkušeností s vymáháním práva na ústřední a nižší úrovni celními orgány, policií, správními a soudními orgány; koordinace v zájmu předcházení vývozu padělaného zboží, a to i s jinými zeměmi;

d)

budování kapacit; výměna a odborná příprava personálu;

e)

podpora a šíření informací o právech duševního vlastnictví mimo jiné v podnikatelských kruzích a v občanské společnosti; podpora veřejného povědomí spotřebitelů a nositelů práv;

f)

posilování institucionální spolupráce například mezi úřady pro duševní vlastnictví;

g)

aktivní osvěta a informování veřejnosti o politikách týkajících se práv duševního vlastnictví; formulace účinných strategií, jejichž cílem je určit hlavní adresáty a tvorba komunikačních programů, které zvýší povědomí spotřebitelů a médií o dopadu porušování práv duševního vlastnictví, včetně nebezpečí pro zdraví a bezpečnost a ve spojitosti s organizovaným zločinem.

KAPITOLA 10

Hospodářská soutěž

Oddíl 1

Antitrustová opatření a spojování podniků

Článek 333

Definice

Pro účely tohoto oddílu se rozumí:

1)

„orgánem pro hospodářskou soutěž“, v případě Unie, Evropská komise, a v případě Moldavské republiky, Rada pro hospodářskou soutěž;

2)

„právními předpisy o hospodářské soutěži“:

a)

v případě Unie, články 101, 102 a 106 Smlouvy o fungování Evropské unie, nařízení Rady (ES) č. 139/2004 ze dne 20. ledna 2004 o kontrole spojování podniků (nařízení ES o spojování), a prováděcí předpisy k němu nebo jeho změny;

b)

v případě Moldavské republiky, zákon o ochraně hospodářské soutěže č. 183 ze dne 11. července 2012 a prováděcí předpisy k němu nebo jeho změny; a

c)

všechny případné změny nástrojů uvedených v písmenech a) a b) po vstupu této dohody v platnost.

Článek 334

Zásady

Strany uznávají význam volné a nenarušené hospodářské soutěže ve svých obchodních vztazích. Uznávají, že obchodní postupy narušující hospodářskou soutěž mohou narušit řádné fungování trhů a oslabit přínosy liberalizace obchodu.

Článek 335

Provádění

1.   Každá strana ponechá na svém území v platnosti komplexní právní předpisy o hospodářské soutěži, jež účinně řeší protisoutěžní dohody, jednání ve vzájemné shodě a protisoutěžní jednostranné jednání podniků s dominantní tržní silou, a které zajišťují účinný dohled nad spojováním podniků.

2.   Každá strana udržuje v chodu funkčně nezávislý orgán vybavený odpovídajícími lidskými a finančními zdroji za účelem účinného vymáhání právních předpisů na ochranu hospodářské soutěže uvedených v čl. 333 odst. 2.

3.   Strany uznávají význam transparentního a nediskriminačního uplatňování svých předpisů o ochraně hospodářské soutěže při dodržování zásad nestranného řízení a respektování práva dotčených podniků na obhajobu.

Článek 336

Státní monopoly, veřejné podniky a podniky se zvláštními nebo výlučnými právy

1.   Žádné ustanovení této kapitoly nebrání kterékoli straně v tom, aby zřídila či zachovala státní monopoly nebo veřejné podniky nebo aby vybavila podniky zvláštními či výlučnými právy podle svých příslušných právních předpisů

2.   Pokud jde o státní monopoly obchodní povahy, veřejné podniky a podniky se zvláštními či výlučnými právy, každá strana zajistí, aby se na tyto podniky vztahovaly právní předpisy o ochraně hospodářské soutěže uvedené v čl. 333 odst. 2, pokud použití těchto právních předpisů právně nebo fakticky nebrání plnění zvláštních úkolů veřejného zájmu, jejichž plněním jsou dotyčné podniky pověřeny.

Článek 337

Spolupráce a výměna informací

1.   Strany uznávají význam spolupráce a koordinace svých orgánů příslušných pro ochranu hospodářské soutěže v zájmu ještě účinnějšího vymáhání právních předpisů na ochranu hospodářské soutěže a v zájmu plnění cílů této dohody prostřednictvím podpory hospodářské soutěže a zamezení takovému jednání podniků nebo transakcím, jež narušují hospodářskou soutěž.

2.   Za tímto účelem může každý orgán pro ochranu hospodářské soutěže informovat ostatní orgány pro ochranu hospodářské soutěže o své ochotě spolupracovat, pokud jde o vymáhání právních předpisů kterékoli strany. Žádné straně nesmí být bráněno v přijímání samostatných rozhodnutí o záležitostech, které jsou předmětem spolupráce.

3.   Za účelem snadnějšího účinného vymáhání svých právních předpisů na ochranu hospodářské soutěže si mohou orgány pro hospodářskou soutěž vyměňovat informace, jež nejsou důvěrné povahy. Veškerá výměna informací podléhá normám každé strany o ochraně důvěrnosti údajů. Při výměně informací podle tohoto článku vezmou strany v úvahu omezení vyplývající z požadavků jejich příslušné právní úpravy na ochranu služebního a obchodního tajemství.

Článek 338

Řešení sporů

Na tento oddíl se nevztahují ustanovení o mechanismu řešení sporů v kapitole 14 (Řešení sporů) hlavy V (Obchod a obchodní záležitosti) této dohody.

Oddíl 2

Státní podpora

Článek 339

Obecné zásady a oblast působnosti

1.   Státní podpora poskytnutá Unií nebo Moldavskou republikou nebo prostřednictvím zdrojů jedné ze stran, a to v jakékoliv formě, která narušuje nebo může narušit hospodářskou soutěž tím, že zvýhodňuje určité podniky nebo určitá odvětví výroby zboží a služeb, a která ovlivňuje obchod mezi stranami, je s touto dohodou neslučitelná.

2.   Tato kapitola se nevztahuje na státní podporu související s rybolovem, s produkty, na něž se vztahuje příloha 1 Dohody o zemědělství nebo na jinou podporu, které se týká Dohoda o zemědělství.

Článek 340

Posuzování státní podpory

1.   Státní podpora se posuzuje na základě kritérií vyplývajících z používání pravidel hospodářské soutěže platných v EU, zejména článku 107 Smlouvy o fungování Evropské unie a výkladových nástrojů přijatých orgány EU, včetně příslušné judikatury Soudního dvora Evropské unie.

2.   Povinnosti vyplývající z tohoto článku platí po dobu pěti let od vstupu této dohody v platnost.

Článek 341

Právní předpisy a příslušný orgán v oblasti státní podpory

1.   Strany přijmou nebo ponechají v platnosti předpisy týkající se kontroly státní podpory. Kromě toho zřídí nebo ponechají v činnosti funkčně nezávislý orgán vybavený pravomocemi nezbytnými pro kontrolu v oblasti státní podpory. Tento orgán bude mít mimo jiné pravomoc schvalovat režimy státní podpory a individuální opatření státní podpory, jakož i pravomoc nařídit vrácení státní podpory, která byla poskytnuta nezákonně.

2.   Povinnosti vyplývající z tohoto článku musí být dodržovány do dvou let od vstupu této dohody v platnost.

3.   Režimy státní podpory zahájené před ustavením orgánu příslušného pro státní podpory musí být uvedeny do souladu s ustanoveními této dohody do osmi let od vstupu této dohody v platnost. Aniž jsou dotčeny jiné kapitoly této dohody, prodlouží se lhůta na dosažení souladu na maximálně deset let ode dne vstupu této dohody v platnost, pokud jde o režimy státní podpory zahájené podle zákona Moldavské republiky č. 440-XV ze dne 27. července 2001 o svobodných ekonomických zónách.

Článek 342

Transparentnost

1.   Každá strana zajistí transparentnost v oblasti státní podpory. Za tímto účelem bude každá strana od 1. ledna 2016 podávat jednou za dva roky druhé straně zprávu sestavenou podle metodiky a v podobě odpovídající každoročnímu přehledu EU o státní podpoře. Tato zpráva se považuje za poskytnutou, jsou-li příslušné informace stranami nebo jejich jménem zpřístupněny na veřejně přístupné internetové stránce.

2.   Pokud se některá strana domnívá, že její obchodní vztahy byly ovlivněny individuální státní podporou, kterou poskytla druhá strana, může druhou stranu požádat, aby poskytla informace o dané individuální státní podpoře.

Článek 343

Důvěrnost

Při výměně informací podle této kapitoly vezmou strany v úvahu omezení vyplývající z požadavků jejich příslušné právní úpravy na ochranu služebního a obchodního tajemství.

Článek 344

Ustanovení o přezkumu

Strany neustále přezkoumávají záležitosti, na něž se v této kapitole odkazuje. Každá strana může tyto záležitosti předkládat Výboru pro přidružení ve složení pro obchod podle čl. 438 odst. 4 této dohody. Strany souhlasí s tím, že každé dva roky po vstupu této dohody v platnost bude přezkoumán pokrok při provádění této kapitoly, pokud se obě strany nedohodnou jinak.

KAPITOLA 11

Ustanovení o obchodu s energií

Článek 345

Definice

Pro účely této kapitoly se rozumí:

1)

„energetickým zbožím“ ropa (HS kód 27.09), zemní plyn (HS kód 27.11) a elektrická energie (HS kód 27.16);

2)

„pevnou infrastrukturou“ přepravní, přenosová nebo distribuční soustava, zařízení LNG (zkapalněného zemního plynu) a zařízení na skladování LNG ve smyslu definice ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2003/55/ES ze dne 26. června 2003 o společných pravidlech pro vnitřní trh se zemním plynem a ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2003/54/ES ze dne 26. června 2003 o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou;

3)

„přepravou“ přeprava/přenos a distribuce ve smyslu definice ve směrnici 2003/54 a ve směrnici 2003/55 a doprava či přeprava ropy ropovodem;

4)

„neoprávněným odběrem“ každá činnost spočívající v neoprávněném odběru energetického zboží z pevné infrastruktury.

Článek 346

Domácí regulované ceny

1.   V souladu s protokolem o přistoupení Moldavské republiky k Energetickému společenství se cena za dodávku plynu a elektřiny jiným odběratelům, než jsou domácnosti, určí výhradně na základě nabídky a poptávky.

2.   Odchylně od odstavce 1 může strana z důvodu obecného hospodářského zájmu (32) uložit podnikům povinnost týkající se ceny dodávek zemního plynu a elektřiny (dále jen „regulovaná cena“). Pokud se odběratelé, kteří nejsou v kategorii domácnosti, nedohodnou s dodavatelem na ceně zemního plynu nebo elektřiny, která je nižší nebo stejná jako regulovaná cena, budou mít tito odběratelé právo uzavřít smlouvu na dodávku elektrické energie nebo zemního plynu s dodavatelem nehledě na příslušnou regulovanou cenu. Odběratelé, kteří nespadají do kategorie odběratelů „domácnosti“, mohou každopádně sjednávat a podepisovat smlouvu s jakýmkoli jiným dodavatelem.

3.   Strana ukládající povinnost podle odstavce 2 zajistí, aby tato povinnost byla jasně vymezená, transparentní, přiměřená, nediskriminační, ověřitelná a časově omezená. Při ukládání jakékoli povinnosti musí strana zaručit rovný přístup k zákazníkům i pro jiné podniky.

4.   Pokud strana reguluje cenu, za kterou se na domácím trhu prodává zemní plyn a elektřina, musí dotyčná strana zajistit, aby metodika výpočtu regulované ceny byla zveřejněna ještě před vstupem regulované ceny v platnost.

Článek 347

Zákaz dvojích cen

1.   Aniž by byla dotčena možnost stanovit regulované ceny v souladu s čl. 346 odst. 2 a 3 této dohody, strana ani její regulační orgán nepřijmou ani neponechají v platnosti opatření, která by měla za následek vyšší cenu za vývoz energetického zboží na území druhé strany, než je cena stejného zboží určeného pro domácí spotřebu.

2.   Vyvážející strana předloží druhé straně na požádání důkazy, že k rozdílu v ceně za stejné energetické zboží prodávané na domácím trhu a určené na vývoz nedošlo v důsledku opatření zakázaného odstavcem 1.

Článek 348

Tranzit

Strany přijmou opatření nezbytná k usnadnění tranzitu, která jsou v souladu se zásadou volného tranzitu a v souladu s čl. V.1, V.2, V.4 a V.5 GATT 1994 a s čl. 7 odst. 1 a čl. 7 odst. 3 Smlouvy o energetické chartě, které jsou začleněny do této dohody a jsou její součástí.

Článek 349

Přeprava plynu a přenos elektřiny

Pokud jde o přenos elektřiny, přepravu plynu a zejména přístup třetí strany k pevné infrastruktuře, strany upraví své právní předpisy podle přílohy VIII této dohody a Smlouvy o Energetickém společenství, aby zajistily, že cla zveřejněná před jejich vstupem v platnost, postupy přidělování kapacit a veškeré další podmínky byly objektivní, přiměřené a transparentní a nevedly k diskriminaci na základě původu, vlastnictví či místa určení elektřiny nebo plynu.

Článek 350

Neoprávněný odběr zboží v tranzitu

Každá strana přijme veškerá opatření nezbytná k zákazu a zabránění neoprávněného odběru energetického zboží v tranzitu přes její území jakýmkoli subjektem, jenž podléhá její kontrole nebo spadá do její pravomoci.

Článek 351

Nepřerušovaný tranzit

1.   Strana nebude zasahovat do tranzitu energetického zboží přes její území, s výjimkou případu, kdy se s takovým zásahem výslovně počítá ve smlouvě nebo jiné dohodě upravující tranzit.

2.   V případě sporu ohledně jakékoli záležitosti týkající se stran nebo jednoho či více subjektů, jež podléhají kontrole nebo spadají do pravomoci jedné ze stran, strana, přes jejíž území se energetické zboží přepravuje, nepovolí před uzavřením postupu pro řešení sporů podle příslušné smlouvy či dohody nebo podle mechanismu včasného varování podle přílohy XXXI této dohody nebo kapitoly 14 (Řešení sporů) hlavy V (Obchod a obchodní záležitosti) této dohody přerušení nebo snížení objemu takového tranzitu, a totéž nepovolí žádnému subjektu, podléhajícímu její kontrole nebo spadajícímu do její pravomoci, s výjimkou okolností stanovených v odstavci 1 tohoto článku.

3.   Strana není odpovědná za přerušení či snížení objemu tranzitu podle tohoto článku, pokud nemůže dodávat či přenášet energetické zboží v důsledku činností, jež lze připsat třetí zemi nebo subjektu podléhajícímu kontrole nebo spadajícímu do pravomoci třetí země.

Článek 352

Tranzitní povinnost provozovatelů

Každá strana zajistí, aby provozovatelé pevné infrastruktury přijali opatření nezbytná k:

a)

minimalizaci rizika náhodného přerušení či snížení tranzitu; a

b)

okamžitému obnovení obvyklého tranzitu, jež byl náhodně přerušen či snížen.

Článek 353

Regulační orgán pro elektřinu a zemní plyn

1.   V souladu se směrnicí 2003/55/ES a směrnicí 2003/54/ES musí být regulační orgán v oblasti zemního plynu a elektřiny právně odlišný a funkčně nezávislý na jakémkoli jiném veřejném či soukromém subjektu a musí mít dostatečné pravomoci k zajištění účinné hospodářské soutěže a účelného fungování trhu.

2.   Rozhodnutí regulačního orgánu a postupy, jež používá, musí být nestranné vůči všem účastníkům na trhu.

3.   Provozovatel, který je dotčen jakýmkoliv rozhodnutím regulačního orgánu, má právo podat opravný prostředek proti takovému rozhodnutí k odvolacímu orgánu, který je nezávislý na zúčastněných stranách. Pokud odvolací orgán nemá charakter soudu, odůvodní své rozhodnutí vždy písemně a jeho rozhodnutí rovněž podléhá přezkumu nestranným a nezávislým soudním orgánem. Rozhodnutí přijatá odvolacími orgány musí být účinně vymáhána.

Článek 354

Vztah ke Smlouvě o Energetickém společenství

1.   V případě rozporu mezi ustanoveními této kapitoly a ustanoveními Smlouvy o Energetickém společenství nebo ustanoveními právních předpisů Unie použitelnými podle Smlouvy o Energetickém společenství mají, přednost ustanovení Smlouvy o Energetickém společenství nebo ustanovení právních předpisů Unie použitelná podle Smlouvy o Energetickém společenství upravující spornou záležitost.

2.   Při provádění této kapitoly se dá přednost přijetí právních předpisů nebo jiných aktů, jež jsou v souladu se Smlouvou o Energetickém společenství nebo jsou založeny na příslušných právních předpisech Unie. V případě sporu týkajícího se této kapitoly se předpokládá, že právní předpisy nebo jiné akty, jež splňují uvedená kritéria, jsou v souladu s touto kapitolou. Při posuzování, zda právní předpisy či jiné akty splňují uvedená kritéria, se zohlední každé příslušné rozhodnutí přijaté podle článku 91 Smlouvy o Energetickém společenství.

3.   Žádná strana nepoužije ustanovení této dohody o řešení sporů k tomu, aby se dovolávala porušení ustanovení Smlouvy o Energetickém společenství.

KAPITOLA 12

Transparentnost

Článek 355

Definice

Pro účely této kapitoly se rozumí:

1)

„obecně závaznými opatřeními“ právní a správní předpisy, soudní rozhodnutí, postupy a obecně závazná správní rozhodnutí, jakož i každý obecný nebo abstraktní předpis, výklad nebo jiný požadavek, který může mít vliv na kteroukoli záležitost, na níž se vztahuje hlava V (Obchod a obchodní záležitosti) této dohody. Tento pojem nezahrnuje rozhodnutí, jež se vztahují na konkrétní osobu;

2)

„zainteresovanou osobou“ jakákoli fyzická nebo právnická osoba, na niž se mohou vztahovat jakákoli práva nebo povinnosti podle obecně závazných opatření ve smyslu hlavy V (Obchod a obchodní záležitosti) této dohody.

Článek 356

Cíl a oblast působnosti

Strany uznávají dopad, který může mít jejich právní prostředí na obchod a investice mezi nimi, a proto zajistí pro hospodářské subjekty předvídatelné právní prostředí a účinné postupy, přičemž řádně přihlédnou k požadavkům na právní jistotu a přiměřenost.

Článek 357

Zveřejnění

1.   Každá strana zajistí, aby obecně závazná opatření:

a)

byla neprodleně a snadno dostupná prostřednictvím úředně stanoveného média, a je-li to proveditelné, elektronicky tak, aby se s nimi mohla seznámit kterákoli osoba;

b)

obsahovala vysvětlení cíle a důvody takových opatření; a

c)

poskytovala dostatek času mezi svým zveřejněním a vstupem v platnost, s výjimkou řádně zdůvodněných případů.

2.   Každá strana:

a)

se pokusí zveřejnit již ve vhodné rané fázi návrh na přijetí či změnu kteréhokoli obecně závazného opatření, včetně vysvětlení cíle a odůvodnění návrhu;

b)

poskytne zainteresovaným osobám přiměřené příležitosti k připomínkování takových návrhů a zejména k těmto příležitostem poskytne dostatek času; a

c)

se pokusí zohlednit připomínky zainteresovaných osob k takovému návrhu.

Článek 358

Informační a kontaktní místa

1.   Za účelem usnadnění komunikace mezi stranami o všech záležitostech, jichž se týká hlava V (Obchod a obchodní záležitosti) této dohody, určí každá strana kontaktní místo, jež bude plnit funkci koordinátora.

2.   Každá strana nechá fungovat nebo zavede vhodné mechanismy pro odpovědi na dotazy jakékoli osoby týkající se navrženého nebo platného obecně použitelného opatření a jeho uplatňování. Dotazy mohou být adresovány prostřednictvím kontaktního místa zřízeného podle odstavce 1, případně prostřednictvím jiného mechanismu.

3.   Strany uznávají, že odpověď uvedená v odstavci 2 nemusí být definitivní, ani právně závazná, nýbrž pouze pro informaci, nestanoví-li jejich příslušné právní a správní předpisy jinak.

4.   Na žádost jedné strany poskytne druhá strana okamžitě informace a odpoví na otázky, jež vyvstanou ohledně jakéhokoli obecně závazného opatření nebo návrhu na přijetí či změnu obecně závazného opatření, o němž se žádající strana domnívá, že by mohlo mít vliv na fungování hlavy V (Obchod a obchodní záležitosti) této dohody bez ohledu na to, zda bylo dotčené opatření žádající straně již oznámeno.

Článek 359

Správa obecně závazných opatření

Každá strana spravuje veškerá obecně závazná opatření objektivním, nestranným a přiměřeným způsobem. Týkají-li se ve zvláštních případech taková opatření určitých osob, zboží nebo služeb druhé strany, každá strana za tímto účelem:

a)

se pokusí poskytnout zainteresovaným osobám, jichž se řízení přímo týká, vhodné oznámení v souladu se svými postupy, když je řízení zahájeno, včetně popisu povahy řízení, prohlášení orgánu, kterým je řízení zahájeno, a obecný popis veškerých sporných otázek;

b)

poskytne takovým zainteresovaným osobám vhodnou příležitost k předložení skutečností a argumentů na podporu jejich stanovisek dříve, než se přistoupí ke konečnému správnímu kroku, umožní-li to čas, povaha řízení a veřejný zájem; a

c)

zajistí, aby se její řízení zakládala na jejích právních předpisech a byla vedena v souladu s nimi.

Článek 360

Přezkum a odvolání

1.   Každá strana zřídí nebo udržuje v chodu soudní, rozhodčí nebo správní tribunály nebo postupy za účelem rychlého přezkumu a v odůvodněných případech nápravy správního aktu týkajícího se záležitostí, na které se vztahuje hlava V (Obchod a obchodní záležitosti) této dohody. Tyto soudy, tribunály a řízení musí být nestranné a nezávislé na úřadu nebo orgánu pověřeném vymáháním správních předpisů a osoby odpovědné za tyto tribunály nebo postupy nesmějí mít žádný podstatný zájem na výsledku řízení.

2.   Každá strana zajistí, aby strany řízení měly před takovými tribunály nebo při takových postupech právo:

a)

na to podporovat nebo bránit svá stanoviska; a

b)

na to, aby bylo rozhodnutí založeno na důkazech a předaných záznamech nebo, vyžadují-li to právní předpisy dotyčné strany, na spisech vedených správním orgánem.

