EUR-Lex Access to European Union law

Back to EUR-Lex homepage

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 12012E191

Konsolidované znění Smlouvy o fungování Evropské unie
ČÁST TŘETÍ - VNITŘNÍ POLITIKY A ČINNOSTI UNIE
HLAVA XX - ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
Článek 191
(bývalý článek 174 Smlouvy o ES)

OJ C 326, 26.10.2012, p. 132–133 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

Legal status of the document In force

ELI: http://data.europa.eu/eli/treaty/tfeu_2012/art_191/oj

26.10.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 326/1


SMLOUVA O FUNGOVÁNÍ EVROPSKÉ UNIE (KONSOLIDOVANÉ ZNĚNÍ)

ČÁST TŘETÍ

VNITŘNÍ POLITIKY A ČINNOSTI UNIE

HLAVA XX

ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

Článek 191

(bývalý článek 174 Smlouvy o ES)

1.   Politika Unie v oblasti životního prostředí přispívá k sledování následujících cílů:

zachování, ochrana a zlepšování kvality životního prostředí,

ochrana lidského zdraví,

uvážlivé a racionální využívání přírodních zdrojů,

podpora opatření na mezinárodní úrovni určených k řešení regionálních a celosvětových problémů životního prostředí, a zejména boj proti změně klimatu.

2.   Politika Unie v oblasti životního prostředí je zaměřena na vysokou úroveň ochrany, přičemž přihlíží k rozdílné situaci v jednotlivých regionech Unie. Je založena na zásadách obezřetnosti a prevence, odvracení ohrožení životního prostředí především u zdroje a na zásadě „znečišťovatel platí“.

V této souvislosti obsahují harmonizační opatření odpovídající požadavkům ochrany životního prostředí popřípadě ochrannou doložku, na základě které jsou členské státy zmocněny přijmout z mimoekonomických důvodů ochrany životního prostředí dočasná opatření podléhající kontrolnímu procesu Unie.

3.   Při přípravě politiky v oblasti životního prostředí přihlédne Unie k:

dostupným vědeckým a technickým údajům,

podmínkám životního prostředí v různých regionech Unie,

možnému prospěchu a nákladům plynoucím z činnosti nebo nečinnosti,

hospodářskému a sociálnímu rozvoji Unie jako celku a vyváženému rozvoji jejích regionů.

4.   V rámci svých pravomocí spolupracují Unie a členské státy se třetími zeměmi a s příslušnými mezinárodními organizacemi. Podrobnosti spolupráce Unie mohou být předmětem dohod mezi Unií a dotyčnými třetími stranami.

Předchozím pododstavcem není dotčena pravomoc členských států jednat v mezinárodních orgánech a uzavírat mezinárodní smlouvy.


Top