3.   Každá strana zajistí, aby byla taková rozhodnutí, s výhradou odvolání nebo dalšího přezkumu podle jejich právních předpisech, prováděna úřadem nebo příslušným orgánem, který dotčené správní opatření uplatňoval, a aby se takovými rozhodnutími postupy těchto úřadů nebo orgánů řídily.

Článek 361

Regulační kvalita a výkonnost a řádná správní praxe

1.   Strany se dohodly, že budou spolupracovat při podpoře regulační kvality a výkonnosti, a to rovněž prostřednictvím výměny informací a osvědčených postupů týkajících se jejich politik v oblasti právních předpisů a hodnocení jejich dopadu.

2.   Strany se zavazují k uplatňování zásad řádné správní praxe (33) a dohodly se, že budou spolupracovat při podpoře těchto zásad, a to i prostřednictvím výměny informací a osvědčených postupů.

Článek 362

Specifická pravidla

Ustanovení této kapitoly se použijí, aniž jsou dotčena specifická pravidla o transparentnosti stanovená v jiných kapitolách hlavy V (Obchod a obchodní záležitosti) této dohody.

KAPITOLA 13

Obchod a udržitelný rozvoj

Článek 363

Souvislosti a cíle

1.   Strany se odvolávají na Agendu 21 Konference OSN o životním prostředí a rozvoji z roku 1992, Deklaraci MOP o zásadách a základních právech při práci z roku 1998, Johannesburský prováděcí plán o udržitelném rozvoji z roku 2002, ministerské prohlášení Hospodářské a sociální rady Organizace spojených národů o plné zaměstnanosti a důstojné práci z roku 2006 a Deklaraci MOP o sociální spravedlnosti pro spravedlivou globalizaci z roku 2008. Strany znovu potvrzují svůj závazek podporovat rozvoj mezinárodního obchodu tak, aby přispíval k cíli udržitelného rozvoje pro blaho současných a budoucích pokolení, a zajistit, aby byl uvedený cíl začleněn a promítal se do všech úrovní jejich obchodního vztahu.

2.   Strany znovu potvrzují svůj závazek usilovat o udržitelný rozvoj a uznávají, že hospodářský a sociální rozvoj a ochrana životního prostředí spolu vzájemně souvisí a vzájemně se posilují. Zdůrazňují prospěch, který přináší zohledňování pracovních (34) a environmentálních otázek souvisejících s obchodem v rámci globálního přístupu k obchodu a udržitelnému rozvoji.

Článek 364

Právo regulovat a úroveň ochrany

1.   Strany uznávají právo každé z nich na určování svých politik a priorit pro udržitelný rozvoj, na stanovení vlastní úrovně ochrany životního prostředí a práce na svém území a na přijímání či náležitou úpravu příslušných předpisů a politik v souladu se závazkem k plnění mezinárodně uznávaných norem a dohod uvedených v článcích 365 a 366 této dohody.

2.   V této souvislosti se každá strana snaží zajistit, aby její právní předpisy a politiky umožňovaly a podporovaly vysokou úroveň ochrany životního prostředí a práce a usilují o průběžné zdokonalování uvedených právních předpisů a politik a s tím související úrovně ochrany.

Článek 365

Mnohostranné pracovní normy a dohody

1.   Strany uznávají plnou a produktivní zaměstnanost a důstojnou práci pro všechny jako klíčový prvek pro zvládání následků globalizace a znovu potvrzují svůj závazek podporovat rozvoj mezinárodního obchodu způsobem, který vede k plné a produktivní zaměstnanosti a důstojné práci pro všechny. V této souvislosti se strany zavazují k případným konzultacím a spolupráci ohledně otázek týkajících se práce a současně obchodu, na nichž mají zájem obě strany.

2.   V souladu se svými povinnostmi, které jim vyplývají z členství v MOP a z Deklarace MOP o zásadách a základních právech při práci a z navazujících opatření z roku 1998, se strany zavazují k dodržování, prosazování a realizaci mezinárodně uznávaných základních pracovních norem zakotvených v základních úmluvách MOP ve svých právních předpisech a ve své praxi na svém území a to zejména:

a)

svobody sdružování a účinného uznání práva na kolektivní vyjednávání;

b)

odstranění všech forem nucené nebo povinné práce;

c)

faktické zrušení práce dětí; a

d)

odstranění diskriminace s ohledem na zaměstnání a povolání.

3.   Strany znovu potvrzují svůj závazek účinně provádět ve svém právu a praxi základní, prioritní a další úmluvy MOP, které ratifikovaly členské státy a Moldavská republika.

4.   Strany rovněž zváží ratifikaci dalších prioritních a jiných úmluv, které MOP klasifikovala jako aktualizované. V této souvislosti si strany pravidelně vyměňují informace o své situaci a o postupujícím procesu ratifikace.

5.   Strany uznávají, že na porušování základních zásad a práv v práci se nelze odvolávat či jinak je využívat coby legitimní komparativní výhodu a že pracovní normy by se neměly využívat k protekcionistickým účelům v oblasti obchodu.

Článek 366

Mnohostranná správa a dohody v oblasti životního prostředí

1.   Strany uznávají hodnotu mezinárodní správy a dohod v oblasti životního prostředí jakožto reakce mezinárodního společenství na globální nebo regionální problémy životního prostředí a zdůrazňují potřebu dále zlepšovat vzájemnou podporu mezi obchodními politikami a politikami v oblasti životního prostředí. V této souvislosti se strany zavazují k případným konzultacím a spolupráci v jednáních o otázkách životního prostředí souvisejících s obchodem a o dalších otázkách životního prostředí, které souvisí s obchodem a jsou předmětem zájmu obou stran.

2.   Strany znovu potvrzují svůj závazek účinně provádět ve svých právních předpisech a v praxi mnohostranné dohody v oblasti životního prostředí, jichž jsou smluvními stranami.

3.   Strany si pravidelně vyměňují informace o své situaci a o tom, jak pokračuje ratifikace či změny mnohostranných dohod v oblasti životního prostředí.

4.   Strany opětovně potvrzují svůj závazek dosáhnout konečného cíle Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (UNFCCC) a jejího Kjótského protokolu. Zavazují se ke spolupráci na vytváření budoucího mezinárodního rámce pro řešení otázek změny klimatu podle UNFCCC a s ní souvisejících dohod a rozhodnutí.

5.   Žádné usatnovení této dohody nebrání stranám, aby přijaly nebo ponechaly v platnosti opatření na provedení mnohostranných dohod v oblasti životního prostředí, jichž jsou stranami, za podmínky, že tato opatření nejsou uplatňována způsobem, který by představoval prostředek svévolné nebo neoprávněné diskriminace mezi stranami nebo zastřené omezování jejich vzájemného obchodu.

Článek 367

Obchod a investice podporující udržitelný rozvoj

Strany znovu potvrzují svůj závazek zvyšovat příspěvek obchodu k plnění cíle udržitelného rozvoje v jeho hospodářském, sociálním a environmentálním rozměru. V souladu s tím strany:

a)

uznávají příznivý vliv, který mohou mít základní pracovní normy a důstojná práce na hospodářskou efektivitu, inovace a produktivitu, a usilují o větší soudržnost obchodních politik na jedné straně a politiky práce na straně druhé;

b)

se snaží usnadnit a podporovat obchod s ekologickými produkty a službami a investice do nich, a to rovněž prostřednictvím řešení souvisejících necelních překážek;

c)

usilují o snadnější odstraňování překážek obchodu či investic týkajících se zboží a služeb se zvláštním významem pro zmírňování dopadů změny klimatu, jako jsou udržitelné energie z obnovitelných zdrojů, energeticky účinné produkty a služby, mimo jiné prostřednictvím přijetí takových politických rámců, jež povedou k využívání nejlepších dostupných technologií, a prosazováním norem reagujících na environmentální a hospodářské potřeby a snižujících technické překážky obchodu;

d)

se dohodly, že budou podporovat obchod se zbožím, které přispívá ke zlepšení sociálních podmínek a používání postupů příznivých pro životní prostředí, včetně zboží, na něž se vztahují dobrovolné koncepce záruk udržitelnosti jako například spravedlivý a etický obchod, ekoznačky a režimy certifikace produktů vyrobených z přírodních zdrojů;

e)

se dohodly, že budou podporovat sociální odpovědnost podniků, mimo jiné formou výměny informací a osvědčených postupů. V tomto ohledu strany odkazují na příslušné mezinárodně uznávané zásady a směrnice, zejména Směrnice OECD pro nadnárodní společnosti, iniciativa OSN Global Compact, tripartitní deklarace MOP o zásadách pro nadnárodní společnosti a sociální politiku.

Článek 368

Biologická rozmanitost

1.   Strany uznávají význam zachování biologické rozmanitosti a udržitelného využívání biologické rozmanitosti jako hlavního prvku pro dosažení udržitelného rozvoje a opětovně potvrzují svůj závazek zachovat a udržitelným způsobem využívat biologickou rozmanitost v souladu s Úmluvou o biologické rozmanitosti a dalšími mezinárodními nástroji, jichž jsou stranami.

2.   Za tímto účelem se strany zavazují:

a)

podporovat obchod s produkty vyrobenými z přírodních zdrojů a získanými cestou udržitelného využívání biologických zdrojů a přispívat k zachování biologické rozmanitosti;

b)

vyměňovat si informace o opatřeních vůči obchodu s produkty vyrobenými z přírodních zdrojů, jejichž cílem je zastavit ztrátu biologické rozmanitosti a oslabit tlaky na biologickou rozmanitost, případně spolupracovat na maximalizaci dopadu svých příslušných politik a zajistit jejich vzájemnou podporu;

c)

podporovat evidenci druhů podle Úmluvy o mezinárodním obchodu ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (CITES), u nichž je stav z hlediska ochrany považován za rizikový; a

d)

spolupracovat na regionální i celosvětové úrovni s cílem podporovat ochranu a udržitelné využívání biologické rozmanitosti v přírodních nebo zemědělských ekosystémech, včetně ohrožených druhů, jejich přírodních stanovišť, zvláště chráněných přírodních území a genetické rozmanitosti; obnovu ekosystémů, jakož i odstranění nebo snížení negativních dopadů na životní prostředí v důsledku využívání živých i neživých přírodních zdrojů nebo ekosystémů.

Článek 369

Udržitelná správa lesů a obchod s lesními produkty

1.   Strany uznávají význam zachování lesů a udržitelného hospodaření s lesními zdroji i přínos lesů pro hospodářské, environmentální a sociální cíle stran.

2.   Za tímto účelem se strany zavazují:

a)

podporovat obchod s lesními produkty získanými z udržitelně obhospodařovaných lesů, sklizenými v souladu s vnitrostátními právními předpisy země, kde probíhá sklizeň. Mezi opatření přijatá v tomto ohledu může patřit uzavření dobrovolné dohody o partnerství při prosazování práva, správě a obchodu v oblasti lesnictví;

b)

sdílet informace o opatřeních na podporu spotřeby dřeva a dřevařských výrobků z udržitelně obhospodařovaných lesů a případně spolupracovat při vypracování takových opatření;

c)

přijmout opatření na podporu ochrany lesního porostu a bojovat proti nezákonné těžbě dřeva a souvisejícímu obchodu, včetně vhodných opatření ve vztahu k třetím zemím;

d)

sdílet informace o opatřeních na zlepšení lesní správy, případně spolupracovat při maximalizaci dopadu a zajištění vzájemné podpory svých politik zaměřených na vyloučení nezákonně vytěženého dřeva a dřevařských výrobků z obchodních toků;

e)

prosazovat evidenci druhů dřevin podle úmluvy CITES, jejichž stav z hlediska ochrany je považován za rizikový; a

f)

spolupracovat na regionální a celosvětové úrovni s cílem podpořit ochranu lesního porostu a udržitelné hospodaření se všemi druhy lesů, a to s využitím certifikačních systémů podporujících odpovědné obhospodařování lesů.

Článek 370

Obchod s rybími výrobky

Vzhledem k důležitosti zajistit udržitelným způsobem odpovědné řízení rybích populací a podpořit řádnou správu v oblasti obchodu se strany zavazují:

a)

prosazovat osvědčené postupy při řízení rybolovu s cílem zajistit ochranu a udržitelné řízení rybích populací založené na ekosystémovém přístupu;

b)

přijímat účinná opatření na sledování a kontrolu rybolovných činností;

c)

zajištění striktního dodržování opatření pro zachování a kontrolu rybích populací přijatých regionálními organizacemi pro řízení rybolovu, jakož i co nejširší spolupráce s těmito organizacemi; a

d)

spolupracovat v boji proti nezákonnému, nehlášenému a neregulovanému rybolovu a s ním spojenými aktivitami pomocí komplexních, účinných a transparentních nástrojů. Strany též provádějí politiky a opatření na vyloučení produktů nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu z obchodních toků a trhů.

Článek 371

Zachování úrovní ochrany

1.   Strany uznávají, že je nevhodné podporovat obchod nebo investice snížením úrovní ochrany, které poskytují jejich pracovněprávní předpisy nebo předpisy v oblasti ochrany životního prostředí.

2.   Strana nepovzbudí obchod ani usazení, nabývání, rozšiřování či udržení investice nebo investora na svém území upuštěním či odchýlením se od svých pracovněprávních předpisů a předpisů v oblasti ochrany životního prostředí, ani takové upuštění nebo odchýlení nenabídne.

3.   Strana nebude pobízet obchod či investice svou setrvalou nebo opakující se činností či nečinností na úkor účinného prosazování svých pracovněprávních předpisů a předpisů v oblasti ochrany životního prostředí.

Článek 372

Vědecké informace

Při přípravě a provádění opatření zaměřených na ochranu životního prostředí nebo pracovních podmínek, které mohou mít vliv na obchod nebo investice, strany zohlední dostupné vědecké a technické informace a příslušné mezinárodní normy, pokyny či doporučení, jsou-li takové, včetně zásady předběžné opatrnosti.

Článek 373

Transparentnost

Každá strana v souladu se svými vnitrostátními právními předpisy a kapitolou 12 (Transparentnost) hlavy V (Obchod a obchodní záležitosti) této dohody zajistí, aby opatření zaměřené na ochranu životního prostředí nebo pracovních podmínek, které může mít vliv na obchod nebo investice, bylo vypracováno, zavedeno a provedeno transparentním způsobem s náležitým oznámením a po veřejné konzultaci a po vhodném a včasném vyrozumění nestátních subjektů a po konzultaci s nimi.

Článek 374

Přezkum dopadů na udržitelnost

Strany se zavazují k přezkumu, monitorování a posuzování dopadu provádění hlavy V (Obchod a obchodní záležitosti) této dohody na udržitelný rozvoj prostřednictvím svých participačních procesů a institucí a rovněž procesů, které jsou vymezeny v této dohodě, například prostřednictvím posouzení dopadů obchodu na udržitelnost.

Článek 375

Spolupráce v oblasti obchodu a udržitelného rozvoje

Strany uznávají význam spolupráce na těch aspektech politik v oblasti životního prostředí a práce, které souvisejí s obchodem za účelem dosažení cílů hlavy V (Obchod a obchodní záležitosti) této dohody. Spolupráce se může týkat mimo jiné těchto oblastí:

a)

aspekty obchodu a udržitelného rozvoje související s pracovními podmínkami a životním prostředím na mezinárodních fórech, zejména v rámci WTO, MOP, UNEP a mnohostranných dohod v oblasti životního prostředí;

b)

metodika a ukazatele hodnocení dopadu udržitelnosti obchodu;

c)

dopad předpisů, norem a standardů v pracovněprávní oblasti a v oblasti životního prostředí na obchod a investice, jakož i dopad obchodních a investičních pravidel na pracovněprávní předpisy a předpisy v oblasti životního prostředí, včetně jejich vypracování a politiky v těchto oblastech;

d)

pozitivní a negativní dopady hlavy V (Obchod a obchodní záležitosti) této dohody na udržitelný rozvoj a způsoby, jak je zlepšovat nebo zmírňovat nebo jim předcházet, rovněž se zohledněním hodnocení dopadu udržitelnosti vypracovaných některou ze stran nebo oběma stranami;

e)

podpora ratifikace a účinného provádění základních, prioritních a dalších aktuálních úmluv MOP a mnohostranných dohod v oblasti životního prostředí, které se týkají obchodu;

f)

podpora soukromých a veřejných systémů osvědčování, sledovatelnosti a označování, včetně ekologického označování;

g)

podpora sociální odpovědnosti podniků, například prostřednictvím akcí zaměřených na zvyšování povědomí o mezinárodně uznávaných pokynech a zásadách, jejich dodržování, provádění a o jejich navazujících opatřeních;

h)

s obchodem související aspekty Agendy důstojné práce Mezinárodní organizace práce, včetně provázanosti mezi obchodem a plnou a produktivní zaměstnaností, změnami na trhu práce, základními pracovními normami, statistikou pracovních sil, rozvojem lidských zdrojů, celoživotním učením, sociální ochranou a sociálním začleňováním, sociálním dialogem a rovností žen a mužů;

i)

s obchodem související aspekty mnohostranných dohod v oblasti životního prostředí, včetně spolupráce v celní oblasti;

j)

s obchodem související aspekty současného a budoucího mezinárodního režimu klimatických změn, včetně prostředků na podporu nízkouhlíkových technologií a energetické účinnosti;

k)

s obchodem související opatření na podporu ochrany a udržitelného využívání biologické rozmanitosti;

l)

s obchodem související opatření na řešení problému odlesňování, včetně nezákonné těžby; a

m)

s obchodem související opatření na podporu udržitelných rybolovných postupů udržitelného hospodárného obchodu s rybími produkty.

Článek 376

Institucionální mechanismy a mechanismy dohledu

1.   Každá strana určí v rámci svých správních orgánů úřad, který bude sloužit jako kontaktní místo pro druhou stranu pro účely provádění této kapitoly.

2.   Zřizuje se Podvýbor pro obchod a udržitelný rozvoj. O své činnosti podává zprávy Výboru pro přidružení ve složení pro obchod podle čl. 438 odst. 4 této dohody. Jeho členy jsou vyšší úředníci ze správních orgánů každé strany.

3.   Podvýbor pro obchod a udržitelný rozvoj se sejde do jednoho roku ode dne vstupu této dohody v platnost a poté podle potřeby, aby dohlížel na provádění této kapitoly, včetně spolupráce podle článku 375 této dohody. Podvýbor přijme svůj jednací řád.

4.   Každá strana svolá novou nebo se obrátí na existující domácí poradní skupinu (skupiny) pro otázky udržitelného rozvoje, jejichž úkolem je radit v otázkách, jež jsou předmětem této kapitoly. Tyto skupiny mohou předkládat názory nebo doporučení ohledně provádění této kapitoly, včetně názorů a doporučení z vlastní iniciativy.

5.   Domácí poradní skupiny se skládají z nezávislých organizací zastupujících občanskou společnost, které vyváženým způsobem zastupují zúčastněné strany z hospodářské, sociální a environmentální sféry, včetně organizací zaměstnavatelů a zaměstnanců, nevládních organizací, podnikatelských skupin a dalších relevantních zúčastněných stran.

Článek 377

Společné fórum pro dialog s občanskou společností

1.   Strany usnadní činnost společného fóra s organizacemi občanské společnosti usazenými na jejich území, včetně členů jejich domácích poradních skupin a široké veřejnosti, v jehož rámci probíhá dialog o aspektech udržitelného rozvoje této dohody. Strany podpoří vyvážené zastoupení příslušných zájmových skupin, včetně nezávislých reprezentativních organizací zaměstnavatelů a zaměstnanců, skupin ochránců životního prostředí, podnikatelských skupin případně i dalších relevantních zúčastněných stran.

2.   Společné fórum pro dialog s občanskou společností zasedá jednou za rok, nedohodnou-li se strany jinak. Strany se na činnosti fóra pro dialog s občanskou společností dohodnou nejpozději do jednoho roku od vstupu této dohody v platnost.

3.   Strany předkládají společnému fóru pro dialog s občanskou společností aktuální zprávy o provádění této kapitoly. Názory a stanoviska společného fóra pro dialog s občanskou společností se předkládají stranám a jsou veřejně přístupné.

Článek 378

Vládní konzultace

1.   Pokud jde o jakoukoli záležitost plynoucí z této kapitoly, strany mohou využít pouze postupů stanovených v tomto článku a v článku 379 této dohody.

2.   Strana může požádat o konzultaci druhou stranu, pokud jde o jakoukoli záležitost plynoucí z této kapitoly, a sice předložením písemné žádosti kontaktnímu místu druhé strany. V žádosti jasně uvede, o jakou záležitost se jedná, pojmenuje problém a poskytne stručné shrnutí požadavků na základě této kapitoly. Konzultace začnou okamžitě poté, co o ně strana požádá.

3.   Strany vynaloží veškeré úsilí, aby záležitost vyřešily k vzájemné spokojenosti. Strany vezmou v úvahu činnost MOP nebo příslušných vícestranných environmentálních organizací nebo subjektů v zájmu podpory širší spolupráce a spojitosti mezi prací stran a uvedených organizací. Strany mohou případně požádat o radu tyto organizace či subjekty nebo kteroukoli osobu či subjekt, který považují za vhodný pro účely úplného prozkoumání dané záležitosti.

4.   Pokud se některá strana domnívá, že daná záležitost vyžaduje další diskusi, může tato strana požádat, aby Podvýbor pro obchod a udržitelný rozvoj zasedl a záležitost zvážil, a to předložením písemné žádosti kontaktnímu místu druhé strany. Tento podvýbor neprodleně zasedne a pokusí se schválit usnesení v dané záležitosti.

5.   V případě potřeby může tento podvýbor požádat o radu domácí poradní skupinu neboskupiny některé strany nebo obou stran či o jinou odbornou pomoc.

6.   Usnesení o dané záležitosti, na němž se shodnou strany, které se zúčastnily konzultací, se zpřístupní veřejnosti.

Článek 379

Panel odborníků

1.   Každá strana může 90 dnů po předložení žádosti o konzultace podle čl. 378 odst. 2 této dohody požádat, aby zasedl panel odborníků a přezkoumal záležitost, jež nebyla uspokojivě vyřešena prostřednictvím vládních konzultací.

2.   Není-li v tomto článku stanoveno jinak, použijí se ustanovení pododdílu 1 a pododdílu 3 oddílu 3 a ustanovení článku 406 kapitoly 14 (Řešení sporů) hlavy V (Obchod a obchodní záležitosti) této dohody, jakož i jednací řád v příloze XXXIII této dohody a Kodex chování pro rozhodce a mediátory („Kodex chování“) uvedený v příloze XXXIV této dohody.

3.   Na svém prvním zasedání po vstupu této dohody v platnost sestaví Podvýbor pro obchod a udržitelný rozvoj seznam nejméně 15 osob ochotných a schopných účastnit se jednání panelu v roli odborníků. Každá strana navrhne nejméně pět odborníků. Strany rovněž vyberou nejméně pět osob, které nejsou státními příslušníky ani jedné z nich a které mohou zastávat funkci předsedy panelu odborníků. Podvýbor pro obchod a udržitelný rozvoj odpovídá za udržování seznamu na výše uvedené úrovni.

4.   Seznam uvedený v odstavci 3 obsahuje osoby s odbornými znalostmi nebo zkušenostmi v právních otázkách, pracovněprávních otázkách nebo v problematice životního prostředí, o nichž se pojednává v této kapitole, nebo v řešení sporů vzniklých v rámci mezinárodních dohod. Musí být nezávislé, musí zastávat tuto funkci jako soukromé osoby, nesmí jednat podle pokynů žádné organizace nebo vlády, pokud jde o záležitosti související s projednávanou záležitostí, nesmí být spojeny s vládou žádné ze stran a musí dodržovat kodex chování uvedený v příloze XXXIV této dohody.

5.   V záležitostech vyplývajících z této kapitoly se panel odborníků skládá z odborníků zapsaných na seznamu uvedeném v odstavci 3 tohoto článku v souladu s článkem 385 této dohody a pravidlem č. 8 jednacího řádu uvedeného v příloze XXXIII této dohody.

6.   Panel odborníků může požadovat informace a rady od kterékoli strany, domácí poradní skupiny či od jiného zdroje, který považuje za vhodný. V otázkách týkajících se dodržování mnohostranných dohod uvedených v článku 365 a 366 této dohody by měl panel odborníků žádat informace a rady od orgánů MOP a orgánů zřízených mnohostrannými dohodami v oblasti životního prostředí.

7.   Panel odborníků předloží zprávu stranám v souladu s příslušnými postupy stanovenými v kapitole 14 (Řešení sporů) hlavy V (Obchod a obchodní záležitosti) této dohody. Tato zpráva musí obsahovat zjištěný skutkový stav, použitelnost příslušných ustanovení a základní odůvodnění všech zjištění a doporučení. Strany tuto zprávu zpřístupní veřejnosti do 15 dnů od jejího předložení.

8.   Strany projednají vhodná opatření, jež by se měla provést, a vezmou přitom v úvahu zprávu panelu odborníků a jeho doporučení. Dotčená strana vyrozumí svou poradní skupinu nebo skupiny a druhou stranu o svých rozhodnutích ve věci kroků či opatření, jež se mají provést, nejpozději tři měsíce od zveřejnění zprávy. Podvýbor pro obchod a udržitelný rozvoj sleduje plnění opatření přijatých na základě zprávy a doporučení panelu odborníků. Poradní orgány a společné fórum pro dialog s občanskou společností mohou v tomto ohledu předkládat Podvýboru pro obchod a udržitelný rozvoj své připomínky.

KAPITOLA 14

Řešení sporů

Oddíl 1

Cíl a oblast působnosti

Článek 380

Cíl

Cílem této kapitoly je zavést účinný a účelný mechanismus pro předcházení a urovnávání sporů mezi stranami ohledně výkladu a použití hlavy V (Obchod a obchodní záležitosti) této dohody s cílem dosáhnout pokud možno oboustranně přijatelného řešení.

Článek 381

Oblast působnosti

Není-li stanoveno jinak, ustanovení této kapitoly se použijí v případě jakéhokoli sporu ohledně výkladu či použití ustanovení hlavy V (Obchod a obchodní záležitosti) této dohody.

Oddíl 2

Konzultace a mediace

Článek 382

Konzultace

1.   Strany se snaží řešit spory uvedené v článku 381 této dohody v dobré víře konzultacemi s cílem dohodnout se na oboustranně přijatelném řešení.

2.   Strana, jež si přeje zahájit konzultace, podá druhé straně písemnou žádost s kopií pro Výbor pro přidružení ve složení pro obchod podle čl. 438 odst. 4 této dohody, ve které uvede důvody žádosti, identifikaci sporného opatření a ta ustanovení článku 381 této dohody, jež považuje za použitelná.

3.   Konzultace se uskuteční do 30 dnů ode dne obdržení žádosti a probíhají na území dožádané strany, pokud se strany nedohodnou jinak. Konzultace se považují za ukončené do 30 dnů ode dne obdržení žádosti, pokud se obě strany nedohodnou, že budou v konzultacích pokračovat. Konzultace a zejména veškeré informace zveřejněné a stanoviska přijatá stranami během těchto konzultací jsou důvěrné a nejsou jimi dotčena práva žádné ze stran v jakémkoli dalším řízení.

4.   Konzultace v naléhavých případech, včetně těch, které se týkají zboží podléhajícího rychlé zkáze nebo sezónního zboží či služeb, se uskuteční do 15 dnů od obdržení žádosti dožádanou stranou a považují se za ukončené do uvedených 15 dnů, pokud se obě strany nedohodnou na pokračování v konzultacích.

5.   Pokud strana, jíž byla žádost adresována, neodpoví na žádost o konzultace do deseti dnů od jejího obdržení, nebo pokud se konzultace neuskuteční ve lhůtách uvedených v odstavci 3 nebo odstavci 4 tohoto článku, nebo pokud se strany na konzultacích nedohodnou, nebo pokud konzultace skončily bez oboustranně přijatelného řešení, může strana, která žádala o konzultace, uplatnit článek 384 této dohody.

6.   V průběhu konzultací poskytuje každá strana dostatek věcných informací, jež umožní úplné posouzení toho, jak by sporné opatření mohlo ovlivnit fungování a uplatňování této dohody.

7.   Pokud se konzultace týkají přepravy energetického zboží sítěmi a jedna strana považuje vyřešení sporu za naléhavé kvůli úplnému či částečnému přerušení přepravy zemního plynu nebo ropy nebo přenosu elektřiny mezi stranami, uskuteční se konzultace do tří dnů ode dne podání žádosti a považují se za ukončené do tří dnů ode dne podání žádosti, pokud se obě strany nedohodnou, že budou v konzultacích pokračovat.

Článek 383

Mediace

Kterákoli ze stran může požádat druhou stranu, aby se zúčastnila mediačního řízení podle přílohy XXXII této dohody ve vztahu k opatření, které má nepříznivý vliv na obchod nebo investice mezi stranami.

Oddíl 3

Postupy pro řešení sporů

Pododdíl 1

Rozhodčí řízení

Článek 384

Zahájení rozhodčího řízení

1.   Pokud se stranám nepodaří vyřešit spor na základě konzultací podle článku 382 této dohody, může strana, která žádala o konzultace, požádat o ustavení rozhodčího tribunálu v souladu s tímto článkem.

2.   Žádost o ustavení rozhodčího tribunálu se podává písemnou formou druhé straně a Výboru pro přidružení ve složení pro obchod podle čl. 438 odst. 4 této dohody. Žalující strana ve své žádosti uvede sporné opatření a dostatečně jasně vysvětlí, jak toto opatření porušuje ustanovení uvedená v článku 381 této dohody, aby byl zřejmý dostačující právní základ pro stížnost.

Článek 385

Ustavení rozhodčího tribunálu

1.   Rozhodčí tribunál se skládá ze tří rozhodců.

2.   Do deseti dnů ode dne, kdy žalovaná strana obdrží žádost o ustavení rozhodčího tribunálu, zahájí strany konzultace s cílem dosáhnout dohody ohledně složení rozhodčího tribunálu.

3.   Nejsou-li strany schopny dohodnout se na složení rozhodčího tribunálu ve lhůtě stanovené v odstavci 2 tohoto článku, může každá strana jmenovat rozhodce ze svého seznamu pořízeného podle čl. 404 této dohody do pěti dnů od uplynutí lhůty stanovené v odstavci 2 tohoto článku. Pokud některá ze stran nejmenuje rozhodce, vybere jej na žádost druhé strany předseda Výboru pro přidružení ve složení pro obchod podle čl. 438 odst. 4 této dohody nebo jím pověřená osoba, a to losem ze seznamu kandidátů navržených dotyčnou stranou na seznam rozhodců sestavený podle článku 404 této dohody.

4.   Pokud se strany nedohodnou na osobě předsedy rozhodčího tribunálu ve lhůtě stanovené v odstavci 2 tohoto článku, vybere jej na žádost kterékoli ze stran předseda Výboru pro přidružení ve složení pro obchod nebo nebo jím pověřená osoba, a to losem z řad kandidátů na předsedu vybraných pro tento účel ze seznamu rozhodců sestaveného podle článku 404 této dohody.

5.   Předseda Výboru pro přidružení ve složení pro obchod nebo nebo jím pověřená osoba vybere rozhodce do pěti dnů od podání žádosti některou ze stran podle odstavců 3 a 4.

6.   Za den ustavení rozhodčího tribunálu se považuje den, kdy poslední ze tří vybraných rozhodců přijal své jmenování v souladu s jednacím řádem v příloze XXXIII této dohody.

7.   Pokud v době podání žádosti podle odstavce 3 a 4 tohoto článku nebude sestaven žádný seznam uvedený v článku 404 této dohody nebo nebude obsahovat dostatečný počet jmen, budou rozhodci vylosováni z řad osob, které byly formálně navrženy jednou či oběma stranami.

8.   Nedohodnou-li se strany jinak, pokud jde o spor týkající se kapitoly 11 (Ustanovení o obchodu s energií) hlavy V (Obchod a obchodní záležitosti) této dohody, který jedna strana považuje za naléhavý kvůli úplnému či částečnému přerušení přepravy zemního plynu nebo ropy nebo přenosu elektřiny nebo kvůli hrozbě takového přerušení mezi stranami, použije se, bez možnosti využití odstavce 2, druhá věta odstavce 3 a 4 a lhůta podle odstavce 5 činí dva dny.

Článek 386

Předběžný nález ve věci naléhavosti

Pokud o to požádá některá strana, rozhodčí tribunál vydá do deseti dnů od svého ustavení předběžný nález, zda daný případ považuje za naléhavý.

Článek 387

Zpráva rozhodčího tribunálu

1.   Rozhodčí tribunál předloží stranám průběžnou zprávu obsahující zjištěné skutečnosti, použitelnost příslušných ustanovení a základní zdůvodnění zjištění a učiněných doporučení nejpozději do 90 dnů ode dne ustavení rozhodčího tribunálu. Pokud rozhodčí tribunál usoudí, že uvedenou lhůtu není možno dodržet, vyrozumí o tom jeho předseda písemně strany a Výbor pro přidružení ve složení pro obchod podle čl. 438 odst. 4 této dohody s uvedením důvodů zpoždění a dne předpokládaného vydání předběžné zprávy. Za žádných okolností nesmí být předběžná zpráva vydána později než 120 dnů ode dne ustavení rozhodčího tribunálu.

2.   Kterákoli strana může předložit rozhodčímu tribunálu písemnou žádost, aby přezkoumal určitý aspekt předběžné zprávy do čtrnácti dnů od jejího vydání.

3.   V naléhavých případech, včetně v těch, které se týkají zboží podléhajícího rychlé zkáze nebo sezónního zboží či služeb, vynaloží rozhodčí tribunál veškeré úsilí, aby vydal svou předběžnou zprávu do 45 dnů, avšak v každém případě ne později než 60 dnů po dni ustavení rozhodčího tribunálu. Kterákoli strana může předložit rozhodčímu tribunálu písemnou žádost, aby přezkoumal určité aspekty předběžné zprávy do 7 dnů od jejího vydání.

4.   Rozhodčí tribunál posoudí písemné připomínky stran k předběžné zprávě, a poté může svou zprávu změnit a provést jakékoli další šetření, jež považuje za nezbytné. Závěry konečného nálezu tribunálu budou obsahovat dostatečné argumenty vznesené v průběhu fáze prozatímního přezkoumání a jasné odpovědi na otázky a připomínky obou stran.

5.   Pokud jde o spor týkající se kapitoly 11 (Ustanovení o obchodu s energií) hlavy V (Obchod a obchodní záležitosti) této dohody, který jedna strana považuje za naléhavý kvůli úplnému či částečnému přerušení přepravy zemního plynu nebo ropy nebo přenosu elektřiny nebo kvůli hrozbě takového přerušení mezi stranami, vydá se předběžná zpráva do 20 dů ode dne ustavení rozhodčího tribunálu a každá žádost podle odstavce 2 tohoto článku musí být podána do pěti dnů od vydání písemné zprávy. Rozhodčí tribunál může také rozhodnout, že předběžnou zprávu nebude vyžadovat.

Článek 388

Smírčí řízení v naléhavých sporech týkajících se energetiky

1.   Pokud jde o spor týkající se kapitoly 11 (Ustanovení o obchodu s energií) hlavy V (Obchod a obchodní záležitosti) této dohody, který jedna strana považuje za naléhavý kvůli úplnému či částečnému přerušení přepravy zemního plynu nebo ropy nebo přenosu elektřiny nebo kvůli hrozbě takového přerušení mezi stranami, může kterákoli strana podáním žádosti rozhodčímu tribunálu požádat jeho předsedu, aby u každé záležitosti související se sporem převzal úlohu smírčího rozhodce.

2.   Smírčí rozhodce usiluje o nalezení dohody o řešení sporu nebo o postupu, jak takového řešení dosáhnout. Pokud se smírčímu rozhodci do patnácti dnů od jeho jmenování takovou dohodu nepodaří zajistit, doporučí sám řešení sporu nebo postup k dosažení takového řešení a rozhodne o podmínkách, které se musí dodržovat ode dne, který stanoví, až do vyřešení sporu.

3.   Strany a subjekty podléhající jejich kontrole nebo spadající do jejich pravomoci se řídí doporučeními ohledně podmínek učiněnými podle odstavce 2 po dobu tři měsíců od rozhodnutí smírčího rozhodce nebo do vyřešení sporu, podle toho, co nastane dříve.

4.   Smírčí rozhodce se řídí kodexem chování uvedeným v příloze XXXIV této dohody.

Článek 389

Oznámení nálezu rozhodčího tribunálu

1.   Rozhodčí tribunál oznámí svůj konečný nález stranám a Výboru pro přidružení ve složení pro obchod podle čl. 438 odst. 4 této dohody do 120 dnů ode dne ustavení rozhodčího tribunálu. Pokud usoudí, že uvedenou lhůtu není možno dodržet, musí o tom předseda rozhodčího tribunálu písemně uvědomit obě strany a Výbor pro přidružení ve složení pro obchod s uvedením důvodů zpoždění a data plánovaného oznámení nálezu. Za žádných okolností nesmí být nález oznámen později než 150 dnů ode dne ustavení rozhodčího tribunálu.

2.   V naléhavých případech, včetně těch, které se týkají zboží podléhajícího rychlé zkáze nebo sezónního zboží či služeb, vynaloží rozhodčí tribunál veškeré úsilí, aby byl nález oznámen do 60 dnů ode dne jeho ustavení. Za žádných okolností nesmí být nález oznámen později než 75 dnů ode dne jeho ustavení.

3.   Pokud jde o spor týkající se kapitoly 11 (Ustanovení o obchodu s energií) hlavy V (Obchod a obchodní záležitosti) této dohody, který jedna strana považuje za naléhavý kvůli úplnému či částečnému přerušení přepravy zemního plynu nebo ropy nebo přenosu elektřiny nebo kvůli hrozbě takového přerušení mezi stranami, rozhodčí tribunál oznámí svůj nález do 40 dnů ode dne svého ustavení.

Pododdíl 2

Splnění požadavků

Článek 390

Splnění požadavků nálezu rozhodčího tribunálu

Žalovaná strana přijme veškerá opatření nezbytná k bezodkladnému splnění nálezu rozhodčího tribunálu v dobré víře.

Článek 391

Přiměřená lhůta pro splnění požadavků

1.   Není-li okamžité splnění možné, strany se vynasnaží dohodnout na lhůtě pro splnění požadavků nálezu. V takovém případě musí žalovaná strana nejpozději 30 dnů od obdržení oznámení nálezu rozhodčího tribunálu stranám oznámit žalující straně a Výboru pro přidružení ve složení pro obchod podle čl. 438 odst. 4 této dohody, jakou lhůtu potřebuje ke splnění požadavků nálezu („přiměřená lhůta“) a uvést důvody pro navrhovanou lhůtu.

2.   Pokud se strany nemohou dohodnout na přiměřené lhůtě ke splnění požadavků nálezu rozhodčího tribunálu, požádá žalující strana do dvaceti dnů od obdržení oznámení, učiněného žalovanou stranou podle odstavce 1, písemně původní rozhodčí tribunál, aby délku přiměřené lhůty určil. Tato žádost musí být současně oznámena druhé straně a Výboru pro přidružení ve složení pro obchod. Původní rozhodčí tribunál oznámí svůj nález stranám a Výboru pro přidružení ve složení pro obchod do 20 dnů od podání žádosti.

3.   Žalovaná strana písemně informuje žalující stranu o vývoji při dosahování souladu s nálezem rozhodčího tribunálu nejméně 30 dnů před uplynutím přiměřené lhůty.

4.   Přiměřenou lhůtu lze na základě vzájemné dohody mezi stranami prodloužit.

Článek 392

Přezkum opatření přijatých ke splnění požadavků nálezu rozhodčího tribunálu

1.   Žalovaná strana oznámí před uplynutím přiměřené lhůty žalující straně a Výboru pro přidružení ve složení pro obchod podle čl. 438 odst. 4 této dohody veškerá opatření, která přijala v zájmu dosažení souladu s nálezem rozhodčího tribunálu.

2.   V případě neshody mezi stranami ohledně existence nebo souladu jakéhokoli opatření přijatého podle odstavce 1 v zájmu dosažení souladu s ustanoveními uvedenými v článku 381 této dohody, může žalující strana písemně požádat původní rozhodčí tribunál o rozhodnutí v této věci. V této žádosti uvede konkrétní sporné opatření a způsobem postačujícím k jasnému představení právních důvodů stížnosti vysvětlí, jak toto opatření porušuje ustanovení uvedená v článku 381 této dohody. Původní rozhodčí tribunál oznámí svůj nález stranám a Výboru pro přidružení ve složení pro obchod do 45 dnů od podání žádosti.

Článek 393

Dočasná nápravná opatření v případě nesouladu s nálezem

1.   Pokud žalovaná strana neoznámí opatření přijaté s cílem dosáhnout souladu s nálezem rozhodčího tribunálu před uplynutím přiměřené lhůty nebo pokud rozhodčí tribunál rozhodne, že nebylo přijato žádné opatření k dosažení souladu nebo že opatření oznámené podle čl. 392 odst. 1 této dohody je v rozporu s povinnostmi strany podle ustanovení uvedených v článku 381 této dohody, žalovaná strana na žádost žalující strany a po konzultaci s ní předloží nabídku dočasného vyrovnání.

2.   Pokud se žalující strana rozhodne nežádat o nabídku dočasného vyrovnání podle odstavce 1 tohoto článku, nebo v případě, že takovou žádost podá, ale dohody o vyrovnání není dosaženo do 30 dnů od uplynutí přiměřené lhůty nebo po oznámení nálezu rozhodčího tribunálu podle článku 392 této dohody, že nebylo přijato žádné opatření k dosažení souladu nebo že opatření přijaté v zájmu dosažení souladu je v rozporu s ustanoveními uvedenými v článku 381 této dohody, žalující strana po oznámení zaslaném druhé straně a Výboru pro přidružení ve složení pro obchod podle čl. 438 odst. 4 této dohody je oprávněna pozastavit plnění závazků vyplývajících z kteréhokoli ustanovení článku 381 této dohody na úrovni odpovídající zrušení nebo omezení způsobenému tímto porušením. V tomto oznámení uvede přesně úroveň pozastavení plnění závazků. Žalující strana může uplatnit pozastavení kdykoli po uplynutí deseti dnů od data obdržení oznámení žalované strany, pokud žalovaná strana nepožádala o rozhodčí řízení podle odstavce 3 tohoto článku.

3.   Domnívá-li se žalovaná strana, že úroveň pozastavení není úměrná zrušení nebo omezení způsobenému tímto porušením, může písemně požádat původní rozhodčí tribunál, aby rozhodl v této věci. Taková žádost se oznámí žalující straně a Výboru pro přidružení ve složení pro obchod před uplynutím desetidenní lhůty uvedené v odstavci 2. Původní rozhodčí tribunál oznámí svůj nález o úrovni pozastavení plnění závazků stranám a Výboru pro přidružení ve složení pro obchod do 30 dnů ode dne podání žádosti. Závazky nesmí být pozastaveny do té doby, než původní rozhodčí tribunál oznámí svůj nález, a všechna pozastavení musí být s tímto nálezem v souladu.

4.   Pozastavení plnění závazků a vyrovnání uvedená v tomto článku jsou dočasná a nepoužijí se:

a)

poté, co strany dosáhly oboustranně přijatelného řešení podle článku 398 této dohody;

b)

poté co se strany dohodly, že opatřením oznámeným podle čl. 392 odst. 1 této dohody žalovaná strana plní ustanovení článku 381 této dohody; nebo

c)

poté, co bylo opatření, jež bylo shledáno v rozporu s ustanoveními článku 381 této dohody, zrušeno nebo změněno s cílem uvést je do souladu s těmito ustanoveními ve smyslu čl. 392 odst. 1 této dohody.

Článek 394

Nápravná opatření v naléhavých sporech týkajících se energetiky

1.   Pokud jde o spor týkající se kapitoly 11 (Ustanovení o obchodu s energií) hlavy V (Obchod a obchodní záležitosti) této dohody, který jedna strana považuje za naléhavý kvůli úplnému či částečnému přerušení přepravy zemního plynu nebo ropy nebo přenosu elektřiny nebo kvůli hrozbě takového přerušení mezi stranami, použijí se ustanovení tohoto článku o nápravných opatřeních.

2.   Odchylně od článků 391, 392 a 393 této dohody může žalující strana pozastavit provádění závazků vyplývajících z hlavy V (Obchod a obchodní záležitosti) této dohody na úrovni odpovídající zrušení nebo omezení způsobenému tím, že druhá strana nesplnila požadavky vyplývající z nálezu rozhodčího tribunálu do 15 dnů od jeho oznámení. Toto pozastavení může nabýt okamžitého účinku. Takové pozastavení může trvat tak dlouho, dokud žalovaná strana nesplní požadavky vyplývající z nálezu rozhodčího tribunálu.

3.   Rozporuje-li žalovaná strana existenci nesplnění požadavků nebo úroveň pozastavení kvůli nesplnění požadavků, může dát podnět k zahájení řízení podle čl. 393 odst. 3 a článku 395 této dohody a její podnět bude urychleně přezkoumán. Žalující strana může pozastavení ponechat v platnosti po celou dobu řízení a k jeho odstranění či úpravě bude vyzvána pouze poté, co rozhodčí tribunál ve věci rozhodl.

Článek 395

Přezkum opatření přijatých ke splnění požadavků po přijetí dočasných nápravných opatření v případě nesouladu s nálezem

1.   Žalovaná strana oznámí žalující straně a Výboru pro přidružení ve složení pro obchod podle čl. 438 odst. 4 této dohody opatření, které přijala s cílem splnit požadavky nálezu rozhodčího tribunálu po pozastavení koncesí nebo eventuálně po použití dočasného vyrovnání. S výjimkou případů podle odstavce 2 tohoto článku žalující strana ukončí pozastavení koncesí do 30 dnů od obdržení oznámení. V případech, kdy bylo použito vyrovnání, a s výjimkou případů podle odstavce 2 může žalovaná strana ukončit používání vyrovnání do 30 dnů ode dne, kdy oznámila, že splnila požadavky nálezu rozhodčího tribunálu.

2.   Pokud strany do 30 dnů ode dne obdržení oznámení nedospějí k dohodě o tom, zda žalovaná strana na základě oznámeného opatření plní ustanovení uvedená v článku 381 této dohody, může žalující strana písemně požádat původní rozhodčí tribunál, aby rozhodl v této věci. Tato žádost musí být současně oznámena druhé straně a Výboru pro přidružení ve složení pro obchod. Rozhodčí tribunál oznámí svůj nález stranám a Výboru pro přidružení ve složení pro obchod do 45 dnů ode dne podání žádosti. Pokud rozhodčí tribunál rozhodne, že opatření přijaté za účelem dosažení souladu je v souladu s ustanoveními uvedenými v článku 381 této dohody, pozastavení plnění závazků nebo eventuálně vyrovnání bude ukončeno. Žalující strana případně přizpůsobí úroveň pozastavení koncesí úrovni, kterou určí rozhodčí tribunál.

Pododdíl 3

Společná ustanovení

Článek 396

Nahrazení rozhodců

Pokud původní rozhodčí tribunál nebo některý z jeho členů není schopen účastnit se rozhodčího řízení podle této kapitoly, nebo pokud odstoupí, nebo nastane potřeba jeho výměny kvůli tomu, že nesplňuje požadavky Kodexu chování uvedeného v příloze XXXIV této dohody, použije se postup uvedený v článku 385 této dohody. Lhůta pro oznámení nálezu rozhodčího tribunálu se prodlouží na dobu nezbytnou pro jmenování nového rozhodce, ale ne více než o 20 dnů.

Článek 397

Přerušení a ukončení rozhodčího řízení a řízení o souladu

Rozhodčí tribunál přeruší svou práci na písemnou žádost stran kdykoliv na dobu, na které se strany shodnou, která však nepřesáhne 12 po sobě následujících měsíců. Rozhodčí tribunál obnoví svou činnost před uplynutím této doby na písemnou žádost stran, nebo po uplynutí této doby na písemnou žádost kterékoli strany. Žádající strana informuje předsedu Výboru pro přidružení ve složení pro obchod podle čl. 438 odst. 4 této dohody a druhou stranu. Pokud některá strana nepožádá o obnovení práce rozhodčího tribunálu po uplynutí dohodnuté doby přerušení, rozhodčí řízení skončí. Přerušením a ukončením práce rozhodčího tribunálu nejsou dotčena práva kterékoli strany v jiném řízení, na které se vztahuje článek 405 této dohody.

Článek 398

Oboustranně přijatelné řešení

Strany se mohou kdykoli dohodnout na vzájemně přijatelném řešení sporu podle této kapitoly. Toto řešení společně oznámí Výboru pro přidružení ve složení pro obchod podle čl. 438 odst. 4 této dohody případně i předsedovi rozhodčího tribunálu. Pokud je nutné, aby řešení bylo schváleno podle příslušných vnitrostátních postupů kterékoli strany, musí oznámení obsahovat odkaz na tento požadavek a postup pro řešení sporů se přeruší. Postup pro řešení sporů se ukončí, pokud se takové schválení nevyžaduje, nebo po oznámení ukončení všech vnitrostátních postupů.

Článek 399

Jednací řád

1.   Postupy pro řešení sporů podle této kapitoly se řídí jednacím řádem stanoveným v příloze XXXIII této dohody a kodexem chování uvedeným v příloze XXXIV této dohody.

2.   Jednání rozhodčího tribunálu jsou veřejná, pokud jednací řád nestanoví jinak.

Článek 400

Informace a odborné poradenství

Na žádost jedné ze stran nebo na základě vlastní iniciativy může rozhodčí tribunál získat informace z jakéhokoli zdroje, včetně od účastníků sporu, které považuje pro účely rozhodčího řízení za vhodné. Rozhodčí tribunál má také právo si vyžádat znalecké posudky, považuje-li to za vhodné. Rozhodčí tribunál konzultuje výběr těchto znalců se stranami. Fyzické nebo právnické osoby usazené na území kterékoli strany jsou oprávněny v souladu s jednacím řádem předkládat rozhodčímu tribunálu stanoviska amicus curiae. Informace získané podle tohoto článku se zpřístupní a předloží každé ze stran k vyjádření.

Článek 401

Pravidla výkladu

Rozhodčí tribunál vykládá ustanovení uvedená v článku 381 této dohody podle obvyklých pravidel výkladu mezinárodního práva veřejného, včetně pravidel kodifikovaných Vídeňskou úmluvou o smluvním právu z roku 1969. Rozhodčí tribunál vezme také v úvahu příslušné výklady uvedené ve zprávách tribunálů a ve zprávách odvolacího orgánu schválených Orgánem pro řešení sporů Světové obchodní organizace WTO. Nálezem rozhodčího tribunálu nelze rozšířit ani omezit práva a povinnosti stran stanovené v této dohodě.

Článek 402

Rozhodnutí a nálezy rozhodčího tribunálu

1.   Rozhodčí tribunál se vynasnaží dospět ke každému rozhodnutí cestou konsensu. Pokud však není k rozhodnutí možné dospět cestou konsensu, rozhodne o sporné záležitosti většinovým hlasováním. Nesouhlasná stanoviska rozhodců však nejsou v žádném případě zveřejňována.

2.   Nálezy rozhodčího tribunálu musí strany přijmout bezpodmínečně. Nezakládají se jimi žádná práva ani povinnosti pro fyzické či právnické osoby. Nálezy musí obsahovat zjištěný skutkový stav, odkazy na příslušná ustanovení článku 381 této dohody a základní odůvodnění zjištění a učiněných závěrů. Výbor pro přidružení ve složení pro obchod podle čl. 438 odst. 4 této dohody zveřejní úplné znění nálezů rozhodčího tribunálu do deseti dnů od jejich vynesení, nerozhodne-li jinak, aby zajistil důvěrnost důvěrných obchodních informací.

Článek 403

Postoupení věci Soudnímu dvoru Evropské unie

1.   Postupy stanovené v tomto článku se použijí u sporů týkajících se výkladu a uplatňování ustanovení této dohody, které souvisí s postupným sbližováním právních předpisů obsaženým v kapitole 3 (Technické překážky obchodu), kapitole 4 (Sanitární a fytosanitární opatření), kapitole 5 (Cla a usnadnění obchodu), kapitole 6 (Usazení, obchod se službami a elektronický obchod), kapitole 8 (Veřejné zakázky) a kapitole 10 (Hospodářská soutěž) hlavy V (Obchod a obchodní záležitosti) této dohody, či jiným způsobem jedné straně ukládá závazek vymezený odkazem na právní předpis Unie.

2.   Pokud dá spor podnět k otázce výkladu některého ustanovení práva Unie uvedeného v odstavci 1, rozhodčí tribunál o této otázce nerozhodne, nýbrž požádá Soudní dvůr Evropské unie, aby v této otázce rozhodl. V takových případech se pozastaví lhůty platné pro rozhodnutí rozhodčího tribunálu, dokud Soudní dvůr Evropské unie nevynese své rozhodnutí. Rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie je pro rozhodčí tribunál závazné.

Oddíl 4

Obecná ustanovení

Článek 404

Seznamy rozhodců

1.   Výbor pro přidružení ve složení pro obchod podle čl. 438 odst. 4 této dohody do šesti měsíců od vstupu této dohody v platnost sestaví seznam nejméně 15 osob, které jsou ochotny a schopny zastávat funkci rozhodce. Tento seznam sestává ze tří částí: po jedné části za každou stranu a jedna část, kteráobsahuje jména osob, jež nejsou státními příslušníky žádné strany a mohou plnit funkci předsedy rozhodčího tribunálu. V každé části je obsaženo nejméně pět jmen. Výbor pro přidružení ve složení pro obchod zajistí, aby byl tento seznam vždy udržován na uvedené úrovni.

2.   Rozhodci musí mít odborné znalosti a zkušenosti v oblasti práva a mezinárodního obchodu. Jsou nezávislí, zastávají tuto funkci jako soukromé osoby a nejednají podle pokynů žádné organizace nebo vlády, ani nejsou spojeni s vládou žádné ze stran a jednají ve shodě s kodexem chování uvedeným v příloze XXXIV této dohody.

3.   Výbor pro přidružení ve složení pro obchod podle čl. 438 odst. 4 této dohody může sestavit další seznamy 12 osob se znalostmi a zkušenostmi v konkrétních odvětvích, na které se vztahuje tato dohoda. S výhradou dohody mezi stranami se tyto další seznamy použijí k sestavení rozhodčího tribunálu v souladu s postupem uvedeným v článku 385 této dohody.

Článek 405

Vztah k závazkům v rámci WTO

1.   Uplatněním ustanovení této kapitoly o řešení sporů není dotčeno žádné opatření v rámci WTO, včetně řízení o řešení sporů.

2.   Žádná strana se však v žádném případě nesmí domáhat kompenzace závazku, který je v této dohodě a v Dohodě o WTO v podstatě stejný, na obou fórech V takovém případě strana po zahájení řízení k urovnání sporu nevznese požadavek, aby se porušení v podstatě stejného závazku odškodnilo podle jiné dohody v rámci jiného fóra, ledaže by fórum vybrané jako první z procesních nebo jurisdikčních důvodů neučinilo ve vztahu k žádosti o řešení dotčeného závazku žádné zjištění.

3.   Pro účely odstavce 2 tohoto článku:

a)

se řízení o řešení sporu podle Dohody o WTO považuje za zahájené žádostí strany o ustanovení rozhodčího tribunálu podle článku 6 Ujednání WTO o pravidlech a řízení při řešení sporů; a

b)

postup řešení sporu podle této kapitoly se považuje za zahájený žádostí strany o ustavení rozhodčího tribunálu podle čl. 384 této dohody.

4.   Žádné ustanovení této dohody nebrání straně, aby uplatnila pozastavení závazků schválených orgánem pro řešení sporů. Dohody o WTO se nelze dovolávat s cílem zabránit jedné straně v pozastavení závazků podle této kapitoly.

Článek 406

Lhůty

1.   Všechny lhůty stanovené v této kapitole, včetně lhůt pro oznámení nálezů rozhodčích tribunálů, se počítají v kalendářních dnech ode dne následujícího po opatření nebo skutečnosti, které se týkají, není-li stanoveno jinak.

2.   Veškeré lhůty uvedené v této kapitole mohou být po vzájemné dohodě stran změněny. Rozhodčí tribunál může kdykoli navrhnout stranám změnu jakékoliv lhůty uvedené v této kapitole s uvedením důvodů.

KAPITOLA 15

Obecná ustanovení o sbližování právních předpisů v rámci hlavy v

Článek 407

Postup sbližování v oblastech souvisejících s obchodem

1.   Za účelem snadnějšího posuzování sbližování, uvedeného v článcích 451 a 452 této dohody, práva Moldavské republiky s právem Unie v oblastech hlavy V (Obchod a obchodní záležitosti), které souvisí s obchodem, strany pravidelně, nejméně jednou ročně, projednají v rámci Výboru pro přidružení ve složení pro obchod podle čl. 438 odst. 4 této dohody nebo v rámci některého z jeho podvýborů zřízeného podle této dohody pokrok dosažený ve sbližování podle dohodnutých lhůt uvedených v kapitolách 3, 4, 5, 6, 8 a 10 hlavy V (Obchod a obchodní záležitosti) této dohody.

2.   Na žádost Unie a za účelem takového projednání předloží Moldavská republika Výboru pro přidružení ve složení pro obchod případně některému z jeho podvýborů písemné informace o pokroku ve sbližování a o účinném provádění a prosazování harmonizovaného vnitrostátního práva ve vztahu k příslušným kapitolám hlavy V (Obchod a obchodní záležitosti) této dohody.

3.   Moldavská republika informuje Unii, bude-li se domnívat, že dokončila sbližování stanovené v některé kapitole uvedené v odstavci 1.

Článek 408

Rušení nesouladného vnitrostátního práva

V rámci sbližování zruší Moldavská republika ta ustanovení vnitrostátního práva nebo ty vnitrostátní postupy, které nejsou v souladu s právem Unie nebo s již harmonizovaným právem v oblastech, které souvisí s obchodem a které upravuje hlava V (Obchod a obchodní záležitosti) této dohody.

Článek 409

Posouzení sbližování v oblastech souvisejících s obchodem

1.   Unie začne posuzovat sbližování podle hlavy V (Obchod a obchodní záležitosti) této dohody poté, co Moldavská republika informuje Unii ve smyslu čl. 407 odst. 3 této dohody, není-li stanoveno jinak v kapitolách 4 a 8 hlavy V (Obchod a obchodní záležitosti) této dohody.

2.   Unie posoudí, zda bylo právo Moldavské republiky harmonizováno s právem Unie a zda je účinně prováděno a vymáháno. Moldavská republika poskytne Unii všechny informace potřebné k posouzení v jazyce podle vzájemné dohody.

3.   Unie ve svém posouzení podle odstavce 2 vezme v úvahu existenci a fungování příslušné infrastruktury, orgánů a postupů v Moldavské republice, které jsou potřebné k účinnému provádění a vymáhání právních předpisů Moldavské republiky.

4.   Při posuzování podle odstavce 2 vezme Unie v potaz existenci těch ustanovení vnitrostátního práva nebo postupů, které nejsou v souladu s právem Unie nebo s již harmonizovaným právem v oblastech, které souvisí s obchodem a které upravuje hlava V (Obchod a obchodní záležitosti) této dohody.

5.   Unie informuje Moldavskou republiku o výsledcích svého posouzení do 12 měsíců od zahájení posouzení uvedeného v odstavci 1, není-li stanoveno jinak. Strany mohou projednat posouzení v rámci Výboru pro přidružení ve složení pro obchod podle čl. 438 odst. 4 této dohody nebo v rámci některého z jeho podvýborů v souladu s článkem 452 této dohody, není-li stanoveno jinak.

Článek 410

Vývoj týkající se sbližování

1.   Moldavská republika zajistí účinné provedení harmonizovaného vnitrostátního práva a učiní vše, co je nutné k tomu, aby promítla změny v právních předpisech Unie do svého vnitrostátního práva v oblastech souvisejících s obchodem, které upravuje hlava V (Obchod a obchodní záležitosti) této dohody.

2.   Moldavská republika se zdrží jakéhokoliv jednání, které by narušilo plnění cíle nebo výsledek sbližování ve smyslu hlavy V (Obchod a obchodní záležitosti) této dohody.

3.   Unie informuje Moldavskou republiku o všech konečných návrzích Evropské komise na přijetí či změnu právních předpisů Unie, které se týkají povinností Moldavské republiky v oblasti sbližování ve smyslu hlavy V (Obchod a obchodní záležitosti) této dohody.

4.   Moldavská republika informuje Unii o legislativních návrzích a opatřeních, včetně vnitrostátních postupů, které mohou ovlivnit plnění jejích povinností podle hlavy V (Obchod a obchodní záležitosti) této dohody.

5.   Strany na požádání projednají dopad návrhů nebo kroků uvedených v odstavcích 3 a 4 tohoto článku na právní úpravu Moldavské republiky nebo na plnění povinností podle hlavy V (Obchod a obchodní záležitosti) této dohody.

6.   Pokud po posouzení podle článku 409 této dohody Moldavská republika změní své vnitrostátní právní předpisy s cílem zohlednit změny v kapitolách 3, 4, 5, 6, 8 a 10 hlavy V (Obchod a obchodní záležitosti) této dohody, provede Unie nové posouzení podle článku 409 této dohody. Pokud Moldavská republika podnikne jiný krok, jenž by mohl mít vliv na provádění a vymáhání harmonizovaného vnitrostátního práva, Unie může provést nové posouzení podle článku 409 této dohody.

7.   Vyžádají-li si to okolnosti, mohou být v souladu s odstavcem 8 dočasně pozastaveny určité výhody, které poskytla Unie na základě posouzení, že právo Moldavské republiky bylo harmonizováno s právem Unie a že je účinně provedeno a vymáháno, jestliže Moldavská republika nesblíží své vnitrostátní právní předpisy s ohledem na změny v hlavě V (Obchod a obchodní záležitosti) této dohody, a pokud z posouzení uvedeného v odstavci 6 vyplyne, že právo Moldavské republiky již není harmonizováno s právem Unie nebo pokud Rada přidružení zřízená článkem 434 této dohody nerozhodne o novelizaci hlavy V (Obchod a obchodní záležitosti) této dohody v souladu s vývojem v právních předpisech Unie.

8.   Pokud Unie hodlá sáhnout k takovému pozastavení, musí to Moldavské republice neprodleně oznámit. Moldavská republika může tuto záležitost postoupit Výboru pro přidružení ve složení pro obchod podle čl. 438 odst. 4 této dohody do jednoho měsíce od oznámení s písemným uvedením důvodů. Výbor pro přidružení ve složení pro obchod projedná tuto záležitost do tří měsíců od postoupení. Pokud záležitost není postoupena Výboru pro přidružení ve složení pro obchod, nebo pokud ji tento výbor nedokáže vyřešit do tří měsíců od postoupení, může Unie výhody pozastavit. Pozastavení bude neprodleně zrušeno, jestliže Výbor pro přidružení ve složení pro obchod následně danou záležitost vyřeší.

Článek 411

Výměna informací

Výměna informací o sbližování podle hlavy V (Obchod a obchodní záležitosti) probíhá prostřednictvím kontaktních míst zřízených na základě čl. 358 odst. 1 této dohody.

Článek 412

Obecná ustanovení

1.   Výbor pro přidružení ve složení pro obchod podle čl. 438 odst. 4 této dohody přijme postupy s cílem usnadnit posouzení sbližování legislativy a zajistit účinnou výměnu informací týkajících se sbližování, včetně formy, obsahu a jazyka vyměňovaných informací.

2.   Odkaz na konkrétní právní akt Unie v hlavě V (Obchod a obchodní záležitosti) této dohody zahrnuje změny, dodatky a nahrazující opatření zveřejněné v Úředním věstníku Evropské unie před 29. listopadem 2013.

3.   Ustanovení kapitol 3, 4, 5, 6, 8 a 10 hlavy V (Obchod a obchodní záležitosti) této dohody mají v případě rozporu přednost před ustanoveními v této kapitole.

4.   Stížnosti na porušení ustanovení této kapitoly se neřeší podle kapitoly 14 (Řešení sporů) hlavy V (Obchod a obchodní záležitosti) této dohody.

HLAVA VI

FINANČNÍ POMOC A USTANOVENÍ O BOJI PROTI PODVODŮM A O KONTROLE

KAPITOLA 1

Finanční pomoc

Článek 413

Moldavská republika obdrží finanční pomoc od EU z jejích příslušných mechanismů a nástrojů financování. Moldavská republika může také využít půjčky od Evropské investiční banky (EIB), Evropské banky pro rekonstrukci a rozvoj (EBRD) a dalších mezinárodních finančních institucí. Finanční pomoc přispěje k dosažení cílů této dohody a bude poskytována v souladu s touto kapitolou.

Článek 414

Hlavní zásady poskytování finanční pomoci jsou stanoveny v příslušných nařízeních o finančních nástrojích EU.

Článek 415

Prioritní oblasti finanční pomoci EU, na nichž se strany dohodly, budou stanoveny v ročních akčních programech vycházejících z víceletých rámců, v nichž se odrážejí dohodnuté politické priority. Výše pomoci stanovená v uvedených programech zohlední potřeby Moldavské republiky, odvětvové kapacity a pokrok v uskutečňování reforem, zejména v oblastech, které jsou předmětem této dohody.

Článek 416

Za účelem optimálního využití dostupných zdrojů usilují strany o to, aby finanční pomoc EU byla realizována v úzké spolupráci a koordinaci s dalšími dárcovskými zeměmi a organizacemi a mezinárodními finančními institucemi, jakož i podle mezinárodních zásad účinné pomoci.

Článek 417

Hlavní právní, správní a technický základ finanční pomoci bude vytvořen v rámci příslušných dohod mezi stranami.

Článek 418

Rada přidružení je informována o pokroku a provádění finanční pomoci a o jejím vlivu na plnění cílů této dohody. Za tímto účelem si příslušné orgány stran budou vzájemně a nepřetržitě poskytovat informace nezbytné pro sledování a hodnocení.

Článek 419

Strany provádějí finanční pomoc v souladu se zásadami řádného finančního řízení a spolupracují při ochraně finančních zájmů EU a Moldavské republiky v souladu s kapitolou 2 (Ustanovení o boji proti podvodům a o kontrole) této hlavy.

KAPITOLA 2

Ustanovení o boji proti podvodům a o kontrole

Článek 420

Definice

Pro účely této kapitoly se použijí definice uvedené v protokolu IV k této dohodě.

Článek 421

Oblast působnosti

Tato kapitola se vztahuje na každou další dohodu nebo finanční nástroj, které strany mezi sebou uzavřou, a na každý další finanční nástroj EU, k němuž se Moldavská republika připojí, aniž by tím byly dotčeny doplňkové doložky týkající se auditů, kontrol na místě, inspekcí, kontrol a opatření proti podvodům, včetně těch, které provádí Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) a Evropský účetní dvůr.

Článek 422

Opatření k předcházení podvodům, korupce a dalším nezákonným činnostem a jejich potírání

Strany přijmou účinná opatření k zabránění podvodům, korupci a všem dalším nezákonným činnostem a jejich potírání,mimo jiné prostřednictvím vzájemné správní a právní pomoci v oblastech, které jsou předmětem této dohody.

Článek 423

Výměna informací a další spolupráce na operativní úrovni

1.   Pro účely řádného provádění této kapitoly si příslušné orgány EU a orgány Moldavské republiky pravidelně vyměňují informace a na žádost jedné ze stran vedou konzultace.

2.   Úřad OLAF se může se svými protějšky v Moldavské republice domluvit na další spolupráci v oblasti boje proti podvodům, včetně operativních ujednání s orgány Moldavské republiky.

3.   Na předávání a zpracovávání osobních údajů se vztahuje článek 13 hlavy III (Svoboda, bezpečnost a právo) této dohody.

Článek 424

Předcházení nesrovnalostem, podvodům a korupci

1.   Orgány Moldavské republiky pravidelně kontrolují, zda jsou činnosti financované z finančních prostředků EU prováděny řádně. Tyto orgány přijmou veškerá vhodná opatření k prevenci a nápravě nesrovnalostí a podvodů.

2.   Moldavské orgány přijmou veškerá vhodná opatření k prevenci a nápravě všech projevů aktivní nebo pasivní korupce a k vyloučení jakéhokoli střetu zájmů v každé fázi řízení týkajícího se čerpání finančních prostředků EU.

3.   Moldavské orgány informují Evropskou komisi o každém přijatém preventivním opatření.

4.   Evropská komise má právo získávat důkazy v souladu s článkem 56 nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu Evropských společenství.

5.   Evropská komise je rovněž oprávněna pořizovat si důkazy o tom, že postupy při zadávání zakázek a poskytování grantů splňují zásady transparentnosti, rovného zacházení a nediskriminace, zabraňují jakémukoli střetu zájmů, poskytují záruky rovnocenné mezinárodně uznávaným standardům a zajišťují soulad s ustanoveními o řádném finančním řízení.

6.   Za tímto účelem poskytnou příslušné moldavské orgány Evropské komisi informace o využívání finančních prostředků EU a bezodkladně jí sdělí každou zásadní změnu ve svých postupech či systémech.

Článek 425

Vyšetřování a trestní stíhání

Orgány Moldavské republiky v návaznosti na vnitrostátní kontroly nebo kontroly provedené EU zajistí vyšetření a trestní stíhání domnělých a skutečných případů podvodů, korupce či všech dalších nesrovnalostí, včetně střetu zájmů. V případě potřeby může být úřad OLAF nápomocen příslušným orgánům Moldavské republiky při plnění tohoto úkolu.

Článek 426

Sdělování podvodů, korupce a nesrovnalostí

1.   Orgány Moldavské republiky předají Evropské komisi bezodkladně každou jim známou informaci týkající se domnělých nebo skutečných případů podvodů, korupce či všech dalších nesrovnalostí, včetně střetu zájmů, v souvislosti s využíváním finančních prostředků EU. V případě podezření na podvod nebo korupci informují též úřad OLAF.

2.   Orgány Moldavské republiky podají zprávu také o všech opatřeních přijatých v souvislosti se skutečnostmi sdělenými podle tohoto článku. Nedojde-li k žádným domnělým či skutečným případům podvodů, korupce či jakýchkoli dalších nesrovnalostí, vyrozumí orgány Moldavské republiky o této skutečnosti Evropskou komisi po skončení každého kalendářního roku.

Článek 427

Audity

1.   Evropská komise a Evropský účetní dvůr jsou oprávněny prošetřit, zda veškeré výdaje spojené s využíváním finančních prostředků EU byly vynaloženy legálním a řádným způsobem, a přesvědčí se o řádnosti finančního řízení.

2.   Audity se provádí porovnáním přijatých závazků a provedených plateb. Opírají se o záznamy a v případě potřeby probíhají na místě v sídle každého subjektu, který řídí či se účastní využívání finančních prostředků EU. Audity lze provádět před uzavřením účtů za daný rozpočtový rok a za období pěti let od data vyplacení zbývající částky.

3.   Kontroloři Evropské komise nebo jiné osoby pověřené Evropskou komisí nebo Evropským účetním dvorem mohou provést kontroly dokladů nebo na místě a audity v sídlech všech subjektů, které řídí či se účastní využívání finančních prostředků EU, a jejich subdodavatelů v Moldavské republice.

4.   Evropská komise nebo jiné osoby pověřené Evropskou komisí mají náležitý přístup na místa, k dílům a dokladům a ke všem informacím nezbytným pro řádné provedení těchto auditů, včetně informací v elektronické podobě. O tomto právu na přístup by měly být informovány všechny veřejnoprávní instituce Moldavské republiky a toto právo bude výslovně uvedeno ve smlouvách uzavřených za účelem využívání nástrojů uvedených v této dohodě.

5.   Kontroly a audity uvedené v tomto článku se vztahují na všechny dodavatele a subdodavatele, kteří přímo či nepřímo obdrželi finanční prostředky EU. Při plnění svých úkolů Evropský účetní dvůr a moldavské auditní orgány spolupracují v duchu vzájemné důvěry, ale zachovávají si přitom svou nezávislost.

Článek 428

Kontroly na místě

1.   V rámci této dohody je úřad OLAF oprávněn provádět šetření a kontroly na místě za účelem ochrany finančních zájmů EU a boje proti podvodům a jiným nesrovnalostem v souladu s nařízením Rady (ES, Euratom) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem.

2.   Kontroly a šetření na místě připravuje a provádí úřad OLAF v úzké spolupráci s příslušnými orgány Moldavské republiky.

3.   Předmět, účel a právní základ kontrol a šetření musí být včas sdělen moldavským orgánům, aby mohly poskytnout veškerou nezbytnou pomoc. Za tímto účelem se kontrol a šetření na místě mohou účastnit úředníci příslušných moldavských orgánů.

4.   Pokud dotčené moldavské orgány projeví zájem, mohou kontroly a šetření na místě provádět společně s úřadem OLAF.

5.   Bude-li se některý hospodářský subjekt bránit kontrole nebo šetření na místě, poskytnou moldavské orgány úřadu OLAF takovou pomoc, jaká bude zapotřebí k tomu, aby dostál své povinnosti provést kontrolu nebo šetření na místě.

Článek 429

Správní opatření a sankce

Evropská komise může uložit správní opatření a sankce v souladu s nařízeními (ES, Euratom) č. 1605/2002 a (ES, Euratom) č. 2342/2002 ze dne 23. prosince 2002 a s nařízením Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 ze dne 18. prosince 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství.

Článek 430

Navrácení podpory

1.   Moldavské orgány přijmou veškerá vhodná opatření za účelem zpětného získání neoprávněně vyplacených prostředků EU.

2.   Pokud je využívání finančních prostředků EU svěřeno moldavským orgánům, je Evropská komise oprávněna zpětně získat neoprávněně vyplacené finanční prostředky EU zejména prostřednictvím finančních oprav. Evropská komise zohlední opatření přijatá moldavskými orgány s cílem předejít ztrátě dotyčných finančních prostředků EU.

3.   Před přijetím jakéhokoliv rozhodnutí o zpětném získání konzultuje Evropská komise v této záležitosti Moldavskou republiku. Spory ohledně zpětného získávání se projednají v Radě přidružení.

4.   Pokud Evropská komise využívá finanční prostředky EU přímo či nepřímo tím, že úkoly při plnění rozpočtu svěří třetím stranám, jsou rozhodnutí přijatá Evropskou komisí v rámci působnosti této hlavy této dohody, která osobám, jež nejsou státy, ukládají peněžité závazky, vykonatelná v Moldavské republice podle těchto zásad:

a)

výkon rozhodnutí se řídí pravidly občanského práva procesního platnými v Moldavské republice. Doložku vykonatelnosti k rozhodnutí připojí bez jakýchkoli formálních náležitostí, kromě ověření pravosti rozhodnutí, vnitrostátní orgán, který k tomu určí vláda Moldavské republiky a jeho určení dá na vědomí Evropské komisi a Soudnímu dvoru Evropské unie;

b)

jsou-li na žádost dotčené strany splněny formální náležitosti uvedené pod písmenem a), může tato strana přistoupit k výkonu rozhodnutí podle právních předpisů Moldavské republiky předložením věci přímo příslušnému orgánu;

c)

výkon rozhodnutí může být zastaven pouze na základě rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie. Rozhodování o stížnostech na protiprávní výkon rozhodnutí však spadá do pravomoci soudů Moldavské republiky.

5.   Příkaz k výkonu rozhodnutí vydávají bez jakékoli další kontroly, kromě ověření pravosti dokladu, orgány určené vládou Moldavské republiky. Výkon rozhodnutí se provádí v souladu s procesními pravidly Moldavské republiky. Zákonnost vykonatelných rozhodnutí podléhá kontrole Soudního dvora Evropské unie.

6.   Rozsudky vynesené Soudním dvorem Evropské unie na základě rozhodčí doložky ve smlouvě v rámci působnosti této kapitoly jsou vykonatelné za stejných podmínek.

Článek 431

Důvěrnost

Na informace sdělené nebo získané v jakékoli podobě podle této kapitoly se vztahuje úřední tajemství a jsou chráněny stejným způsobem, jako jsou chráněny obdobné informace moldavským právem a příslušnými ustanoveními použitelnými pro orgány EU. Tyto informace mohou být sdělovány pouze osobám, které jsou v orgánech EU, v členských státech nebo v Moldavské republice oprávněny ze své funkce se s nimi seznamovat, a smí být používány pouze k zajištění účinné ochrany finančních zájmů stran.

Článek 432

Sbližování právních předpisů

Moldavská republika sblíží své právní předpisy s právními předpisy EU a mezinárodními nástroji uvedenými v příloze XXXV této dohody podle ustanovení uvedené přílohy.

HLAVA VII

INSTITUCIONÁLNÍ, OBECNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

KAPITOLA 1

Institucionální rámec

Článek 433

Politický a strategický dialog, včetně otázek týkajících se odvětvové spolupráce mezi stranami, může probíhat na všech úrovních. Pravidelný dialog na vysoké úrovni probíhá v rámci Rady přidružení zřízené článkem 434 této dohody a v rámci pravidelných setkání zástupců obou stran na úrovni ministrů svolaných po vzájemné dohodě.

Článek 434

1.   Tímto se zřizuje Rada přidružení. Rada přidružení dohlíží na uplatňování a provádění této dohody, sleduje je a pravidelně hodnotí fungování této dohody z hlediska jejích cílů.

2.   Rada přidružení se schází v pravidelných intervalech na ministerské úrovni nejméně jednou ročně nebo vyžadují-li to okolnosti. Rada přidružení se po vzájemné dohodě může sejít v jakémkoli složení.

3.   Rada přidružení se kromě toho, že sleduje uplatňování a provádění této dohody a dohlíží na ně, zabývá všemi důležitými otázkami, jež v rámci této dohody vyvstanou, jakož i veškerými dalšími dvoustrannými či mezinárodními otázkami společného zájmu.

Článek 435

1.   Rada přidružení se skládá z členů Rady Evropské unie a členů Evropské komise na jedné straně a členů vlády Moldavské republiky na straně druhé.

2.   Rada přidružení přijme svůj jednací řád.

3.   Radě přidružení střídavě předsedá zástupce Unie a zástupce Moldavské republiky.

4.   Bude-li to vhodné, po vzájemné dohodě se činnosti Rady přidružení mohou zúčastnit jako pozorovatelé i zástupci dalších orgánů.

Článek 436

1.   Rada přidružení je oprávněna za účelem dosažení cílů této dohody přijímat rozhodnutí v rámci působnosti této dohody. Tato rozhodnutí jsou pro strany závazná a strany přijmou vhodná opatření a v případě nutnosti podniknou orgány, zřízené podle této dohody, kroky nezbytné k provedení přijatých rozhodnutí. Rada přidružení může vydávat také doporučení. Svá rozhodnutí a doporučení přijímá po dohodě stran při dodržení příslušných vnitřních postupů.

2.   V souladu s cílem postupného sbližování právních předpisů Moldavské republiky s právními předpisy Unie stanoveným v této dohodě představuje Rada přidružení fórum pro výměnu informací o právních předpisech EU a Moldavské republiky, které se buď připravují nebo již vstoupily v platnost, jakož i o opatřeních týkajících se provádění, vymáhání a souladu.

3.   V souladu s odstavcem 1 tohoto článku je Rada přidružení oprávněna aktualizovat nebo měnit přílohy této dohody, aniž jsou tím dotčena konkrétní ustanovení hlavy V (Obchod a obchodní záležitosti) této dohody.

Článek 437

1.   Zřizuje se Výbor pro přidružení. Výbor pro přidružení je nápomocen Radě přidružení při výkonu jejích povinností.

2.   Výbor pro přidružení se skládá ze zástupců obou stran, v zásadě na úrovni vyšších státních úředníků.

3.   Výboru pro přidružení střídavě předsedá zástupce Unie a zástupce Moldavské republiky.

Článek 438

1.   Rada přidružení ve svém jednacím řádu stanoví povinnosti Výboru pro přidružení, mezi něž patří příprava zasedání Rady přidružení, a určí způsob práce výboru. Výbor pro přidružení se schází nejméně jednou ročně.

2.   Rada přidružení může na Výbor pro přidružení přenést kteroukoli ze svých pravomocí, včetně pravomoci přijímat závazná rozhodnutí.

3.   Výbor pro přidružení má pravomoc přijímat rozhodnutí v případech stanovených v této dohodě a v oblastech, ve kterých na něj Rada přidružení přenesla pravomoci. Uvedená rozhodnutí jsou závazná pro obě strany, které přijmou vhodná opatření k jejich provedení. Výbor pro přidružení přijímá svá rozhodnutí na základě dohody obou stran.

4.   Výbor pro přidružení se schází ve zvláštním složení, aby se zabýval řešením veškerých otázek týkajících se hlavy V (Obchod a obchodní záležitosti) této dohody. Výbor pro přidružení se v tomto složení schází nejméně jednou ročně.

Článek 439

1.   Výboru pro přidružení jsou nápomocny podvýbory zřízené touto dohodou.

2.   Rada přidružení se může rozhodnout, že ve zvláštních oblastech, jež jsou pro provádění této dohody nezbytné, zřídí zvláštní výbor či orgán a určí jejich složení, povinnosti a způsob jejich práce. Tyto zvláštní výbory nebo orgány mohou nadto jednat o každé záležitosti, kterou považují za důležitou, aniž by tím bylo dotčeno některé zvláštní ustanovení hlavy V (Obchod a obchodní záležitosti) této dohody.

3.   Výbor pro přidružení může rovněž zřizovat podvýbory, mezi jiným za účelem zhodnocení pokroku dosahovaného v rámci pravidelných dialogů podle této dohody.

4.   Podvýbory jsou oprávněny přijímat rozhodnutí ve všech případech stanovených v této dohodě. O své činnosti podávají pravidelně podle potřeby zprávy Výboru pro přidružení.

5.   Podvýbory zřízené v rámci hlavy V (Obchod a obchodní záležitosti) této dohody informují Výbor pro přidružení ve složení pro obchod podle čl. 438 odst. 4 této dohody o termínu a programu svých jednání s dostatečným předstihem před konáním zasedání. Podávají zprávu o své činnosti na každém pravidelném zasedání Výboru pro přidružení ve složení pro obchod podle čl. 438 odst. 4 této dohody.

6.   Existence žádného z podvýborů nebrání žádné ze stran, aby předala jakoukoli záležitost přímo Výboru pro přidružení mimo jiné v jeho složení pro obchod podle čl. 438 odst. 4 této dohody.

Článek 440

1.   Tímto se zřizuje Parlamentní výbor pro přidružení. Tvoří jej členové Evropského parlamentu na jedné straně a členové parlamentu Moldavské republiky na straně druhé a jedná se o fórum, na kterém se budou scházet a vyměňovat si názory. Tento výbor se schází tak často, jak si sám určí.

2.   Parlamentní výbor pro přidružení přijme svůj jednací řád.

3.   Parlamentnímu výboru pro přidružení střídavě předsedá zástupce Evropského parlamentu a zástupce parlamentu Moldavské republiky v souladu s ustanoveními jeho jednacího řádu.

Článek 441

1.   Parlamentní výbor pro přidružení může od Rady přidružení požadovat příslušné informace týkající se provádění této dohody. Rada přidružení následně předá Parlamentnímu výboru pro přidružení požadované informace.

2.   Parlamentní výbor pro přidružení je informován o rozhodnutích a doporučeních Rady přidružení.

3.   Parlamentní výbor pro přidružení může dávat doporučení Radě přidružení.

4.   Parlamentní výbor pro přidružení může zřizovat parlamentní podvýbory pro přidružení.

Článek 442

1.   Strany rovněž podporují pravidelná setkání zástupců občanské společnosti, aby je informovaly o provádění této dohody a shromažďovaly jejich podněty týkající se jejího provádění.

2.   Tímto se zřizuje Platforma občanské společnosti. Skládá se ze zástupců občanské společnosti na straně EU, včetně členů Evropského hospodářského a sociálního výboru, a zástupců občanské společnosti na straně Moldavské republiky a jedná se o fórum, na kterém se budou scházet a vyměňovat si názory. Schází se tak často, jak si sama určí.

3.   Platforma občanské společnosti přijme svůj jednací řád.

4.   Platformě občanské společnosti střídavě předsedá zástupce Evropského hospodářského a sociálního výboru a zástupci občanské společnosti z Moldavské republiky v souladu s ustanoveními v jejím jednacím řádu.

Článek 443

1.   Platforma občanské společnosti je informována o rozhodnutích a doporučeních Rady přidružení.

2.   Platforma občanské společnosti může dávat doporučení Radě přidružení.

3.   Výbor pro přidružení a Parlamentní výbor pro přidružení udržují pravidelné styky se zástupci Platformy občanské společnosti, aby se seznámily s jejich názory na to, jak dosáhnout cílů této dohody.

KAPITOLA 2

Obecná a závěrečná ustanovení

Článek 444

Přístup k soudům a správním orgánům

V rámci působnosti této dohody se strany zavazují zajistit, aby fyzické a právnické osoby druhé strany neměly ve srovnání s vlastními státními příslušníky znevýhodněný přístup k příslušným soudům a správním orgánům za účelem hájení svých osobních a vlastnických práv.

Článek 445

Přístup k úředním dokumentům

Ustanoveními této dohody není dotčeno uplatňování příslušných vnitrostátních právních předpisů stran týkajících se přístupu veřejnosti k úředním dokumentům.

Článek 446

Bezpečnostní výjimky

Tato dohoda nebrání straně přijmout opatření:

a)

která považuje za nezbytná pro zabránění zveřejnění informací, jež by byly v rozporu s jejími základními bezpečnostními zájmy;

b)

která se týkají výroby zbraní, munice a válečného materiálu nebo obchodu s nimi nebo výzkumu, vývoje a výroby nezbytné pro obranné účely, pokud taková opatření nepoškodí podmínky hospodářské soutěže, pokud jde o produkty, které nejsou určeny výhradně pro vojenské účely; a

c)

která považuje za zásadní pro zajištění vlastní bezpečnosti v případě závažných vnitřních nepokojů majících vliv na zákonnost a pořádek v zemi, v době války nebo vážného mezinárodního napětí představujícího hrozbu války nebo z důvodu plnění závazků přijatých k zachování míru a mezinárodní bezpečnosti.

Článek 447

Zákaz diskriminace

1.   V oblastech upravených touto dohodou a aniž jsou dotčena jakákoli zvláštní ustanovení v ní obsažená:

a)

nesmí úprava uplatňovaná Moldavskou republikou vůči Unii či jejím členským státům působit žádné znevýhodnění mezi členskými státy, jejich státními příslušníky, společnostmi či podniky; a

b)

nesmí úprava uplatňovaná Unií či jejími členskými státy vůči Moldavské republice působit žádné znevýhodnění mezi moldavskými státními příslušníky, společnostmi či podniky.

2.   Odstavcem 1 není dotčeno právo stran uplatňovat příslušná ustanovení svých daňových předpisů vůči daňovým poplatníkům, kteří se nenacházejí ve stejné situaci, pokud jde o jejich bydliště.

Článek 448

Postupné sbližování právních předpisů

Moldavská republika postupně sblíží své právní předpisy s právními předpisy EU a mezinárodními nástroji uvedenými v přílohách této dohody na základě závazků uvedených v této dohodě a podle ustanovení uvedených příloh. Tímto ustanovením nejsou dotčeny zvláštní ustanovení či povinnosti týkající se sbližování uvedené v hlavě V (Obchod a obchodní záležitosti) této dohody.

Článek 449

Dynamické sbližování

V souladu s cílem postupného sbližování právních předpisů Moldavské republiky s právními předpisy EU a zejména pokud jde o závazky uvedené v hlavách III, IV, V a VI této dohody a v souladu s ustanoveními příloh této dohody, Rada přidružení pravidelně reviduje a aktualizuje uvedené přílohy, kromě jiného proto, aby zohlednila vývoj práva EU, jak je definováno v této dohodě. Tímto ustanovením nejsou dotčena zvláštní ustanovení hlavy V (Obchod a obchodní záležitosti) této dohody.

Článek 450

Sledování

Sledováním se rozumí neustálé vyhodnocování pokroku při provádění a vymáhání opatření, na něž se vztahuje tato dohoda. Strany budou spolupracovat za účelem usnadnění procesu sledování v rámci institucionálních orgánů zřízených touto dohodou.

Článek 451

Posuzování sbližování

1.   EU posoudí sbližování právních předpisů Moldavské republiky s právními předpisy EU podle této dohody. Posuzováno je i provádění a vymáhání. Posuzování může EU provádět samostatně, nebo po dohodě s Moldavskou republikou, nebo mohou posouzení provést strany společně. V zájmu usnadnění procesu posouzení podá Moldavská republika EU zprávu o pokroku dosaženém při sbližování případně ještě před koncem přechodných období, která jsou v této dohodě stanovena pro právní akty EU. Při podávání zpráv a posuzování, jakož i ve způsobech a četnosti hodnocení se zohlední zvláštní úpravy stanovené v této dohodě či v rozhodnutích institucionálních orgánů zřízených podle této dohody.

2.   Posuzování sbližování může zahrnovat kontroly na místě prováděné za účasti orgánů, institucí a agentur EU, nevládních subjektů, orgánů dohledu, nezávislých odborníků a dle potřeby i dalších subjektů.

Článek 452

Výsledky sledování, včetně posouzení sbližování

1.   Výsledky jednotlivých sledování, k nimž patří posuzování sbližování ve smyslu článku 451 této dohody, se projednají ve všech příslušných orgánech zřízených podle této dohody. Tyto orgány mohou přijímat společná doporučení, na nichž se jednomyslně shodly, a předkládat je Radě přidružení.

2.   Dohodnou-li se strany, že nezbytná opatření, na něž se vztahuje hlava V (Obchod a obchodní záležitosti) této dohody, byla provedena a jsou vymáhána, dohodne se Rada přidružení v rámci pravomocí na ni přenesených podle článku 436 této dohody na dalším otevření trhu, jak je stanoveno v hlavě V (Obchod a obchodní záležitosti) této dohody.

3.   Přijetí společného doporučení, jak je uvedeno v odstavci 1 tohoto článku, předložené Radě přidružení či jeho nepřijetí se nestane předmětem řešení sporů ve smyslu hlavy V (Obchod a obchodní záležitosti) této dohody. Přijetí rozhodnutí příslušným orgánem zřízeným podle této dohody nebo jeho nepřijetí nepodléhá řešení sporů ve smyslu hlavy V (Obchod a obchodní záležitosti) této dohody.

Článek 453

Plnění povinností

1.   Strany přijmou veškerá obecná nebo zvláštní opatření nutná k plnění svých povinností podle této dohody. Zajistí, aby byly dosaženy cíle uvedené v této dohodě.

2.   Strany souhlasí s tím, že na žádost jedné ze stran bezodkladně zahájí vhodným způsobem vedené konzultace za účelem projednání veškerých záležitostí, které se týkají výkladu, provádění nebo uplatňování této dohody v dobré víře či dalších souvisejících hledisek vztahů mezi stranami.

3.   Strany oznámí Radě přidružení veškeré spory týkající se výkladu, provádění nebo uplatňování této dohody v dobré víře podle článku 454 této dohody. Rada přidružení může spor vyřešit formou závazného rozhodnutí.

Článek 454

Řešení sporů

1.   Vznikne-li mezi stranami spor ohledně výkladu, provádění nebo uplatňování této dohody v dobré víře, předloží každá strana druhé straně a Radě přidružení formální žádost o vyřešení sporu. Odchylně se spory ohledně výkladu, provádění nebo uplatňování v dobré víře hlavy V (Obchod a obchodní záležitosti) této dohody řídí výhradně kapitolou 14 (Řešení sporů) uvedené hlavy.

2.   Strany usilují o vyřešení sporu prostřednictvím konzultací v dobré víře v rámci Rady přidružení a jiných příslušných orgánů uvedených v článcích 437 a 439 této dohody s cílem co nejrychleji dospět k vzájemně přijatelnému řešení.

3.   Strany poskytnou Radě přidružení a jiným příslušným orgánům veškeré informace požadované za účelem důkladného zhodnocení situace.

4.   Spor je až do svého vyřešení předmětem jednání na každém zasedání Rady přidružení. Spor se považuje za vyřešený, pokud Rada přidružení přijala závazné rozhodnutí k vyřešení dané záležitosti, jak je uvedeno v čl. 453 odst. 3 této dohody, nebo pokud prohlásila, že spor již netrvá. Konzultace ohledně sporu mohou probíhat na jakémkoli zasedání Výboru pro přidružení nebo kteréhokoli jiného příslušného orgánu uvedeného v článku 439 této dohody, na němž se strany dohodnou nebo na žádost jedné ze stran. Konzultace mohou probíhat také písemně.

5.   Veškeré informace sdělené během konzultací mají důvěrný charakter.

Článek 455

Vhodná opatření v případě neplnění povinností

1.   Každá strana může přijmout příslušná opatření, pokud se dotyčná záležitost nevyřeší do tří měsíců ode dne oznámení formální žádosti o její vyřešení podle článku 454 této dohody a pokud se stěžující strana i nadále domnívá, že druhá strana nesplnila určitou povinnost podle této dohody. Požadavek tříměsíční lhůty pro konzultace se nevztahuje na výjimečné případy uvedené v odstavci 3 tohoto článku.

2.   Při výběru vhodných opatření se dá přednost těm, která co nejméně narušují fungování této dohody. S výjimkou případů popsaných v odstavci 3 tohoto článku nemohou tato opatření obsahovat pozastavení žádného z práv či závazků stanovených v rámci ustanovení této dohody v hlavě V (Obchod a obchodní záležitosti). Tato opatření přijatá podle odstavce 1 tohoto článku se neprodleně oznámí Radě přidružení a budou předmětem konzultací podle čl. 453 odst. 2 této dohody a postupů pro řešení sporů podle čl. 453 odst. 3 a článku 454 této dohody.

3.   Výjimky uvedené v odstavcích 1 a 2 se týkají:

a)

vypovězení této smlouvy, které není přípustné podle obecných pravidel mezinárodního práva; nebo

b)

porušení zásadních prvků této dohody druhou stranou uvedených v článku 2 hlavy I (Obecné zásady) této dohody.

Článek 456

Vztah k jiným dohodám

1.   Dohoda o partnerství a spolupráci mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Moldavskou republikou na straně druhé, podepsaná v Lucemburku dne 28. listopadu 1994, která vstoupila v platnost dne 1. července 1998, se tímto zrušuje.

2.   Tato dohoda nahrazuje dohodu uvedenou v odstavci 1. Odkazy na uvedenou dohodu ve všech ostatních dohodách uzavřených mezi stranami se považují za odkazy na tuto dohodu.

3.   Tato dohoda nahrazuje Dohodu mezi Evropskou unií a Moldavskou republikou o ochraně zeměpisných označení zemědělských produktů a potravin podepsanou dne 26. června 2012 v Bruselu, která vstoupila v platnost dne 1. dubna 2013.

Článek 457

1.   Dokud nebude dosaženo rovnocenných práv pro jednotlivce a hospodářské subjekty podle této dohody, nejsou touto dohodou dotčena práva, která jim jsou zaručena podle stávajících závazných dohod mezi jedním nebo více členskými státy na jedné straně a Moldavskou republikou na straně druhé.

2.   Stávající dohody týkající se zvláštních oblastí spolupráce, které spadají do působnosti této dohody, se považují za součást celkových dvoustranných vztahů upravených touto dohodou a za součást společného institucionálního rámce.

Článek 458

1.   Strany mohou tuto dohodu doplnit uzavřením zvláštních dohod v jakékoli oblasti spadající do její působnosti. Tyto dohody jsou nedílnou součástí celkových dvoustranných vztahů upravených touto dohodou a tvoří součást společného institucionálního rámce.

2.   Aniž jsou dotčena příslušná ustanovení Smlouvy o Evropské unii a Smlouvy o fungování Evropské unie, nejsou touto dohodou ani opatřeními přijatými na jejím základě nijak dotčeny pravomoci členských států provádět činnosti v oblasti dvoustranné spolupráce s Moldavskou republikou nebo případně uzavírat nové dohody o spolupráci s Moldavskou republikou.

Článek 459

Přílohy a protokoly

Přílohy a protokoly k dohodě jsou její nedílnou součástí.

Článek 460

Doba platnosti

1.   Tato dohoda se uzavírá na dobu neurčitou.

2.   Každá strana může tuto dohodu vypovědět oznámením druhé straně. Tato dohoda pozbývá platnosti šest měsíců ode dne obdržení takového oznámení.

Článek 461

Definice stran

Pro účely této dohody se pojmem „strany“ rozumí EU, nebo její členské státy, nebo EU a její členské státy v souladu s jejich příslušnými pravomocemi podle Smlouvy o Evropské unii a Smlouvy o fungování Evropské unie a tímto pojmem se rozumí případně také Euratom v souladu s jeho pravomocemi podle Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii na jedné straně, a Moldavská republika na straně druhé.

Článek 462

Územní působnost

1.   Tato dohoda se vztahuje na jedné straně na území, na které se vztahují Smlouva o Evropské unii, Smlouva o fungování Evropské unie a Smlouva o založení Evropského společenství pro atomovou energii za podmínek v nich stanovených, a aniž je dotčen odstavec 2 tohoto článku, na straně druhé na území Moldavské republiky.

2.   Uplatňování této dohody nebo hlavy V (Obchod a obchodní záležitosti) této dohody ve vztahu k těm oblastem Moldavské republiky, které nejsou pod účinnou kontrolou vlády Moldavské republiky, započne, až Moldavská republika zajistí plné provádění a vymáhání této dohody nebo hlavy V (Obchod a obchodní záležitosti) této dohody na celém svém území.

3.   Rada přidružení přijme rozhodnutí o tom, kdy je zajištěno plné provádění a vymáhání této dohody nebo hlavy V (Obchod a obchodní záležitosti) této dohody na celém území Moldavské republiky.

4.   Bude-li se některá strana domnívat, že plné provádění a vymáhání této dohody nebo hlavy V (Obchod a obchodní záležitosti) této dohody již není zajištěno v oblastech Moldavské republiky uvedených v odstavci 2 tohoto článku, může tato strana požádat Radu přidružení, aby přehodnotila další uplatňování této dohody nebo hlavy V (Obchod a obchodní záležitosti) této dohody ve vztahu k dotčeným oblastem. Rada přidružení prozkoumá situaci a do tří měsíců po podání žádosti přijme rozhodnutí o dalším uplatňování této dohody nebo hlavy V (Obchod a obchodní záležitosti) této dohody. Pokud Rada přidružení nepřijme rozhodnutí do tří měsíců od podání žádosti, uplatňování této dohody nebo hlavy V (Obchod a obchodní záležitosti) této dohody ve vztahu k dotčeným oblastem bude pozastaveno až do doby, kdy Rada přidružení přijme rozhodnutí.

5.   Rozhodnutí Rady přidružení podle tohoto článku o uplatňování hlavy V (Obchod a obchodní záležitosti) této dohody se budou týkat celé zmíněné hlavy, nikoli jen některých částí.

Článek 463

Depozitář této dohody

Depozitářem této dohody je Generální sekretariát Rady Evropské unie.

Článek 464

Vstup v platnost a prozatímní provádění

1.   Strany tuto dohodu ratifikují nebo schválí v souladu se svými vnitřními postupy. Ratifikační listiny o ratifikaci či listiny oschválení budou uloženy u Generálního sekretariátu Rady Evropské unie.

2.   Tato dohoda vstupuje v platnost prvním dnem druhého měsíce následujícího po dni uložení poslední ratifikační listiny nebo listiny schválení.

3.   Bez ohledu na odstavec 2 tohoto článku se Unie a Moldavská republika dohodly, že budou tuto dohodu zčásti, jak určí Unie, prozatímně provádět podle odstavce 4 tohoto článku a v souladu se svými příslušnými vnitřními postupy a platnými právními předpisy.

4.   Prozatímní provádění nabývá účinku prvním dnem druhého měsíce následujícícho po dni, kdy depozitář této dohody obdrží:

a)

oznámení Unie o dokončení postupů nezbytných pro tento účel a s uvedením těch částí dohody, které se budou prozatímně provádět; a

b)

oznámení Moldavské republiky o dokončení postupů nezbytných pro prozatímní provádění této dohody.

5.   Pro účely příslušných ustanovení této dohody, včetně jejích příloh a protokolů k ní ve smyslu článku 459, se jakýmkoli odkazem v těchto ustanoveních na „datum vstupu této dohody v platnost“ rozumí „datum, od něhož je tato dohoda prozatímně prováděna“ podle odstavce 3 tohoto článku.

6.   Během období prozatímního provádění se nadále použijí ustanovení Dohody o partnerství a spolupráci mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Moldavskou republikou na straně druhé, podepsané v Lucemburku dne 28. listopadu 1994 a která vstoupila v platnost dne 1. července 1998, pokud se na ně nevztahuje prozatímní provádění této dohody.

7.   Kterákoli ze stran může depozitáři této dohody písemně oznámit, že má v úmyslu prozatímní provádění této dohody ukončit. Ukončení prozatímního provádění vstoupí v platnost šest měsíců po dni, ke kterému depozitář této dohody oznámení obdrží.

Článek 465

Závazná znění

Tato dohoda je sepsána ve dvojím vyhotovení v jazyce anglickém, bulharském, českém, dánském, estonském, finském, francouzském, chorvatském, italském, litevském, lotyšském, maďarském, maltském, německém, nizozemském, polském, portugalském, rumunském, řeckém, slovenském, slovinském, španělském a švédském, přičemž všechna znění mají stejnou platnost.

NA DŮKAZ ČEHOŽ níže podepsaní řádně zplnomocnění zástupci podepsali tuto dohodu.

Voor het Koninkrijk België

Pour le Royaume de Belgique

Für das Königreich Belgien

Image

Deze handtekening verbindt eveneens de Vlaamse Gemeenschap, de Franse Gemeenschap, de Duitstalige Gemeenschap, het Vlaamse Gewest, het Waalse Gewest en het Brussels Hoofdstedelijk Gewest.

Cette signature engage également la Communauté française, la Communauté flamande, la Communauté germanophone, la Région wallonne, la Région flamande et la Région de Bruxelles-Capitale.

Diese Unterschrift bindet zugleich die Deutschsprachige Gemeinschaft, die Flämische Gemeinschaft, die Französische Gemeinschaft, die Wallonische Region, die Flämische Region und die Region Brüssel-Hauptstadt.

За Република България

Image

Za Českou republiku

Image

For Kongeriget Danmark

Image

Für die Bundesrepublik Deutschland

Image

Eesti Vabariigi nimel

Image

Thar cheann Na hÉireann

For Ireland

Image

Για την Ελληνική Δημοκρατία

Image

Por el Reino de España

Image

Pour la République française

Image

Za Republiku Hrvatsku

Image

Per la Repubblica italiana

Image

Για την Κυπριακή Δημοκρατία

Image

Latvijas Republikas vārdā –

Image

Lietuvos Respublikos vardu

Image

Pour le Grand-Duché de Luxembourg

Image

Magyarország részéről

Image

Għar-Repubblika ta' Malta

Image

Voor het Koninkrijk der Nederlanden

Image

Für die Republik Österreich

Image

W imieniu Rzeczypospolitej Polskiej

Image

Pela República Portuguesa

Image

Pentru România

Image

Za Republiko Slovenijo

Image

Za Slovenskú republiku

Image

Suomen tasavallan puolesta

För Republiken Finland

Image

För Konungariket Sverige

Image

For the United Kingdom of Great Britain and Northern Ireland

Image

За Европейския съюз

Por la Unión Europea

Za Evropskou unii

For Den Europæiske Union

Für die Europäische Union

Euroopa Liidu nimel

Για την Ευρωπαϊκή Ένωση

For the European Union

Pour l'Union européenne

Za Europsku uniju

Per l'Unione europea

Eiropas Savienības vārdā –

Europos Sąjungos vardu

Az Európai Unió részéről

Għall-Unjoni Ewropea

Voor de Europese Unie

W imieniu Unii Europejskiej

Pela União Europeia

Pentru Uniunea Europeană

Za Európsku úniu

Za Evropsko unijo

Euroopan unionin puolesta

För Europeiska unionen

Image

За Европейската общност за атомна енергия

Por la Comunidad Europea de la Energía Atómica

Za Evropské společenství pro atomovou energii

For Det Europæiske Atomenergifællesskab

Für die Europäische Atomgemeinschaft

Euroopa Aatomienergiaühenduse nimel

Για την Ευρωπαϊκή Κοινότητα Ατομικής Ενέργειας

For the European Atomic Energy Community

Pour la Communauté européenne de l'énergie atomique

Za Europsku zajednicu za atomsku energiju

Per la Comunità europea dell'energia atomica

Eiropas Atomenerģijas Kopienas vārdā –

Europos atominés energijos bendrijos vardu

Az Európai Atomenergia-közösség részéről

F'isem il-Komunità Ewropea tal-Enerġija Atomika

Voor de Europese Gemeenschap voor Atoomenergie

W imieniu Europejskiej Wspólnoty Energii Atomowej

Pela Comunidade Europeia da Energia Atómica

Pentru Comunitatea Europeană a Energiei Atomice

Za Európske spoločenstvo pre atómovú energiu

Za Evropsko skupnost za atomsko energtjo

Euroopan atomienergiajärjestön puolcsta

För Europeiska atomenergigemenskapen

Image

Pentru Republica Moldova

Image


(1)  Pro účely této dohody se „zbožím“ rozumí produkty, jak jsou vymezeny v GATT 1994, není-li v této dohodě stanoveno jinak.

(2)  Sama skutečnost, že se od fyzických osob některých zemí vyžaduje vízum a od fyzických osob z jiných zemí se nevyžaduje, se nepovažuje za rušení nebo omezení výhod vyplývajících ze specifického závazku.

(3)  Pro upřesnění je třeba uvést, že toto území zahrnuje výlučnou ekonomickou zónu a kontinentální šelf, jak stanoví Úmluva Organizace spojených národů o mořském právu (UNCLOS).

(4)  Právnická osoba je ovládána jinou právnickou osobou, pokud má tato jiná právnická osoba pravomoc jmenovat většinu jejích ředitelů nebo jinak zákonně řídit její činnost.

(5)  Pro upřesnění je třeba uvést, že zpracování jaderného materiálu zahrnuje všechny činnosti obsažené v Mezinárodní standardní klasifikaci všech ekonomických činností stanovené Statistickým oddělením OSN, Rev. 3.1, kód 2330.

(6)  Aniž je dotčen rozsah činností, které lze považovat za kabotáž podle příslušných vnitrostátních právních předpisů, zahrnuje námořní kabotáž států ve smyslu této kapitoly dopravu cestujících nebo zboží mezi přístavem nebo místem nacházejícím se v členském státě nebo v Moldavské republice a jiným přístavem nebo místem nacházejícím se v členském státě nebo v Moldavské republice, včetně kontinentálního šelfu podle Úmluvy OSN o mořském právu, a dopravu, která začíná i končí ve stejném přístavu nebo místě nacházejícím se v členském státě nebo v Moldavské republice.

(7)  Podmínky vzájemného přístupu na trh letecké dopravy se řeší prostřednictvím dohody mezi EU a jejími členskými státy a Moldavskou republikou o vytvoření společného leteckého prostoru.

(8)  Tato povinnost se nevztahuje na ustanovení o ochraně investic, jichž se tato kapitola netýká, ani na ustanovení o postupech řešení sporů mezi investory a státem uvedených v jiných dohodách.

(9)  Tato povinnost se nevztahuje na ustanovení o ochraně investic, jichž se tato kapitola netýká, ani na ustanovení o postupech řešení sporů mezi investory a státem uvedených v jiných dohodách.

(10)  Uvedené se vztahuje na tuto kapitolu a přílohy XXVII-A a XXVII-E této dohody.

(11)  Aniž je dotčen rozsah činností, které lze považovat za kabotáž podle příslušných vnitrostátních právních předpisů, zahrnuje námořní kabotáž států ve smyslu této kapitoly dopravu cestujících nebo zboží mezi přístavem nebo místem nacházejícím se v členském státě nebo v Moldavské republice a jiným přístavem nebo místem nacházejícím se v členském státě nebo v Moldavské republice, včetně kontinentálního šelfu podle Úmluvy OSN o mořském právu, a dopravu, která začíná i končí ve stejném přístavu nebo místě nacházejícím se v členském státě nebo v Moldavské republice.

(12)  Podmínky vzájemného přístupu na trh letecké dopravy se řeší prostřednictvím dohody mezi EU a jejími členskými státy a Moldavskou republikou o vytvoření společného leteckého prostoru.

(13)  Odkaz na „jinou než neziskovou organizaci“ platí pouze pro Belgii, Českou republiku, Dánsko, Německo, Estonsko, Irsko, Řecko, Španělsko, Francii, Itálii, Kypr, Lotyšsko, Litvu, Lucembursko, Maltu, Nizozemsko, Rakousko, Portugalsko, Slovensko, Finsko a Spojené Království.

(14)  Přijímající podnik může být povinen předložit program školení po dobu pobytu ke schválení předem a doložit tak, že účelem pobytu je zaškolení. V případě České republiky, Německa, Španělska, Francie, Maďarska a Rakouska musí mít stáž vztah k získanému vysokoškolskému vzdělání.

(15)  Spojené království: kategorie obchodních prodejců se uznává jen u prodejců služeb.

(16)  Smlouva o poskytování služeb, na kterou se odkazuje v písmenech d) a e), musí být v souladu s požadavky zákonů a předpisů té strany, v níž se smlouva plní.

(17)  Smlouva o poskytování služeb, na kterou se odkazuje v písmenech d) a e), musí být v souladu s požadavky zákonů a předpisů té strany, v níž se smlouva plní.

(18)  Získanou po dosažení zletilosti.

(19)  Nezískala-li dotyčná osoba vzdělání či kvalifikaci na území strany, kde je služba poskytována, může tato strana posoudit rovnocennost tohoto vzdělání či kvalifikace s vysokoškolským vzděláním požadovaným na jejím území.

(20)  Nezískala-li dotyčná osoba vzdělání či kvalifikaci na území strany, kde je služba poskytována, může tato strana posoudit rovnocennost tohoto vzdělání či kvalifikace s vysokoškolským vzděláním požadovaným na jejím území.

(21)  Licenční poplatky nezahrnují platby za aukce, tendry nebo jiné nediskriminační způsoby udělování koncesí nebo povinné příspěvky na poskytování univerzálních služeb.

(22)  Výrazem „CPC“ se rozumí Centrální klasifikace produktů podle Statistického úřadu OSN, Statistical Papers, řada M, č. 77, CPC prov, 1991.

(23)  Licenční poplatky nezahrnují platby za aukce, výzvy nebo jiné nediskriminační způsoby udělování koncesí nebo povinné příspěvky na poskytování univerzálních služeb.

(24)  Opatření, která jsou zaměřena na zajištění nestranného nebo účinného ukládání nebo vybírání přímých daní, zahrnují opatření, která přijala strana v rámci svého daňového systému a která:

a)

se vztahují na podnikatele a poskytovatele služeb-nerezidenty jako uznání skutečnosti, že daňová povinnost nerezidentů je určena s ohledem na zdanitelné položky vznikající nebo nacházející se na území strany;

b)

se vztahují na nerezidenty v zájmu zajištění uložení nebo výběru daní na území strany;

c)

se vztahují na nerezidenty nebo rezidenty s cílem zamezit vyhýbání se daňové povinnosti nebo daňovým únikům, včetně opatření pro zajištění shody;

d)

se vztahují na spotřebitele služeb poskytnutých na území nebo z území druhé strany za účelem zajištění uložení nebo výběru daní od těchto spotřebitelů pocházejících ze zdrojů na území strany;

e)

rozlišují podnikatele a poskytovatele služeb podléhající zdanění u celosvětově zdanitelných položek od jiných podnikatelů a poskytovatelů služeb s ohledem na rozdílný charakter jejich daňového základu; nebo

f)

stanoví, vyměřují nebo rozdělují příjem, zisk, výnos, ztrátu, srážky nebo pohledávku osob nebo poboček, které jsou rezidenty, nebo mezi osobami ve spojení nebo pobočkami stejné osoby s cílem zachovat základ daně strany.

Výrazy nebo pojmy z oblasti daní uvedené v písmenu f) a v této poznámce pod čarou se stanoví podle definic nebo pojmů z oblasti daní podle vnitrostátního práva strany přijímající toto opatření nebo podle obdobných definic nebo pojmů.

(25)  Pro účely této kapitoly se „záznamem“ rozumí zaznamenání zvuků a obrazů nebo jejich vyjádření na hmotný podklad, z něhož mohou být pomocí technického zařízení vnímány, rozmnožovány nebo sdělovány.

(26)  Pojmem „vyvolání mylné představy“ se rozumí zejména jakékoli použití u produktů spadajících pod číslo 20.09 harmonizovaného systému, ale pouze pokud se jedná o vína spadající pod číslo 22.04, aromatizovaná vína pod číslem 22.05 a lihoviny pod číslem 22.08 tohoto systému.

(27)  Pro účely tohoto článku platí, že kterákoli strana může uvážit, že (průmyslový) vzor, který má individuální povahu, je původní.

(28)  Pro účely tohoto článku se „léčivými přípravky“ rozumí:

i)

jakákoliv látka nebo kombinace látek určená k léčení nebo předcházení nemoci u lidí nebo

ii)

jakákoliv látka nebo kombinace látek, kterou lze podat lidem za účelem stanovení lékařské diagnózy nebo k obnově, úpravě či ovlivnění fyziologických funkcí u člověka.

Léčivé přípravky zahrnují například chemické léčivé přípravky, biologické léčivé přípravky (očkovací látky, antitoxiny, včetně léčivých přípravků pocházejících z lidské krve nebo lidské plazmy, léčivé přípravky pro moderní terapii (například léčivé přípravky pro genovou terapii, léčivé přípravky pro buněčnou terapii), rostlinné léčivé přípravky a radiofarmaka.

(29)  Pro účely tohoto článku se „méně významným užitím“ rozumí užití přípravku na ochranu rostlin v jedné ze stran na takové rostliny nebo rostlinné produkty, které se v předmětné straně nepěstují ve velkém rozsahu nebo které se pěstují ve velkém rozsahu k uspokojení výjimečné potřeby ochrany rostlin.

(30)  Pro účely tohoto pododdílu pojem „práva duševního vlastnictví“ zahrnuje alespoň tato práva: autorské právo; práva příbuzná právu autorskému; zvláštní právo pořizovatele databází; práva tvůrce topografií polovodičových výrobků; práva k ochranným známkám, práva k (průmyslovým) vzorům, patentová práva včetně práv odvozených z dodatkových ochranných osvědčení, zeměpisná označení; práva k užitným vzorům, práva k odrůdám rostlin, a obchodní názvy, pokud jsou daným vnitrostátním právem chráněna jako výlučná vlastnická práva.

(31)  Pro účely tohoto článku se „zbožím porušujícím právo duševního vlastnictví“ rozumí:

a)

„padělky“, jmenovitě:

i)

zboží, včetně obalů, označené neoprávněně ochrannou známkou, která je totožná s ochrannou známkou platně zapsanou pro stejný druh zboží nebo která nemůže být ve svých podstatných znacích odlišena, a tím porušuje práva držitele ochranné známky;

ii)

jakýkoli symbol ochranné známky (například logo, etiketa, nálepka, leták, návod k použití nebo záruční list), a to i tehdy, je-li předkládán samostatně, za stejných podmínek jako zboží zmíněné v bodu i);

iii)

obalové materiály padělků označené ochrannou známkou předkládané samostatně za stejných podmínek jako zboží uvedené v bodu i);

b)

„nedovolené napodobeniny“, konkrétně zboží, které je kopií nebo obsahuje kopie vytvořené bez souhlasu nositele práva nebo bez souhlasu osoby tímto nositelem řádně oprávněné v zemi výroby, a které je přímo nebo nepřímo pořízeno z výrobku, jestliže by pořízení takové kopie představovalo porušení autorského práva nebo příbuzného práva nebo práva k užitnému vzoru podle právních předpisů země dovozu, bez ohledu na to, zda je zapsáno podle vnitrostátního práva,

c)

zboží, které podle právních předpisů strany, v níž je podána žádost o celní zásah, porušuje patent, odrůdové právo nebo zeměpisné označení.

(32)  Výraz „obecný hospodářský zájem“ se vykládá stejně jako v článku 106 Smlouvy o fungování Evropské unie, a zejména v souladu s judikaturou Soudního dvora Evropské unie.

(33)  Jak bylo vyjádřeno v Doporučení Výboru ministrů Rady Evropy o řádné správě určené členským státům, CM/Rec(2007)7 ze dne 20. června 2007.

(34)  Odkazuje-li tato kapitola na „práci“, patří k ní záležitosti spadající do strategických cílů MOP, do nichž se promítá Agenda důstojné práce schválená v Deklaraci MOP o sociální spravedlnosti pro spravedlivou globalizaci z roku 2008.


PŘÍLOHA I

HLAVY III (SVOBODA, BEZPEČNOST A PRÁVO)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/24/ES ze dne 15. března 2006 o uchovávání údajů vytvářených nebo zpracovávaných v souvislosti s poskytováním veřejně dostupných služeb elektronických komunikací nebo veřejných komunikačních sítí

Závazky a zásady týkající se ochrany osobních údajů

1.

Každá strana v souvislosti s prováděním této nebo jiné dohody zajistí úroveň právní ochrany údajů, jež odpovídá alespoň úrovni stanovené směrnicí Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů, rámcovým rozhodnutím Rady 2008/977/SVV ze dne 27. listopadu 2008 o ochraně osobních údajů zpracovávaných v rámci policejní a justiční spolupráce v trestních věcech, jakož i Úmluvou o ochraně osob se zřetelem na automatizované zpracování osobních dat podepsanou dne 28. ledna 1981 (ETS č. 108) a jejím dodatkovým protokolem o orgánech dozoru a toku dat přes hranice podepsaným dne 8. listopadu 2001 (ETS č. 181). Každá strana případně zohlední doporučení Výboru ministrů Rady Evropy upravující používání osobních údajů v policejním sektoru č. R (87) 15 ze dne 17. září 1987.

2.

Kromě toho se použijí následující zásady:

a)

jak předávající, tak přijímající orgán přijmou všechna přiměřená opatření, aby se zajistila vhodná oprava, výmaz nebo blokování osobních údajů, jejichž zpracování není v souladu s ustanoveními článku 13 této dohody, a to zejména proto, že tyto údaje nejsou pro účely zpracování přiměřené, podstatné nebo přesné, nebo že nejsou úměrné tomuto účelu. Patří mezi ně oznamování každé opravy, výmazu nebo blokování údajů druhé straně;

b)

přijímající orgán na žádost informuje předávající orgán o použití předaných údajů a výsledcích, které z nich získal;

c)

osobní údaje mohou být předávány pouze příslušným orgánům. Pro další předávání dalším orgánům je třeba předchozí povolení předávajícího orgánu;

d)

předávající a přijímající orgány mají povinnost vést písemné záznamy o sdělování a přijímání osobních údajů.


PŘÍLOHA II

KAPITOLY 3 (PRÁVO OBCHODNÍCH SPOLEČNOSTÍ, ÚČETNICTVÍ A AUDITY A SPRÁVA A ŘÍZENÍ SPOLEČNOSTÍ) HLAVY IV

Moldavská republika se zavazuje, že ve stanovených lhůtách postupně sblíží své právní předpisy s těmito právními předpisy EU a mezinárodními nástroji.

Právo obchodních společností

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/101/ES ze dne 16. září 2009 o koordinaci ochranných opatření, která jsou na ochranu zájmů společníků a třetích osob vyžadována v členských státech od společností ve smyslu čl. 48 druhého pododstavce Smlouvy, za účelem dosažení rovnocennosti těchto ochranných opatření

Harmonogram: ustanovení uvedené směrnice se provedou do dvou let od vstupu této dohody v platnost.

Druhá směrnice Rady 77/91/EHS ze dne 13. prosince 1976 o koordinaci ochranných opatření, která jsou na ochranu zájmů společníků a třetích osob vyžadována v členských státech od společností ve smyslu čl. 58 druhého pododstavce Smlouvy při zakládání akciových společností a při udržování a změně jejich základního kapitálu, za účelem dosažení rovnocennosti těchto ochranných opatření, ve znění směrnic 92/101/EHS, 2006/68/ES a 2009/109/ES

Harmonogram: ustanovení směrnice 77/91/EHS se provedou do dvou let od vstupu této dohody v platnost.

Třetí Směrnice Rady 78/855/EHS ze dne 9. října 1978, založená na čl. 54 odst. 3 písm. g) Smlouvy, o fúzích akciových společností, ve znění směrnic 2007/63/ES a 2009/109/ES

Harmonogram: ustanovení směrnice 78/855/EHS se provedou do tří let od vstupu této dohody v platnost.

Šestá směrnice Rady 82/891/EHS ze dne 17. prosince 1982, založená na čl. 54 odst. 3 písm. g) Smlouvy, o rozdělení akciových společností, ve znění směrnic 2007/63/ES a 2009/109/ES

Harmonogram: ustanovení směrnice 82/891/EHS se provedou do tří let od vstupu této dohody v platnost.

Jedenáctá směrnice Rady 89/666/EHS ze dne 21. prosince 1989 o zveřejňování poboček vytvořených v členském státě některými formami společností řídících se právem jiného státu

Harmonogram: ustanovení uvedené směrnice se provedou do dvou let od vstupu této dohody v platnost.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/102/ES ze dne 16. září 2009 v oblasti práva společností o společnostech s ručením omezeným s jediným společníkem

Harmonogram: ustanovení uvedené směrnice se provedou do tří let od vstupu této dohody v platnost.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/25/ES ze dne 21. dubna 2004 o nabídkách převzetí

Harmonogram: ustanovení uvedené směrnice se provedou do čtyř let od vstupu této dohody v platnost.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/36/ES ze dne 11. července 2007 o výkonu některých práv akcionářů ve společnostech s kótovanými akciemi

Harmonogram: ustanovení uvedené směrnice se provedou do tří let od vstupu této dohody v platnost.

Účetnictví a audity

Čtvrtá směrnice Rady 78/660/EHS ze dne 25. července 1978, založená na čl. 54 odst. 3 písm. g) Smlouvy, o ročních účetních závěrkách některých forem společností

Harmonogram: ustanovení uvedené směrnice se provedou do tří let od vstupu této dohody v platnost.

Sedmá směrnice Rady 83/349/EHS ze dne 13. června 1983, založená na čl. 54 odst. 3 písm. g) Smlouvy, o konsolidovaných účetních závěrkách

Harmonogram: ustanovení uvedené směrnice se provedou do tří let od vstupu této dohody v platnost.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002 ze dne 19. července 2002 o uplatňování mezinárodních účetních standardů

Harmonogram: ustanovení uvedeného nařízení se provedou do dvou let od vstupu této dohody v platnost.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES ze dne 17. května 2006 o povinném auditu ročních a konsolidovaných účetních závěrek

Harmonogram: ustanovení uvedené směrnice se provedou do tří let od vstupu této dohody v platnost.

Doporučení Komise ze dne 6. května 2008 ohledně externího zajištění kvality u statutárních auditorů a auditorských společností provádějících audit subjektů veřejného zájmu (2008/362/ES)

Harmonogram: nepoužije se

Doporučení Komise ze dne 5. června 2008 o omezení občanskoprávní odpovědnosti statutárních auditorů a auditorských společností (2008/473/ES)

Harmonogram: nepoužije se

Správa a řízení společností

Zásady OECD o správě a řízení společností

Harmonogram: nepoužije se

Doporučení Komise ze dne 14. prosince 2004 o podpoře vhodného systému odměňování členů správních orgánů společností kótovaných na burze (2004/913/ES)

Harmonogram: nepoužije se

Doporučení Komise ze dne 15. února 2005 o úloze nevýkonných členů správní rady nebo členů dozorčí rady a o výborech správní nebo dozorčí rady společností kótovaných na burze (2005/162/ES)

Harmonogram: nepoužije se

Doporučení Komise ze dne 30. dubna 2009 o politice odměňování v odvětví finančních služeb (2009/384/ES)

Harmonogram: nepoužije se

Doporučení Komise ze dne 30. dubna 2009, kterým se doplňují doporučení 2004/913/ES a 2005/162/ES, pokud jde o systém odměňování členů správních orgánů společností kótovaných na burze (2009/385/ES)

Harmonogram: nepoužije se

PŘÍLOHA III

KAPITOLY 4 (ZAMĚSTNANOST, SOCIÁLNÍ POLITIKA A ROVNÉ PŘÍLEŽITOSTI) HLAVY IV

Moldavská republika se zavazuje, že ve stanovených lhůtách postupně sblíží své právní předpisy s těmito právními předpisy EU a mezinárodními nástroji.

Pracovní právo

Směrnice Rady 91/533/EHS ze dne 14. října 1991 o povinnosti zaměstnavatele informovat zaměstnance o podmínkách pracovní smlouvy nebo pracovního poměru

Harmonogram: ustanovení uvedené směrnice se provedou do čtyř let od vstupu této dohody v platnost.

Směrnice Rady 1999/70/ES ze dne 28. června 1999 o rámcové dohodě o pracovních poměrech na dobu určitou uzavřené mezi organizacemi UNICE, CEEP a EKOS

Harmonogram: ustanovení uvedené směrnice se provedou do čtyř let od vstupu této dohody v platnost.

Směrnice Rady 97/81/ES ze dne 15. prosince 1997 o Rámcové dohodě o částečném pracovním úvazku uzavřené mezi organizacemi UNICE, CEEP a EKOS – příloha: Rámcová dohoda o částečném pracovním úvazku

Harmonogram: ustanovení uvedené směrnice se provedou do tří let od vstupu této dohody v platnost.

Směrnice Rady 91/383/EHS ze dne 25. června 1991, kterou se doplňují opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci zaměstnanců v pracovním poměru na dobu určitou nebo v dočasném pracovním poměru

Harmonogram: ustanovení uvedené směrnice se provedou do tří let od vstupu této dohody v platnost.

Směrnice Rady 98/59/ES ze dne 20. července 1998 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se hromadného propouštění

Harmonogram: ustanovení uvedené směrnice se provedou do čtyř let od vstupu této dohody v platnost.

Směrnice Rady 2001/23/ES ze dne 12. března 2001 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se zachování práv zaměstnanců v případě převodů podniků, závodů nebo částí podniků nebo závodů

Harmonogram: ustanovení uvedené směrnice se provedou do tří let od vstupu této dohody v platnost.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/14/ES ze dne 11. března 2002, kterou se stanoví obecný rámec pro informování zaměstnanců a projednávání se zaměstnanci v Evropském společenství – Společné prohlášení Evropského parlamentu, Rady a Komise o zastupování zaměstnanců

Harmonogram: ustanovení uvedené směrnice se provedou do tří let od vstupu této dohody v platnost.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/88/ES ze dne 4. listopadu 2003 o některých aspektech úpravy pracovní doby

Harmonogram: ustanovení uvedené směrnice se provedou do čtyř let od vstupu této dohody v platnost.

Zákaz diskriminace a rovnost žen a mužů

Směrnice Rady 2000/43/ES ze dne 29. června 2000, kterou se zavádí zásada rovného zacházení s osobami bez ohledu na jejich rasu nebo etnický původ

Harmonogram: ustanovení uvedené směrnice se provedou do čtyř let od vstupu této dohody v platnost.

Směrnice Rady 2000/78/ES ze dne 27. listopadu 2000, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání

Harmonogram: ustanovení uvedené směrnice se provedou do čtyř let od vstupu této dohody v platnost.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/54/ES ze dne 5. července 2006 o zavedení zásady rovných příležitostí a rovného zacházení pro muže a ženy v oblasti zaměstnání a povolání

Harmonogram: ustanovení uvedené směrnice se provedou do tří let od vstupu této dohody v platnost.

Směrnice Rady 2004/113/ES ze dne 13. prosince 2004, kterou se zavádí zásada rovného zacházení s muži a ženami v přístupu ke zboží a službám a jejich poskytování

Harmonogram: ustanovení uvedené směrnice se provedou do tří let od vstupu této dohody v platnost.

Směrnice Rady 92/85/EHS ze dne 19. října 1992 o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci těhotných zaměstnankyň a zaměstnankyň krátce po porodu nebo kojících zaměstnankyň (desátá směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS)

Harmonogram: ustanovení směrnice 92/85/EHS se provedou do tří let od vstupu této dohody v platnost.

Směrnice Rady 79/7/EHS ze dne 19. prosince 1978 o postupném zavedení zásady rovného zacházení pro muže a ženy v oblasti sociálního zabezpečení

Harmonogram: ustanovení uvedené směrnice se provedou do čtyř let od vstupu této dohody v platnost.

Bezpečnost a ochrana zdraví při práci

Směrnice Rady 89/391/EHS ze dne 12. června 1989 o zavádění opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců při práci

Harmonogram: ustanovení uvedené směrnice se provedou do tří let od vstupu této dohody v platnost.

Směrnice Rady 89/654/EHS ze dne 30. listopadu 1989 o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví na pracovišti (první samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS)

Harmonogram: V případě nových pracovišť se ustanovení směrnice 89/654/EHS provedou do tří let od vstupu této dohody v platnost, včetně minimálních požadavků na bezpečnost a ochranu zdraví stanovených v příloze II uvedené směrnice.

V případě pracovišť již používaných v okamžiku vstupu této dohody v platnost se ustanovení uvedené směrnice provedou do šesti let od vstupu této dohody v platnost, včetně minimálních požadavků na bezpečnost a ochranu zdraví stanovených v příloze II uvedené směrnice.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/104/ES ze dne 16. září 2009 o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví pro používání pracovního zařízení zaměstnanci při práci (druhá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS)

Harmonogram: V případě nového pracovního zařízení se ustanovení směrnice 2009/104/ES provedou do tří let od vstupu této dohody v platnost, včetně minimálních požadavků stanovených v příloze I uvedené směrnice.

V případě pracovního zařízení již používaného v okamžiku vstupu této dohody v platnost se ustanovení uvedené směrnice provedou do sedmi let od vstupu této dohody v platnost, včetně minimálních požadavků stanovených v příloze I uvedené směrnice.

Směrnice Rady 89/656/EHS ze dne 30. listopadu 1989 o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví pro používání osobních ochranných prostředků zaměstnanci při práci (třetí samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS)

Harmonogram: ustanovení směrnice 89/656/EHS se provedou do sedmi let od vstupu této dohody v platnost.

Směrnice Rady 92/57/EHS ze dne 24. června 1992 o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví na dočasných nebo mobilních staveništích (osmá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS)

Harmonogram: ustanovení směrnice 92/57/EHS se provedou do sedmi let od vstupu této dohody v platnost.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/148/ES ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí azbestu při práci

Harmonogram: ustanovení uvedené směrnice se provedou do sedmi let od vstupu této dohody v platnost.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/37/ES ze dne 29. dubna 2004 o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí karcinogenům nebo mutagenům při práci (šestá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS)

Harmonogram: ustanovení směrnice 2004/37/ES se provedou do sedmi let od vstupu této dohody v platnost.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/54/ES ze dne 18. září 2000 o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí biologickým činitelům při práci (sedmá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS)

Harmonogram: ustanovení směrnice 2000/54/ES se provedou do sedmi let od vstupu této dohody v platnost.

Směrnice Rady 90/270/EHS ze dne 29. května 1990 o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví pro práci se zobrazovacími jednotkami (pátá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS)

Harmonogram: ustanovení směrnice 90/270/EHS se provedou do sedmi let od vstupu této dohody v platnost.

Směrnice Rady 92/58/EHS ze dne 24. června 1992 o minimálních požadavcích na bezpečnostní nebo zdravotní značky na pracovišti (devátá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS)

Harmonogram: ustanovení směrnice 92/58/EHS se provedou do sedmi let od vstupu této dohody v platnost.

Směrnice Rady 92/91/EHS ze dne 3. listopadu 1992 o minimálních požadavcích na zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců v těžebním vrtném průmyslu (jedenáctá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS)

Harmonogram: V případě nových pracovišť se ustanovení směrnice 92/91/EHS provedou do sedmi let od vstupu této dohody v platnost.

V případě pracovišť již používaných v okamžiku vstupu této dohody v platnost se ustanovení uvedené směrnice provedou do dvanácti let od vstupu této dohody v platnost, včetně minimálních požadavků na bezpečnost a ochranu zdraví stanovených v příloze uvedené směrnice.

Směrnice Rady 92/104/EHS ze dne 3. prosince 1992 o minimálních požadavcích na zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců v povrchovém a hlubinném těžebním průmyslu (dvanáctá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS)

Harmonogram: V případě nových pracovišť se ustanovení směrnice 92/104/EHS provedou do sedmi let od vstupu této dohody v platnost.

V případě pracovišť již používaných v okamžiku vstupu této dohody v platnost se ustanovení uvedené směrnice provedou do šestnácti let od vstupu této dohody v platnost, včetně minimálních požadavků na bezpečnost a ochranu zdraví stanovených v příloze uvedené směrnice.

Směrnice Rady 98/24/ES ze dne 7. dubna 1998 o bezpečnosti a ochraně zdraví zaměstnanců před riziky spojenými s chemickými činiteli používanými při práci (čtrnáctá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS)

Harmonogram: ustanovení směrnice 98/24/ES se provedou do deseti let od vstupu této dohody v platnost.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/92/ES ze dne 16. prosince 1999 o minimálních požadavcích na zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců vystavených riziku výbušných prostředí (patnáctá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS)

Harmonogram: ustanovení směrnice 1999/92/ES se provedou do deseti let od vstupu této dohody v platnost.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/44/ES ze dne 25. června 2002 o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví před expozicí zaměstnanců rizikům spojeným s fyzikálními činiteli (vibracemi) (šestnáctá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS)

Harmonogram: ustanovení směrnice 2002/44/ES se provedou do deseti let od vstupu této dohody v platnost.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/10/ES ze dne 6. února 2003 o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví před expozicí zaměstnanců rizikům spojeným s fyzikálními činiteli (hlukem) (sedmnáctá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS)

Harmonogram: ustanovení směrnice 2003/10/ES se provedou do deseti let od vstupu této dohody v platnost.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/40/ES ze dne 29. dubna 2004 o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví před expozicí zaměstnanců rizikům spojeným s fyzikálními činiteli (elektromagnetickými poli) (osmnáctá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS)

Harmonogram: ustanovení směrnice 2004/40/ES se provedou do deseti let od vstupu této dohody v platnost.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/25/ES ze dne 5. dubna 2006 o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví před expozicí zaměstnanců rizikům spojeným s fyzikálními činiteli (optickým zářením z umělých zdrojů) (devatenáctá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS)

Harmonogram: ustanovení směrnice 2006/25/ES se provedou do deseti let od vstupu této dohody v platnost.

Směrnice Rady 93/103/ES ze dne 23. listopadu 1993 o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na rybářských plavidlech (třináctá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS)

Harmonogram: ustanovení směrnice 93/103/ES se provedou do deseti let od vstupu této dohody v platnost.

Směrnice Rady 92/29/EHS ze dne 31. března 1992 o minimálních bezpečnostních a zdravotních předpisech pro zlepšení lékařské péče na palubách plavidel

Harmonogram: ustanovení uvedené směrnice se provedou do deseti let od vstupu této dohody v platnost.

Směrnice Rady 90/269/EHS ze dne 29. května 1990 o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví pro ruční manipulaci s břemeny spojenou s rizikem, zejména poškození páteře, pro zaměstnance (čtvrtá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS)

Harmonogram: ustanovení směrnice 90/269/EHS se provedou do deseti let od vstupu této dohody v platnost.

Směrnice Komise 91/322/EHS ze dne 29. května 1991 o stanovení směrných limitních hodnot prováděním směrnice Rady 80/1107/EHS o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí chemickým, fyzikálním a biologickým činitelům při práci

Harmonogram: ustanovení směrnice 91/322/EHS se provedou do deseti let od vstupu této dohody v platnost.

Směrnice Komise 2000/39/ES ze dne 8. června 2000 o stanovení prvního seznamu směrných limitních hodnot expozice na pracovišti k provedení směrnice Rady 98/24/ES o bezpečnosti a ochraně zdraví zaměstnanců před riziky spojenými s chemickými činiteli používanými při práci

Harmonogram: ustanovení směrnice 2000/39/ES se provedou do deseti let od vstupu této dohody v platnost.

Směrnice Komise 2006/15/ES ze dne 7. února 2006 o stanovení druhého seznamu směrných limitních hodnot expozice na pracovišti k provedení směrnice Rady 98/24/ES

Harmonogram: ustanovení směrnice 2006/15/ES se provedou do deseti let od vstupu této dohody v platnost.

Směrnice Komise 2009/161/ES ze dne 17. prosince 2009, kterou se stanoví třetí seznam směrných limitních hodnot expozice na pracovišti k provedení směrnice Rady 98/24/ES

Harmonogram: ustanovení směrnice 2009/161/EU se provedou do deseti let od vstupu této dohody v platnost.

PŘÍLOHA IV

KAPITOLY 5 (OCHRANA SPOTŘEBITELE) HLAVY IV

Moldavská republika se zavazuje, že ve stanovených lhůtách postupně sblíží své právní předpisy s těmito právními předpisy EU a mezinárodními nástroji.

Bezpečnost výrobků

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/95/ES ze dne 3. prosince 2001 o obecné bezpečnosti výrobků

Harmonogram: ustanovení uvedené směrnice se provedou do dvou let od vstupu této dohody v platnost.

Směrnice Rady 87/357/EHS ze dne 25. června 1987 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se výrobků, jejichž skutečná povaha není rozpoznatelná a které proto ohrožují zdraví nebo bezpečnost spotřebitelů

Harmonogram: ustanovení uvedené směrnice se provedou do tří let od vstupu této dohody v platnost.

Rozhodnutí Komise 2009/251/ES ze dne 17. března 2009, kterým se členským státům ukládá povinnost zajistit, aby výrobky obsahující biocid dimethyl-fumarát nebyly uváděny nebo dodávány na trh

Harmonogram: ustanovení uvedeného rozhodnutí se provedou do čtyř let od vstupu této dohody v platnost.

Rozhodnutí Komise 2006/502/ES ze dne 11. května 2006, kterým se po členských státech žádá, aby přijaly opatření zajišťující, aby se na trh uváděly pouze zapalovače, které jsou odolné dětem a zakázaly uvádět na trh zapalovače neobvyklého typu (novelty)

Harmonogram: ustanovení uvedeného rozhodnutí se provedou do čtyř let od vstupu této dohody v platnost.

Uvádění na trh

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/6/ES ze dne 16. února 1998 o ochraně spotřebitelů při označování cen výrobků nabízených spotřebiteli

Harmonogram: ustanovení uvedené směrnice se provedou do jednoho roku od vstupu této dohody v platnost.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/29/ES ze dne 11. května 2005 o nekalých obchodních praktikách vůči spotřebitelům na vnitřním trhu (směrnice o nekalých obchodních praktikách)

Harmonogram: ustanovení uvedené směrnice se provedou do čtyř let od vstupu této dohody v platnost.

Smluvní právo

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/44/ES ze dne 25. května 1999 o některých aspektech prodeje spotřebního zboží a záruk na toto zboží

Harmonogram: ustanovení uvedené směrnice se provedou do čtyř let od vstupu této dohody v platnost.

Směrnice Rady 93/13/EHS ze dne 5. dubna 1993 o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách

Harmonogram: ustanovení uvedené směrnice se provedou do čtyř let od vstupu této dohody v platnost.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES ze dne 20. května 1997 o ochraně spotřebitele v případě smluv uzavřených na dálku

Harmonogram: ustanovení uvedené směrnice se provedou do čtyř let od vstupu této dohody v platnost.

Směrnice Rady 85/577/EHS ze dne 20. prosince 1985 o ochraně spotřebitele v případě smluv uzavřených mimo obchodní prostory

Harmonogram: ustanovení uvedené směrnice se provedou do čtyř let od vstupu této dohody v platnost.

Směrnice Rady 90/314/EHS ze dne 13. června 1990 o souborných službách pro cesty, pobyty a zájezdy

Harmonogram: ustanovení uvedené směrnice se provedou do tří let od vstupu této dohody v platnost.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/122/ES ze dne 14. ledna 2009 o ochraně spotřebitele ve vztahu k některým aspektům smluv o dočasném užívání ubytovacího zařízení (timeshare), o dlouhodobých rekreačních produktech, o dalším prodeji a o výměně

Harmonogram: ustanovení uvedené směrnice se provedou do tří let od vstupu této dohody v platnost.

Finanční služby

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/65/ES ze dne 23. září 2002 o uvádění finančních služeb pro spotřebitele na trh na dálku

Harmonogram: ustanovení uvedené směrnice se provedou do čtyř let od vstupu této dohody v platnost.

Spotřebitelské úvěry

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru

Harmonogram: ustanovení uvedené směrnice se provedou do dvou let od vstupu této dohody v platnost.

Náprava

Doporučení Komise ze dne 30. března 1998 o zásadách pro orgány odpovědné za mimosoudní urovnání spotřebitelských sporů (98/257/ES)

Harmonogram: nepoužije se

Doporučení Komise ze dne 4. dubna 2001 o zásadách pro mimosoudní orgány při řešení spotřebitelských sporů dohodou (2001/310/ES)

Harmonogram: nepoužije se

Vymáhání

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/27/ES ze dne 19. května 1998 o žalobách na zdržení se jednání v oblasti ochrany zájmů spotřebitelů

Harmonogram: ustanovení uvedené směrnice se provedou do čtyř let od vstupu této dohody v platnost.

Spolupráce v oblasti ochrany spotřebitele (nařízení)

Nařízení Evropského parlamentu a rady (ES) č. 2006/2004 ze dne 27. října 2004 o spolupráci mezi vnitrostátními orgány příslušnými pro vymáhání dodržování zákonů na ochranu zájmů spotřebitele („nařízení o spolupráci v oblasti ochrany spotřebitele“)

Harmonogram: ustanovení uvedeného nařízení se provedou do čtyř let od vstupu této dohody v platnost.

PŘÍLOHA V

KAPITOLY 6 (STATISTIKA) HLAVY IV

Acquis EU v oblasti statistiky uvedené v článku 46 kapitoly 6 (Statistika) hlavy IV (Hospodářská a jiná odvětvová spolupráce) této dohody je stanoveno v každoročně aktualizované Sbírce statistických požadavků. Strany považují tuto sbírku za přílohu této dohody.

Aktuální verze Sbírky statistických požadavků je dostupná v elektronické podobě na internetové stránce Statistického úřadu Evropské unie (Eurostat) http://epp.eurostat.ec.europa.eu


PŘÍLOHA VI

KAPITOLY 8 (DANĚ) HLAVY IV

Moldavská republika se zavazuje, že ve stanovených lhůtách postupně sblíží své právní předpisy s těmito právními předpisy EU a mezinárodními nástroji.

Nepřímé daně

Směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty.

Použijí se následující ustanovení uvedené směrnice:

Účel a oblast působnosti (hlava I, článek 1, čl. 2 odst. 1 písm. a), c) a d))

Osoby povinné k dani (hlava III, čl. 9 odst. 1 a články 10-13)

Zdanitelná plnění (hlava IV, články 14-16, 18, 19, 24-30)

Harmonogram: tato ustanovení uvedené směrnice se provedou do pěti let od vstupu této dohody v platnost.

Místo zdanitelného plnění (hlava V, články 31-32)

Harmonogram: tato ustanovení uvedené směrnice se provedou bezprostředně po vstupu této dohody v platnost.

Místo zdanitelného plnění (hlava V, čl. 36 odst. 1, články 38, 39, 43-49, 53-56, 58-61)

Harmonogram: tato ustanovení uvedené směrnice se provedou do tří let od vstupu této dohody v platnost.

Uskutečnění zdanitelného plnění a vznik daňové povinnosti (hlava VI, články 62-66, 70, 71)

Harmonogram: tato ustanovení uvedené směrnice se provedou bezprostředně po vstupu této dohody v platnost.

Základ daně (hlava VII, články 72-82, 85-92)

Harmonogram: tato ustanovení směrnice se provedou bezprostředně po vstupu této dohody v platnost.

Sazby (hlava VIII, články 93-99,102, 103)

Harmonogram: tato ustanovení uvedené směrnice se provedou do pěti let od vstupu této dohody v platnost.

Osvobození od daně (hlava IX, články 131-137, 143, 144, čl. 146 odst. 1 písm. a), c), d), e), čl. 146 odst. 2, články 147, 148, čl. 150 odst. 2, články 151-161, 163)

Harmonogram: Aniž by byly dotčeny ostatní kapitoly této dohody, ustanovení uvedené směrnice, pokud jde o všechna osvobození v souvislosti se zbožím a službami ve svobodných pásmech, na která se vztahuje směrnice Rady 2006/112, se provedou do deseti let od vstupu této dohody v platnost.

Pokud jde o všechna ostatní osvobození, tato ustanovení uvedené směrnice se provedou do pěti let od vstupu této dohody v platnost.

Odpočet daně (hlava X, články 167-169, 173-192)

Harmonogram: Pokud jde o všechny odpočty daně pro osoby povinné k dani, které jsou právnickými osobami, ustanovení uvedené směrnice se provedou do tří let od vstupu této dohody v platnost.

Pokud jde o všechny ostatní odpočty daně, ustanovení uvedené směrnice se provedou do pěti let od vstupu této dohody v platnost.

Povinnosti osob povinných k dani a některých osob nepovinných k dani (hlava XI, články 193, 194, 198, 199, 201-208, 211, 212, čl. 213 odst. 1, čl. 214 odst. 1 písm. a), čl. 214 odst. 2, články 215, 217-236, 238-242, 244, 246-248, 250-252, 255, 256, 260, 261, 271-273)

Harmonogram: tato ustanovení uvedené směrnice se provedou do pěti let od vstupu této dohody v platnost.

Zvláštní režimy (hlava XII, články 281-292, 295-344, 346-356)

Harmonogram: tato ustanovení uvedené směrnice se provedou do pěti let od vstupu této dohody v platnost.

Různá ustanovení (hlava XIV, článek 401)

Harmonogram: tato ustanovení uvedené směrnice se provedou bezprostředně po vstupu této dohody v platnost.

Směrnice Rady 2007/74/ES ze dne 20. prosince 2007 o osvobození zboží dováženého osobami cestujícími ze třetích zemí od daně z přidané hodnoty a spotřební daně

Použijí se následující ustanovení uvedené směrnice:

Oddíl 3 o množstevních omezeních

Harmonogram: tato ustanovení uvedené směrnice se provedou do tří let od vstupu této dohody v platnost.

Tabák

Směrnice Rady 2011/64/EU ze dne 21. června 2011 o struktuře a sazbách spotřební daně z tabákových výrobků

Harmonogram: ustanovení uvedené směrnice se provedou do dvou let od vstupu této dohody v platnost, s výjimkou čl. 7 odst. 2, článků 8, 9, 10, 11, 12, čl. 14 odst. 1, 2 a 4, článků 18 a 19 uvedené směrnice, které se provedou do roku 2025. Pokud si to vyžádají regionální souvislosti, Rada přidružení rozhodne o jiném harmonogramu provedení.

Alkohol

Směrnice Rady 92/83/EHS ze dne 19. října 1992 o harmonizaci struktury spotřebních daní z alkoholu a alkoholických nápojů

Harmonogram: ustanovení uvedené směrnice se provedou do tří let od vstupu této dohody v platnost.

Energetika

Směrnice Rady 2003/96/ES ze dne 27. října 2003, kterou se mění struktura rámcových předpisů Společenství o zdanění energetických produktů a elektřiny

Harmonogram: Všechna ustanovení uvedené směrnice týkající se sazeb se provedou do deseti let od vstupu této dohody v platnost.

Všechna ostatní ustanovení uvedené směrnice se provedou do pěti let od vstupu této dohody v platnost.

Směrnice Rady 2008/118/ES ze dne 16. prosince 2008 o obecné úpravě spotřebních daní

Použijí se následující ustanovení uvedené směrnice:

článek 1 uvedené směrnice

Harmonogram: tato ustanovení uvedené směrnice se provedou do dvou let od vstupu této dohody v platnost.

Třináctá směrnice Rady 86/560/EHS ze dne 17. listopadu 1986 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se daní z obratu – Úprava vracení daně z přidané hodnoty osobám povinným k dani neusazeným na území Společenství

Harmonogram: Pokud jde o osoby povinné k dani, které jsou právnickými osobami, ustanovení uvedené směrnice se provedou do tří let od vstupu této dohody v platnost.

Všechna ostatní ustanovení uvedené směrnice se provedou do pěti let od vstupu této dohody v platnost.


PŘÍLOHA VII

KAPITOLY 12 (ZEMĚDĚLSTVÍ A ROZVOJ VENKOVA) HLAVY IV

Moldavská republika se zavazuje, že ve stanovených lhůtách postupně sblíží své právní předpisy s těmito právními předpisy EU a mezinárodními nástroji.

Politika kvality

Nařízení Rady (ES) č. 510/2006 ze dne 20. března 2006 o ochraně zeměpisných označení a označení původu zemědělských produktů a potravin

Harmonogram: ustanovení uvedeného nařízení se provedou do čtyř let od vstupu této dohody v platnost.

Nařízení Komise (ES) č. 1898/2006 ze dne 14. prosince 2006, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 510/2006 o ochraně zeměpisných označení a označení původu zemědělských produktů a potravin

Harmonogram: ustanovení nařízení (ES) č. 1898/2006 se provedou do čtyř let od vstupu této dohody v platnost.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 110/2008 ze dne 15. ledna 2008 o definici, popisu, obchodní úpravě, označování a ochraně zeměpisných označení lihovin

Harmonogram: ustanovení tohoto nařízení se provedou do čtyř let od vstupu této dohody v platnost.

Nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 ze dne 22. října 2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty (jednotné nařízení o společné organizaci trhů), část týkající se zeměpisných označení vína v kapitole I hlavy II části I

Harmonogram: ustanovení uvedeného nařízení se provedou do čtyř let od vstupu této dohody v platnost.

Nařízení Komise (ES) č. 555/2008 ze dne 27. června 2008, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 479/2008 o společné organizaci trhu s vínem, pokud jde o programy podpory, obchod se třetími zeměmi, produkční potenciál a kontroly v odvětví vína, zejména Hlava V „Kontroly v odvětví vína“

Harmonogram: ustanovení nařízení (ES) č. 555/2008 se provedou do čtyř let od vstupu této dohody v platnost.

Nařízení Rady (ES) č. 509/2006 ze dne 20. března 2006 o zemědělských produktech a potravinách, jež představují zaručené tradiční speciality

Harmonogram: ustanovení uvedeného nařízení se provedou do čtyř let od vstupu této dohody v platnost.

Nařízení Komise (ES) č. 1216/2007 ze dne 18. října 2007, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 509/2006 o zemědělských produktech a potravinách, jež představují zaručené tradiční speciality

Harmonogram: ustanovení nařízení (ES) č. 1216/2007 se provedou do čtyř let od vstupu této dohody v platnost.

Ekologické zemědělství

Nařízení Rady (ES) č. 834/2007 ze dne 28. června 2007 o ekologické produkci a označování ekologických produktů

Harmonogram: ustanovení uvedeného nařízení se provedou do čtyř let od vstupu této dohody v platnost.

Nařízení Komise (ES) č. 889/2008 ze dne 5. září 2008, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 834/2007 o ekologické produkci a označování ekologických produktů, pokud jde o ekologickou produkci, označování a kontrolu

Harmonogram: ustanovení nařízení (ES) č. 889/2008 se provedou do čtyř let od vstupu této dohody v platnost.

Nařízení Komise (ES) č. 1235/2008 ze dne 8. prosince 2008, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 834/2007, pokud jde o opatření pro dovoz ekologických produktů ze třetích zemí

Harmonogram: ustanovení nařízení (ES) č. 1235/2008 se provedou do čtyř let od vstupu této dohody v platnost.

Obchodní normy pro rostliny, semena rostlin, rostlinné produkty, ovoce a zeleninu

Nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 ze dne 22. října 2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty (jednotné nařízení o společné organizaci trhů)

Použijí se následující ustanovení uvedeného nařízení:

pokud jde o horizontální otázky: článek 113, příloha I, příloha III a příloha IV;

pokud jde o semena určená k výsevu: článek 157;

pokud jde o cukr: písmeno B přílohy IV;

pokud jde o obiloviny/rýži; písmeno A přílohy IV;

pokud jde o surový tabák: články 123, 124, 126; je třeba poznamenat, že článek 104 se v případě této dohody nepoužije;

pokud jde o chmel: článek 117, čl. 121 první pododstavec písm. g), článek 158; je třeba poznamenat, že článek 185 se v případě této dohody nepoužije;

pokud jde o jedlé oleje/olivový olej: článek 118, příloha XVI;

pokud jde o živé rostliny, čerstvě řezané květiny a čerstvé listoví: část XIII přílohy I;

pokud jde o ovoce a zeleninu: článek 113a

Harmonogram: tato ustanovení uvedeného nařízení se provedou do pěti let od vstupu této dohody v platnost.

Nařízení Komise (ES) č. 1295/2008 ze dne 18. prosince 2008 o dovozu chmele ze třetích zemí

Harmonogram: ustanovení uvedeného nařízení se provedou do pěti let od vstupu této dohody v platnost.

Směrnice Rady 66/401/EHS ze dne 14. června 1966 o uvádění osiva pícnin na trh

Harmonogram: ustanovení uvedené směrnice se provedou do pěti let od vstupu této dohody v platnost.

Směrnice Rady 66/402/EHS ze dne 14. června 1966 o uvádění osiva obilovin na trh

Harmonogram: ustanovení uvedené směrnice se provedou do pěti let od vstupu této dohody v platnost.

Směrnice Rady 68/193/EHS ze dne 9. dubna 1968 o uvádění révového vegetativního množitelského materiálu na trh

Harmonogram: ustanovení uvedené směrnice se provedou do pěti let od vstupu této dohody v platnost.

Směrnice Rady 2008/72/ES ze dne 15. července 2008 o uvádění sadby a rozmnožovacího materiálu zeleniny mimo osivo na trh

Harmonogram: ustanovení uvedené směrnice se provedou do pěti let od vstupu této dohody v platnost.

Směrnice Rady 92/34/EHS ze dne 28. dubna 1992 o uvádění na trh rozmnožovacího materiálu ovocných rostlin a ovocných rostlin určených k produkci ovoce

Harmonogram: ustanovení uvedené směrnice se provedou do pěti let od vstupu této dohody v platnost.

Směrnice Rady 98/56/ES ze dne 20. července 1998 o uvádění rozmnožovacího materiálu okrasných rostlin na trh

Harmonogram: ustanovení uvedené směrnice se provedou do pěti let od vstupu této dohody v platnost.

Směrnice Rady 1999/105/ES ze dne 22. prosince 1999 o uvádění reprodukčního materiálu l